Datasets:

joelniklaus

/

mc4_legal

like 6

http://kraken.slv.cz/11Tdo268/2017

Dotčené předpisy: § 265b odst. 1 tr. ř., § 265f odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. 4. 2017 dovolání, která podali obvinění proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 11 To 25/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 50 T 8/2015 a rozhodl dovolání obviněných D. V. a J. R. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 12. 2015, sp. zn. 50 T 8/2015, byl obviněný D. V. uznán vinným v bodě I zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku a v bodě IV přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, za které byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a k trestům propadnutí věci, a to finanční částky 175 800 Kč a věcí v rozsudku vyjmenovaných. I. P. R., H. U., D. V., M. B., J. R., M. L. a A. K. se nejméně od podzimu 2013 do 7. srpna 2014 podíleli na obchodu s marihuanou či pervitinem, a to dílem jako členové organizované skupiny s vnitřní dělbou práce, kde H. U. společně s manželkou E. U., odsouzenou za tuto trestnou činnost justičními orgány SRN, pověřovali osobně či telefonicky J. R. a posléze P. R. obstaráním sušených vrcholíků rostliny konopí marihuany a metamfetaminu, kdy P. R. jednak zajistil dodávky marihuany a pervitinu od D. V., a jednak dále pověřil obstaráním uvedených látek M. L., který nebyl při zajišťování marihuany úspěšný, a M. B., který zajistil dodávky marihuany od A. K., přičemž finanční prostředky k nákupu marihuany a pervitinu H. U. společně se svou manželkou E. U. přiváželi ze Spolkové republiky Německo, a následně takto získanou marihuanu a pervitin H. U. společně se svou manželkou E. U. dodávali bez potřebných povolení sami nebo prostřednictvím dalších osob dealerům a koncovým odběratelům v SRN, o čemž P. R. a J. R. věděli, přičemž na uvedené činnosti se jednotliví obvinění podíleli následujícím způsobem: 1. dne 12. 1. 2014 P. R. na základě pokynů od J. R., který měl instrukce od E. U., a za použití peněz, které obdržel prostřednictvím J. R. od E. U. v P., okr. Ch., zakoupil od neustanovené osoby, kterou znal pod jménem M. P., 1 kg marihuany, kterou téhož dne kolem 16:44 hod. v obci Č. předal J. R. a E. U., která ji vyvezla za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, a J. R. provizi v nezjištěné výši, 2. dne 13. 1. 2014 P. R. na základě pokynů od J. R., který měl instrukce od E. U., za použití peněz, které obdržel prostřednictvím J. R. od H. U., v P., okr. L., zakoupil od neustanovené osoby, kterou znal pod jménem M. P., 1 kg marihuany, kterou téhož dne po 16:00 hod. v obci Č. předal J. R. a H. U., který ji vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, a J. R. provizi v nezjištěné výši, 3. dne 26. 1. 2014 P. R. na základě pokynů od J. R., který měl instrukce od E. U., za použití peněz, které obdržel prostřednictvím J. R. od E. U., v P., okr. L., zakoupil od neustanovené osoby, kterou znal pod jménem M. P., 1 kg marihuany, kterou téhož dne v době kolem 17:58 hod. v Ž. předal J. R. a E. U., která ji vyvezla za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, a J. R. provizi v nezjištěné výši, 4. dne 15. 2. 2014 P. R. na základě pokynů od J. R., který měl instrukce od E. U., za použití peněz, které měl u sebe H. U., který P. R. doprovázel, v L., okr. L., zakoupil od neustanovené osoby 0,5 kg marihuany, kterou téhož dne v době kolem 19:46 hod. dovezl do Ž., kde ji v bytě J. R. společně zabalili do sáčků, poté ji H. U. vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, a J. R. provizi v nezjištěné výši, 8. dne 30. 3. 2014 P. R. na základě pokynů od E. U., za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž. zakoupil od D. V. 200 g metamfetaminu, který následně v místě svého bydliště v Ž. předal H. U., který jej vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, 10. dne 10. 4. 2014 P. R. na základě pokynů od H. U. a E. U., a za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž. zakoupil od D. V. 1 kg marihuany, kterou poté téhož dne mezi 18:00 a 20:00 hod. předal H. U., který ji vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, 12. dne 17. 4. 2014 P. R. na základě pokynů od H. U. a E. U. a za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž. zakoupil od D. V. 1 kg marihuany, kterou poté téhož dne kolem 15:30 hod. předal H. U., který ji vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, 14. dne 19. 4. 2014 P. R. na základě pokynů od H. U. a E. U. a za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž. zakoupil od D. V. 2 kg marihuany, kterou poté téhož dne po 18:00 hod. předal H. U., který ji vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, 17. dne 4. 5. 2014 P. R. na základě pokynů od H. U. a E. U. a za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž. zakoupil od D. V. 194 g metamfetaminu, který poté téhož dne kolem 18:00 hod. předal H. U., který jej vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, 18. dne 13. 6. 2014 P. R. na základě pokynů od H. U. a E. U. a za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž. zakoupil od D. V. 0,77 kg marihuany, kterou poté téhož dne kolem 18:37 hod předal H. U. a E. U., kteří ji vyvezli za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, 20. ve třech případech v době mezi 5. 5. 2014 a 6. 8. 2014 P. R. na základě pokynů od H. U. a E. U. a za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž. zakoupil od D. V. dvakrát 2 kg a jednou 1 kg marihuany, celkem 5 kg marihuany, kterou následně předal H. U., který ji vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 30 000 Kč, 21. dne 7. 8. 2014 v době kolem 11:00 hod. P. R. na základě pokynů od H. U. a E. U. a za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž., u křižovatky ul. A. H. a R. t. zakoupil od D. V. 480 g metamfetaminu obsahujícího 358,1 g báze metamfetaminu, který ihned poté předal H. U., kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 25 000 Kč, přičemž následně byl metamfetamin u H. U. v jím řízeném vozidle Alfa Romeo 159, MPZ FG-DS 327, na silnici č. ... před obcí H., ve směru z Ž. do M., nalezen, když byl uschován v palivové nádrži vozidla, 1. v přesně nezjištěné době od června do září 2013 v Ú. n. L. v okolí hotelu Bohemia J. R. zprostředkoval prodej 50 g metamfetaminu tak, že uzavření obchodu domluvil a zprostředkoval předání peněz a metamfetaminu od P. K., pro R. G., dosud nezjištěného pobytu, v ceně 600 Kč za 1g metamfetaminu a měsíc po výše zmíněném prodeji u hotelu Bohemia po předchozí dohodě s P. K. převzal J. R. 50 g metamfetaminu, který byl určen opětovně pro R. G., k uzavření obchodu však nedošlo, protože se P. K., R. G. a J. R. nedohodli na ceně, a J. R. metamfetamin vrátil P. K., 2. v přesně nezjištěné době od března 2013 do března 2014 v nepravidelných intervalech po předchozí dohodě zakoupil J. R. nejméně v 8 případech od P. K. vždy 50 g metamfetaminu, jednou 100 g za účelem dalšího prodeje, za cenu 450 až 500 Kč za gram metamfetaminu, celkem tedy nejméně 450 g metamfetaminu, k předání docházelo zejména v T., poblíž benzinové čerpací stanice OMV, která se nachází při příjezdu do T. ve směru od Ú. n. L. P., dále pak v obci B., okr. M., v obchodním centru Central v M. a v Ž., přičemž nejméně dne 31. 10. 2013 v obci B. pak J. R. prodal 100 g metamfetaminu H. U., a to za přesně nezjištěnou cenu, a dále v období od 1. 12. 2013 do 31. 1. 2014 v obci M. prodal nejméně v 1 případě J. R. 50 g metamfetaminu E. U. za cenu 550 Kč za 1 g, přičemž metamfetamin je uveden jako psychotropní látka v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013, konopí je uvedeno jako omamná látka v příloze č. 3 nařízení vlády č. 463/2013, sušená drť rostliny konopí marihuana - obsahuje psychotropní látku tetrahydrokanabinol, která je uvedena v příloze č. 4 nařízení vlády č. 463/2013, o seznamech návykových látek, které podle § 44c zákona č. 167/1998, o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, stanoví seznamy omamných a psychotropních látek, IV. D. V. v období od 5. 1. 2013 do 7. 8. 2014 se neoprávněně zdržoval na území České republiky, zejména v P., Ž. a na dalších místech, ačkoli mu byl uložen Okresním soudem v Liberci pod č. j. 6 T 187/2005-155 trest vyhoštění z České republiky, a to na dobu neurčitou, přičemž rozsudek nabyl právní moci dne 28. 7. 2006, ve spojení s řízením o poskytnutí mezinárodní ochrany řízením o azylu, kdy žádost, podaná D. V. dne 17. 8. 2011, byla pravomocně odmítnuta dne 28. 6. 2012 rozhodnutím Nevyššího správního soudu pod č. j. 7 Azs 24/2012-23, které nabylo právní moci 13. 7. 2012, přičemž od nabytí právní moci měl stanovenu třicetidenní lhůtu k opuštění České republiky, kterou nedodržel, a dále ve spojení s řízením o poskytnutí mezinárodní ochrany, kdy jeho žádost ze dne 5. 9. 2012 byla zamítnuta pod č. j. OAM-192/LE-BE02-ZA04-2012 dne 17. 9. 2012, které nabylo právní moci dne 1. 10. 2012, přičemž Krajský soud v Praze pod č. j. 49 Az 27/2012-26 dne 4. 12. 2012 zamítl žalobu proti rozhodnutí ze dne 17. 9. 2012. Proti citovanému rozsudku podali obvinění, další spoluobviněný a státní zástupkyně odvolání. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 11 To 25/2016, odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali obvinění dovolání, obviněný D. V. prostřednictvím obhájkyně Mgr. Petry Gerlichové a obviněný J. R. prostřednictvím obhájce JUDr. Tomáše Sokola. ve svém dovolání ohledně dovolacího důvodu odkázal na § 265b odst. 1 písm. g), h) a l) tr. ř., přičemž posledně uvedený dovolací důvod uplatnil ve spojení s dvěma předchozími. V případě skutku popsaného pod bodem I rozsudku nesouhlasí obviněný s naplněním znaku kvalifikované skutkové podstaty ve velkém rozsahu , který podle něj nemá oporu v provedeném dokazování. Z rozhodnutí soudů obou stupňů není zřejmé, jak dospěly k tomu, že obviněný nakládal s nejméně 9,77 kg marihuany a s 874 g metamfetaminu. Z telefonních odposlechů vyplývá množství ve výši 3,77 kg marihuany a 694 g metamfetaminu. Množství 3,77 kg marihuany přitom bylo uvedeno i v předchozích rozhodnutích, např. o vazbě ze dne 13. 7. 2015. Ani při větším množství by však obviněný hranici velkého rozsahu nepřekročil, neboť k tomu by musel nakládat s 10 kg marihuany. ohledně dovolacího důvodu odkázal na § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Odvolací soud pak názor soudu prvního stupně sdílel a odůvodnění doplnil v tom smyslu, že manželé U. vedli telefonní hovory z telefonů s německou předvolbou, jezdili vozidlem s německou MPZ, v telefonních hovorech mluvili o přejezdu hranic, o cestě z reichu , o nutnosti výměny eur za koruny, v některých případech docházelo k předání na hranicích či v jejich blízkosti. Odvolací soud podle obviněného vztáhl tyto argumenty paušálně na všechny obviněné, čímž se snaží zakrýt absenci důkazů, které by dokládaly, že právě on věděl o páchání skutku ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Podle obviněného navíc toto dodatečné odůvodnění představuje novum, které znamená porušení jeho procesních práv, neboť se k těmto argumentům neměl možnost vyjádřit. Tím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. V části nazvané nesprávná právní kvalifikace skutku pak obviněný vytýká, že podle soudu prvního stupně ve vztahu ke kvalifikačnímu znaku skutkové podstaty podle § 283 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku postačovalo zavinění z nedbalosti, ačkoli v tomto případě je to z podstaty vyloučeno a spáchat čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech lze pouze úmyslně, stejně jako nelze být členem organizované skupiny z nedbalosti. Následně obviněný připouští, že podle soudu prvního stupně byl u něj ve vztahu k této kvalifikační okolnosti dán nepřímý úmysl, s tímto závěrem však nesouhlasí, neboť z žádného důkazu nevyplývá, že by o působení organizované skupiny ve více státech věděl. S poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. III. ÚS 1481/09, pak obviněný uvádí, že i naplnění ostatních znaků skutkové podstaty je značně sporné. Nesouhlasí přitom s názorem odvolacího soudu, že tento judikát nemůže mít dopad na projednávanou věc, neboť byl vydán za účinnosti předchozí právní úpravy. Podle obviněného totiž z tohoto rozhodnutí vyplývají zásadní závěry i ve vztahu k výkladu samotné kvalifikované skutkové podstaty, nikoli pouze ohledně jejího použití s odkazem na § 88 zákona č. 140/1961 Sb. (dále jen tr. zák. ). Na základě systematického zařazení dané skutkové podstaty a srovnání vysoké trestní sazby s jinými skutkovými podstatami je totiž zřejmé, že je určena k postihu nezávažnějších případů organizovaného obchodu s narkotiky. Oba soudy přitom tento systematický a teleologický výklad opomíjejí a vycházejí pouze z výkladu gramatického, přičemž dovádí šíři pojmu organizovaná skupina působící ve více státech do absurdního rozsahu. Obviněný nebyl v pozici organizátora trestné činnosti, ale pouze jakéhosi zprostředkovatele. U ostatních spoluobviněných, kterým se tato kvalifikovaná skutková podstata nepřičítala, přitom soud přihlížel k celkové závažnosti skutkové podstaty a tento formalistický přístup tedy musel překročit. Jde tak o jasnou svévoli při aplikaci práva a neodůvodněné přisouzení nerovného postavení ve vztahu k ostatním spoluobviněným. Dovolání pak obviněný ještě doplnil, toto doplnění však bylo u soudu prvního stupně podáno po uplynutí lhůty podle § 265e odst. 1 tr. ř. Vzhledem k tomu, že rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání (§ 265f odst. 2 tr. ř.), nemohl Nejvyšší soud k námitkám nově uplatněným v tomto doplňujícím podání přihlížet. Za důvody ve smyslu citovaného ustanovení je totiž třeba považovat konkrétní věcné námitky, nikoli pouze odkaz na dovolací důvod podle § 265b tr. ř., jak se domnívá obviněný. Dovedeno ad absurdum, při takovém výkladu by obviněný nemusel v dovolání žádné námitky uvádět, postačoval by mu pouze odkaz na zákonný dovolací důvod. Pokud by uplatnil všechny zákonné dovolací důvody, založil by tím povinnost dovolacího soudu přezkoumat rozhodnutí téměř dle revizního principu. S takovým výkladem se však Nejvyšší soud neztotožňuje. Ostatně ve smyslu věcných námitek je termín důvody jednoznačně uveden v ustanoveních § 267 odst. 1,2,3 tr. ř. při vytyčení obsahu stížnosti pro porušení zákona a rozsahu přezkumu jí napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem. Podání tohoto mimořádného opravného prostředku není na rozdíl od dovolání omezeno formálními důvody, a přesto musí ministr spravedlnosti uvést, z jakých důvodů jej podává a Nejvyšší soud je na ně omezen ve své přezkumné činnosti. Rekapitulovat na tomto místě obsah doplňujícího podání se proto jeví jako nadbytečné. K dovoláním obviněných se vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Ten po shrnutí průběhu řízení a obsahu obviněnými podaných dovolání nejprve k dovolání obviněného D. V. uvedl, že pokud jde o námitky proti naplnění znaku ve velkém rozsahu , dle názoru státního zástupce je dovolání primárně založeno na prosté polemice se skutkovými zjištěními soudů. Obviněný takto nejprve zpochybňuje prokázané množství omamných a psychotropních látek, s nimiž měl nedovoleně nakládat, a teprve sekundárně od toho odvozuje svou námitku, že takové jím dovozené množství znak velkého rozsahu nenaplňuje. Za obsahově odpovídající uplatněnému dovolacímu důvodu však lze podle státního zástupce považovat tuto námitku v tom rozsahu, v jakém tvrdí, že uvedený znak nebyl naplněn ani z hlediska skutkových zjištění soudů, neboť nedosáhl judikaturou předpokládaného objemu marihuany. Dle názoru státního zástupce je však tato námitka zjevně neopodstatněná. V daném případě soudy obou stupňů aplikovaly relevantní judikatorní východiska pro určení konkrétního rozsahu dané trestné činnosti, tj. jak závěry vyplývající z rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, tak i stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013. Z těchto výkladových pramenů lze podle státního zástupce dovodit nejen množstevní (kvantitativní) hranici pro určení konkrétního rozsahu, ale i metodologii pro posouzení individuálních případů, kdy taková příslušná kvantitativní hranice dosažena není, resp. je-li překročena. V konkrétním případě se tak uplatní další, tzv. kvalitativní kritéria pro určení rozsahu, jimiž je počet případů, kvalita distribuované drogy, délka páchání trestné činnosti apod. Ze zmíněného stanoviska Nejvyššího soudu tak lze vyjmout dílčí závěr, že: [V] konkrétním případě není vyloučeno, aby byl příslušný zákonný (kvantifikační) znak, který podmiňuje použití přísnější právní kvalifikace a vyjadřuje rozsah spáchání trestného činu, naplněn i tehdy, jestliže pachatel vyrobil, dovezl, vyvezl, provezl, nabídl nebo jinak nakládal s takovým množstvím drogy, které sice neodpovídalo celému výše uvedenému desetinásobku požadovaného množství, ale již se mu dostatečně přiblížilo, anebo naopak nemusí být tento zákonný znak naplněn, třebaže množství drogy jen nevýrazně přesáhlo stanovený desetinásobek rozhodný pro daný rozsah. Obviněný D. V. podle skutkových zjištění soudů nedovoleně nakládal s nejméně 9,77 kg marihuany, přičemž toto množství nedosahuje judikatorně uznávané hranice velkého rozsahu o v podstatě zcela nevýznamných 23 gramů. To je tedy dle názoru státního zástupce zcela jistě množství, které se takové hranici dostatečně přiblížilo ve smyslu citovaného stanoviska. K tomu pak přistupuje okolnost, že obviněný uvedené předávky realizoval opakovaně, po dobu více než dvou měsíců. Pokud jde o povahu distribuované drogy, je sice pravda, že marihuana je droga typově spíše méně nebezpečná, avšak tuto okolnost dle názoru státního zástupce významně převažuje skutečnost, že obviněný dále nedovoleně nakládal ve značném rozsahu i s nesrovnatelně nebezpečnější psychotropní látkou metamfetaminem. Za tohoto stavu má státní zástupce za to, že obviněný D. V. znak velkého rozsahu bez jakýchkoli pochybností naplnil a právní kvalifikaci jeho jednání v tomto směru tak lze považovat za správnou a zákonu odpovídající. K dovolání obviněného J. R. státní zástupce uvedl, že uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídá žádná z jeho námitek uvedených v části II jeho dovolání. I přes deklarované přesvědčení dovolatele má státní zástupce za to, že námitka existence tzv. extrémního nesouladu mezi skutkovými zjištěními a obsahem provedených důkazů, sama o sobě uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. neodpovídá. Pouze v případě, že je taková námitka důvodná, lze na podkladě citovaného dovolacího důvodu připustit přezkum skutkových zjištění soudů nižších stupňů též v dovolacím řízení. Dle názoru státního zástupce však takovou vadou rozhodnutí soudů v nyní předkládané věci netrpí. Třebaže jsou námitky obviněného v části II relativně podrobně (a místy až poněkud nepřípadně akcentovaným způsobem) odůvodněny, z hlediska obsahového jde dle názoru státního zástupce o polemiku se skutkovými zjištěními soudů a s jejich hodnocením provedených důkazů, balancující na samé hranici polemiky pouze s konkrétními formulacemi odůvodnění napadených rozhodnutí (k tomu srov. § 265a odst. 4 tr. ř.). Souhlasit pak nelze ani s námitkou tvrzeného smísení skutkových a právních závěrů ve vztahu k ostatním obviněným. Obviněný není osobou oprávněnou zpochybňovat právní závěry ve vztahu k jiným osobám. Nadto i přes ne zcela výstižnou formulaci lze z namítané pasáže odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně podle státního zástupce bez obtíží dovodit, že se jednalo o vyjádření skutkového závěru, že žalovaný znak ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech nebyl s potřebnou mírou jistoty dalším obviněným prokázán. Tato určitá neobratnost formulace odůvodnění ohledně dalších obviněných však rozhodně není žádnou skutečností, která by jakkoli prospívala dovolateli J. R.. Ani námitce tvrzeného porušení práva na spravedlivý proces spočívajícího v údajném uplatnění nových argumentů v rozhodnutí soudu druhého stupně, dle názoru státního zástupce přisvědčit nelze. Obviněný zde totiž opět na samé hranici přípustnosti polemizuje s odůvodněním rozhodnutí odvolacího soudu v tom rozsahu, v jakém se zabýval jeho odvolacími námitkami. To však nelze považovat za nova, která by snad měla za důsledek tzv. překvapivé rozhodnutí, neboť těmito úvahami odvolací soud nijak neměnil skutkový stav, ale pouze reagoval na odvolání samotného obviněného. Oproti tomu za obsahově relevantní lze podle státního zástupce považovat námitky obviněného obsažené v části III jeho dovolání, avšak ani s nimi se neztotožňuje. Soud prvního stupně sice v odůvodnění svého rozsudku nepřesně dovozoval ve vztahu ke znaku ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech požadavek zavinění pouze ve formě nedbalosti, opět však jde pouze o polemiku s obsahem odůvodnění, neboť jinak je z rozhodnutí jednoznačně patrné, že u obviněného J. R. shledal soud zavinění úmyslné. Pokud pak obviněný zpochybňuje nepřímý úmysl ve vztahu ke znaku ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech , činí tak opět pouze z pozic skutkových, neboť napadeným rozhodnutím vytýká, že mu vědomost o takové skupině nebyla prokázána. Státní zástupce se pak neztotožňuje ani s námitkou obviněného, v rámci které poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1481/09. Obviněný podle názoru státního zástupce závěry vyplývající z tohoto nálezu poněkud dezinterpretuje, pokud dovozuje, že je lze oddělit na argumentaci ve vztahu k nutnosti aplikace (tehdejšího) ustanovení § 88 tr. zák., a na argumentaci ve vztahu k výkladu samotného znaku ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech . Státní zástupce má za to, že tyto roviny oddělovat nelze, neboť výklad citovaného znaku skutkové podstaty Ústavní soud činil v konkrétním právním rámci tzv. materiálního pojetí trestného činu. Nejde tak o obviněným tvrzený konflikt teleologické, systematické a logické metody výkladu s metodou gramatickou, ale o odlišný koncept základů trestní odpovědnosti na podkladě změny právní úpravy. Jinými slovy jakkoli jsou závěry Ústavního soudu podrobně odůvodněné a založeny na uvedených metodách výkladu, týkají se vlastního právního posouzení, tedy otázky, kterou již způsobem předvídaným Ústavním soudem za současné právní úpravy (formálního pojetí) řešit nelze. To však na druhou stranu jistě neznamená, že by hlediska zdůrazněná citovaným nálezem za současného stavu bylo možno bez dalšího pominout. Rozdíl je však v tom, že v současnosti lze takové okolnosti zohlednit pouze ve výroku o trestu, nikoli ve výroku o vině, jak se obviněný domáhá. Tento závěr pak lze dle názoru státního zástupce vysledovat i z aktuální rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 11 Tdo 1508/2015, sp. zn. 11 Tdo 240/2016, sp. zn. 11 Tdo 930/2016 aj.). Takový aktuální výklad Nejvyššího soudu byl přitom Ústavním soudem shledán jako ústavně konformní, jak výslovně vyplývá z jeho usnesení sp. zn. I. ÚS 1897/16. jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněných jsou přípustná [§ 265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], byla podána oprávněnými osobami [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] v zákonné lhůtě (s výše uvedenou výjimkou), jakož i na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.). V případě skutku popsaného pod bodem I rozsudku podle obviněného nebyl naplněn znak kvalifikované skutkové podstaty ve velkém rozsahu , avšak tuto námitku obviněný z části směřuje právě do oblasti skutkových zjištění. V tomto směru pak zcela opomíjí podstatný důkazní prostředek, z něhož soud prvního stupně vycházel, a to výpověď spoluobviněného P. R., přičemž své údaje zakládá pouze na vlastním doznání. Tato námitka pak odpovídá zvolenému dovolacímu důvodu pouze v tom rozsahu, v němž obviněný namítá, že ani při množství marihuany uvedeném v rozsudku soudu prvního stupně by hranici velkého rozsahu nepřekročil, neboť k tomu by musel nakládat s 10 kg. Lze říci, že k této námitce se přiléhavě vyjádřil státní zástupce. K tomuto dovolacímu důvodu obviněný uvedl, že uložení trestu propadnutí finanční částky ve výši 175 800 Kč nebylo v souladu s trestním zákoníkem, neboť tato částka nepocházela z trestné činnosti. Také touto námitkou směřuje do oblasti skutkových zjištění, kterým však byla ze strany soudů věnována patřičná pozornost a Nejvyšší soud neshledává nic, co by jejich závěrům vytknul. Také zde lze tedy odkázat na str. 21 usnesení odvolacího soudu. Poměrně nekonkrétní námitku, podle které byly trest propadnutí věci i trest odnětí svobody obviněnému uloženy mimo meze, v nichž se soud mohl při stanovení jejich výměry pohybovat, a to především z hlediska ustanovení § 39 tr. zákoníku pak uvedenému ani jinému dovolacímu důvodu nelze podřadit, jak vyplývá z výkladu výše podaného. je pak možno uvést, že většina jím uplatněných námitek zvolenému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. neodpovídá, jak již bylo výše zmíněno. Také v jeho případě soudy logicky a přesvědčivě vysvětlily, jak k daným skutkovým závěrům dospěly, přičemž ani u tohoto obviněného Nejvyšší soud neshledal pochybení, které by bylo možno označit za tzv. extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými zjištěními ve smyslu judikatury Ústavního soudu. Odpovídající pozornost byla věnována otázce vědomí obviněného o tom, že se trestná činnost odehrávala částečně v Německu. V této souvislosti obviněný považuje odůvodnění odvolacího soudu za novum porušující jeho právo na spravedlivý proces. S takovou námitkou se v žádném případě nelze ztotožnit. Odvolací soud zde pouze doplňuje odůvodnění soudu prvního stupně o skutečnosti sice výslovně nezdůrazněné, avšak zcela zřejmé z provedených důkazů, na nichž jsou založena skutková zjištění obsažená ve výroku rozsudku, a které byly obviněnému známy a během řízení měl možnost se k nim vyjádřit. Nejen v tomto případě tak lze přisvědčit státnímu zástupci, že se jedná spíše o jakousi polemiku s odůvodněním soudních rozhodnutí.

https://profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=16&id_article=262068&csum=e29efe57

ÚS: Možnost uplatnit námitky při rozhodování o nákladech řízení Součástí práva na spravedlivý proces je mimo jiné i vytvoření prostoru pro to, aby každý účastník řízení mohl účinně uplatňovat námitky a argumenty, které jsou způsobilé ovlivnit rozhodováni soudu a s nimiž se soud musí v rozhodnutí náležitě vypořádat. Vytvoření prostoru pro účinné vznesení námitek v kontradiktorním schématu řízení nejlépe zajistí ochranu základních práv, jež je z hlediska fair procesu prvotním účelem soudního řízení. Institucionálně garantovaná možnost dotčených osob návrhy a námitkami účinně participovat na soudním procesu, patří mezi elementární pravidla soudního řešení sporů. podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 4212/18, ze dne 18. 2. 2020 1. Okresní soud v Litoměřicích (dále jen "okresní soud") rozsudkem ze dne 6. 4. 2018 č. j. 14 C 8/2017-306 rozhodl o zvýšení výživného pro stěžovatelku, které je povinen Dalibor Pospíšil (vedlejší účastník v řízení před Ústavním soudem) platit, a to z 5 000 Kč na 9 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2014. Současně rozhodl o povinnosti vedlejšího účastníka řízení splácet dlužné výživné ve výši 172 000 Kč v měsíčních splátkách po 7 000 Kč pod ztrátou výhody splátek. Okresní soud v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že žalobou podanou dne 9. 1. 2017 se stěžovatelka po vedlejším účastníkovi řízení, jakožto otci, domáhala zvýšení výživného na 9 000 Kč s účinností od 1. 7. 2016. Podáním ze dne 3. 7. 2017 doručeným okresnímu soudu dne 7. 7. 2017 změnila svou žalobu tak, že žádala zvýšit výživné na 9 000 Kč s účinností od 1. 9. 2014. Okresní soud zjistil, že se od 1. 9. 2012 stala studentkou 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a z důvodu studia neměla pravidelný příjem, pouze si brigádně přivydělávala (od 12. 4. 2016 do 31. 12. 2017 jí bylo vyplaceno 47 400 Kč). Dále zjistil, že získala stipendium v souvislosti se studijním pobytem Erasmus v Portugalsku a zabýval se jejími výdaji na studijním pobytu. Okresní soud ve svém rozhodnutí vyšel z toho, jak stěžovatelka vyčíslila své náklady na ubytování, dopravu, jídlo, studium a další výdaje. Dále zjišťoval majetkové poměry matky stěžovatelky a majetkové poměry vedlejšího účastníka řízení. Poté dospěl k závěru, že byly dány podmínky pro zvýšení výživného zpětně, jelikož § 922 odst. 1 občanský zákoník umožňuje přiznat výživné u dětí i za dobu nejdéle tří let před zahájením řízení. Okresní soud rovněž vyhověl návrhu stěžovatelky na náhradu nákladů řízení ve výši 83 393,20 Kč, když shledal, že byla ve věci zcela úspěšná. 2. Krajský soud v Ústní nad Labem (dále jen "krajský soud") rozsudkem ze dne 24. 9. 2018 č. j. 95 Co 167/2018-325 rozsudek okresního soudu změnil tak, že částka dlužného výživného činí 166 000 Kč, neboť dne 30. 6. 2018 stěžovatelka ukončila vysokoškolské studium a krajský soud z rozhodnutí vynechal období, ve kterém vedlejší účastník řízení již hradil výživné dle rozsudku okresního soudu. Dále krajský soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně (okresní soud stěžovatelce přiznal náhradu těchto nákladů ve výši 83 393,20 Kč), jelikož stěžovatelka nevyzvala stěžovatele k dobrovolnému plnění. Ve zbytku krajský soud rozsudek okresního soudu potvrdil. Ztotožnil se s tím, že na straně stěžovatelky došlo ke zvýšení potřeb a finanční situace vedlejšího účastníka řízení zvýšení výživného odůvodňuje. Ústavněprávní argumentace stěžovatelky 3. Stěžovatelka má za to, že krajský soud při rozhodování o nákladech řízení (viz bod 22 rozsudku), když k nepřiznání nákladů řízení před okresním soudem použil ust. § 142a o. s. ř., zasáhl extrémně do jejího práva na spravedlivý proces. Odvolací soud uvedl, že "jej k tomuto "vedla skutečnost, že před zahájením soudního řízení, které je svou povahou řízením sporným, nevyužila možnost mimosoudního vyrovnání a nevyzvala žalovaného k dobrovolnému plnění, ačkoliv tato varianta se u vymáhání výživného jeví jako účelná." Tento závěr odvolacího soudu je podle stěžovatelky v nesouladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, což stěžovatelka měla, přizná soud náhradu nákladů řízení. Toto rozhodnutí odvolacího soudu je postiženo libovůlí, kterou nelze akceptovat, neboť odmítnutí přiznání nákladů řízení před soudem prvního stupně nelze odůvodňovat v tomto případě použitím citovaného ustanovení, a to zejména proto, že žalovaný na výživném nic nedlužil; neexistoval tedy jeho závazek k placení vyššího výživného, tj. k částce 9 000 Kč měsíčně. O povinnosti žalovaného platit vyšší výživné by musela existovat dohoda mezi účastníky, ze které by tato povinnost k vyššímu výživnému vyplývala, a nebylo-li takovéto dohody, tak tato povinnost může vyplývat pouze ze soudního rozhodnutí. Není tedy možno žalovaného vyzývat ke splnění povinnosti (v rámci § 142a o. s. ř.), která neexistuje. Předmětné ustanovení slouží k předžalobní výzvě a je tak posledním upozorněním dlužníka na existenci závazku před zahájením soudního řízení. V tomto případě žádný takovýto závazek vedlejšího úřastníka neexistoval. 4. Stěžovatelka dále porušení práva na spravedlivý proces spatřuje v tom, že odvolací soud, který hodlal krátit stěžovatelku na jejím právu na náhradu nákladů řízení, a to za použití ust. § 142a o. s. ř., neumožnil účastníkům řízení, zejména stěžovatelce, vyjádřit svá stanoviska k použití tohoto ustanovení a stěžovatelce tak nebyl dán prostor ke shora uvedené argumentaci. Nutno v této souvislosti poukázat na to, pokud by odvolací soud v rámci předvídatelnosti svého rozhodnutí naznačil, že hodlá stěžovatelce nepřiznat náklady řízení před soudem prvního stupně z důvodu aplikace ust. § 142a o. s. ř. (což stěžovatelka považuje za nepřípadné), použila by stěžovatelka výše uvedenou argumentaci. Pokud by snad odvolací soud měl na mysli, že se stěžovatelka nepokusila o dohodu s žalovaným o placení vyššího výživného (což z jeho odůvodnění však nevyplývá), poukázala by stěžovatelka na to, že ve spise se nachází písemný dokument - e-mail stěžovatelky, kterým kontaktovala vedlejšího účastníka s žádostí o navýšení výživného alespoň na částku 9 000 Kč/měs., neboť jí začíná další semestr 5. ročníku Lékařské fakulty UK. Tuto žádost adresovala stěžovatelka žalovanému již 6. září 2016, tj. před zahájením řízení dnem 9. 1. 2017. Aplikace § 142 o. s. ř. není proto podle stěžovatelky v tomto případě namístě a odvolací soud postupoval v nesouladu se zákonem. Pro stěžovatelku tak bylo rozhodnutí odvolacího soudu o nepřiznání nákladů řízení před soudem prvního stupně překvapivým rozhodnutím. Řízení probíhalo poměrně dlouhou dobu, na čemž stěžovatelka nenesla žádnou vinu, a proto i legitimně očekávala v případě své úspěšnosti, že jí budou náklady řízení přiznány. 5. Ústavní soud si vyžádal spis, vedený v dané věci u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 14 C 8/2017 a požádal účastníka a vedlejšího účastníka řízení, aby se k ústavní stížnosti vyjádřili. 6. Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém vyjádření uvedl, že při rozhodování o oprávněnosti nároku stěžovatelky k náhradě nákladů řízení vycházel ze skutečnosti, že před samotným zahájením soudního řízení, které je svou povahou řízením sporným, stěžovatelka nevyužila možnosti mimosoudního vyrovnání a nevyzvala žalovaného (svého otce) k dobrovolnému plnění. Stěžovatelka podala návrh na zvýšení výživného dne 9. 1. 2017, tedy více než čtyři roky poté, co zahájila vysokoškolské studium a její životní náklady prokazatelně vzrostly. Mimo to v průběhu soudního řízení bylo prokázáno, že otec stěžovatelky o nárůstu životních nákladů stěžovatelky nevěděl, neboť spolu od rozvodu manželství neudržují žádný kontakt. Soud nikterak nezpochybňuje nárok stěžovatelky na vyšší výživné, nicméně je toho názoru, že po dobu čtyř let, kdy nebyly ze strany stěžovatelky činěny žádné kroky směřující ke zvýšení výživného, mohla stěžovatelka vyvinout byť i minimální snahu o kontakt se svým otcem za účelem uzavření dohody o navýšení výživného, která by v případě kladného stanoviska byla soudem stvrzena již na prvním jednání a předešlo by se tak nárůstu soudních výdajů. Výzvu ke splnění povinnosti dle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. je dle krajského soudu třeba v daném případě vykládat jako výzvu pro osobu s vyživovací povinností o navýšení životních nákladů a možnosti konání soudního řízení pro případ, kdy takové výzvě nebude dobrovolně povinným vyhověno. 7. Vedlejší účastník řízení ve vyjádření uvedl, že se s výše uvedeným právním názorem stěžovatelky neztotožňuje. Jak již konstatoval v průběhu řízení, zletilá žalobkyně požádala žalovaného o zvýšení výživného s účinností od července 2016, ač jí rozhodně nic nebránilo požádat dříve, pokud měla za to, že je zvýšení výživného namístě. Teprve v průběhu řízení se rozhodla nárokovat zvýšené výživné 3 roky zpětně, tedy od 1. září 2014, a takto jí bylo i zvýšené výživné soudem přiznáno. Vedlejší účastník se tak nikoli vlastní vinou ocitl v pozici dlužníka s dluhem přesahujícím 170 000 Kč, přestože po celou dobu řádně platil stěžovatelce výživné a ta se jeho zvýšení, ač zletilá, na stěžovateli nedožadovala. Požadavek na vyšší výživné vznesla až na podzim roku 2016, kdy se vedlejší účastník na stěžovatelce domáhal vrácení částky 9 853 Kč z titulu přeplatku na nákladech řízení a kdy mu stěžovatelka sdělila, že částku 9 853 Kč nezaplatí, neboť je nemajetná a že bude na vedlejším účastníkovi požadovat navýšit výživné. E-mailem ze dne 7. 9. 2016 pak advokátka stěžovatelky doplnila, že požaduje navýšit výživné s účinností od 1. 7. 2016 (hrazené měsíčně ve výši 5 000 Kč) na částku 9 000 Kč měsíčně a že "tímto započítává na své pohledávky představující zvýšené výživné na období červenec a srpen 2016 a částečně 09/2016". Vedlejší účastník řízení doplnil, že je přesvědčen, že za výše uvedené situace bylo zcela na místě aplikovat, pokud jde o náklady řízení, nejen ustanovení §142a odst. 1 o. s. ř., ale zejména ustanovení § 150 o. s. ř., neboť jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele, pro které soud nemusí jinak úspěšnému účastníkovi řízení náhradu nákladů řízení přiznat. Tyto důvody vedlejší účastník řízení opakovaně uváděl v průběhu řízení: stěžovatelka vedlejšího účastníka za svého otce nepovažuje, jako k otci se k němu nechovala a nechová, pokud jej výjimečně kontaktuje, pak vždy pouze v souvislosti s hrazením výživného. Vedlejší účastník je ostatně také přesvědčen, že není jejím biologickým otcem. Vzhledem k výše uvedenému nepovažuje vedlejší účastník řízení ústavní stížnost za důvodnou, neboť rozhodnutí odvolacího soudu lze, pokud jde o náklady řízení před soudem prvého stupně, považovat za správné. 8. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a zjistil, že ústavní stížnost byla podána včas osobou k tomu oprávněnou a splňuje i ostatní zákonem stanovené náležitosti. 9. Nutno předeslat a zopakovat, že Ústavní soud v otázkách, týkajících se náhrady nákladů soudního řízení stabilně judikuje, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro jejich přiznání či nepřiznání spadá do rozhodovací sféry obecných soudů, s výjimkou interpetace, která je ve zřejmém nesouladu s principy spravedlnosti. Není možné, aby Ústavní soud podrobně přezkoumával každé jednotlivé rozhodnutí obecných soudů, týkající se nákladů řízení, v zásadě pouze na úrovni podústavního práva. Ústavní soud ale také připomíná řadu svých nálezů, v nichž posuzoval ústavnost rozhodnutí civilních soudů ve výrocích týkajících se nákladů řízení, v nichž dal najevo, že toto rozhodování tvoří integrální součást soudního řízení jako celku (srov. např. nálezy sp. zn. I. ÚS 654/03 či IV. ÚS 323/05). Po seznámení se s napadeným rozhodnutím a vyžádaným spisovým materiálem Ústavní soud v daném případě shledal, že ústavní stížnost je důvodná. 10. Podle článku 36 odst. 1 Listiny se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. V článku 38 odst. 2 Listiny je mimo jiné stanoveno, že každý má právo na to, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. To jsou základní procesní záruky práva na spravedlivé řízení, které jsou nepominutelnou součástí pojmu právního státu. Ústavní soud ve své judikatuře zdůrazňuje, že součástí práva na spravedlivý proces je mimo jiné i vytvoření prostoru pro to, aby každý účastník řízení mohl účinně uplatňovat námitky a argumenty, které jsou způsobilé ovlivnit rozhodování soudu a s nimiž se soud musí v rozhodnutí náležitě vypořádat. Vytvoření prostoru pro účinné vznesení námitek (v kontradiktorním schématu řízení) nejlépe zajistí ochranu základních práv, jež je z hlediska fair procesu prvotním účelem soudního řízení. Institucionálně garantovaná možnost dotčených osob návrhy a námitkami účinně participovat na soudním procesu, patří mezi elementární pravidla soudního řešení sporů. V dané souvislosti možno také připomenout nález sp. zn. II. ÚS 828/06, v němž Ústavní soud poukázal na to, že pokud odvolací soud nedal stěžovateli příležitost vyjádřit se k možné aplikaci § 150 o. s. ř., porušil tak právo na spravedlivý proces. Uvedený závěr učinil Ústavní soud s odůvodněním, že součástí práva na spravedlivý proces je vytvoření prostoru k tomu, aby účastník řízení mohl účinně uplatňovat námitky a argumenty, které jsou způsobilé ovlivnit rozhodování soudu a s nimiž se soud musí v rozhodnutí náležitě vypořádat. Tento požadavek vyplývající v obecné rovině z práva na fair proces, je třeba uplatnit též při rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení, které je, jak shora již uvedeno, integrální součástí soudního řízení jako celku, nejedná-li se o náklady řízení v bagatelní výši, či ve výši vzhledem k poměrům účastníků nepodstatné. 11. Ústavní soud se v zásadě nehodlá vyjadřovat, zda náhrada nákladů v řízení před soudem prvního stupně stěžovatelce skutečně náleží. Ve zkoumaném případě však nelze podle Ústavního soudu jednoznačně určit, zda výše vyslovené námitky stěžovatelky postrádají zcela relevanci; lze připustit, že rozhodnutí odvolacího soudu pro ni mohlo být překvapivé. Krajský soud jí dá prostor k argumentaci v tomto směru a svůj závěr poté musí podrobněji odůvodnit. Zároveň však soud přihlédne i k argumentaci vedlejšího účastníka řízení a zváží aplikaci ust. § 150 o. s. ř., jelikož moderace za využití tohoto ustanovení by se mohla jevit také na místě. Ústavní soud, jak již naznačeno, sám neposuzuje okolnosti umožňující aplikaci ustanovení o. s. ř., týkající se nákladů řízení. Na základě zrušujícího nálezu proto bude v této věci (výroková část II. napadeného rozsudku) opětovně rozhodovat odvolací soud, který účastníkům řízení vytvoří procesní prostor k vyjádření se tak, aby i v této části mohlo být jeho rozhodnutí považováno za přehledné a spravedlivé. Právě tím, že se tak nestalo, došlo k porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a záruk, stanovených v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 12. Z uvedených důvodů bylo ústavní stížnosti vyhověno, v souladu s ust. § 82 odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

https://www.dph.du.cz/33/preprava-zbozi-a-osob-mezi-clenskymi-staty-eu-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4Eveoxp73eugbTaJcc3HSKBQ/?uri_view_type=5

Pøeprava zbo¾í a osob mezi èlenskými státy EU | DPH profi Pøeprava zbo¾í a osob mezi èlenskými státy EU 10.2.2012, Ing. Jana Ledvinková, Zdroj: Verlag Dashöfer § 9, § 10a, § 10f, § 10g, § 10k Smyslem platné úpravy místa plnìní u slu¾eb je, aby pøi poskytnutí slu¾by osobám povinným k dani se místo plnìní vztahovalo k místu, kde je usazen pøíjemce slu¾by. V pøípadì poskytnutí slu¾by osobì nepovinné k dani se i nadále postupuje podle pravidla, dle nìho¾ je místem plnìní místo, kde má poskytovatel slu¾by sídlo ekonomické èinnosti. Pravidla pro stanovení místa plnìní byla v tomto duchu zásadním zpùsobem modifikována na základì implementace novely Smìrnice Rady 2006/112/ES, kterou pøinesla smìrnice 2008/8/ES. Za urèitých okolností v¹ak nejsou obecná pravidla o místì poskytnutí slu¾by osobám povinným i nepovinným k dani pou¾itelná, proto jsou v zákonì o DPH uvedeny výjimky pro stanovení místa plnìní v ustanoveních § 10 – § 10k ZDPH. Mezi slu¾by, u kterých se stanoví místo plnìní podle základního pravidla, patøí také slu¾by pøepravní. Ov¹em pøepravní slu¾by se mohou posuzovat ve zvlá¹tních pøípadech i podle výjimek, napøíklad § 10f, § 10k ZDPH. Pokud se jedná o pøepravu pøi dovozu a vývozu zbo¾í, pak je pøeprava zbo¾í navíc osvobozena podle § 69 ZDPH. Základní pravidlo: slu¾by poskytované osobám povinným k dani Místo plnìní u slu¾eb (vèetnì slu¾eb pøepravních) Podle § 9 odst. 1 ZDPH je místo plnìní ve státì sídla nebo místa podnikání pøíjemce slu¾by. Pokud je slu¾ba poskytnuta provozovnì pøíjemce slu¾by, je místem plnìní místo, kde je tato provozovna umístìna. V pøípadì, kdy je pøíjemcem slu¾by osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu ve tøetí zemi (tj. mimo území EU) a která je zároveò plátcem, s výjimkou slu¾eb osvobozených od danì, a ke skuteènému u¾ití nebo spotøebì slu¾by dochází v tuzemsku, pova¾uje se v souladu s § 10k za místo plnìní ÈR. Místem podnikání je dle § 4 odst. 1 písm. j) u fyzických osob adresa fyzické osoby povinné k dani zapsaná jako místo podnikání v obchodním rejstøíku nebo jiné obdobné evidenci, popøípadì místo jejího pobytu. Pojem místo podnikání se u právnických osob nepou¾ije, zákon pracuje s jejich sídlem. Provozovna je definována v § 4 odst. 1 písm. k) jako místo, které má stálé personální a materiální vybavení, jeho¾ prostøednictvím uskuteèòuje osoba povinná k dani své ekonomické èinnosti. Osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku je osoba povinná k dani, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu, je¾ by se dané transakce úèastnila. Jedná se jak o osobu povinnou k dani se sídlem èi místem podnikání v EU, tak o osobu povinnou k dani se sídlem èi místem podnikání ve tøetí zemi. V pøípadì, kdy má pøíjemce slu¾by na území Èeské republiky provozovnu, která se dané transakce neúèastní, pak tato skuteènost nebrání uplatnìní reverse-charge, tj. místo plnìní se stanoví v sídle nebo místu podnikání, kde bylo osobì povinné k dani pøidìleno daòové identifikaèní èíslo, v pøípadì osoby povinné k dani ze tøetí zemì se stanoví místo plnìní také v sídle této osoby, kde vykonává ekonomickou èinnost. Plátce danì se sídlem v tuzemsku poskytne pøepravní slu¾by pro osobu povinnou k dani, která má sídlo v jiném èlenském státì. Místo plnìní se stanoví v tomto jiném èlenském státì podle sídla pøíjemce slu¾by. Plnìní nebude podléhat èeské dani. Plátce danì se sídlem v tuzemsku poskytne pøepravní slu¾by provozovnì osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místì, ne¾ kde je její sídlo nebo místo podnikání. Místo plnìní se stanoví, kde je umístìna tato provozovna. Plnìní nebude podléhat èeské dani, pokud je provozovna umístìna mimo území tuzemska. Plátce danì se sídlem v tuzemsku poskytne pøepravní slu¾by z Vídnì do Prahy jinému plátci se sídlem v tuzemsku. Místo plnìní se stanoví v místì, kde má pøíjemce slu¾by sídlo. Tedy v tuzemsku. Plnìní bude zatí¾eno èeskou daní. Základní pravidlo – slu¾by poskytované osobám nepovinným k dani V § 9 odst. 2 ZDPH je upraveno základní pravidlo pro stanovení místa plnìní v pøípadì slu¾eb poskytovaných osobám nepovinným k dani (nepodnikatel). Místo plnìní se stanoví prvotnì podle sídla nebo místa podnikání poskytovatele slu¾by, pøípadnì umístìní provozovny, jsou-li slu¾by poskytnuty prostøednictvím této provozovny. Z tohoto základního pravidla jsou dále v zákonì stanoveny výjimky. Advokát, plátce danì se sídlem v Praze, poskytne právní slu¾by pro nepodnikatele s bydli¹tìm v Praze. Místo plnìní se stanoví podle sídla poskytovatele, tedy v tuzemsku a plnìní bude zatí¾eno èeskou daní. Plátce danì se sídlem v Praze poskytne pøepravní slu¾bu zbo¾í z Vídnì do Prahy pro nepodnikatele s bydli¹tìm v Praze. V tomto pøípadì se nejedná o plnìní podle § 9 odst. 2, ale o plnìní podle ustanovení 10f – Místo plnìní pøi poskytnutí slu¾by pøepravy zbo¾í osobì nepovinné k dani. Dle tohoto ustanovení se stanoví místo plnìní tam, kde se pøíslu¹ný úsek pøepravy uskuteèòuje. Ov¹em v pøípadì poskytnutí slu¾by pøepravy zbo¾í mezi èlenskými státy, co¾ je ná¹ pøípad, pro osobu nepovinnou k dani se stanoví místo plnìní v místì zahájení pøepravy. V na¹em pøípadì je místo plnìní v Rakousku. Plátce, poskytovatel pøepravní slu¾by, se bude øídit legislativou státu Rakousko. Èeskou daní plnìní zatí¾eno nebude, ov¹em je pravdìpodobná povinnost registrace k DPH v Rakousku. Výjimky ze základního pravidla (§ 10, § 10a – § 10k) Ze základního pravidla pro stanovení místa plnìní u slu¾eb podle § 9 odst. 1 a § 9 odst. 2 existuje øada výjimek. Základní pravidla se pou¾ijí pouze v pøípadì, ¾e zákon v dal¹ích ustanoveních nestanoví jinak. Pokud tedy poskytované èi pøijímané slu¾by nenalezneme ve výjimkách § 10 – § 10k, stanovíme místo plnìní podle základního pravidla v § 9 ZDPH. Výjimky je mo¾no rozdìlit do nìkolika základních kategorií v závislosti na tom, zda je pro jejich pou¾ití podstatné, zda je pøíjemcem slu¾eb osoba povinná k dani èi nikoliv, nebo podle povahy slu¾eb: podle povahy slu¾by (§ 10 – § 10d ZDPH – zásada zdanìní v místì spotøeby bez ohledu na statut pøíjemce slu¾by, od 1. 4. 2011 výjimka u slu¾eb poskytovaných podle § 10b), výjimky pro slu¾by poskytované osobám nepovinným k dani (§ 10e – § 10i ZDPH), výjimky u slu¾eb, které prvotnì mají místo plnìní ve tøetí zemi nebo v tuzemsku a následnì je slu¾ba spotøebována v tuzemsku. (§ 10j – § 10k) U § 10k je navíc splnìní podmínky, ¾e pøíjemce slu¾by se sídlem ve tøetí zemi je souèasnì plátcem danì (tj. je v ÈR registrován k DPH). Z tìchto skuteèností vyplývá, ¾e je nutno pøi urèení místa plnìní u slu¾eb postupovat ve dvou krocích. Identifikace osoby pøíjemce slu¾by (osoba povinná k dani nebo osoba nepovinná k dani) Identifikace konkrétní slu¾by (slu¾by podle § 9 nebo podle § 10, § 10a – § 10k ZDPH) Místo plnìní pøi poskytování pøepravy osob (§ 10a) Místem plnìní pøi poskytnutí slu¾by pøepravy osob je místo, kde se pøíslu¹ný úsek pøepravy uskuteèòuje. Místo plnìní je tedy místo, kde se pøíslu¹ný úsek pøepravy uskuteèòuje, a není podstatné z tohoto pohledu, kdo tuto slu¾bu poskytuje nebo pro koho je slu¾ba poskytnuta. Pøepravci proto mají nelehký úkol pøi øe¹ení zdanìní ve v¹ech státech, kde se pøeprava osob uskuteèòuje. Je nutno vzít v úvahu vazbu tohoto ustanovení na § 70 ZDPH v platném znìní, který osvobozuje v tuzemsku pøepravu osob a jejich zavazadel, pokud jde o pøepravu osob mezi jednotlivými èlenskými státy a dále mezi èlenskými státy a tøetími zemìmi, vèetnì slu¾eb pøímo souvisejících s touto pøepravou. Jedná se jak o pøepravu pozemní, tak leteckou. Èeské dani podléhá pøeprava uskuteèòující se na území tuzemska. Pokud jde o hromadnou pravidelnou pøepravu osob, podléhá sní¾ené sazbì danì podle pøílohy è. 2 k zákonu o DPH. Nepravidelná pøeprava osob po území tuzemska pak podléhá základní sazbì danì. Odbìratel – plátce danì si objednal autobusovou dopravu osob z Prahy do Nìmecka na ¹kolení u èeského dopravce, plátce danì. Dopravce následnì vystavil fakturu na osobní pøepravu, obèerstvení, dálnièní poplatky v celkové èástce 120 000 Kè. Na daòovém dokladu bylo uvedeno, ¾e doprava je osvobozena podle § 70 ZDPH a ¾e objednatel je povinen registrovat se k dani v Nìmecku a odvést zde daò z pøepravy uskuteènìné na území Nìmecka. Je postup správný? Z pohledu èeského zákona o DPH je pøeprava osob mezi èlenskými státy a dále mezi èlenskými státy a tøetími zemìmi osvobozena od danì na území tuzemska, vèetnì slu¾eb souvisejících s touto pøepravou. Z dostupných informací vyplývá, ¾e v pøípadì pøepravy osob po území Nìmecka je daò splatná na území Nìmecka, pøièem¾ ji má povinnost pøiznat objednatel slu¾by pøepravy. Èeská obchodní firma, plátce danì, pøijme slu¾bu pøepravy osob z Brna do Prahy od osoby povinné k dani se sídlem v Rusku. Pøepravce vystaví daòový doklad objednateli bez danì. Objednatel slu¾by je povinen dle § 108 odst. 1 písm. c) pøijatou slu¾bu zdanit a uvede ji do ø. 12 daòového pøiznání a za splnìní podmínek v § 72 a § 73 ZDPH uplatní nárok na odpoèet na ø. 43. Nejedná se o osvobozenou pøepravu osob mezi èlenskými státy, ale o pøepravu osob na území tuzemska. Proto¾e nejde ani o pravidelnou hromadnou pøepravu, plnìní podléhá základní sazbì danì. Èeský pøepravce poskytne slu¾bu pøepravy osob z Hamburku do Mnichova pro osobu registrovanou k dani v Nìmecku. Na poskytnutou pøepravní slu¾bu vystaví daòový doklad. Místo plnìní uvedené pøepravy je v Nìmecku a plátce vystaví fakturu bez èeské danì. Daòová povinnost se øídí legislativou platnou v Nìmecku. Plátce uvede plnìní na ø. 26 daòového pøiznání. Do souhrnného hlá¹ení se plnìní neuvede, proto¾e se nejedná o slu¾bu podle § 9 odst. 1 ZDPH. § 10f – Místo plnìní u pøepravy zbo¾í pro osobu nepovinnou k dani V § 10f odst. 1 je stanoveno místo plnìní pøi poskytnutí slu¾by pøepravy zbo¾í osobì nepovinné k dani jako místo, kde se pøíslu¹ný úsek pøepravy uskuteèòuje. Pokud je pøeprava zbo¾í uskuteènìna mezi dvìma místy v tuzemsku, místo plnìní je v tuzemsku, pøi pøepravì zbo¾í na území jiného èlenského státu Spoleèenství je místo plnìní v této zemi. Pøi pøepravì zbo¾í pro osobu nepovinnou k dani na území tøetí zemì je místo plnìní v této tøetí zemi. V § 10f odst. 2 je stanoveno místo plnìní pøi pøepravì zbo¾í mezi èlenskými státy osobì nepovinné k dani jako místo zahájení pøepravy zbo¾í. Zákon uvádí, ¾e není podstatné odkud pøepravce pro zbo¾í jede, ale kde se zbo¾í nachází v momentì jeho nakládky. V pøípadì pøepravy zbo¾í z Rakouska do Èeské republiky, kdy pøepravu zajistí èeský pøepravce, pøièem¾ vozidlo vyjede prázdné z Tábora, bude místo plnìní Rakousko, kde pøeprava zbo¾í skuteènì zaèala. Faktura pro osobu nepovinnou k dani bude bez èeské danì. Otázkou jsou ov¹em povinnosti pøepravce v jiném èlenském státì, odkud bylo zbo¾í dopraveno. Odstavec 3 definuje místo zahájení pøepravy, místo ukonèení pøepravy a pøepravu zbo¾í mezi èlenskými státy. CZ plátce danì poskytne osobì nepovinné k dani pøepravu zbo¾í z Polska do tuzemska. Místo plnìní je v Polsku. Slu¾bu CZ plátce nezatí¾í èeskou daní. Bude v¹ak povinen postupovat dle legislativy platné v Polsku. MP* fa na obèana ====> ÈR pøeprava zbo¾í ====> Obèan Plátce danì – pøepravní firma pøepraví nìmeckému obèanovi lednièku ze ©výcarska do Nìmecka. Slu¾ba souvisí tedy s dovozem zbo¾í ze tøetí zemì. Místem plnìní jsou v tomto pøípadì v¹echny státy, na jejich¾ území pøepravní trasa vede, av¹ak proto¾e se jedná o pøepravu spojenou s dovozem zbo¾í, bude slu¾ba ve v¹ech státech EU osvobozena podle èl. 144 Smìrnice. Plátce uvede plnìní do ø. 26 daòového pøiznání. § 10g – Místo plnìní u slu¾by pøímo související s pøepravou zbo¾í osobì nepovinné k dani Místo plnìní u slu¾eb zde uvedených se specificky stanoví pro osoby nepovinné k dani. Pokud uvedené slu¾by budou poskytnuty osobì povinné k dani, bude místo plnìní stanoveno podle základního pravidla v § 9 odst. 1 ZDPH a uvedeno do ø. 21 pøiznání, pokud bude odbìratel osoba registrovaná k dani se sídlem v EU, nebo do ø. 26, bude-li zákazník osoba povinná k dani se sídlem ve tøetí zemi. § 10g øe¹í místo plnìní pøi poskytnutí slu¾eb osobì nepovinné k dani týkajících se: slu¾eb pøímo souvisejících s pøepravou zbo¾í (nakládka, vykládka, manipulace, administrativní práce pøi vyplòování pøepravních dokladù a podobná èinnost, mù¾e jít dále o vá¾ení, pøebalení a za urèitých podmínek i o skladování), slu¾eb práce na movité vìci nebo oceòování movité vìci. Místem plnìní u tìchto slu¾eb je místo, kde je tato slu¾ba skuteènì poskytnuta bez ohledu na to, kde má sídlo nebo místo pobytu osoba nepovinná k dani. Pokud uvedené slu¾by poskytne plátce s místem plnìní v tuzemsku, zatí¾í slu¾bu èeskou daní a plnìní uvede do ø. 1 daòového pøiznání, pokud pùjde o slu¾by v základní sazbì danì. Ve sní¾ené sazbì danì mù¾e jít o slu¾by opravy invalidních vozíkù a dal¹ích zdravotnických prostøedkù uvedených v pøíloze è. 1 k zákonu o DPH. Pokud budou vý¹e vyjmenované slu¾by poskytnuty pro osobu nepovinnou k dani mimo území tuzemska v jiném èlenském státì nebo ve tøetí zemi, pak je místem plnìní jiný èlenský stát nebo tøetí zemì. V tom pøípadì musí plátce postupovat podle legislativy daného státu. Èeský plátce danì podnikající se zemními stroji provede nakládku a odvoz zeminy na skládku v Rakousku pro rakouského obèana pøi zahájení stavebních prací na rodinném domku u Vídnì. Místo plnìní se stanoví v Rakousku a plátce se bude muset zajímat, zda mu s ekonomickou èinností, kterou uskuteènil na území Rakouska, nevzniká povinnost registrace a povinnost zde pøiznat a zaplatit daò. § 10k – Místo plnìní u slu¾by osobì povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou ve tøetí zemi Jedná se o pøípad slu¾eb poskytnutých podle základního pravidla s místem plnìní ve tøetí zemi, tj. napøíklad pro osobu povinnou k dani v Rusku, která je v¹ak zároveò plátcem (tzn, je registrovaná k dani v ÈR) a poskytnutá slu¾ba bude skuteènì spotøebována nebo u¾ita v tuzemsku. Pak je u takových slu¾eb stanoveno místo plnìní v tuzemsku. Plátce danì se sídlem v tuzemsku poskytne pøepravní slu¾bu z Vídnì do Prahy pro osobu povinnou k dani se sídlem v Rusku. Tato osoba povinná k dani má souèasnì DIÈ pøidìlené v Èeské republice. Proto¾e pøeprava byla ukonèena v ÈR, lze oznaèit tuto pøepravní slu¾bu za spotøebovanou na území tuzemska, a proto¾e je splnìna i dal¹í podmínka, ¾e osoba povinná k dani, které je slu¾ba poskytnuta, má sídlo ve tøetí zemi a souèasnì je èeským plátcem, stanoví se místo plnìní v tuzemsku a plnìní bude zatí¾eno èeskou daní. Souhrnné hlá¹ení (§ 102 ZDPH) Povinnost podávat souhrnné hlá¹ení se…

http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1530

Slovo a slovesnost – Anglický a polský překlad „Směrů v lingvistice“ od Milky Ivićové Anglický a polský překlad „Směrů v lingvistice“ od Milky Ivićové Английский и польский переводы «Направлений в лингвистике» Милки Ивич / Traduction anglaise et polonaise des „Courants en linguistique“ de Milka Ivič Srbské příručce o směrech (zvláště nových) v lingvistice dobře již u nás známé Milky Ivićové (Pravci u lingvistici 1963), kterou jsme v Slově a slovesnosti již kladně hodnotili (v roč. 25, 1965, 73—75), dostalo se zatím opravdového uznání tím, že vyšla ve dvou překladech, anglickém (Trends in Linguistics, přeložil Mur. Heppell, Mouton 1965, 260 s. — Janua linguarum, series minor, č. 42) a polském (Kierunki w lingwistyce, přeložila A. Wierzbicka, Ossolineum 1966, 263 s.). Obojí překlad má — až na zanedbatelné maličkosti[1] — stejný text, který je jen překladem původního znění srbského, upraveným v malých podrobnostech; také paragrafy zůstaly beze změny v obou překladech a můžeme na ně odkazovat. Brzké vydání obou překladů samo ovšem bránilo úpravě hlubší (polský byl dán do sazby v polovině r. 1965). Proto také autorka ani dobře nemohla plně využít desiderát naší recenze směřujících hlavně k tomu, aby její příručka, zvláště v překladu určeném pro západní prostředí, hlouběji zabrala i cenné výsledky lingvistických středisk slovanských (zastoupena je pronikavěji po zásluze jen lingvistika ruská a sovětská). Z těchto desiderát realizovala autorka jen jednotlivosti, patrně teprve při korektuře, — nešlo-li o vlastní iniciativu: dodala J. Dobrovského mezi zakladatele slavistické komparatistiky (§ 50) a rozšířila jádro členů pražské školy právem o J. Mukařovského a A. V. Isačenka (§ 292), ale přesto chybí zde ještě např. K. Horálek a není ani zde, ani jinde uveden ani je[214]diný lingvista slovenský. Autorka nepřipomněla z pražské školy český vklad do světové lingvistiky daný Mathesiovým výkladem o potenciálnosti v jazyce, ani učením Mathesia a jeho následovníků o aktuálním členění, které dnes daleko proniká, ani českou teorii spisovného jazyka, kterou právě autorka sama dobře zná a v nových svých studiích úspěšně při diskusích o spisovné srbocharvátštině využívá. Jedno nepříjemné nedopatření, které jsme nepostřehli při recenzování jejího srbského originálu, zůstalo i v překladech, totiž to, že koncepci stylu pražské školy představuje pouze Trávníčkovou studií O jazykovém stylu (1953); tato brožurka vychází sice ze statí známého sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura (1932), ale značně je zplošťuje a nerozvíjí v zaměření pražské školy. Příslušné stati uved. sborníku jsou dnes ve světě přístupné ve třech překladech, anglickém, vyšlém v Americe, v překladu polském a ruském, a bylo by lépe odkázat na některou z nich anebo na jiné pozdější studie české; o koncepci pražské nauky o stylu poučuje dnes ve světě mimo české prostředí jak chrestomatie Garwinova, tak nejnověji vyšlý polský výbor s dobrými úvody Praska szkola strukturalna, vydaný za redakce M. R. Mayenowé v sbírce U źródel współczesnej stylistyki (č. 4, Varšava 1966), na který ovšem autorka Směrů odkázat ještě nemohla. Literaturu o pražské škole poněkud doplňuje, ale na Garwinův soubor anglických překladů upozorňuje v 1. vyd. z r. 1955, jen rozmnoženém (§ 300); lépe by bylo odkázat na vydání knižní z r. 1964 a na obšírnější soubor Vachkův A Prague School, Reader in Linguistics rovněž z r. 1964 (v. SaS 27, 82n.) a u pražské školy a vůbec u strukturalismu neměl chybět sovětský rozbor těchto směrů: Osnovnyje napravlenija strukturalizma z r. 1964 (v. SaS ib., 56n.). Autorka nemohla ještě uvádět Vachkovu knihu The Linguistic School of Prague (Bloomington a London) z r. 1966. Drobné úpravy jsou i jinde v knize, např. ve výkladech o amerických směrech u metody distribuční dodává stručnou charakteristiku práce Garwinovy (§ 42), dále mění charakteristiku generativní gramatiky v § 422 a zejm. v § 425: v původní formulaci principů Chomského „iznači nesemantičnu … teoriju gramatične strukture“ právem vypouští proložené „nesemantičnu“ a má znění „to discover a general theory of gramatical structure“ (stejně v znění polském), ap. Tato závažná změna u generativní gramatiky nemá však náležitý odraz v bibliografických údajích, které jsou dovedeny jen k r. 1961. Nejsou zde pozdější práce Chomského, zejm. jeho Aspects of the Theory of Syntax (Cambridge, Mass. 1965), nebo alespoň jeho studie z r. 1964: referát pro 9. lingv. kongres (Proceedings sjezdu vyšly 1964) a pro symposium magdeburské (Categories and Relations in Syntactic Theory MIT 1964) a dále pro tuto otázku důležitý soubor The Structure of Language. Readings in the Philosophy of Language, vydaný Fodorem a Katzem r. 1964 a publikace Fodora a Katze An Integrated Theory of Linguistic Descriptions MIT 1964 (český překlad se připravuje); u nás o tomto vývoji informuje E. S. Klima v stati Current developments in generative grammar v čas. Kybernetika (Praha) 1, 1965 a český příspěvek Postalův v SaS 26, 1965 (Nový vývoj teorie transformační gramatiky). Obdobně by byly potřebné podstatnější úpravy a bibliografické doplňky v části o matematické lingvistice. — Ve výkladech o kvantitativní lingvistice je v § 440 nově zmínka o dešifrování hetitských nápisů, které se podařilo Hroznému, a tzv. lineárního písma B na krétských nápisech, které dokázal M. Ventris; zde však mělo být uvedeno i jméno Chadwickovo, ap. To ovšem nejsou výtky; jsou to jen důkazy toho, jak rychle se nové směry lingvistické vyvíjejí, takže kniha napsaná r. 1962, než se vydá a dokonce rychle přeloží, už by potřebovala úpravy a doplňky, a jak je nesnadné obdobnou příručku dnes napsat a vydat; ovšem nelze ani od studijní příručky požadovat tako[215]vou časovou aktuálnost, které stěží dosahuje časopis. Je skutečně velmi vítané, že publicita této nanejvýš užitečné a orientované příručky se překlady značně rozšířila i pro potřeby našich lingvistů a zvláště adeptů této vědy. V české jazykovědné literatuře je velmi citelný nedostatek českých příruček, jak uvedení do problematiky obecné lingvistiky, tak obdobné příručky, jako je tato příručka M. Ivićové. Na zpracování úvodu do obecné lingvistiky z hlediska pražské školy začali jsme u nás pomýšlet kolem r. 1938, ale další události vše znemožnily. Bylo by naléhavé buď přistoupit k zpracování takovýchto příruček, anebo nahradit tuto citelnou mezeru překlady. [1] Např. je rozdíl u uved. prací J. Kuryłowicze mezi vydáním anglickým a polským (§ 314 pozn.). Slovo a slovesnost, ročník 28 (1967), číslo 2, s. 213-215 Předchozí Pavel Novák: Tagmémická příručka „objevovacích“ procedur Následující Miroslav Renský: O vývojové dynamice v současné angličtině

http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-373-2011-o-specifickych-zdravotnich-sluzbach/uplne/

Zákon o specifických zdravotních službách (úplné znění) - Podnikatel.cz Podnikatel.cz » Zákony » Zákon o specifických zdravotních službách » Úplné znění Předpis č. 373/2011 Sb. Zákon o specifických zdravotních službách (úplné znění) Zobrazeno aktuální znění od 1. 7. 2017 do 1. 11. 2017 znění od 1. 5. 2015 do 1. 10. 2015 aktuální znění od 1. 4. 2013 znění od 1. 7. 2012 do 1. 4. 2013 vyhlášené znění od 8. 12. 2011 do 1. 4. 2012 HLAVA I - OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 - § 2 +- Základní ustanovení § 1 - § 2 +- HLAVA II - ZDRAVOTNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK § 3 - § 32 +- Díl 1 - Asistovaná reprodukce § 3 - § 11 +- Díl 2 - Sterilizace § 12 - § 16 +- Díl 3 - Terapeutická kastrace, testikulární pulpektomie § 17 - § 20 +- Díl 4 - Změna pohlaví transsexuálních pacientů § 21 - § 23 +- Díl 5 - Psychochirurgické výkony § 24 - § 27 +- Díl 6 - Genetická vyšetření § 28 - § 30 +- Díl 7 - Odběry lidské krve a jejích složek, léčba krví nebo jejími složkami § 31 - § 32 +- § 31 - Odběry lidské krve a jejích složek § 32 - Léčba krví nebo jejími složkami HLAVA III - OVĚŘOVÁNÍ NOVÝCH POSTUPŮ POUŽITÍM METODY, KTERÁ DOSUD NEBYLA V KLINICKÉ PRAXI NA ŽIVÉM ČLOVĚKU ZAVEDENA § 33 - § 40 +- HLAVA IV - POSUDKOVÁ PÉČE A LÉKAŘSKÉ POSUDKY, PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY, POSUZOVÁNÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ § 41 - § 69 +- Díl 1 - Posudková péče a lékařské posudky § 41 - § 52 +- Společná ustanovení pro posudkovou péči a lékařské posudky § 49 - § 52 +- § 51 - Posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, k tělesné výchově a sportu Díl 2 - Pracovnělékařské služby a posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání § 53 - § 60 +- Pracovnělékařské služby § 53 - § 60 +- § 58a - Zajišťování pracovnělékařských služeb zaměstnavatelem na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu § 59 - Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání Díl 3 - Nemoci z povolání § 61 - § 68 +- Oddíl 1 - Posuzování a uznávání nemocí z povolání § 61 - § 65 +- Oddíl 2 - Povolení k uznávání nemocí z povolání § 66 - § 68 +- Díl 4 - Společná ustanovení pro posuzování zdravotní způsobilosti k práci, pracovnělékařské služby a posuzování a uznávání nemocí z povolání u příslušníků bezpečnostních sborů a ozbrojených sil a u vě § 69 +- HLAVA V - LÉKAŘSKÉ OZÁŘENÍ A KLINICKÉ AUDITY § 70 - § 82 +- Díl 1 - Lékařské ozáření § 70 - § 73 +- Díl 2 - Klinické audity § 74 - § 82 +- HLAVA VI - OCHRANNÉ LÉČENÍ § 83 - § 89 +- HLAVA VII - PROTIALKOHOLNÍ A PROTITOXIKOMANICKÁ ZÁCHYTNÁ SLUŽBA § 89a - § 89e +- § 89a - Vymezení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby § 89b - Umístění v záchytné stanici § 89c - Doprava do záchytné stanice § 89d - Oznamovací povinnost § 89e - Úhrada nákladů za poskytnutou záchytnou službu a za dopravu do záchytné stanice HLAVA VIII - PŘESTUPKY § 90 - § 92a +- HLAVA IX - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 93 - § 100 +- Společná ustanovení § 93 - § 94 +- Zmocňovací ustanovení § 95 +- Přechodná ustanovení § 96 - § 99 +- Účinnost § 100 +- a) upravuje poskytování specifických zdravotních služeb a s tím spojený výkon státní správy, práva a povinnosti pacientů a poskytovatelů zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“) a práva a povinnosti dalších právnických a fyzických osob v souvislosti s poskytováním specifických zdravotních služeb, b) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), stanoví obecné zásady radiační ochrany osob v souvislosti s lékařským ozářením, režim provádění radiologických postupů a činností zahrnujících lékařské ozáření a míru odpovědnosti poskytovatelů a zdravotnických pracovníků v souvislosti s těmito postupy a činnostmi a stanoví opatření pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. a) vajíčka získaná od této ženy2), b) spermie získané od muže2), který se ženou podstupuje léčbu neplodnosti společně, c) zárodečné buňky darované jinou osobou2), než která je uvedena v písmenech a) a b) (dále jen „anonymní dárce“); anonymním dárcem může být pouze žena, která dovršila věk 18 let a nepřekročila věk 35 let, nebo muž, který dovršil věk 18 let a nepřekročil věk 40 let. Léčbu metodami asistované reprodukce může provádět pouze poskytovatel, kterému bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru reprodukční medicína. (1) Umělé oplodnění lze provést ženě v jejím plodném věku, pokud její věk nepřekročil 49 let, a to na základě písemné žádosti ženy a muže, kteří tuto zdravotní službu hodlají podstoupit společně (dále jen „neplodný pár“). Žádost neplodného páru žádajícího o umělé oplodnění nesmí být starší než 6 měsíců; je součástí zdravotnické dokumentace vedené o ženě. a) osob, kterým mají být zárodečné buňky odebrány, a b) ženy, které má být umělé oplodnění provedeno (dále jen „příjemkyně“). (2) Příjemkyní nesmí být osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo osoba s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí, nebo k rodičovské zodpovědnosti, a to i částečně. Příjemkyní nesmí být rovněž osoba umístěná v policejní cele, ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. (3) Anonymním dárcem nesmí být osoba a) zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo osoba s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí, b) umístěná v policejní cele, ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, c) které byla nařízena izolace, karanténa nebo je ve výkonu lůžkového ochranného léčení, nebo d) hospitalizovaná bez souhlasu. (1) Před zahájením metod a postupů asistované reprodukce je poskytovatel povinen podat neplodnému páru informaci o povaze navrhovaných metod a postupů, jejich trvalých následcích a možných rizicích a o způsobu, jakým může být naloženo s nadbytečnými lidskými embryi, včetně předpokládané výše finančních nákladů na jejich uskladnění a dobu jejich uskladnění. Neplodný pár může požadovat, aby při podání informace byl přítomen svědek podle jeho výběru. Záznam o podání informace podepíše neplodný pár, ošetřující lékař, popřípadě svědek; záznam je součástí zdravotnické dokumentace vedené o příjemkyni. d) osoba určená poskytovatelem, která získala vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti právo (dále jen „právník“). (6) Pacient a zákonný zástupce pacienta je vždy přizván k jednání odborné komise; jednání odborné komise musí být započato tak, aby nedošlo k ohrožení života nebo zdraví pacienta. Odborná komise podá pacientovi a jeho zákonnému zástupci informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích a ověří, zda pacient a zákonný zástupce pacienta této informaci plně porozuměli. U pacienta přihlédne k jeho rozumové vyspělosti. Záznam o podání informace podepíší členové odborné komise, pacient a zákonný zástupce pacienta. Součástí záznamu je názor pacienta. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen informaci pochopit nebo záznam podepsat, uvede se tato skutečnost v záznamu. Záznam je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. (8) Návrh na udělení souhlasu s provedením sterilizace podává soudu poskytovatel4). Poskytovatel k návrhu připojí písemný souhlas zákonného zástupce pacienta, vyjádření pacienta a stanovisko odborné komise. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen vyjádření učinit, poskytovatel uvede tuto skutečnost s jejím odůvodněním v návrhu. (1) Terapeutickou kastrací nebo testikulární pulpektomií (dále jen „kastrace“) se rozumí zdravotní výkony odstraňující hormonálně aktivní část pohlavních žláz u muže s cílem potlačit jeho sexualitu. (2) Kastraci lze provést pacientovi, který dovršil věk 25 let a který v minulosti spáchal násilný sexuálně motivovaný trestný čin, pokud u něho odborné lékařské vyšetření prokázalo existenci specifické sexuální deviace a vysokou míru pravděpodobnosti, že v budoucnosti opět spáchá násilný sexuálně motivovaný trestný čin, a pokud u něho nebyly úspěšné jiné léčebné metody. (3) Kastrace se pacientovi provede na základě (4) Pacientovi, který je v ochranném léčení nebo výkonu zabezpečovací detence, se kastrace provede pouze ve zvlášť odůvodněných případech, a to na základě a) jeho písemné žádosti, (1) Odbornou komisi ustavuje Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“). Členy odborné komise jsou a) zdravotnický pracovník, který je zaměstnancem státu zařazeným na ministerstvo, b) lékař se způsobilostí v oboru sexuologie, c) lékař se způsobilostí v oboru psychiatrie, d) klinický psycholog, e) lékař se způsobilostí v oboru urologie, f) právník se znalostmi v oblasti zdravotnického práva. (3) Žádost pacienta předá poskytovatel neprodleně ministerstvu; k žádosti připojí souhlasné stanovisko ošetřujícího lékaře se způsobilostí v oboru sexuologie s provedením kastrace a nezávislý lékařský posudek prokazující vysokou míru pravděpodobnosti, že pacient v budoucnosti spáchá násilný sexuálně motivovaný trestný čin. Součástí souhlasného stanoviska je diagnóza a popis dosavadní léčby. Ministerstvo může požádat za účelem ověření splnění podmínky spáchání trestného činu podle § 17 odst. 2 o opis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) K jednání odborné komise může být přizván ošetřující lékař pacienta, který provedení zdravotního výkonu doporučil, avšak během rozhovoru členů komise s pacientem nesmí být ošetřující lékař přítomen. a) písemná žádost pacienta, b) kopie souhlasného stanoviska ošetřujícího lékaře se způsobilostí v oboru sexuologie, c) nezávislý lékařský posudek podle odstavce 3, d) záznam z jednání odborné komise a e) stanovisko odborné komise. a) kopii stanoviska odborné komise a kopii záznamu z jednání odborné komise pacientovi, b) 2 vyhotovení stanoviska odborné komise poskytovateli pro založení do zdravotnické dokumentace podle odstavce 8 a předání soudu podle odstavce 10 a kopii záznamu z jednání odborné komise. Kastrace nelze provádět ve zdravotnických zařízeních Vězeňské služby a osobám ve výkonu vazby a trestu odnětí svobody. Kastraci rovněž nelze provést pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům. a) u něhož byla jednoznačně stanovena porucha sexuální identifikace a prokázána schopnost žít trvale jako osoba opačného pohlaví a b) který neuzavřel manželství nebo který nevstoupil do registrovaného partnerství anebo do obdobného svazku osob stejného pohlaví v cizině, popřípadě prokáže, že jeho manželství nebo registrované partnerství anebo obdobný svazek zaniklo. (4) Chirurgické výkony směřující ke změně pohlaví se provedou pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům, a to na základě a) písemné žádosti zákonného zástupce pacienta; tím není dotčeno ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách, (5) Změnu pohlaví nelze provést pacientovi, který je ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence nebo v ochranném léčení. e) lékař se způsobilostí v oboru diabetologie a endokrinologie, f) lékař se způsobilostí v oboru urologie nebo gynekologie a porodnictví, g) právník se znalostmi v oblasti zdravotnického práva. (3) Žádost pacienta nebo zákonného zástupce pacienta předá poskytovatel neprodleně ministerstvu; k žádosti připojí souhlasné stanovisko ošetřujícího lékaře se způsobilostí v oboru sexuologie s provedením změny pohlaví. (4) Pacient a zákonný zástupce pacienta je vždy přizván k jednání odborné komise, které se koná nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti pacienta nebo zákonného zástupce pacienta. Odborná komise podá pacientovi a zákonnému zástupci pacienta informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích a ověří, zda pacient a zákonný zástupce pacienta této informaci plně porozuměl a zda k podání žádosti dospěl pacient a zákonný zástupce pacienta zcela dobrovolně. Jde-li o pacienta uvedeného v § 21 odst. 4, přihlédne k jeho rozumové vyspělosti. (5) Záznam o podání informace podepíší členové odborné komise, pacient a zákonný zástupce pacienta. Součástí záznamu je též názor pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen názor vyslovit nebo záznam podepsat, uvede se tato skutečnost v záznamu. (7) Ošetřující lékař pacienta, který provedení zdravotního výkonu doporučil, může být k jednání odborné komise přizván, avšak během rozhovoru členů komise s pacientem nesmí být ošetřující lékař přítomen. a) písemná žádost pacienta nebo zákonného zástupce pacienta, c) záznam z jednání odborné komise a d) stanovisko odborné komise. a) kopii stanoviska odborné komise a kopii záznamu z jednání odborné komise pacientovi nebo zákonnému zástupci, (10) Návrh na udělení souhlasu s provedením změny pohlaví podává soudu poskytovatel. Poskytovatel k návrhu připojí písemnou žádost pacienta nebo písemnou žádost zákonného zástupce pacienta, vyjádření pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům a stanovisko odborné komise. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen vyjádření učinit, poskytovatel uvede tuto skutečnost s jejím odůvodněním v návrhu. (1) Provádění změny pohlaví lze započít, jestliže k tomu pacient bezprostředně před jejím započetím udělil písemný souhlas. (2) O provedení změny pohlaví vydá poskytovatel pacientovi potvrzení. a) písemného souhlasu pacienta a a) jeho písemného souhlasu, (4) Nezletilému pacientovi nebo pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům se psychochirurgický výkon provede pouze ve zvlášť odůvodněných případech, a to na základě a) písemného souhlasu zákonného zástupce pacienta; tím není dotčeno ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách, b) lékař se způsobilostí v oboru psychiatrie, c) lékař se způsobilostí v oboru neurologie, d) lékař se způsobilostí v oboru neurochirurgie, e) klinický psycholog, (3) Souhlas pacienta nebo zákonného zástupce pacienta předá poskytovatel neprodleně ministerstvu; k souhlasu připojí souhlasné stanovisko ošetřujícího lékaře se způsobilostí v oboru psychiatrie s provedením psychochirurgického výkonu. (4) Pacient a zákonný zástupce pacienta je vždy přizván k jednání odborné komise, které se koná nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti pacienta nebo zákonného zástupce pacienta. Odborná komise podá pacientovi a zákonnému zástupci pacienta informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích a ověří, zda pacient a zákonný zástupce pacienta této informaci plně porozuměl. Jde-li o pacienta uvedeného v § 24 odst. 4, přihlédne k jeho rozumové vyspělosti. (5) Záznam o podání informace podepíší členové odborné komise, pacient a zákonný zástupce pacienta. Součástí záznamu je též názor nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen názor vyslovit nebo záznam podepsat, uvede se tato skutečnost v záznamu. a) písemný souhlas pacienta nebo zákonného zástupce pacienta, b) kopie souhlasného stanoviska ošetřujícího lékaře se způsobilostí v oboru psychiatrie, (10) Návrh na udělení souhlasu s provedením psychochirurgického výkonu podává soudu poskytovatel. Poskytovatel k návrhu připojí písemný souhlas pacienta nebo písemný souhlas zákonného zástupce a vyjádření nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům a stanovisko odborné komise. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen vyjádření učinit, poskytovatel uvede tuto skutečnost s jejím odůvodněním v návrhu. Provádění psychochirurgického výkonu lze započít, jestliže k tomu pacient nebo zákonný zástupce pacienta bezprostředně před jeho započetím udělili písemný souhlas. (1) Genetické vyšetření zahrnuje klinické a laboratorní vyšetření; slouží ke stanovení podílu variant v lidském zárodečném genomu na rozvoj nemoci u pacienta. Genetickým laboratorním vyšetřením se rozumí laboratorní analýza lidského zárodečného genomu nebo jeho částí. (2) Genetická laboratorní vyšetření lze provádět pouze v laboratořích, jejichž odborná způsobilost byla posouzena podle příslušné harmonizované normy5) akreditující osobou6). (3) Genetická vyšetření v oblasti zdravotnictví lze nabízet nebo provádět pouze pro účely 2. k diagnostice geneticky podmíněných nemocí a vývojových vad, 3. ke stanovení míry predispozice ke vzniku nemocí a vývojových vad, 4. ke stanovení bezpříznakového přenašečství variant lidského zárodečného genomu způsobujícího nemoc nebo vývojovou vadu, 5. k cílenému screeningu novorozenců za účelem zjištění geneticky podmíněných nemocí; cíleným screeningem se pro potřeby genetického vyšetření rozumí zjišťování podílu změn v lidském zárodečném genomu na rozvoji závažných geneticky podmíněných nemocí s rizikem časného nezvratného poškození zdraví novorozenců, 6. k optimalizaci léčby, (4) Genetické vyšetření lze nabízet nebo provést pacientovi pouze a) po podání informace o jeho účelu, povaze a dopadu na zdraví, včetně zdraví budoucích generací, a o rizicích neočekávaných nálezů pro pacienta a geneticky příbuzné osoby a b) na základě jeho písemného souhlasu nebo písemného souhlasu zákonného zástupce pacienta. (5) Za geneticky příbuzné osoby pacienta se pro účely genetických vyšetření podle tohoto zákona považují příbuzné osoby s medicínsky závažným genetickým rizikem, a to příbuzní v řadě b) nepřímé, kdy se míra tohoto rizika určuje podle stupně příbuznosti a typu genetické nemoci. (6) V případě, že z výsledků genetického vyšetření vyplývá diagnostický závěr, podle něhož lze předpokládat dopad na zdraví pacienta, včetně budoucích generací, nebo na zdraví geneticky příbuzných osob, doporučí poskytovatel pacientovi a dotčené geneticky příbuzné osobě poskytnutí genetického poradenství lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru lékařská genetika, a to před a po vyšetření. (1) Genetické laboratorní vyšetření biologického materiálu odebraného z těla zemřelého k výukovým, vědeckým a výzkumným účelům lze provést pouze za předpokladu, že k tomu zemřelý za svého života nebo osoby blízké zemřelému udělili prokazatelný souhlas. Pokud zemřelý za svého života vyslovil zákaz poskytování informací o svém zdravotním stavu, nemůže být toto vyšetření provedeno; to neplatí, je-li třeba zjistit nebo ověřit závažné informace o změnách v lidském zárodečném genomu zemřelého potřebné pro zajištění ochrany zdraví geneticky příbuzných osob. (2) Za podstoupení genetického vyšetření podle § 28 odst. 3 písm. a) nesmí být pacientovi nabídnuta nebo poskytnuta finanční odměna nebo jiný prospěch. S odmítnutím genetického vyšetření nesmí být pro pacienta spojena žádná újma, ani nesmí být vystaven psychickému nátlaku. Výsledky genetických vyšetření nesmějí být bez písemného souhlasu pacienta poskytnuty třetím osobám. Prodej nebo darování výsledků genetických vyšetření třetím osobám bez písemného souhlasu pacienta, včetně písemného souhlasu dotčené geneticky příbuzné osoby, je zakázán. Výsledky genetického vyšetření nesmějí být použity k jakékoli diskriminaci pacienta a geneticky příbuzných osob. (3) Genetické laboratorní vyšetření lidského embrya nebo plodu, včetně stanovení jeho pohlaví, nesmí být prováděno z jiných důvodů než pro účely podle § 28 odst. 3 písm. a) bodů 1 až 3 a bodu 6. Laboratorní genetické vyšetření u lidského embrya nebo plodu může být provedeno za předpokladu, že lékař se specializovanou způsobilostí v oboru lékařská genetika provede genetické poradenství u matky, které je po ukončení laboratorního genetického vyšetření u lidského embrya nebo plodu následováno genetickým poradenstvím k řádné interpretaci výsledků. Laboratorní genetické vyšetření u lidského embrya nebo plodu se provede pouze po podání informace a s písemným souhlasem matky (§ 28 odst. 4). (1) Zásah směřující ke změně lidského zárodečného genomu lze provádět u pacientů pouze pro preventivní nebo léčebné účely u závažných geneticky podmíněných nemocí za podmínky zachování jeho přirozené biologické integrity v zárodečných buňkách. Tyto zásahy se nesmějí provádět, pokud by mohly vést ke změnám v genetické výbavě zárodečných buněk. a) celý lidský genom do buněk jiného živočišného druhu a naopak, b) lidské embryo do pohlavních orgánů jiného živočišného druhu. Odběry lidské krve a jejích složek, léčba krví nebo jejími složkami (1) Odběry lidské krve a jejích složek (dále jen „krev“) pro výrobu transfuzních přípravků a krevních derivátů a pro použití u člověka může provádět jen poskytovatel oprávněný k takové výrobě podle zákona o léčivech. a) nezletilým; to neplatí v případech, kdy nelze odběr krve od nezletilého nahradit odběrem krve od osoby zletilé; v takovém případě musí k odběru udělit písemný souhlas zákonný zástupce nezletilé osoby, které je krev odebírána, a schválit jej pověřený zdravotnický pracovník poskytovatele uvedeného v odstavci 1, b) umístěným v policejní cele, ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, c) umístěným ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo v zařízení sociálních služeb, byla-li nařízena ústavní výchova, popřípadě uložena ochranná výchova, d) při nařízené izolaci, karanténě nebo v rámci výkonu lůžkového ochranného léčení, nebo e) hospitalizovaným bez jejich souhlasu. (3) Krev pro účely uvedené v odstavci 1 lze odebrat pouze osobě, která k tomu udělila písemný souhlas. Jde-li o osobu nezletilou nebo zbavenou způsobilosti k právním úkonům, písemný souhlas uděluje její zákonný zástupce; tím není dotčeno ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách. a) za účelem výroby jednotlivého transfuzního přípravku pro poskytnutí zdravotní péče konkrétnímu pacientovi a nemůže-li být použita krev od jiného dárce, b) vyžadující speciální přípravu dárce nebo výběr dárce podle tkáňových znaků a krevních skupin příjemce. OVĚŘOVÁNÍ NOVÝCH POSTUPŮ POUŽITÍM METODY, KTERÁ DOSUD NEBYLA V KLINICKÉ PRAXI NA ŽIVÉM ČLOVĚKU ZAVEDENA (1) Na živém člověku lze provádět ověřování nových postupů v oblasti preventivní, diagnostické a léčebné péče nebo biomedicínského výzkumu spojeného se zdravím a jeho poruchami použitím metody, která dosud nebyla v klinické praxi zavedena (dále jen „nezavedená metoda“), pouze za podmínek stanovených tímto zákonem. a) metody zavedené do klinické praxe v některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, b) modifikace již zavedených metod, jejichž použití nemá nepříznivé účinky na zdravotní stav pacienta. a) pacient, na němž má být nezavedená metoda ověřována, udělil na základě informace podle § 34 odst. 1 písemný souhlas s ověřováním nezavedené metody, b) lze očekávat, že nezavedená metoda přinese příznivé výsledky ve prospěch pacienta, na němž má být ověřována, a lze důvodně předpokládat, že se po úspěšném ověření stane novým způsobem prevence, diagnostiky nebo léčení, c) ověření nezavedené metody nelze dosáhnout se srovnatelnou účinností jiným způsobem a d) nehrozí opodstatněné nebezpečí, že následkem ověřování nezavedené metody dojde k dlouhodobému nebo vážnému poškození zdraví pacienta, na němž má být nezavedená metoda ověřována. (5) Ověřování nezavedené metody lze na nezletilém pacientovi nebo pacientovi zbaveném způsobilosti k právním úkonům provádět pouze na základě písemného souhlasu zákonného zástupce pacienta po podání informace podle § 34, pokud a) jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4 písm. b) až d), b) ověření nezavedené metody se srovnatelnou účinností nelze provádět na pacientech schopných udělit souhlas a c) tito pacienti s ohledem na svou rozumovou vyspělost nebo schopnost informaci pochopit udělili k ověřování souhlas; nesouhlas pacientů s ověřováním není třeba respektovat, je-li takové ověření jedinou možnou alternativou léčby u jinak neléčitelného onemocnění; (1) Informace o nezavedené metodě podaná pacientovi nebo zákonnému zástupci pacienta, na němž má být tato metoda ověřována, musí být prokazatelná a srozumitelná a obsahuje a) údaje o ověřované metodě včetně účelu, pro který je ověřována, b) konkrétní postup, který se bude týkat pacienta, c) možný přínos ověřované metody pro pacienta, d) předvídatelná rizika a možné obtíže nebo omezení spojená s ověřováním metody a předpokládaná rizika spojená s předčasným odvoláním souhlasu, e) údaje o jiných možnostech léčby, f) údaje o způsobu ochrany údajů získaných o pacientovi a o způsobu uveřejňování informací a údajů zjištěných v souvislosti s ověřováním metody rozhodných pro vyhodnocení a zavedení ověřované metody a g) požadavky na spolupráci a léčebný režim pacienta; (2) Souhlas pacienta nebo zákonného zástupce pacienta s ověřováním nezavedené metody musí trvat po celou dobu jejího ověřování. V případě odvolání souhlasu pacientem nebo zákonným zástupcem pacienta nelze v ověřování metody pokračovat. a) popis nezavedené metody, b) zdůvodnění účelnosti ověřování nezavedené metody, c) zprávu o výsledcích získaných laboratorním výzkumem, pokusy na zvířatech nebo jiným předklinickým výzkumem, d) přehled současných poznatků vztahujících se k ověřovaným postupům, včetně poznatků získaných ze zahraničí, e) podrobný plán ověřování nezavedené metody, f) pracoviště, kde má být nezavedená metoda ověřována, s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení zdravotnických pracovníků, kteří ji budou ověřovat, včetně označení těch, kteří budou ověřování řídit, a jejich kvalifikace, g) posouzení zdravotních rizik při zohlednění všech dostupných informací k dané metodě, která by mohla vzniknout při ověřování nezavedené metody, h) informativní údaje o okruhu pacientů, na nichž má být nezavedená metoda ověřována, i) závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, u níž má mít ozáření přímý zdravotní přínos pro osoby ji podstupující nebo která je ověřována v rámci biomedicínského výzkumu spojeného se zdravím a jeho poruchami. a) předmětem ověřování nezavedené metody jsou nové postupy podle § 33 odst. 1, b) ověřování nezavedené metody je účelné a c) poskytovatel je k ověřování nezavedené metody způsobilý. (2) Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydá závazné stanovisko k ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením na základě písemné žádosti poskytovatele do 60 dnů ode dne jejího doručení. Žádost musí obsahovat údaje podle § 35 v rozsahu potřebném k posouzení nezavedené metody ve vztahu k lékařskému ozáření a radiační ochraně. (3) Ministerstvo rozhodne o žádosti podle § 35 do 90 dnů ode dne jejího doručení. Jde-li o ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, může ministerstvo rozhodnout o udělení povolení pouze na základě závazného stanoviska Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. a) vymezení nezavedené metody, b) vymezení podmínek, za nichž lze nezavedenou metodu ověřovat, c) lhůty pro podávání zpráv o jednotlivých etapách ověřování. a) poskytovatel porušil podmínky stanovené k ověřování nezavedené metody tímto zákonem nebo v povolení k ověřování nezavedené metody, a to na základě výsledků vlastních zjištění nebo podnětu etické komise ustavené poskytovatelem pro ověřování nezavedené metody (dále jen „etická komise“), nebo b) k odejmutí povolení dal podnět krajský úřad, který udělil poskytovateli oprávnění k poskytování zdravotních služeb (dále jen „příslušný správní orgán“) a který v rámci kontrolní činnosti zjistil porušení podmínek pro poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu. a) ustaví etickou komisi, b) uzavře pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou pacientům v souvislosti s ověřováním nezavedené metody, a to s pojišťovnou, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle zákona upravujícího pojišťovnictví7); rozsah pojištění musí odpovídat rizikům spojeným s konkrétní ověřovanou nezavedenou metodou. a) posuzovat z etického hlediska ověřování nezavedené metody, b) vykonávat dohled nad průběhem ověřování nezavedené metody z hlediska bezpečnosti a zachovávání práv pacientů, na nichž je nezavedená metoda ověřována. a) podávat ministerstvu ve lhůtách stanovených v povolení k ověřování nezavedené metody zprávy o jednotlivých etapách ověřování, b) neprodleně přerušit nebo zastavit ověřování nezavedené metody, vznikne-li opodstatněná pochybnost, že nezavedená metoda nepřinese předpokládaný výsledek, nebo že její ověřování by mohlo vést k dlouhodobému nebo vážnému poškození zdraví pacienta, na němž je ověřována; tuto skutečnost je povinen neprodleně oznámit ministerstvu, c) neprodleně oznámit ministerstvu a Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, pokud vydal souhlasné závazné stanovisko, vzniklou nežádoucí příhodu; nežádoucí příhodou se rozumí nepříznivá změna zdravotního stavu pacienta vzniklá v důsledku ověřování nezavedené metody, d) umožnit kontrolu v průběhu ověřování nezavedené metody osobám pověřeným ministerstvem, Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, pokud vydal souhlasné závazné stanovisko, nebo členům etické komise. (1) Ministerstvo na základě závěrečné zprávy o výsledku nezavedené metody, z níž vyplývá možnost jejího využití při poskytování zdravotních služeb, posoudí, zda nezavedená metoda splňuje podmínky pro zavedení do klinické praxe. Při posuzování výsledků nezavedené metody přihlíží k přínosům této metody pro zlepšení zdravotního stavu pacientů. a) uzná jako standardní metodu, pokud na základě posouzení podle odstavce 1 učiní závěr, že byly splněny podmínky pro její zavedení do klinické praxe a nová standardní metoda přispěje ke zlepšení zdravotního stavu pacientů, nebo b) neuzná jako standardní metodu, pokud na základě posouzení nezavedené metody učiní závěr, že nebyly splněny podmínky pro její zavedení do klinické praxe. a) uznanou standardní metodu, b) neuznanou nezavedenou metodu, včetně důvodů, které vedly k jejímu neuznání. POSUDKOVÁ PÉČE A LÉKAŘSKÉ POSUDKY, PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY, POSUZOVÁNÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ a) zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání (dále jen „vzdělávání“) pro potřeby škol a školských zařízení nebo k tělesné výchově a sportu nebo k jiným činnostem podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, b) zdravotní způsobilosti pro potřebu a na žádost správních orgánů nebo jiných orgánů v případech stanovených jinými právními předpisy, c) zdravotní způsobilosti na vyžádání pacientem nebo zákonným zástupcem pacienta nebo s jejich souhlasem na vyžádání právnickou osobou, d) zdravotní způsobilosti k práci nebo k výkonu služby na základě pracovnělékařské prohlídky; součástí posuzování zdravotní způsobilosti k práci nebo k výkonu služby je zejména posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců podle § 53 až 58, e) zdravotního stavu v souvislosti s nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání (dále jen „nemoc z povolání“), f) zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění a pro potřeby úřadu práce, g) zdravotního stavu pacienta pro jiné účely. b) výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě jejím registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „registrující poskytovatel“), je-li posuzovaná osoba u takového poskytovatele registrována, nebo jde-li o posuzovanou osobu, o jejímž zdravotním stavu je vedena zdravotnická dokumentace na území jiného státu, též na základě výpisu z této dokumentace, ke kterému je přiložen úředně ověřený překlad do českého jazyka; úředně ověřený překlad se nepředkládá k výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené ve slovenském jazyce; výpis ze zdravotnické dokumentace si může posuzující lékař vyžádat prostřednictvím posuzované osoby, c) zdravotní náročnosti pro výkon práce, služby, povolání, vzdělávání, sportu, tělesné výchovy nebo jiné činnosti (dále jen „činnost“), pro které je osoba posuzována, a podmínek, za kterých je činnost vykonávána, nebo nároků činnosti na zdraví posuzované osoby. (2) Lékařský posudek vydává registrující poskytovatel posuzované osoby, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. Posuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. (1) Lékařský posudek musí být vydán nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti podle § 42 odst. 1, v případě posudku o uznání nemoci z povolání do 30 pracovních dnů, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak. Lhůta podle věty první do obdržení posledního potřebného podkladu pro posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu podle § 42 odst. 1 neběží. Písemná žádost podle věty první nebo záznam o jejím ústním podání je součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě. Záznam podepíše posuzující lékař a osoba, která ústní žádost podala. (2) Pro účely posouzení dalšího trvání zdravotní způsobilosti lze lékařskou prohlídku posuzované osoby provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku, jehož časová platnost se nemění, pokud posuzující lékař nezjistí změnu zdravotního stavu vedoucí k vydání lékařského posudku se závěrem podle § 44 odst. 4 písm. a). Lhůta k provedení lékařské prohlídky stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví nebo jiným právním předpisem za účelem dalšího posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby a platnost lékařského posudku se provedením lékařské prohlídky podle věty první nemění. Tím není dotčena možnost provedení lékařské prohlídky při změně zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu nebo podezření na tyto změny. (3) Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, anebo zda její zdravotní stav splňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována. Součástí lékařského posudku musí být poučení o možnosti podat podle § 46 odst. 1 návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. V poučení se dále uvede, v jaké lhůtě je možno návrh na přezkoumání podat, od kterého dne se tato lhůta počítá a zda má nebo nemá návrh na přezkoumání podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů odkladný účinek. (4) Stejnopis lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě. Posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu pro potřeby vydání lékařského posudku hradí ten, kdo o něj žádá, pokud z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá jinak. V písemném vyhotovení lékařského posudku lze provádět opravy zřejmých nesprávností, které nemají vliv na jeho závěr podle odstavce 2. Opravy provede poskytovatel z podnětu osoby uvedené v § 44 odst. 1 nebo z vlastního podnětu. O opravě posudku uvědomí osobu uvedenou v § 44 odst. 1. (5) Lékařský posudek se nevydá, jestliže se posuzovaná osoba odmítne podrobit lékařské prohlídce nebo vyšetření, které je její součástí; posuzující lékař tuto skutečnost zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o této osobě. Jestliže o posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby požádala jiná k tomu oprávněná osoba, poskytovatel jí oznámí nevydání posudku, včetně důvodu jeho nevydání. (6) Jestliže nebyl lékařský posudek vydán z důvodu uvedeného v odstavci 5, nebo jestliže se posuzovaná osoba nepodrobila lékařské prohlídce za účelem dalšího posouzení zdravotní způsobilosti z jiného důvodu, pohlíží se na posuzovanou osobu pro činnost, pro kterou měla být zdravotně posouzena, jako na zdravotně nezpůsobilou nebo jako na osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován. a) posuzované osobě a b) osobě, která o posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby za účelem vydání posudku oprávněně požádala, není-li posuzovanou osobou. a) osobou uvedenou v odstavci 1 stvrzené podpisem této osoby, s uvedením data převzetí, a jde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. b) nebo pověřenou osobu této osoby, uvede se též číslo občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti a důvod vydání posudku; potvrzení o převzetí lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě, b) na základě doručení provozovatelem poštovních služeb; doručení musí být doloženo doručenkou, nebo c) na základě elektronického doručení podepsaného způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu22), do schránky uvedené posuzovanou osobou a osobou, která o posouzení zdravotní způsobilosti požádala. (3) Osobě, která není osobou uvedenou v odstavci 1 písm. b) a které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, předává posudek posuzovaná osoba, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. a) se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou nastávají pro osobu, které byl předán, dnem jeho prokazatelného předání, b) se závěrem o zdravotní způsobilosti posuzované osoby nastávají pro osobu, které byl předán, dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb, (5) Lékařský posudek lze uplatnit pro účely, pro které byl vydán, do 90 dnů ode dne jeho vydání, není-li v něm nebo jiném právním předpise stanovena kratší lhůta. Jestliže správní úřad, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb, napadený lékařský posudek podle § 47 odst. 2 písm. a) potvrdí, může tento posudek k tomu oprávněná osoba použít pro účely, pro které byl vydán, do 10 pracovních dnů ode dne prokazatelného doručení potvrzeného posudku. a) uplynutím doby, na kterou byl vydán, b) dnem, kdy měla být podle jiného právního předpisu nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví nebo posuzujícího lékaře nebo jiné k tomu oprávněné osoby provedena lékařská prohlídka za účelem nového posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby, c) dnem, kterým nastaly právní účinky lékařského posudku vydaného pro stejný účel a za stejných podmínek jako předcházející posudek, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů nevyplývá jinak, d) ukončením pracovněprávního nebo služebního vztahu, jde-li o posudek podle § 41 písm. d); to neplatí, je-li nejdéle do 3 měsíců ode dne jeho ukončení pracovněprávní vztah se stejným výkonem práce znovu uzavřen se stejným zaměstnavatelem, pokud v době od jeho ukončení nedošlo ke změně nebo vývoji zdravotního stavu posuzované osoby. (7) Jestliže je lékařský posudek neplatný, považuje se posuzovaná osoba pro účel, pro který měla být zdravotně posouzena, za zdravotně nezpůsobilou nebo za osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován. (2) Lékař, který má důvodné podezření, že změnou zdravotního stavu pacienta došlo ke změně zdravotní způsobilosti k činnosti nebo k výkonu činnosti s podmínkou, anebo že pacientův zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován, je povinen o této skutečnosti informovat pacienta a poskytovatele příslušného k vydání lékařského posudku, je-li mu poskytovatel znám nebo jestliže mu jeho adresu pacient sdělil. Součástí informace jsou údaje o zdravotním stavu pacienta, které vedly k podezření, že došlo ke změně zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu. (1) Má-li posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. Osoba, které uplatněním posudku vznikají práva nebo povinnosti a které byl posudek předán posuzovanou osobou, může návrh na přezkoumání lékařského posudku podat do 10 pracovních dnů ode dne jeho předání, a to poskytovateli uvedenému ve větě první. (2) Jestliže byl návrh na přezkoumání lékařského posudku podán po uplynutí lhůty podle odstavce 1, poskytovatel návrh odloží. Tuto skutečnost písemně sdělí osobě, která návrh na přezkoumání lékařského posudku podala, a osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, pokud je mu známa, a posuzované osobě, nejde-li o osoby, které návrh podaly. Při prokázání důvodů, které posuzované osobě nebo jiné osobě oprávněné k podání návrhu na přezkoumání objektivně bránily v podání návrhu ve stanovené lhůtě, poskytovatel zmeškání lhůty pro podání návrhu promine. Prominutím zmeškání lhůty nejsou dotčeny lhůty stanovené pro uplatnění lékařského posudku. (3) Návrh na přezkoumání lékařského posudku nemá odkladný účinek, jestliže z jeho závěru vyplývá, že posuzovaná osoba je pro účel, pro nějž byla posuzována, zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou nebo pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost. (4) Vyhoví-li poskytovatel návrhu na přezkoumání v plném rozsahu, napadený lékařský posudek bezodkladně zruší a na základě zjištěných skutečností, popřípadě nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydá posudek nový. Doklad o zrušení posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. (5) Pokud poskytovatel návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví v plném rozsahu, postoupí do 10 pracovních dnů ode dne jeho doručení, pokud se jedná o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti, v ostatních případech do 30 dnů, spis s návrhem na přezkoumání, včetně podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska, příslušnému správnímu orgánu. (6) Poskytovatel bezodkladně písemně oznámí skutečnost, že mu byl návrh na přezkoumání lékařského posudku podán, osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, pokud je mu známa, a posuzované osobě, nejde-li o osoby, které návrh podaly. Obdobně postupuje, vyhoví-li návrhu na přezkoumání lékařského posudku v plném rozsahu nebo postoupí-li návrh na přezkoumání příslušnému správnímu orgánu. Pokud poskytovatel vyhoví návrhu na přezkoumání posudku v plném rozsahu, uvede ve sdělení podle věty první skutečnosti, které ho k tomu vedly. (1) Příslušný správní orgán při přezkoumání lékařského posudku zjišťuje, zda a) bylo posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby provedeno a lékařský posudek vydán k tomu oprávněným poskytovatelem, c) byl zdravotní stav posuzované osoby pro účely zdravotního posouzení zjištěn úplně a d) závěr o posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu odpovídá aktuálně zjištěnému zdravotnímu stavu posuzované osoby; při přezkoumání lékařského posudku vychází z podkladů předaných poskytovatelem. a) tento návrh zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo b) napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc poskytovateli k vydání nového lékařského posudku, nebo c) napadený lékařský posudek zruší. a) vyzvat poskytovatele k doplnění jím předaných podkladů a zároveň určit lhůtu, v níž je poskytovatel povinen podklady předložit; poskytovatel je povinen poskytnout potřebnou součinnost, b) požadovat odborné stanovisko od odborně způsobilých osob podle jiného právního předpisu, je-li to nezbytné pro správné posouzení postupu při vydávání lékařského posudku ke zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby; (4) Pro přezkoumání posudku příslušným správním orgánem se použije, pokud tento zákon nestanoví jinak, část čtvrtá správního řádu obdobně. (5) Další návrh na přezkoumání lékařského posudku potvrzeného podle odstavce 2 písm. a) nebo zrušeného podle odstavce 2 písm. b) nebo c) příslušným správním orgánem nelze podat. Jestliže příslušný správní orgán potvrdí lékařský posudek, lze provést nové posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby pouze v tom případě, jestliže je z lékařské prohlídky zřejmé, že posouzení její zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu povede pravděpodobně k jinému závěru, než je uveden v dosavadním lékařském posudku. a) Vězeňská služba, návrh na přezkoumání lékařského posudku předá posuzující lékař řediteli organizační jednotky Vězeňské služby, v nichž jsou poskytovány zdravotní služby, který podle § 46 lékařský posudek přezkoumá; pokud ředitel organizační jednotky Vězeňské služby návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho Generálnímu ředitelství Vězeňské služby, které postupuje podle § 47, b) Bezpečnostní informační služba, návrh na přezkoumání lékařského posudku podle § 46 přezkoumá posuzující lékař; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho řediteli Bezpečnostní informační služby, který postupuje podle § 47, c) Úřad pro zahraniční styky a informace, návrh na přezkoumání lékařského posudku podle § 46 přezkoumá posuzující lékař; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho řediteli Úřadu pro zahraniční styky a informace, který postupuje podle § 47, d) Generální ředitelství cel, návrh na přezkoumání lékařského posudku podle § 46 přezkoumá posuzující lékař; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho generálnímu řediteli Generálního ředitelství cel, který postupuje podle § 47, e) Ministerstvo vnitra, návrh na přezkoumání lékařského posudku předá posuzující lékař určenému zdravotnickému pracovníkovi ve zdravotnickém zařízení v oboru působnosti Ministerstva vnitra, popřípadě organizační složky státu jím zřízené, v nichž jsou poskytovány zdravotní služby, který podle § 46 lékařský posudek přezkoumá; pokud určený zdravotnický pracovník návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho Ministerstvu vnitra, které postupuje podle § 47, f) Ministerstvo obrany, návrh na přezkoumání lékařského posudku předá posuzující lékař řediteli nebo vedoucímu zdravotnickému pracovníkovi poskytovatele zdravotních služeb v působnosti Ministerstva obrany, který podle § 46 lékařský posudek přezkoumá; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho Ministerstvu obrany, které postupuje podle § 47. a) dokladem o prokazatelném předání rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti posuzované osobě a ve věcech potřeby ošetřování a péče osobě, která o posouzení zdravotního stavu požádala, je záznam ve zdravotnické dokumentaci, který posuzovaná osoba podepíše, nebo v případě zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence vyznačení doručení na doručence; v případě využití elektronické komunikace je dokladem o odeslání rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti posuzované osobě rovněž doklad o odeslání prostřednictvím datové schránky nebo záznam uložený v počítači v elektronické formě ve formátech stanovených právním předpisem s funkcí ověřování autenticity uložených dat a časovým razítkem získaným prostřednictvím státem uznané autority, b) lhůta pro podání návrhu na přezkoumání podle § 46 odst. 1 činí 3 pracovní dny; tento návrh nemá odkladný účinek, c) lhůta pro postoupení návrhu na přezkoumání podle § 46 odst. 5 činí 5 pracovních dnů, d) účastníkem řízení o přezkoumání rozhodnutí je poskytovatel, který rozhodnutí vydal, a osoba, jejíž zdravotní stav je posuzován; návrh na přezkoumání rozhodnutí může podat tato osoba nebo osoba, které uplatněním rozhodnutí vznikají práva nebo povinnosti. Posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, k tělesné výchově a sportu (1) Zdravotní způsobilost ke vzdělávání posuzuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává registrující poskytovatel. Posuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru všeobecné praktické lékařství, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. V případě uchazečů o vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem obrany zdravotní způsobilost ke vzdělávání posuzuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává poskytovatel zdravotních služeb, kterému Ministerstvo obrany udělilo oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních jím zřízených; posuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství. a) na pracovištích právnických nebo fyzických osob, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu poskytovatel pracovnělékařských služeb této osoby, b) na pracovišti fyzické osoby, která je samostatně výdělečně činná, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu registrující poskytovatel této osoby, a pokud tato osoba nemá registrujícího poskytovatele, poskytovatel pracovnělékařských služeb školy, c) pouze ve škole nebo školském zařízení, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu registrující poskytovatel této osoby, a pokud tato osoba registrujícího poskytovatele nemá, poskytovatel pracovnělékařských služeb školy, d) na pracovištích osob uvedených v písmenu a) nebo b) a ve škole nebo školském zařízení, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu, zahajuje-li se praktické vyučování nebo praktická příprava 2. na pracovištích fyzických nebo právnických osob, poskytovatel uvedený v písmenu a) nebo b); posuzujícím lékařem podle písmene a) je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru pracovní lékařství, posuzujícím lékařem podle písmen b) až d) je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo v oboru pracovní lékařství. a) je-li v rámci praktické přípravy nebo praktického vyučování vykonávána činnost za podmínek obdobných výkonu práce zařazené do kategorie první a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem21), b) jestliže tato příprava nebo vyučování začíná v době kratší než 12 kalendářních měsíců ode dne vydání lékařského posudku podle odstavce 1 a pokud nedošlo během této doby ke změně zdravotního stavu; posouzení zdravotní způsobilosti se v tomto případě provede nejdéle do 12 kalendářních měsíců ode dne zařazení osoby na praktické vyučování nebo praktickou přípravu, nebo c) jestliže jiný právní předpis upravující soustavu oborů vzdělání ve středním a vyšším odborném vzdělávání nestanoví podmínky zdravotní způsobilosti ke vzdělávání. (4) Zdravotní způsobilost k a) tělesné výchově v rámci vzdělávacích programů a ke sportu pro všechny9) a podmínky pro uvolnění z vyučování v předmětu tělesná výchova na dobu jednoho pololetí školního roku nebo školní rok posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel, b) výkonnostnímu sportu v organizovaných sportovních soutěžích posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel nebo poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství, c) vrcholovému sportu, ke sportovní reprezentaci státu a její přípravě posuzuje a lékařský posudek vydává poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství; vrcholovým sportem pro účely tohoto zákona se rozumí oblast sportu, která zahrnuje státní sportovní reprezentaci a přípravu talentovaných sportovců k této reprezentaci, kterými jsou členové resortních sportovních center9) nebo sportovních center mládeže a obdobných zařízení pro přípravu sportovců, d) vzdělávání ve školách se zaměřením na sport a tělesnou výchovu a v průběhu výuky posuzuje a lékařský posudek vydává poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství. (5) V případě lékařského posudku vydaného registrujícím poskytovatelem je posuzujícím lékařem lékař se způsobilostí v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo všeobecné praktické lékařství. V případě lékařského posudku vydaného poskytovatelem v oboru tělovýchovné lékařství je posuzujícím lékařem lékař se způsobilostí v oboru tělovýchovné lékařství. a) postupy při zajišťování lékařských prohlídek, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti včetně rozsahu odborných vyšetření, b) seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, ke sportu, tělesné výchově nebo jiné činnosti, c) náležitosti lékařského posudku ve vztahu k posuzované činnosti. Pracovnělékařské služby a posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání (1) Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby (dále jen „práce“). a) poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo b) poskytovatel v oboru pracovní lékařství. a) je povinen, jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví10) do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem uvedeným v odstavci 1, b) může, jde-li o práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele uvedeného v odstavci 1 písm. a), který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání; ostatní pracovnělékařské služby podle § 53 odst. 1 zaměstnavatel zajišťuje prostřednictvím poskytovatele uvedeného v odstavci 1, s nímž uzavřel písemnou smlouvu, c) je povinen, dojde-li ke změně zařazení práce do kategorie vyšší než kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo ke změně činnosti, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít novou nebo doplnit dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem podle odstavce 1 o ty pracovnělékařské služby, které doposud nepožadoval, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy k této změně došlo. (3) Posuzování zdravotní způsobilosti a pracovnělékařské prohlídky pro práce, které jsou nebo budou vykonávány ve zkušebním provozu podle jiného právního předpisu, zaměstnavatel zajišťuje u poskytovatele podle odstavce 2 písm. a) nebo b), a to na základě výsledků hodnocení rizik podle jiného právního předpisu nebo výsledků měření, byla-li pro účely souhlasu s uvedením do zkušebního provozu, uskutečněna. a) umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb vstup na každé své pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek, předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení, sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci; v případě pracovišť, která podléhají z důvodu státního nebo jiného zákonem chráněného tajemství zvláštnímu režimu, vstupují na tato pracoviště pouze určení zaměstnanci poskytovatele pracovnělékařských služeb, kteří jsou v tomto případě povinni dodržet zvláštní režim, b) při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti, c) při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vybavit jej žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno, d) odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal. a) podrobit se pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, popřípadě pracovnělékařským prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti u poskytovatele pracovnělékařských služeb podle § 54 odst. 2 písm. b); rovněž je povinen podrobit se zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu; poskytovatele dalších zdravotních služeb určí zaměstnanci poskytovatel pracovnělékařských služeb; další zdravotní služby jsou součástí pracovnělékařských služeb, b) podrobit se pracovnělékařským službám nařízeným podle jiného právního předpisu, c) sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče, d) sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny jemu známé nebo podezřelé skutečnosti související s ochranou zdraví při práci. a) informovat zaměstnance o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na jeho zdraví, a to se znalostí vývoje jeho zdravotního stavu, b) informovat zaměstnavatele o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na zdravotní stav jeho zaměstnanců, c) vykonávat pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci, d) spolupracovat se zaměstnavatelem, zaměstnanci, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s odborně způsobilými osobami podle zákona upravujícího zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci11), odborovou organizací a kontrolními orgány v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci12), e) neprodleně oznamovat zaměstnavateli zjištění závažných nebo opakujících se skutečností negativně ovlivňujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, f) podat podnět kontrolním orgánům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci12) k zjednání nápravy nad dodržováním povinností v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci13) v případě, že zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění neplní povinnosti v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci stanovené jinými právními předpisy, g) vést dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci, odděleně od zdravotnické dokumentace vedené o konkrétních zaměstnancích; dokumentací pracovnělékařských služeb se rozumí záznamy o provádění dohledu na pracovišti zaměstnavatele, včetně výsledků analýz, o poradenství poskytnutém zaměstnavateli a jiné obdobné záznamy o činnostech prováděných v rámci pracovnělékařských služeb, h) vést odděleně zdravotnickou dokumentaci vedenou o pacientovi od zdravotnické dokumentace vedené o zaměstnanci při poskytování pracovnělékařských služeb, jestliže je registrujícím poskytovatelem pacienta a zároveň poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel hradí pracovnělékařské služby poskytované podle tohoto zákona, s výjimkou posuzování nemocí z povolání, a sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce, upravených v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Zajišťování pracovnělékařských služeb zaměstnavatelem na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu a) lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství nebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství a b) dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb, a) se rozumí pověřeným zaměstnancem podle § 55 odst. 1 písm. a) zdravotnický pracovník uvedený v odstavci 1, b) je zaměstnanec povinen podrobit se pracovnělékařským službám u lékaře uvedeného v odstavci 1 písm. a); skutečnosti podle § 56 písm. c) a d) sděluje tomuto lékaři, c) lékařský posudek může podle § 46 přezkoumat pouze zaměstnanec, který je lékařem uvedeným v odstavci 1 písm. a), d) je zaměstnavatel povinen 1. plnit povinnosti podle § 57 prostřednictvím zdravotnických pracovníků uvedených v odstavci 1, 2. zajistit plnění dalších povinností a úkolů, které jsou tímto zákonem nebo jinými právními předpisy stanoveny poskytovateli zdravotních služeb, pouze prostřednictvím zdravotnických pracovníků uvedených v odstavci 1. Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání a) vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis20) jinak a jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 2 písm. b), b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením 2. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo b) organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb a obsah dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, c) rizikové faktory pracovního prostředí a nemoci, stavy a vady, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci nebo službě, d) náležitosti žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, e) náležitosti lékařského posudku ve vztahu k posuzované činnosti. (2) Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, pokud dále není uvedeno jinak; pro tyto účely mohou též provádět, je-li to účelné, vyšetření pro zjištění zdravotního stavu. a) zjištění zdravotního stavu poskytovatelem uvedeným v § 61 odst. 1, a to včetně zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění a výsledků jím vyžádaných odborných vyšetření a jeho stanoviska, b) výsledků dalších odborných vyšetření, pokud je to důvodné, vyžádaných nebo provedených poskytovatelem uvedeným v § 61 odst. 2 a c) ověření podmínek vzniku nemocí z povolání podle odstavce 3. (2) Poskytovatel uvedený v § 61 odst. 1 za účelem posouzení a uznání nemoci z povolání předá poskytovateli uvedenému v § 61 odst. 2 kopii zdravotnické dokumentace v rozsahu potřebném k posouzení nemoci. Obdobně se postupuje, nesplňuje-li nemoc posuzované osoby nadále podmínky pro trvání nemoci z povolání stanovené prováděcím právním předpisem. a) příslušné orgány ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, b) Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání v souvislosti s prací v podmínkách ionizujícího záření, c) poskytovatel pracovnělékařských služeb uvedený v § 61 odst. 2, jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání při výkonu práce v zahraničí, k níž byl zaměstnanec vyslán zaměstnavatelem se sídlem v České republice, a to na základě sdělení posuzovanou osobou a podrobného písemného vyjádření vysílajícího zaměstnavatele o podmínkách, za kterých byla práce v zahraničí vykonávána, popřípadě dalších zjištění z místa výkonu práce; výsledky ověření podmínek vzniku nemoci z povolání jsou pro poskytovatele posuzujícího nemoc z povolání závazné. (5) Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda se nemoc posuzované osoby uznává nebo neuznává jako nemoc z povolání, nebo zda nemoc posuzované osoby již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání stanovené prováděcím právním předpisem. Poskytovatel uvedený v § 61 odst. 2, který vydal lékařský posudek, zajistí neprodleně jeho prokazatelné předání osobám podle § 44 odst. 1 a dalším osobám, kterým uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, jejichž okruh je vymezen prováděcím právním předpisem. (2) V případě, že poskytovatel uvedený v § 61 odst. 2 zjistí, že vycházel při posuzování nemoci z povolání z nesprávných údajů, provede z vlastního podnětu nové posouzení zdravotního stavu posuzované osoby; na základě nového posouzení vydá nový lékařský posudek. V takovém případě vyrozumí o této skutečnosti posuzovanou osobu a osoby, pro které v souvislosti s uplatněním lékařského posudku vznikají práva a povinnosti, jsou-li mu tyto osoby známy. (4) Jestliže se posuzovaná osoba odmítne podrobit odbornému vyšetření, nahlíží se na ni jako na osobu, která nemocí z povolání netrpí. Uvedenou skutečnost musí poskytovatel sdělit prokazatelným způsobem osobě povinné k náhradě škody na zdraví, pokud je mu známa. Lékařský posudek se nevydá. Zaměstnavatel je povinen umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele uvedeného v § 61 odst. 1 nebo 2 vstup na pracoviště, kde zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec pracuje nebo pracoval za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vznikla, a to za účelem zjištění dalších skutečností nebo provedení klinického testu, popřípadě odebrání vzorku materiálu nebo pořízení audiovizuálního záznamu potřebného k posouzení nemoci z povolání. Zaměstnavatel je též povinen pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání umožnit vstup na pracoviště bývalému zaměstnanci. a) bližší požadavky na postup při posuzování a uznávání nemoci z povolání, b) bližší požadavky na postup při posuzování nemoci z povolání v případech, kdy nemoc nadále nesplňuje podmínky nemoci z povolání, c) okruh osob, kterým poskytovatelé uvedení v § 61 odst. 2 předávají lékařský posudek o nemoci z povolání, d) podmínky, za nichž nelze nemoc nadále uznat za nemoc z povolání, e) náležitosti lékařského posudku, kterým se uznává nemoc z povolání nebo kterým se nemoc neuznává jako nemoc z povolání. a) identifikační údaje poskytovatele, b) kopii oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru pracovní lékařství, c) rozsah a objem zdravotních služeb, které je schopen zajistit, a jejich minimální personální zabezpečení, d) dobu poskytování pracovnělékařských služeb, která musí trvat nejméně 5 let, e) technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení, f) cenu za zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, za kterou hodlá zdravotní služby poskytovat, g) počet provedených jednotlivých odborných vyšetření a počet posuzovaných osob ve vztahu k nemocem z povolání za poslední 3 roky před podáním žádosti, pokud tuto činnost v minulosti vykonával. a) místo, kam se žádosti předkládají, b) lhůtu pro předložení žádostí, c) území, pro které mají být zdravotní služby poskytovány, d) požadavky na rozsah a objem požadovaných zdravotních služeb. (4) Ministerstvo udělí povolení pouze poskytovateli, u něhož posuzování a uznávání nemocí z povolání provádějí nejméně 2 lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství a pokud poskytuje pracovnělékařské služby nejméně 5 let. a) údaje podle odstavce 1 písm. a), b) vymezení území, pro které mají být zdravotní služby poskytovány, c) rozsah a objem zajišťovaných zdravotních služeb. (7) V případě, že se pro dané území ve stanoveném termínu nepřihlásí žádný poskytovatel nebo není splněna podmínka posuzování nemocí z povolání alespoň 2 lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, zajistí uznávání nemocí z povolání ministerstvo tak, že rozhodne z moci úřední o tom, že posuzování nemocí z povolání bude vykonávat některý z oprávněných poskytovatelů. Ministerstvo podle věty první může pověřit pouze poskytovatele, u něhož posuzování a uznávání nemocí z povolání provádějí nejméně 2 lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství a pokud poskytuje pracovnělékařské služby nejméně 5 let. a) dnem zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru pracovní lékařství, b) odejmutím povolení ministerstvem. a) odejme, jestliže o to poskytovatel požádá nebo nezajišťuje zdravotní službu pro území uvedené v povolení, b) může odejmout, jestliže poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek podle § 66 odst. 1 písm. e) nebo odst. 5 písm. c). Společná ustanovení pro posuzování zdravotní způsobilosti k práci, pracovnělékařské služby a posuzování a uznávání nemocí z povolání u příslušníků bezpečnostních sborů a ozbrojených sil a u vězněných osob a) bezpečnostní sbor, který vykonává práva a povinnosti podle jiného právního předpisu vůči fyzické osobě, která v bezpečnostním sboru vykonává službu (dále jen „příslušník bezpečnostního sboru“), b) ozbrojené síly České republiky, které vykonávají práva a povinnosti podle jiného právního předpisu vůči příslušníkovi ve služebním poměru, který v nich vykonává službu, c) věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, vazby nebo zabezpečovací detence. (3) Zaměstnancem se rozumí též příslušník bezpečnostního sboru nebo příslušník ozbrojených sil České republiky ve služebním poměru podle jiného právního předpisu. Zaměstnancem se rovněž rozumí osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, pokud jsou zařazeny do práce. (5) Je-li jiným právním předpisem stanoveno posuzování zdravotní způsobilosti příslušníka k výkonu služby v bezpečnostním sboru nebo v ozbrojených silách České republiky nebo občana, který se uchází o přijetí do služebního poměru k bezpečnostnímu sboru, nebo uchazeče o povolání do služebního poměru v ozbrojených silách jinak, postupuje se podle tohoto jiného právního předpisu. (6) Povolení k uznávání nemocí z povolání u zaměstnanců Ministerstva obrany a Armády České republiky, žáků vojenských škol a zaměstnanců ostatních rozpočtových a příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo obrany, je udělováno poskytovateli v oboru pracovní lékařství v působnosti Ministerstva obrany; ustanovení § 66 až 69 se nepoužije. (2) Klinickou odpovědností za lékařské ozáření se rozumí odpovědnost za jednotlivá lékařská ozáření, která zahrnuje zejména odůvodnění lékařského ozáření, včetně zhodnocení cílů lékařského ozáření, jeho optimalizaci, klinické hodnocení, praktickou spolupráci s jinými ošetřujícími zdravotnickými pracovníky, popřípadě získávání informací o předchozím poskytování zdravotních služeb, poskytování informací nebo záznamů o provedeném lékařském ozáření jiným indikujícím lékařům nebo aplikujícím odborníkům na jejich žádost a poskytování informací o riziku ionizujícího záření ozařovaným osobám. Nositelem klinické odpovědnosti je aplikující odborník v rozsahu své způsobilosti k výkonu povolání. (3) Indikujícím lékařem se rozumí každý ošetřující lékař nebo zubní lékař, který doporučuje se svým písemným odůvodněním pacienta k lékařskému ozáření aplikujícímu odborníkovi. Indikující lékař je povinen posoudit veškeré informace o zdravotním stavu pacienta významné pro lékařské ozáření, které jsou mu známy, tak, aby vyloučil zbytečné ozáření pacienta. (4) Aplikujícím odborníkem se rozumí lékař, zubní lékař nebo jiný zdravotnický pracovník oprávněný provádět činnosti lékařského ozáření podle jiného právního předpisu, a který je oprávněn převzít za jednotlivá lékařská ozáření klinickou odpovědnost. (5) Národními radiologickými standardy se rozumí postupy při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, které odpovídají současným poznatkům vědy a klinické medicíny (dále jen „národní radiologické standardy“). Národní radiologické standardy vydává ministerstvo; zveřejňuje je, včetně jejich aktualizace, ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup. a) provést lékařské ozáření jen v případě, že prokáže jeho čistý přínos při zvážení celkového možného diagnostického nebo léčebného přínosu, včetně přímého přínosu pro zdraví osoby nebo přínosu pro společnost, ve srovnání s újmou, kterou může ozáření způsobit; do procesu odůvodnění musí být zapojen indikující lékař i aplikující odborník; indikační kritéria pro odůvodnění lékařského ozáření zveřejňuje a aktualizuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) vypracovat místní radiologické standardy a zajistit jejich dodržování; při vypracování místních radiologických standardů vychází z národních radiologických standardů, konkrétních podmínek na pracovišti zdravotnického zařízení a rozsahu poskytovaných zdravotních služeb, c) provádět interní klinický audit, a zjistí-li na základě jeho výsledků nedostatky, provést opatření za účelem jejich odstranění, d) zajistit provedení externího klinického auditu k tomu oprávněnými osobami; jsou-li externím klinickým auditem zjištěny nedostatky, provede poskytovatel opatření za účelem jejich odstranění; jsou-li externím klinickým auditem zjištěny nedostatky neodhalené interním klinickým auditem, poskytovatel zajistí prošetření důvodů tohoto neodhalení a přijme příslušná opatření; externí klinický audit se neprovádí na radiologických pracovištích zdravotnických zařízení vybavených pouze zubními rentgeny nebo kostními denzitometry, e) zajistit dodržování pravidel radiační ochrany při vyhledávacích vyšetřeních s využitím ionizujícího záření, při ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, pro které není vydáváno závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 36, a u pacientek, které by mohly být nebo byly ozářeny v průběhu těhotenství a kojení. a) byly místní radiologické standardy k dispozici všem zdravotnickým pracovníkům provádějícím lékařské ozáření, b) při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, s výjimkou poskytování těchto služeb na radiologických pracovištích zdravotnických zařízení vybavených pouze zubními rentgeny nebo kostními denzitometry, příslušné činnosti související s lékařským ozářením vykonával zdravotnický pracovník, kterým je radiologický fyzik se specializovanou způsobilostí, radiologický fyzik, radiologický technik, radiologický asistent se specializovanou způsobilostí nebo radiologický asistent, a aby byl tento zdravotnický pracovník dostupný na pracovišti poskytovatele; způsob zajištění dostupnosti tohoto zdravotnického pracovníka a rozsah a způsob zajištění činností jím vykonávaných při lékařském ozáření stanoví prováděcí právní předpis, c) při poskytovaní zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, byla provedena optimalizace radiační ochrany, d) byla prováděna navazující teoretická a praktická odborná příprava zdravotnických pracovníků, podílejících se na lékařském ozáření, zohledňující nové poznatky v oblasti radiační ochrany, e) byla přijata opatření k předcházení vzniku nehody nebo aplikace neplánované dávky pacientovi. (1) Lékařské ozáření pacientů v rámci ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, pro které není vydáváno závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 36, lze provádět jen ve zvlášť odůvodněných případech a za použití přiměřených technik tak, aby byly používány pouze postupy odpovídající národním radiologickým standardům. (2) Ustanovení o ověřování nezavedených metod se obdobně použijí na ozáření zdravých osob nebo pacientů v rámci dobrovolné účasti na biolékařském výzkumném programu, včetně těch ozáření, která nemají mít přímý zdravotní přínos pro osoby podstupující ozáření. a) pravidla a postupy při radiační ochraně osob v rámci jejich lékařského vyšetření nebo léčby, obsah činností indikujícího lékaře, aplikujícího odborníka a dalších pracovníků, kteří se podílí na lékařském ozáření, b) pravidla a postupy při radiační ochraně v rámci pracovnělékařských služeb a preventivní zdravotní péče, c) pravidla a postupy při radiační ochraně osob v rámci dobrovolné účasti zdravých osob nebo pacientů na lékařském ověřování nezavedené metody spojené s lékařským ozářením, d) pravidla a postupy radiační ochrany pacientek ozařovaných v průběhu těhotenství a kojení, e) pravidla a postupy hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy, f) minimální požadavky na personální zabezpečení externího klinického auditu, g) rozsah a způsob provedení optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření. a) požadavky na odbornou, zvláštní odbornou a specializovanou způsobilost zdravotnických pracovníků, b) technické parametry radiologických přístrojů, na kterých se provádí lékařské ozáření, minimální vybavení pro jejich kontrolu a nastavování, c) způsob stanovení zátěže pacientů; požadavky na podklady nutné pro odhad dávky, na způsob jejich hodnocení a na jejich evidenci, d) radiologické postupy, e) požadavky na přípravu pacienta k vyšetření a na průběh vlastní metody. (1) Cílem externího klinického auditu je ověřování a hodnocení dodržování místních radiologických standardů při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření. Výsledky jsou srovnávány s národními radiologickými standardy, a je-li to žádoucí, jsou tyto činnosti modifikovány, nebo je-li to nezbytné, jsou zavedeny nové standardy. Externí klinický audit se provádí nejméně jedenkrát za 5 let. a) není poskytovatelem nebo společníkem právnické osoby, která je poskytovatelem, b) její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen jejího kontrolního orgánu není současně statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem kontrolního orgánu jiného poskytovatele a není ani poskytovatelem, c) má vypracována pravidla procesu hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy (dále jen „pravidla procesu hodnocení“) pro jednotlivé oblasti lékařského ozáření; oblastmi lékařského ozáření se rozumí 1. radiodiagnostika, včetně intervenční radiologie a kardiologie, 2. radioterapie, 3. nukleární medicína a d) je personálně zabezpečena pro provádění externího klinického auditu v rozsahu, pro něž je žádáno o udělení oprávnění. a) obchodní firmu nebo název a adresu sídla žadatele, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě místo hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy nebo které jednají jménem právnické osoby zapisované do obchodního nebo obdobného rejstříku před jejím vznikem, d) datum, od kterého hodlá externí klinický audit provádět, e) oblast lékařského ozáření, pro kterou má být oprávnění uděleno. a) prohlášení, že není poskytovatelem a ani společníkem právnické osoby, která je poskytovatelem, b) prohlášení statutárního orgánu nebo jeho členů nebo členů kontrolního orgánu, že nejsou současně statutárním orgánem nebo jeho členy nebo členy kontrolního orgánu jiného poskytovatele a ani jiným poskytovatelem, c) doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo pokud zápis ještě nebyl proveden, nebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku; je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, připojí výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že právnická osoba, popřípadě organizační složka podniku právnické osoby na území České republiky byly zapsány do obchodního rejstříku, pokud zápis již byl proveden; doklad o zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo výpis z těchto rejstříků nesmí být starší 3 měsíců, d) seznam osob, jejichž prostřednictvím bude externí klinický audit prováděn, s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení; u zdravotnických pracovníků se dále uvede jejich odborná nebo specializovaná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání a u ostatních osob jejich vzdělání s uvedením studijního programu a oboru, ve kterém bylo získáno, e) pravidla procesu hodnocení pro jednotlivé oblasti lékařského ozáření. a) datum, od kterého lze externí klinický audit provádět, b) oblasti lékařského ozáření, pro které se oprávnění uděluje. a) zánikem právnické osoby, která získala toto oprávnění, b) výmazem právnické osoby se sídlem mimo území České republiky z obchodního rejstříku, c) rozhodnutím ministerstva o odejmutí oprávnění. a) přestala splňovat některou z podmínek stanovených v § 75 odst. 3, nebo b) o odejmutí oprávnění požádala. (1) Právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění k provádění externího klinického auditu, provede hodnocení na základě smlouvy uzavřené mezi poskytovatelem a touto osobou. Externí klinický audit musí být proveden do 12 měsíců ode dne uzavření smlouvy. a) postupovat nestranně, b) dodržovat pravidla procesu hodnocení. (1) Právnická osoba, která provedla externí klinický audit, vydá poskytovateli zprávu o provedení externího klinického auditu (dále jen „zpráva“). a) údaje o právnické osobě, která provedla externí klinický audit, a to obchodní firmu nebo název a adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) údaje o poskytovateli, jimiž jsou 1. v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě fyzické osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresa bydliště mimo území České republiky a popřípadě místo hlášeného pobytu na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a datum narození, 2. v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) oblasti lékařského ozáření, pro které byl externí klinický audit proveden, a místo nebo místa poskytování zdravotních služeb, d) popis průběhu a zjištění externího klinického auditu s ohledem na cíle stanovené v § 75 odst. 1, e) datum vydání zprávy. (1) Ochranné léčení se vykonává na základě pravomocného rozhodnutí soudu o uložení ochranného léčení (dále jen „rozhodnutí soudu“) jako ochranné léčení ústavní vykonávané formou lůžkové péče nebo jako ochranné léčení vykonávané formou ambulantní péče. (2) Ochranné léčení uložené soudem lze též vykonávat během výkonu trestu odnětí svobody ve zdravotnických zařízeních Vězeňské služby, a to ochranné léčení ústavní vykonávané formou jednodenní péče a ochranné léčení vykonávané formou ambulantní péče. Podmínky výkonu ochranného léčení nesmí ovlivnit podmínky výkonu trestu odnětí svobody. a) výjimečně zakázat 1. konkrétní návštěvu u pacienta, 2. použití telefonu pacientem, nebo 3. předávání korespondence pacientovi, b) nepovolit pacientovi krátkodobé opuštění zdravotnického zařízení, c) požadovat doprovod orgány Policie České republiky, jde-li o pacienta, jehož účast u soudu poskytovatel zajišťuje a který by mohl být nebezpečný sobě nebo okolí, popřípadě hrozí-li nebezpečí jeho útěku. (3) Poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody je povinen zajistit, aby byl pacient při přijetí do ochranného léčení prokazatelně seznámen se svými právy a povinnostmi souvisejícími s poskytováním zdravotních služeb ve zdravotnickém zařízení při výkonu ochranného léčení, s předpokládanou dobou léčení a možností změny formy zdravotní péče podle § 83 odst. 1, v níž je ochranné léčení vykonáváno, dále s individuálním léčebným postupem, s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové péče (dále jen „vnitřní řád“), pokud podání těchto informací nevylučuje jeho zdravotní stav. Záznam o seznámení pacienta s jeho právy a povinnostmi je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. Záznam podepíše pacient, zdravotnický pracovník a svědek, který byl přítomen podání informace. Povinnost podávat pacientovi informace o jeho zdravotním stavu a navržených zdravotních službách podle zákona o zdravotních službách není postupem podle věty první dotčena. Do zdravotnické dokumentace se rovněž zaznamená případný nesouhlas pacienta s navrženým individuálním léčebným postupem. a) nemůže zajistit přijetí pacienta do ochranného léčení z důvodu uvedeného v § 84 odst. 2; součástí tohoto oznámení je odůvodnění odmítnutí přijetí pacienta a sdělení předpokládaného termínu jeho možného přijetí, b) pacient, kterému bylo nařízeno ochranné léčení vykonávané formou 1. lůžkové nebo ambulantní péče, v termínu stanoveném soudem nenastoupil k výkonu ochranného léčení, 2. lůžkové péče, se svémocně ze zdravotnického zařízení vzdálil, 3. ambulantní péče, se nedostavuje k lékařským prohlídkám ve stanoveném termínu, c) pacient byl na základě náhlé změny zdravotního stavu, která nesouvisí s ochranným léčením vykonávaným formou lůžkové péče, přeložen na jiné pracoviště poskytovatele vykonávajícího ochranné léčení nebo do zdravotnického zařízení jiného poskytovatele; byl-li pacientovi ustanoven soudem opatrovník, poskytovatel mu tuto skutečnost rovněž oznámí. (3) Poskytovatel učiní oznámení podle odstavce 2 do 24 hodin od okamžiku, kdy skutečnost uvedená v odstavci 2 nastala. a) podrobit se individuálnímu léčebnému postupu stanovenému pro ochranné léčení, včetně všech zdravotních výkonů, které jsou součástí individuálního léčebného postupu; tím není dotčeno právo pacienta vybrat si z možných alternativ léčby nebo jeho právo na souhlas podle zákona o zdravotních službách pro jednotlivé zdravotní výkony, které bezprostředně nesouvisí s naplněním účelu ochranného léčení, b) podrobit se na základě odůvodněného požadavku ošetřujícího lékaře osobní prohlídce v zájmu zajišťování vnitřního řádu a vyloučení toho, aby u sebe neměl věc, kterou by narušoval individuální léčebný postup; prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví, c) umožnit zaměstnancům určeným poskytovatelem kontrolu svých osobních věcí, d) oznámit v případě krátkodobého opuštění zdravotnického zařízení adresu, na které se bude zdržovat, a toto místo pobytu dodržet; pokud odmítne sdělit tuto skutečnost, poskytovatel propustku nevystaví. (2) Poskytovatel provádějící metody asistované reprodukce se dopustí správního deliktu tím, že (3) Poskytovatel ověřující nezavedené metody se dopustí správního deliktu tím, že (4) Poskytovatel pracovnělékařských služeb se dopustí správního deliktu tím, že (5) Poskytovatel poskytující zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské ozáření, se dopustí správního deliktu tím, že (6) Poskytovatel zajišťující ochranné léčení se dopustí správního deliktu tím, že a) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g), h) nebo i), a) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), h) nebo i), b) 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) nebo o), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a), c), e) nebo g), b) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo o), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a), c), e) nebo g), c) 300000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), k) nebo p), odstavce 3 písm. b), d) nebo j), odstavce 5 písm. a), b) nebo c) nebo odstavce 6 písm. a), c) 300000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), k) nebo p), odstavce 3 písm. b), d) nebo j), odstavce 5 písm. a), b) nebo c) nebo odstavce 6 písm. a), d) 200000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), j), l), m) nebo n), odstavce 3 písm. f), h) nebo i), odstavce 4 písm. a) nebo b), odstavce 5 písm. d) nebo odstavce 6 písm. d), nebo d) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), j), l), m) nebo n), odstavce 3 písm. f), h) nebo i), odstavce 4 písm. a) nebo b), odstavce 5 písm. d) nebo odstavce 6 písm. d), nebo e) 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 5 písm. e) nebo f) nebo odstavce 6 písm. b) nebo c). e) 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 5 písm. e) nebo f) nebo odstavce 6 písm. b) nebo c). (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že provádí externí klinický audit, i když nemá k jeho provádění uděleno oprávnění podle § 75 odst. 2. (2) Právnická osoba, která má oprávnění k provádění externího klinického auditu, se dopustí správního deliktu tím, že a) pokuta do 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, b) pokuta do 300000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), b) nebo c), nebo b) 300000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b) nebo c), nebo c) pokuta do 200000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d). c) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d). a) příslušný správní orgán, jde-li o správní delikty podle § 90 odst. 1, 2, 4 až 6, a) příslušný správní orgán, jde-li o přestupky podle § 90 odst. 1, 2, 4 až 6, b) ministerstvo, jde-li o správní delikty podle § 90 odst. 3 a § 91, b) ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 90 odst. 3 a § 91, c) Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o správní delikty podle § 90 odst. 5. c) Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o přestupky podle § 90 odst. 5. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby17) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 52 písm. a) a c) a § 60. a) místní radiologické standardy podle § 71 odst. 1 písm. b) vypracovat do 1 roku ode dne uveřejnění Národních radiologických standardů, b) provést první interní klinický audit podle § 74 odst. 2 do 2 let ode dne uveřejnění Národních radiologických standardů, c) uzavřít smlouvu podle § 81 odst. 1 na provedení externího klinického auditu na všech svých pracovištích poskytujících lékařské ozáření do 1 roku ode dne uveřejnění seznamu podle § 77 odst. 3. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 65/2017 Sb. § 62 5) ČSN EN ISO 15189.2007 Zdravotnické laboratoře – Zvláštní požadavky na kvalitu a způsobilost. 18) § 200 a násl. zákoníku práce. 20) Například § 247 zákoníku práce. 21) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice, ve znění vyhlášky č. 254/2007 Sb., a vyhláška č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků. 22) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 22) § 21 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

http://podnikani.martine.cz/2010/05/dan-z-prijmu-fyzickych-osob-dan-z.html

Informace pro podnikatele: Daň z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty - vystavování faktur a nepodání daňového přiznání Na základě dožádání z jiného finančního úřadu a následné svědecké výpovědi bylo zjištěno, že daňový subjekt fyzická osoba plátce daně vystavoval v roce 2006 faktury, uskutečňoval zdanitelná plnění a nepodal daňová přiznání na DPFO ani za jednotlivá zdaňovací období roku 2006 k DPH. Správce daně zahájil daňovou kontrolu DPFO a DPH roku 2006. Při kontrole bylo zjištěno, že daňový subjekt vystavoval faktury a uskutečňoval plnění i v roce 2007 a opět nepodával správci daně daňová přiznání. Správcem daně byly zaslány výzvy, daňový subjekt ani na základě těchto výzev daňová přiznání nepodal. Správce daně zahájil daňovou kontrolu DPFO a DPH roku 2007 a na DPFO doměřil všechny zjištěné vystavené a uhrazené faktury. Správce daně doměřil za rok 2006 daň z příjmů fyzických osob ve výši 170. 140,- Kč, za rok 2007 byla stanovena daň z příjmů fyzických osob dle pomůcek v souladu s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů ve výši 349.052,- Kč. Na dani z přidané hodnoty správce daně doměřil za rok 2006 a 2007 celkovou částku 593.943,- Kč. Daňový subjekt se neodvolal. Správce daně podal na daňový subjekt trestní oznámení. Daňovým subjektem byly v roce 2006 uplatněny náklady, u kterých nebylo prokázáno, že se jedná o náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, v jednom případě nebyl náklad uplatněn ve věcné a časové souvislosti s kontrolovaným zdaňovacím období. Dále se jednalo o tvorbu opravných položek v rozporu se zákonem o rezervách (tvorba OP k promlčeným pohledávkám a k pohledávce vzniklé mezi spojenými osobami) a o uplatnění nákladu mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti. Z největší části byl doměrek tvořen chybným uplatněním odečtu dle § 34 odst. 7 ZDP. Jednalo se o položky odčitatelné od základu daně dle § 34 odst. 3 (10% vstupní ceny hmotného majetku, 30% nákladů na výuku žáků ve studijních a učebních oborech), vzniklých v letech 2000 – 2004. Takto vzniklý odečet může být uplatněn v nejbližším zdaňovacím období, kdy daňový subjekt vykáže základ daně. Z podaných daňových přiznání bylo zjištěno, že daňový subjekt vykázal dostatečný základ daně již v roce 2003 a 2004, proto odečet mohl být uplatněn již v těchto letech. Posledním nedostatkem bylo uplatnění nákladů vynaložených na provoz středního odborného učiliště v rozporu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j ) bod 3 ZDP a v návaznosti na tyto náklady uplatnění odečtu v rozporu s ustanovením § 34 odst. 3 ZDP (30% nákladů vynaložených dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech SOU). Správce daně doměřil za rok 2006 daň z příjmů právnických osob ve výši 1,051.680,- Kč. Daňový subjekt se neodvolal. Kontrolovaná obchodní společnost s r. o. v likvidaci se zabývala obchodem s hutním materiálem a nepodala daňová přiznání k DPPO za zdaňovací období roku 2006 a k DPH za zdaňovací období I. čtvrtletí 2006. Z moci úřední byl daňovému subjektu vyměřen předpoklad přiznání na daň ve výši 0,00 Kč. Celkové nepřiznané výnosy činily v základu daně 1,598.271,- Kč, nepřiznaná daň z příjmů právnických osob ve výši 24% činila 383.520,- Kč. Dále nebyla odvedena DPH na výstupu ve výši 303.672,- Kč (ZD = 1,598.271,- Kč). Na daňový subjekt bylo podáno trestní oznámení. # posted by Martin Chundela : 11:18 PM

https://ceskobudejovicky.denik.cz/zlociny-a-soudy/vypoved-pizzerii-u-zaby-plati-najemni-doba-skoncila-20121220.html

Výpověď pizzerii U Žáby platí, nájemní doba skončila - Českobudějovický deník Výpověď pizzerii U Žáby platí, nájemní doba skončila České Budějovice - Žalovaná společnost užívá podle krajského soudu prostory města bez právního důvodu. K žalobě města uložil Okresní soud v Českých Budějovicích společnosti Fresh CZ, s. r. o., povinnost vyklidit nebytové prostory v Hroznové ulici ve vlastnictví žalobce, v nichž je umístěna pizzerie U Žáby. Soud dovodil, že žalovaný je užívá bez právního důvodu. Nájemní poměr k nim mu skončil uplynutím jednoměsíční lhůty po výpovědi dané 27. března 2009.Podle Fresh CZ je ale tato výpověď neplatná. Podle smlouvy by prý jeho nájem mohl být vypovězen, jen kdyby společnost byla v prodlení s placením nájemného. Namítl dále, že rada města o výpovědi nehlasovala, a že ta je v rozporu s dobrými mravy. Okresní soud ale rozhodl, že podle nájemní smlouvy a jejího dodatku město výpověď dát mohlo. Členové rady o ukončení nájmu platně rozhodli. Na základě jakých informací hlasovali (prý snad o ztrátě živnostenského oprávnění Vrabela, jeho propojení se žalovanou společností, jejímž má být univerzálním nástupcem, spojení jeho osoby a jednatelky Fresh s kauzou nájemního bytu v nemovitosti apod.), není rozhodné, mínil soud. Konstatoval, že Fresh dostala výpovědi dvě první danou správou domů, druhou už městem samotným, a ta druhá že je platná. Namítanému rozporu s dobrými mravy žádné okolnosti nesvědčí. Žalovaný má provozovnu v cizí nemovitosti, jde o běžný nájemní vztah. „Tanečky" nájemců Fresh CZ se odvolal. Namítl, že ve věci není pasivně legitimován, tedy že žaloba o vyklizení nemůže mířit na něho. Letos 20. května totiž uzavřel s Just Salad, s. r. o., smlouvu o prodeji části podniku, jeho samostatné organizační složky provozovny pizzerie, včetně souboru věcí sloužících k jejímu provozování a přechodu veškerých práv a závazků včetně práva nájmu. Dohodnutá kupní cena 250 000 Kč byla uhrazena před podpisem kupní smlouvy. Tu za obě strany podepsala jednatelka obou společností. Smluvní strany konstatovaly, že smlouvou nebyla poškozena žádná z nich. Právní zástupce města uvedl, že zmíněnou smlouvu neměl v době podání žaloby k dispozici, a navrhl, aby soud rozhodl o procesním nástupnictví Just Salad coby žalovaného v této věci. Ke smlouvě mínil, že ji uzavíraly osoby personálně propojené (stejná jediná jednatelka, Fresh je menšinovou společnicí v Just), takže pro její platnost je nezbytný znalecký posudek k tržní ceně převáděné věci, a ten chybí. Právní zástupkyně žalovaného zase upozornila na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, že „byla-li ve smlouvě o převodu majetku sjednána tržní (v daném místě a čase obvyklá) cena, popř. cena pro společnost výhodnější, není tato smlouva neplatná jen proto, že cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem". Soud poté rozhodl o právním nástupnictví žalovaného s tím, že do řízení na místo Fresh vstupuje Just. Na úvod úterního pokračování jednání o žalobě samotné poté právní zástupce tohoto subjektu prohlásil, že ani Just není pasivně legitimován k tomu být žalován, protože není majitelem tohoto podniku. Tvrdil, že nájem sporných prostor nikdy nebyl platně vypovězen, protože výpověď nebyla doručena platnému nájemci. Smlouva o prodeji podniku mezi Vrabelem a Fresh CZ údajně je neplatná, protože k prodeji nebyl udělen souhlas valné hromady kupující společnosti. Fresh se tak nemohl stát nájemcem a nájem mu tedy nemohl být platně vypovězen. Nájemcem následně není ani žalovaný Just Salad, platným nájemcem je nadále Ladislav Vrabel, jehož nájemní právo prý není ničím omezeno… Krajský soud ale rozhodnutí první instance potvrdil. Jak konstatovala předsedkyně senátu, žalovaný nemůže v odvolacím řízení uplatňovat nové skutečnosti, které jeho předchůdce Fresh mohl uplatnit už před prvostupňovým soudem. „Just Salad užívá nemovitosti ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu, ať proto, že výpovědní doba nájmu skončila, jak už konstatoval okresní soud, nebo proto, že smlouva, kterou Just podnik koupil, nebyla podle jeho vlastního vyjádření platná. K užívání sporných prostor proto nemá právní důvod a musí je opustit," uvedla.

http://kraken.slv.cz/22Cdo4934/2015

22 Cdo 4934/2015 Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně E. H. V. , zastoupené Mgr. Kamilem Štěpánkem, advokátem se sídlem v České Lípě, Jindřicha z Lipé 113, proti žalovanému J. H. , zastoupenému Mgr. Petrem Novákem, advokátem se sídlem v Brně, Myslivní 689/21, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 6 C 414/2004, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 26. 5. 2015, č. j. 29 Co 578/2014-798, takto: Okresní soud v České Lípě (dále jen soud prvního stupně ) usnesením ze dne 22. 9. 2014, č. j. 6 C 414/2014-762, zamítl žalobu na obnovu řízení vedeného u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 6 C 414/2014 (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci jako soud odvolací k odvolání žalovaného usnesením ze dne 26. 5. 2015, č. j. 29 Co 578/2014-798, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I., změnil výrok II. o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Proti usnesení odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 o. s. ř. a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Uvádí, že odvolací soud založil své rozhodnutí na posouzení zásadních právních otázek, které již byly v rozhodování dovolacího soudu řešeny, dle dovolatele však mají být dovolacím soudem posouzeny jinak, a dále otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly řešeny. Z obsahu dovolání rovněž vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel především namítá, že soud prvního stupně i odvolací soud se dostatečně nevypořádaly s tvrzenými důvody pro obnovu řízení. Některými z těchto důvodů se soud prvního stupně nezabýval vůbec, nebyly provedeny navržené důkazy a odvolací soud se nevypořádal se zpochybněnou věrohodností svědkyň a žalobkyně. Navrhuje, aby dovolací soud změnil rozhodnutí odvolacího soudu, popř. toto rozhodnutí i rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak , jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř., jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, nebo ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, tyto a další níže uvedená rozhodnutí dovolacího soudu jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz ). S ohledem na výše uvedené nemůže založit přípustnost dovolání argument dovolatele, že napadené rozhodnutí je založeno na posouzení zásadních právních otázek, které již byly v rozhodování dovolacího soudu řešeny, dle dovolatele však mají byt dovolacím soudem posouzeny jinak, neboť dovolatel neuvádí, od kterého svého řešení otázky hmotného či procesního práva se má dovolací soud odchýlit, tj. odlišně od jeho dosavadní (které) judikatury. Žalovaný namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 1949, sp. zn. Rv I 463/48, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 55/1950, podle kterého důvodem návrhu na obnovu řízení mohou být i nové skutečnosti a důkazy, jimiž může být podstatně oslabena věrohodnost svědka, znalce nebo účastníka a posílena věrohodnost jiných osob slyšených k důkazu. Odvolací soud (i soud prvního stupně) se všemi návrhy důkazů jakožto možnými důvody pro obnovu řízení zabýval a uzavřel, že jimi žalovaný hodlá prokazovat, že žalobkyně nebyla spolupracující osobou evidovanou podle zákona o daních z příjmů a navazujících předpisů o sociálním pojištění. Takový závěr by však nemohl zvrátit prokázanou skutečnost, že žalovaná v nemovitosti vykonávala faktickou pracovní činnost vztahující se k provozu prodejny v tomto objektu. Proto ani navržené důkazy nemohou oslabit věrohodnost svědků či žalobkyně, na základě jejichž výpovědi byla faktická činnost žalobkyně prokázána. Přípustnost dovolání rovněž nemůže založit dovolatelova námitka, že odvolací soud neměl potvrdit rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže se ten nezabýval všemi uplatněnými důvody pro obnovu řízení. Dovolatel poukazuje především na místopřísežné prohlášení žalobkyně na č. l. 746, které navrhoval jako jeden z důkazů. Rovněž navrhoval provedení důkazu celým spisem, v němž je tato listina založena. K návrhu na provedení tohoto důkazu (tedy spisu i místopřísežného prohlášení ) se výslovně soud prvního stupně vyjádřil v tom smyslu, že jeho provedení by bylo nadbytečné z důvodu hospodárnosti řízení, neboť nemůže zvrátit výše uvedené právní hodnocení, což bylo potvrzeno soudem odvolacím. K tomu dovolací soud poznamenává, že účastník řízení, na němž je povinnost tvrdit právně významné skutečnosti a navrhovat k jejich verifikaci důkazní prostředky, nemá v procesním slova smyslu právo na provedení jím navrženého důkazu před soudem. Soud ve smyslu § 120 odst. 1 věty druhé o. s. ř. rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede, a pokud takovému návrhu nevyhoví, v odůvodnění rozhodnutí vyloží (srov. § 157 odst. 2 o. s. ř.), z jakých důvodů (zpravidla ve vztahu k hmotněprávním předpisům, které aplikoval a právním závěrům, k nimž na skutkovém základě dospěl) navržené důkazy neprovedl (srov. shodně například právní závěry v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. 30 Cdo 749/2005, a usnesení téhož soudu ze dne 10. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3090/2009, a rozsudku téhož soudu ze dne 13. 8. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2712/2008, dále též nálezy Ústavního soudu ze dne 8. 7. 1999, sp. zn. III. ÚS 87/1999, a ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. I. ÚS 854/09). Této své povinnosti soud prvního stupně v posuzované věci dostál. Neobstojí rovněž námitka dovolatele, že nalézací soudy dospěly k výše uvedeným závěrům bez provedení jakýchkoliv navržených důkazů. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně (č. l. 759 761) i z usnesení soudu prvního stupně vyplývá, které důkazy byly provedeny, jak byly tyto důkazy hodnoceny a o kterých důkazech bylo rozhodnuto (v souladu s výše uvedeným), že provedeny nebudou. S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud rovněž neshledává, že by bylo v řízení porušeno právo žalovaného na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

http://kraken.slv.cz/5Azs155/2005

5Azs155/2005 è. j. 5 Azs 155/2005-55 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Ludmily Valentové a soudcù JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyá¹ové v právní vìci ¾alobkynì: P. T., zast. JUDr. Ottou Mròavým, advokátem se sídlem v Praze, Tachovského nám. 649/3, proti ¾alovanému Ministerstvu vnitra, Nad ©tolou 3, Praha 7, o udìlení azylu, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2004, è. j. 10 Az 28/2004-23, III. Zástupci ¾alobkynì JUDr. Ottovi Mròavému s e p ø i z n á v á odmìna ve vý¹i 2000 Kè, náhrada nákladù ve vý¹i 150 Kè, celkem 2150 Kè, které mu budou vyplaceny do 30 dnù od právní moci tohoto rozsudku z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu. Rozsudkem ze dne 27. 10. 2004 è. j. 10 Az 28/2004-23, zamítl Mìstský soud v Praze ¾alobu ¾alobkynì proti rozhodnutí ¾alovaného Ministerstva vnitra ÈR ze dne 26. 4. 2004, è. j. OAM-6449/VL-19-P17-2003, kterým ¾alovaný ¾alobkyni neudìlil azyl dle ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2 a §14 zákona zák. è. 325/1999 Sb. o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb. o Policii Èeské republiky, v platném znìní (dále jen zákon o azylu ) a dále vyslovil, ¾e se na ni nevztahuje pøeká¾ka vycestování ve smyslu ustanovení § 91 citovaného zákona. V kasaèní stí¾nosti, podané proti rozsudku krajského soudu stì¾ovatelka uvedla, ¾e dùvodem podání kasaèní stí¾nosti jsou zákonné dùvody specifikované v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a¾ d) zákona è. 150/2002 Sb. soudního øádu správního (dále jen s. ø. s. ). Namítala, ¾e mìstský soud posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným právním øádem, a dále uvedla, ¾e shledává vá¾ná pochybení v¹ech dosavadních orgánù v øízení o udìlení azylu a v projednání soudu, kdy soud dle názoru stì¾ovatelky projednal pøedmìtnou vìc v rozporu se zákonem o azylu. Souèasnì po¾ádala o ustanovení právního zástupce a o pøiznání odkladného úèinku podané kasaèní stí¾nosti. Má reálnou obavu vrátit se na Ukrajinu, kde jí hrozí vá¾né nebezpeèí z politických dùvodù. Mìstský soud ustanovil stì¾ovatelce právního zástupce, který kasaèní stí¾nost dne 29. 3. 2005 doplnil. Stì¾ovatelka upøesnila, ¾e kasaèní stí¾nost napadá z dùvodu nesprávného právního posouzení naplnìní podmínek pro udìlení azylu dle ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu. Jak ji¾ uvedla ve správním øízení, po¾ádala o pro¹etøení úmrtí svého man¾ela-horníka, který zahynul pøi dùlním ne¹tìstí, naèe¾ byl na ni èinìn nátlak, aby ¾ádost o pro¹etøení vzala zpìt, co¾ stì¾ovatelka neuèinila a následnì byla fyzicky napadena dvìma neznámými mu¾i, kteøí ji zpùsobili vá¾ná zranìní, tak¾e musela být po dobu dvou týdnù hospitalizována. Domnívá se tedy, ¾e tyto skuteènosti lze brát jako dùvody uvedené v ustanovení §12 písm. b) zákona o azylu, nebo» cítí odùvodnìný strach z pronásledování proto, ¾e patøí k urèité sociální skupinì. Stì¾ovatelka je pøesvìdèena, ¾e splòuje takté¾ podmínky pro existenci pøeká¾ek vycestování ve smyslu ustanovení § 91 zákona o azylu. Nejvy¹¹í správní soud nejprve vá¾il nezbytnost rozhodnutí o ¾ádosti o odkladný úèinek kasaèní stí¾nosti. Dospìl k závìru, ¾e o ní není tøeba rozhodovat tam, kde je o kasaèní stí¾nosti rozhodováno pøednostnì. Navíc je ¾adatel chránìn pøed dùsledky rozsudku krajského soudu re¾imem pobytu za úèelem strpìní podle § 78b odst. 1, 2 zákona o azylu (cizinec má nárok na udìlení víza za úèelem strpìní pobytu, mj. pokud ¾ádost dolo¾í dokladem o podání kasaèní stí¾nosti proti rozhodnutí soudu o ¾alobì proti rozhodnutí ministerstva ve vìci azylu a návrhu na pøiznání odkladného úèinku-takové vízum opravòuje cizince k pobytu na území po dobu platnosti víza, která je 365 dnù; na ¾ádost cizince odbor cizinecké a pohranièní policie platnost víza prodlou¾í, a to i opakovanì)-ze zákona platnost uvedeného víza zaniká právní mocí rozhodnutí o kasaèní stí¾nosti. Pozitivní rozhodnutí o ¾ádosti o odkladný úèinek by tedy nemìlo z hlediska ochrany stì¾ovatelky ¾ádný význam, negativní by pøed rozhodnutím o kasaèní stí¾nosti bránilo øádnému soudnímu øízení. Pøi rozhodnutí o kasaèní stí¾nosti pak je rozhodnutí o odkladném úèinku nadbyteèné, nebo» obecnì mù¾e pøiznání odkladného úèinku kasaèní stí¾nosti pøinést ochranu jen do doby rozhodnutí o této stí¾nosti. Z pøedlo¾eného spisového materiálu Nejvy¹¹í správní soud zjistil, ¾e øízení o udìlení azylu bylo zahájeno dne 10. 12. 2003 na základì ¾ádosti, v ní¾ stì¾ovatelka uvedla, ¾e její man¾el zahynul v dole v lednu 2003. Sna¾ila se vy¹etøit pøíèinu smrti man¾ela. Koncem roku 2003 napsala stí¾nost na vedení ¹achty, nebo» se jí nedostalo ¾ádné odpovìdi. V øíjnu 2003 ji nav¹tívili neznámí lidé a fyzicky ji napadli. Následnì byla ambulantnì léèena po dva týdny. Zále¾itost polici neoznámila a z vlasti vycestovala. V prùbìhu pohovoru konané za úèasti tlumoèníka z ruského jazyka stì¾ovatelka vý¹e uvedené dùvody odchodu z vlasti potvrdila a doplnila, ¾e v ÈR pobývala od roku 2001 do roku 2003. Kdy¾ se vrátila na Ukrajinu, dozvìdìla se o smrti man¾ela a ¾ádala pro¹etøení pøíèin jeho úmrtí. Poté, co byla napadena, z Ukrajiny vycestovala. V pøípadì návratu do vlasti se obává pøedstavitelù ¹achty. ®alovaný na základì provedeného správního øízení vydal dne 26. 4. 2004 rozhodnutí, kterým stì¾ovatelce neudìlil azyl dle ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona o azyl a souèasnì vyslovil, ¾e se na ni nevztahuje pøeká¾ka vycestování ve smyslu ustanovení § 91 citovaného zákona. V odùvodnìní svého rozhodnutí ¾alovaný uvedl, ¾e dùvodem pro podání ¾ádosti o azyl byla obava stì¾ovatelky pøed pøedstaviteli ¹achty, kde zahynul její man¾el a tento dùvod nelze podøadit pod dùvody stanovené pro udìlení azylu. Stì¾ovatelka rozhodnutí ¾alovaného napadla ¾alobou. Mìstský soud v Praze ¾alobu zamítl kasaèní stí¾ností napadeným rozsudkem. Krajský soud neshledal pochybení v rozhodnutí ¾alovaného, kdy¾ dospìl ke stejnému závìru jako ¾alovaný, a to, ¾e stì¾ovatelka nesplòuje podmínky pro udìlení azylu. Vý¹e uvedený rozsudek napadla stì¾ovatelka vèas kasaèní stí¾ností. Stì¾ovatelka uplatòuje kasaèní dùvod zakotvený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s., kdy¾ namítá nesprávné právní posouzení podmínek pro udìlení azylu dle ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu. Domnívá, ¾e její problémy s pro¹etøením smrti man¾ela a s tím související napadení ze strany neznámých lidí jsou dostateèným dùvodem pro udìlení azylu dle vý¹e citovaného ustanovení. S názorem stì¾ovatelky se Nejvy¹¹í správní soud neztoto¾òuje. Pøi posuzování pøedmìtné námitky Nejvy¹¹í správní soud vycházel z ní¾e uvedených ustanovení. Z pøedlo¾eného spisového materiálu je zøejmé, ¾e stì¾ovatelka v prùbìhu správního øízení neuvedla ¾ádné skuteènosti, které by byly podøaditelné pod dùvody pro udìlení azylu podle ustanovení § 12 zákona o azylu. Stì¾ovatelka ve správním øízení netvrdila, ¾e je v zemi svého pùvodu pronásledována za uplatòování politických práv a svobod nebo ¾e má odùvodnìný strach z pronásledování z dùvodù rasy, nábo¾enství, národnosti èi pøíslu¹nosti k urèité sociální skupinì nebo pro zastávání urèitých politických názorù. Bezprostøedním dùvodem ¾ádosti o azyl byly v daném pøípadì problémy se soukromými osobami mimo státní struktury vzniklé v souvislosti s ¾ádostí o pro¹etøení smrti man¾ela, který zahynul v dole. ®alovaný posoudil situaci stì¾ovatelky tak, ¾e nesplòuje podmínky pro udìlení azylu a s tímto hodnocením se Nejvy¹¹í správní soud plnì ztoto¾òuje. V pøípadì stì¾ovatelky nelze hovoøit ani o pronásledování, které by bylo podporováno státem. Stì¾ovatelka se se svými problémy a s ¾ádostí o pomoc neobrátili na pøíslu¹né orgány. V takovém pøípadì nelze uèinit závìr, ¾e takovéto jednání je provádìno, podporováno èi trpìno úøady v domovském státì nebo ¾e tento stát není schopen zajistit ochranu pøed takovým jednáním. K tomu, aby mohl být uèinìn takový závìr, je nutné, aby stì¾ovatelka vyu¾ila v¹ech prostøedkù, které právní øád v její vlasti k ochranì práv a svobod jednotlivce poskytuje. Tìchto prostøedkù stì¾ovatelka nevyu¾ila. Tvrzení stì¾ovatelky o tom, ¾e je pronásledována, proto¾e patøí k urèité sociální skupinì, ani¾ by konkretizovala, jakou skupinu má na mysli, není zpùsobilé bli¾¹ího pøezkoumání a jeví se v daném pøípadì úèelovým. Lze tedy uzavøít, ¾e dùvody tvrzené stì¾ovatelkou ve správním øízení nejsou z hlediska aplikace azylového zákona právnì relevantními. Pouze pro úplnost Nejvy¹¹í správní soud dodává, ¾e odùvodnìná obava z pronásledování ve smyslu ust. § 2 odst. 6 cit. zákona je dùvodem pro udìlení azylu podle ust. § 12 písm. b) cit. zákona pouze tehdy, kdy¾ se toto pronásledování uskuteèòuje z dùvodu rasy, nábo¾enství, národnosti, pøíslu¹nosti k urèité sociální skupinì nebo pro zastávání politických názorù. ®ádná taková okolnost v¹ak v prùbìhu správního øízení nebyla stì¾ovatelkou ani tvrzena. Pokud jde o námitku stì¾ovatelky týkající se pøeká¾ky vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu, tak ani s ní nelze souhlasit. Krajský soud pøezkoumal rozhodnutí ¾alovaného v èásti týkající se posouzení naplnìní podmínek pro existenci pøeká¾ek vycestování a dospìl k závìru, ¾e ¾alovaný postupoval v souladu se zákonem, kdy¾ existenci pøeká¾ek vycestování v pøípadì stì¾ovatelky neshledal. ®alovaný nepochybil, pokud v napadeném rozhodnutí vycházeje z ustanovení § 91 zákona o azylu a dále z informací získaných ve správním øízení dospìl k závìru, ¾e v pøípadì stì¾ovatelky nevyplynuly dùvody zakládající pøeká¾ku vycestování dle § 91 zákona o azylu. Stì¾ovatelka v pøípadì návratu do vlasti není ohro¾ena na ¾ivotì nebo svobodì z dùvodu jeho rasy, nábo¾enství, národnosti, pøíslu¹nosti k urèité sociální skupinì nebo pro politické pøesvìdèení a nehrozí jí nebezpeèí muèení, nelidského èi poni¾ujícího zacházení nebo trestu. Pøeká¾ku vycestování nále¾itì ¾alovaný posoudil ve svém rozhodnutí a s jeho závìry se Nejvy¹¹í správní soud plnì ztoto¾òuje. Nejvy¹¹í správní soud tak neshledal naplnìní kasaèního dùvodu dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s. V kasaèní stí¾nosti oznaèila stì¾ovatelka takté¾ jako dùvody své stí¾nosti dùvody specifikované v § 103 odst. 1 písm. b) a¾ d) zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního (dále jen s. ø. s. ). Tyto kasaèní dùvody v¹ak stì¾ovatelka nijak nekonkretizovala. Bez bli¾¹í specifikace nejsou tyto kasaèní dùvody zpùsobilé kasaènímu pøezkoumání a to z ní¾e uvedených dùvodù. Kasaèní stí¾nost je mimoøádným opravným prostøedkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jím¾ se úèastník øízení, z nìho¾ toto rozhodnutí vze¹lo, nebo osoba zúèastnìná na øízení domáhá zru¹ení soudního rozhodnutí. Jednou ze zvlá¹tních nále¾itostí kasaèní stí¾nosti (§ 106 odst. 1 s. ø. s.) je i oznaèení dùvodù, pro nì¾ stì¾ovatel napadá rozhodnutí krajského soudu-tzv. stí¾ních bodù. Stí¾ní bod musí zpravidla zahrnovat jak skutkové, tak právní dùvody, pro nì¾ stì¾ovatel pova¾uje rozhodnutí soudu za nezákonné. Dùvody uvedené v § 103 odst. 1 s. ø. s. jsou v¹ak jen obecnì vymezenými kategoriemi, které musí stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti naplnit konkrétním a jedineèným obsahem, tedy vylíèit, k jakým konkrétním vadám do¹lo podle jeho názoru v øízení pøed správním orgánem èi pøed soudem, jakými blí¾e urèenými vadami trpí podle nìj rozhodnutí soudu, v èem pøesnì spatøuje stì¾ovatel nesprávné posouzení právní otázky soudem apod. Dùvody uvedenými v kasaèní stí¾nosti je pak Nejvy¹¹í správní soud vázán (§ 109 odst. 3 s. ø. s.). Nepostaèí, jestli¾e stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti pouze odcituje nìkteré z písmen § 103 odst. 1 s. ø. s., ale nekonkretizuje vady v øízení, jich¾ se ¾alovaný èi soud podle stì¾ovatelky dopustili. V daném pøípadì stì¾ovatelka oznaèila jako dùvody pro podání kasaèní stí¾nosti § 103 odst. 1 písm. b) a¾ d) s. ø. s. a obecnì konstatovala, ¾e krajský soud posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným právním øádem a se zákonem o azylu, a ¾e lze shledat vá¾ná pochybení v¹ech orgánù v øízení o udìlení azylu. Taková tvrzení bez uvedení konkrétních skuteèností, tedy jakých vad øízení, které mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí o vìci samé se soud dopustil, v èem pøípadnì spoèívala zmateènost øízení pøed soudem, nebo jakých vad øízení se dopustil ¾alovaný, je v¹ak sti¾eno nemo¾ností jejich pøezkoumání kasaèním soudem. Jde o námitky jen formální, bez vìcného obsahu. Obecnì namítané vady nemù¾e ani Nejvy¹¹í správní soud namísto stì¾ovatelky sám aktivnì vyhledávat, proto¾e vymezení rozsahu kasaèní stí¾nosti a specifikace jejích dùvodù le¾í na stì¾ovatelce v dùsledku dispozièní zásady, která ovládá i øízení o kasaèní stí¾nosti. Nad rámec potøebného odùvodnìní je Nejvy¹¹í správní soud nucen zdùraznit, ¾e poskytnutí azylu je zcela specifickým dùvodem pobytu cizincù na území Èeské republiky a nelze je zamìòovat s jinými legálními formami pobytu cizincù na území ÈR, tak jak jsou upraveny napø. v zákonì è. 326/1999 Sb. o pobytu cizincù na území ÈR. Azyl je výjimeèný institut konstruovaný za úèelem poskytnutí ochrany tomu, kdo z dùvodù v zákonì stanovených poci»uje oprávnìnou obavu z pronásledování ve státì, jeho¾ je obèanem. Azyl jako právní institut není (a nikdy nebyl) univerzálním nástrojem pro poskytnutí ochrany pøed bezprávím, postihujícím jednotlivce nebo celé skupiny obyvatel (srov. IV. ÚS 12/04). Dùvody pro poskytnutí azylu jsou zákonem vymezeny pomìrnì úzce a nepokrývají celou ¹kálu poru¹ení lidských práv a svobod, která jsou jak v mezinárodním, tak ve vnitrostátním kontextu uznávána. Institut azylu je aplikovatelný v omezeném rozsahu, a to pouze pro pronásledování ze zákonem uznaných dùvodù, kdy je tímto institutem chránìna toliko nejvlastnìj¹í existence lidské bytosti a práva a svobody s ní spojené, tøeba¾e i dal¹í pøípady vá¾ného poru¹ování ostatních lidských práv jsou natolik záva¾né, ¾e by na nì takté¾ bylo mo¾no nahlí¾et jako na pronásledování. Nejvy¹¹í správní soud dospìl k závìru, ¾e mìstský soud se nedopustil nesprávného právního posouzení ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s., a proto podanou kasaèní stí¾nost podle ust. § 110 odst. 1 s. ø. s. jako nedùvodnou zamítl. Stì¾ovatelce ustanovil krajský soud pro øízení o kasaèní stí¾nosti zástupce advokáta podle ust. § 35 odst. 7 s. ø. s. Podle tohoto ustanovení v tomto pøípadì odmìnu za zastupování a hotové výdaje platí stát. Pøi urèování vý¹e odmìny a náhrady hotových výdajù advokátovi vycházel Nejvy¹¹í správní soud z vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb. Dospìl k závìru, ¾e zástupci stì¾ovatelky nále¾í odmìna podle ust. § 11 odst. 1 písm. b) a d) této vyhlá¹ky, tedy za dva úkony právní slu¾by po 1000 Kè (§ 9 odst. 3 písm. f) cit. vyhlá¹ky a § 7 této vyhlá¹ky). Dále mu nále¾í náhrada hotových výdajù za dva úkony ve vý¹i po 75 Kè (§ 13 odst. 1, 3 cit. vyhlá¹ky). Celkem tak zástupci stì¾ovatelky nále¾í odmìna a náhrada hodových výdajù ve vý¹i 2150 Kè.

http://kraken.slv.cz/20Cdo1679/2001

20 Cdo 1679/2001 Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné S., spol. s r. o., proti povinné Kateřině K. R., pro 106.187, 50 Kč s příslušenstvím srážkami ze mzdy povinné, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 2 E 936/2000, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2001, č.j. 23 Co 52/2001-17, takto : Povinná podala dovolání proti v záhlaví označenému usnesení, kterým Městský soud v Praze odmítl jako opožděné odvolání povinné proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 8. 11. 2000, č.j. 2 E 936/2000-5, jímž byl nařízen výkon rozsudku téhož soudu ze dne 2. 5. 2000, sp. zn. 13 C 379/99-32, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 106.187, 50 Kč s příslušenstvím, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 17. 393 Kč a pro náklady exekuce ve výši 5. 699 Kč. Podáním ze dne 21. 6. 2001, došlým soudu prvního stupně 22. 6. 2001, vzala povinná dovolání v plném rozsahu zpět. Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000, dále jen o.s.ř. ). O takový případ v dané věci jde, jelikož odvolací soud - ač rozhodoval po 1. 1. 2001 - odvolání proti usnesení soudu prvního stupně vydanému dne 8. 11. 2000 projednal a rozhodl o něm podle dosavadních právních předpisů (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 15. zákona č. 30/2000 Sb.). O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 4 věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 1 písm. c/ a § 151 odst. 1 o.s.ř. (aplikace § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř. nepřichází - oproti očekávání dovolatelky - v úvahu, neboť důvodnost podání dovolání, které vzala zpět, nelze vztahovat k usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 4. 6. 2001, č.j. 2 E 936/2000-27, jímž byl výkon rozhodnutí zastaven).

https://fibromyalgik.webnode.cz/news/ukoncovani-uhrady-nakladne-pece-/

Ukončování úhrady nákladné péče: :: Fibromyalgik Úvodní stránka > Ukončování úhrady nákladné péče: Ukončování úhrady nákladné péče: Návod reaguje na stále častější problém, kdy zdravotní pojišťovna provede v nemocnici revizi, posoudí léčbu pacienta jako nepotřebnou či neúčinnou a odmítne nemocnici takovou léčbu uhradit. Následkem toho nemocnice odmítne pacienta nadále takto léčit, protože by ji nedostala uhrazenou a utrpěla by finanční ztrátu. Pacient a jeho lékař se však domnívají, že je léčba potřebná a její ukončení by pacienta poškodilo. Jde zejména o drahé léky, používané v tzv. centrech specializované péče, například pro pacienty s roztroušenou sklerózou, zhoubnými nádory, revmatoidní artritidou, ale i dalšími onemocněními. Pacient má právo dozvědět se o všech možnostech léčby, které medicína zná, a o přínosech a rizicích každé z nich. Některé z těchto možností jsou hrazeny ze zdravotního pojištění bez dalšího, u některých lze požadovat mimořádnou úhradu, a některé si pacient musí hradit sám. Pokud se však pacient o některé možnosti vůbec nedozví, nemůže se domáhat jejího poskytnutí či úhrady. Lékař může některé možnosti opomenout z neznalosti; co je však ještě horší, lékař může pod tlakem svých nadřízených zamlčovat informace o hrazené nákladné léčbě, která je pro nemocnici ekonomicky nevýhodná. Pacient proto potřebuje mít lékaře, kterému odborně i lidsky věří. Pokud má pochybnosti, může požádat o druhý názor jiného nezávislého lékaře (právo na konzultační služby dle § 28 zákona 372/2011 Sb.) či v případě nutnosti využít svého práva zvolit si jiného poskytovatele (§ 11 zákona 48/1997 Sb.). Pacient má právo na veškeré informace o své léčbě a navrženém individuálním léčebném postupu (§ 31 zákona 372/2011 Sb.). Pokud tedy lékař navrhuje ukončit podávání konkrétního léčivého přípravku, musí pacientovi sdělit důvod. Jakýkoliv zákrok musí být prováděn výhradně se souhlasem pacienta (§ 28 zákona 372/2011 Sb.), přičemž i podání léku je zákrokem. Bez souhlasu pacienta, kterému musí předcházet dostatečné poučení, není možno začít pacientovi podávat jiný léčivý přípravek, a to ani tehdy, pokud by byl s tím dříve podávaným v zásadě zaměnitelný co do účinné látky, zejména pokud by způsob podání či pomocné látky pacientovi nevyhovovaly. Není možno bez dalšího ukončit podávání léčivého přípravku pacientovi, pokud by to nebylo medicínsky správně (tedy šlo by o postup v rozporu s požadavkem „náležité odborné úrovně“ dle § 4 a § 28 zákona 372/2011 Sb.). Naopak, pacient má právo léčit se tak, jak medicínská věda stanoví, pokud takovou léčbu písemně neodmítne (tzv. negativní reverz, § 34 zákona 372/2011 Sb.) Medicínsky nesprávné a tudíž zakázané by bylo zejména ukončit léčbu pacienta proti jeho vůli tehdy, pokud by ukončením léčby vznikla zdravotní rizika či dokonce hrozba ohrožení života. Není-li léčba hrazena zdravotní pojišťovnou a pacient si ji ani není schopen platit z vlastní kapsy, není nemocnice povinna poskytovat ji pacientovi na svůj účet – i v takovém případě je však nutné, aby o takovém ukončení léčby pacient obdržel písemný záznam (§ 48 zákona 372/2011 Sb.). Je-li léčba hrazena ze zdravotního pojištění, smluvní nemocnice pacientovi ukončit léčbu proti jeho vůli nesmí. Ze zdravotního pojištění je hrazena péče, která splňuje požadavky zákona o veřejném zdravotním pojištění (§ 13 a násl. zákona 48/1997 Sb.) Obecně platí, že léčba musí odpovídat zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, musí být pro pojištěnce přiměřeně bezpečná, musí být v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a musejí existovat důkazy o její účinnosti vzhledem k účelu jejího poskytování; tyto podmínky musejí být splněny všechny současně (§ 13 zákona 48/1997 Sb.). U léků musí být navíc splněny podmínky úhrady, které stanoví Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) postupem a dle kritérií popsaných v zákoně (§ 39a a násl. zákona 48/1997 Sb.) Ty jsou u každého léčivého přípravku jiné a u těch velmi nákladných mohou být velmi přísné. Nalézt se dají na internetové stránce www.olecich.cz, kde je možno zadat obchodní název léčivého přípravku či název jeho účinné látky, dát „vyhledat“ a pak rozkliknout konkrétní položku ze seznamu vyhledaných (hrazená léčiva jsou zvýrazněna); podmínky pak nalezneme v tabulce „ceny a úhrady“, konkrétně v políčku „indikační omezení úhrady“. Například léčivý přípravek pro pacienty s roztroušenou sklerózou, vyhledaný dle účinné látky „natalizumab“, má následující indikační omezení: Natalizumab indikuje neurolog pacientům s remitující-relabující formou roztroušené sklerózy (RR,RS), u kterých nedošlo navzdory léčbě INF beta a nebo glatiramer acetátem k poklesu počtu relapsů pod 2 ataky ročně a nebo 3 ataky za 2 roky, nebo pacienti s rychle se vyvíjející těžkou RR, RS, kteří prodělali nejméně dva relapsy v jednom roce a současně vykazují jeden nebo více gadoliniem zkontrastnělé léze na MRI mozku nebo významné zvýšení zátěže T2 lézí ve srovnání s předchozí MRI (před 3-6 měsíci provedenou). Zjistili jsme tedy, že SÚKL podmiňuje úhradu tohoto poměrně drahého léku ze zdravotního pojištění tím, že jej smí předepsat pouze neurolog specializovaného centra, a to jen pokud u pacienta nezabraly jiné, levnější léky, či dle uvedených příznaků a vyšetření má nemoc rychlý a závažný průběh. Pouze pokud lék splňuje všechny obecné i zvláštní podmínky úhrady současně, může jej lékař předepsat „na pojišťovnu“. Pokud tyto podmínky splněny nejsou, lékař sice stále může lék předepsat, pokud se domnívá, že je pro pacienta nejlepší, pacient si však v takovém případě lék zaplatí ze svého. 5. K čemu jsou indikační omezení? Indikační omezení úhrady vyjadřují kompromis mezi možnostmi medicínské vědy a finančními možnostmi solidárního systému zdravotnictví. Protože není možno dát drahou léčbu vždy každému, stanoví SÚKL podmínky, jejichž smyslem je využívat drahou léčbu co nejefektivněji. Proto smí ty nejdražší léky předepisovat „na pojišťovnu“ pouze lékaři ze specializovaných center, proto se prioritně využívají u pacientů, u kterých žádný levnější lék „nezabral“, a proto se u některých léků stanoví též omezení maximální délky podávání (pokud se neprokáže, že drahý lék přinesl zlepšení, není jeho podávání nadále hrazeno). Pro pacienta, který si léky nemůže či nechce zaplatit ze svého a je tedy podmínkami úhrady vázán, to může někdy znamenat nepříjemnosti a rizika, například je třeba nejprve vyzkoušet méně účinnou léčbu a riskovat zhoršení zdraví, aby mu pojišťovna uhradila tu účinnou. Jde však o omezení stanovená podle práva a dle zákonných kritérií, které vyjadřují veřejný zájem na finanční stabilitě zdravotnictví (§ 17 a § 39b zákona 48/1997 Sb.), jejich případná kritika tedy nepřísluší právníkům, ale je věcí politické debaty. V konkrétních případech ovšem zákon připouští výjimky, o tom viz dále. Ano, mohou. Poučení o léčebných možnostech od lékaře by mělo vždy zahrnovat ten medicínský postup, který je nejvýhodnější z hlediska pacientova zdraví, tedy nejúčinnější a s nejméně riziky, a to bez ohledu na úhradu. Naproti tomu indikační omezení uvedená v seznamech SÚKL zohledňují, co je z hlediska nákladů ještě únosné pro společnost a solidární systém zdravotnictví. Nejlepší pojišťovnou hrazená varianta tak může být až druhá či třetí nejlepší ze všech medicínských možností, typicky by však měla být nejlepší z hlediska poměru „cena/výkon“. Medicínsky může být pro pacienta například prospěšnější, aby dostal ihned nejmodernější léky, u kterých je nejvyšší pravděpodobnost, že „zaberou“; z hlediska nákladů zdravotních pojišťoven však může být lepší nejprve vyzkoušet, zda by stejně dobře nezabraly o řád levnější léky. Na rozdíl od minulosti, kdy o léčbě rozhodoval především lékař, prosazuje současné medicínské právo zásadu, že rozhodování mezi alternativami léčby přísluší pacientovi. Proto má pacient právo se o všech alternativách léčby od lékaře dozvědět (právo dle § 31 zákona 372/2011 Sb.), je však též povinen uhradit cenu péče nehrazené ze zdravotního pojištění (§ 41 zákona 372/2011 Sb.). Zákon o veřejném zdravotním pojištění počítá s výjimkami, kdy u konkrétního pacienta není dodržení indikačních omezení medicínsky přijatelné (například proto, že by přineslo nepřiměřená rizika), nebo jediný medicínsky účinný léčivý přípravek není vůbec zařazený mezi hrazené. Proto zákon uvádí, že zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce (§ 16). Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, musí ovšem tuto mimořádnou úhradu předem schválit revizní lékař. Pokud tedy medicínsky nejlepší řešení, doporučované ošetřujícím lékařem či stanovisky odborné společnosti, nesplňuje podmínky úhrady, neznamená to nutně, že by pacient takovou léčbu musel vždy zaplatit, pokud ji požaduje. Může se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, tvrdit s pomocí informací od svého lékaře, že daná obecně nehrazená léčba je pro něj jedinou reálnou alternativou, a požadovat přiznání mimořádné úhrady. Pokud je nehrazená léčba skutečně jedinou možností, revizní lékař pojišťovny by ji měl schválit, v takovém případě ji pacient dostane bezplatně. Pokud však revizní lékař shledá, že některý hrazený lék pacientovi stačí, nebo že není medicínský důvod „obcházet“ indikační omezení, žádost zamítne. Vždy by se však měl vyjádřit k medicínským argumentům pacienta-žadatele, včetně odůvodněného stanoviska, jakou srovnatelně účinnou hrazenou léčbu navrhuje použít, zamítá-li uhradit pacientem navrhovanou nehrazenou alternativu s tím, že není jedinou možností. Pacient by se měl proti zamítnutí odvolat, neobsahuje-li odůvodnění, nebo navrhuje-li revizní lékař jako hrazenou alternativu postup, který je v konkrétním případě nepřiměřeně rizikový či v hrubém rozporu s poznatky medicínské vědy. Revize, tedy výkon kontrolní činnosti je jednou z nejdůležitějších funkcí zdravotních pojišťoven. Jejím cílem je bránit podvodům či plýtvání a chránit tak peníze daňových poplatníků – podobně jako když se zákazník v autoservisu brání zaplatit předraženou opravu, či výměnu součástky, která nebyla pokažená. Jen důslednou kontrolní činností je možno zajistit, aby byly bezplatné zdravotní služby dostupné všem a nemusela se neúměrně zvyšovat daňová zátěž. Pokud proběhne v nemocnici revize a shledá, že u pacienta byla neoprávněně vykázána péče, pacienta by se to teoreticky nemělo dotknout. I kdyby mu byly v minulosti podány léky v rozporu s podmínkami úhrady a pojišťovna je odmítla nemocnici proplatit, nemůže nemocnice chtít zpětně po pacientovi, aby za léky nehrazené pojišťovnou zaplatil z vlastní kapsy. Povinnost platit za léčbu nehrazenou z pojištění má totiž pacient jen tehdy, vyslovil-li s ní informovaný souhlas, tedy byl-li poučen předem, že se jedná o placenou léčbu. Pokud se lékař zmýlil a poskytnul pacientovi bezplatně lék, který ve skutečnosti podmínky úhrady nesplňoval, cena léku půjde k tíži nemocnice (pojišťovna jej neuhradí, ale od pacienta nebude zpětně možno cenu požadovat). Pro chronické pacienty je však významné, že vyhodnotila-li pojišťovna dosavadní léčbu jako nesplňující podmínky úhrady (a „potrestala“ nemocnici tím, že ji neproplatila), bude se stejně stavět i k pokračování takové léčby v budoucnu. Lékař, který se dozvěděl, že dle pojišťovny je léčba daného pacienta nehrazená, tak bude muset pacienta poučit o nutnosti tuto léčbu v budoucnu platit ze svého, nebo ji ukončit. Pokud by léčbu nadále poskytoval bezplatně, ač z revize ví, že ji zdravotní pojišťovna nebude hradit, způsobil by tím škodu svému zaměstnavateli. Lékař je povinen poučit pacienta o všech okolnostech léčby (povinnost dle § 31 zákona 372/2011 Sb.) a zaznamenat informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb do zdravotnické dokumentace (povinnost dle § 53 zákona 372/2011 Sb.). Stanovisko zdravotní pojišťovny, že léčbu pacienta neuhradí, je nepochybně významnou okolností léčby se zásadním významem pro rozhodování pacienta. Pacient má právo pořídit si kopii části své zdravotnické dokumentace obsahující stanovisko zdravotní pojišťovny (§ 65 zákona 372/2011 Sb.) a má právo zeptat se svého lékaře na vše potřebné (§ 31 zákona 372/2011 Sb.), zejména zda je „úhradově sporná“ léčba medicínsky potřebná, zda je bezpečně možno ji ukončit nebo změnit, a zda lékař považuje stanovisko zdravotní pojišťovny za správné či nesprávné. Pokud je pacient přesvědčen (po diskusi s lékařem, po prostudování zdravotnické dokumentace a medicínské literatury, dle druhého názoru od nezávislého odborníka či jinak), že medicínsky nejlepší je pro něj postup, který pojišťovna označila za nehrazený, má následující možnosti:- 11.Jak může postupovat pacient, pokud chce napadnout zamítavé stanovisko zdravotní pojišťovny? Jakmile pacient opatří dokumenty, o které svůj nárok opírá, může vyzvat zdravotní pojišťovnu k jednání a své důkazy jí zaslat. Pokud nedojde k dohodě či pokud nastanou průtahy, lze zvážit podání stížnosti k Ministerstvu zdravotnictví, které vykonává dohled nad činností zdravotních pojišťoven (zejména § 45a a § 46 zákona 48/1997 Sb.), případně oslovit Veřejného ochránce práv, jehož rolí je chránit občany před protiprávním jednáním či nečinností orgánů veřejné správy (zákon 349/1999 Sb.). Veškeré stížnosti či podněty pojišťovnám či dalším úřadům je radno podávat tak, aby to bylo později možno prokázat. Tedy nejlépe písemně doporučeným dopisem, nebo e-mailem s elektronickým podpisem. Je také možné donést písemný dokument na podatelnu a nechat si na jeho kopii „orazítkovat“ jeho přijetí. Pro urychlení je možno též domluvit se s příslušným pracovníkem ústně či telefonicky, ale s tím, že písemný podnět je zaslán a očekává se na něj oficiální písemná odpověď. 12.Lze se domáhat poskytnutí péče soudně? 13.Rozhodne soud o léčbě dostatečně rychle, aby byla léčba ještě účelná? 14.Co dělat, pokud neléčením již vznikla škoda na zdraví či stres a újma na psychice pacienta? Vznikla-li nesprávným postupem pracovníků zdravotní pojišťovny, ale i kohokoliv jiného (např. lékařů či vedení nemocnice) újma na zdraví pacienta, přísluší mu náhrada škody či zadostiučinění za újmu na osobnostních právech. Újmou na osobnostních právech může být též „nehmotná“ újma, například stres, pocit bezmoci, ztráty lidské důstojnosti či strachu ze zdravotních následků čekání. Spravedlivého zadostiučinění či náhrady škody se pacient může domáhat jiným typem soudní žaloby, nejlépe s pomocí advokáta. 15.Kde se lze dozvědět více a získat potřebnou pomoc? Pokud pacient není schopen v důsledku onemocnění činit potřebné kroky sám, může pověřit plnou mocí někoho z příbuzných či blízkých, právního zástupce či dobrovolníka z pacientského sdružení zaměřeného na danou diagnózu. Obecně lze doporučit, aby pacienti udržovali kontakt se svými pacientskými sdruženími, případně aby tato sdružení sami zakládali, pokud v jejich regionu žádná neexistují – pacientská sdružení plní nezastupitelnou informační a vzdělávací roli, mohou za své členy vyjednávat s různými institucemi či upozorňovat na problémy v médiích. Pokud se pacient či jeho blízcí setkají s jakýmikoliv problémy s dostupností hrazené zdravotní péče, potřebují poradit s právy pacienta dle nových právních předpisů, či pokud potřebují pomoc při komunikaci s lékaři, nemocnicemi, pojišťovnami či Ministerstvem zdravotnictví, mohou se též přímo nebo prostřednictvím svého pacientského sdružení obracet na Platformu zdravotních pojištěnců ČR, o.s. Naše bezplatná linka na čísle 800 227 777 je v provozu vždy v pondělí, úterý a čtvrtek od 14 do 18 hodin, pacienti nám mohou též napsat e-mailem na [email protected]. Zpracoval JUDr. Ondřej Dostál, Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. www.zdravotnipojistenci.cz/article/navod-ukonceni-lecby

http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/nejvyssi-soud/2010/901/judikat-ns-25-Cdo-3188-2008-GNS20112079/

25 Cdo 3188/2008, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu - Zákony.cz 25 Cdo 3188/2008, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 3188/2008 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně M. Š , zastoupené JUDr. Marcelou Ondřejovou, advokátkou se sídlem Praha 10, Mírová 69, proti žalované VEGE + spol. s r.o., se sídlem Praha 6, Libocká 292/15, IČ 48117790, zastoupené JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Bolzanova 1, o 40.738,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 8 C 295/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2007, č. j. 62 Co 530, 531/2006-115, takto: Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 14. 4. 2006, č. j. 8 C 295/2004-79 (ve spojení s usnesením ze dne 17. 10. 2006, č. j. 8 C 295/2004-101), zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení 40.738,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky i vůči státu. Žalobkyně se domáhala náhrady škody na zdraví s tvrzením, že dne 24. 6. 2003 ji na pracovišti žalované společnosti napadla jiná pracovnice, zvrátila jí palec levé ruky a v důsledku toho byla žalobkyně v pracovní neschopnosti. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky byla sice uzavřena Dohoda o provedení práce , neexistoval však mezi nimi pracovněprávní vztah, žalobkyně pracovala pro žalovanou na základě živnostenského listu, při práci používala vlastní nářadí a pomůcky, suroviny jí dodávala žalovaná a z vystavených faktur je patrno, že žalobkyně u žalované odpracovala více než 100 hodin. Vyloučil proto možnost aplikace zákoníku práce o odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci a protože se v řízení nepodařilo prokázat totožnost ženy, která žalobkyni napadla, a ani její vztah k žalované (pracovněprávní poměr, zástupce apod.), nevyplývá odpovědnost žalované ani z § 420 odst. 2 obč. zák. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 3. 2007, č. j. 62 Co 530, 531/2007-115, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a zcela se ztotožnil s jeho právními závěry. Tvrzení žalobkyně, že k jejímu úrazu došlo na pracovišti žalované a že jí ho způsobila osoba, která vykonávala práce pro žalovanou, nebylo po obsáhlém dokazování prokázáno. Odpovědnost žalované za úraz žalobkyně proto nemohla vyplývat ze zákoníku práce a je vyloučena i podle občanského zákoníku. Vzhledem k nedostatku věcné pasivní legitimace žalované hodnotil soud prvního stupně navrhovaný výslech svědka Mourka správně jako nadbytečný. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a podává je z důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Namítá, že v řízení nebyl proveden důkaz svědeckou výpovědí E. M., ačkoliv jeho výpověď má pro posouzení věci zásadní význam, a proto je řízení postiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí. Nesprávné právní posouzení věci spatřuje žalobkyně v hodnocení výpovědi svědkyně J. Š. Navrhla, aby Nejvyšší soud ČR napadený rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení zastoupeným advokátem, dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 7. 3. 2007, Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 7. 2009 srov. bod 12. čl. II zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). I když žalobkyně v dovolání uvedla, že uplatňuje dovolací důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a), b) o. s. ř., z vylíčení důvodů dovolání vyplývá, že nesouhlasí zejména s tím, jak soudy obou stupňů na základě provedených důkazů zjistily skutkový stav věci, a namítá, že z provedených důkazů nebyl skutkový stav zjištěn správně; ve skutečnosti tedy napadá rozsudek odvolacího soudu v otázce skutkových zjištění, a nikoliv právních závěrů. Nesouhlas dovolatelky se skutkovými závěry soudu prvního stupně, které převzal odvolací soud, a její výtky proti hodnocení důkazů, na nichž zjištěný skutkový stav věci spočívá, není dovolacím důvodem podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Pochybení při hodnocení důkazů a nesprávné skutkové zjištění zakládá totiž dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Uplatnění tohoto dovolacího důvodu však přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nezakládá (srov. např. R 8/1994). Otázkou zásadního právního významu není ani námitka, že v řízení nebyl proveden některý z navržených důkazů. Tato námitka sama o sobě totiž žádný zásadní právní význam nemá, nehledě k tomu, že soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí jasně uvedl, proč je navržený výslech svědka E. M. nadbytečný, a odvolací soud se s tímto závěrem ztotožnil. Jak vyplývá ze shora uvedeného, není důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam, a je tedy zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. Zdroj: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.4.2011, čj. 25 Cdo 3188/2008, www.nsoud.cz.

https://rejstriky.finance.cz/firma-zakladni-skola-a-materska-skola-utvina-okres-karlovy-vary-prispevkova-organizace-60610751

Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace Útvina IČO 60610751 kontakty (07.08.2020) | Finance.cz Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace Útvina IČO: 60610751 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace, která sídlí v obci Útvina a bylo jí přiděleno IČO 60610751. Firma s názvem Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace se sídlem v obci Útvina byla založena v roce 2003. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Základní údaje o Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace IČO: 60610751 Krajský soud v Plzni 4.12.2003 60610751 Aktuální kontaktní údaje Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace Kontakty na Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace IČO: 60610751 153 , Útvina 364 01 4.12.2003 Útvina č.p. 153 NEOAD, Útvina 364 01 Obory činností Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace IČO: 60610751 je vymezen § 5 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 3, § 20 a § 39 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních,ve znění pozdějších předpisů a prov áděcími předpisy a dále v souladu s § 119 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), zařízení školního stravování mohou zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení 10.9.2005 je vymezen § 5 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 3, § 20 a § 39 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů a pro váděcími předpisy 4.12.2003 - 10.9.2005 Vedení firmy Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace IČO: 60610751 Způsob jednání: Ředitel jedná jménem organizace samostatně. Podepisování za organizaci se provádí tak, že k napsanému nebo vytištěnému jménu ředitele s dodatkem, že se jedná o ředitele organizace, připojí razítko organizace s podpisem ředitele. 4.12.2003 Mgr. Romana Prášilová 12.2.2010 27, Krásné Údolí 364 01 Mgr. Hana Paušová 4.12.2003 - 12.2.2010 od 1.1.2003 do 31.7.2007 Na Zámecké 498, Toužim 364 01 Sbírka Listin Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace IČO: 60610751 Pr 164/SL 14 účetní závěrka [2015] příloha Krajský soud v Plzni 4.2.2015 8.3.2016 15.3.2016 13 Pr 164/SL 13 účetní závěrka [2015] výkaz zisku a ztráty Krajský soud v Plzni 4.2.2015 8.3.2016 15.3.2016 3 Pr 164/SL 12 účetní závěrka [2015] rozvaha Krajský soud v Plzni 4.2.2015 8.3.2016 15.3.2016 4 Pr 164/SL 11 podpisové vzory Krajský soud v Plzni 2.2.2010 5.2.2010 12.2.2010 1 Hodnocení Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace Výpis dat pro firmu Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace, 60610751 na obchodním rejstříku Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace - 60610751 - Útvina , Útvina 153 Základní škola a mateřská škola Kyselka, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace - 75006529 - Kyselka 75 Základní škola a mateřská škola Chyše, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace - 70990492 - Chyše , Na Špičáku 292 Základní škola a Mateřská škola Štědrá, okres Karlovy Vary příspěvková organizace - 60611821 - Štědrá 49 Základní škola a mateřská škola Božičany, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace - 69983160 - Božičany 76 Základní škola a mateřská škola při zdravotnických zařízeních Karlovy Vary, příspěvková organizace - 70838992 - Karlovy Vary , Bezručova 1185 Mateřská škola Šemnice, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace - 75005646 - Šemnice 29 Mateřská škola Krásné Údolí, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace - 71172548 - Toužim , Krásné Údolí 77 Mateřská škola Březová, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace - 70883556 - Březová , Staromlýnská 34

http://strunkovice.cz/index.php?s=63

Sprava dokumentu OBEC …… obce Strunkovice nad Volyňkou o místním poplatku ze psů a Zastupitelstvo obce Strunkovice nad Volyňkou se na svém zasedání dne ….. usnesením č. … usneslo vydat na základě § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku: (1) Obec Strunkovice nad Volyňkou touto obecně závaznou vyhláškou zavádí místní poplatek ze psů (dále jen „poplatek“) a místní poplatek za užívání veřejného prostranství a) za prvního psa 60 Kč, b) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele 60 Kč, c) za psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmu, anebo poživatel sirotčího důchodu 60 Kč, d) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele, poživatele invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmu, anebo poživatele sirotčího důchodu 60 Kč. Poplatek je splatný do 1.února roku v hotovosti v kanceláři OÚ nebo převodem na účet 24326291/0100. Předmět poplatku a osoba poplatníka jsou určeny v § 4 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.[3], [4] Pro účely této vyhlášky se za veřejné prostranství považují prostranství konkrétně uvedená v příloze č. 1 a graficky znázorněná na katastrální mapě v příloze č. 2. (2) Při plnění ohlašovací povinnosti je poplatník, jde-li o fyzickou osobu, povinen sdělit správci poplatku příjmení, jméno, rodné číslo, adresu trvalého pobytu, adresu bydliště, pokud je od adresy trvalého pobytu odlišná, nebo, jde-li o právnickou osobu, název, sídlo a IČ.. Fyzická nebo právnická osoba, která je podnikatelským subjektem, uvede rovněž čísla účtů u peněžních ústavů, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z její podnikatelské činnosti. (částky budou projednány na zastupitelstvu) a) za umístěná dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování služeb 1 Kč b) za umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje 1 Kč c) za provádění výkopových prací 1 Kč d) za umístění stavebního zařízení 1Kč e) za umístění reklamního zařízení 1Kč f) za umístění zařízení lunaparků, cirkusů a jiných atrakcí 1 Kč g) za umístění skládek 1 Kč h) za vyhrazení trvalého parkovacího místa 1 Kč i) za užívání veřejného prostranství pro kulturní akce 1 Kč j) za užívání veřejného prostranství pro sportovní akce 1 Kč k) za užívání veřejného prostranství pro reklamní akce 1 Kč l) za užívání veřejného prostranství pro potřeby tvorby filmových a televizních děl 1 Kč (Pozn.: U vyznačených zvláštních způsobů užívání veřejného prostranství může obec zvýšit sazbu až na její desetinásobek.) páušální sazba ne smlouva o nájmu.!!!! (týdení roční, měs….) a) …. Kč/týden, b) .... Kč/měsíc c) .... Kč/rok (1) Poplatek podle čl. 5 odst. 1 je splatný do 10. dne měsíce následujícím po měsíci ve kterém nastala povinnost platby poplatku. (2) Poplatek podle čl. 5 odst. 2 písmeno a) a b) je splatný do 10. dne měsíce následujícím po měsíci ve kterém nastala povinnost platby poplatku. (3) Poplatek podle čl. 5 odst. 2 písmeno c) je splatný do 10. dne měsíce ledna následujícího roku ve kterém nastala povinnost platby poplatku. Nezaplacení poplatku včas nebo ve správné výši podléhá zvýšení poplatku podle § 11 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.[5] Zrušuje se obecně závazná vyhláška č.3/2003.o místních poplatcích. Tato obecně závazná vyhláška obce nabývá účinnosti dnem 5.6.2008 Ing. Luděk Saxl Mgr. Zdeněk Filip [3] Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl. [4] Poplatek za užívání veřejného prostranství platí fyzické i právnické osoby, které užívají veřejné prostranství způsobem uvedeným v odstavci 1. [5] Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené poplatky nebo jejich nezaplacenou (neodvedenou) část může obec zvýšit až na trojnásobek. Vyměřené poplatky se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

http://www.enviweb.cz/87410

Vyhláška o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl - EnviWeb.cz Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách... Citace: 216/2011 Sb. Částka: 77/2011 Sb. Na straně (od-do): 2226-2229 Rozeslána dne: 21. července 2011 Datum přijetí: 15. července 2011 Datum účinnosti od: 1. srpna 2011 Předpis ruší: 195/2002 Sb. manipulačním řádem vodního díla - soubor zásad a pokynů pro manipulaci s vodou k jejímu účelnému a hospodárnému využití podle povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a stavebního povolení k vodnímu dílu, ke snižování nepříznivých účinků povodní, sucha a ledových jevů, k ochraně a zlepšení jakosti vody, jakož i k zajištění bezpečnosti, stability a spolehlivosti vodního díla, provozním řádem vodního díla - soubor zásad, pokynů a dokumentace pro obsluhu a údržbu objektů a zařízení vodního díla, zabezpečeností - pravděpodobnost zajištění požadovaného účelu, pro který je vodní dílo určeno, vyjádřenou v procentech, identifikací - u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, popřípadě název obchodní firmy, adresa místa trvalého pobytu a telefon, fax a e-mail (dále jen "komunikační spojení"); u právnické osoby obchodní firma nebo název, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, adresa sídla a komunikační spojení, komplexním manipulačním řádem - soubor zásad a pokynů pro koordinaci manipulací s vodou v soustavě vodních děl. identifikaci vlastníka nebo uživatele1), popřípadě stavebníka vodního díla, identifikaci osoby odpovědné za manipulaci s vodou, identifikaci správce vodního toku, vodohospodářském dispečinku správce povodí, místně příslušném vodoprávním úřadu, identifikaci osoby pověřené k provádění technickobezpečnostního dohledu2) a osoby pověřené k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a vodního zákona, příslušných povodňových orgánech, technické údaje o vodním díle a údaje s ním související, kterými jsou název, umístění a stručný popis vodního díla, popis funkce vodního díla a těch jeho částí, které slouží k manipulaci s vodou a ke kontrole manipulací s vodou, údaje o stavebním povolení k vodnímu dílu a rozhodnutí o jeho kolaudaci, účel vodního díla; slouží-li vodní dílo více účelům, uvedou se v pořadí podle důležitosti, údaje o povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami vztahující se k vodnímu dílu, včetně údajů o rozsahu povolení, kategorie vodního díla podle jiného právního předpisu3), zabezpečenost požadovaných nároků na využití vody u vodního díla, které akumuluje nebo vzdouvá vodu, možnosti snížení povodňových průtoků u vodního díla, které akumuluje nebo vzdouvá vodu, základní hydrologické údaje vodního toku, na kterém je vodní dílo umístěno, popřípadě další hydrologické údaje nebo podklady související s vodním dílem nebo se způsobem hospodaření s vodou ve vodní nádrži, seznam technických a právních předpisů souvisejících s vodním dílem a použitých pro vypracování manipulačního řádu, základní požadavky, zásady a pokyny pro manipulaci s vodou na vodním díle, základní požadavky, zásady a pokyny pro manipulaci s vodou na vodním díle, začleněném do soustavy vodních děl, vyplývající z komplexního manipulačního řádu, pokud je pro soustavu vodních děl zpracován, pokyny pro manipulace s vodou při mimořádných událostech a provádění bezpečnostních opatření, zejména se zřetelem na ochranu před povodněmi překračujícími návrhové parametry vodního díla, situace při ohrožení bezpečnosti a stability vodního díla, situace při poškození objektů a zařízení vodního díla, situace při kritickém nedostatku vody ve vodním toku, situace při havárii4) na vodním díle nebo na vodním toku nad a pod vodním dílem, situace při takovém zhoršení jakosti povrchové vody, že vodní dílo nemůže sloužit svému účelu, požadavky na druh, způsob, rozsah a četnost měření a pozorování na vodním díle potřebných pro manipulaci s vodou, seznamy důležitých adres a komunikačních spojení, zejména příslušný vodoprávní úřad, územní hygienik, Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky, zdravotnická záchranná služba, složky integrovaného záchranného systému a orgány povodňového a krizového řízení; je-li vodní dílo součástí sledované vodní cesty dopravně významné využívané, pak se do seznamu důležitých adres a komunikačních spojení uvede i místně příslušná pobočka Státní plavební správy, zásady spolupráce při manipulaci s vodou mezi vlastníky nebo uživateli1) souvisejících vodních děl, popřípadě společné zásady manipulačních řádů těchto vodních děl, ostatní ustanovení, která obsahují způsob a četnost provádění kontrolních měření na výpustných a odběrných zařízeních v rozsahu a lhůtách pro ověření kapacity a měrných křivek, určení období pro provádění revizí a údržby na jednotlivých objektech a zařízeních vodního díla, vhodného z hlediska hydrologického i z hlediska zajištění účelu vodního díla, pravidla pro vedení záznamů o provádění manipulací s vodou a vyhodnocení mimořádných manipulací s vodou, přílohy manipulačního řádu, které obsahují pomůcky k řízení manipulace s vodou, které poskytují informace potřebné pro rozhodování o manipulacích s vodou podle písmen c) a e) a pro vyhodnocení měření a pozorování podle písmene f), výkresovou část projektové dokumentace vodního díla v rozsahu potřebném pro manipulaci s vodou, právní a jinou dokumentaci důležitou pro řízení manipulace na vodním díle nebo pro posouzení docílených výsledků, například povolení k vodnímu dílu a s vodním dílem související, přílohou mohou být i části povodňových plánů, které souvisejí s manipulacemi na vodním díle, doklady o provedené aktualizaci manipulačního řádu, protokol o seznámení obsluhy vodního díla s manipulačním řádem. identifikaci vlastníka nebo uživatele1), popřípadě stavebníka vodního díla s uvedením jejich podílu na provozu a údržbě vodního díla, identifikaci provozovatele vodovodu nebo kanalizace6) a jeho podíl na provozu a údržbě vodního díla, pokud se jedná o vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu, identifikaci osoby odpovědné za provoz vodního díla, územně příslušném vodoprávním úřadu, název, umístění a stručný popis vodního díla a jeho funkce, základní technické údaje o kapacitě nebo výkonu, výčet jeho částí a vybavení, kterých se provozní řád týká, údaje o povolení k nakládání s vodami vztahující se k vodnímu dílu, stavebním povolení k vodnímu dílu, rozhodnutí o jeho kolaudaci nebo o kolaudačním souhlasu k vodnímu dílu, údaje o schválení a platnosti manipulačního řádu, pokud je zpracován, provozní údaje a ukazatele nutné pro zajištění řádného a spolehlivého provozu pro vodní díla podle § 55 odst. 1 písm. a), d), f), g), h), i), l) vodního zákona, podle příslušné části technické normy7), pro vodní díla podle § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona, podle příslušných částí technických norem8), pro vodní díla podle § 55 odst. 1 písm. e) vodního zákona, podle příslušné části technické normy9), pokyny pro provoz a údržbu, členěné podle funkce a druhu objektů a zařízení pro vodní díla podle § 55 odst. 1 písm. e) vodního zákona, podle příslušných částí technické normy9), určení období pro provádění revizí a údržby jednotlivých objektů a zařízení vodního díla, vhodného z hlediska hydrologického i z hlediska zajištění účelu vodního díla, pokyny pro provoz, údržbu a obsluhu v zimním období, pokyny pro provoz a obsluhu při mimořádných situacích, včetně situací vyvolaných nebezpečím teroristického ohrožení vodního díla, seznamy důležitých adres a komunikačních spojení, zejména příslušný vodoprávní úřad, územní hygienik, Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky, zdravotnická záchranná služba, složky integrovaného záchranného systému a orgány krizového řízení, příslušný inspektorát České inspekce životního prostředí, správce vodního toku, správce povodí; je-li vodní dílo součástí sledované vodní cesty dopravně významné využívané, pak se do seznamu důležitých adres a komunikačních spojení uvede i místně příslušná pobočka Státní plavební správy, zásady spolupráce mezi osobami, které se podílejí na provozu vodního díla, a společné zásady dílčích provozních řádů, pokyny pro zabezpečení souladu provozního řádu se souvisejícími předpisy, například s manipulačním řádem, s programem dohledu podle jiného právního předpisu3), havarijními a krizovými plány (stanovení rozsahu a četnosti, místa a druhu pravidelných měření a pozorování potřebných pro provoz vodního díla), ustanovení o rozsahu, četnosti, místě a druhu pravidelných měření a pozorování při provozu vodního díla u vodních děl, u kterých se nezpracovává manipulační řád a neprovádí technickobezpečnostní dohled, době platnosti provozního řádu vodního díla, provádění změn provozního řádu při změně stavby vodního díla nebo při změně podmínek provozu vodního díla, vedení provozního deníku, provozních záznamů a knihy revizí, změn a údržby, souboru bezpečnostních, požárních a hygienických pokynů, přehledu opatření zajišťujících bezpečnost pracovníků, přílohy, které zahrnují výkresovou část projektové dokumentace v rozsahu a v provedení potřebném k obsluze a údržbě vodního díla, protokol o seznámení obsluhy s provozním řádem vodního díla. § 126 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). § 61 odst. 9 a § 62 odst. 4 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. § 40 zákona č. 254/2001 Sb. TNV 75 2910 Manipulační řády vodních děl na vodních tocích. § 2 odst. 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb. TNV 75 2920 Provozní řády vodních děl. TNV 75 5950 Provozní řády vodovodu. TNV 75 4931 Provozní řád závlah.

http://kraken.slv.cz/22Cdo4015/2016

Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 1029 odst. 1 o. z., § 1029 odst. 2 o. z. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců a) Ing. P. S. , b) MUDr. M. S. , obou zastoupených JUDr. Vojtěchem Vávrou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Školská 32, proti žalovaným 1) Mgr. R. C. , 2) Mgr. K. C. , o povolení služebnosti nezbytné cesty, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 7 C 61/2009, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2016, č. j. 54 Co 390/2015-315, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2016, č. j. 54 Co 390/2015-321, takto: Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 9 (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 19. 6. 2015, č. j. 7 C 61/2009-272, zřídil pro vlastníky nemovitosti, a to domu, objekt bydlení, na parc. č. 267/2, parc. č. 267/2 zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 140 m 2 , parc. č. 268/1 zahrada, o výměře 585 m 2 , a parc. č. 269/2 zahrada, o výměře 215 m 2 , vše zapsané na LV č. 623 pro kat. území H., obec P., u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, jako oprávněné za jednorázovou náhradu ve výši 103 560 Kč služebnost stezky přes část pozemku parc. č. 265/1, zapsaného na LV č. 26000 pro kat. území H., obec P., u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, a to v části tohoto pozemku vyznačené v geometrickém plánu č. 1091-6/2001, ze dne 23. 4. 2001, schváleného Katastrálním úřadem Praha město dne 24. 4. 2001, pod č. 2351/2001, který je nedílnou součástí rozsudku (výrok I. a III.). Zamítl žalobu s návrhem, že pro vlastníky nemovitosti, a to domu, objekt bydlení, na parc. č. 267/2, parc. č. 267/2 zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 140 m 2 , parc. č. 268/1 zahrada, o výměře 585 m 2 , a parc. č. 269/2 zahrada, o výměře 215 m 2 , vše zapsané na LV č. 623 pro kat. území H., obec P., u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, jako oprávněné se zřizuje služebnost cesty přes část pozemku parc. č. 265/1, zapsaného na LV č. 26000 pro kat. území H., obec P., u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, a to v části tohoto pozemku vyznačené v geometrickém plánu č. 1091-6/2001, ze dne 23. 4. 2001, schváleného Katastrálním úřadem Praha město dne 24. 4. 2001, pod č. 2351/2001 (výrok II.). Žalobcům a žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně nahradit v obecné pariční lhůtě státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 náklady na znalečném pro každou z procesních stran ve výši 9 362,50 Kč (výroky IV. a V.). Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.). Městský soud v Praze (dále odvolací soud ) k odvolání žalobců i žalovaných zastavil řízení o odvolání žalovaných (výrok I.), rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. potvrdil (výrok II.), změnil výroky o nákladech řízení státu IV. a V. tak, že žalobcům povinnost k náhradě těchto nákladů neuložil a žalovaným stanovil povinnost nahradit náklady řízení státu ve výši 4 375 Kč (výroky III. a IV.). Dále změnil výrok VI. a uložil žalovaným povinnost nahradit žalobcům v obecné pariční lhůtě k rukám jejich zástupce náklady řízení ve výši 4 987,50 Kč (výrok V.) a o nákladech odvolacího řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok VI.). Proti rozsudku odvolacího soudu (výslovně proti výrokům II., V. a VI.) podali žalobci dovolání. Přípustnost dovolání vymezili odkazem na § 237 občanského soudního řádu (dále o. s. ř. ) a uvedli, že rozsudek odvolacího soudu závisel na řešení otázky hmotného práva, která byla vyřešena v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Uplatnili dále dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Připomněli, že problematika zřízení služebnosti stezky byla řešena v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2667/2004, a jeho závěry nebyly v rozsudku odvolacího soudu respektovány. Namítali, že s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti případu nejsou žadateli o nezbytnou cestu, jejichž potřeba přístupu k nemovité věci by mohla být realizována pouze prostřednictvím služebnosti stezky. Na rozdíl od závěrů vyjádřených v citovaném rozhodnutí dovolacího soudu vzdálenost mezi veřejnou komunikací a vstupem do domu, k němuž má přístup sloužit, není pouze několik metrů, ale podstatně více (55 metrů). Cílem žalobců je přitom mít zajištěn přístup až k domu z veřejné komunikace z ulice V Chaloupkách, která je pro své technické parametry nevhodná k parkování většího počtu vozidel. Současná vzdálenost domu od veřejné komunikace představuje bez zajištění přístupu závažnou překážku k transportu těžších břemen a v případě požáru nebo nutnosti lékařské pomoci i k zásahu hasičů či záchranné zdravotnické služby. Dále žalobci uvedli, že vlastníci okolních nemovitostí, včetně žalovaných, mají zajištěn přístup motorovými vozidly bezprostředně ke svým stavbám nebo přímo do těchto staveb. Rovněž připomněli, že povolením služebnosti nezbytné cesty nebudou žalovaní nijak zásadně omezeni ve výkonu svého vlastnického práva. Ti totiž část pozemku parc. č. 265/1, k níž by měla být služebnost povolena, vůbec neudržují a neužívají ji, a to ani jako zahradu či místo k parkování. Nesouhlasili rovněž se závěrem odvolacího soudu, který odkazem na místní ohledání a znalecký posudek uzavřel, že v případě povolení služebnosti cesty by žalobci na dále navazující části jejich pozemku, který je strmý a náročný i pro chůzi, museli provést zásadní terénní úpravy. Tomuto závěru žalobci oponovali s odkazem na vyjádření znalce, který připustil potřebu pouze drobných terénních úprav. Navrhli, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je rozhodnutím konstitutivním, neboť teprve jím je založen právní poměr mezi osobou ze služebnosti zavázanou (vlastníkem pozemku) a oprávněnou (vlastníkem nemovité věci). Tento závěr je v judikatuře dovolacího soudu již pevně ukotven a není žádný důvod pro jeho revizi (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2014, sp. zn. 22 Cdo 999/2014, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4242/2015, nebo ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 903/2016). Platí proto, že i v řízeních zahájených před 1. 1. 2014, v nichž bylo žádáno zřízení věcného břemene odpovídajícího právu cesty (§ 151o odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 dále obč. zák. ), se prosadí s přihlédnutím k přechodným ustanovením § 3028 odst. 1 a 2 část věty před středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z. ), úprava obsažená v § 1029 a následujících o. z. Protože pozitivní zákonné podmínky pro povolení nezbytné cesty jsou v obou právních úpravách až na některé odlišnosti vymezeny zásadně totožně, otevírá se prostor pro přiměřené použití judikatury, jež se vytvořila za účinnosti dosavadní právní úpravy (tento názor je vyjádřen v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4242/2015), Právní úprava nezbytné cesty vychází z principu minimalizace zásahů do výkonu vlastnického práva vlastníka služebného pozemku, což je vyjádřeno v § 1029 odst. 2 o. z. Podle tohoto ustanovení limity omezení vlastníka služebného pozemku souvisejí s potřebou vlastníka panujícího pozemku nemovitou věc řádně užívat s vynaložením co možná nejmenších nákladů, což také určuje rozsah, v němž lze nezbytnou cestu povolit. Požadavek na minimalizaci zásahů do práv vlastníka zatěžovaného pozemku našel před 1. 1. 2014 odraz i v judikatuře dovolacího soudu. V rozsudku ze dne 20. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1897/2004, publikovaném pod č. 32/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud vyslovil: Při zřizování nezbytné cesty rozhodnutím soudu je třeba dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno co možno nejméně. Má-li vlastník stavby možnost zřídit přístup ke stavbě jinak, bez omezení vlastníka přilehlého pozemku, nelze právo věcného břemene cesty zřídit . Obdobně dovolací soud v rozsudku ze dne 23. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2977/2009, uvedl, že zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, a proto je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou cesta poskytuje, s újmou, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti. Soud může zřídit cestu jen v rozsahu zajišťujícím objektivně řádné užívání, byť i nepůjde o užívání komfortní. Pro rozhodnutí o zřízení nezbytné cesty je rozhodné, k jakému účelu stavba, ke které má být cesta zřízena, v době vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) v souladu se stavebními předpisy slouží. Tím bude určen i rozsah práva cesty, který je třeba v rozhodnutí uvést (např. jakými vozidly a ve kterou dobu lze cestu užívat). Požadavek na minimalizaci zásahů do práv vlastníka služebného pozemku se v judikatuře projevil i v možnosti povolit namísto požadované služebnosti nezbytné cesty pouze služebnost stezky (§ 1274 o. z.). V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2667/2004, na který žalobci odkazují, dovolací soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož se umožňuje s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem zřízení břemene spočívajícího jen v právu chůze nikoliv jízdy. I když Nejvyšší soud v označeném rozhodnutí předpokládá, že půjde spíše o výjimečný případ, neomezuje takové zřízení jen na zde popsaný skutkový stav, podle kterého byl příjezd motorovými vozidly zajištěn k hranici zatíženého pozemku, přičemž krátká několikametrová vzdálenost od této hranice ke vchodu domu nevybočila z obvyklé vzdálenosti staveb od místa příjezdu k nim. Hmotné právo v rámci řízení o povolení nezbytné cesty upravuje podmínky pro vznik, změnu či zrušení práva jen rámcově a dává široký prostor pro úvahu soudu, přičemž v hraničních případech jsou dány skutečnosti umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit různá řešení. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2595/2008); dovolací soud by pak úvahy soudů rozhodujících v nalézacím řízení mohl zpochybnit jen v případě, že by byly zjevně nepřiměřené (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1344/2012). Úvaha soudu, jež musí odpovídat požadavku zjevné přiměřenosti, například i při posouzení toho, zda pro zajištění přístupu k stavbě by nepostačovalo povolení jiného mírnějšího opatření, například služebnosti stezky, vždy vychází z konkrétních okolností té které věci, jež zpravidla bývají individuálně dané. Proto je třeba závěr o obecném přesahu judikatury do poměrů jiné než dovolacím soudem řešené věci velmi pečlivě zvažovat. Pokud žalobci nesouhlasili se závěrem znaleckého posudku, který klasifikoval terén jejich pozemku, jenž navazuje na pozemek dotčený služebností, jako strmý a náročný, jenž lze po určitých úpravách užívat jen pro pěší přístup k domu, pak namítali nesprávnost skutkových zjištění, z nich vycházely soudy v nalézacím řízení. Těmito skutkovými zjištěními je ovšem dovolací soud vázán a nemůže je přezkoumávat. Od 1. 1. 2013 nelze v dovolání úspěšně zpochybnit skutková zjištění odvolacího soudu; dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4295/2013). To samé platí i o hodnocení provedených důkazů. V usnesení ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1539/2013, Nejvyšší soud uvedl, že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř.) nelze v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. Ze shora uvedeného vyplývá, že námitky žalobců vůči znaleckému posudku, tedy skutkové námitky, nejsou v dovolacím řízení přípustné. Pokud žalobci dále namítali, že povolení služebnosti cesty je nezbytné i z hlediska ochrany před požárem, popřípadě pro provedení zásahu zdravotnické záchranné služby, pak považuje dovolací soud za potřebné uvést, že složky integrovaného záchranného systému, kterými jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky (§ 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů), mají v nezbytných případech zajištěn příjezd přes cizí pozemky na základě zákona (např. § 27 zákona č. 239/2000 Sb., § 19 a násl. zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů) k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2977/2009. Podobně i další předpisy veřejného práva [srovnej § 141 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)], jakož i předpisy soukromého práva (srovnej § 1021 a následující o. z.) umožňují vstup na cizí pozemek za účelem nezbytné údržby pozemku či hospodaření na něm, popřípadě zhotovení, demolice, opravy nebo obnovení stavby.

https://sbirka.nsoud.cz/cz/vypoved-z-pracovniho-pomeru.p4547.html

Datum: 18.12.2018 · Sbírkové č.: 29/2020 · Sp. zn.: 21 Cdo 682/2018 · Typ: Usnesení (Rc) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 2/2020 · Strana: 386 · Vztah k předpisu: 262/2006 Sb.: §1a odst.1 písm.a); 262/2006 Sb.: §20 odst.3; 262/2006 Sb.: §40 odst.3; 262/2006 Sb.: §50 odst.1; JUD105756CZ Pl. ÚS 83/06 - 1; JUD9299CZ 2 Cdon 833/96; JUD24060CZ 25 Cdo 176/99; JUD104062CZ 29 Odo 965/2006; JUD145297CZ 29 Odo 965/2006; JUD140846CZ 29 Cdo 1971/2008; JUD240530CZ 21 Cdo 2186/2012; JUD421316CZ 21 Cdo 4573/2018;

https://www.fitnessline.cz/obchodni-podminky

IČO: 29379831 DIČ: CZ29379831 se sídlem: Chaloupky 15, 768 61 Bystřice pod Hostýnem zapsané u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka 77090 email: [email protected] telefon: +420 776 790 375 1.2. Tyto obchodní podmínky upravují vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístněné na internetové adrese www.fitnessline.cz (dále jen „webová stránka“), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“). 2.2. Při registraci do uživatelského účtu a při objednávání zboží je kupující povinen uvádět správně a pravdivě všechny údaje. Údaje uvedené v uživatelském účtu je kupující při jakékoliv jejich změně povinen aktualizovat. Údaje uvedené kupujícím v uživatelském účtu a při objednávání zboží jsou prodávajícím považovány za správné. 3.2. Informace o zboží včetně uvedení cen jednotlivého zboží a jeho hlavních vlastností jsou uvedeny u jednotlivého zboží ve webovém rozhraní obchodu. Ceny zboží jsou uvedeny včetně daně z přidané hodnoty a všech souvisejících poplatků. Ceny zboží zůstávají v platnosti po dobu, po kterou jsou zobrazovány ve webovém rozhraní obchodu. Tímto ustanovením není vyloučena možnost prodávajícího uzavřít kupní smlouvu za individuálně sjednaných podmínek. • informace o objednávaném zboží (kliknutím na tlačítko „KOUPIT“ vloží kupující objednávané zboží do elektronického nákupního košíku webového rozhraní obchodu), • způsob úhrady kupní ceny zboží, údaje o požadovaném způsobu doručení objednávaného zboží a 3.5. Před odesláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno kontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko „ODESLAT OBJEDNÁVKU“. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky zašle kupujícímu potvrzení o obdržení objednávky na emailovou adresu kupujícího uvedenou v uživatelském účtu či v objednávce (dále jen „emailová adresa kupujícího“). 3.7. Smluvní vztah mezi prodávajícím a kupujícím vzniká doručením potvrzení o přijetí objednávky (akceptací), jež je prodávajícím zasláno na emailovou adresu kupujícího. 3.10. V případě, že došlo ke zjevné technické chybě na straně prodávajícího při uvedení ceny zboží v internetovém obchodě nebo v průběhu objednávání, není prodávající povinen dodat kupujícímu zboží za tuto zcela zjevně chybnou cenu. Prodávající informuje kupujícího o chybě bez zbytečného odkladu a zašle kupujícímu na jeho emailovou adresu pozměněnou nabídku. Pozměněná nabídka se považuje za nový návrh kupní smlouvy a kupní smlouva je v takovém případě uzavřena potvrzením kupujícího o přijetí této nabídky prodávajícímu na jeho emailovou adresu uvedenou v těchto obchodních podmínkách. • v hotovosti při osobním oděru v provozovně; • dobírkou v hotovosti při předání zboží v místě určeném kupujícím v objednávce; • bezhotovostně převodem na bankovní účet prodávajícího č. 107-3905650247/0100, vedený u společnosti Komerční banka a.s. (dále jen „účet prodávajícího“); 4.7. Případné slevy z kupní ceny zboží, které poskytne prodávající kupujícímu, nelze vzájemně kombinovat. 4.8. Prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy vystaví kupujícímu daňový doklad – fakturu. Daňový doklad zašle kupující na emailovou adresu kupujícího nebo jej přiloží k dodávanému zboží. Prodávající je plátcem daně z přidané hodnoty. • o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit a • o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal. 5.2. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 5.1 či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě pro odstoupení od smlouvy. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit vzorový formulář poskytovaný prodávajícím, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zaslat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na jeho emailovou adresu. 5.3. V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 5.2 obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou. 5.5. Zboží musí vrátit kupující prodávajícímu nepoškozené, neopotřebené, neznečištěné a je-li to možné, v původním obalu. Nárok na úhradu škody vzniklé na zboží je prodávající oprávněn jednostranně započíst proti nároku kupujícího na vrácení kupní ceny. 5.8. Prodávající je oprávněn odstoupit od kupní smlouvy z důvodu vyprodání zásob, nedostupnosti zboží, anebo když výrobce, dovozce anebo dodavatel zboží přerušil výrobu nebo dovoz zboží. Prodávající bezodkladně informuje kupujícího prostřednictvím emailové adresy kupujícího a vrátí ve lhůtě 14 dnů od oznámení o odstoupení od kupní smlouvy všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, a to stejným způsobem, popřípadě způsobem určeným kupujícím. 7.1. Práva a povinnosti smluvních stran ohledně práv z vadného plnění se řídí § 1914 až 1925, § 2099 až 2117 a § 2161 až 2174 občanského zákoníku a zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. 8.1. Kupující nabývá vlastnické právo ke zboží zaplacením celé kupní ceny za zboží včetně nákladů na dodání, nejdříve však převzetím zboží. 8.3. Mimosoudní vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím emailové adresy. Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na emailovou adresu kupujícího. 8.4. Prodávající je oprávněn k prodeji zboží na základě živnostenského oprávnění. Živnostenskou kontrolu provádí v rámci své působnosti příslušný živnostenský úřad. Dozor nad oblastí ochrany osobních údajů vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů. Česká obchodní inspekce vykonává ve vymezeném rozsahu mimo jiné dozor nad dodržováním zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. 9.1. Ochrana osobních údajů kupujícího, který je fyzickou osobou, je poskytována nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), a právními předpisy ČR doplňujícími některá jeho ustanovení. 9.2. Zásady zpracování osobních údajů, včetně problematiky ukládání tzv. cookies na počítač kupujícího, jsou obsaženy v samostatném dokumentu Podmínky ochrany osobních údajů, se kterým kupující vyslovuje souhlas v rámci každé jednotlivé objednávky nebo při registraci uživatelského účtu. 10.2. Kupující doručuje prodávajícímu korespondenci na emailovou adresu uvedenu v těchto obchodních podmínkách. Prodávající doručuje kupujícímu korespondenci na emailovou adresu uvedenou v jeho uživatelském účtu či objednávce. 11.1. Veškerá ujednání mezi prodávajícím a kupujícím se řídí právním řádem České republiky. Pokud vztah založený kupní smlouvou obsahuje mezinárodní (zahraniční) prvek, pak strany sjednávají, že vztah se řídí právním řádem České republiky. Tímto nejsou dotčena práva spotřebitele vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Tyto obchodní podmínky nabývají účinnosti dnem 20. 10. 2018.

http://docplayer.cz/42931723-R-o-z-s-u-d-e-k-j-m-e-n-e-m-r-e-p-u-b-l-i-k-y.html

1 č. j. 5 Afs 9/ ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce Infinity, a. s., se sídlem v Pardubicích, Staročernská 1799, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, se sídlem v Hradci Králové, Horova 17, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne , č. j. 31 Ca 99/ , t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á. II. Žalovanému s e právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á. O d ů v o d n ě n í : Žalobce (dále jen stěžovatel) se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne , č. j. 3574/ Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí o přeplatku ze dne , č. j /07/248912/4289, kterým nebylo vyhověno žádosti stěžovatele o vrácení částky ve výši Kč. Rozsudkem krajského soudu ze dne , č. j. 31 Ca 99/ , byla žaloba stěžovatele zamítnuta jako nedůvodná. Stěžovatel napadl výše uvedený rozsudek včas kasační stížností, přičemž uplatňuje důvody obsažené v ustanovení 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ), a namítá tak nesprávné posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení a vady předchozího správního řízení. Stěžovatel se v kasační stížnosti neztotožňuje s právním posouzením krajského soudu, podle kterého uplatněním postupu podle ust. 46 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o správě daní a poplatků), nedošlo k vyměření daně z přidané hodnoty za období duben 2002 podle dodatečného daňového přiznání podaného stěžovatelem dne Dle názoru stěžovatele z ust. 46 odst. 5 zákona 2 č. j. 5 Afs 9/ o správě daní a poplatků vyplývá, že správce daně nevyměřil daň odchylně od daně uvedené v dodatečném daňovém přiznání a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí daňovému subjektu se považuje poslední den lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období duben 2002 ve smyslu ust. 41 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků. Stěžovatel nesouhlasí s výkladem soudu, podle kterého podmínkou pro fiktivní vyměření je skutečnost, že daň musí být vyměřena. Podle názoru stěžovatele naopak citované ustanovení postihuje případy, kdy správce daně daňovou povinnost nevyměří. Stěžovateli dle jeho názoru tedy vznikl nadměrný odpočet ve výši Kč, a to posledním dnem lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období duben S ohledem na výše uvedené navrhuje stěžovatel, aby Nejvyšší správní soud rozhodl, že napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové se ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení. Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti odkazuje na obsah odůvodnění jeho rozhodnutí ze dne č. j. 3574/ Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadený rozsudek soudu v rozsahu stížních námitek vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve smyslu ust. 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.; neshledal přitom vady podle 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Ze spisového materiálu Nejvyšší správní soud ověřil pro věc následující podstatné skutečnosti: Stěžovatel podal dne přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období duben 2002, ve kterém vykázal nadměrný odpočet ve výši Kč. Správce daně dne zahájil výzvou č. j /02/248912/5266 vytýkací řízení ve věci oprávněnosti nároku na odpočet u dokladu č. FV 034/2002, vystaveného společností MEGA PAPÍR s. r. o. dne na částku Kč (DPH v základní sazbě ve výši Kč). Na žádost stěžovatele byl z nároku na odpočet uvedený sporný daňový doklad vyloučen a správce daně platebním výměrem č. j /02/248912/5266 ze dne vyměřil stěžovateli nadměrný odpočet ve výši Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne Dne podal stěžovatel dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období duben 2002, ve kterém uplatnil doklad vystavený společností MEGA PAPÍR s. r. o. a nárokoval nadměrný odpočet ve výši Kč (tj. doklad, který sám dříve vyloučil). Správce daně I. stupně zahájil dne vytýkací řízení, přičemž na základě zjištěných skutečností dospěl k názoru, že nedošlo k uskutečnění zdanitelného plnění ve smyslu ustanovení 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen zákon o DPH), neboť stěžovatel neprokázal, že předmětné služby byly spol. MEGA PAPÍR s. r. o. poskytnuty. Správce daně proto vydal dne za zdaňovací období duben 2002 dodatečný platební výměr, kterým vyměřil daňovou povinnost odlišně od podaného dodatečného daňového přiznání, a to ve výši 0 Kč. Dne podal stěžovatel odvolání proti uvedenému dodatečnému platebnímu výměru. Žalovaný svým rozhodnutím ze dne č. j. 2148/130/2004 odvolání stěžovatele zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného byla podána dne žaloba ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který jej rozsudkem ze dne , č. j. 31 Ca 375/ zrušil pro vady řízení a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný při přezkoumání odvoláním napadeného rozhodnutí zjistil, že v průběhu tohoto řízení uplynula lhůta stanovená v ust. 47 odst. 2 zákona o správě daní. Z důvodu, že nebylo v prekluzivní lhůtě pravomocně rozhodnuto, zrušil žalovaný rozhodnutím ze dne , č. j. 2985/ napadený dodatečný platební výměr, kterým byla dodatečně vyměřena daň ve výši 0 Kč. Toto rozhodnutí nabylo 3 č. j. 5 Afs 9/ právní moci dne Nadměrný odpočet vykázaný v dodatečném daňovém přiznání podaném dne ve výši Kč tak zůstal nevyměřen. Stěžovatel dne požádal o vrácení přeplatku na dani z přidané hodnoty za předmětné zdaňovací období ve výši Kč. Správce daně I. stupně požadavku na vrácení přeplatku nevyhověl. Stěžovatel se proti tomuto zamítavému rozhodnutí odvolal a žalovaný svým rozhodnutím ze dne odvolání zamítl. V odůvodnění popsal skutkový stav a poukázal na ust. 47 odst. 1 a 2 zákona o správě daní a poplatků s tím, že marným uplynutím lhůty zaniká právo daň vyměřit či doměřit. Protože nebylo v této lhůtě pravomocně rozhodnuto, dodatečná daňová povinnost za zdaňovací období duben 2002 záporná daňová povinnost ve výši Kč zůstala nevyměřena a poslední známou daňovou povinností na dani z přidané hodnoty za duben 2002 zůstává částka Kč, tak jak byla pravomocně vyměřena platebním výměrem platebním výměrem č. j /02/248912/5266 dne Stěžovateli dle žalovaného z titulu podaného dodatečného daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za duben 2002 ve výši Kč přeplatek nevznikl, proto postupoval v souladu s daňovými předpisy, když žádost o jeho vrácení zamítl. Nejvyšší správní soud pro posouzení nyní projednávané věci vycházel z níže uvedených ustanovení zákona o správě daní a poplatků. Dle ustanovení 32 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků lze v daňovém řízení ukládat povinnosti nebo přiznávat práva jen rozhodnutím. Rozhodnutí, jimiž stanoví správce daně základ daně a daň, sděluje správce daně daňovému subjektu formou platebního nebo dodatečného platebního výměru nebo hromadným předpisným seznamem ( 32 odst. 8). Dle ustanovení 41 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků je poslední známou daňovou povinností částka daně nebo daňová ztráta ve výši, tak jak ji naposled stanovil pravomocně správce daně, a to bez ohledu, zda daň byla stanovena podle 46 odst. 5 cit. zákona platebním výměrem, dodatečným platebním výměrem nebo rozhodnutím o opravném prostředku. Podle ust. 43 zákona o správě daní a poplatků, vzniknou-li pochybnosti o správnosti, pravdivosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového přiznání nebo hlášení, nebo dodatečného daňového přiznání nebo hlášení a dokladů daňovým subjektem předložených nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, sdělí správce daně tyto pochybnosti daňovému subjektu a vyzve jej, aby se k nim vyjádřil, zejména, aby neúplné údaje doplnil, nejasnosti vysvětlil a nepravdivé údaje opravil nebo pravdivost údajů řádně prokázal. Ve výzvě daňovému subjektu určí správce daně přiměřenou lhůtu k odpovědi, která nesmí být kratší patnácti dnů, a poučí ho o následcích spojených s tím, jestliže pochybnosti neodstraní nebo nedodrží stanovenou lhůtu. Podle ust. 46 odst. 5 zákona o správě daní, neodchyluje-li se vyměřená daň od daně uvedené v daňovém přiznání nebo hlášení, nemusí správce daně sdělovat daňovému subjektu výsledek vyměření, pokud o to daňový subjekt výslovně nepožádá nejpozději do konce příštího zdaňovacího období. V tomto případě se za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí daňovému subjektu považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání nebo hlášení, a bylo-li daňové přiznání nebo hlášení podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně. Stejně se při počítání lhůt postupuje i u dodatečného daňového přiznání nebo hlášení. 4 č. j. 5 Afs 9/ Namítá-li stěžovatel, že došlo ke konkludentnímu vyměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období duben 2002 na podkladě podaného dodatečného daňového přiznání, nelze tomuto názoru přisvědčit. Výše uvedené ustanovení 46 odst. 5 cit. zákona nezakládá automaticky fikci vyměření. Konkludentnímu vyměření, resp. závěru o tom, zda se vyměřená daň odchyluje od daně uvedené v přiznání, či nikoli musí totiž předcházet právě úvaha správce daně. Stav obdobný fikci je podmíněn kvalifikovaným konáním popř. nekonáním správce daně. Zahájíli správce daně po podání daňového přiznání vytýkací řízení nebo daňovou kontrolu a provádí další úkony, jimiž ověřuje výši deklarované daňové povinnosti, již tímto konáním jednoznačně dává najevo, že nenastal stav, kdy bude podané daňové přiznání akceptovat a vyměří daň ve výši deklarované daňovým subjektem. Po takto zahájeném řízení vždy správce daně vydává platební výměr, kterým řízení končí s datem vyměření shodným s datem vydání platebního výměru. To platí i tehdy, je-li po provedeném vytýkacím řízení vyměřena daň ve shodné výši s daní uvedenou v daňovém přiznání. Není přitom vyloučeno, že správce daně dospěje ke shodné dani; takový stav může nastat jednak v případě, kdy daňový subjekt své důkazní břemeno ohledně údajů deklarovaných v přiznání unese anebo např. i na základě zcela jiných skutečností než těch, které byly v daňovém přiznání uvedeny. Uvedený závěr učinil Nejvyšší správní soud např. i v rozsudku ze dne , č. j. 7 Afs 10/ , příst. na Zahájení vytýkacího řízení představuje absolutní překážku pro možnost aplikace 46 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Správce daně je tak po ukončeném vytýkacím řízení vždy povinen vydat platební výměr, a to i když dospěje k závěru, že veškeré údaje uvedené daňovým subjektem v daňovém přiznání jsou správné, pravdivé, průkazné či úplné. Tedy až den vydání platebního výměru je dnem vyměření daně. V případě, že se jedná o daň z přidané hodnoty, je tento den i dnem vyměření ve smyslu 37a zákona č. 588/1992 Sb. (dnes 105 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.). Jak je shora uvedeno, podal stěžovatel dne dodatečné daňové přiznání za období duben 2002, ve kterém vykázal nadměrný odpočet ve výši Kč. Správce daně však ve věci dodatečného daňového přiznání zahájil dne ve smyslu ust. 43 zákona o správě daní a poplatků vytýkací řízení. Uvedeným postupem tedy vyjádřil pochybnosti o správnosti, pravdivosti a průkaznosti údajů uvedených v dodatečném daňovém přiznání a dal tak stěžovateli najevo, že skutečnosti v přiznání uvedené, bez jejich následného prokázání nebudou akceptovány. Skutečnost, že úkony, které správce daně v souvislosti s aplikací postupu dle 43 zákona o správě resp. při dodatečném vyměření daně ve výši 0 Kč učinil, byly následně v řízení před krajským soudem zrušeny pro vady řízení (viz rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne , č. j. 31 Ca 375/ ), nesvědčí pro stěžovatelův závěr o tom, že správce daně postupoval dle 46 odst. 5 zákona o správě daní. Vytýkací řízení dle ust. 43 zákona o správě daní a poplatků bylo prokazatelně zahájeno dne , přičemž uplatnění tohoto postupu bránilo aplikaci ust. 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků (srov. např. rozsudek ze dne , č. j. 5 Afs 3/ , přístupno na a nemohlo tudíž dojít zpětně ke konkludentnímu vyměření dle ust. 46 odst. 5 a ust. 41 odst. 1 zákona o správě daní ke dni , jak namítá stěžovatel. Jiný závěr by bylo nutno učinit např. stran takových úkonů správce daně, které by byly prohlášeny za nicotné, tedy vč. vlastního zahájení vytýkacího řízení. O takový případ se však v projednávané věci nejednalo, neboť v řízení před krajským soudem bylo zrušeno rozhodnutí o odvolání z důvodů procesních vad některých úkonů prováděných v souvislosti s vytýkacím řízením. Po zrušení rozhodnutí žalovaného soudem žalovaný zjistil, že došlo již k prekluzi práva předmětnou daň vyměřit a zrušil dodatečný platební výměr, kterým byla dodatečně vyměřena daň ve výši 0 Kč; s ohledem na běh prekluzivní lhůty již tedy nemohlo dojít k vyměření daně. Podle ust. 64 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků je daňovým přeplatkem částka plateb převyšující splatnou daň včetně příslušenství daně. Dle odstavce 4 cit. ust. požádá-li daňový dlužník o vrácení přeplatku, přeplatek se vrátí, činí-li více než 50 Kč a nemá-li současně 5 č. j. 5 Afs 9/ daňový dlužník nedoplatek na jiné dani u téhož správce daně, nebo neuplatnil-li podle odstavce 2 požadavek na úhradu nedoplatku jiný správce daně, a to do třiceti dnů od doručení žádosti, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Nemá-li daňový dlužník ke dni podání žádosti u správce daně vratitelný přeplatek, běží lhůta pro jeho vrácení až ode dne následujícího po jeho vzniku, pokud se tak stane nejdéle do šedesáti dnů ode dne podání žádosti. Nevznikne-li do této lhůty vratitelný přeplatek, žádost se zamítne. Za den vrácení přeplatku se považuje den, kdy došlo k odepsání z účtu správce daně. Vyhoví-li správce daně plně žádosti podle tohoto nebo předchozího odstavce, nemusí sdělovat daňovému dlužníkovi výsledek vyřízení jeho žádosti, pokud o to není v žádosti výslovně požádáno. Za den rozhodnutí o žádosti a současně za den jeho doručení daňovému dlužníkovi se považuje den, který následuje po dni doručení žádosti správci daně. Podle ust. 37a zák.č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, podle něhož bylo v řízení postupováno, pokud vznikne v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu, a to i v případě prohlášení konkurzu. Cit. zákon přitom nestanoví lhůtu k vyměření nadměrného odpočtu odlišně od ust. 47 odst. 1 zákona o správě daní. Předpokladem pro vrácení uplatněného odpočtu je tedy to, aby správce daně postavil daňovou povinnost najisto tj. aby ji vyměřil a dále skutečnost, že přeplatek vznikl a jsou splněny podmínky pro jeho vratitelnost dle ust. 64 odst. 4 zákona o správě daní. V projednávaném případě, jak vyplývá ze správního spisu, však nedošlo k vyměření daně dle 46 odst. 5 zákona o správě daní, neboť správce daně ve věci podaného dodatečného daňového přiznání zahájil vytýkací řízení, čímž projevil vůli dle ust. 46 odst. 5 cit. zákona nepostupovat. O podaném dodatečném daňovém přiznání za shora popsaného skutkového stavu, nebylo po zrušení rozhodnutí soudem a odvolacím orgánem opětovně rozhodnuto a nárokovaný nadměrný odpočet ve výši Kč nebyl vyměřen, resp. o této daňové povinnosti již nemohlo být rozhodnuto. Nevyměřením nadměrného odpočtu pak ani nevznikl resp. nemohl vzniknout stěžovatelem namítaný přeplatek; nebylo rozhodnuto ani o tom, zda by tento vůbec vznikl. Z tohoto pohledu nelze přisvědčit stěžovateli v tom, že daň byla fiktivně vyměřena dle ust. 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků a na základě této skutečnosti vznikl stěžovateli vratitelný přeplatek ve výši Kč. Závěr žalovaného i krajského soudu, že stěžovateli nevznikl přeplatek dle ust. 64 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků z důvodu absence vyměření nadměrného odpočtu ve výši Kč je tedy správný. Nejvyšší správní soud konstatuje, že ačkoliv předmětem přezkumu v nyní souzené věci není zodpovězení otázky, zda došlo k prekluzi práva daň z přidané hodnoty za období duben 2002 dodatečně vyměřit, lze k uvedenému obiter dictum uvést: Smyslem ustanovení 47 zákona o správě daní a poplatků je stanovit prekluzivní lhůtu, po jejímž marném uplynutí již nelze daň vyměřit ani doměřit. Prekluzi je nutno chápat jako jeden ze způsobů zániku práva v důsledku jeho neuplatnění ve stanovené době, bez ohledu, pro jaké důvody nebylo právo ve lhůtě uplatněno. Zaniklé právo nelze přiznat. V této souvislosti lze poukázat na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 9 Afs 86/ , publ. pod č. 1542/2008 Sb. NSS, ve kterém se přiklonil k právnímu názoru vyslovenému již v rozsudku ze dne č. j. 5 Afs 42/ (přístupno na a konstatoval, že daň je podle 47 zákona o správě daní a poplatků nutno vyměřit či doměřit pravomocně ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla 6 č. j. 5 Afs 9/ povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat. Nejvyšší správní soud dále např. v rozsudku ze dne , č. j. 5 Afs 42/ nebo v rozsudku ze dne , č. j. 5 Afs 6/ (přístupné na dospěl k závěru, že 47 zákona o správě daní a poplatků je třeba vykládat tak, že daň je nutno ve zmíněné prekluzívní lhůtě vyměřit či doměřit pravomocně. Dle cit. rozsudků je rozhodnutí v daňovém řízení možno klasifikovat jako individuální správní akt, jenž je výsledkem aplikační činnosti správního orgánu (správce daně). Individuální správní akty jako individuální správní rozhodnutí představují výsledek provedeného správního řízení, jehož obsahem je zrušení, změna nebo zajištění práv a povinností fyzických a právnických osob. Cílem individuálního správního aktu je tedy autoritativně stvrdit nebo zasáhnout do právních vztahů nebo postavení účastníků řízení. Platební a dodatečný platební výměr jsou pak těmi formami daňových rozhodnutí, které konstitutivně stanovují výši vyměřené či dodatečně vyměřené daně, a představují tak významný zásah do sféry daňového subjektu. Správce daně je tedy v daňovém řízení povinen dodržet procesní pravidla stanovená pro jeho vydání a taktéž rozhodnutí musí obsahovat základní formální a obsahové náležitosti dle ustanovení 32 odst. 2 daňového řádu. Další specifickou, avšak obligatorní vlastností správních aktů je právní moc, s níž jsou spojeny významné právní následky. Není rozhodující, zda správní akt nabude právní moci marným uplynutím lhůty k odvolání nebo rozhodnutím o podaném odvolání, či jiným zákonem stanoveným způsobem. Z procesního hlediska jde o konečný výsledek určitého postupu správního orgánu. Pravomocné rozhodnutí je odstranitelné pouze cestou mimořádných opravných prostředků či rozhodnutím soudu ve správním soudnictví k podané žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Nelze akceptovat, aby daňová rozhodnutí nabyla právní moci až po lhůtě stanovené v ustanovení 47 zákona o správě daní a poplatků, jejímž marným uplynutím zaniká právo daň vyměřit či doměřit, ale stejně tak zaniká i právo přiznat nárok na odpočet (tj. vyměřit zápornou daňovou povinnost). Jiný výklad by vedl k tomu, že výše uvedená prekluzivní lhůta by mohla být posuzována libovolně. V dané věci bylo stěžovatelem dne podáno dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období duben 2002, ve kterém nárokoval nadměrný odpočet ve výši Kč, který, jak již bylo předesláno, byl již součástí nároku uplatněného v řádném daňovém přiznání za duben 2002, a poté to byl sám stěžovatel, kdo jej z něj vyloučil; správci daně přitom nenáleželo zkoumat důvody a pohnutky, které stěžovatele k tomuto kroku vedly. Správce zahájil dne vytýkací řízení, které bylo ukončeno dne vydáním dodatečného platebního výměru ve výši 0 Kč. Dne podal stěžovatel odvolání proti uvedenému dodatečnému platebnímu výměru, které bylo rozhodnutím žalovaného ze dne , č. j. 2148/130/2004 zamítnuto. Proti rozhodnutí žalovaného byla podána dne žaloba ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který jej rozsudkem ze dne , č. j. 31 Ca 375/ zrušil pro vady řízení a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Lze konstatovat, že v řízení byla provedena celá řada úkonů, nutno však zkoumat jejich relavanci. Za úkon ve smyslu 47 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, který založil běh nové tříleté prekluzivní lhůty, je v daném případě nutno považovat zahájení vytýkacího řízení dne Lhůta pro doměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období duben 2002 tak v daném případě začala znovu běžet od konce roku 2002 a skončila dnem Ačkoliv dle ust. 41 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, lhůty po dobu řízení před soudem neběží, zbývalo z prekluzivní lhůty pouhých 5 dnů, neboť žaloba byla podána dne , z předloženého správního i soudního spisu nevyplývá, že by správce daně či žalovaný učinili ve vztahu ke stěžovateli úkon způsobilý vyvolat účinky dle ust. 47 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků ve lhůtě 5ti dnů od doručení zrušujícího rozsudku, jež by výše uvedenou lhůtu prodloužil. 7 č. j. 5 Afs 9/ Nejvyšší správní soud obiter dictum uvádí, že v případě, kdy z důvodu nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu dojde k prekluzi práva v neprospěch daňového subjektu, bylo by lze nepříznivé důsledky, které takovým postupem vzniknou, řešit již jen postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nikoli však účelovým výkladem zákona. V souvislostech shora uvedených dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že právní i skutkové otázky byly krajským soudem posouzeny v souladu se zákonem, a námitky uplatněné stěžovatelem nelze shledat důvodnými. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ustanovení 110 odst.1 s. ř. s. zamítl. Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ( 60 odst. 1 s. ř. s.) a žalovanému, který byl v řízení úspěšný, náklady řízení nevznikly, resp. je neúčtoval. Proto soud rozhodl, že žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné ( 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 28. srpna 2009 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu č. j. 7 Afs 39/2010-76 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a

https://rejstriky.finance.cz/firma-vebis-spol-s-r-o-v-likvidaci-16949005

VEBIS spol. s r.o. v likvidaci Dolní Břežany IČO 16949005 kontakty (22.04.2018) | Finance.cz VEBIS spol. s r.o. v likvidaci Dolní Břežany IČO: 16949005 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu VEBIS spol. s r.o. v likvidaci, která sídlí v obci Dolní Břežany a bylo jí přiděleno IČO 16949005. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma VEBIS spol. s r.o. v likvidaci má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem VEBIS spol. s r.o. v likvidaci se sídlem v obci Dolní Břežany byla založena v roce 1991. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 5 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , NÁKUP ZBOŽÍ ZA ÚČELEM JEHO DALŠÍHO PRODEJE A PRODEJ , Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců a další. Základní údaje o VEBIS spol. s r.o. v likvidaci IČO: 16949005 Rozhodnutím Městského soudu v Praze čj. 71 Cm 107/2015-63 ze dne 3. srpna 2015 byla společnost zrušena s likvidací a jmenován likvidátor. Toto usnesení nabylo právní moci dne 7. října 2015. 4.11.2015 Dodatek č.2 ke společenské smlouvě ze dne 18.11.1993. 16.12.1993 Datum uzavření spol. smlouvy:20.5.1991 11.7.1991 VEBIS, spol.s r.o. v likvidaci 7789yjd CZ16949005 Na Drahách 21 252 41 DOLNÍ BŘEŽANY Kontakty na VEBIS spol. s r.o. v likvidaci IČO: 16949005 Na Drahách 21 , 252 41 Dolní Břežany Česká republika Na Drahách 21, 252 41 Dolní Břežany 20.11.2015 Dolní Břežany, Na drahách 21, PSČ 25241 11.7.1991 - 20.11.2015 Na Drahách 21, Dolní Břežany 252 41 Na Drahách 21, 25241 Dolní Břežany Obory činností VEBIS spol. s r.o. v likvidaci IČO: 16949005 Nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 16.12.1993 Výkon odborné veterinární činnosti na území České republiky 16.12.1993 výkon odborné a veterinární činnosti ve smyslu zákona87/87 Sb. ve znění pozdějších usnesení a předpisů 30.10.1991 - 16.12.1993 obchodní činnost ,k níž se nevyžaduje speciálního státního po-volení, kosmetická úprava zvířat, provádění desinfekce a de-ratizace a poskytování poradenských služeb pro chovatele a země-dělce 11.7.1991 - 16.12.1993 Vedení firmy VEBIS spol. s r.o. v likvidaci IČO: 16949005 Tomáš Petržilka 28.10.2015 U krbu 3107 , 100 00 Praha 10 Česká republika U krbu 3107/28, Strašnice, 100 00 Praha 10 MVDr. Zdeněk Rektořík 11.7.1991 - 16.12.1993 Na náměstí 36 , 252 06 Davle Česká republika Davle, Na náměstí 36, PSČ 25206 MVDr. Jan Chvátal 11.7.1991 - 16.12.1993 Otradovická 357 , 140 00 Praha 4 Česká republika Praha 4, Otradovická 357, PSČ 14000 MVDr. Ladislav Voplakal 16.12.1993 - 4.10.2005 Buš 82 , okres Praha-západ Česká republika okres Praha-západ, Buš 82 Pavel Šťastný 16.12.1993 - 4.10.2005 Sládkovičova 1267 , 140 00 Praha 4 Česká republika Praha 4, Sládkovičova 1267, PSČ 14000 Tomáš Petržilka 4.10.2005 - 28.10.2015 Praha 10, U krbu 3107/28, PSČ 10000 Ing. Jiří Krejčiřík 4.11.2015 Papírenská 63 , 160 00 Praha 6 Česká republika Papírenská 63/4, Bubeneč, 160 00 Praha 6 Vlastníci firmy VEBIS spol. s r.o. v likvidaci IČO: 16949005 zakladni 210 000 Kč - 4.10.2005 zakladni 140 000 Kč - 11.7.1991 - 4.10.2005 Sbírka Listin VEBIS spol. s r.o. v likvidaci IČO: 16949005 C 2905/SL 6 ostatní usnesení o zruš.společ.s likvid. Městský soud v Praze 3.8.2015 3.11.2015 5.11.2015 2 C 2905/SL 4 notářský zápis NZ 243/2005 Městský soud v Praze 23.9.2005 4.10.2005 0 C 2905/SL 3 smlouvy o převodu obchod. podílu 2x Městský soud v Praze 23.9.2005 4.10.2005 0 C 2905/SL 2 smlouvy o převodu obchod. podílu 6x Městský soud v Praze 9.5.2005 12.9.2005 13.9.2005 0 C 2905/SL 1 notářský zápis Nz 47/2005 Městský soud v Praze 28.4.2005 15.8.2005 0 Hodnocení VEBIS spol. s r.o. v likvidaci Výpis dat pro firmu VEBIS spol. s r.o. v likvidaci obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy VEBIS spol. s r.o. v likvidaci, 16949005 na obchodním rejstříku výpis firmy VEBIS, spol.s r.o. v likvidaci, 16949005 na živnostenském rejstříku výpis firmy VEBIS spol. s r.o. v likvidaci, 16949005 na Datových schránkách VEBIS spol. s r.o. v likvidaci - 16949005 - Dolní Břežany , Na Drahách 21 Radek Kuraj - 67732542 - Medlov 225 Mgr. Barbora Frková - 02566303 - Praha, Vacínovská831/6 Společenství vlastníků jednotek domů Kolová 3 a 4, PSČ 362 14, Kolová - 75005930 - Kolová 3 Dagmar Grillová

http://extranet.kr-vysocina.cz/samosprava/index.php?akce=rada_zapis_read&rada=3&rok=2012

Zápis rady 3/2012 Zápis ze zasedání rady kraje č. 3/2012, které se konalo dne 17. 1. 2012 v zasedací místnosti Rady Kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava 01. Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 2/2012 Přítomno 9 členů rady – viz prezenční listina ze dne 17. 1. 2012. Radě kraje byly předloženy níže uvedené návrhy na změnu programu jednání: zařazení bodu 43. Změna usnesení 0064/02/2012/RK; stažení bodu 20. Koordinace a metodické vedení nelékařských zdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních zřizovaných krajem a spolupráce v oblasti vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků (Zdrojové materiály: RK-03-2012-20.doc). Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 2/2012 Zřízení věcného břemene v k. ú. Křeč Požadavek na změnu kupní ceny pozemků v k. ú. Plevnice a obci Olešná Majetkoprávní vypořádání pozemků po stavbě III/03810 Hesov - most ev. č. 03810 - 006, 007, 008 , změna usnesení 0475/06/2011/ZK Prohlášení k žádostem o platbu v rámci projektů silniční infrastruktury podpořených z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod Složení odborné pracovní skupiny pro výběr nominací do ankety Zlatá jeřabina - Cena Kraje Vysočina za kulturní počin roku 2011 a do přeshraniční soutěže Žádost o schválení darovací smlouvy pro Nemocnici Pelhřimov, příspěvkovou organizaci Návrh na realizaci investičních akcí Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace Jmenování ředitelky Hotelové školy Světlá a Obchodní akademie Velké Meziříčí Projekt LDA V4 - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Evropské projekty Informace o veřejných zakázkách malého rozsahu zadaných v rámci působnosti odboru informatiky za období od 1. 10. do 31. 12. 2011 Smlouva o výpůjčce optických tras Koupě nemovitostí pro akci Transformace ÚSP Jinošov II - změna nemovitostí určených pro transformaci Plán činnosti Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky rady kraje Projekt Most k partnerství - VŠP Jihlava tvoří síť - podání 4. monitorovací zprávy Poskytnutí dotace asociaci Národní síť Zdravých měst ČR Předložení projektových záměrů v prioritní ose 5 Technická pomoc Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Gender Fokus - vyúčtování projektu Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Životní prostředí - vypracování Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina Zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina Dodatek č. 2 k Dohodě o spolupráci při realizaci pilotního projektu Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití využitelných složek komunálních odpadů včetně jejich obalové složky se společností EKO-KOM, a. s. na rok 2012 a závěrečná zpráva ze spolupráce v roce 2011 Reforma účetnictví státu a její implementace v podmínkách kraje - problematika odpisů dlouhodobého majetku Informace o možnostech implementace novely zákona o zadávání veřejných zakázek Informance o změně stuktury Krajského úřadu Kraje Vysočina Kontrola ostatních činností příspěvkové organizace zřízené Krajem Vysočina - Dětský domov, Hrotovice, Sokolská 362, 675 55 Hrotovice, IČ 60418508. Globální granty Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost - dočasné navýšení počtu zaměstnanců po dobu jejich realizace Změna usnesení 0064/02/2012/RK Usnesení 0100/03/2012/RK termín: 17. 1. 2012 K zápisu ze zasedání rady kraje č. 2/2012 nebyly vzneseny žádné připomínky. K bodům 02 – 06, 08 - 11, odboru majetkového, nebyly vzneseny žádné požadavky na rozpravu a rada kraje schválila návrhy usnesení uvedených bodů v bloku. 02. Zřízení věcného břemene v k. ú. Křeč Usnesení 0101/03/2012/RK Zdrojové materiály: RK-03-2012-02.doc, RK-03-2012-02, př. 1 03. Darování pozemků v k. ú. Klementice a obci Kamenná Usnesení 0102/03/2012/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout převést darem pozemek par. č. 1027/5 o výměře 726 m2 v k. ú. Klementice a obci Kamenná a stavbu komunikace na tomto pozemku postavenou z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Kamenná. Zdrojové materiály: RK-03-2012-03.doc, RK-03-2012-03, př. 1 04. Informace o veřejných zakázkách malého rozsahu s předpokládanou hodnotou vyšší než 200 000 Kč (2. a 3. kategorie) zadaných Ing. Liborem Jouklem, náměstkem hejtmana kraje pro oblast dopravy a majetku v rámci působnosti odboru majetkového Usnesení 0103/03/2012/RK Informaci o veřejných zakázkách malého rozsahu s předpokládanou hodnotou vyšší než 200 000 Kč zadaných Ing. Liborem Jouklem, náměstkem hejtmana kraje pro oblast dopravy a majetku v rámci působnosti odboru majetkového dle materiálu RK-03-2012-04, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-04.doc, RK-03-2012-04, př. 1 05. Majetkoprávní vypořádání silnice III/34311 Usnesení 0104/03/2012/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout nabýt darem pozemek par. č. 655/1 o výměře 5926 m2, který byl oddělen z pozemků vedených v katastru nemovitostí jako par. č. 655 a par. č. 653/3 a z pozemku vedeného ve zjednodušené evidenci PK jako par. č. 727 a pozemek par. č. 718/1 o výměře 14154 m2, který byl oddělen z pozemků vedených v katastru nemovitostí jako par. č. 718/1 a par. č. 718/2 a z pozemku vedeného ve zjednodušené evidenci PK jako par. č. 651/1 na základě geometrických plánů č. 178-140/2011 a č. 179-140/2011 v katastrálním území Chlumětín z vlastnictví obce Chlumětín do vlastnictví Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-03-2012-05.doc 06. Výpůjčka nemovitého majetku v k. ú. Koňkovice Usnesení 0105/03/2012/RK zveřejnit záměr výpůjčky stavby pěti dřevěných chatek na pozemku par. č. st. 170, 171, 172, 173, 174, stavby dvou dřevěných skladů na pozemku par. č. st. 169, 175 a stavby dřevěných suchých WC na pozemku par. č. st. 168, vše v k. ú. Koňkovice a obci Trpišovice, včetně součástí a příslušenství, na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-03-2012-06.doc, RK-03-2012-06, př. 1 08. Majetkoprávní vypořádání pozemků po stavbě III/03810 Hesov - most ev. č. 03810 - 006, 007, 008, změna usnesení 0475/06/2011/ZK Usnesení 0106/03/2012/RK Zdrojové materiály: RK-03-2012-08.doc, RK-03-2012-08, př. 1, RK-03-2012-08, př. 2 Usnesení 0107/03/2012/RK uzavřít smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene s budoucími oprávněnými a smlouvy o zřízení věcného břemene s oprávněnými za podmínek dle materiálů RK-03-2012-09, př. 1 a RK-03-2012-09, př. 2. Zdrojové materiály: RK-03-2012-09.doc, RK-03-2012-09, př. 1, RK-03-2012-09, př. 2 10. Smlouva zakládající právo investora provést stavbu Usnesení 0108/03/2012/RK se stavbou na pozemcích dle materiálu RK-03-2012-10, př. 1; uzavřít nepojmenovanou smlouvu, prokazující právo stavebníka provést stavbu na pozemku dle materiálu RK-03-2012-10, př. 1; zveřejnit záměr darování části pozemku par. č. 1196/1 v k. ú. Řehořov zastavěného stavbou chodníků realizovaných v rámci stavby městyse Kamenice Zdrojové materiály: RK-03-2012-10.doc, RK-03-2012-10, př. 1 11. Smlouva uzavíraná příspěvkovou organizací zřizovanou Krajem Vysočina Usnesení 0109/03/2012/RK s uzavřením nájemní smlouvy na užívání nemovitého majetku dle materiálu RK-03-2012-11, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-11.doc, RK-03-2012-11, př. 1 07. Požadavek na změnu kupní ceny pozemků v k. ú. Plevnice a obci Olešná P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, seznámil radu kraje s návrhem na změnu kupní ceny pozemků v k. ú. Plevnice a obci Olešná. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0110/03/2012/RK Zdrojové materiály: RK-03-2012-07.doc, RK-03-2012-07, př. 1 43. Změna usnesení 0064/02/2012/RK P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, sdělil radě kraje bližší podrobnosti k navrhované změně usnesení 0064/02/2012/RK. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0111/03/2012/RK změnit usnesení 0064/02/2012/RK tak, že text: „uzavřít mezi Českou republikou – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Praha na straně pronajímatele a Krajem Vysočina na straně nájemce nájemní smlouvu na užívání části pozemku par. č. 753 v k. ú. Spělov v rozsahu dotčení stavbou „II/639 Dolní Cerekev – průtah“ (v předpokládané výměře cca 83 m2) za dohodnutou cenu 5 Kč/m2/rok.“ „uzavřít mezi Českou republikou – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Praha na straně pronajímatele a Krajem Vysočina na straně nájemce nájemní smlouvu na užívání části pozemku par. č. 753 v k. ú. Spělov v rozsahu dotčení stavbou „II/639 Dolní Cerekev – průtah“ (v předpokládané výměře cca 83 m2) za dohodnutou cenu 20 Kč/m2/rok.“ termín: 27. 1. 2012 Zdrojové materiály: RK-03-2012-43.doc 12. Dodatek Zřizovací listiny Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace H. Strnadová, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství, předložila radě kraje doporučení zastupitelstvu kraje schválit dodatek zřizovací listiny dané příspěvkové organizace. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0112/03/2012/RK zastupitelstvu kraje schválit dodatek zřizovací listiny Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace dle materiálu RK-03-2012-12, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-12.doc, RK-03-2012-12, př. 1 13. Smlouva o převodu investorství H. Strnadová, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství, předložila radě kraje návrh uzavřít smlouvu o převodu investorství ke stavbě III/39014 Vladislav - most ev. č. 39014-1. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0113/03/2012/RK uzavřít smlouvu o převodu investorství ke stavbě III/39014 Vladislav - most ev. č. 39014-1 dle materiálu RK-03-2012-13, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-13.doc, RK-03-2012-13, př. 1 14. Prohlášení k žádostem o platbu v rámci projektů silniční infrastruktury podpořených z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod H. Strnadová, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství, upřesnila radě kraje předložený materiál. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0114/03/2012/RK informace obsažené v materiálech RK-03-2012-14, př. 1 a RK-03-2012-14, př. 2; skutečnosti uvedené v materiálech RK-03-2012-14, př. 1 a RK-03-2012-14, př. 2. termín: 30. 1. 2012 Zdrojové materiály: RK-03-2012-14.doc, RK-03-2012-14, př. 1, RK-03-2012-14, př. 2 15. Dotace na územně plánovací činnost obcí z rozpočtu Kraje Vysočina na rok 2012 - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Územní plánování J. Strejček, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu, předložil radě kraje doporučení zastupitelstvu kraje poskytnout dotace obcím z kapitoly Územní plánování. Rada kraje přijala upravený návrh usnesení. Usnesení 0115/03/2012/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout poskytnout dotace obcím z kapitoly Územní plánování, § 3635 Územní plánování v celkové výši 5 554 009 Kč na pomoc při pořizování územního plánu dle materiálu RK-03-2012-15, př. 1 na základě vzorové smlouvy o poskytnutí dotace dle materiálu RK-03-2012-15, př. 2. Zdrojové materiály: RK-03-2012-15.doc, RK-03-2012-15, př. 1 16. Složení odborné pracovní skupiny pro výběr nominací do ankety Zlatá jeřabina - Cena Kraje Vysočina za kulturní počin roku 2011 a do přeshraniční soutěže K. Lisá, vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, předložila radě kraje návrh vzít na vědomí složení odborné pracovní skupiny pro výběr nominací do ankety Zlatá jeřabina. V průběhu jednání odešel V. Novotný. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0116/03/2012/RK složení odborné pracovní skupiny pro výběr nominací do ankety Zlatá jeřabina - Cena Kraje Vysočina za kulturní počin roku 2011 a do přeshraniční soutěže ve složení dle materiálu RK-03-2012-16, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-16.doc, RK-03-2012-16, př. 1 17. Návrh na realizaci investiční akce Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvkové organizace L. Kettner, vedoucí odboru zdravotnictví, předložil radě kraje ke schválení realizaci investiční akce shora uvedené příspěvkové organizace. V průběhu jednání přišel V. Novotný. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0117/03/2012/RK realizaci investiční akce - pořízení motodlahy u Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvkové organizace, v roce 2012. Zdrojové materiály: RK-03-2012-17.doc 18. Žádost o schválení darovací smlouvy pro Nemocnici Pelhřimov, příspěvkovou organizaci L. Kettner, vedoucí odboru zdravotnictví, seznámil radu kraje s návrhem vyslovit souhlasné stanovisko s uzavřením darovací smlouvy s danou příspěvkovou organizací. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0118/03/2012/RK s uzavřením darovací smlouvy dle materiálu RK-03-2012-18, př. 1. odpovědnost: odbor zdravotnictví, ředitel Nemocnice Pelhřimov, příspěvkové organizace; Zdrojové materiály: RK-03-2012-18.doc, RK-03-2012-18, př. 1 19. Návrh na realizaci investičních akcí Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace L. Kettner, vedoucí odboru zdravotnictví, předložil radě kraje ke schválení návrh na realizaci níže uvedených investičních akcí. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0119/03/2012/RK realizaci investičních akcí: pořízení přístroje OCT pro oční oddělení včetně zdroje financování; pořízení 3 ks rentgenové techniky (zobrazovací technika) včetně zdrojů financování; řediteli Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace, předložit radě kraje prostřednictvím odboru zdravotnictví návrh zadávací dokumentace, ve které budou vymezeny konkrétní podmínky pořízení věci na splátky, a žádost o udělení souhlasu podle § 35 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Zdrojové materiály: RK-03-2012-19.doc Usnesení 0120/03/2012/RK poskytnout dotaci z kapitoly Školství, mládeže a sportu, § 3419 - Ostatní tělovýchovná činnost ve výši 40 000 Kč na podporu pořádání sportovních mistrovství dle tabulky 1 materiálu RK-03-2012-21, př. 2; Zdrojové materiály: RK-03-2012-21.doc, RK-03-2012-21, př. 1, RK-03-2012-21, př. 2 22. Souhlas s uzavřením smlouvy M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s návrhem vyslovit souhlasné stanovisko s uzavřením smlouvy o dlouhodobém pronájmu kopírovacího stroje Konica Minolta. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0121/03/2012/RK s uzavřením smlouvy o dlouhodobém pronájmu kopírovacího stroje Konica Minolta dle materiálu RK-03-2012-22, př. 1. odpovědnost: odbor školství, mládeže a sportu, ředitel Střední školy Kamenice nad Lipou. Zdrojové materiály: RK-03-2012-22.doc, RK-03-2012-22, př. 1 23. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dofinancování evropských vzdělávacích projektů Usnesení 0122/03/2012/RK zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz u Vysočina Education, školské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a středisko služeb školám, příspěvková organizace, IČO: 75140349, o částku 5 776 Kč na dofinancování evropského vzdělávacího projektu Odborná stáž metodiků pro další vzdělávání pedagogických pracovníků dle materiálu RK-03-2012-23, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-23.doc, RK-03-2012-23, př. 1, RK-03-2012-23, př. 2 24. Jmenování ředitelky Hotelové školy Světlá a Obchodní akademie Velké Meziříčí M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje návrh na jmenování ředitelky dané školy v souladu se závěry konkurzní komise. Rada kraje přijala návrh usnesení dle varianty 1. Usnesení 0123/03/2012/RK Mgr. Marii Paľovovou na vedoucí pracovní místo ředitelky Hotelové školy Světlá a Obchodní akademie Velké Meziříčí na dobu určitou, a to od 1. 2. 2012 do 31. 1. 2018, podle materiálu RK-03-2012-24, př. 2; v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, plat Mgr. Marii Paľovové, ředitelce Hotelové školy Světlá a Obchodní akademie Velké Meziříčí, s účinností od 1. 2. 2012 podle materiálu RK-03-2012-24, př. 4. Zdrojové materiály: RK-03-2012-24.doc, RK-03-2012-24, př. 1, RK-03-2012-24, př. 2, RK-03-2012-24, př. 3, RK-03-2012-24, př. 4 25. Projekt LDA V4 - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Evropské projekty Usnesení 0124/03/2012/RK rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty spočívající ve zvýšení rozpočtu zvláštního účtu projektu LDA V4 o přijaté finanční prostředky od smluvního partnera projektu ve výši 50 000 Kč. termín: 31. 01. 2012 Zdrojové materiály: RK-03-2012-25.doc 26. Informace o veřejných zakázkách malého rozsahu zadaných v rámci působnosti odboru informatiky za období od 1. 10. do 31. 12. 2011 P. Pavlinec, vedoucí odboru informatiky, předložil radě kraje návrh vzít na vědomí informaci o veřejných zakázkách malého rozsahu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0125/03/2012/RK informaci o veřejných zakázkách malého rozsahu s předpokládanou hodnotou vyšší než 200 000 Kč zadaných Zdeňkem Ryšavým, radním Kraje Vysočina pro oblast informatiky, životního prostředí, územního plánování, v rámci působnosti odboru informatiky za období od 1. 10. do 31. 12. 2011 dle materiálu RK-03-2012-26, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-26.doc, RK-03-2012-26, př. 1 27. Smlouva o výpůjčce optických tras P. Pavlinec, vedoucí odboru informatiky, seznámil radu kraje s návrhem uzavřít s městem Pelhřimov smlouvu o výpůjčce optických tras. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0126/03/2012/RK uzavřít Smlouvu o výpůjčce dle materiálu RK-03-2012-27, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-27.doc, RK-03-2012-27, př. 1 28. Koupě nemovitostí pro akci Transformace ÚSP Jinošov II - změna nemovitostí určených pro transformaci V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, podala radě kraje doplňující komentář k předloženému materiálu ohledně projektu Transformace ÚSP Jinošov II. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0127/03/2012/RK ukončení jednání o koupi těchto nemovitostí pro projekt Transformace ÚSP Jinošov II: Transformace ÚSP Jinošov II. - k. ú. Okříšky, pozemky p. č. 3/8, p. č. 1331/8, p. č. 86/1, p. č. 86/2 o výměře cca 1 000 m2 (počet klientů 5 + 1 - odlehčovací služba). Vlastníkem pozemku je městys Okříšky; Transformace ÚSP Jinošov II. - k. ú. Okříšky, pozemek a budova p. č. st. 305, p. č. 11/3 o výměře cca 1 000 m2 (počet klientů 6). Vlastníkem pozemku je městys Okříšky. zahájit jednání o koupi s vlastníky těchto nemovitostí pro projekt Transformace ÚSP Jinošov II: Transformace ÚSP Jinošov II. - k. ú. Okříšky, dům č.p. 5, pozemek p. č. st. 269 a část pozemku p. č. 117/21 (počet klientů 5 + 1 - odlehčovací služba). Vlastníkem nemovitostí je městys Okříšky; Transformace ÚSP Jinošov II. - k. ú. Okříšky, část pozemku p. č. 677 o výměře cca 1 000 m2 (počet klientů 6). Vlastníkem pozemku jsou Mgr. Alena Brabcová a František Brabec. Zdrojové materiály: RK-03-2012-28.doc, RK-03-2012-28, př. 1 29. Plán činnosti Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky rady kraje V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, předložila radě kraje ke schválení plán činnosti komise sociální a pro oblast protidrogové politiky na rok 2012. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0128/03/2012/RK plán činnosti Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky rady kraje na rok 2012 podle materiálu RK-03-2012-29, př. 1. odpovědnost: Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky rady kraje termín: 2012- 12- 31 Zdrojové materiály: RK-03-2012-29.doc, RK-03-2012-29, př. 1 30. Projekt Most k partnerství - VŠP Jihlava tvoří síť - podání 4. monitorovací zprávy I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, předložila radě kraje návrh vzít na vědomí informace týkající se projektu Most k partnerství - VŠP Jihlava tvoří síť. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0129/03/2012/RK informace uvedené v soupisce účetních dokladů jako přílohy 4. monitorovací zprávy v rámci projektu Most k partnerství - VŠP Jihlava tvoří síť dle materiálu RK-03-2012-30, př. 1; skutečnosti uvedené v materiálu RK-03-2012-30, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-30.doc, RK-03-2012-30, př. 1 31. Poskytnutí dotace asociaci Národní síť Zdravých měst ČR I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje seznámila radu kraje s návrhem poskytnout dotaci asociaci Národní síť Zdravých měst ČR. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0130/03/2012/RK usnesení Valné hromady Národní sítě Zdravých měst ČR ze dne 22. 11. 2011 a z něj vyplývající povinnost zaplatit příspěvek ve výši 75 tis. Kč; poskytnout dotaci z kapitoly Regionální rozvoj, § 3699 Ostatní záležitosti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje ve výši 75 tis. Kč Národní síti Zdravých měst ČR, IČO 61385247, se sídlem Šrobárova 48, 100 00 Praha, za podmínek stanovených ve Smlouvě o poskytnutí dotace z rozpočtu Kraje Vysočina podle materiálu RK-03-2012-31, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-31.doc, RK-03-2012-31, př. 1, RK-03-2012-31, př. 2, RK-03-2012-31, př. 3, RK-03-2012-31, př. 4, RK-03-2012-31, př. 5 32. Předložení projektových záměrů v prioritní ose 5 Technická pomoc Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, předložila radě kraje ke schválení podání projektů Kraje Vysočina do oblastí podpory Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0131/03/2012/RK podání projektů Kraje Vysočina do oblastí podpory 5.1, 5.2 a 5.3 Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost; Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina přípravu a dopracování projektových žádostí v oblastech podpory 5.1, 5.2 a 5.3 Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a předložit finální verzi projektových žádostí Radě Kraje Vysočina k rozhodnutí. Zdrojové materiály: RK-03-2012-32.doc, RK-03-2012-32, př. 1, RK-03-2012-32, př. 2, RK-03-2012-32, př. 3 33. Gender Fokus - vyúčtování projektu Usnesení 0132/03/2012/RK skutečnosti uvedené v materiálu RK-03-2012-33, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-33.doc, RK-03-2012-33, př. 1 34. Návrh na poskytnutí půjčky na předfinancování projektu FUWA - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Regionální rozvoj I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, J. Joneš, vedoucí odboru životního prostředí, předložili radě kraje doporučení zastupitelstvu kraje uzavřít Smlouvu o půjčce s Energetickou agenturou Vysočiny. V průběhu jednání odešel J. Matějek. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0133/03/2012/RK uzavřít Smlouvu o spolupráci při realizaci projektu dle materiálu RK-03-2012-34, př. 3 za předpokladu, že Zastupitelstvo Kraje Vysočina rozhodne o uzavření Smlouvy o půjčce dle materiálu RK-03-2012-34, př. 2; rozhodnout uzavřít Smlouvu o půjčce dle materiálu RK-03-2012-34, př. 2; schválit převod finančních prostředků ve výši 5 000 000 Kč z Fondu strategických rezerv do rozpočtu kraje na rok 2012, kapitoly Regionální rozvoj, § 2115 Úspora energie a obnovitelné zdroje za účelem poskytnutí půjčky v částce 5 000 000 Kč s určením pro Energetickou agenturu Vysočiny, na předfinancování projektu FUWA - Future of Waste. Zdrojové materiály: RK-03-2012-34.doc, RK-03-2012-34, př. 1, RK-03-2012-34, př. 2, RK-03-2012-34, př. 3 35. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Životní prostředí - vypracování Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina J. Joneš, vedoucí odboru životního prostředí, předložil radě kraje ke schválení shora uvedený návrh rozpočtového opatření. Projednávání se zúčastnila P. Bendová, vedoucí oddělení technické kontroly ŽP odboru životního prostředí. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0134/03/2012/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Životní prostředí, § 3719 Ostatní činnosti k ochraně ovzduší o částku 54 000 Kč při současném snížení kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, § 6409 Ostatní činnosti jinde nezařazené, položky Strategické a koncepční materiály o částku 54 000 Kč za účelem pokrytí výdajů na zpracování dokumentu Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-03-2012-35.doc 36. Zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina J. Joneš, vedoucí odboru životního prostředí, zdůvodnil radě kraje návrh zrušit zadávací řízení na shora uvedenou veřejnou zakázku. Projednávání se zúčastnila P. Bendová, vedoucí oddělení technické kontroly ŽP odboru životního prostředí. V průběhu jednání odešel M. Hyský. Rada kraje přijala upravený návrh usnesení. Usnesení 0135/03/2012/RK zrušit zadávací řízení na veřejnou zakázku Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina dle materiálu RK-03-2012-36, př. 1; Odborům životního prostředí a regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina učinit veškeré kroky, které zadavateli v souvislosti se zrušením zadávacího řízení ukládá zákon č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů; Odboru životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina upravit zadávací dokumentaci veřejné zakázky Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina a připravit ji k novému vyhlášení. Zdrojové materiály: RK-03-2012-36.doc, RK-03-2012-36, př. 1 37. Dodatek č. 2 k Dohodě o spolupráci při realizaci pilotního projektu Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití využitelných složek komunálních odpadů včetně jejich obalové složky se společností EKO-KOM, a. s. na rok 2012 a závěrečná zpráva ze spolupráce v roce 2011 Z. Ryšavý předložil radě kraje ke schválení dodatek k dohodě o spolupráci při realizaci daného pilotního projektu. Projednávání se zúčastnili J. Joneš, vedoucí odboru životního prostředí, P. Bendová, vedoucí oddělení technické kontroly ŽP odboru životního prostředí. V průběhu jednání přišel M. Hyský. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0136/03/2012/RK závěrečnou zprávu o realizaci projektu Kraje Vysočina se společností EKO-KOM, a. s., s názvem Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v roce 2011 dle materiálu RK-03-2012-37, př. 1; uzavřít Dodatek č. 2 k Dohodě o spolupráci při realizaci pilotního projektu Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití využitelných složek komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Kraji Vysočina se společností EKO-KOM, a. s., dle materiálu RK-03-2012-37, př. 2. Zdrojové materiály: RK-03-2012-37.doc, RK-03-2012-37, př. 1, RK-03-2012-37, př. 2 38. Reforma účetnictví státu a její implementace v podmínkách kraje - problematika odpisů dlouhodobého majetku E. Janoušková, ředitelka sekce ekonomiky a podpory, seznámila radu kraje s navrhovaným postupem odepisování dlouhodobého majetku a zdůvodnila úpravu návrhu usnesení. V průběhu jednání přišel J. Matějek. Rada kraje přijala upravený návrh usnesení. Usnesení 0137/03/2012/RK provádět odpisy dlouhodobého majetku rovnoměrným způsobem; stanovit výši minimální hodnoty majetku v používání ve výši 1 % pořizovací ceny; stanovit periodu zanesení odpisů dlouhodobého majetku do účetnictví vždy ke konci čtvrtletí, tj. čtyřikrát ročně; krajskému úřadu zapracovat postup odepisování dlouhodobého majetku do vnitřních předpisů; zprávu o způsobu a zajištění odepisování dlouhodobého majetku vedeného v majetkové evidenci krajského úřadu dle materiálu RK-03-2012-38. Zdrojové materiály: RK-03-2012-38.doc, RK-03-2012-38, př. 1 39. Informace o možnostech implementace novely zákona o zadávání veřejných zakázek Z. Kadlec, ředitel krajského úřadu, podal radě kraje doplňující komentář k předloženému materiálu. Projednávání se zúčastnila V. Kotrbová, vedoucí oddělení ekonomicko právního pro čerpání prostředků ES odboru regionálního rozvoje. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0138/03/2012/RK že bude výkon agendy zadávání veřejných zakázek uskutečňován dle postupu navrženého v materiálu RK-03-2012-39. Zdrojové materiály: RK-03-2012-39.doc, RK-03-2012-39, př. 1, RK-03-2012-39, př. 2 40. Informance o změně stuktury Krajského úřadu Kraje Vysočina Z. Kadlec, ředitel krajského úřadu, seznámil radu kraje s navrhovanou změnou struktury krajského úřadu. Projednávání se zúčastnila V. Kotrbová, vedoucí oddělení ekonomicko právního pro čerpání prostředků ES odboru regionálního rozvoje. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0139/03/2012/RK informaci o změně struktury Krajského úřadu Kraje Vysočina; s provedením změn organizační struktury podle materiálu RK-03-2012-40. Zdrojové materiály: RK-03-2012-40.doc 41. Kontrola ostatních činností příspěvkové organizace zřízené Krajem Vysočina - Dětský domov, Hrotovice, Sokolská 362, 675 55 Hrotovice, IČ 60418508 Z. Kadlec, ředitel krajského úřadu, sdělil radě kraje doplňující detaily k předloženému materiálu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0140/03/2012/RK Zdrojové materiály: RK-03-2012-41.doc, RK-03-2012-41, př. 1 42. Globální granty Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost - dočasné navýšení počtu zaměstnanců po dobu jejich realizace Z. Kadlec, ředitel krajského úřadu, zdůvodnil radě kraje návrh navýšit počet zaměstnanců odboru regionálního rozvoje krajského úřadu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0141/03/2012/RK v souladu s ustanovením § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, počet zaměstnanců Kraje Vysočina zařazených do Krajského úřadu Kraje Vysočina k 1. 3. 2012 na 429 zaměstnanců. Zdrojové materiály: RK-03-2012-42.doc 44. Rozprava členů rady J. Běhounek ukončil zasedání rady kraje č. 3/2012 s tím, že další zasedání se bude konat dne 24. 1. 2012, v 8:00 hod. v zasedací místnosti Rady Kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava. Záznam pořízen na zasedání rady kraje č. 3/2012 dne 17. 1. 2012. Zapsala: M. Jakoubková, dne 19. 1. 2012 (zápis pořízen na základě záznamu).

https://iustin.cz/art.asp?art=287

Spravedlnost dětem - K rozhodování o změně výchovy I. K rozhodování o změně výchovy I. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. P 163/2005-1530 ze dne 18. 6. 2007 Jednací číslo: P 163/2005 - 1530 Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci péče o nezl. T. S., nar. x. x.1997, bytem ............, 182 00 Praha 8 - Kobylisy, zastoupené kolizním opatrovníkem Městskou částí Praha 8, Zenklova 1/35, 180 48 Praha 8, dceru otce L. Ch., nar. x.x.xxxx, bytem ............., 152 00 Praha 5, zastoupeného Mgr.M. D., advokátem se sídlem ................, a matky M. S., nar. xxxxxxxx, bytem ............, 182 00 Praha 8 - Kobylisy, zastoupené JUDr. V. P., advokátkou se sídlem ...........Praha 9 - Vysočany, za účasti babičky nezletilé ze strany otce - E. Ch., nar. xx. x. xxxx, bytem xxxxxxxxx Praha 9 - Vysočany, o změnu úpravy styku otce a babičky s nezletilou, o zvýšení výživného, o výkon rozhodnutí o úpravě styku otce s nezletilou, I. Návrh matky na nařízení předběžného opatření, kterým by soud rozhodl tak, že styk nezletilé T. S., nar.x.x. 1997, s otcem L. Ch., nar. x. x. xxxx, a babičkou paní E. Ch., nar.xx.x. xxxx, se ponechává po dobu letních prázdnin, tj. od 30.6.2007 do 2.9.2007 neupraven, s e z a m í t á. II. Soud nařizuje toto předběžné opatření: Matka je povinna předat nezletilou T. S., nar, x.x.1997 do péče Fakultní nemocnice v Motole, Dětské psychiatrické kliniky, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, a to následující pracovní den po doručení tohoto usnesení. Oba rodiče a matka otce E. Ch. jsou oprávněni se s nezletilou stýkat za podmínek a v rozsahu stanovených tímto zařízením. III. Soud zahajuje řízení o změnu výchovy nezletilé T. S., nar.x.x.1997. IV. Soud ustanovuje podle 37 odst. 2 zák. o rodině nezletilé T. S., nar.x.x.1997, opatrovníkem Městskou Část Praha 8, se sídlem Zenklova 1/35, 180 48 Praha 8, k zastupování v řízení o změnu výchovy. V. Soud ustanovuje MUDr.G. L., Psychiatrická ambulance pro děti a dospělé, xxxxxx, xxxxxxxxx znalcem z oboru psychiatrie. VI. Soud ustanovuje Mgr.M. P., xxxxxxxxx, xxxxxxx, 181 03 Praha 8, znalcem z oboru psychologie. VII. Znalcům se ukládá, aby podali společný znalecký posudek písemně v 7 vyhotovenich do 60 dnů od doručení spisu. Úkolem znalců je s ohledem na vhodné vyšetření, spisový materiál, zdravotní dokumentaci nezletilé posoudit osobnosti rodičů, zda nevykazují psychopatologické rysy, posoudit jejich výchovné předpoklady, posoudit, kdo z rodičů se jeví vyrovnanější a vyzrálejší osobností pro výchovu nezletilé a má pro výchovu lepší předpoklady, posoudit, kdo z rodičů vykazuje více tolerantnosti vůči druhému rodiči tak, že mu umožní vyváženě se podílet na výchově nezletilé. Posoudit, zda eventuálně do jaké míry a který z rodičů nezletilou indoktrinuje a vztahuje ji do problémů mezi rodiči. Dále je úkolem znalců posoudit vztah matky a otce k nezletilé a míru empatie matky a otce vůči nezletilé. Dále posoudit osobnost nezletilé, vztah k matce, otci, k babičce ze strany otce paní E. Ch., prostředí u obou rodičů, čím je tento vztah ovlivněn a čím byl utvářen zejména od rozvodu rodičů, zda tento vztah doznal od doby rozvodu rodičů či v průběhu předchozích řízení výrazných a zásadních změn, na základě čeho, posoudit, zda názory, které nezletilá prezentuje jsou její vlastní. Obdobné posoudit též ve vztahu k babičce ze strany otce, paní E. Ch.. S ohledem na závěry výše učiněné posoudit, zda je pro zdravý psychický vývoj nezletilé vhodnější výchova matky či otce, jaká úprava poměrů včetně styků se pak jeví pro nezletilou jako nejvhodnější a zda je pro zdravý vývoj nezletilé větším rizikem vynucování styků s otcem či faktické vyloučení otce z výchovy. VIII. Matce a otci se ukládá, aby se znalci spolupracovali, zejména se dostavovali na jejich výzvu, podrobili se znaleckému vyšetření a předložili znalcům všechny vyžádané podklady. U zdejšího soudu je vedeno řízení ve věci nezletilé T. S., nar.x.x.1997, a to jednak o návrhu otce na výkon rozhodnutí o úpravě styků s nezletilou, který byl upraven rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 6. 2004 Č.j. 15 P 87/99 — 700 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2005 č.j. 35 Co 530/2004 — 908, které nabyly právní moci dne 29.3.2005. Dále pak je vedeno řízení o návrhu matky na zvýšení výživného a změnu úpravy styků otce a babičky s nezletilou. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7.3.2005 č.j. 15 P 87/99 — 959 a usnesením ze dne 9.2.2005 č.j. 15 P 87199 — 938, byly matce uloženy 2 pokuty po 7 000 Kč za zmařené styky otce s nezletilou. Dosud nepravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 14.3.2007 163/2005 — 1409 pak byly matce uloženy čtyři pokuty v celkové výši 80.000,-Kč za styky otce s nezletilou matkou zmařené. Při jednání dne 9.5.2007 matka založila do spisu zprávu Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliknikou ze dne 7. 5. 2007 o hospitalizaci nezletilé, dále matka založila do spisu potvrzení MUDr. Zdenky Skálové ze dne 7. 5. 2007 a znalecký posudek PhDr.Karla Humhala ze dne 4.5.2007. Podáním ze dne 12.6.2007 došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 13.6.2007 pak matka žádá vydání předběžného opatření a poukazuje na nepříznivý zdravotní stav nezletilé odkazujíc na do spisu založené listiny. Do soudního spisu bylo dále založeno podání matky ze dne 21.5.2007 adresované předsedkyni Obvodnímu soudu pro Prahu 8 nazvané jako „Žádost o přidělení věci jinému soudci z důvodu podjatosti a porušování povinnosti soudce“. Předsedkyní soudu bylo podání podle obsahu zhodnoceno jako námitka podjatosti soudce vznesená matkou. S ohledem na to, že o návrhu na vydání předběžného opatření je nutno rozhodnout bezodkladně, nejdéle do uplynutí 7 dnů poté, co byl návrh podán (§ 75c odst. 2), je nutné považovat rozhodnutí o takovém návrhu za úkon, který nesnese odkladu. Soud má dále za to, že námitka je nedůvodná a zjevně opožděná ve smyslu § 15b odst. 3 o.s.ř.. Eventuelní podjatost soudce tedy bude přezkoumávána nadřízeným soudem v rámci řízení o opravném prostředku. Z obsahu podáni navíc vyplývá, že podjatost je matkou shledána v okolnostech, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech ( § 14 odst. 4 o.s.ř.). Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků, nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon soudního rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Z ustanovení 31 odst. 1 zák. o rodině vyplývá, že rodičovská zodpovědnost náleží oběma rodičům, především oba rodiče tak jsou oprávněni a povinni pečovat o nezletilou, mají stejná práva a povinnosti a jejich postup v péči o nezletilou by měl jednotný a ve shodě tak, aby vzájemnými rozpory netrpělo jejich dítě. Z obsahu spisu pak vyplývá, že právo otce na to, podílet se na péči o nezletilou i na její výchovu dosud nebylo řádně naplněno, ačkoliv vykonatelným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2005 č.j. 35 Co 530/2004 - 908 mu byl upraven styk s nezletilou, když návrh matky na zákaz styku byl zamítnut, a po obsáhlém dokazování bylo postaveno na jisto, že otec není osobou vyloučenou z výchovy nezletilé. V současné době matka poukazuje na špatně či málo probíhající styky otce s nezletilou a zhoršený zdravotní stav nezletilé. Z ustanovení § 102 odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že podmínkou pro to, aby bylo vydáno předběžné opatření, je potřeba zatímního upravení poměrů účastníků. Soud má za to, že v současné době je tato naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků dána, nicméně se neshoduje s matkou v tom, jak by tato přechodná úprava měla vypadat Soud je toho názoru, že nezletilá nyní potřebuje neutrální prostředí, kde si může odpočinout od tvrzených konfliktních vztahů a ujasnit si, co chce ona sama a co jiné osoby. Zároveň vybrané zařízení je nemocnicí s komplexní péčí, kterou může s ohledem na dokládaný nepříznivý zdravotní stav a její předešlé hospitalizace nezletilá potřebovat. V neposlední řadě neutrální prostředí přispěje k vypracování objektivnějšího znaleckého posudku, který by měl podle představ soudu přispět k objasnění situace a napomoci při hledání nejvhodnějšího uspořádání rodinných poměrů T. Soud tedy návrh matky spočívající v nařízení předběžného opatření, kterým by styk otce s nezletilou nebyl upraven zamítl a vydal vlastní úpravu, podle níž se nezletilá umísťuje do péče odborného zařízení — nemocnice (matka opakovaně o hospitalizaci nezletilé usilovala), kde jsou k dispozici všechny lékařské odbornosti, aby mohla být nezletilá důkladně vyšetřena a léčena, zároveň pak s tímto rozhodnutím umisťuje soud nezletilou do prostředí, které je neutrální, když dosavadní průběh dokazování nasvědčuje tornu, že dochází k závažným konfliktům mezi rodiči nezletilé, které narušují podle např. PhDr.Humhala psychickou stabilitu nezletilé. Dále je nezbytné prozatímně upravit poměry nezletilé, aby mohl být proveden důkaz znaleckým posudkem z odvětví psychologie a psychiatrie a také pro to, aby v současné době bylo pro dítě zajištěno klidné prostředí, které je podle názoru soudu základním předpokladem pro vypracováni objektivního, nezaujatého a rodiči neovlivněného znaleckého posudku. Soud proto s ustanovením § 102 a § 76 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu zamítl návrh matky na vydání předběžného opatření, kterým by se styk nezletilé s otcem neupravoval, a rozhodl o povinnosti matky, která má v současné době nezletilou ve faktické péči, odevzdat ji do péče oddělení dětské psychiatrie Fakultní nemocnice Motol (obdobný postup zvolil např. Okresní soud pro Prahu - východ ve věci nezletilé M. Š., nar. xx. xx.1995 sp.zn. P 85/2000). Po dobu hospitalizace pak o četnosti, průběhu a způsobu kontaktů s oběma rodiči bude rozhodovat zařízení, a to s ohledem na aktuální psychický stav nezletilé a vhodnost např. z pohledu terapií. V souladu s ustanovením § 77 odst. 1 o.s.ř. toto předběžné opatření zanikne právní mocí rozhodnutí soudu ve věci samé. Podle § 77 odst. 2 o.s.ř. předseda senátu předběžné opatření zruší, jestliže pominou důvody pro které bylo nařízeno. O nákladech řízeni bude rozhodováno v konečném rozhodnutí. Podle § 26 odst. 4 zákona o rodině soud dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a práva druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti. Podle § 27 odst. 2 zákona o rodině bráni-li oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí. Proto soud v zájmu nezletilé zahájil podle § 81 odst. 1, 3 o.s.ř. řízení o změně rozhodnutí o výchově nezletilé a zároveň ustanovil podle § 37 odst. 2 zákona o rodině nezletilé kolizním opatrovníkem pro řízení Městskou část Praha 8, která vykonává funkci opatrovníka nezletilé i pro řízení o výkonu rozhodnutí ohledně neuskutečněných styků, o zvýšení výživného a o změnu úpravy styků otce s nezletilou. Pokud soud zjistí, že matka opakovaně mařila styk otce s nezletilou, podle zákona o rodině došlo ke změně poměrů a je třeba rozhodnout nově o výchovném prostředí. Zároveň soud ustanovil podle § 127 o.s.ř. znalce z příslušného oboru, neboť rozhodnutí ve věci závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných psychiatrických a psychologických znalostí. Dále soud podle § 127 odst. 3 uložil vyšetřovaným osobám, aby poskytli znalcům součinnost nutnou k vypracování posudku. Jestliže se předvolaný bez omluvy nedostaví ke znalci, může ho předseda senátu nechat předvést podle § 52 odst. 1 o.s.ř. nebo mu uloží pořádkovou pokutu podle § 53 o.s.ř. až do výše 50 000,-Kč. Poučení: Proti výrokům I., II. a IV. tohoto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8 v pěti stejnopisech. Rozhodnutí o předběžném opatření je závazné a vykonatelné doručením, odvoláni nemá odkladný účinek. Proti výrokům III., V., VI., VII. a VIII. tohoto usnesení není odvolání přípustné. Znalec je povinen podat znalecký posudek ve stanovené lhůtě; ze závažných důvodů může soud požádat o její prodloužení. Nepodá-li znalec do uplynutí stanovené lhůty znalecký posudek, může mu být uložena pořádková pokuta až do výše 50 000,- Kč. Opožděné podání znaleckého posudku může mít za následek snížení odměny až na polovinu. Znalec může odepřít podání znaleckého posudku, nepatří-li vymezený úkol do oboru jeho znalecké činnosti nebo kdyby podáním znaleckého posudku způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. O důvodnosti odepření podání znaleckého posudku rozhoduje soud. Uvede-li znalec nepravdu o okolnosti, která má význam pro rozhodnutí, nebo zamlčí-li takovou okolnost, jde o trestný čin ( § 175 tr. zák.). Znalec je vyloučen z výkonu funkce, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. Jakmile se znalec dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, je povinen to neprodleně oznámit soudu. Účastníci řízení mohou podat proti osobě znalce námitky do 8 dnů od doručení tohoto usnesení. O tom, zdaje znalec vyloučen rozhodne soud. Mgr.Miloslav Sládek, v.r. předseda senátu změna rozhodnutí - umístění nezl. T. do Olivovy dětské léčebny v Říčanech Tiskové prohlášení otce nezl. T. Doplnění tiskového prohlášení

http://www.geni.sk/benesove-dekrety-nalez-ustavneho-sudu/

Benešove dekréty: Nález ústavného súdu - Geni.sk 5. novembra 2009 Marek 1480 Views dokumenty, história, udalosti Navrhovatel R. D. podal s poukazem na ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, spolu s ústavní stížností proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 26. 10. 1993 č. j. 29 Co 647/93-30 také návrh na zahájení řízení podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. d) citovaného zákona. Ve svém návrhu uvedl, že Krajský soud v Ústí nad Labem v rozporu s nyní platným ústavním právem, jakož i v rozporu s ústavním právem platným v roce 1945, prohlásil dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, za platnou součást „našeho právního řádu“ a současně prohlásil, že tento dekret je „zákonným aktem, na jehož základě byl majetek konfiskován“. Podle ústavní listiny z roku 1920 náležela moc zákonodárná pouze Národnímu shromáždění a jeho oběma sněmovnám. V době rozpuštění některé sněmovny a nebo od uplynutí jejího volebního období až do opětovného sejití sněmoven a dále po dobu, po kterou bylo jejich zasedání odročeno nebo skončeno, činil neodkladná opatření, i když by k nim bylo jinak třeba zákona, a vykonával moc vládní a výkonnou 24členný výkonný výbor složený ze 16 členů Poslanecké sněmovny a osmi členů Senátu. Tento výbor byl příslušný ve všech věcech náležejících do zákonodárné působnosti Národního shromáždění, avšak ani tento výbor nebyl oprávněn měnit ústavní zákony nebo ukládat svými opatřeními nové trvalé finanční povinnosti nebo zcizovat státní majetek. Žádný jiný ústavní orgán než právě vyjmenované Národní shromáždění, popř. jeho 24členný výkonný výbor nebyl nadán zákonodárnou pravomocí. Ať už byl tedy dr. Edvard Beneš čímkoliv, popř. v rozhodné době, kdy dekrety vydával, dokonce i prezidentem (a tím podle právního názoru navrhovatele nebyl a být nemohl, neboť dne 5. 10. 1938 abdikoval a po něm byl řádně zvolen jiný prezident Československé republiky), nemohl ani jako soukromá osoba, ani jako prezident republiky Československé být nadán zákonodárnou pravomocí. Pokud tedy vydával jakékoliv akty, byly to nanejvýše správní akty moci vládní a výkonné, vydávané v rozporu s tehdy platným ústavním právem a od samého počátku akty nulitní. Pokud socialistická právní věda a bezprostředně před ní i právní věda ovlivněná tzv. nacionálně socialistickou revolucí, údajně probíhající v roce 1945, tedy jeho akty označovala za akty revolučního zákonodárství, nutno poznamenat, že neexistuje revoluční zákonodárství, pouze revoluční násilí bez zákona. Tyto akty, takto posuzováno, byly tedy nejvýše akty násilí, nikoliv práva. V rozporu se základními zásadami právního státu bylo zde jedné osobě přiznáno být současně zákonodárcem a zároveň mocí vládní a výkonnou. Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., který byl aplikován v citovaném rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, je v rozporu i s články 2, 3, 4, 11 a 24 Listiny základních práv a svobod, týkajícími se uplatňování a mezí státní moci, národnostních práv, mezí základních práv a svobod, jakož i práva vlastnit majetek. Ze všech těchto důvodů navrhovatel navrhl, aby Ústavní soud prohlásil dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. za akt od samého počátku nulitní. Pokud by se Ústavní soud navzdory právním zásadám civilizovaných společností Evropy domníval, že se jednalo o právní akt či dokonce zákon, navrhl tuto právní normu zrušit. Prvou ze základních otázek v projednávané věci je otázka, zda napadený dekret, totiž dekret prezidenta republiky ze dne 25. 10. 1945 č. 108/1945 Sb. byl vydán v mezích legitimně stanovených kompetencí či naopak, jak tvrdí navrhovatel, stalo se tak v rozporu se základními zásadami právního státu, neboť k jeho vydání došlo orgánem moci výkonné v rozporu s tehdy platným ústavním právem. V této souvislosti je třeba konstatovat, že základem, na němž spočíval právní řád Československé republiky, byl zákon ze dne 28. 10. 1918 č. 11/1918 Sb. z. a n., o zřízení samostatného státu československého. Tento základ československého práva nemohl být v žádném směru zpochybněn německou okupací, nejen z toho důvodu, že předpisy článků 42 až 56 Řádu zákonů a obyčejů pozemní války představující přílohu IV. Haagské úmluvy ze dne 18. 10. 1907 vymezily přesné hranice, v nichž okupant mohl uplatňovat státní moc na území obsazeného státu, ale především proto, že Německá říše jako totalitní stát, řídící se principem vyjádřeným Rosenbergovou větou – Právem je to, co slouží německé cti – vykonávala státní moc a vytvářela právní řád v zásadě již stranou jejich materiálně hodnotové báze. Tuto skutečnost snad nejlépe vystihují dva říšské zákony z roku 1935, totiž zákon o ochraně německé krve a cti a zákon o říšském občanství, v nichž se klade eminentní důraz na čistotu německé krve, jako předpokladu další existence německého lidu, a v nichž se jako říšský občan definuje pouze státní příslušník z německé nebo příbuzné krve, který dokazuje svým chováním, že je ochoten a schopen věrně sloužit německému národu a říši. Naproti tomu ústavní požadavek demokratické povahy československého státu v ústavní listině z roku 1920 formuluje sice pojem politicko-vědní povahy (jenž je juristicky obtížně definovatelný), což však neznamená, že je metajuristický a že nemá právní závaznost. Naopak, jako základní charakteristický rys ústavního zřízení znamená ve svých důsledcích, že nad a před požadavek formálně-právní legitimity byl v ústavní listině Československé republiky z roku 1920 postaven ústavní princip demokratické legitimity státního zřízení. Nebylo tedy tomu tak, že by československý právní řád zjevně preferoval primát vnitrostátního právního řádu, že by jeho ústava stála nesporně na stanovisku své vlastní naprosté svrchovanosti a nezávislosti na kterémkoliv jiném právním řádu, takže československý ústavní zákonodárce mohl, zachoval-li přitom jen předepsané formy normotvorby, platně stanovit cokoliv – jmenovitě bez ohledu na předpisy mezinárodního práva. Jak totiž bylo již konstatováno, byl v ústavní listině z roku 1920 zakotven princip demokratické legitimity státního zřízení, princip, jenž již v preambuli k této listině („neboť chceme se přičleniti do společnosti národů jako člen vzdělaný, mírumilovný, demokratický, pokrokový“) zdůrazňuje vazbu na hodnotový řád, který je základem i mezinárodního právního řádu. Tento hodnotový základ ústavní listiny z roku 1920 a její otevřenost ve směru k mezinárodnímu právu dokumentuje mimo jakoukoliv pochybnost i úprava práv a svobod, jakož i úprava ochrany národních, náboženských a rasových menšin. V hodnotovém nazírání, jak se vytvářelo během druhé světové války a krátce po ní, bylo naopak obsaženo přesvědčení o nezbytnosti postihu nacistického režimu a náhrady, či alespoň zmírnění škod způsobených tímto režimem a válečnými událostmi. Ani v tomto směru tedy dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. neodporuje „právním zásadám civilizovaných společností Evropy platným v tomto století“, ale je právním aktem své doby opírajícím se i o mezinárodní konsens. V těchto momentech tkví mimo jiné důvod, proč i za okupace byl československý stát a jeho právní řád mezinárodně uznáván a proč také zahraniční politické vedení stálo na pozici zdůrazňující kontinuitu československého práva. Vynuceným chováním československého státu, počínaje pohrůžkami útočné války ze strany Hitlera – což bylo v rozporu s v této době platným, i samotné Německo vázajícím, Briand-Kellogovým paktem – přijetím mnichovské dohody, přes vynucené odstoupení prezidenta Beneše až k cestě prezidenta Háchy do Berlína, ztrácel totiž tento stát svou věrohodnou demokratickou legitimaci, neboť jeho chování se zcela zřetelně rozcházelo s postojem ústavního suveréna, totiž lidu, který svou vůli žít v demokratickém státě dal jasně najevo, mimo jiné, v mobilizaci v roce 1938. Právě v tomto faktu lze spatřovat důvod, proč jakýkoliv z těchto neblahých aktů, byť byl uskutečněn při formálním dodržení ústavních procedur, nelze uznat za legitimní. Po rozbití Československé republiky a jejího ústavního zřízení znemožnily poměry po řadu let demokratickou formaci konstitutivní moci lidu na území republiky. V tomto směru jsme se nelišili od celé řady jiných evropských zemí, jejichž exilové reprezentace, i právní akty jimi vydávané, byly z uvedených důvodů v širokém měřítku mezinárodně uznávány, a to v souladu s obecně uznávanou právní zásadou, že akty vzniklé pod nátlakem se považují za nulitní. Co ostatně lze v projednávané věci považovat za určující, je to, že v době, kdy již bylo vytvořeno a bylo také mezinárodně uznáno tzv. Prozatímní státní zřízení Československé republiky, zakotvené v ústavních dekretech prezidenta republiky č. 1, č. 2 a v dekretu č. 4 Úř. věst. čsl. z roku 1940 – představovaly je prezident, vláda a Státní rada – vydala československá vláda usnesení ze dne 3. 12. 1942 „O další platnosti prezidentského úřadu prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše“ s následujícím obsahem: „Ve své schůzi ministerské rady ze dne 3. prosince 1942 předseda vlády Msgre dr. Jan Šrámek ohlásil: Dne 18. prosince 1942 uplyne sedmileté volební období dosavadního prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše, jenž byl řádně zvolen prezidentem republiky ve schůzi Národního shromáždění dne 18. prosince 1935. Prezident dr. Edvard Beneš se vzdal své prezidentské funkce dne 5. října 1938, avšak vláda československá ve shodě s věrnými občany československého státu nikdy nepokládala tuto rezignaci za platnou, neboť byla protiprávně vynucena. Proto prezident republiky dr. Edvard Beneš zůstal hlavou československého státu nepřetržitě od 18. prosince 1935 a je vládami Spojených národů, jakož i vládami států jiných, za hlavu státu uznáván. Předseda vlády dále prohlásil, že podle § 1 zákona č. 161/1920 svolává schůzi Národního shromáždění k volbě prezidenta republiky předseda vlády, a že tudíž zákon jemu ukládá, aby pečoval o včasnou volbu nového prezidenta. Hledíc k odstavci 3 § 58 ústavní listiny a § 2 zákona č. 161/1920 má býti volební schůze Národního shromáždění svolána nejdříve 4 neděle a nejpozději 14 dní před koncem volebního období prezidentova. Poněvadž tato schůze za daných poměrů svolána býti nemůže, předseda vlády navrhl, aby se vláda usnesla takto: Podle odstavce 5 § 58 ústavní listiny, který zní: „Dřívější prezident zůstává ve své funkci, pokud nebyl zvolen prezident nový“, zůstává dosavadní prezident republiky dr. Edvard Beneš, řádně zvolený Národním shromážděním dne 18. prosince 1935, ve svém prezidentském úřadě až do doby, kdy bude možno provésti volbu nového prezidenta. Vláda se takto usnesla všemi hlasy a zároveň uložila předsedovi vlády, aby její usnesení oznámil prezidentu republiky, lidu československému, Státní radě, jakož i mezinárodní veřejnosti.“ (Úř. věst. čsl., ročník III, 1942, str. 17). K uvedenému usnesení československé vlády možno dodat, že k abdikaci prezidenta dr. Edvarda Beneše došlo v „době nesvobody“, kterou se rozumí doba od 30. 9. 1938 do 4. 5. 1945 (ústavní dekret prezidenta republiky ze dne 3. 8. 1944 č. 11/1944 Úř. věst. čsl., příloha k vyhlášce ministra vnitra č. 30/1945 Sb., vládní nařízení č. 31/1945 Sb.), v období po mnichovské dohodě ze dne 29. 9. 1938, jež ve Smlouvě o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa, publikované vyhláškou č. 94/1974 Sb., byla ve svém článku 1 prohlášena za nulitní (nulita mnichovské dohody z 29. září 1938 byla také potvrzena Smlouvou mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, publikovanou pod č. 521/1992 Sb., v níž je současně uznávána skutečnost, že československý stát od roku 1918 nikdy nepřestal existovat). Prozatímnímu státnímu zřízení Československé republiky, představovanému prezidentem, vládou a od 21. 7. 1940 také Státní radou, se vedle mezinárodního uznání dostalo podpory také ze strany domácího a zahraničního odboje a všeobecně ze strany československého lidu. Pokud jde o mezinárodní uznání, třeba na prvém místě uvést dopis britského ministra zahraničních věcí Halifaxe prezidentu Benešovi ze dne 21. 7. 1940, v němž mu sděluje, že „v odpověď na žádost Československého národního výboru vláda Jeho veličenstva ve Spojeném království s radostí uznává prozatímní československou vládu, utvořenou Československým národním výborem v této zemi, a navazuje s ní styky“ (Úř. věst. čsl., roč. I, č. 10, str. 4). V dopise A. Edena ze dne 18. 7. 1941, určeném ministru Janu Masarykovi, se uvádí, že král rozhodl pověřit mimořádného vyslance u dr. Beneše jako prezidenta ČSR, a že britská vláda považuje právní postavení prezidenta a vlády ČSR za totožné s postavením státních spojeneckých hlav států a vlád. V dopise F. D. Roosevelta dr. Benešovi ze dne 30. 6. 1941 je jako „adresát“ uveden dr. Edvard Beneš, prezident prozatímní vlády československé. Dne 26. 10. 1942 sdělily Spojené státy americké oficiálně ministru Janu Masarykovi, že uznání Spojenými státy je třeba považovat mezinárodně právně za plné a definitivní. Také Sovětský svaz plně uznal československou prozatímní vládu v červenci 1941. Kromě Velké Británie uznalo tak Československou republiku, zastupovanou prozatímní vládou v Londýně, de iure buď výslovným uznáním, nebo navázáním diplomatických styků, 27 států. Československá republika, i když její orgány nemohly vykonávat státní moc na okupovaném území, měla své vlastní zahraniční vojsko, vyhlásila válku mocnostem Osy a stala se jedním ze zakladatelů OSN. Tendenci zachovat právní kontinuitu s československým právním řádem vyjádřil dr. Beneš zejména ve svém projevu ze dne 24. 7. 1940, tedy tři dny po uznání prozatímní československé vlády britskou vládou, v němž doslovně uvedl: „Neuznavše Mnichova a všeho toho, co přivodil, hájili jsme a hájíme zásadu, že Československá republika, republika Masarykova, žila a existovala i po Mnichově dál. Celá naše právní soustava mezinárodně – právně a politicky – tudíž pokračuje, pro nás právně není mého odchodu z úřadu a vlasti, pro nás není rozbití republiky, právně a politicky neexistuje pro nás nic, co provedl násilnický nacismus u nás po 15. březnu 1939. Prohlašuji slavnostně tyto naše politické a právní zásady a zdůrazňuji, že platí pro nás všechny, příslušníky našeho státu i našeho národa, pro Čechy, Slováky, Němce i Karpatorusy, i ostatní u nás doma. Prohlašuji dále za neexistující a za bezprávné všechno to, k čemuž jsme byli od Mnichova nezákonně a neústavně přinuceni.“ Pokud jde o samotný legislativní proces, vztahující se k dekretům prezidenta republiky, nutno uvést, že dekrety připravovala vláda a zpravidla je projednávala také Státní rada. Podle ustanovení článku 3 ústavního dekretu ze dne 27. 10. 1942 č.12/1942 Úř. věst. čsl. prezident republiky byl povinen při výkonu zákonodárné moci „vyžádat si poradní zprávu od Státní rady, neučinila-li tak již vláda“ v rámci přípravy příslušného návrhu. Po zrušení Státní rady ke dni 4. 4. 1945 (vyhláška předsedy vlády ze dne 4. 4. 1945 č. 2/1945 Sb.) byly dekrety – podle povahy věci a územního rozsahu jejich platnosti – projednávány také ve Slovenské národní radě. V souladu s těmito pravidly byly dekrety uváděny vždy poukazem na to, že jsou vydávány „k návrhu vlády“, „po slyšení Státní rady“ nebo „po dohodě se Slovenskou národní radou“. Stejně jako zákony, byly rovněž spolupodepisovány předsedou vlády a členy vlády, pověřenými jejich výkony, v případě ústavního dekretu všemi členy vlády (§ 2 ústavního dekretu č. 2/1940 Úř. věst. čsl.). Jejich specifický charakter byl dán pouze mimořádnou situací, jaká nastala znemožněním výkonu veškeré státní moci, včetně moci zákonodárné, německou okupací. V dané historické situaci a souvislosti tak dekrety představovaly jedinou možnost, jak přijímat rozhodnutí s právní silou a mocí zákona. Obdobně se s legislativním procesem v období německé okupace vypořádaly také jiné okupované země. Zde není bez významu poukázat i na sám zákon ze dne 28. 10. 1918 č. 11/1918 Sb. z. a n., jenž byl vydán Národním výborem a jenž se přesto stal základem právního řádu Československé republiky. Tendence vrátit se k zákonodárnému procesu podle hlavy druhé ústavní listiny je zřetelně vyjádřena i v ustanovení § 1 dekretu prezidenta republiky ze dne 26. 10. 1940 č. 4/1940 Úř. věst. čsl., o úpravě veřejného prohlášení nově vydaných právních ustanovení československé vlády, v němž se stanoví, že k veřejnému vyhlášení nově vydávaných právních ustanovení československé vlády až do obnovení pravidelného ústavního života Československé republiky je určen vedle Sbírky zákonů a nařízení Úřední věstník československý. Princip formální právní kontinuity s předmnichovským právním řádem je obsažen i v prezidentově prohlášení podle § 64 odst. 1 č. 3 ústavní listiny, o válečném stavu mezi Československou republikou a státy, které jsou ve válce s Velkou Británií, Svazem sovětských socialistických republik a Spojenými státy americkými (Úř. věst. čsl., ročník III, č. 1, str. 7), stejně jako v aktech amnestie a abolice, které prezident republiky udělil dne 24. prosince 1941 na základě práva daného mu ustanovením § 64 odst. 1 č. 11 ústavní listiny v oblasti vojenského soudnictví a vojenského kárného a kázeňského řízení, resp. v oboru vojenského trestního práva (viz rovněž Úř. věst. čsl., ročník III, č. 1, str. 7 a 8). Zjevný kontinuitní prvek lze zaznamenat i v již uvedeném usnesení vlády ze dne 3. 12. 1942, jež se zabývalo problematikou vzniklou tím, že dne 18. 12. 1942 uplynulo sedmileté volební období prezidenta republiky. V tomto usnesení potvrzujícím dr. Edvarda Beneše jako hlavu státu až do doby, kdy podle Ústavy a zákona č. 161/1920 Sb. z. a n., o volbě prezidenta republiky, bude možno provést volbu nového prezidenta, je totiž obsažen poukaz na § 58 odst. 5 ústavní listiny upravující právě takový případ. Z hlediska formální právní kontinuity, tj. návaznosti na předmnichovský právní řád, měl pak zásadní význam také ústavní dekret ze dne 3. 8. 1944 č. 11/1944 Úř. věst. čsl. (publikovaný pod č. 30/1945 Sb.), o obnovení právního pořádku, jenž se týkal jednak „předpisů domácích“, jednak „předpisů státního zřízení zahraničního“. Tento dekret rozlišuje tři druhy právních předpisů, totiž ústavní a jiné právní předpisy československé vydané do dne 29. 9. 1938 (právo předmnichovské), dále předpisy vydané v oblasti právního řádu československého (tj. na území ČSR) v době nesvobody (tedy od 30. 9. 1938 do 4. 5. 1945) orgány druhé republiky, Říše německé, Protektorátu a Slovenské republiky (právo z doby nesvobody) a konečně předpisy vydané ve formě dekretů prezidenta republiky podle Londýnské ústavy (právo státního zřízení zahraničního). Zatímco o předpisech vydaných do 29. 9. 1938 se v článku 1 odst. 1 citovaného dekretu deklaruje, že pocházejí ze svobodné vůle československého lidu, a jsou proto československým právním řádem, konstatuje se v článku 2 dekretu o předpisech vydaných v době nesvobody, že nejsou součástí československého právního řádu, že však jest je i nadále „na zcela přechodnou dobu“ používat, s výjimkami stanovenými v článku 2 odst. 1. O tom, zda jde o takovou výjimku, rozhoduje aplikující soud nebo správní úřad (článek 3). Důležité z hlediska projednávané věci je však to, co stanoví tento dekret v článku 2 o předpisech „státního zřízení zahraničního“: pokud tyto předpisy mají moc zákona, tvoří součást právního řádu československého, podléhají však ratihabici, tj. schválení příslušnými ústavními činiteli. Této ratihabici podléhaly i samotné ústavní dekrety tvořící Londýnskou ústavu (č. 1/1940 a č. 2/1940 Úř. věst. čsl.). U ostatních dekretů vydaných podle této ústavy (tj. podle § 2 ústavního dekretu č. 2/1940 Úř. věst. čsl.) se pak praví, že pozbývají platnosti šest měsíců po dni, kdy se sejde Národní shromáždění, nebudou-li jako zákony znovu usneseny a vyhlášeny (článek 5 odst. 2 dekretu), přičemž mohou být zrušeny a měněny pouhým zákonem i dekrety prezidenta republiky označené za ústavní. Tímto předpisem však nemělo být nikterak dotčeno ustanovení článku I zákona, kterým se uvozuje ústavní listina č. 121/1920 Sb. z. a n., pokud jde o ústavní zákony vydané do 29. 9. 1938 (článek 5 odst. 3 dekretu). O tom, že zde prezident i vláda stále sledovali princip právní kontinuity s předmnichovským právem, svědčí i ústavní dekret prezidenta republiky ze dne 23. 6. 1945, publikovaný pod č. 22/1945 Sb., o vyhlášení právních předpisů, vydaných mimo území republiky Československé. V ustanovení § 1 tohoto dekretu byla vláda zmocněna, aby určila, které ústavní dekrety prezidenta republiky (vyjímaje ústavní dekret ze dne 15. 10. 1940 č. 2/1940 Úř. věst. čsl. a ústavní dekret ze dne 22. 2. 1945 č. 3/1945 Úř. věst. čsl.), dále dekrety prezidenta republiky, vládní nařízení a jiné právní předpisy, které byly vyhlášeny v Úředním věstníku československém, zůstávají v platnosti, měnila počátek jejich účinnosti a územní platnost a dala je vyhlásit ve Sbírce zákonů a nařízení. Podstatné je však to, že ústavní dekret prezidenta republiky ze dne 3. 8. 1944 č. 11/1944 Úř. věst. čsl. podroboval ratihabici i ústavní dekrety tvořící tzv. Londýnskou ústavu, což ve svých důsledcích znamenalo, že základem československého právního řádu i po vydání tohoto dekretu stále zůstával zákon ze dne 28. října 1918 č. 11/1918 Sb. z. a n., stejně jako Ústava z roku 1920. To plyne i z vládní důvodové zprávy k osnově zmíněného dekretu, v níž se uvádí, že dodatečným schválením zahraničního zákonodárství domácím zákonodárcem bude uskutečněna právní zásada, o kterou se opírá osvobozovací boj československého státu, totiž zásada právní kontinuity. Také ústavní dekret prezidenta republiky ze dne 4. 12. 1944 č. 18/1944 Úř. věst. čsl., o národních výborech a Prozatímním Národním shromáždění, publikovaný pod č. 43/1945 Sb., se v úvodním prohlášení dovolává platné ústavní listiny Československé republiky a konstatuje v článku 2 následující: „Z národních výborů na základě voleb vzejde Prozatímní Národní shromáždění, jakožto prozatímní orgán zákonodárný, jemuž bude odpovědna vláda. Jeho složení, způsob jeho vzniku a jeho působnost stanoví zvláštní ústavní dekret.“ Tak se také stalo ústavním dekretem prezidenta republiky ze dne 25. 8. 1945 o Prozatímním Národním shromáždění, publikovaným pod č. 47/1945 Sb., jímž ve vztahu k ústavní listině z roku 1920 byl vytvořen této listině sice neznámý zákonodárný orgán a pověřen působností Národního shromáždění podle uvedené listiny a jiných zákonů, včetně oprávnění měnit ústavu, nicméně s podmínkou, že tak smí činit, jen „pokud je toho nezbytně zapotřebí“ (článek 2 č. 2 dekretu). Podstatným však zůstává to, že i tento dekret respektuje kontinuitní bázi v jejím obsahovém či materiálním smyslu. Ústavní dekret č. 47/1945 Sb. reflektuje totiž na straně jedné to, že vzhledem k poválečné situaci a měnícím se hospodářským a sociálním poměrům nebylo již možno ratihabici zákonodárství zahraničního státního zřízení realizovat zcela na bázi ústavní listiny z roku 1920, na straně druhé však nepředstavuje z hlediska této listiny, kladoucí, jak již bylo uvedeno, eminentní důraz na princip demokratické legitimity, uvedené listině cizí prvek. Nasvědčuje tomu i článek 2 č. 1 tohoto dekretu zmocňující Prozatímní Národní shromáždění potvrdit prezidenta republiky v jeho funkci až do nové volby prezidenta republiky, což se také stalo jednomyslným usnesením Prozatímního Národního shromáždění ze dne 28. 10. 1945. Byl to právě prezident Beneš, který ještě ve své promoční řeči dne 15. 12. 1945 poukázal na důraz, jaký naše zahraniční politické vedení vždy kladlo na kontinuitu československého práva. Potvrzuje to však také zákon č. 12/1946 Sb., jímž se schvalují, doplňují a mění předpisy o obnovení právního pořádku, a v němž Prozatímní Národní shromáždění schvaluje a znovu usnáší jako zákon dekret prezidenta republiky ze dne 3. 8. 1944 č. 11/1944 Úř. věst. čsl., se změnami a doplňky v tomto zákoně uvedenými. Konečnou tečku, pokud jde o dekrety prezidenta republiky, představuje ústavní zákon č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety prezidenta republiky. Podle článku I odst. 1 citovaného ústavního zákona Prozatímní Národní shromáždění schvaluje a prohlašuje za zákon ústavní dekrety a dekrety prezidenta republiky, vydané na základě § 2 ústavního dekretu prezidenta republiky ze dne 15. října 1940 č. 2/1940 Úř. věst. čsl. (č. 20/1945 Sb.), a to včetně právě uvedeného ústavního dekretu, pokud se tak již nestalo. Jak je dále uvedeno v článku I odst. 2 citovaného ústavního zákona, všechny dekrety prezidenta republiky je nutno považovat od jejich počátku za zákon, ústavní dekrety za zákon ústavní. I když zde již nemohlo jít o ratihabici podle ustanovení článku 5 odst. 1 ústavního dekretu prezidenta republiky ze dne 3. 8. 1944 č. 11/1944 Úř. věst. čsl., neboť ústavním činitelem v něm bylo rozuměno Národní shromáždění podle ústavní listiny z roku 1920, bylo požadavku právní kontinuity učiněno zadost tím, že schválením a prohlášením za zákon, pokud jde o dekrety prezidenta republiky, bylo umožněno se vypořádat s podmínkou uvedenou v článku 5 odst. 2 ústavního dekretu prezidenta republiky ze dne 3. 8. 1944 č. 11/1944 Úř. věst. čsl., časově omezující platnost dekretů prezidenta republiky. Navíc ustanovení článku I odst. 1 ústavního zákona č. 57/1946 Sb. se vztahuje i na sám ústavní dekret prezidenta republiky ze dne 15. 10. 1940 č. 2/1940 Úř. věst. čsl. a v odstavci 2 tohoto článku se zdůrazňuje platnost všech dekretů prezidenta republiky již od jejich počátku. K tomu třeba dodat, že podle článku 112 odst. 1 a 3 Ústavy České republiky mají citované ústavní zákony platné na území České republiky ke dni účinnosti této Ústavy jen sílu zákona. Všechny tyto úvahy a skutečnosti vedly proto Ústavní soud k závěru, že na Prozatímní státní zřízení Československé republiky, ustavené ve Velké Británii, je nutno nahlížet jako na mezinárodně uznávaný legitimní ústavní orgán československého státu, na jehož území okupovaném říšskou brannou mocí byl nepřítelem znemožněn výkon svrchované státní moci československé, pramenící z ústavní listiny ČSR, uvozené ústavním zákonem č. 121/1920 Sb., jakož i z celého právního řádu československého. V důsledku toho všechny normativní akty prozatímního státního zřízení ČSR, tedy i dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. – také v důsledku jejich ratihabice Prozatímním Národním shromážděním (ústavní zákon ze dne 28. 3. 1946 č. 57/1946 Sb.) – jsou výrazem legální československé (české) zákonodárné moci a bylo jimi dovršeno úsilí národů Československa za obnovu ústavního a právního řádu republiky. Dovolávat se tedy nepodmíněně, tedy i pokud jde o zákonodárný proces, ústavní listiny ČSR z roku 1920 pro dobu, kdy československý stát byl zprvu násilně okleštěn a později zcela okupován a kdy postupně ztrácel svou politickou reprezentaci, je zcela absurdní. Ve svých důsledcích by takové posuzování totiž znamenalo odepřít porobenému národu jeho přirozené právo na boj proti okupujícímu agresorovi, včetně odporu branného. K tomu, co okupující agresor již stačil uskutečnit nebo co uskutečnit zamýšlel, zcela dostačuje uvést okupaci zbytku československého státu formou Protektorátu Čechy a Morava říšskoněmeckou brannou mocí, uzavření českých vysokých škol a plánované „Endlösung“ budoucnosti českého národa. Také vyhlazení Lidic a další násilné akty stačily dostatečně ozřejmit, že přes „veškeré právní zásady civilizovaných společností Evropy, platné v tomto století“ stál nejen československý stát, ale i samotné jeho národy, před vážnou otázkou své fyzické existence vůbec. Jako další ze základních otázek se zde ukazuje otázka, zda mezi tímto cílem, totiž vybudováním demokratického právního státu, a použitým prostředkem, v našem případě konfiskací nepřátelského majetku, existuje nezbytný funkční, vzájemně podmiňovaný vztah, jinými slovy, zda použitý prostředek odpovídá sledovanému cíli, či zda mezi nimi naopak vznikl takový rozdíl, kdy použitý prostředek se ukazuje ve vztahu k cíli již jako neadekvátní. Otázka přiměřenosti zvoleného prostředku je otázkou hranice, za kterou žádný prostředek v relaci prostředek – cíl již nemůže jít, nechce-li zpochybnit sám cíl. Pro zachování funkčního vztahu cíle a prostředku je proto nezbytné, aby i použitý prostředek byl stejného druhu či rodu, jako cíl, jinými slovy, aby i ve svých taktizujících prvcích byl obrácen a umožňoval vývoj, k cíli, v našem případě k demokracii. Nahlíženo z tohoto pohledu, také dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. může proto, jako normativní právní akt, obstát pouze tehdy, neodporuje-li ve své podstatě intencím demokratického právního státu. Pokud jde o výše uvedenou otázku, třeba zdůraznit, co naznačuje již sám název dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. (o konfiskaci nepřátelského majetku …), že určujícím hlediskem při vymezení subjektů konfiskovaného majetku je jejich nepřátelství k Československé republice nebo českému a slovenskému národu, fakt, jenž v případě subjektů uvedených v ustanovení § 1 odst. 1 č. 1 dekretu – tj. Německé říše, Království maďarského, osob veřejného práva podle německého nebo maďarského práva, německé strany nacistické, politických stran maďarských a jiných útvarů, organizací, podniků, zařízení, osobních sdružení, fondů a účelových jmění těchto režimů nebo s nimi souvisejících, jakož i jiných německých nebo maďarských osob právnických – má nevyvratitelnou povahu, zatímco u subjektů uvedených v ustanovení § 1 odst. 1 č. 2 dekretu, tj. osob fyzických národností německé nebo maďarské, povahu vyvratitelnou, a sice v tom směru, že majetek těchto osob se nekonfiskuje, jestliže prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem. Přitom vzhledem k ustanovení § 1 odst. 1 č. 3 dekretu se konfiskuje majetek, bez ohledu na národnost, i těch fyzických a právnických osob, které vyvíjely činnost proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly, záměrně podporovaly jakýmkoliv způsobem německé nebo maďarské okupanty nebo které v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu prezidenta republiky ze dne 19. června 1945 č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nadržovaly germanizaci nebo maďarizaci na území Československé republiky nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k českému nebo slovenskému národu, jakož i fyzických nebo právnických osob, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek (§ 1 odst. 1 č. 3 dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., ve znění zákona č. 84/1949 Sb.). Vztah nepřátelství není tedy v dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. koncipován na národnostní bázi, neboť za nepřítele zde na prvém místě platí nacistický či fašistický systém, a to, jak již uvedeno, nevyvratitelně, a také objektem ochrany je zde především demokraticko-republikánská státní forma. I když tedy v dekretu je v prvé řadě řeč o Německé říši a osobách německé národnosti, ve skutečnosti má tento dekret obecnější rozměr a lze jej považovat za jeden z dokumentů reflektujících odvěký zápas mezi demokracií a totalitarismem. Dělící čárou je zde to, na které straně kdo stál; proto za nepřítele není považován ten, byť kupříkladu německé národnosti, kdo aktivně vystoupil na obranu demokracie a nebo byl postižen totalitním režimem, na druhé straně je jako nepřítel kvalifikován ten, kdo, bez ohledu na příslušnost k jakémukoliv národu, aktivně vystoupil proti demokracii. Právě na tomto místě je třeba si položit otázku: v jaké míře a v jakém smyslu odpovídají za plynové komory, koncentrační tábory, masové vyhlazování, ponižování, ubíjení a odlidštění milionů jen představitelé nacistického hnutí, nebo jsou za tyto jevy spoluodpovědni i všichni ti, kteří z těchto hnutí mlčky profitovali, plnili jeho příkazy a nekladli jim odpor. Černobílé schéma výlučné odpovědnosti představitelů nacismu a nedostatku odpovědnosti všech ostatních sotva existuje. Tak jako na vzniku a vývoji nacismu se podílely i další evropské státy a jejich vlády, neschopné a neochotné čelit již od počátku nacistické expanzi, odpovídá za něj v prvé řadě sám německý národ, byť i v jeho řadách se našlo nemálo těch, kteří aktivně a statečně proti němu vystoupili. Mezi odpovědností „zbytku světa“ a odpovědností německého národa, mezi mlčením a pasivitou jedněch a mlčením a spíše aktivitou druhých zdá se však přece jen existovat podstatný rozdíl, jenž hraje významnou roli i v otázce důkazního břemene. Byla to totiž podstatná část německého národa, která v mnoha směrech bezprostředně a vědomě participovala na vytváření mocenských struktur v nacistickém Německu, na expanzi nacistického Německa vůči Československu a všeobecně na nacistických záměrech a aktech, vedoucích k tomu, že v sázce byl osud celého světa. Ani život v politické temnotě nelegitimuje totiž k naprosté sociální rezignaci a apatii: jestliže nějaká společnost je ovládána tyranem, bývá to nejčastěji proto, že nemá odvahu ani schopnost se spravovat sama. Lidský svět může být zachován jen tehdy, jestliže v něm každý ponese svůj díl odpovědnosti, díl, který za něj nikdo nemůže převzít. V třicátých, pro Československou republiku osudových, létech mohlo či spíše mělo být každému jejímu občanu zjevno, že zde pod rouškou propagandy a lží ze strany nacistického Německa dochází k jednomu z historicky významných střetů mezi demokracií a totalitarismem, ke střetu, v němž každý spoluodpovídá za to, jakou pozici zaujme a jakou sociální a politickou roli převezme, totiž roli obránce demokracie či aktéra její destrukce. Jak případně poznamenal již Emerson, „… člověk by sice slunečním žárem pravdy byl zcela oslněn, ba oslepen, nicméně nemůže se vyhýbat jejímu světlu natolik, aby již raději vůbec neviděl“. To platí i o německých občanech v předválečném Československu, a zejména o nich, neboť požár, který rozpoutal nacismus, byl dílem valné části jejich národa a jeho vůdců. Tím spíše měli projevit svou věrnost vůči Československé republice, jejímiž byli občany, věrnost vůči, snad poslednímu, demokratickému systému ve střední Evropě a tuto věrnost povýšit na základní politický princip. S kategorií odpovědnosti bývá spojena sankce, jež je základní podmínkou toho, aby tato kategorie mohla plnit svou sociální funkci. Odpovědnost bez sankce by se promítla v existenci společenského vědomí natolik negativně, že by patrně znamenala, alespoň v určitých oblastech, jeho destrukci. Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. takovou sankcí nepochybně je; i když na první pohled se zdá být pouze „majetkové“ povahy, obsahuje bezpochyby i důležitý sociální a etický podtext. Vzhledem k povaze, v tomto případě analyzované, odpovědnosti, nelze však na dekret nahlížet jako na trestní normu či trestní sankci, byť ke konfiskaci majetku došlo podle něj bez náhrady. Takovou trestní normou byl bezesporu dekret prezidenta republiky č. 16/1945 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz vyhláška ministra spravedlnosti č. 9/1947 Sb., o plném znění dekretu prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech a dekretu prezidenta republiky o Národním soudu, přílohy I, II k této vyhlášce), který ukládal soudu v souvislosti s odsouzením pro zločin v tomto dekretu uvedený vyslovit propadnutí celého jmění odsouzeného nebo části jeho jmění ve prospěch státu [§ 14 písm. c)]. Tento dekret tedy sledoval potrestání osob v něm uvedených s tím, že s odsouzením pro zločiny v tomto dekretu uvedené byly spojeny, pro odsouzeného nepříznivé, další následky (např. též ztráta občanské cti), zatímco dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. pouze konfiskaci tohoto majetku, konfiskaci, jež zjevně souvisela se škodami způsobenými Československé republice nacistickou agresí a okupací (viz Postupimská dohoda ze dne 2. 8. 1945, Dohoda o reparacích od Německa, o založení Mezispojeneckého reparačního úřadu a o vrácení měnového zlata, publikovaná pod č. 150/1947 Sb.). K tomu třeba dodat, že majetková sankce, jakou je konfiskace nepřátelského majetku nacházejícího se na území Československé republiky, má svůj historický kontext především v tom směru, že Postupimskou dohodou ze dne 2. 8. 1945 bylo rozhodnuto o odsunu německého obyvatelstva nebo jeho části z Polska, Československa a Maďarska do Německa (hlava XIII) a že touto dohodou bylo současně rozhodnuto i o německých reparacích v duchu usnesení jaltské konference, stanovícího, že Německo bude nuceno nahradit, v pokud možno největší míře, škody a útrapy, které způsobilo Spojeným národům, a za něž se německý lid nemůže vyhnout odpovědnosti (hlava IV). Na tyto body Postupimské dohody navazuje Dohoda o reparacích od Německa, o zřízení Mezispojeneckého reparačního úřadu a o vrácení měnového zlata, sjednaná dne 21. 12. 1945 v Paříži mezi 18 státy, a to i za účasti Československa, jež byla publikována pod č. 150/1947 Sb. V části I článku 6 A této pařížské dohody se stanoví, že „každá signatární vláda si ponechá formou, již si sama zvolí, německý nepřátelský majetek v její pravomoci, nebo bude jím disponovat takovým způsobem, aby se nemohl vrátit do německého vlastnictví nebo pod německou kontrolu, a odečte tento majetek od svého podílu na reparacích…“. Podle části I článku 6 D této dohody „při provádění ustanovení A shora nebude se majetek, který byl vlastnictvím země, jež jest členem Spojených národů, nebo jejích příslušníků, kteří nebyli příslušníky Německa v době anexe této země nebo její okupace Německem nebo jejího vstupu do války, odpočítávat od jejích reparací…“. V projednávané věci má tedy konfiskace nepřátelského majetku nejen vnitrostátní zákonný podklad v dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., připouštějícím vyvratitelnost domněnky odpovědnosti, a navíc sice působícím ex lege, ale jen vůči těm osobám, ohledně nichž bylo pravomocně rozhodnuto, že jsou splněny podmínky pro konfiskaci podle tohoto dekretu (§ 1 odst. 4), ale je založena i na mezinárodním konsensu vyjádřeném v již citovaných dokumentech postupimské konference a pařížského ujednání. Nešlo tedy o svévolné zbavení majetku, jehož nepřípustnost byla stanovena až v článku 17 Všeobecné deklarace lidských práv. Také uvedený moment svévole sehrává při úvahách o oprávněnosti konfiskace majetku nepřátel důležitou roli; poukazuje totiž na legitimitu zbavení majetku tehdy, nelze-li, vedle splnění dalších podmínek, takový akt považovat za svévolný. O tom, že na straně Československa v kontextu válečných událostí i postojů vítězných mocností nešlo o takovou svévoli, o pouhé „zahalení se“ do roucha obecného zájmu, porušujícího však ve skutečnosti základní práva jednotlivce, lze sotva pochybovat. Ani demokracie se totiž neobejde bez použití moci, neboť ta jí poskytuje jednu z významných šancí, totiž šanci, jak čelit „zlu“, infiltraci, nástupu totalitních prvků a posléze umožnit jejich odstranění. Také demokracie představuje jednu z forem politické vlády – jinak by totiž nemohla vůbec fungovat jako politický systém – tato forma je však od totalitní formy natolik rozdílná, že obě lze sotva uvést na společného jmenovatele. Demokracie směřuje totiž k vládě všech – i když tohoto cíle nebude nikdy dosaženo – sleduje umožnit přístup k mocenským pozicím všem sociálním jednotkám. Otevření tohoto přístupu nemůže však představovat stav bezvládí. Státní moc je nucena i v demokracii, má-li zachovat pozitivní prvky spojené s elementem moci, reagovat na ambivalenci sociálních procesů a právně postihovat jednání a akty destruktivních sil, směřující nad rámec vymezený zákonem. Představuje-li totalitarismus útok na lidstvo a historii, je právě demokracie povinna přiměřeným způsobem na takový útok reagovat. Pozitivní povaha takové odpovědi je v prvé řadě závislá na etablování hodnot, o nichž ve společnosti panuje určitý konsens. V systému sociálních hodnot přísluší významné místo právě svobodě, která se nám ukazuje jako provokující element a současně i podmínka sociálního vývoje; její nedostatek či dokonce úplná absence implikuje vždy zpomalení, popř. i zastavení sociálního pohybu. Ve svém nejhlubším základu spoluvytváří svoboda i vědomí povinnosti a odpovědnosti; inspiruje člověka k dosahování nejvyšších cílů, současně mu však nechává poznat, že ve svém principu klade meze především sama sobě. Pod tímto zorným úhlem nazírá Ústavní soud i otázku mezí lidských práv a svobod a šetření jejich podstaty a smyslu, jak se historicky vynořila také v době vydání napadeného dekretu. Jakkoli totiž v každé demokratické společnosti je stanovení mezí základních práv a svobod záležitostí „otevřeného“ sociálního dění, v němž i menšině je přiznáváno právo na vlastní politický postoj, nelze toto právo menšiny spojovat s každým libovolným postojem postrádajícím pozitivní sociální podtext. Demokracie by sama sebe přivedla ke zkáze, jestliže by se názory a jednáním menšiny cítila zavázána k opatřením, jež by již odporovala její základní hodnotové orientaci. Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. není tedy ani z tohoto pohledu svévolným aktem, ale sankcí směřující k zabezpečení funkcí a smyslu lidských práv a svobod, jejich konstruktivního sociálního přínosu a prohloubení smyslu pro odpovědnost. Práva někdejších občanů Československa bylo nutno po ukončení nacistické okupace omezit ne proto, že zastávali odlišné postoje, ale z toho důvodu, že tyto jejich postoje byly v celkovém kontextu nepřátelské vůči samé podstatě demokracie a jejímu hodnotovému řádu a ve svých důsledcích představovaly podporu útočné válce. Tato omezení platí v daném případě stejně pro všechny případy splňující stanovenou podmínku, totiž vztah nepřátelství k Československé republice a její demokratické státní formě, bez ohledu na národnostní příslušnost. Pokud některé sociální skupiny v používání lidských práv a svobod si nekladou žádné meze a destruují tím práva a svobody ostatních, nezbývá než takové chování právně i sociálně sankcionovat. Také dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. sledoval tedy zájem politické a ekonomické stabilizace demokratické země, zbídačené válkou a okupací, stejně jako zájem odstranění dalších možných recidiv obdobné historické situace, i zájem ochrany práv a svobod jejích občanů, kteří toto břemeno nesli a jejichž společenské a mravní vědomí – nezbytné pro výkon těchto práv – by v případě absence takové sankce utrpělo nedozírné trhliny, i když v poválečných poměrech ve sledování tohoto účelu byly skryty již i záměry a praktiky politických sil usilujících o nastolení tzv. „lidové demokracie“ jako cesty k pozdějšímu totalitnímu režimu. ← Ústavní zákon, kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky Matriky a spádové obce. Nitriansky kraj →

http://public.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/032schuz/s032108.htm

PČR, PS 1998-2002, 32. schůze, část 108 (25. 1. 2001) Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan ministr Kužvart. Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Za prvé, nechť onen bohužel černý dým nad obcemi v České republice se vznášející je jakýmsi mementem mori nad bezkoncepčností. Nechť je i motivem pro to, abychom neustále neříkali: obnovitelné zdroje energií, to je moc drahé, to je hudba budoucnosti apod. Chtěl bych zmínit jenom dvě čísla ze schválené státní energetické politiky. Tam jsme si dali cíl jako Česká republika do roku 2010 mít kryto obnovitelnými zdroji energií pouze 6 %. Chtěl bych zdůraznit, že OECD, jehož jsme členy již několik let, má cíl dvojnásobný - 12 %. Čili nechť je pro nás tato velmi špatná situace motivací mít stejné cíle, stejně ambiciózní jako naši sousedé. Druhá odpověď na připomínku pana poslance. Prosím vás, nikoliv, nejde o podpory nějakých jen novostaveb. I ve stávající výstavbě rodinných domků, které stojí léta, mají instalovaný plyn nebo přímotop, je možné žádat ve smyslu těchto procent o podporu obnovitelných zdrojů energií. Čili nejde jen o novostavby. Ještě třetí poznámka. Pokud bude nový zákon o ochraně ovzduší přijat v té dikci, jak je námi připraven, že by to vedlo k tomu, že lidé přestanou topit a že zmrznou, to je také určitá nadsázka pana poslance. Ale tady bych chtěl konstatovat, že je jasné, že tím, že jeden soused spaluje komunální odpad, tak se dotýká práva na zdravé životní prostředí svého souseda, takže zde musí jaksi zákon platit pro všechny. A cestou, která zde je, a už ji tato vláda projednávala, byl např. program, jak pomoci sociálně slabším, aby procento bylo ne 30 nebo 50, ale více, až 100 %, v případě, že doloží, že před okamžikem podání žádosti o onu ekologicky orientovanou konverzi způsobu vytápění svého bytu nebo rodinného domku po dobu devíti měsíců pobírali sociální dávku na bydlení. Čili že se dostali do kategorie sociálně potřebných a že by tedy logicky měli nárok na mnohem štědřejší podporu. Chtěl bych konstatovat, že je i na určité strategické úvaze, zdali tato cesta bude nastoupena, a byl bych velmi rád, aby se realizovala. Pane poslanče, myslím tedy, že uvažujeme v naprosto stejných dimenzích. Ano, je nutné těm, kteří prokáží, že prostě nemají na ekologičtější způsob vytápění, aby mimorozpočtový zdroj, Státní fond životního prostředí, jim napomohl, protože naprosto vniveč by se obrátily ty obrovské miliardy vydané v minulých letech na plynofikaci apod. jenom tím, že někde v obci o stu číslech popisných pět sousedů prostě jde na tuto cestu. Tato cesta je špatná, a jak jsem před chvílí konstatoval, tento problém je řešen, je to otázka disponibilních prostředků a nastavení takových parametrů, které budou pro občany přijatelné, včetně i pro ten trošku extrémní případ, který zmínil pan poslanec, to znamená ten propouštěný hutník, protože právo na zdravé životní prostředí má každý z našich občanů. Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře, za stručné, jasné a výstižné odpovědi. Slovo má pan kolega Miroslav Beneš, interpelovaným ministrem je ministr Miloš Kužvart, a to ve věci Šumavy. (Ministr Kužvart se bavil s předchozím interpelujícím poslancem.) Poslanec Miroslav Beneš: Protože nemohu interpelovat neposlouchajícího, tak jsem chvilku počkal. Vážený pane ministře, několikrát jsem tady vystupoval a kritizoval jsem špatné řízení, špatnou komunikaci, ať už uvnitř ministerstva, nebo mezi jednotlivými resorty. Dovolte, abych naopak nyní vám poblahopřál. Abych vám poblahopřál k tomu, že 22. 12. 2000, tedy v pátek před Štědrým dnem, ministerstvo schválilo plán péče Národního parku Šumava. Dovolte, abych vám poblahopřál, že 29. 12. 2000, tedy v pátek před Silvestrem, vaše ministerstvo rozeslalo do meziresortního připomínkového řízení dopisem plán zónace Chráněné krajinné oblasti Šumava. Je více než zarážející, že k těmto aktivitám dochází těsně před prvním lednem 2001, tedy těsně před prvním lednem, než všechny tyto věci by musely být probrány se samosprávami krajů, ať už Jihočeského, nebo Západočeského. Tolik tedy toto vysvětlení. A dovolte, abych učinil následující dotaz. Za prvé: Pane ministře, budete při zónaci chráněné krajinné oblasti respektovat vyšší územní plán územního celku Šumava, tak jak jej schválila vláda v roce 1992? Za druhé: Budete projednávat tyto materie se samosprávami krajů, protože vy jste vždy prosazoval, aby věci byly diskutovány, nebo alespoň jste o tom hovořil, v co nejširším kolektivu? Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, slovo má ministr Miloš Kužvart. Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Chtěl bych zdůraznit, že tady padla otázka jakoby na dva materiály. Jeden je plán péče o šumavský národní park, datum schválení 22. prosinec 2000, a návrh vyhlášky o zónaci Chráněné krajinné oblasti Šumava, datum rozeslání do vnějšího připomínkové řízení 29. 12. 2000, kde jedním z připomínkových míst je standardně i výbor, který je veden panem poslancem Benešem. Tak to jsou dva úplně rozdílné materiály týkající se rozdílných území. A tady bych rád k tomu, co je podstatou otázek pana předsedy výboru pro životní prostředí Beneše, chtěl konstatovat, že zónace Chráněné krajinné oblasti Šumava je dána zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. K bližšímu určení způsoby ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují čtyři, nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody. Zóny vymezuje orgán ochrany přírody na základě vyhodnocení přírodovědných hodnot území. Tato zónace byla přijata 31. prosince 1999 v souladu s ustanovením § 27 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., byla schvalována protokolárně, po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy, okresními úřady a obcemi, Ministerstvem životního prostředí. Ale od 1. ledna 2000 byl zákon č. 114/1992 Sb. ve věci schvalování zónace CHKO novelizován zákonem č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, následovně: "Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi." Čili je jasné, že s datem 29. prosince 2000, tak jsme odeslali na připomínková místa, to bylo odesláno i na dotčené obce. Zónace je zpracovávána pouze na základě vyhodnocení přírodovědných hodnot území. Není pro ni tedy podkladem územně plánovací dokumentace, čili svým způsobem je to odpověď na podotázku č. 2 pana interpelujícího poslance. Naopak schválená zónace a schválený plán péče se podle § 27 zákona č. 114/1992 Sb. stávají podkladem pro zpracování mimo jiné i územně plánovací dokumentace. Pro území chráněných krajinných oblastí jsou stanoveny v § 26 zákona č. 114/1992 Sb. základní ochranné podmínky, které jsou odlišné pro celé území Chráněné krajinné oblasti Šumava a pro jednotlivé zóny. Návrh zónace Chráněné krajinné oblasti Šumava zpracovaný Správou národního parku a CHKO Šumava je projednáván od roku 1994.

http://www.prazske.cz/firma/tag/instituce-urady/?strana=59

Hlasovalo: 12621 Hlavní orgán Policie České republiky. Policejní prezidium České republiky - Policejní prezidium České republiky Celní ředitelství Praha Celní ředitelství Praha - Celní ředitelství Praha Úřad práce hl.m. Prahy - Úřad práce hl.m. Prahy I. Spolek letců Karlových Varů - I. Fliegervereines Karlsbad Provozování leteckého klubu. I. Spolek letců Karlových Varů - I. Fliegervereines Karlsbad - I. Spolek letců Karlových Varů - I. Fliegervereines Karlsbad Akademie sociálního umění a léčebné pedagogiky TABOR Škola se sídlem v Praze poskytuje pomaturitní denní a dálkové jednoleté orientační a pětileté studium léčebné pedagogiky a sociálně umělecké terapie, arteterapie, muzikoterapie, dramaterapie, eurythmie, filosofie. Škola působí od roku 1993. Akademie sociálního umění a léčebné pedagogiky TABOR - Akademie sociálního umění a léčebné pedagogiky TABOR Aeroklub Praha-Letňany Nabídka leteckého výcviku a vyhlídkových letů. Aeroklub Praha-Letňany - Aeroklub Praha-Letňany Základním orgánem správy města je sedmdesátičlenné Zastupitelstvo hlavního města Prahy, jehož 11 členů tvoří Radu hlavního města Prahy. Výkonným úřadem je Magistrát hlavního města Prahy se specializovanými odbory a útvary. Magistrát hlavního města Prahy - Magistrát hlavního města Prahy Česká školní inspekce - Česká školní inspekce Česká správa sociálního zabezpečení - Česká správa sociálního zabezpečení Jiří Jachek Organizování cvičení pro děti a dospělé, sportovních víkendů, dovolených a dětských táborů. Nabídka hlídání dětí, masáží a outdoorových akcí. Jiří Jachek - Jiří Jachek Soukromá vysoká škola technického zaměření se studijním programem Nemovitý majetek, studijním oborem Realitní makléř. Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o. - Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o. Dobrovolné sdružení zaměřené na propagaci a popularizaci letectví. Historická letka republiky Československé - Historická letka republiky Československé Občanské sdružení Matky Boží z La Salette Provoz sdružení poskytující informace o Panně Marii. Občanské sdružení Matky Boží z La Salette - Občanské sdružení Matky Boží z La Salette Správní archiv Ministerstva dopravy Archiv Ministerstva dopravy České republiky. Správní archiv Ministerstva dopravy - Správní archiv Ministerstva dopravy Poskytování služeb odboru památkové péče, odboru umění a knihoven, odboru regionální a národnostní kultury a informační kanceláře. Ministerstvo kultury - Ministerstvo kultury Poskytování služeb v oblasti zahraničního obchodu a podnikání, ochrany spotřebitele, statistického zjišťování, průmyslu a stavebnictví. Ministerstvo průmyslu a obchodu - Ministerstvo průmyslu a obchodu Provoz správního archivu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí - Ministerstvo práce a sociálních věcí Ústřední orgán státní správy pro soudy, státní zastupitelství a vězeňství. Spravuje obchodní rejstřík (včetně výpisu z obchodního rejstříku), insolvenční rejstřík a evidenci úpadců. Ministerstvo spravedlnosti - Ministerstvo spravedlnosti Soudní řízení v 1. stupni ve věcech trestních, občanskoprávních, exekučních, dědických a věcech opatrovnictví. Obvodní soud pro Prahu 10 - Obvodní soud pro Prahu 10 Obvodní soud pro Prahu 5 - Obvodní soud pro Prahu 5 Soudní řízení v 1. stupni ve věcech trestních, exekučních a věcech opatrovnictví. Obvodní soud pro Prahu 6 - Obvodní soud pro Prahu 6 Obvodní soud pro Prahu 8 - Obvodní soud pro Prahu 8 Výkon přenesené působnosti státní správy a samosprávy na katastrálním území Prosek a částech katastrálních území Hloubětín, Hrdlořezy, Libeň, Malešice, Střížkov a Vysočany. Úřad městské části Praha 9 - Úřad městské části Praha 9 Tandemové seskoky KANTOR Tandemové seskoky v blízkosti Prahy, seskoky padákem ze 4km. Jsme plně profesionální tým, kompletní zázemí včetně vlastního letounu. Více než 9tisíc nadšených klientů. Tandemové seskoky provádíme od roku 1998, jsme výhradním provozovatel parašutismu na letišti Mladá Boleslav. Tandemy, tandemové… Tandemové seskoky KANTOR - Tandemové seskoky KANTOR Úřad městské části Praha-Suchdol Poskytování informací a služeb souvisejících s městskou částí. Úřad městské části Praha-Suchdol - Úřad městské části Praha-Suchdol Úřad městské části Praha 1 - Úřad městské části Praha 1 Výkon přenesené působnosti státní správy a samosprávy na katastrálním území Vršovic a částech katastrálních území Hloubětín, Hrdlořezy, Malešice, Michle, Strašnice, Vinohrady, Záběhlice a Žižkov. Úřad městské části Praha 10 - Úřad městské části Praha 10 Výkon přenesené působnosti státní správy a samosprávy na katastrálních územích Hlubočepy, Holyně, Košíře, Motol, Radlice, Smíchov, Slivenec a částech katastrálních území Břevnov, Jinonice, Malá Strana. Úřad městské části Praha 5 - Úřad městské části Praha 5 Výkon přenesené působnosti státní správy a samosprávy na katastrálních územích Břežněves, Bohnice, Čimice, Dolní Chabry, Ďáblice, Karlín, Kobylisy a částech katastrálních úžemí Libeň, Nové Město, Střížkov, Troja, Žižkov. Úřad městské části Praha 8 - Úřad městské části Praha 8 Zajišťování úkolů spojených s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Poslanecké sněmovny, jejích orgánů, poslanců a funkcionářů. Kancelář Poslanecké sněmovny - Kancelář Poslanecké sněmovny Úřad práce Praha - východ Úřad práce Praha - východ - Úřad práce Praha - východ Úřad práce Praha západ - Úřad práce Praha západ Dohlížíme nad dodržováním podmínek podnikání a výkonem státní správy v energetických odvětvích. Státní energetická inspekce - Státní energetická inspekce Poskytování služeb ústředního orgánu státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a pro ochranu státních rezerv. Správa státních hmotných rezerv - Správa státních hmotných rezerv Státní ústav pro kontrolu léčiv - Státní ústav pro kontrolu léčiv Provádění dozoru nad dodržováním zákonem stanovených povinností při zpracování osobních údajů. Úřad pro ochranu osobních údajů - Úřad pro ochranu osobních údajů Rozhodování o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové a užitné vzory nebo označení původu výrobků, vedení příslušných rejstříků. Úřad průmyslového vlastnictví - Úřad průmyslového vlastnictví Úřad vlády ČR - Úřad vlády ČR Gymnázium Praha 4, Postupická Státní všeobecné a sportovní čtyřleté a šestileté gymnázium. Gymnázium Praha 4, Postupická - Gymnázium Praha 4, Postupická Podpora rozvoje duchovních hodnot a ochrany lidských práv tibetského etnika. Kurzy tibetštiny, japonštiny a španělštiny a přednášky o Tibetu. Nadační fond Potala - Nadační fond Potala Plachtařský Old Timer Klub CS Zabýváme se historií plachtění u nás, technickým stavem starých kluzáků a větroňů, jejich uváděním do letuschopného stavu, případně stavbou replik. Plachtařský Old Timer Klub CS - Plachtařský Old Timer Klub CS Poskytování služeb s cílem začlenění osob s postižením do společnosti. Pražská organizace vozíčkářů - Pražská organizace vozíčkářů SPJF Pražská pobočka Jsme sdružení příznivců Jaroslava Foglara. SPJF Pražská pobočka - SPJF Pražská pobočka Pořádáme fotografické výstavy, setkání amatérských astronomů či astronomické olympiády. Česká astronomická společnost - Česká astronomická společnost Nabídka magisterského a doktorského studia na šesti katedrách uměleckého zaměření, pořádání výstav v Galerii VŠUP a produkce knih Nakladatelství VŠUP. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze - Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Rakousko - Velvyslanectví Rakouské republiky Podpora rakouských firem při exportu do ČR a hledání obchodních partnerů, organizace akcí na podporu trhu a zastupování zájmů rakouských občanů. Rakousko - Velvyslanectví Rakouské republiky - Rakousko - Velvyslanectví Rakouské republiky Polsko - Velvyslanectví Polské lidové republiky Zastupování zájmů polských občanů, zajištění víz a povolení nutných k vycestování do Polska, podpora obchodu s Polskem. Polsko - Velvyslanectví Polské lidové republiky - Polsko - Velvyslanectví Polské lidové republiky Lucembursko - Velvyslanectví Lucemburského velkovévodství Zastupování zájmů lucemburských občanů. Lucembursko - Velvyslanectví Lucemburského velkovévodství - Lucembursko - Velvyslanectví Lucemburského velkovévodství Český svaz zrakově postižených sportovců Zajištění sportovních aktivit zrakově postižených občanů. Pořádání různých soutěží. Český svaz zrakově postižených sportovců - Český svaz zrakově postižených sportovců Gruzie - Velvyslanectví Gruzie Zastupování zájmů gruzinských občanů. Gruzie - Velvyslanectví Gruzie - Gruzie - Velvyslanectví Gruzie General Reality, a.s. Luděk Nezbeda Attila Sárkány SA - Moto - Kolo TOP - STAV, s.r.o. JUDr. Josef Panenka Eko - PF, s.r.o. Ing. Josef Višnička - Jo. V. Česká asociace Wellness o.s. Trialog Praha, s.r.o. Gljancmet, spol. s r.o. CUNNINGHAM & MATAS, v.o.s. Menex, spol. s r.o. JKP pneuservis - NON STOP JUDr. Jaroslav Večeřa Vltavské zahradnictví AccessPartner, s.r.o. Expertní skupina CALLISTO CZ, s.r.o. Ing. Tomáš Kukačka Helena Smolíková - HES Hrazdira Kalužík Douděra Wenzl, v.o.s.

http://kraken.slv.cz/30Nd344/2013

30 Nd 344/2013 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, v právní věci žalobkyně CZECH PRODUCTS s. r. o. , se sídlem Josefa Hory 1448, 272 01 Kladno, identifikační číslo osoby 62967541, proti žalované dm drogerie markt s. r. o ., se sídlem České Budějovice, Jeronýmova 1485/19, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 47239581, zastoupené JUDr. Milošem Vondráčkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, náměstí Přemysla Otakara II 123/36, o zaplacení částky 224.422,96 Kč, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1792/2009, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze podle § 16 odst. 1 o. s. ř., takto: Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Yvona Svobodová, Mgr. Michaela Kudějová, Mgr. Jiří Čurda, JUDr. Jiří Macek, Mgr. Marcela Tuscanyová, JUDr. Eva Hodanová, JUDr. Marta Chrastilová, JUDr. Lyana Rozlivková, JUDr. Vlasta Wohlmuthová a JUDr. Gabriela Barančíková, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1792/2009. Žalobkyně v rámci podaného odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. února 2013, č. j. 13 Cm 1792/2009-470, vznesla mimo jiné námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze. Podjatost soudců tohoto soudu, především pak předsedkyně senátu 3 Cmo JUDr. Yvony Svobodové, tj. senátu, jenž má rozhodovat o podaném odvolání žalobkyně, spatřuje v předchozích negativních zkušenostech z rozhodovací činnosti uvedeného soudu. Žalobkyně v podaném odvolání a jeho doplňujícím podání kritizuje předchozí rozhodování soudců Vrchního soudu v Praze. Vrchní soud v Praze předložil tuto námitku podjatosti spolu s písemným vyjádřením výše jmenovaných soudců zařazených v senátu 3 Cmo a zastupujících senátů 12 Cmo a 8 Cmo. Soudci se (ve stručnosti shrnuto) shodně vyjádřili, že nemají žádný poměr k projednávané věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům, nemají zájem na výsledku sporu a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by mohly vést k jejich vyloučení z projednávání věci. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávání věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech . O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle § 16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. K důvodům vyloučení soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy (z hlediska vyloženého) o okolnost (okolnosti), která (které) zakládá (zakládají) důvod pochybovat o soudcově nepodjatosti. V tomto případě je třeba konstatovat, že z obsahu spisu nevyplývají žádné právně významné skutečnosti, jež by nasvědčovaly tomu, že by uvedené soudkyně a soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům. Žalobkyně v předmětném podání sice obšírně kritizuje rozhodování soudců předmětného soudu, leč žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudkyň a soudců, neuvádí. Nebyly tedy shledány důvody, pro něž by z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1792/2009, byli vyloučeni výše jmenovaní soudci Vrchního soudu v Praze. Za tohoto stavu proto Nejvyšší soud rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak vyplývá z výrokové znělky tohoto usnesení.

https://sbirka.nssoud.cz/cz/vady-rizeni-pred-spravnim-organem.p298.html

k § 32 odst. 1 správního řádu k § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění zákona č. 158/1994 Sb. k vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší*) Rozhodl-li správní orgán o porušení povinnosti stanovené v § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami,**) pouze na základě protokolu o autorizovaném měření emisí, který nesplňuje požadavky vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 117/1997 Sb., nelze z tohoto jediného důkazu, byla-li jeho objektivita a soulad s právními předpisy zpochybněna, učinit dostatečně prokazatelný závěr o skutečnosti, že žalobce porušil svou zákonnou povinnost. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2003, čj. 7 A 195/2000-55) Akciová společnost V. v B. proti Ministerstvu životního prostředí o pokutu za nedodržení emisních limitů. Rozhodnutím žalovaného ze dne 21. 8. 2000 bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a bylo potvrzeno napadené rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu v Hradci Králové, ze dne 9. 5. 2000, kterým byla žalobkyni podle § 18 odst. 6 písm. a) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (dále též "zákon o ochraně ovzduší"), ve znění pozdějších předpisů, uložena pokuta ve výši 600 000 Kč za porušení povinnosti stanovené v § 7 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, spočívající v nedodržení emisních limitů pro tuhé znečišťující látky a oxid uhelnatý při provozu uhelné kotelny. Žalobou podanou u Vrchního soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení shora označených rozhodnutí s tím, že uvedená rozhodnutí jí způsobují majetkovou újmu ve výši 834 000 Kč. Žalobkyně především namítala, že pokuta a její výše nebyla řádně odůvodněna: jediným důkazem, o nějž se rozhodnutí opírají, je protokol č. 199/99 o měření emisí v uhelné kotelně v O., které bylo provedeno 15.-16. 11. 1999 měřicí a servisní skupinou E.; ten však nesplňuje požadavky vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší (dále též "vyhláška č. 117/1997 Sb."). Podle názoru žalobkyně správní orgán nerespektoval ustanovení § 32 odst. 1 spr. ř. tím, že nezjistil přesně a úplně stav věci a za tím účelem si neopatřil podklady pro rozhodnutí. Jako důkaz označila žalobkyně mj. znalecký posudek Ing. Vladimíra Ch. ze dne 1. 11. 2000. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl mimo jiné, že spisová vložka jednoznačně dokládá neplnění povinností provozovatele velkého zdroje znečišťování ovzduší podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší, neboť protokol o autorizovaném měření emisí č. 199/99 potvrzuje výrazné překročení stanoveného emisního limitu oxidu uhelnatého a tuhých znečišťujících látek v roce 1999 u obou kotlů na uhelném dole v O. Správní orgán I. stupně tak v sankčním rozhodnutí vycházel ze zákonných podmínek, podle kterých orgán ochrany ovzduší uloží za takové porušení povinnosti provozovatele velkého nebo středního zdroje pokutu ve výši od 10 000 do 10 000 000 Kč. K námitce žalobkyně žalovaný uvedl, že v odvolacím řízení nebyly shledány nedostatky zmíněného protokolu č. 199/99 o měření emisí a v technických, ryze odborných záležitostech měření emisí správní orgán akceptuje výsledky autorizované skupiny k takovému měření oprávněné. Žalovaný vyslovil názor, že zpracovatel posudku Ing. Ch. není oprávněn v oboru životního prostředí a jeho závěry nelze akceptovat, neboť jsou chybné a nesouvisející se zjištěným překročením emisních limitů. Žalobkyně v replice zejména namítla, že tepelná účinnost kotlů vypočtená na základě údajů uvedených v protokolu č. 199/99 je naprosto . Podrobně dále popsala námitky technického charakteru vztahující se k provedenému měření obsaženému v protokolu č. 199/99. Žalobkyně dále poukázala na porušení ustanovení § 46 a § 47 odst. 3 spr. ř. a konstatovala, že správní orgán neprovedl hodnocení jediného důkazu, kterým se stal chybný protokol. Žalobkyně rovněž poznamenala, že podle § 10 odst. 2 vyhlášky č. 117/1997 Sb. musí vyhodnocení jednorázového měření obsahovat emisní faktory, které jsou stanovovány na základě množství paliva spáleného během prováděného měření. Emisní faktory jsou pak dále využívány ke stanovení množství emisí produkovaných měřeným zdrojem, z něhož provozovatel počítá roční poplatek ze znečišťování ovzduší. Jestliže je do výpočtu emisního faktoru vložen chybný údaj o palivu spotřebovaném během měření, pak je i údaj emisního faktoru pro jednotlivé zpoplatněné látky chybný. Žalovaný však ani v tomto ohledu neshledal formální nedostatky protokolu. Žalobkyně konečně uvedla, že ve snaze vyvrátit vyjádření žalovaného zadala docentu Ing. H., CSc., zpracování dalšího znaleckého posudku. Ten jednoznačně potvrdil závěry znaleckého posudku Ing. Ch. a přidal další závažná zjištěná pochybení učiněná v protokolu č. 199/99 vyhotoveného měřicí a servisní skupinou E., kterými zcela zpochybnil všechny hodnoty a výsledky uváděné v tomto protokolu. Nejvyšší správní soud, na nějž věc přešla podle § 132 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Zrušil proto napadené rozhodnutí žalovaného pro vady řízení a se zřetelem k tomu, že v dalším řízení bude třeba zásadního doplnění, zrušil také rozhodnutí správního orgánu I. stupně (§ 78 odst. 1 a 3 s. ř. s.). Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, jsou provozovatelé velkých a středních zdrojů znečišťování povinni dodržovat stanovené emisní limity (§ 5 odst. 5 až 7) a přípustnou tmavost kouře (§ 5 odst. 4 a 5). Podle ustanovení § 5 odst. 5 téhož zákona platí, že seznam znečišťujících látek, kategorizaci zdrojů znečišťování a limity znečišťování pro zdroje uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až c) a přípustnou tmavost kouře vyhlásí Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. Emisní limity a způsob jejich kontroly vyhlásí Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví po vzájemné dohodě. Podle odstavce 8 téhož ustanovení se množství znečišťujících látek vypouštěných ze zdroje zjišťuje měřením nebo se stanoví bilančním výpočtem. Měření se provádí v místě, za kterým již nedochází k dalšímu čištění nebo ředění vypouštěných plynů. Podrobnosti o místě a způsobu měření stanoví zvláštní předpis. Tímto zvláštním předpisem je vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší. Podle svého ustanovení § 1 tato vyhláška obsahuje a) seznam látek znečišťujících ovzduší, kategorizaci stacionárních zdrojů znečišťování, limity znečišťování, přípustnou tmavost kouře a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů znečišťování, b) způsob zjišťování množství emisí a technické prostředky měření emisí, c) požadavky na vedení provozní evidence velkých a středních zdrojů znečišťování, d) požadavky na kvalitu, způsob dodávky a prodej paliv. Podle ustanovení § 18 odst. 6 písm. a) zákona o ochraně ovzduší uloží orgán ochrany ovzduší pokutu ve výši od 10 000 do 10 000 000 Kč provozovateli velkého nebo středního zdroje znečišťování, který porušuje povinnosti stanovené v § 7 odst. 1 písm. b) zákona. Pokutu podle odstavce 8 téhož ustanovení lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy orgán ochrany ovzduší zjistil porušení povinností, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k překročení emisního limitu nebo k porušení povinností došlo. Při stanovení výše pokuty přihlíží orgán ochrany ovzduší k množství a obsahu emitovaného znečištění ovzduší a k závažnosti porušení povinností. Správní orgány obou stupňů opřely svůj závěr o tom, že žalobkyně se dopustila správního deliktu podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší, pouze o jeden důkaz, a to protokol č. 199/99 o autorizovaném měření emisí provedeném ve dnech 15.-16. 11. 1999 měřicí a servisní skupinou E. Žalobkyně však v podané žalobě zpochybňuje protokol o měření emisí a dovolává se toho, že protokol nesplňuje požadavky vyhlášky č. 117/1997 Sb. Svoje tvrzení dokládá znaleckým posudkem Ing. Ch., v němž tento znalec konstatuje nesplnění požadavků na délku měření emisí podle § 9 odst. 1 písm. a) a § 9 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 117/1997 Sb., dále poukazuje na nesrovnalosti v údajích v protokolu, které vykazují nereálné hodnoty v účinnosti obou kotlů, a konečně uvádí, že kotle mají stejné výrobní číslo, a nelze tedy zjistit, kdy byl který kotel měřen. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný správní orgán (stejně tak jako správní orgán I. stupně) vycházel pouze z protokolu č. 199/99; uvedený protokol však nepředstavuje nevyvratitelný důkaz, jsou-li účastníkem předestřeny důkazy, které způsob a závěr měření vyvracejí nebo alespoň vážně zpochybňují. Žalobkyně v podané žalobě namítla skutková tvrzení, která - pokud by byla dokazováním potvrzena - by zjevně ovlivnila celkové skutkové zjištění. I když správní orgán uvedl, že akceptuje výsledky autorizované skupiny k takovému měření oprávněné, nelze přehlédnout, že námitky žalobkyně směřují především proti postupu při získávání podkladů pro výsledné závěry. Žalobkyně zejména namítá, že nebylo dodrženo ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 117/1997 Sb., podle nějž se při jednorázovém měření manuálními metodami u zdrojů znečišťování s proměnlivými provozními podmínkami provádí nejméně šest jednotlivých měření pokrývajících alespoň 12 hodin provozu zdroje znečišťování. Žalobkyně namítá, že tato povinnost nebyla splněna při měření tuhých znečišťujících látek, protože byla provedena jen tři jednotlivá měření pokrývající dobu od 9.30 do 14.30 hodin. Dále žalobkyně poukazuje na to, že podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. b) citované vyhlášky platí, že použije-li se k jednorázovému měření přístrojů pro kontinuální měření, činí minimální doba měření u zdrojů znečišťování s proměnlivými provozními podmínkami 12 hodin. Tato povinnost nebyla splněna ani při měření plynných emisí, protože měření byla prováděna od 9.25 do 15.25 hodin (dne 15. 11. 1999), respektive od 7.47 do 13.47 hodin (dne 16. 11. 1999), a to představuje dobu měření pouhých šesti hodin. Dále je namítáno, že údaje v protokolu ukazují nereálné hodnoty v účinnosti obou kotlů. Autorizované měření emisí nesplňuje požadavky stanovené výše uvedenou vyhláškou, z protokolu nelze zjistit místo měření a měřené kotle mají stejné výrobní číslo; nelze tedy zjistit, kdy byl který kotel měřen. V této souvislosti nutno konstatovat, že protokol č. 199/99 sice v bodě 1 uvádí, že odběry vzorků a stanovení dále uvedených faktorů zdroje bylo provedeno v souladu se zákonem o ochraně ovzduší, s vyhláškou č. 117/1997 Sb. a s příručkou jakosti autorizované skupiny E., avšak z dalšího obsahu protokolu - který obsahuje kromě slovního doprovodu pod bodem tři (podklady pro měření) pouze řadu grafů a tabulek, aniž by byl doplněn slovním popisem závěrů, k nimž měřicí a servisní skupina při měření dospěla - nelze jeho objektivitu a soulad s platnou právní úpravou bez dalšího dovodit. Jestliže tedy žalobkyně vytýká materiální nesprávnost protokolu č. 199/99 jako jediného důkazu, o nějž správní orgán opřel svoje rozhodnutí, a tyto námitky nelze bez dalšího vyvrátit, nutno uzavřít, že došlo ke zpochybnění naplnění zákonných znaků skutkové podstaty správního deliktu uvedeného v ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší, tj. jeho objektivní stránky. Jestliže totiž správní orgány vytýkají žalobkyni porušení povinnosti stanovené v § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ovzduší (§ 18 odst. 6 tohoto zákona), podle něhož byla žalobkyně povinna dodržovat stanovené emisní limity, avšak v průběhu přezkumného soudního řízení je zpochybněn jediný důkaz, na jehož základě mělo být porušení této povinnosti doloženo, pak nelze uzavřít než tak, že dosud nebyl zjištěn základní předpoklad pro uložení sankce, tj. porušení povinnosti a z něho vyplývající poškození - případně ohrožení - zákonem chráněného zájmu. V tomto směru nutno zdůraznit, že zásada objektivní (materiální) pravdy představuje pro správní orgán i povinnost zjistit přesně a úplně skutečný stav věci (§ 32 odst. 1 spr. ř.) a získat dostatečný rozsah údajů a informací důležitých pro její posouzení, a to před rozhodnutím ve věci. Správní orgán je povinen úplně a přesně zjistit skutečný stav věci, který je pak podkladem pro rozhodnutí (§ 46 spr. ř.). Správní orgán není vázán návrhy účastníků řízení na provedení důkazů. Zjišťuje všechny právně významné skutečnosti, bez ohledu na to, v čí prospěch tyto skutečnosti svědčí. Zjištěný stav věci musí odpovídat skutečnosti. Zásada materiální pravdy vyjadřuje ve správním řízení nutný požadavek vysoké hodnoty pravdivosti a spravedlnosti vzhledem k tomu, že ve správním řízení bývá rozhodováno o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech právnických a fyzických osob na jednotlivých úsecích státní správy. Způsob a rozsah přesného a spolehlivého zjištění skutečného stavu věci závisí na správním orgánu, který řízení vede. Přitom však správní orgán odpovídá za splnění této zásady; to má svůj odraz zejména v odůvodnění správního rozhodnutí, v němž správní orgán uvádí, které skutečnosti byly podkladem pro jeho rozhodnutí a jakými úvahami byl při jejich hodnocení veden. V daném případě však správní orgán takto nepostupoval, neboť ve správním řízení neshromáždil dostatečné podklady pro závěr o tom, že žalobkyně porušila povinnost uvedenou v ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší. Jediný důkaz, tj. protokol o měření č. 199/99, jehož objektivita a soulad s platnými právními předpisy byly zpochybněny, nelze za takový dostatečný podklad považovat. Z těchto důvodů soud plně přisvědčil žalobě v tom, že provedená zjištění nejsou dostačující k posouzení věci a že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, bude vyžadovat zásadní doplnění, spočívající v zajištění odborného vyjádření, případně doplnění znaleckého posouzení, z něhož by bylo možno dovodit, zda měření emisí provedené ve dnech 15. - 16. 11. 1999 bylo uskutečněno v souladu s vyhláškou č. 117/1997 Sb., a vypořádávající se i s dalšími námitkami žalobkyně v průběhu řízení uplatněnými, týkajícími se technických problémů a technických nesrovnalostí. Za tohoto stavu pak již nebylo nutné se zabývat námitkami žalobkyně, které směřovaly proti výši uložené pokuty. Při novém projednání věci jsou správní orgány vázány právním názorem soudu, bude však třeba respektovat i ustanovení § 18 odst. 8 zákona č. 309/1991 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší, byla s účinností od 14. 8. 2002 zrušena vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, byl s účinností od 1. 6. 2002 zrušen zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Povinnost provozovatelů zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů dodržovat emisní limity, přípustnou tmavost kouře a další parametry je nyní stanovena v § 11 odst. 1 písm. b) posledně citovaného zákona.

http://docplayer.cz/17552075-Zapadoceska-univerzita-v-plzni-fakulta-ekonomicka-diplomova-prace-ekonomika-a-financovani-skolstvi-economy-and-fuding-of-education.html

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Diplomová práce. Ekonomika a financování školství. Economy and fuding of education. - PDF Download "ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Diplomová práce. Ekonomika a financování školství. Economy and fuding of education." 1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Diplomová práce Ekonomika a financování školství Economy and fuding of education Lumír Hodina Plzeň 2014 3 Prohlašují, že jsem diplomovou práci na téma Ekonomika a financování školství vypracoval samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce za použití pramenů uvedených v přiložené bibliografii. Plzeň dne 25. dubna podpis autora 4 Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Karlu Karlovcovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat za poskytnutí interních materiálů a odborných rad řediteli ZŠ a MŠ Mirošov panu Mgr. Rostislavu Judlovi a ekonomce školy paní Ivaně Čechové. 5 Obsah Úvod Systém školství v ČR Obecné cíle vzdělávání Zásady vzdělávání Druhy škol Předškolní vzdělávání Základní vzdělávání Střední vzdělávání Konzervatoře Vyšší odborné vzdělávání Vysoké školství Orgány veřejné správy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Česká školní inspekce Obec Kraj Financování školství Financování vysokých škol Financování regionálního školství Hospodaření škol Rozdělování prostředků v regionálním školství ZŠ a MŠ Mirošov Financování ZŠ a MŠ Mirošov Analýza hospodaření ZŠ a MŠ Mirošov Analýza nákladů Analýza výnosů Analýza výsledku hospodaření Finanční analýza ZŠ a MŠ Mirošov Vývoj bilanční sumy Vertikální a horizontální analýza Vertikální analýza 6 7.2.2 Horizontální analýza Rozdílové ukazatele Dílčí ukazatele finanční analýzy Ukazatele autarkie Ukazatele rentability Ukazatele likvidity Ukazatele aktivity Ukazatele financování Zhodnocení současné situace a návrh opatření na zlepšení Závěr Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam použitých zkratek Seznam použité literatury Seznam příloh 7 Úvod Porozhlédneme-li se kolem sebe, zjistíme, že jsou ve světě mezi jednotlivými státy patrné velké rozdíly. Je nutné si proto položit zásadní otázku, čím je tento stav způsoben. Někdo by mohl argumentovat stářím jednotlivých státních celků, někdo kulturními odlišnostmi a někdo pak něčím zcela odlišným. Tyto argumenty je však možné akceptovat pouze částečně. Dnes totiž již nežijeme ve světě, kde se jednotlivé státy vyvíjejí zcela izolovaně, ale ve světě, kde globalizace dosáhla takové úrovně, že jednotlivé státy jsou na sobě navzájem existenčně závislé. Pomyslná propast mezi jednotlivými státy musí tedy být způsobena něčím jiným. Tím něčím, co činí rozdíl mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, je vzdělanost jejich obyvatelstva. Růst kvalifikované pracovní síly přispívá k mobilitě a flexibilitě pracovní síly, a tím i k rozvoji celé ekonomiky a zároveň posiluje demokracii a svobodu (Ochrana, Pavel, & Vítek, 2010, str. 107). Ne nadarmo se říká, že investice do svého vzdělání je pro člověka ta nejlepší investice vůbec. Přesně to pak analogicky platí i v případě států. Investice do vzdělání jejich obyvatelstva je to nejlepší, co můžou udělat pro svůj budoucí růst. Nevýhodou této investice je však skutečnost, že její pozitivní výsledky nejsou vidět ihned. Jedná se o dlouhodobý proces, který začne nést ovoce teprve až po několika letech. Právě z tohoto důvodu se pak mnozí čelní představitelé rozvojových zemí zaměřují raději na nic neřešící investice zajišťující pro stát pouze bezprostřední a krátkodobý přínos a přitom si neuvědomují, že se díky své krátkozrakosti točí v začarovaném kruhu, z kterého nevede žádná cesta ven. Vyspělé země tuto chybu většinou nedělají, a tak se pomyslné nůžky mezi nimi a rozvojovými zeměmi rozevírají stále více a více. Diplomová práce bude věnována problematice ekonomiky a financování školství v České republice (ČR). Zvláštní důraz zde bude kladen na podání podrobné charakteristiky systému školství v ČR a financování jednotlivých typů škol. Významnou částí práce bude zpracovaná finanční analýza některých vybraných ukazatelů pro ZŠ a MŠ Mirošov, na jejímž základě bude následně zhodnocena současná situace tohoto subjektu a budou navržena vhodná opatření, která povedou k jejímu zlepšení. V úvodu práce bude dán prostor k podrobné charakteristice současného systému českého školství. Na základě aktuální právní úpravy budou popsány jednotlivé druhy 7 8 předškolních zařízení, škol a školských zařízení, přičemž bude kladen důraz na podrobný popis rysů charakteristických právě pro jejich daný typ. Důležitou součástí bude také charakteristika jednotlivých orgánů veřejné správy, které svou činností do oblasti školství zasahují. Velká pozornost bude věnována financování jednotlivých typů škol, které je závislé na podobě jejich zřizovatele. Bude zde vysvětleno jakým způsobem a z jakých prostředků jsou školy financovány v případě veřejného sektoru a jakým způsobem jsou financovány v případě sektoru soukromého. Pozornost bude zaměřena především na problematiku financování regionálního školství, jehož se bude týkat celá praktická část této práce. Následně bude provedena již samotná analýza vybraného subjektu, kterým je v tomto případě ZŠ a MŠ Mirošov, jejímž zřizovatelem je město Mirošov. Analýza bude sestávat ze tří částí: analýzy financování, analýzy hospodaření a finanční analýzy. Díky provedené analýze bude možné podrobně popsat a zhodnotit současnou finanční situaci školy. Na závěr práce budou na základě provedené finanční analýzy a jejích výstupů navržena vhodná opatření, která by měla vést ke zlepšení zjištěné situace. Samozřejmostí bude také vysvětlení, v čem konkrétním budou daná opatření pro budoucí stav školy přínosná a jakým způsobem by měla být implementována. Při zpracování práce se bude vycházet především z tematicky zaměřené odborné literatury, a to ať již české, tak i zahraniční, platných právních předpisů, internetových zdrojů a interních informací získaných ze ZŠ a MŠ Mirošov. 8 9 1 Systém školství v ČR Na vzdělání lze pohlížet jako na veřejný statek, resp. slovy školského zákona veřejnou službu, kterou stát poskytuje svým občanům. V ČR má každý občan právo na vzdělání. Toto právo je mu garantováno ústavním pořádkem ČR, resp. čl. 33 Listiny základních práv a svobod (LZPS) a čl. 2 Protokolu č. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dle LZPS má být toto vzdělání bezplatné, a to minimálně v případě státních základních a středních škol. Právo na bezplatné vzdělání však nevylučuje možnost zpoplatněného vzdělání realizovaného soukromými, resp. církevními školami. Problematika vzdělávání a školství čerpá kromě ústavněprávních pramenů také z pramenů na úrovni zákonných a podzákonných právních předpisů, jejichž prostřednictvím zákonodárce, vláda a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) upravuje systém vzdělávání a školství. Z těchto právních předpisů je nutné jmenovat především zákon č. 564/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání a zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Tyto zákony upravují především jednotlivé součásti tvořící vzdělávací soustavu v ČR. Kromě práva na bezplatné vzdělání ukládá LZPS občanům ČR zároveň povinnost školní docházky, přičemž ta je povinná pouze po dobu stanovenou zákonem, která dle 34 školského zákona činí devět školních roků, trvá však nejdéle do konce školního roku, ve kterém žák dosáhl věku 17 let (Klíma, 2010). V této kapitole rozdělené do čtyř podkapitol budou nejprve definovány cíle vzdělávání stanovené školským zákonem. Obdobně budou v následující podkapitole definovány zásady vzdělávání. Ve třetí podkapitole bude podrobně popsán systém škol a školských zařízení v ČR, přičemž budou vystiženy především ty jejich rysy, které jsou pro daná zařízení charakteristické. Zvláštní důraz bude věnován základním školám a mateřským školám, neboť součástí této diplomové práce je i finanční analýza konkrétní základní a mateřské školy. Ve čtvrté podkapitole budou charakterizovány jednotlivé orgány veřejné správy, jejichž činnost se vztahuje k oblasti školství. 9 10 1.1 Obecné cíle vzdělávání Základní cíle poskytovaného vzdělávání jsou dle 2 odst. 2 školského zákona následující: rozvoj osobnosti člověka, zisk všeobecného nebo všeobecného a odborného vzdělání, pochopení a následné uplatňování zásad demokracie, právního státu, základních lidských práv a svobod včetně smyslu pro sociální soudržnost, pochopení principu rovnosti mezi muži a ženami ve společnosti, budování národního a státního vědomí, seznámení se se světovými a evropskými hodnotami a tradicemi, pochopení zásad a pravidel vyplývajících z evropské integrace, zisk znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví. 1.2 Zásady vzdělávání Školský zákon pro vzdělávání stanovuje v 2 odst. 1 zásady, které tvoří společně základní pilíře celého vzdělávacího systému v ČR a prostupují celým tímto systémem. Jedná se o tyto zásady: zásada rovného přístupu každého občana ČR nebo Evropské unie (EU) ke vzdělávání bez jakékoliv diskriminace, zásada zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, zásada vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti mezi účastníky vzdělávání, zásada bezplatnosti základního a středního školství pro občany ČR a občany EU, zásada svobodného šíření poznatků vyplývajících ze současného stavu poznaní světa, zásada zdokonalování vzdělávacího procesu na základě dosažených vědeckých výsledků a používání moderních účinných pedagogických přístupů a metod, zásada hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování vzdělávacích cílů stanovených školským zákonem a vzdělávacími programy, zásada možnosti celoživotního vzdělávání. 10 11 1.3 Druhy škol Jak již bylo výše uvedeno, školský zákon říká, že vzdělávací soustava je tvořena školami a školskými zařízeními. V této kapitole se budu věnovat pouze členění škol. Dle 7 školského zákona je soustava škol tvořena mateřskými školami, základními školami, středními školami, konzervatořemi, vyššími odbornými školami, základními uměleckými školami a jazykovými školami s právem státní jazykové zkoušky. Střední školy jsou pak dále děleny na gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště. Proto, aby byl výčet škol úplný, je nutné nahlédnout do zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, který zavádí jako nejvyšší stupeň škol vysoké školy. Aby mohla škola nebo školské zařízení vykonávat vzdělávací činnost, pro kterou byly svým zřizovatelem založeny, je nutné, aby byly zapsány do školského rejstříku. Vzdělávání ve školách a školských zařízeních je zajišťováno pedagogickými pracovníky, jimž se podrobně věnuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Školy je možné dělit dle různých kritérií. Jedním z možných dělení, je dělení podle zřizovatele školy, kterým může být podle 8 školského zákona kraj, obec, dobrovolný svazek obcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo spravedlnosti ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR a registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění zřizovat církevní školy a ostatní fyzické a právnické osoby. Podle zřizovatele pak lze dělit školy na státní, vojenské, policejní, požární, obecní, církevní a soukromé. V případě, že zřizovatelem je obec, kraj, resp. dobrovolný svazek obcí, má škola nebo školské zařízení podobu školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace. Církev, náboženské společnosti a ostatní právnické nebo fyzické osoby zřizují školy a školská zařízení v podobě školských právnických osob nebo právnických osob podle zvláštních právních předpisů. V případě, že je zřizovatelem některé z ministerstev, kterým zákon tuto možnost poskytuje, mají školy nebo školská zařízení podobu školské právnické osoby nebo státní příspěvkové organizace (MŠMT), organizační složky státu nebo její součásti (Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti 11 12 a Ministerstvo práce a sociálních věcí). Zřizuje-li Ministerstvo zahraničních věcí školu při diplomatické nebo konzulární misi, stává se tato škola součástí těchto úřadů. Existuje ještě další možnost členění škol, která seskupuje školy podle úrovně, na níž se ve vzdělávací soustavě nacházejí. Takovýto systém pak rozděluje vzdělání na předškolní vzdělání, primární vzdělání, nižší sekundární vzdělání, vyšší sekundární vzdělání, post-sekundární vzdělání a terciární vzdělání. Pro ilustraci a pochopení, jaký je vztah mezi jednotlivými stupni škol slouží schéma vzdělávací soustavy v ČR, které je uvedeno v Příloze A. Toto schéma znázorňuje členění podle dvou ze tří výše zmíněných kritérií Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání je upraveno v části druhé školského zákona. Cílem předškolního vzdělávání není suplovat výchovnou roli rodiny, nýbrž ji vhodným způsobem doplňuje. Jedná se o etapu vzdělávání dítěte, ve které se rozvíjí jeho citové, rozumové a tělesné vlastnosti. Dochází také k osvojení základních pravidel společenského chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Na předškolní vzdělávání lze pohlížet jako na jakýsi vzdělanostní základ, v němž dítě získává poznatky o životě kolem sebe a podněty užitečné pro pokračující vzdělávání. Předškolní vzdělávání není povinné. Je realizováno především v mateřských školách nebo v přípravných třídách základních škol. Tento stupeň vzdělávání je určen pro děti ve věku od tří do šesti let (v případě odkladu do sedmi let), při existenci opodstatněných důvodů i pro děti mladší. Přednostní docházka do mateřských škol se nabízí dětem, které se nacházejí v posledním roce před nástupem do základní školy. Mateřské školy mohou mít charakter buď samostatného školského zařízení, nebo mohou působit jako součást jiných školských zařízení (Národní ústav pro vzdělávání, 2013). Na následujících tabulkách je možné pozorovat nejprve počty mateřských škol řazených podle jejich zřizovatele, kterým mohou být subjekty uvedené v kapitole Druhy škol, jednak počty dětí, které navštěvují mateřské školy. Obě tabulky znázorňují data ze školních let 2003/2004 až 2012/ 13 v tom v tom v tom v tom Tab. č. 1: Počty mateřských škol podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Mateřské školy Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Z tabulky je patrná jasná převaha veřejných mateřských škol před soukromými, přesto je však možné pozorovat v posledních třech letech razantní nárůst soukromých mateřských škol. Nejčastějším zřizovatelem mateřských škol ve sledovaném období byly obce. Tab. č. 2: Vývoj počtu dětí v mateřských školách ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Děti Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR 13 14 V posledních letech se řeší problém nedostatku míst v mateřských školách. Je to dáno tím, že v minulosti byla tato místo zredukována. Nyní však nastupuje do mateřských škol silná generace, což je vidět i z uvedené tabulky Základní vzdělávání Základní vzdělávání má svůj zákonný základ v části třetí hlavě druhé školského zákona. V 44 výše zmíněného zákona je cíl základního vzdělávání stanoven následovně. Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění. Jinými slovy jeho podstata tkví v tom, že stát poskytuje žákům základy využitelné pro jejich celoživotní učení. Výuka v rámci základního vzdělávání je realizována na základní škole (devítiletý program), základní škole speciální (desetiletý program), na nižším stupni víceletých gymnázií a konzervatoří v osmiletém oboru vzdělání tanec. Výuka probíhá podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání doplněného o standardy základního vzdělání. Základní vzdělání je považováno za ukončené po splnění povinné školní docházky, obvykle tedy po devíti letech studia, resp. ukončením školního roku, v němž žák dosáhl 17 let. Základní vzdělání je možné získat také splněním kursu pro získání základního vzdělání, který je realizován základní nebo střední školou. Tyto kursy jsou určeny pro lidi, kteří neukončili základní vzdělání v rámci povinné školní docházky. Dokončením základního vzdělání se žákovi otevírá možnost pokračovat ve studiu na střední škole nebo jejím ekvivalentu v rámci systému středního vzdělávání. Pro žáky, u kterých zjistí školské poradenské zařízení, že trpí středně těžkým a těžkým mentálním postižením, souběžným postižením s více vadami a autismem, je základní vzdělávání většinou poskytováno v základních školách speciálních. Toto vzdělávání je zaměřeno přímo na potřeby těchto žáků. Cílem základních škol speciálních je usnadnit 14 15 v tom v tom žákům budoucí postup do dalšího stupně vzdělávání a zapojení se do praktického života. Výuka na těchto školách probíhá podle školních vzdělávacích programů v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro obor vzdělání Základní škola speciální. Absolvováním základní školy speciální získává žák možnost pokračovat na jednoleté, resp. dvouleté praktické škole. Zřizovatelé základních škol a základních škol speciálních jsou subjekty uvedené v kapitole Druhy škol. V následující tabulce jsou uvedeny počty základních škol a základních škol speciálních ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 podle jejich zřizovatele. Tab. č. 3: Počty základních škol a základních škol speciálních podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Základní školy a základní školy speciální Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Z tabulky je patrná jasná dominance veřejných základních škol. Zřizovatelem byly v tomto případě nejčastěji obce. V případě škol zřizovaných kraji se jedná o základní školy speciální. Z celkových čísel je vidět klesající trend počtu škol v ČR, který je dán dlouhodobým úbytkem počtu žáků základních škol. V posledních dochází k mírnému počtu žáků. Celkový vývoj počtu žáků v základních školách a základních školách speciálních je patrný na následující tabulce. V budoucnu se předpokládá ještě větší nárůst počtu žáků, neboť silné ročníky, které nyní navštěvují mateřské školy, budou postupně nastupovat do základních škol. 15 16 v tom v tom Tab. č. 4: Vývoj počtu žáků základních škol a základních škol speciálních ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 16 Žáci Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Střední vzdělávání Cílem středního vzdělávání je dle 57 školského zákona rozvoj vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které byly získány v průběhu základního vzdělávání a jsou důležité pro osobní rozvoj jedince. Žákům je poskytováno obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání, které je spojeno se všeobecným vzděláním, a jeho cílem je upevnit hodnotovou orientaci žáků. Dalším cílem je vytvoření předpokladů nutných pro plnoprávný osobní a občanský rozvoj, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání, resp. pracovní činnosti. Střední vzdělávání je dle 58 možné členit na tři stupně podle způsobu jejich zakončení. Zákon počítá se středním vzdělávání, středním vzdělávání s výučním listem a středním vzdělávání s maturitní zkouškou. Střední vzdělání lze získat, pokud je splněn jednoletý, resp. dvouletý vzdělávací program realizovaný v denní formě vzdělání. Střední vzdělání s výučním listem je žákem získáno úspěšným absolvováním dvouletého, resp. tříletého vzdělávacího programu v denní formě vzdělání. Lze jej však získat i úspěšným absolvováním vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem. Střední vzdělání s maturitní zkouškou je získáno úspěšným absolvováním vzdělávacího programu 17 v tom v tom v tom šestiletého nebo osmiletého gymnázia, čtyřletého vzdělávacího programu denní formy vzdělávání, vzdělávacího dvouletého programu nástavbového studia denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Zřizovatelé škol v rámci středního vzdělávání se opět řídí 8 školského zákona a jsou tedy stejní jako v předchozích dvou případech. V následujících tabulkách je znázorněn počet středních škol rozdělený podle jejich zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 a vývoj žáků středních škol ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013. Tab. č. 5: Počty středních škol podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Střední školy Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj neveřejný soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Z tabulky je zřejmé, že i v oblasti středního vzdělávání hraje hlavní úlohu stát. Asi 75% všech středních škol má za svého zřizovatele subjekt v rámci veřejného sektoru. Tím je pak nejčastěji kraj. Na rozdíl od předchozích vzdělávacích stupňů dochází ke zvyšování relativního poměru soukromých a církevních středních škol na celkovém počtu středních škol. Tento poměr činí cca 25%. 17 18 v tom v tom Tab. č. 6: Vývoj počtu žáků středních škol ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Žáci Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR V případě středního školství je situace obdobná jako u základního školství. Počet žáků v průběhu let klesá, ale i v případě středních škol lze do budoucna předpokládat jejich narůst Konzervatoře Cílem vzdělávání v konzervatořích je dle 86 školského zákona rozvoj znalostí, dovedností a dalších schopností žáka, které získal v základním a v základním uměleckém vzdělávání. Konzervatoře dále poskytují všeobecné vzdělání a připravují žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko-pedagogických činností v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Vzdělávání v konzervatořích vytváří také předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti. Stejně jako v případě středního školství je i v případě konzervatoří možné jejich dělení na stupně podle jejich zakončení. Podle 87 střední vzdělání s maturitní zkouškou je získáno úspěšně ukončeným šestiletým vzdělávacím programem v denní formě nebo osmiletým vzdělávacím programem v denní formě. Vyšší odborné vzdělávání v konzervatoři je získáno úspěšným ukončením šestiletého nebo osmiletého vzdělávacího programu. Zřizovatelé konzervatoří jsou stejní jako v předchozích případech a jsou upraveni v 8. Na následujících tabulkách je znázorněn jednak počet konzervatoří podle 18 19 v tom v tom v tom v tom zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 a vývoj počtu žáku konzervatoří ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013. Tab. č. 7: Počty konzervatoří podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Konzervatoře Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Z tabulky je patrné, že vývoj počtu konzervatoří v ČR je víceméně konstantní, což je dáno povahou školy. Většina konzervatoří je zřizována krajem. Soukromé subjekty a církev zaujímají cca třetinový podíl. Tab. č. 8: Vývoj počtu žáků konzervatoří ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Žáci Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Od počtu konzervatoří se odvíjí počet jejich žáků. U nich je v poslední době patrný mírný nárůst. 19 20 v tom v tom Vyšší odborné vzdělávání Cílem vyššího odborného vzdělávání je rozvoj a prohloubení znalostí a dovedností, které studenti získali v rámci středního vzdělávání, a poskytnutí všeobecného a odborného vzdělání a praktické přípravy pro výkon náročných činností. Úspěšným absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu student dosáhne stupně vyššího odborného vzdělání. Vyšší odborné vzdělání je koncipováno jako tříleté v denní formě včetně odborné praxe. V případě zdravotnických oborů trvá vyšší odborné vzdělávání tři a půl roku. V případě vyššího odborného školství jsou zřizovatelé stejní, jako v předchozích případech. V následujících tabulkách jsou znázorněna data týkající se počtu vyšších odborných škol podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 a vývoj počtu žáků vyšších odborných škol ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013. Tab. č. 9: Počty vyšších odborných škol podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Vyšší odborné školy Celkem veřejný MŠMT jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Z tabulky je patrné, že změna v počtu vyšších odborných škol ve sledovaném období se mění pouze nepatrně. Dominantní pozici má veřejný sektor, v jehož rámci je nejčastějším zřizovatelem vyšších odborných škol kraj. Asi třetina škol je pak zřizována soukromými subjekty či církví. 20 21 v tom v tom Tab. č. 10: Vývoj počtu žáků vyšších odborných škol ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Žáci Celkem Veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý Církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Počty žáků vyšších odborných škol uvedené v tabulce jsou v daném období přibližně stejné. Malý pokles je způsoben především poklesem žáků v soukromých vyšších odborných školách a drobným snížením počtu žáků církevních vyšších odborných škol Vysoké školství Nejvyšším stupněm vzdělávací soustavy v ČR jsou vysoké školy. Ty upravuje zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Dle 1 jsou vysoké školy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. Podstatným rozdílem od předešlých druhů škol je skutečnost, že vysoké školy jsou dle zákona považovány za právnickou osobu. Vysoké školy podle 2 vysokoškolského zákona uskutečňují akreditované programy a programy celoživotního vzdělávání. Tyto studijní programy se dělí na bakalářské, magisterské a doktorské. Podle toho, jaký typ studijního programu vysoká škola uskutečňuje, je možné je dělit na vysoké školy univerzitního a vysoké školy neuniverzitního typu. Typ školy je pak uveden v jejím statutu. Přičemž vysoké školy univerzitního typu mohou realizovat všechny typy studijních programů a s tím související výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další činnost. Tyto vysoké školy se 21 22 ve své organizační struktuře člení na fakulty. To, že se jedná o vysokou školu univerzitního typu, by mělo být většinou patrné již ze samotného názvu, ve kterém může takováto vysoká škola používat slovo univerzita. Vysoké školy neuniverzitního typu realizují bakalářské a někdy také magisterské studijní programy. Zároveň mohou provozovat s nimi související výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další činnost. Organizační struktura těchto vysokých škol není tvořena fakultami. Vysoké školy se dělí na veřejné, soukromé a státní, přičemž ty se dále dělí na vojenské a policejní. Veřejné vysoké školy se zřizují zákonem. V následujících tabulkách jsou uvedeny údaje o počtech vysokých škol v letech 2003 až 2012 a počtech studentů rozdělených podle studovaných studijních programů v letech 2003až Tab. č. 11: Počty vysokých škol v letech 2003/2004 až 2012/ Celkem Veřejné vysoké školy Soukromé vysoké školy Vysoké školy vojenské a policejní Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Z tabulky je patrný vysoký nárůst soukromých vysokých škol od počátku sledovaného období do současnosti. Naopak počet veřejných a státních vysokých škol je víceméně konstantní. Tab. č. 12: Vývoj počtu studentů vysokých škol podle studovaných studijních programů v letech 2003/2004 až 2012/2013 Forma studia Typ studijního programu Studenti Celkem Prezenční studium celkem v bakalářských studijních programech 23 v magisterských studijních programech v navazujících magisterských studijních programech v doktorských studijních programech Distanční a kombinované studium celkem v bakalářských studijních programech v magisterských studijních programech v navazujících magisterských studijních programech v doktorských studijních programech Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Z tabulky vyplývá, že od roku 2003 do roku 2012 došlo k nárůstu počtu vysokoškolských studentů o více jak , přičemž většina z nich studuje v distanční a kombinované formě studia. Růst je patrný především u bakalářských studijních programů, což je patrně dáno rozvojem bakalářských studijních programů na úkor magisterských studijních programů, u kterých lze naopak pozorovat výrazný pokles počtu studentů. Tito studenti však po ukončení bakalářského studijního programu většinou pokračují v navazujícím magisterském studijním programu, u kterého je opět možné zaznamenat znatelný narůst. S rostoucím celkovým počtem vysokoškolských studentů dochází zároveň k nárůstu počtu studentů doktorských studijních programů, byť již k ne tak hojnému jako v případě bakalářských a navazujících magisterských studijních programů. 23 24 2 Orgány veřejné správy Na tomto místě budou popsány jednotlivé orgány veřejné správy, jejichž činnost má dopad na úsek školství, a jejich úloha. Na prvním místě se bude jednat o MŠMT, které jakožto ústřední správní orgán má celostátní působnost a činnost školství zabezpečuje na té nejvyšší úrovni. Dále to pak bude Česká školní inspekce, orgány krajů a orgány obcí. 2.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy má svůj zákonný základ stejně jako ostatní ministerstva v Ústavě ČR, konkrétně v čl. 79. Tento článek má však charakter blanketové právní normy a úpravu ministerstev ponechává na prováděcím zákoně, kterým je v tomto případě tzv. kompetenční zákon (zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky). Slovy kompetenčního zákona je MŠMT ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. MŠMT dále koordinuje činnost ostatních ministerstev, jiných ústředních orgánů uvedených v 2 kompetenčního zákona a profesních komor. Koordinace činnosti se týká oblasti uznávání odborné kvalifikace a oblasti získávání kvalifikací v systému dalšího vzdělávání. Tomuto ministerstvu je podřízena Česká školní inspekce, o které bude dále v textu podrobnější zmínka. MŠMT plní úkoly stanovené v zákonech a jiných obecně závazných právních předpisech v rámci okruhu své působnosti (viz výše) a úkoly, které pro něj vyplývají z členství ČR v EU a dalších integračních seskupeních a mezinárodních organizacích. Ministerstvo dále zkoumá v rámci své působnosti společenskou problematiku, provádí analýzy dosavadních výsledků, provádí opatření s cílem řešit aktuální otázky. MŠMT dále zpracovává koncepci rozvoje odvětví školství, mládeže a tělovýchovy, jejímž cílem je stanovit směr budoucího směřování celého odvětví. Pro rozvoj celého odvětví je 24 25 nezbytně nutný přísun dostatečného množství finančních zdrojů, proto MŠMT předkládá podklady nutné pro sestavení návrhů státních rozpočtů. Jednou z nejdůležitějších skutečností je fakt, že kterékoliv ministerstvo má tzv. zákonodárnou iniciativu, tedy právo předkládat Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrhy zákonů. K řešení otázek, které nemusejí být upraveny zákonem, mají ministerstva dle čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR pravomoc vydávat na základě a v mezích zákona vyhlášky. V čele MŠMT stojí ministr, který je členem vlády ČR. Ministr nese plnou zodpovědnost za chod Ministerstva. 2.2 Česká školní inspekce Česká školní inspekce, která je zřízená na základě školského zákona, je správní úřad, který má celostátní působnost. Z právního hlediska se jedná o organizační složku státu, která je účetní jednotkou. Česká školní inspekce se člení na ústředí České školní inspekce, které sídlí v Praze, a na jednotlivé inspektoráty České školní inspekce. V čele České školní inspekce stojí ústřední školní inspektor, jenž je do úřadu jmenován ministrem školství, mládeže a tělovýchovy. Působnost České školní inspekce je dvojího charakteru. Má jednak charakter evaluační, jednak charakter kontrolní. Účelem evaluace je zjišťování a hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání. Závěrečným výstupem provedené evaluace je inspekční nebo tematická zpráva. Smyslem kontrolní činnosti České školní inspekce je dohled nad dodržováním správních právních předpisů vztahujících se k poskytovanému vzdělání a školských služeb. Závěrečným výstupem je v tomto případě protokol. Česká školní inspekce může svoji inspekční činnost provádět v rámci své působnosti také na základě podnětů, stížností a petic nebo na základě žádosti na přiznání dotace podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením. 2.3 Obec Obec je prvním ze dvou celků, které vykonávají územní samosprávu ve školství. 25 26 Při činnosti obce, jejímž cílem je zajišťovat školské služby, musí obec dbát zejména na soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce, s potřebami trhu práce celkovým rozvojem území obce a musí zároveň dbát také na jejich dostupnost. Obec má povinnost zajišťovat podmínky pro plnění povinné školní docházky pro děti s místem trvalého pobytu na území obce a pro děti, které jsou umístěny ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy na území obce, a které nemají možnost vzdělávat se ve školách zřízených přímo při těchto školských zařízeních. Ke splnění této povinnosti obec může přistoupit buď tak, že zřídí základní školu, nebo zařídí plnění povinné školní docházky ve škole, která byla zřízena jinou obcí nebo svazkem obcí. Do pravomoci obce spadá také možnost školu zrušit. Obec má dále povinnost zajistit pro děti předškolního věku s místem trvalého pobytu na území obce a pro děti, které jsou na území obce umístěny v dětském domově, v posledním roce před zahájení povinné školní docházky podmínky pro předškolní vzdělávání. Za tímto účelem buď zřizuje mateřskou školu, nebo zajišťuje předškolní vzdělávání v jiné mateřské škole. Obec nebo svazek obcí má kromě výše uvedených školských zařízení, jejichž zajištění občanům bylo pro obec povinností, možnost zřizovat, resp. zrušovat: základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení nebo školská zařízení, která jsou obvykle zřizována jinými zřizovateli, prokáže-li obec pro takovéto zařízení dostatečné zdrojové zabezpečení, a to finanční, materiální i personální. 2.4 Kraj Kraj je druhým z celků, které vykonávají územní samosprávu ve školství. Při činnosti kraje, jehož cílem je zajišťovat školské služby, se musí dbát zejména na soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů kraje, s potřebami trhu práce, s celkovým rozvojem území kraje a musí zároveň dbát také na jejich dostupnost. 26 27 Kraj má povinnost zajistit občanům podmínky pro vzdělávání v rámci středního a vyššího odborného vzdělávání. Dále poskytuje podmínky pro vzdělávání pro děti, žáky a studenty s nezdravotními postiženími a znevýhodněními, vzdělávání jazykového, základního uměleckého a zájmového a podmínky pro výkon ústavní výchovy. Na základě výše uvedené povinnosti kraje kraj zřizuje: střední školy (výjimečně s vyučovacím jazykem národnostních menšin), vyšší odborné školy, mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky se zdravotním postižením, základní školy speciální, školy při zdravotnických zařízeních, školská výchovná a ubytovací zařízení a zařízení školního stravování, jazykové školy s právem jazykové zkoušky, základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání a dětské domovy. Dále má kraj možnost zřizovat další školská zařízení a školské služby, mateřské školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny či školy a školská zařízení, která jsou běžně zřizována obcí nebo ministerstvem, dokáže-li je kraj dostatečně zdrojově zabezpečit. 27 28 3 Financování školství Existuje několik finančních zdrojů, z nichž je financováno bezplatné školství. U nás je v průměru na školství vydáváno cca 12% ze státního rozpočtu (138 mld. - rok 2013). Dalším významným zdrojem jsou finanční příspěvky obcí a měst, které jsou použity na provoz školních jídelen, hospodářský provoz školských zařízení apod. Obce tyto finanční prostředky získávají jako účelovou neinvestiční dotaci od státu, která je rozdělována příslušným krajským úřadem. Z celkových provozních výdajů je 60% až 65% použito na mzdy zaměstnanců. Část finančních prostředků mohou školy získávat také ze soukromých zdrojů. Financování jednotlivých skupin škol souvisí s tím, kdo dané školy spravuje. Z tohoto hlediska lze tedy rozlišovat: přímo řízené financování školství (především se jedná o vysoké školy), regionální školství (jedná se o všechny školy s výjimkou vysokých škol), ostatní přímo řízené organizace (Česká školní inspekce, Výzkumný ústav pedagogický, orgány veřejné správy ve školství, výzkumný ústav odborného školství) V kapitole 333 státního rozpočtu MŠMT jsou definovány závazné ukazatele ovlivňující financování, mezi které patří následující limity: limit počtu zaměstnanců, limit prostředků na platy, limit na ostatní osobní náklady, rozpočtovaný průměrný měsíční plat. Tyto závazné ukazatele jsou velice důležité, neboť MŠMT jejich prostřednictvím limituje prostředky na platy, stanovuje průměrný měsíční plat v resortu, reguluje zaměstnanost v příspěvkových organizacích resortu a organizačních složkách a garantuje meziroční navýšení platů zaměstnanců v resortu školství (Peková & Pilný, 2008). 28 29 V souladu s instrukcemi MF je návrh rozpočtu kapitoly zpracován ve struktuře výdajových bloků a okruhů. Výdajové bloky a okruhy jsou specifickými závaznými ukazateli na rok Tab. č. 13: Výdajové limity MŠMT pro rok 2013 (v tis. Kč) Zdroj: MŠMT, 2013 SPECIFICKÉ UKAZATELE ROZPOČTU celkem rozpočet kapitoly MŠMT Celkem výdaje MŠMT Věda a vysoké školy v tom: vysoké školy výzkum, vývoj a inovace z toho: programy spolufinancované z EU a FM Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací Podpora činnosti v oblasti mládeže Podpora činnosti v oblasti sportu v tom: sportovní reprezentace všeobecná sportovní činnost Výdaje spolufinancované programy celkem mimo výzkum, vývoj a inovace Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resort v tom: OPŘO. Společné a účelově vyčleněné úkoly, programy kulturního dědictví státní správa zahraniční rozvojová spolupráce program podpory vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchova sociální prevence a prevence kriminality protidrogová politika programy podpory příslušníků romské komunity mezinárodní konference, semináře Závazné limity pro odvětví školství pro rok 2013 jsou následující: limit počtu zaměstnanců (včetně EU a FM) osob mzdové prostředky celkem tis. Kč o prostředky na platy tis. Kč o prostředky na ostatní platby za provedenou práci/ ostatní osobní náklady ( OPPP / OON ) tis. Kč průměrný měsíční plat Kč Zdroj: Rozpočet kapitoly MŠMT na rok 2013, s 30 3.1 Financování vysokých škol V této kapitole bude stručně popsána problematika financování vysokých škol v ČR. Vysoké školy mají, jak již bylo řečeno výše, charakter buď vysoké školy veřejné, soukromé, nebo státní. Podle toho se posléze liší způsob jejich financování. Dotace neinvestičních výdajů jsou poskytovány na studium akreditovaných studijních programů, na programy celoživotního vzdělávání a na výzkumnou, vědeckou, vývojovou, uměleckou a tvůrčí činnost. Dotace se vztahují zároveň na rozvoj VŠ, ubytování a stravování studentů. Výše dotace pro vysokou školu se odvíjí jednak od počtu studentů na dané VŠ, jednak od vědy a výzkumu na dané VŠ. Činnosti VŠ, u kterých tento systém nelze použít, jsou dotovány normativně. Pro spravedlivé a objektivní stanovení finanční částky dotace je určen soubor ukazatelů. Prvním z těchto ukazatelů je tzv. ukazatel A, který zahrnuje: počet absolventů, normativní počet studentů (součin přepočteného počtu studentů násobený koeficientem ekonomické náročnosti), přepočteného počtu studentů (nárůst nesmí překročit 3% stavu z předchozího roku), počet rozpočtových studentů v akreditovaných studijních programech. Do stavu přepočteného stavu studentů se zahrnují pouze studenti, kteří mají občanství ČR. Nezapočítávají se studenti s jiným občanstvím, kteří mají povinnost hradit náklady spojené se studiem sami a nezapočítávají se nově akreditované studijní obory. Normativní počty studentů se vypočítají ze součinu počtu studentů a koeficientu náročnosti dané vysoké školy. Pro účely těchto výpočtů jsou jednotlivé fakulty rozděleny do skupin dle oborové příslušnosti s přihlédnutím k ekonomické náročnosti konkrétního studia. Základní normativ je částka, která vznikne vydělením finančních prostředků určených pro vzdělávací činnost s normativním počtem studentů všech vysokých škol, vyjma škol uměleckých. Z ekonomické náročnosti studia na dané vysoké škole se vypočítá výše příspěvku na jednoho studenta. Vynásobí-li se výše základního normativu s koeficientem stanoveným pro určitou fakultu, získá se příspěvek na jednoho studenta. 30 31 Dalšími ukazateli jsou např. stipendia pro studenty doktorských studijních programů (ukazatel C), pro studenty, kteří jsou občané cizího státu (ukazatel D), vzdělávací projekty, záměry a programy, které přesahují rámec jedné vysoké školy (ukazatel E), dotované projekty z Fondu rozvoje vysokých škol (ukazatel G), mimořádné rozvojové aktivity (ukazatel M), stipendia podle 9 odst. 3 zákona o vysokých školách (ukazatel S), ubytovací stipendia (ukazatel U) a dále mimořádné rozvojové programy vyhlášených ministerstvem (ukazatel I) (Peková & Pilný, 2008). V rámci své samosprávné působnosti veřejná vysoká škola hospodaří a nakládá se svým majetkem. Finanční prostředky jsou veřejným vysokým školám poskytovány MŠMT, které zároveň provádí kontrolu využití daných finančních prostředků. Veřejná vysoká škola hospodaří dle schváleného rozpočtu na jeden školní rok. Po uplynutí daného školního roku provádí a předkládá ministerstvu školství vyúčtování ve stanoveném termínu. Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou: poplatky spojené se studiem, výnosy z majetků, dotace ze státního rozpočtu, jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů nebo z rozpočtů měst a obcí, výnosy z doplňkové činnosti, příjmy z darů nebo dědictví. Veřejná vysoká škola je povinná vypracovat každoročně výroční zprávu o hospodaření a předložit jí opět ve stanoveném termínu ministerstvu školství. Veřejná vysoká škola dále musí zřizovat následující fondy: fond reprodukce investičního majetku, rezervní fond na krytí ztrát v následujících účetních obdobích, stipendijní fond, fond odměn. Tyto fondy se vytváří z výsledku hospodaření po zdanění. Stipendijní fond se vytváří převodem poplatků spojených se studiem a fond reprodukce investičního majetku z odpisů hmotného a nehmotného majetku. 31 32 Soukromá vysoká škola musí zajistit dostatečné finanční prostředky pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, uměleckou a další tvůrčí činnosti. Část příjmů soukromé vysoké školy tvoří školné, které je vybíráno od jejích studentů. MŠMT je oprávněno poskytnout soukromé vysoké škole (s formou obecně prospěšné společnosti) dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů, dále na program celoživotního vzdělávání a další spojenou činnost (Peková & Pilný, 2008). 3.2 Financování regionálního školství Financování a hospodaření v rámci regionálního školství se nachází v kompetenci institucí, které jsou pověřeny výkonem státní správy v příslušném školství. Jedná se o: obce, odbory školství krajských úřadů, MŠMT, Českou školní inspekci, Školskou radu a ředitele škol a předškolních zařízení. O výši rozpočtu jednotlivých škol či školských zařízení rozhoduje počet dětí ve školách Hospodaření škol Všechny základní a střední školy hospodaří jako příspěvkové organizace a musí se proto řídit zákony a vyhláškami o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu ČR (Peková & Pilný, 2008, str. 324). Hlavním příjmem každé školy je dotace, kterou poskytuje MŠMT prostřednictvím příslušného OŠ KÚ. Když škola hospodaří s přebytkem, může si danou finanční částku ponechat pro další činnost na následující období, aniž by se jí krátily prostředky na další školní rok. Příspěvková organizace odepisuje investiční hmotný majetek a tím si vytváří zdroj finančních prostředků na nové investice. Provoz školy je zajišťován následujícími výdajovými položkami: mzdy, sociální a zdravotní pojištění, příspěvek do FKSP, energie, 32

http://slideplayer.cz/slide/11212557/

Zvláštní část JUDr. Alena KLIKOVÁ. Evidence obyvatel, trvalý pobyt Zákon 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů. - ppt stáhnout Prezentace na téma: "Zvláštní část JUDr. Alena KLIKOVÁ. Evidence obyvatel, trvalý pobyt Zákon 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů."— Transkript prezentace: 1 Zvláštní část JUDr. Alena KLIKOVÁ 2 Evidence obyvatel, trvalý pobyt Zákon 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) Zákon 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) 3 Orgány vykonávající státní správu na úseku evidence obyvatel Ministerstvo vnitra, Ministerstvo vnitra, krajské úřady (zpracovatel), krajské úřady (zpracovatel), obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze městské části určené Statutem hlavního města Prahy a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen "obecní úřad obce s rozšířenou působností"), obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze městské části určené Statutem hlavního města Prahy a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen "obecní úřad obce s rozšířenou působností"), obecní úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, a na území vojenských újezdů újezdní úřady, (dále jen "ohlašovna"). obecní úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, a na území vojenských újezdů újezdní úřady, (dále jen "ohlašovna"). 4 Evidence obyvatel obecně Evidence obyvatel je vedena v informačním systému evidence obyvatel (dále jen "informační systém"), jehož správcem je ministerstvo. Evidence obyvatel je vedena v informačním systému evidence obyvatel (dále jen "informační systém"), jehož správcem je ministerstvo. Eviduje se např. rodné číslo, datum narození, manželství, apod. Eviduje se např. rodné číslo, datum narození, manželství, apod. 5 Poskytnutí osobních údajů z informačního systému - údaje z informačního systému v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. - údaje z informačního systému mohou poskytovat i způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. 6 Poskytování údajů – pokr. Obyvateli staršímu 15 let na základě písemné žádosti poskytuje ministerstvo, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo ohlašovna územního obvodu místa trvalého pobytu písemně údaje vedené v informačním systému k jeho osobě s výjimkou údajů uvedených v § 3 odst. 3 písm. p) (osvojení) a § 3 odst. 4 písm. q) (osvojení), který se poskytuje pouze obyvateli staršímu 18 let. Obyvateli staršímu 15 let na základě písemné žádosti poskytuje ministerstvo, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo ohlašovna územního obvodu místa trvalého pobytu písemně údaje vedené v informačním systému k jeho osobě s výjimkou údajů uvedených v § 3 odst. 3 písm. p) (osvojení) a § 3 odst. 4 písm. q) (osvojení), který se poskytuje pouze obyvateli staršímu 18 let. 7 Poskytování údajů – pokr. Za obyvatele mladšího 15 let a za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání, žádá o poskytnutí údajů jejich zákonný zástupce. Za obyvatele mladšího 15 let a za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání, žádá o poskytnutí údajů jejich zákonný zástupce. 8 Kontrola údajů v informačním systému Ministerstvo odpovídá za přesnost údajů v informačním systému tak, aby údaje odpovídaly aktuálnímu stavu. Ministerstvo odpovídá za přesnost údajů v informačním systému tak, aby údaje odpovídaly aktuálnímu stavu. Ostatní ministerstva, jiné správní úřady, soudy, právnické osoby a obyvatelé jsou povinni poskytnout ministerstvu k plnění tohoto úkolu potřebnou součinnost předáváním aktualizovaných údajů vedených v informačním systému a poskytováním údajů vyžádaných ministerstvem. Ostatní ministerstva, jiné správní úřady, soudy, právnické osoby a obyvatelé jsou povinni poskytnout ministerstvu k plnění tohoto úkolu potřebnou součinnost předáváním aktualizovaných údajů vedených v informačním systému a poskytováním údajů vyžádaných ministerstvem. 9 Uchovávání a archivování Po úmrtí obyvatele nebo prohlášení osoby za mrtvou se údaje vedené prostředcích výpočetní techniky uchovávají po dobu 75 let. Po úmrtí obyvatele nebo prohlášení osoby za mrtvou se údaje vedené prostředcích výpočetní techniky uchovávají po dobu 75 let. 10 TRVALÝ POBYT OBYVATEL Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. 11 Pokr. Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti. Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti. Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak. Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak. V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu občana, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky v případě, že se narodil v cizině. V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu občana, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky v případě, že se narodil v cizině. 12 Změna trvalého pobytu Při ohlášení změny místa trvalého pobytu je občan povinen vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu předložit občanský průkaz předložit občanský průkaz doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. 13 Zrušení údaje o místu trvalého pobytu Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. 14 RODNÁ ČÍSLA rodné číslo identifikátorem fyzické osoby rodné číslo identifikátorem fyzické osoby rodné číslo určuje ministerstvo. rodné číslo určuje ministerstvo. rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. první dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu. první dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu. rodná čísla přidělená fyzickým osobám narozeným před 1. lednem 1954 mají stejnou strukturu jako rodná čísla uvedená v odstavci 3, jsou však devítimístná s třímístnou koncovkou a nesplňují podmínku dělitelnosti jedenácti. rodná čísla přidělená fyzickým osobám narozeným před 1. lednem 1954 mají stejnou strukturu jako rodná čísla uvedená v odstavci 3, jsou však devítimístná s třímístnou koncovkou a nesplňují podmínku dělitelnosti jedenácti. 15 Registr rodných čísel Registr je informačním systémem veřejné správy, který je samostatnou funkční částí informačního systému, v němž jsou využívána veškerá rodná čísla a další pomocné související údaje. Registr je informačním systémem veřejné správy, který je samostatnou funkční částí informačního systému, v němž jsou využívána veškerá rodná čísla a další pomocné související údaje. Registr vytváří technické podmínky pro určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování, provádění změn rodných čísel a vedení jejich evidence. Registr vytváří technické podmínky pro určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování, provádění změn rodných čísel a vedení jejich evidence. Vede ho Ministerstvo vnitra Vede ho Ministerstvo vnitra 16 Rodná čísla - výdejová místa Ministerstvo předává rodná čísla výdejovým místům, kterými jsou matriční úřad, který přiděluje rodná čísla fyzickým osobám narozeným na území České republiky, matriční úřad, který přiděluje rodná čísla fyzickým osobám narozeným na území České republiky, zvláštní matrika, která přiděluje rodná čísla občanům narozeným v zahraničí, s výjimkou případů, kdy došlo k matriční události před 1. lednem 1950, a pokud tato událost byla zapsaná podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky, zvláštní matrika, která přiděluje rodná čísla občanům narozeným v zahraničí, s výjimkou případů, kdy došlo k matriční události před 1. lednem 1950, a pokud tato událost byla zapsaná podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky, policie, která přiděluje rodná čísla cizincům s povolením k pobytu na území České republiky policie, která přiděluje rodná čísla cizincům s povolením k pobytu na území České republiky 17 Doklad o přiděleném rodném čísle rodný list, oddací list nebo úmrtní list, na němž je uvedeno rodné číslo nositele rodného čísla, rodný list, oddací list nebo úmrtní list, na němž je uvedeno rodné číslo nositele rodného čísla, samostatný doklad o přiděleném rodném čísle vydaný a potvrzený příslušným výdejovým místem nebo Českou správou sociálního zabezpečení samostatný doklad o přiděleném rodném čísle vydaný a potvrzený příslušným výdejovým místem nebo Českou správou sociálního zabezpečení občanský průkaz, občanský průkaz, cestovní doklad, pokud je v něm uvedeno rodné číslo, cestovní doklad, pokud je v něm uvedeno rodné číslo, průkaz o povolení k pobytu cizince, potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky občana Evropské unie, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie a průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, nebo průkaz o povolení k pobytu cizince, potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky občana Evropské unie, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie a průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, nebo průkaz povolení k pobytu azylanta nebo průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany. průkaz povolení k pobytu azylanta nebo průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany. 18 Změna rodného čísla Změnou rodného čísla se rozumí přidělení nového rodného čísla. Změnou rodného čísla se rozumí přidělení nového rodného čísla. Změna rodného čísla se provede v případě, kdy: Změna rodného čísla se provede v případě, kdy: a) totožné rodné číslo bylo přiděleno dvěma nebo více nositelům rodného čísla, b) bylo přiděleno chybné rodné číslo, c) došlo k osvojení, nebo d) došlo ke změně pohlaví. 20 Matriky Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů 21 Matrika - obecně Matrika je státní evidence narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství a úmrtí fyzických osob na území České republiky a narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky. Matrika je státní evidence narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství a úmrtí fyzických osob na území České republiky a narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky. 22 Matrika se dělí matriku narození, pro kterou se vede kniha narození, matriku narození, pro kterou se vede kniha narození, matriku manželství, pro kterou se vede kniha manželství, matriku manželství, pro kterou se vede kniha manželství, matriku registrovaného partnerství, pro kterou se vede kniha registrovaného partnerství, a matriku registrovaného partnerství, pro kterou se vede kniha registrovaného partnerství, a matriku úmrtí, pro kterou se vede kniha úmrtí. matriku úmrtí, pro kterou se vede kniha úmrtí. 23 zvláštní matrika Matriční knihy, do kterých se zapisuje narození, uzavření manželství, vznik partnerství a úmrtí občanů, ke kterým došlo v cizině, vede Úřad městské části Brno-střed Matriční knihy, do kterých se zapisuje narození, uzavření manželství, vznik partnerství a úmrtí občanů, ke kterým došlo v cizině, vede Úřad městské části Brno-střed 24 Zvláštní matrika – pokr. Do zvláštní matriky se zapisují narození, uzavření manželství a úmrtí občana, ke kterému došlo na území cizího státu, území cizího státu, zastupitelském úřadu České republiky, zastupitelském úřadu České republiky, lodi nebo v letadle mimo území České republiky, lodi nebo v letadle mimo území České republiky, místě, které nepatří pod pravomoc žádného státu. místě, které nepatří pod pravomoc žádného státu. partnerství uzavřená občany na území cizího státu. partnerství uzavřená občany na území cizího státu. 25 Působnost na úseku matrik matriční úřady, kterými jsou obecní úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady matriční úřady, kterými jsou obecní úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady obecní úřady obcí s rozšířenou působností obecní úřady obcí s rozšířenou působností krajské úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst krajské úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra. 26 Matriční úřad vede matriční knihy, matriční knihy, sbírky listin v rozsahu stanoveném zákonem. sbírky listin v rozsahu stanoveném zákonem. 27 Zápisy do matričních knih Do matriční knihy se zapisuje a) matriční událost, a) matriční událost, b) matriční skutečnost - rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné, nebo o tom, že manželství nevzniklo, rozvod manželství, zrušení partnerství, rozhodnutí o prohlášení, že partnerství nevzniklo nebo že je neplatné, údaje o osvojení, určení rodičovství, změně jména nebo příjmení a b) matriční skutečnost - rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné, nebo o tom, že manželství nevzniklo, rozvod manželství, zrušení partnerství, rozhodnutí o prohlášení, že partnerství nevzniklo nebo že je neplatné, údaje o osvojení, určení rodičovství, změně jména nebo příjmení a c) další skutečnosti, jimiž se mění a doplňují zápisy v matriční knize c) další skutečnosti, jimiž se mění a doplňují zápisy v matriční knize 28 Matrikář Matrikářem může být občan, který je zaměstnancem obce, v hlavním městě Praze zaměstnancem městské části, která má působnost matričního úřadu, prokázal odborné znalosti zkouškou u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona. Matrikářem může být občan, který je zaměstnancem obce, v hlavním městě Praze zaměstnancem městské části, která má působnost matričního úřadu, prokázal odborné znalosti zkouškou u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona. 29 Příslušnost matričního úřadu Příslušný k zápisu narození a úmrtí do matriční knihy je matriční úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela. Příslušný k zápisu narození a úmrtí do matriční knihy je matriční úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela. Kde byla nalezena či vyložena Kde byla nalezena či vyložena 30 Kniha narození Do knihy narození se zapisuje jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte, jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte, den, měsíc a rok narození dítěte, den, měsíc a rok narození dítěte, rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte, rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů, datum zápisu a podpis matrikáře. datum zápisu a podpis matrikáře. 31 Kniha manželství Do knihy manželství se zapisují jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů, jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů, dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru, dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru, jména, příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození, jména, příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození, datum zápisu a podpis matrikáře. datum zápisu a podpis matrikáře. 32 Kniha úmrtí Do knihy úmrtí se zapisuje den, měsíc, rok a místo úmrtí, den, měsíc, rok a místo úmrtí, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu zemřelého, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu zemřelého, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera, datum zápisu a podpis matrikáře. datum zápisu a podpis matrikáře. 33 Doba uložení matriční knihy a sbírky listin Matriční knihy zůstanou uloženy po provedení posledního zápisu u matričního úřadu: a) kniha narození po dobu 100 let, a) kniha narození po dobu 100 let, b) kniha manželství po dobu 75 let, b) kniha manželství po dobu 75 let, c) kniha úmrtí po dobu 75 let. c) kniha úmrtí po dobu 75 let. Po uplynutí stanovené doby se matriční knihy předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu, není-li dále stanoveno jinak. 34 Matriční doklad Rodný list Rodný list Oddací list Oddací list Úmrtní list Úmrtní list 35 JMÉNO A PŘÍJMENÍ Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat při jednání před orgány veřejné moci, Českou národní bankou, Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, státními fondy a zdravotními pojišťovnami jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat při jednání před orgány veřejné moci, Českou národní bankou, Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, státními fondy a zdravotními pojišťovnami jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. 36 Jméno nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem. Fyzická osoba je povinen užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem. Fyzická osoba je povinen užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem. Užívání české podoby cizojazyčného jména nevyžaduje povolení. Užívání české podoby cizojazyčného jména nevyžaduje povolení. 37 Příjmení Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. 38 Příjmení – pokr. Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Při zápisu uzavření manželství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství užívat, v mužském tvaru, jde-li o Při zápisu uzavření manželství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství užívat, v mužském tvaru, jde-li o a) cizinku, b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, c) občanku, jejíž manžel je cizinec, d) občanku, která je jiné než české národnosti. 39 Změna jména a příjmení Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců. Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců. Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. 41 Občanské průkazy Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech 42 Občanský průkaz občanský průkaz je veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu a státní občanství České republiky, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona. občanský průkaz je veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu a státní občanství České republiky, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona. Občanovi může být vydán občanský průkaz se strojově čitelnými údaji s dobou platnosti 5 let nebo občanský průkaz se strojově čitelnými údaji s dobou platnosti 10 let, občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti jeden rok nebo občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti jeden měsíc. Občanovi může být vydán občanský průkaz se strojově čitelnými údaji s dobou platnosti 5 let nebo občanský průkaz se strojově čitelnými údaji s dobou platnosti 10 let, občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti jeden rok nebo občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti jeden měsíc. občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Tuto povinnost má i občan, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena. občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Tuto povinnost má i občan, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena. 43 Občanský průkaz Občanský průkaz je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky. Občanský průkaz je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky. Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez souhlasu občana, kterému byl občanský průkaz vydán, pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez souhlasu občana, kterému byl občanský průkaz vydán, pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. 44 Údaje zapisované do občanského průkazu Občanský průkaz se strojově čitelnými údaji obsahuje digitální zpracování fotografie občana a jeho podpisu. Občanský průkaz se strojově čitelnými údaji obsahuje digitální zpracování fotografie občana a jeho podpisu. Povinnými údaji zapisovanými do občanského průkazu jsou Povinnými údaji zapisovanými do občanského průkazu jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, pohlaví, státní občanství, rodinný stav nebo registrované partnerství, adresa místa trvalého pobytu, datum, místo a okres narození, přičemž název místa a okresu narození se zapisuje podle aktuálního stavu v době podání žádosti o vydání občanského průkazu; u občanů narozených v cizině se zapisuje pouze stát narození, místo a okres narození se u nich nezapisuje, b) doba platnosti, číslo a datum vydání občanského průkazu a označení úřadu, který jej vydal, c) strojově čitelné údaje zapisované do strojově čitelné zóny v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména občana, číslo občanského průkazu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti občanského průkazu, koncovka rodného čísla a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně. 45 Vydání občanského průkazu Občanský průkaz vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, v jehož obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. Občanský průkaz vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, v jehož obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. 46 Vydání prvního občanského průkazu Zákonný zástupce občana nebo občan, který žádá o vydání prvního občanského průkazu po dovršení 15 let věku Zákonný zástupce občana nebo občan, který žádá o vydání prvního občanského průkazu po dovršení 15 let věku 47 Převzetí občanského průkazu Občan je povinen převzít občanský průkaz osobně. Občan je povinen převzít občanský průkaz osobně. Jeho převzetí potvrdí svým podpisem na žádosti. Pokud se nemůže podepsat, uvede se tato skutečnost na žádosti. Jeho převzetí potvrdí svým podpisem na žádosti. Pokud se nemůže podepsat, uvede se tato skutečnost na žádosti. 48 Doba platnosti občanského průkazu a) 5 let u občanů ve věku od 15 do 20 let a b) 10 let u občanů starších 20 let. 49 Platnost občanského průkazu skončí uplynutím doby v něm vyznačené, uplynutím doby v něm vyznačené, ohlášením jeho ztráty, odcizení, poškození nebo zničení, ohlášením jeho ztráty, odcizení, poškození nebo zničení, právní mocí rozhodnutí soudu, kterým byla občanovi omezena způsobilost k právním úkonům nebo kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven, a tato skutečnost není vyznačena v občanském průkazu, právní mocí rozhodnutí soudu, kterým byla občanovi omezena způsobilost k právním úkonům nebo kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven, a tato skutečnost není vyznačena v občanském průkazu, právní mocí rozhodnutí soudu, kterým byl občanovi uložen trest zákazu pobytu, a tato skutečnost není vyznačena v občanském průkazu, nebo právní mocí rozhodnutí soudu, kterým byl občanovi uložen trest zákazu pobytu, a tato skutečnost není vyznačena v občanském průkazu, nebo pozbytím státního občanství, úmrtím nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení občana za mrtvého, pozbytím státního občanství, úmrtím nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení občana za mrtvého, nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu. nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu. 50 Skončení platnosti Obecní úřad obce s rozšířenou působností, příslušný k vydání občanského průkazu, rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže Obecní úřad obce s rozšířenou působností, příslušný k vydání občanského průkazu, rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže a) občanský průkaz obsahuje neoprávněně provedené změny, nesprávné údaje, b) u občana došlo k podstatné změně podoby. 51 Povinnosti občana s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit občanský průkaz před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit občanský průkaz před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, ohlásit neprodleně kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo matričnímu úřadu, že nastaly skutečnosti uvedené pod písmenem a); v případě odcizení občanského průkazu je možno ohlásit tuto skutečnost též policii, ohlásit neprodleně kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo matričnímu úřadu, že nastaly skutečnosti uvedené pod písmenem a); v případě odcizení občanského průkazu je možno ohlásit tuto skutečnost též policii, požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů odevzdat poškozený, zničený, apod. odevzdat poškozený, zničený, apod. 53 Cestovní doklady Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech) 54 Cestovní doklad cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic České republiky přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána. cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic České republiky přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána. Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu podle tohoto zákona. Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu podle tohoto zákona. 55 Cestovní doklad Cestovní doklad je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky; občan není oprávněn ponechávat cestovní doklad jako zástavu ani při svém pobytu v zahraničí. Cestovní doklad je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky; občan není oprávněn ponechávat cestovní doklad jako zástavu ani při svém pobytu v zahraničí. Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak. Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak. Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon. Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon. 56 Druhy cestovních dokladů jsou a) cestovní pas, a) cestovní pas, b) diplomatický pas, b) diplomatický pas, c) služební pas, c) služební pas, d) cestovní průkaz, d) cestovní průkaz, e) náhradní cestovní doklad Evropské unie, e) náhradní cestovní doklad Evropské unie, f) jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy. f) jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy. 57 Platnost cestovního dokladu cestovní pas, diplomatický pas a služební pas obsahující strojově čitelné údaje a nosič dat s biometrickými údaji se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti 5 let občanům mladším 15 let, nebo 10 let občanům starším 15 let. cestovní pas, diplomatický pas a služební pas obsahující strojově čitelné údaje a nosič dat s biometrickými údaji se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti 5 let občanům mladším 15 let, nebo 10 let občanům starším 15 let. Cestovní pas bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti 6 měsíců. Cestovní pas bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti 6 měsíců. 58 Platnost cestovního dokladu skončí a) uplynutím doby v něm vyznačené, b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení, c) uplynutím doby 3 měsíců ode dne změny příjmení občana, pokud k ní došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana 15a), d) pozbytím státního občanství, úmrtím nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele cestovního dokladu (dále jen "držitel") za mrtvého. 59 Platnost cestovního dokladu Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže a) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, a) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, b) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, s výjimkou nesprávného údaje o aktuálním příjmení občana, pokud ke změně příjmení došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana, nebo b) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, s výjimkou nesprávného údaje o aktuálním příjmení občana, pokud ke změně příjmení došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana, nebo c) jeho držitel podstatně změnil svou podobu. c) jeho držitel podstatně změnil svou podobu. 60 Převzetí cestovního dokladu Cestovní doklad může převzít Cestovní doklad může převzít a) občan starší 15 let, b) zákonný zástupce, pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do výchovy, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy, které pečuje na základě soudního rozhodnutí o občana mladšího 15 let, nebo Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, c) zákonný zástupce občana, který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, anebo d) pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem, jedná-li se o cestovní doklad vydaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy. 61 Povinnosti držitele s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím, s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím, odevzdat bez zbytečného odkladu neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, orgánu příslušnému k jeho vydání, matričnímu úřadu, zastupitelskému úřadu anebo neprodleně na vyžádání orgánům policie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o odevzdání cestovního dokladu. odevzdat bez zbytečného odkladu neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, orgánu příslušnému k jeho vydání, matričnímu úřadu, zastupitelskému úřadu anebo neprodleně na vyžádání orgánům policie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o odevzdání cestovního dokladu. ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení apod. ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení apod. 63 Sdružování občanů Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů 64 Právo sdružovací - obecně Občané mají právo se svobodně sdružovat. Občané mají právo se svobodně sdružovat. K výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu. K výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu. zákon se nevztahuje na sdružování občanů v politických stranách a politických hnutích,k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání, v církvích a náboženských společnostech. zákon se nevztahuje na sdružování občanů v politických stranách a politických hnutích,k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání, v církvích a náboženských společnostech. 65 Právo sdružovací nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit. nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit. Nikomu nesmí být na újmu, že se sdružuje, že je členem sdružení, že se účastní jeho činnosti nebo jej podporuje, anebo že stojí mimo ně. Nikomu nesmí být na újmu, že se sdružuje, že je členem sdružení, že se účastní jeho činnosti nebo jej podporuje, anebo že stojí mimo ně. Práva a povinnosti člena sdružení upravují stanovy sdružení. Práva a povinnosti člena sdružení upravují stanovy sdružení. 66 Nejsou dovolena sdružení jejichž cílem je popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcovat nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporovat násilí, anebo jinak porušovat ústavu a zákony; jejichž cílem je popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcovat nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporovat násilí, anebo jinak porušovat ústavu a zákony; která sledují dosahování svých cílů způsoby, které jsou v rozporu s ústavou a zákony; která sledují dosahování svých cílů způsoby, které jsou v rozporu s ústavou a zákony; ozbrojená nebo s ozbrojenými složkami; za taková se nepovažují sdružení, jejichž členové drží nebo užívají střelné zbraně pro sportovní účely nebo k výkonu práva myslivosti. ozbrojená nebo s ozbrojenými složkami; za taková se nepovažují sdružení, jejichž členové drží nebo užívají střelné zbraně pro sportovní účely nebo k výkonu práva myslivosti. 67 Registrace a vznik sdružení Sdružení vzniká registrací. Sdružení vzniká registrací. Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let Návrh na registraci se podává ministerstvu vnitra České republiky Návrh na registraci se podává ministerstvu vnitra České republiky 68 Registrace Pokud ministerstvo nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede do 10 dnů od zahájení řízení registraci Pokud ministerstvo nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede do 10 dnů od zahájení řízení registraci 69 Zánik sdružení a) dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením, a) dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením, b) pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění. b) pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění. Zjistí-li ministerstvo, že sdružení vyvíjí činnost, která je vyhrazena politickým stranám a politickým hnutím anebo organizacím sdružujícím občany k výdělečné činnosti nebo k vykonávání náboženství nebo víry v církvích a náboženských společnostech, apod. neprodleně je na to upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže sdružení v této činnosti pokračuje, ministerstvo je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu České republiky. 71 Právo shromažďovací Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím 72 Shromažďování obecně Občané mají právo pokojně se shromažďovat. Občané mají právo pokojně se shromažďovat. Výkon tohoto práva slouží občanům k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Výkon tohoto práva slouží občanům k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též pouliční průvody a manifestace. Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též pouliční průvody a manifestace. Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu. Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu. Jsou zakázána shromáždění v okruhu 100 m od budov zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají. Jsou zakázána shromáždění v okruhu 100 m od budov zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají. 73 Svolání shromáždění shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, anebo skupina osob - svolavatel. shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, anebo skupina osob - svolavatel. 74 Shromáždění musí být oznamována úřadu Svolavatel je povinen shromáždění písemně oznámit úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Úřad může v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Svolavatel je povinen shromáždění písemně oznámit úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Úřad může v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě. 75 Oprávnění a povinnosti svolavatele Svolavatel je oprávněn činit všechna opatření ke svolání shromáždění. Zejména je oprávněn v souladu s oznámeným účelem shromáždění osobně či písemně nebo jinak zvát k účasti na něm. Svolavatel je oprávněn činit všechna opatření ke svolání shromáždění. Zejména je oprávněn v souladu s oznámeným účelem shromáždění osobně či písemně nebo jinak zvát k účasti na něm. Svolavatel má též právo, aby pozvání na shromáždění bylo ve vhodném čase vyhlášeno místním rozhlasem. Úřad podle možností a okolností poskytuje svolavateli pomoc. Svolavatel má též právo, aby pozvání na shromáždění bylo ve vhodném čase vyhlášeno místním rozhlasem. Úřad podle možností a okolností poskytuje svolavateli pomoc. Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo příslušný útvar Policie České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana. Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo příslušný útvar Policie České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana. Svolavatel vydává přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromáždění. Svolavatel vydává přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromáždění. 76 Povinnosti účastníků shromáždění Účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění. Účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění. Po ukončení shromáždění jsou jeho účastníci povinni se pokojně rozejít. Po ukončení shromáždění jsou jeho účastníci povinni se pokojně rozejít. Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni neprodleně opustit místo shromáždění. V rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno. Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni neprodleně opustit místo shromáždění. V rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno. Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně nebo výbušniny. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím. Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně nebo výbušniny. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím. Účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci. Účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci. 77 Úřad může zakázat Omezování dopravy Omezování dopravy Vznik nebezpečí a ohrožení Vznik nebezpečí a ohrožení Rozpor s povolenými podmínkami shromáždění, apod. Rozpor s povolenými podmínkami shromáždění, apod. 79 Policie ČR x obecní policie Policie ČR – zřízena zákonem (ministr vnitra) Policie ČR – zřízena zákonem (ministr vnitra) - působnost na celém území ČR - působnost na celém území ČR - větší rozsah pravomocí Obecní policie – zřízena obcí (zastupitelstvo, starosta) Obecní policie – zřízena obcí (zastupitelstvo, starosta) - působnost na území obce, popř. veřejnoprávní smlouva Stáhnout ppt "Zvláštní část JUDr. Alena KLIKOVÁ. Evidence obyvatel, trvalý pobyt Zákon 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů."

http://docplayer.cz/13463112-201-2010-sb-narizeni-vlady.html

201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY - PDF Download "201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY" 1 201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., a k provedení zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb.: 1 Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie 2 a upravuje způsob a obsah evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, hlášení smrtelného pracovního úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. 2 (1) Zaměstnavatel 3 vede evidenci o úrazech v knize úrazů 4 v elektronické nebo listinné podobě. Evidence obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení (dále jen jméno ) úrazem postiženého zaměstnance 5, b) datum a hodinu úrazu, c) místo, kde k úrazu došlo, d) činnost, při níž k úrazu došlo, e) počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu, f) celkový počet zraněných osob, 1 Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3 7 odst. 1 zákoníku práce odst. 2 zákoníku práce a 13 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 2 g) druh zranění a zraněná část těla, h) druh úrazu 6, i) zdroj úrazu, j) příčiny úrazu, k) jména svědků úrazu, l) jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal. (2) Došlo-li k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán 7 nebo dočasně přidělen 8, zaznamenají údaje podle odstavce 1 do knih úrazů zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance a zaměstnavatel, k němuž byl úrazem postižený zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen. (3) Zaměstnavatel vydá zaměstnanci na jeho žádost kopii nebo výpis údajů v knize úrazů 9 o jeho úrazu; dojde-li ke smrtelnému úrazu, zaměstnavatel je vydá rodinným příslušníkům zaměstnance na jejich žádost9). 3 Pro statistické účely se smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel. (1) Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu 4 a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, b) odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 10, c) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti 11, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat, d) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu 12, jde-li o závažný pracovní úraz odst. 3 zákoníku práce, 6 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 315/2001 Sb. a zákona č. 376/2007 Sb zákoníku práce odst. 2 písm. h) zákoníku práce odst. 6 zákoníku práce odst. 1 zákoníku práce zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 362/2007 Sb. 12 Například 39 odst. 1 a 2 zákona 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb. a zákona č. 376/2007 Sb.č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 3 podle jiného právního předpisu 13, e) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil, f) zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn 14. (2) Zaměstnavatel ohlásí smrtelný pracovní úraz bez zbytečného odkladu a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, b) odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, d) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, e) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil, f) zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. 5 (1) Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam o úrazu předá zaměstnavatel bez zbytečného odkladu oprávněným osobám 15. (2) Vzor záznamu o úrazu je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení. 6 Zaměstnavatel zašle záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, b) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, c) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, 13 Například 6 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb. a zákona č. 376/2007 Sb., vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti při dobývání nevyhrazených nerostů pod zemí, ve znění pozdějších předpisů odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů odst. 3 zákoníku práce. 4 d) zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, e) organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. 7 V případě smrtelného pracovního úrazu zašle zaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl, a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, b) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, c) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, d) zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, e) organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. 8 (1) Byl-li zaměstnavatelem odeslán záznam o úrazu podle 6 a 7 a následně se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně v něm uvedených údajů, vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance záznam o úrazu - hlášení změn. (2) Záznam o úrazu - hlášení změn vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance v případě, že a) hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 dnů, b) dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu, c) zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel, nebo d) došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu - hlášení změn. (3) Záznam o úrazu - hlášení změn zašle zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance nejpozději do pátého dne následujícího měsíce a) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, b) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, 5 c) zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, d) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin nebo v případě smrtelného pracovního úrazu, e) organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. (4) Záznam o úrazu - hlášení změn zašle zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance rovněž odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (5) Vzor záznamu o úrazu - hlášení změn je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení. 9 (1) Záznam o úrazu i záznam o úrazu - hlášení změn zasílá zaměstnavatel elektronicky nebo v listinné podobě. (2) Zasílá-li se záznam o úrazu nebo záznam o úrazu - hlášení změn elektronicky, lze použít tiskopis podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo přílohy č. 2 k tomuto nařízení; Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřístupní tiskopisy způsobem umožňujícím dálkový přístup. 10 Příslušnost útvaru Policie České republiky a správních úřadů podle 4, 6, 7 a 8 se řídí místem, kde došlo k úrazu nebo smrtelnému pracovnímu úrazu. 11 Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, se zrušuje. 12 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr práce a sociálních věcí: JUDr. Šimerka v. r. 6 Příloha 1 11 Příloha 2 Rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb. o amnestii. účinné od 2.1.2013. prezident republiky promíjí: Přehled nejdůležitějších právních předpisů vyšlých ve Sbírce zákonů v období leden březen 2013 z pohledu podnikatelských aktivit OSVČ a obchodních společností Rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013

https://www.fler.cz/atelier-lenka-savicka

Ateliér Lenka Savická | Fler.cz Domů » Profil prodejce Ateliér Lenka Savická Ateliér Lenka Savická DIY vánoční dárky? Na beton! Máte otázku? Neváhejte mi poslat zprávu Mějte se jednoduše barevně, "Přináším lidem do života jednoduchost." "Někdy prostě musíš jít a udělat to." Tak jsem šla a namalovala svůj první minimalistický obraz. Ten zážitek se nedal srovnat s ničím, co jsem do té doby při tvorbě prožívala. Souznění, úleva, dojetí, taková vnitřní, klidná extáze a úžas nad tím, že se to stalo. Když tvořím, dávám barvám život. Odevzdávám se jejich vedení a spíše se já stávám jejich nástrojem, než ony mým. Každá barva má pro nás nějaký dar, který s námi touží sdílet. Kde čerpám inspiraci (abyste věděli, CO se v obrazech promítá) příroda - Věčný a nekonečný zdroj inspirace všech umělců. Listí v odpoledním slunci, zadumanost ranní mlhy, lehkost větru, vůně bouřky, květinová mozaika uprostřed města - to vše se v mé mysli proměňuje v barvy a struktury. obyčejné okamžiky - Inspirace může přijít doslova odkudkoli, stačí naplno vnímat přítomnost a svět kolem. Tak například k jedné barevné kombinaci mě ponoukla hromádka složených ručníků :-) vize - Ideje přicházející z mého vnitřního světa, kdo ví vlastně odkud? Energie, emoce, dojmy, ale i tvary či struktury... samy přichází a odchází a na mně je stihnout je přenést na plátno. radost ze života - Někdy mě krása života tak naplní, že tu energii nutně musím někam vyventilovat - nejlépe pak do barevného obrazu :-) zen - Jednoduchost, přirozenost, nepřikrášlenost. Zen je pro mě útočištěm na mé životní cestě a jako takový se více či méně prolíná i do mé tvorby. Okénko do mého života (abyste věděli, KDO se v obrazech promítá) Jsem fascinovaná barvami. Miluju regály s barevnými papíry srovnanými podle odstínu. Když se na nějakou barvu nebo barevnou kombinaci intenzivně naladím, doslova se do ní ponořím, začnu vibrovat - prostě mi začne brnět kůže, hlavně na rukách a obličeji. Když se hodně vnořím do barev, nemůžu je pak z hlavy dostat, kdykoli zavřu oči, pořád se mi objevují barvy. Je to silné, je to úžasné, ale taky důvod proč ve výsledku často preferuji jemné, neutrální tóny - zkrátka abych si odpočala a zklidnila se. Mazlím se s květinami. Nemůžu si pomoct - neuvěřitelně mě přitahuje dotýkat se jejich listů, prsty se jimi prohrabovat či je opatrně hladit. Na procházce lesem se zlehka dotýkám stromů, které míjím, a taky je zdravím. Je to pro mě naprosto přirozené. Rostliny mě nabíjejí. Jednou bych chtěla mít tropický skleník jako mají na Lednickém zámku. (Doporučuji: Lednický skleník) Věřím, že život je kouzelný. Harryho Pottera jsem poprvé četla, když mi bylo 10 a strašně jsem doufala, že k 11. narozeninám taky dostanu svůj dopis. No, nedostala, ale stále věřím, že každý člověk umí svým způsobem čarovat, jen jsme to nějak pozapomněli. Jsem snílek a idelista. Věřím na ráj na Zemi. Věřím, že je možné vše, co si představíte pod pojmem "ráj". Ano, já vím... ale nechte mě snít mé sny, protože sny někdy mají sílu tvořit. Líbí se mi trend minimalistického životního stylu. Protože sama jsem vnitřně zahlcený chaotik, dělá mi dobře mít svět kolem sebe co možná nejvíc jednoduchý. Potřebuji cítit prostor a volnost. Miluji čaj, kočky, čokoládu a horkou vanu. Akorát teda zrovna teď nemám ani kočky ani vanu. No co už, doháním to čajem a čokoládou. Jsem závislá na meditaci. Protože moje mysl je ohromný generátor ideí a nápadů a všelijakých filozofických teorií, potřebuji pravidelně prostě vypnout. Ať už je to s čajem, relaxační hudbou a svíčkou nebo jen tak na zastávce autobusu, meditace je naprosto nezbytnou součástí mého života (a psychického zdraví). Další oblastí, která mě zajímá, je interiérový design a práce s prostorem jako takovým. Miluju vytvářet příjemné prostředí a atmosféru, které člověku dovolí se uvolnit a užívat si života. Nabízím rovněž tvorbu obrazu "na inspiraci". To je něco jako "na přání", ale zcela nezávazné pro mě i pro zájemce. Napíšete mi svou představu o obraze (velikost, barva, nálada...) a já si ji nacítím podle svého, vezmu ji jako volnou inspiraci, ne jako návod. Takto vzniklý obraz jako první nabídnu Vám a Vy se můžete zcela svobodně rozhodnout, zda se Vám líbí nebo ne. Pokud ano, obraz bude Váš, a pokud ne, nabídnu jej volně k prodeji. V případě zájmu mi prosím napište zprávu. 1.1 Tyto obchodní podmínky prodejce Ateliér Lenka Savická upravují vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy uzavírané mezi prodávajícím a kupujícím prostřednictvím internetového obchodu provozovaného na internetové adrese www.fler.cz/atelier-lenka-savicka. 2.1 Kupní smlouva se uzavírá na základě odeslání objednávky kupujícím a následným potvrzením přijetí objednávky ze strany prodávajícího. Kupní smlouva je uzavřená v momentě, kdy dojde k potvrzení přijetí objednávky prodávajícím. 2.2 Odesláním objednávky kupující stvrzuje, že byl seznámen a souhlasí s obchodními podmínkami. 3.1 Cenu zboží a náklady spojené s dodáním zboží může kupující uhradit pouze bezhotovostní platbou předem na účet prodávajícího. 3.2 Kupní cenou se rozumí cena zboží a náklady spojené s dodáním zboží. 3.3 Kupní cena je splatná do 5 pracovních dnů od uzavření kupní smlouvy. 3.4 Kupující je povinen při hrazení kupní ceny uvádět také variabilní symbol platby (číslo objednávky). Závazek kupujícího uhradit kupní cenu je splněn okamžikem připsání příslušné částky na účet prodávajícího. 3.5 Ke každé objednávce je prodávajícím vystavena faktura, která je kupujícímu přístupná v elektronické podobě u dané objednávky. 4.1 Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení­ § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího. 4.2 Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 4.1 obchodních podmínek či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží. 4.3 V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 4.2 obchodních podmínek musí být kupujícím vráceno zboží prodávajícímu do čtrnácti (14) dnů od doručení odstoupení od kupní smlouvy prodávajícímu. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu. 4.4 V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 4.2 obchodních podmínek vrátí prodávající peněžní prostředky přijaté od kupujícího do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, a to stejným způsobem, jakým je prodávající od kupujícího přijal. Prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky kupujícímu dříve, než mu kupující zboží vrátí. 4.6 Kupující má v souladu s § 1832 občanského zákoníku nárok na vrácení finančních prostředků spojených s přepravou zboží (poštovné) při jeho pořízení (nikoli vrácení). Tento nárok je ovšem pouze ve výši nejlevnější varianty nabízené prodávajícím. 4.7 Prodávající je oprávněn kdykoli od kupní smlouvy odstoupit, a to až do doby převzetí zboží kupujícím. V takovém případě vrátí prodávající kupujícímu kupní cenu bez zbytečného odkladu bezhotovostně na účet určený kupujícím. 5.1 Místem doručení zboží je adresa uvedená kupujícím v objednávce. Zboží je zasíláno prostřednictvím České pošty nebo po předchozí domluvě předáno osobně na domluveném místě. 5.2 Při převzetí zboží od přepravce je kupující povinen zkontrolovat neporušenost obalů zboží a v případě jakýchkoli závad toto neprodleně oznámit dopravci. V případě shledání porušení obalu svědčícího o neoprávněném vniknutí do zásilky nemusí kupující zásilku od přepravce převzít. 6.1 Prodávající odpovídá kupujícímu, že zboží při převzetí nemá vady - má vlastnosti, které si strany ujednaly, a je v odpovídajícím množství, příp. hmotnosti. 6.2 Kupující nabývá vlastnictví ke zboží zaplacením celé kupní ceny zboží.

https://iudictum.cz/25979/2-as-185-2014-12

2 As 185/2014 - 12 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 2 As 185/2014 - 12 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci navrhovatelky: Z. P., v řízení o podání navrhovatelky ze dne 6. 10. 2014, I. Podání navrhovatelky ze dne 6. 10. 2014 se odmítá . Nejvyšší správní soud obdržel dne 13. 10. 2014 podání navrhovatelky ze dne 6. 10. 2014 označené Stížnost k podjatosti soudu městského Praha, žádost NSS o vyžádání zpět mých žalob. Navrhovatelka ve svém podání uvedla, že Městský soud v Praze účelově brání ochraně jejích práv, že žádá o vyžádání některých rozhodnutí od městského soudu, že žádá o zdůvodnění, proč soudy vůbec nejednají a vše zamítají nebo odmítají, a že žádá, aby „NSS vedl tyto žaloby“. Podle § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „soudní řád správní“) musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo je činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Nejvyšší správní soud posoudil podání navrhovatelky jako nejasné, neboť z něj nebylo možné zjistit, zda se jedná o kasační stížnost proti rozhodnutím Městského soudu v Praze, o vyjádření obecného nesouhlasu s činností městského soudu ve věcech navrhovatelky, nebo zda navrhovatelka žádá toliko o vrácení svých podání, která by měl mít zdejší soud k dispozici. Nejvyšší správní soud proto navrhovatelku usnesením ze dne 29. 10. 2014, č. j. 2 As 185/2014 - 4, vyzval k doplnění podání tak, aby bylo zjevné, čeho se týká. K tomu jí poskytl dostatečnou lhůtu. Na výše uvedené usnesení reagovala navrhovatelka přípisem ze dne 2. 12. 2014. V tom rozvedla své podání ze dne 6. 10. 2014 tak, že nekonkrétně a nesouvisle poukázala na celou řadu různých řízení, ve kterých se v průběhu posledních 5 let odehrávají všemožné podvody proti její osobě - fiktivní exekuce, trestní řízení, vyhoštění, bankovní převody peněz, vedení dětského konta v bance, maření žalob, podvody státních úředníků na sociálních odborech, státních zástupců, soudců. Požádala o uvědomění Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu a Kriminální policie Praha, nařízení jednání u zdejšího soudu a přiznání odškodnění za uvádění v omyl. Z výše uvedeného přípisu navrhovatelky Nejvyšší správní soud usoudil, že podání stěžovatelky ze dne 6. 10. 2014 nesměřuje do žádné z věcí patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví, natož konkrétněji do pravomoci zdejšího soudu. Je nepochybné, že se nejedná o kasační stížnost, kterou by navrhovatelka napadla konkrétní rozhodnutí krajského soudu. Zároveň z předmětného podání nevyplývá, že by bylo návrhem ve věcech volebních, ve věcech politických stran a hnutí, kompetenční žalobou či návrhem oprávněné osoby (takovou osobou však nemůže být samotná navrhovatelka, nýbrž jen zákonem k tomu určené osoby, např. ministr spravedlnosti) na zahájení kárného řízení proti soudci, státnímu zástupci či soudnímu exekutorovi. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud odmítl podání navrhovatelky ze dne 6. 10. 2014 podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2014, sp. zn. 2 As 185/2014 - 12, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://kraken.slv.cz/3VSOL596/2015

3 VSOL 596/2015-B-80 KSOL 10 INS 8260/2012 3 VSOL 596/2015-B-80 Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem ve Staré Vsi 79, PSČ 750 02, identifikační číslo: 60609869, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o odvolání zajištěného věřitele České republiky-České správy sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 25, PSČ 225 08, identifikační číslo osoby: 00006963, korespondenční adresa: tř. Kosmonautů 1151/6c, Olomouc, PSČ 779 11, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 24.4.2015, č.j. KSOL 10 INS 8260/2012-B-66, Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I., v části, v níž bylo rozhodováno o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení předmětu zajištění ve vztahu k věřiteli č. 18, m ě n í tak, že soud podle ustanovení § 298 odst. 2 insolvenčního zákona u d ě l u j e insolvenčnímu správci souhlas s vydáním finančních prostředků z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění-nemovitostí zapsaných na LV č. 848 pro k.ú. Stará Ves u Přerova, okres Přerov, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov, ve výši 93.946,17 Kč zajištěnému věřiteli č. 18 (P19) České republice-České správě sociálního zabezpečení, identifikační číslo osoby: 00006963. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 298 odst. 2 insolvenčního zákona udělil insolvenčnímu správci souhlas s vydáním finančních prostředků z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění-nemovitostí zapsaných na LV 848 pro k.ú. Stará Ves u Přerova, obec Přerov prodaných v exekuci vedené soudním exekutorem Mgr. Jaroslavem Kocincem, LL.M., ve výši 403.209,56 Kč zajištěnému věřiteli č. 9 (P9) BV Technika, a.s., identifikační číslo osoby: 26824256, a ve výši 39.805,91 Kč zajištěnému věřiteli č. 18 (P19) Česká republika-České správa sociálního zabezpečení, identifikační číslo osoby: 00006963 (výrok I.), uložil insolvenčnímu správci vydat výtěžek zpeněžení zajištěnému věřiteli do 15 dnů od právní moci usnesení (výrok II.) a insolvenčního správce vyzval, aby předal soudu písemnou zprávu o vydání výtěžku do 30 dnů od právní moci usnesení (výrok III.). V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že rozhodl o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli na základě řádně odůvodněné žádosti insolvenčního správce ve znění její opravy zveřejněné v insolvenčním rejstříku na č.l. B-60 a B-64 s tím, že proti tomuto návrhu nebyly v zákonné lhůtě podány námitky. Proti tomuto usnesení podal zajištěný věřitel Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení včasné odvolání, ve kterém uvedl, že insolvenční správce sepsal do majetkové podstaty dlužníka i výtěžek z prodeje nemovitostí ve výši 497.155,73 Kč, který pojal již snížený o odměnu exekutora, a náklady exekuce, které byly účtovány ve výši 98.480,29 Kč. Insolvenční soud schválil návrh insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení nemovitostí snížený o odměnu správce včetně DPH 54.140,26 Kč. Poukazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, sen. zn. 1 VSOL 815/2011, v němž je judikován případ, podle něhož dojde-li k prodeji předmětu zajištění před zahájením insolvenčního řízení a exekutor vydá výtěžek zpeněžení do insolvenčního řízení ponížený o svou odměnu, nevzniká insolvenčnímu správci nárok na odměnu, protože ke zpeněžování nedošlo v rámci insolvenčního řízení, nárok na odměnu a výdaje spojené se správou a zpeněžením přísluší exekutorovi podle pravidel v exekučním řízení. Tvrdí, že napadené usnesení nezohledňuje skutečnost, že výtěžek z prodeje nemovitostí byl do majetkové podstaty vyplacen již po snížení odměny exekutora a nákladů exekuce a že nejsou dány podmínky pro přiznání odměny insolvenčního správce. Domnívá se, že je tím přímo krácen jeho oprávněný nárok. Podle jeho názoru odměna by příslušela insolvenčnímu správci za situace, kdy by nemovitosti skutečně zpeněžoval. Navrhuje proto, aby odvolací soud změnil napadené usnesení soudu prvního stupně tak, že mu bude přiznán výtěžek ze zpeněžení ve výši 93.946,17 Kč. Insolvenční správce ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že rozhodnutí ponechává na úvaze soudu s tím, že podle jeho názoru nárok na odměnu z titulu odpovědnosti za správu peněz a jejich rozdělení má. Poukazuje na to, že situace ohledně projednávané problematiky, zejména výše a podmínek uplatnění odměny soudního exekutora, byla původně řešena úpravou § 46 exekučního řádu, která byla vyložena rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, které bylo aplikováno i Krajským soudem v Ostravě-pobočkou v Olomouci. Následně byl exekuční řád novelizován v ustanovení § 47, na což Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci reagoval výkladem, že již exekutorovi odměna po realizaci zpeněžení náleží, a to v návaznosti na předmětnou novelizaci. Posléze však vyšlo najevo, že soudní exekutor není oprávněn odměnu účtovat dle tohoto ustanovení, ale že si má pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení. Podle jeho názoru takový výklad považuje za správný a měl by být aplikován i pro další subjekty, jako je například Česká kancelář pojistitelů. Má za to, že s ohledem na povahu a zásady insolvenčního řízení by měl insolvenční zákon obsahovat kompletní právní úpravu, která je v současnosti rozprostřena do množství zákonů, což následně přináší výkladové problémy, které pak řeší teprve judikatura insolvenčních soudů. V přezkoumávané věci podal insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům, a to věřiteli č. 9 BV-Technika, a.s., který vstoupil do řízení namísto původního věřitele České spořitelny, a.s., a věřiteli č. 18 České republice-České správě sociálního zabezpečení s tím, že zajištěný věřitel uvedený na prvním místě má zjištěnou zajištěnou pohledávku ve výši 403.209,56 Kč a druhý věřitel má zjištěnou zajištěnou pohledávku ve výši 102.470 Kč. Nemovitosti, na kterých vázla zástavní práva, tj. nemovitosti, které jsou zapsány v k.ú. Stará Ves u Přerova, okres Přerov, na LV 848 u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov, byly prodány v exekuci vedené soudním exekutorem Mgr. Jaroslavem Kocincem, LL.M., pod sp.zn. 142 EX 85/11/s tím, že výtěžek ze zpeněžení těchto nemovitostí byl vydán soudním exekutorem do majetkové podstaty ve výši 497.155,73 Kč. Tento výtěžek po odečtení odměny insolvenčního správce, který je plátcem daně z přidané hodnoty, činí 443.015,47 Kč a je navrhováno jeho rozdělení tak, že věřiteli č. 9 přísluší k vydání částka 403.209,56 Kč a věřiteli č. 18 pak částka ve výši 39.805,91 Kč. Proti návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům nebyly podány žádné námitky, insolvenční soud shledal tento návrh důvodným, a proto rozhodl o udělení souhlasu insolvenčnímu správci k vydání finančních prostředků z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného usnesení. Podle ustanovení § 283 odst. 1 IZ, zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen. V přezkoumávané věci není pochyb o tom, že nemovitosti, na kterých vázlo zástavní právo smluvní pro věřitele Českou spořitelnu, a.s., respektive BV-Technika, a.s., a zástavní právo soudcovské pro věřitele Českou správu sociálního zabezpečení, to je nemovitosti v katastrálním území Stará Ves u Přerova, okres Přerov, zapsaných na LV č. 848 u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov, byly prodány v exekuci vedené soudním exekutorem Mgr. Jaroslavem Kocincem, LL.M., který po zahájení insolvenčního řízení vydal do majetkové podstaty dlužníka výtěžek z provedené exekuce, tak, jak vyplývá z doplněného soupisu majetkové podstaty ze dne 17.4.2013, kdy insolvenční správce sepsal do soupisu majetkové podstaty finanční prostředky ve výši 497.155,73 Kč. Insolvenční správce v insolvenčním řízení tyto nemovitosti nezpeněžoval. Odvolací soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 13.3.2012, č.j. KSOS 34 INS 3970/2010, 1 VSOL 815/2011-B-36, ve kterém odvolací soud dospěl k závěru, že došlo-li ke zpeněžování majetku dlužníka před zahájením insolvenčního řízení, výtěžek, který byl tímto dosažen, nepodléhá režimu exekuce, ale je nutno s ním nakládat jako se součástí majetkové podstaty dlužníka a v souladu s insolvenčním zákonem. Důsledek toho, že ke zpeněžení nedošlo v insolvenčním řízení, se projeví v tom, že náklady spojené se správou a zpeněžením a odměnou nebudou příslušet insolvenčnímu správci, který majetek nezpeněžoval, ale soudnímu exekutorovi podle pravidel stanovených v exekučním řádu. Vzhledem k tomu, že insolvenční správce nemovitosti zatížené zástavními právy v tomto insolvenčním řízení nezpeněžoval, nepřísluší mu proto ani odměna ze zpeněžení těchto nemovitostí podle ustanovení § 298 odst. 2 IZ a podle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. Z těchto důvodů proto odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně ohledně věřitele č. 18 (P19) tak, že uděluje insolvenčnímu správci souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 93.946,17 Kč, tj. částky 39.805,91 Kč navýšené o částku 54.140,26 Kč. Odvolací soud však považuje za nutné uvést, že závěr v rozhodnutí odvolacího soudu v tom směru, že soudní exekutor postupoval správně, pokud při vydání výtěžku do majetkové podstaty dlužníka odečetl své náklady exekuce, již v současné době nelze považovat za správný, a to s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.10.2014, sp.zn. 21 Cdo 3182/2014, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 32/2015, a podle něhož soudní exekutor je povinen po zahájení insolvenčního řízení na majetek v exekuci povinného vydat do majetkové podstaty úpadce jím v exekuci vymožené plnění bez odpočtu nákladů exekuce a jako věřitel úpadce náklady exekuce (svoji pohledávku) přihlásí do insolvenčního řízení . Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, odvolateli, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

http://www.sagit.cz/info/sb16374

VYHLÁŠKA ze dne 7. listopadu 2016 o evidenci a kontrole jaderných materiálů a oznamování údajů o nich - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Předpis č. 374/2016 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2016, částka 150, ze dne 18. 11. 2016 Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 6 odst. 8 písm. a) a b), § 24 odst. 7, § 25 odst. 2 písm. d), § 166 odst. 6 písm. a) až c), § 167 odst. 2 písm. a) až d) a § 169 odst. 4: Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis1) o uplatňování dozoru nad bezpečností v Euratomu a) koncentraci izotopu prvku v materiálu, která jej činí výchozím materiálem, b) koncentraci radionuklidu v materiálu, která jej činí zvláštním štěpným materiálem, c) seznam jiných štěpných materiálů, které jsou významné z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní, d) rozsah, způsob a lhůty pro oznamování údajů o výrobě obalových souborů pro ozářené jaderné palivo, výstavbě horkých komor, výzkumné a vývojové činnosti vztahující se k jadernému palivovému cyklu nebo jiné činnosti stanovené Dodatkovým protokolem k mezinárodní smlouvě o nešíření jaderných zbraní2), e) rozsah, způsob a dobu uchovávání informací o těžbě nebo zpracování uranových nebo thoriových rud na území České republiky a jejich předávání Úřadu, f) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost v oblasti nešíření jaderných zbraní, g) rozsah, způsob a dobu uchovávání evidovaných dokumentů o jaderných materiálech a lhůty pro jejich předávání Úřadu, h) rozsah a způsob provádění kontroly jaderného materiálu držitelem povolení v oblasti nešíření jaderných zbraní, i) rozsah a způsob vedení systému evidence jaderných materiálů, j) informace o obsahu dokumentů a okruh údajů požadovaných předpisy Euratomu a lhůtu a způsob jejich předávání Úřadu, k) vzory formulářů pro oznamování údajů ze systému evidence jaderných materiálů Úřadu a Evropské komisi (dále jen „Komise“) a l) vzor prohlášení koncového uživatele jaderného materiálu v České republice při jeho dovozu. a) změnou inventury zvýšení nebo snížení evidenčního stavu množství jaderného materiálu včetně změn jeho kategorie3) ve stanovené oblasti materiálové bilance4); změny inventury ve formě přírůstku nebo úbytku jaderného materiálu se udávají v gramech s přesností na 3 desetinná místa, b) nezměřitelnými provozními ztrátami ztráty, které vznikají v provozu zejména rozprášením, odpařením, zaokrouhlováním, následkem nedokonalosti analytických metod nebo nepovoleným odnímáním; tyto ztráty se zjistí při provedení fyzické inventury5) jaderných materiálů a jejich výsledkem je nezapočtený materiál6) a c) změřitelnými provozními ztrátami ztráty, které představují takový změřený odpad jaderného materiálu, který je u daného držitele povolení pro své vlastnosti, zejména s ohledem na ekonomické náklady, zcela nevyužitelný, přičemž materiál je obvykle technologicky zpětně získatelný bez využití technologie zpracování rud; tyto ztráty zahrnují zejména obrus a třísky ve směsi s jinými kovy při společném obrábění, strusky, napečeniny na kelímcích, nezpracovatelné a vysoce aktivní roztoky a zbytky po analýzách. STANOVENÍ MINIMÁLNÍ KONCENTRACE JADERNÉHO MATERIÁLU A SEZNAM JINÝCH ŠTĚPNÝCH MATERIÁLŮ Minimální koncentrace jaderného materiálu Minimální koncentrace jaderného materiálu podle § 1 písm. a) a b) je vždy reálná kladná hodnota. Seznam jiných štěpných materiálů Seznam jiných štěpných materiálů, které jsou významné z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní, stanoví Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (dále jen „Agentura“). ROZSAH A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ KONTROLY JADERNÉHO MATERIÁLU, VEDENÍ SYSTÉMU EVIDENCE A PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ ÚŘADU (1) Držitel povolení vede evidenci jaderných materiálů a provádí jejich kontrolu podle směrnice o evidenci a kontrole jaderných materiálů. Vedením evidence jaderných materiálů a prováděním jejich kontroly pověří držitel povolení písemně fyzickou osobu (dále jen „vedoucí evidence jaderných materiálů“) a kopii tohoto písemného pověření předá Úřadu. (2) Držitel povolení zasílá dokumentaci podle § 6 písm. c), d) a g) Komisi a její kopii Úřadu. Držitel povolení zašle Úřadu kopii veškeré dokumentace do 30 dnů ode dne, kdy ji obdržel od Komise. (3) Držitel povolení vede evidenci jaderných materiálů a provádí jejich kontrolu v zařízeních uvedených v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. c) provádí periodickou kontrolu souladu fyzického stavu jaderných materiálů s provozními záznamy7), kontrolu pečetí Úřadu, Komise a Agentury a dalších kontrolních technických zařízení a o těchto kontrolách pořizuje zápisy, d) odpovídá za vedení evidenčních8) a provozních7) záznamů, zpracovává dokladovou inventuru9) jaderných materiálů na formuláři č. 1, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, a navrhuje opatření k zajištění správné evidence a bezpečného skladování jaderných materiálů tak, aby byly zabezpečeny proti odcizení, e) fyzicky kontroluje a zaznamenává každý příjem a odeslání jaderných materiálů, f) organizačně zajišťuje provádění fyzické inventury jaderných materiálů, g) zpracovává evidenční zprávy10) o pohybu jaderných materiálů, h) doprovází inspektory Úřadu, Komise a Agentury při kontrole, i) uchovává písemnosti Úřadu, Komise a Agentury týkající se evidence jaderných materiálů u držitele povolení nejméně po dobu 5 let a j) schvaluje způsob skladování, vedení evidence a provádění kontroly jaderných materiálů na odloučených pracovištích. Evidence jaderných materiálů Systém evidence11) jaderných materiálů zahrnuje a) evidenční a provozní záznamy, b) evidenční zprávy, c) zvláštní zprávy12), d) předem zasílaná oznámení13), e) seznam provozních ztrát, zadrženého a upraveného odpadu14), f) seznam jaderného materiálu, na který Komise poskytla písemné výjimky15) z pravidel, kterými se řídí forma a četnost oznámení, g) základní technické charakteristiky16) včetně jejich situačních nákresů a h) program činností17). (1) Držitel povolení zaznamenává údaje do evidenčních záznamů podle čl. 9 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 podle provozních záznamů nebo průvodních dokumentů. a) se vedou přímo na pracovištích, kde se jaderné materiály používají, skladují nebo spotřebovávají, a b) obsahují datum a podpis vedoucího evidence jaderných materiálů nebo jeho zástupce, který záznam provedl, a v případě inventurních změn, které vedou k ukončení evidence jaderných materiálů, podpisy 2 odpovědných pracovníků, včetně podpisu vedoucího evidence jaderných materiálů; vedoucí evidence jaderných materiálů může písemně pověřit jinou fyzickou osobu vedením provozních záznamů na odloučeném pracovišti. (1) Evidenční zpráva je c) zpráva o materiálové bilanci19) a d) dokladová inventura20). (2) Držitel povolení zasílá Úřadu kopii evidenční zprávy, kterou zasílá Komisi v elektronické podobě podle vzorů stanovených v přílohách III, IV a V nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005, v termínech podle nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. Držitel povolení dále zasílá Úřadu výtisk počítačového záznamu evidenčních zpráv nebo evidenční zprávy na formulářích č. 2, 3 a 4, jejichž vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, opatřené podpisem vedoucího evidence jaderných materiálů, a dále zasílá kopii komunikačního dokumentu s Komisí týkajícího se evidenční zprávy, pokud ji nelze zaslat prostřednictvím datové schránky. (3) Zprávu o změně inventury na formuláři č. 2, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, vyhotoví držitel povolení a) odesílající jaderný materiál (dále jen „odesilatel“) při transferech jaderných materiálů na území České republiky, v 5 výtiscích, z nichž 1 výtisk odešle Úřadu, 3 výtisky držiteli povolení, který přijímá jaderný materiál (dále jen „příjemce“), a 1 výtisk si ponechá, pokud ji nelze zaslat prostřednictvím datové schránky; příjemce ověří údaje uvedené odesilatelem a po vyplnění formuláře zprávy o změně inventury 1 výtisk odešle zpět odesilateli, 1 výtisk odešle Úřadu a 1 výtisk si ponechá; v případě, že příjemce zjistí na základě provedeného měření rozdíl v hmotnosti prvku nebo štěpného izotopu u přijatého jaderného materiálu, oznámí tuto skutečnost Úřadu zprávou o změně inventury, b) při transferech jaderných materiálů, je-li odesilatelem, ve 2 výtiscích, z nichž 1 odesílá Úřadu a druhý výtisk si ponechá, pokud ji nelze zaslat prostřednictvím datové schránky; současně opatří odesilatel každou dodávku jaderných materiálů průvodním dokladem ve formě oznámení o vývozu a dovozu na formuláři č. 5, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, a jehož 2 výtisky odešle současně s dodávkou, 2 výtisky odešle Úřadu a 1 si ponechá; v případě, že příjemce zjistí na základě provedeného měření rozdíl v hmotnosti prvku nebo štěpného izotopu u přijatého jaderného materiálu, oznámí tuto skutečnost Úřadu zprávou o změně inventury a c) při změnách inventury jaderných materiálů kromě transferu podle písmen a) a b) ve 2 výtiscích, z nichž 1 výtisk odešle Úřadu a druhý si ponechá, pokud ji nelze zaslat prostřednictvím datové schránky. (4) Zpráva o změně inventury se zasílá Úřadu nejpozději do 5 dnů od uskutečnění změny. (5) Soupis fyzické inventury zasílá držitel povolení Úřadu na formuláři č. 3, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, do 10 dnů ode dne, kdy byla provedena fyzická inventura jaderných materiálů. (1) Nastanou-li okolnosti uvedené v čl. 15 nebo 22 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005, zašle držitel povolení neprodleně zvláštní zprávu zasílanou Komisi podle čl. 14 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 také Úřadu. Předem zasílaná oznámení (1) Hodlá-li držitel povolení jaderné materiály spotřebovat v nejaderných činnostech takovým způsobem, že je nelze zpětně získat, zašle o tom Komisi a Úřadu oznámení nejméně 2 měsíce před zahájením této činnosti. Výkon činností podle věty první zahájí držitel povolení až poté, co obdrží podmínky Komise pro vedení evidence spotřeby. To neplatí, jde-li o spotřebu jaderných materiálů v jaderných reaktorech štěpením. (2) Plánuje-li držitel povolení provádění činností, při nichž budou porušeny pečeti Komise, Agentury nebo společné pečeti Komise a Agentury, informuje neprodleně o takové činnosti Komisi a Úřad. V případě plánovaných činností, při nichž budou porušeny pečeti Úřadu, informuje držitel povolení pouze Úřad. (3) Hodlá-li držitel povolení vyvézt, nebo dovézt jaderné materiály, oznámí tuto skutečnost Komisi a Úřadu v souladu s čl. 20 a 21 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 v termínech daných nařízením Komise (Euratom) č. 302/2005. (1) Provozní ztráty se stanovují na základě výsledku chemické analýzy, výpočtu, odhadu nebo na základě měření. Nelze je vypočítávat z materiálové bilance jako rozdíl mezi hmotností materiálu vstupujícího do procesu a hmotností produktu. Výsledky analýz a měření jsou součástí provozních záznamů. (2) Jaderný materiál ze změřitelných provozních ztrát se administrativně vyvede z běžné evidence jaderných materiálů jako zadržený odpad a jeho množství se odečte ze soupisu fyzické inventury a podléhá nadále kontrole Komise, Agentury a Úřadu. Zamýšlí-li držitel povolení provést úpravu jaderného materiálu převodem na upravený odpad, zabetonováním, zalitím do skla, cementu nebo asfaltu, vrátí po souhlasu Komise s danou úpravou nejprve jaderný materiál zprávou o změně inventury do běžné evidence jaderných materiálů a po provedené úpravě ho administrativně vyvede z běžné evidence jako upravený odpad. Kopii zápisu o provedené úpravě, který je součástí provozních záznamů, zašle držitel povolení Úřadu společně se zprávou o změně inventury. (3) Pro jaderný materiál označený jako zadržený nebo upravený odpad se vede samostatná evidence. Způsob vedení evidenčních záznamů stanoví čl. 30 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. (4) Držitel povolení zasílá Úřadu informace o dalším zpracování středně nebo vysoce radioaktivních odpadů obsahujících plutonium, vysoce obohacený uran nebo izotop 233U, které byly převedeny do kategorie zadrženého nebo upraveného odpadu podle čl. 31 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005, a to nejméně 200 dnů před uskutečněním jeho dalšího zpracování. Toto neplatí, jde-li o změny obalů nebo další zpracování odpadů s výjimkou separace prvků. (5) Držitel povolení oznamuje Úřadu transfer upraveného odpadu za předcházející rok podle čl. 32 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 do 31. ledna. (1) Držitel povolení informuje Úřad o udělení výjimky z pravidel, kterými se řídí forma a četnost zasílání evidenčních a zvláštních zpráv podle čl. 19 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. (2) Jaderný materiál, na který byla udělena výjimka podle odstavce 1, podléhá nadále kontrole Komise, Agentury a Úřadu. Systém evidence jaderného materiálu, na který byla udělena výjimka podle odstavce 1, stanoví čl. 19 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. Držitel povolení, kterému byla poskytnuta výjimka, je dále povinen b) zasílat Úřadu zprávy o změně inventury v případě odeslání a příjmu tohoto jaderného materiálu uskutečněného v rámci jedné oblasti materiálové bilance a c) zpracovávat pro tento jaderný materiál samostatný soupis fyzické inventury a dokladovou inventuru. Držitel povolení zasílá Úřadu kopii základních technických charakteristik, které zpracovává a odesílá Komisi podle čl. 3 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. Držitel povolení zasílá Úřadu kopii programu činností, který oznamuje Komisi podle čl. 5 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. Pokud hodlá držitel povolení jaderné materiály spotřebovávat v nejaderných činnostech, jako je například výroba slitin, keramiky, barvení sklářského kmene, zasílá Úřadu informaci obsahující odhad plánované spotřeby pro nadcházející kalendářní rok, kterou v průběhu roku upřesňuje podle § 11 odst. 1. POŽADAVKY NA OBSAH DOKUMENTACE PRO POVOLOVANÉ ČINNOSTI V OBLASTI NEŠÍŘENÍ JADERNÝCH ZBRANÍ Dokumentace k vydání povolení k nakládání s jadernými materiály (1) Směrnice o evidenci a kontrole jaderných materiálů obsahuje b) rozsah pravomocí a povinnosti vedoucího evidence jaderných materiálů a povinnosti dalších pracovníků jmenovitě pověřených na jednotlivých pracovištích evidencí jaderných materiálů, d) způsob vedení evidenčních záznamů, e) způsob vedení provozních záznamů pro všechna pracoviště, na kterých se používají, skladují nebo spotřebovávají jaderné materiály, l) postupy zaměstnanců odpovědných za evidenci při nakládání s jadernými materiály při kontrolách Úřadu, Komise a Agentury, m) postupy zaměstnanců pro případ události mající vliv na poškození, odcizení nebo ztrátu jaderných materiálů, porušení celistvosti nebo funkčnosti kontrolních zařízení Úřadu, Komise a Agentury a n) postup pro vyhodnocování nezapočteného materiálu. (2) Popis manipulace s jadernými materiály obsahuje a) účel použití jaderných materiálů, b) maximální množství jaderných materiálů, jejich chemickou a fyzikální formu, případně obohacení, c) kategorii jaderných materiálů, d) způsob zajištění fyzické ochrany jaderných materiálů, e) způsob skladování jaderných materiálů a f) podrobný popis veškerých prováděných činností s jadernými materiály, se zřetelem na možnosti vzniku provozních ztrát či jejich spotřeby. (3) Údaje nezbytné pro plnění podmínek vyplývajících z mezinárodních závazků obsahují a) základní technické charakteristiky a b) identifikační údaje podle § 18 odst. 1. Dokumentace k vydání povolení k dovozu, vývozu nebo k průvozu jaderných materiálů (1) Údaje nezbytné pro vyžádání záruky státu v případě vývozu a průvozu jaderného materiálu obsahují a) množství jaderných materiálů, jejich chemickou a fyzikální formu, případně obohacení, b) kategorii jaderných materiálů, c) název a adresu dodavatele a koncového uživatele jaderných materiálů v přijímajícím státě a d) číslo kontraktu, případně obchodní nabídky. (2) Vzor prohlášení koncového uživatele v případě dovozu nebo transferu jaderných materiálů do České republiky je uveden ve formuláři č. 6 v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Údaje nezbytné pro plnění podmínek vyplývajících z mezinárodních závazků v případě dovozu jaderných materiálů obsahují c) název a adresu zahraničního dodavatele a koncového uživatele jaderných materiálů v České republice a ROZSAH, ZPŮSOB A DOBA UCHOVÁVÁNÍ INFORMACÍ O TĚŽBĚ A ZPRACOVÁNÍ URANOVÉ A THORIOVÉ RUDY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá těžit uranovou nebo thoriovou rudu na území České republiky, oznámí nejméně 2 měsíce před zahájením těžby nebo zpracování rudy Úřadu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a místo podnikání, jedná-li se o fyzickou osobu, název nebo obchodní firmu a adresu sídla, jedná-li se o právnickou osobu, a dále identifikační číslo, číslo telefonu, elektronickou adresu, umístění uranových a thoriových dolů, úpraven uranové rudy a závodů na výrobu koncentrátu thoria, jejich předpokládanou roční kapacitu a informace o stavu provozu. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která těží uranovou nebo thoriovou rudu na území České republiky, zasílá Úřadu kopii dokumentace podle čl. 24 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. (3) Fyzická nebo právnická osoba, která vyváží nebo odesílá uranovou nebo thoriovou rudu, zasílá Úřadu kopii dokumentace podle čl. 25 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 a zprávu o změně inventury. (4) Veškeré údaje související s těžbou, zpracováním, vývozem nebo odesláním uranové nebo thoriové rudy se uchovávají po dobu alespoň 5 let, a to v listinné a elektronické podobě. ROZSAH, ZPŮSOB A LHŮTY PRO OZNAMOVÁNÍ ÚDAJŮ O NĚKTERÝCH ČINNOSTECH STANOVENÝCH PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE Údaje o činnostech vztahujících se k jadernému palivovému cyklu (1) Fyzická nebo právnická osoba, která provádí výzkumné nebo vývojové činnosti vztahující se k jadernému palivovému cyklu podle čl. 2 písm. a) bodu i) nebo podle čl. 2 písm. b) bodu i) přímo použitelného předpisu Euratomu1), oznámí Úřadu nejméně 2 měsíce před zahájením těchto činností jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a místo podnikání, jedná-li se o fyzickou osobu, název nebo obchodní firmu a adresu sídla, jedná-li se o právnickou osobu, a dále identifikační číslo, číslo telefonu, elektronickou adresu, umístění uranových a thoriových dolů, úpraven uranové rudy a místo a rozsah prováděných činností. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která provádí činnosti vztahující se k vývoji jaderného palivového cyklu podle čl. 2 písm. a) bodu x) přímo použitelného předpisu Euratomu1), předkládá Úřadu jejich desetiletý plán při zahájení těchto činností. (3) Fyzická nebo právnická osoba, která provádí činnosti podle čl. 2 písm. a) bodu iv) přímo použitelného předpisu Euratomu1), oznámí Úřadu nejméně 2 měsíce před zahájením těchto činností jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a místo podnikání, jedná-li se o fyzickou osobu, název nebo obchodní firmu a adresu sídla, jedná-li se o právnickou osobu, a dále číslo telefonu, elektronickou adresu a místo a rozsah prováděných činností. Seznam činností podléhajících oznámení je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Fyzická nebo právnická osoba vede a uchovává evidenci vyráběných jaderných položek uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. (5) Aktualizace údajů za předcházející kalendářní rok, předložených podle odstavců 1 až 3, se předkládá Úřadu do 15. února. Údaje o jiných činnostech stanovených předpisy Evropské unie (1) Každá fyzická nebo právnická osoba provozující činnosti v rámci stanovené lokality určí ve spolupráci s Úřadem zástupce této lokality21). (2) Zástupce lokality do 30 dnů od ustanovení lokality předloží Úřadu všeobecný popis každé stavby v rámci lokality, včetně jejího určení a vybavení. Popis musí obsahovat schematický nákres lokality. (3) Aktualizaci údajů za předcházející kalendářní rok, předložených podle odstavců 1 a 2, předkládá zástupce lokality Úřadu do 15. února. Dokumenty podle § 6, 7, 18 až 20 se uchovávají nejméně 5 let od jejich vzniku. 2) Dodatkový protokol k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. 3) Čl. 2 bod 9 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 4) Čl. 2 bod 14 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 5) Čl. 2 bod 17 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 6) Čl. 2 bod 18 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 7) Čl. 8 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 8) Čl. 9 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 9) Čl. 2 bod 16 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 10) Čl. 10 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 11) Čl. 7 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 12) Čl. 14 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 13) Čl. 20 a 21 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 14) Čl. 30 až 32 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 15) Čl. 19 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 16) Čl. 3 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 17) Čl. 5 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 18) Čl. 12 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 19) Čl. 13 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 20) Čl. 11 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 21) Čl. 3 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005.

http://kraken.slv.cz/2Afs93/2008

2Afs93/2008 2 Afs 93/2008-920 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Milu¹e Do¹kové a soudcù JUDr. Vojtìcha ©imíèka a Mgr. Radovana Havelce v právní vìci ¾alobcù: a) Toshiba Corporation, se sídlem 1-1, Shibaura 1-Chome, Minatu-ku, Tokio, Japonsko, zastoupeného JUDr. Ivo Jandou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Na Pøíkopì 8, b) Areva T&D Holding SA, se sídlem Rue Le Peletier 27/29, Paøí¾, Francie, c) Areva T&D SA, se sídlem 1 Place de la Coupole, Paøí¾-La Défense, Francie d) Areva T&D AG, se sídlem Carl-Sprecher-Strasse 15039, Oberentfelden, ©výcarsko, ad b-d) zastoupených JUDr. Lucií Bányaiovou Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 1, Platnéøská 191/4, e) Mitsubishi Electric Corporation, se sídlem 2-7-3 Marunouchui, Chiyoda-ku, Tokio, Japonsko, zastoupeného JUDr. Alexandrem Césarem, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 46, f) ALSTOM (Societé Anonyme), se sídlem 3 Avenue Malraux, Le Sextant, Levallois-Perret Cedex, Francie, zastoupeného Mgr. Miroslavem Dubovským, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Pøíkopì 22, g) Fuji Electric Holdings Co., Ltd. se sídlem Gate City Ohsaki, East Tower, 11-2, Osaki 1-Chome, Shinagawa-Ku, Tokio, Japonsko, h) Fuji Electric Systems Co., Ltd., se sídlem Gate City Ohsaki, East Tower, 11-2, Osaki 1-Chome, Shinagawa-Ku, Tokio, Japonsko, ad g-h) zastoupených JUDr. Vladimírou Glatzovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Husova 5, i) Siemens Transmission and Distribution Limited, se sídlem Siemens House, Bracknell, Berkshire, Velká Británie, j) Siemens Aktiengesellshaft Österreich, se sídlem Siemensstraße 92, Vídeò, Rakousko, k) VA Tech Transmission & Distribution GmbH & Co KEG, se sídlem Penzinger Strasse 76, Vídeò, Rakousko, l) Siemens AG, se sídlem Wittelsbacherplatz 2, Mnichov, Spolková republika Nìmecko, ad i-l) zastoupených JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, nám. Republiky 1079/1a, m) Hitachi Ltd., se sídlem 6-6, Marunouchi 1-chome, Chiyoda-ku, Tokio, Japonsko, n) Hitachi Europe Limited, se sídlem Whitebrook Park, Lower Cookham Road, Maidenhead, Berkshire, Velká Británie, o) Japan AE Power Systems Corporation, se sídlem Landic Shimbashi building, 8-3 Nishi-Shimbashi 3-chome, Minato-ku, Tokio, Japonsko, ad m-o) zastoupených Pavlem Urbanem, advokátem se sídlem v Praze 1, V Celnici 4, p) Nuova Magrini Galileo S.p.A., se sídlem Via Circonvallazzione Est, 1, Stezzano (BG), Itálie, zastoupeného JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, nám. Republiky 1079/1a, proti ¾alovanému: Úøad pro ochranu hospodáøské soutì¾e, sídlem tø. Kpt. Jaro¹e 7, Brno, proti rozhodnutí pøedsedy ¾alovaného ze dne 26. 4. 2007, è. j. R 059-070, 075-078/2007/01-08115/2007/310, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brnì ze dne 25. 6. 2008, è. j. 62 Ca 22/2007-489, Rozsudek Krajského soudu v Brnì ze dne 25. 6. 2008, è. j. 62 Ca 22/2007-489, s e z r u ¹ u j e a vìc s e v r a c í tomuto soudu k dal¹ímu øízení. Kasaèní stí¾ností podanou v zákonné lhùtì se ¾alovaný jako stì¾ovatel domáhá zru¹ení shora uvedeného rozsudku krajského soudu, kterým bylo zru¹eno rozhodnutí pøedsedy ¾alovaného ze dne 26. 4. 2007 (pøièem¾ ve výroku rozsudku krajský soud nesprávnì uvedl ze dne 27. 4. 2007 ) o rozkladech ¾alobcù, jím¾ bylo zmìnìno rozhodnutí ¾alovaného ze dne 9. 2. 2007, è. j. S 222/06-3113/2007/710. Napadeným rozhodnutím pøedseda ¾alovaného rozhodl, ¾e: A) ABB Management Services Ltd. (právní nástupce spoleènosti ABB Power Technologies Management Ltd.), ABB Switzerland Ltd., ABB Ltd., ALSTOM (Societé Anonyme), AREVA T&D SA, Fuji Electric Holdings Co., Ltd., Fuji Electric Systems Co., Ltd., Hitachi Ltd., Hitachi Europe Limited, Mitsubishi Electric Corporation, Toshiba Corporation, Schneider Electric SA, Siemens AG, Siemens Aktiengesellschaft Österreich (právní nástupce spoleènosti VA Technologie AG a VA Tech T&D GmbH), VA Tech Transmission & Distribution GmbH & Co KEG, Siemens Transmission and Distribution Limited (døíve VA Tech Transmission & Distribution Ltd.) a Nuova Magrini Galileo S.p.A., tím, ¾e v období po 28. 2. 1991 mìli mezi sebou uzavøeny a plnili dohody obsa¾ené ve smlouvì nazvané GQ-Agreement uzavøené dne 15. 4. 1988, na jejich¾ základì koordinovali, a to i prostøednictvím výmìny informací, své jednání ve vztahu k úèasti na výbìrových øízeních (projektech) týkajících se plynem izolovaných spínacích ústrojí stanovováním cen a cenové hladiny dodávaných nabídek, udr¾ováním stabilní úrovnì svých tr¾ních podílù na základì pøedem odsouhlasených kvót a vzájemným omezováním se v uzavírání licenèních smluv na výrobu plynem izolovaných spínacích ústrojí s potenciálními konkurenty, mìli mezi sebou uzavøeny a plnili zakázané a neplatné dohody o urèení cen, o fixaci tr¾ních podílù a rozdìlení trhu a o zamezení vstupu konkurentù na trh, které vedly k naru¹ení soutì¾e na relevantním trhu plynem izolovaných spínacích ústrojí (PISU) pro aplikace nad 72 kV dodávaných samostatnì nebo jako souèást zapouzdøených rozvoden plynem izolovaných spínacích ústrojí na území Èeské republiky, èím¾ poru¹ili zákaz obsa¾ený v § 3 odst. 1 zákona è. 63/1991 Sb., o ochranì hospodáøské soutì¾e, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen pøedchozí ZOHS ), a to konkrétnì ABB Management Services Ltd. (právní nástupce spoleènosti ABB Power Technologies Management Ltd.) v období od 1. 3. 1991 do 30. 6. 2001, ABB Switzerland Ltd. v období od 1. 3. 1991 do 30. 6. 2001, ABB Ltd. v období od 1. 3. 1991 do 30. 6. 2001, ALSTOM (Societé Anonyme) v období od 1. 3. 1991 do 30. 6. 2001, AREVA T&D SA v období od 1. 1. 1992 do 30. 6. 2001, Fuji Electric Holdings Co., Ltd. v období od 1. 3. 1991 do 30. 6. 2001, Fuji Electric Systems Co., Ltd. v období od 1. 3. 1991 do 30. 6. 2001, Hitachi Ltd. v období od 1. 3. 1991 do 31. 12. 1999, Hitachi Europe Limited v období od 1. 3. 1991 do 31. 12. 1999, Mitsubishi Electric Corporation v období od 1. 3. 1991 do 30. 6. 2001, Toshiba Corporation v období od 1. 3. 1991 do 30. 6. 2001, Schneider Electric SA v období od 1. 3. 1991 do 13. 3. 2001, Siemens AG v období od 1. 3. 1991 do 31. 8. 1999, Siemens Aktiengesellschaft Österreich v období od 1. 1. 1995 do 13. 12. 2000, VA Tech Transmission & Distribution GmbH & Co KEG v období od 1. 1. 2000 do 13. 12. 2000, Siemens Transmission and Distribution Limited v období od 1. 3. 1991 do 13. 12. 2000 a Nuova Magrini Galileo S.p.A. v období od 1. 3. 1991 do 13. 3. 2001. B) ABB Management Services Ltd., ABB Switzerland Ltd., ABB Ltd., ALSTOM (Société Anonyme), AREVA T&D SA, AREVA T&D AG, AREVA T&D Holding SA, Fuji Electric Holdings Co., Ltd., Fuji Electric Systems Co., Ltd., Hitachi Ltd., Hitachi Europe Limited, Japan AE Power Systems Corporation, Mitsubishi Electric Corporation, Toshiba Corporation, Siemens AG, Siemens Aktiengesellschaft Österreich, VA Tech Transmission & Distribution GmbH & Co KEG, Siemens Transmission and Distribution Limited, Nuova Magrini Galileo S.p.A., tím, ¾e v období po 30. 6. 2001 mìli mezi sebou uzavøeny a plnili dohody obsa¾ené ve smlouvì nazvané GQ-Agreement uzavøené dne 15. 4. 1988, úèasti na výbìrových øízeních (projektech) týkajících se plynem izolovaných spínacích ústrojí stanovováním cen a cenové hladiny dodávaných nabídek, udr¾ováním stabilní úrovnì svých tr¾ních podílù na základì pøedem odsouhlasených kvót a vzájemným omezováním se v uzavírání licenèních smluv na výrobu plynem izolovaných spínacích ústrojí s potenciálními konkurenty, mìli mezi sebou uzavøeny a plnili zakázané a neplatné dohody urèení cen, o fixaci tr¾ních podílù a rozdìlení trhu a o zamezení vstupu konkurentù na trh, které vedly k naru¹ení soutì¾e na relevantním trhu plynem izolovaných spínacích ústrojí (PISU) pro aplikace nad 72 kV dodávaných samostatnì nebo jako souèást zapouzdøených rozvoden plynem izolovaných spínacích ústrojí na území Èeské republiky, èím¾ poru¹ili zákaz obsa¾ený v § 3 odst. 1 zákona è. 143/2001 Sb., o ochranì hospodáøské soutì¾e a o zmìnì nìkterých zákonù (zákon o ochranì hospodáøské soutì¾e), ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen ZOHS ), a to konkrétnì ABB Management Services Ltd. v období od 1. 7. 2001 do 3. 3. 2004, ABB Switzerland Ltd. v období od 1. 7. 2001 do 3. 3. 2004, ABB Ltd. v období od 1. 7. 2001 do 3. 3. 2004, ALSTOM (Société Anonyme) v období od 1. 7. 2001 do 25. 9. 2003, AREVA T&D SA v období od 1. 7. 2001 do 3. 3. 2004, AREVA T&D AG v období od 14. 11. 2002 do 3. 3. 2004, AREVA T&D Holding SA v období od 25. 9. 2003 do 3. 3. 2004, Fuji Electric Holdings Co., Ltd. v období od 1. 7. 2001 do 3. 9. 2002, Fuji Electric Systems Co., Ltd. v období od 1. 7. 2001 do 30. 9. 2002, Hitachi Ltd. v období od 2. 7. 2002 do 30. 9. 2002, Hitachi Europe Limited v období od 2. 7. 2002 do 30. 9. 2002, Japan AE Power Systems Corporation v období od 1. 10. 2002 do 3. 3. 2004, Mitsubishi Electric Corporation v období od 1. 7. 2001 do 3. 3. 2004, Toshiba Corporation v období od 1. 7. 2001 do 3. 3. 2004, Siemens AG v období od 26. 3. 2002 do 3. 3. 2004, Siemens Aktiengesellschaft Österreich v období od 1. 4. 2002 do 3. 3. 2004, VA Tech Transmission & Distribution GmbH & Co KEG v období od 1. 4. 2002 do 3. 3. 2004, Siemens Transmission and Distribution Limited v období od 1. 4. 2002 do 3. 3. 2004 a Nuova Magrini Galileo S.p.A. v období od 1. 4. 2002 do 3. 3. 2004. C) ABB Management Services Ltd., ABB Switzerland Ltd., ABB Ltd., ALSTOM (Société Anonyme), AREVA T&D SA, Schneider Electric SA, Siemens AG, Siemens Aktiengesellschaft Österreich, VA Tech Transmission & Distribution GmbH & Co KEG, Siemens Transmission and Distribution Limited a Nuova Magrini Galileo S.p.A., tím, ¾e v období po 28. 2. 1991 mìli mezi sebou uzavøeny a plnili dohody obsa¾ené ve smlouvì nazvané E-Group Operation GQ-Agreement uzavøené dne 15. 4. 1988, na jejich¾ základì koordinovali, a to i prostøednictvím výmìny informací, své jednání ve vztahu k úèasti na výbìrových øízeních (projektech) týkajících se plynem izolovaných spínacích ústrojí stanovováním cen a cenové hladiny dodávaných nabídek, udr¾ováním stabilní úrovnì svých tr¾ních podílù na základì pøedem odsouhlasených kvót a vzájemným omezováním se v uzavírání licenèních smluv na výrobu plynem izolovaných spínacích ústrojí s potenciálními konkurenty, mìli mezi sebou uzavøeny a plnili zakázané a neplatné dohody o urèení cen, o fixaci tr¾ních podílù a rozdìlení trhu a o zamezení vstupu konkurentù na trh, které vedly k naru¹ení soutì¾e na relevantním trhu plynem izolovaných spínacích ústrojí (PISU) pro aplikace nad 72kV dodávaných samostatnì nebo jako souèást zapouzdøených rozvoden plynem izolovaných spínacích ústrojí na území Èeské republiky, èím¾ poru¹ili zákaz obsa¾ený v § 3 odst. 1 pøedchozího ZOHS, a to konkrétnì ABB Management Services Ltd. v období od 1. 3. 1991 do 30. 6. 2001, ABB Switzerland Ltd. v období od 1. 3. 1991 do 30. 6. 2001, ABB Ltd. v období od 1. 3. 1991 do 30. 6. 2001, ALSTOM (Société Anonyme) v období od 1. 3. 1991 do 30. 6. 2001, AREVA T&D SA v období od 1. 1. 1992 do 30. 6. 2001, Schneider Electric SA v období od 1. 3. 1991 do 13. 3. 2001, Siemens AG v období od 1. 3. 1991 do 31. 8. 1999, Siemens Aktiengesellschaft Österreich v období od 1. 1. 1995 do 13. 12. 2000, VA Tech Transmission & Distribution GmbH & Co KEG v období od 1. 1. 2000 do 13. 12. 2000, Siemens Transmission and Distribution Limited v období od 1. 3. 1991 do 13. 12. 2000 a Nuova Magrini Galileo S.p.A. v období od 1. 3. 1991 do 13. 3. 2001. Podle § 7 odst. 1 ZOHS, bylo uvedeným úèastníkùm, shora popsané jednání do budoucna zakázáno a za poru¹ení § 3 odst. 1 tého¾ zákona jednáním uvedeným v bodì B), D) rozhodnutí jim byly ulo¾eny pokuty, a to ALSTOM (Société Anonyme) ve vý¹i 85 581 000 Kè, AREVA T&D SA ve vý¹i 69 552 000 Kè, AREVA T&D AG ve vý¹i 58 926 000 Kè, AREVA T&D Holding SA, ve vý¹i 10 000 000 Kè, Fuji Electric Holdings Co., Ltd., ve vý¹i 44 408 000 Kè, Fuji Electric Systems Co., Ltd., ve vý¹i 44 408 000 Kè, Hitachi Ltd. ve vý¹i 54 600 000 Kè, Hitachi Europe Limited ve vý¹i 54 600 000 Kè, Japan AE Power Systems Corporation ve vý¹i 44 408 000 Kè, Mitsubishi Electric Corporation ve vý¹i 75 348 000 Kè, Toshiba Corporation ve vý¹i 70 762 000 Kè, Siemens AG ve vý¹i 107 248 000 Kè, Siemens Aktiengesellschaft Österreich ve vý¹i 88 816 000 Kè, VA Tech Transmission & Distribution GmbH & Co KEG ve vý¹i 44 408 000 Kè, Siemens Transmission and Distribution Limited ve vý¹i 44 408 000 Kè a Nuova Magrini Galileo S.p.A. ve vý¹i 44 408 000 Kè. Rozkladové rozhodnutí (99 stran) stojí na tvrzení, ¾e ve správním øízení bylo prokázáno ¾e úèastníci øízení uzavøeli a následnì plnili dohody obsa¾ené v GQ-Agreement, jako¾ i v EGQ-Agreement. Tyto dohody byly uzavøeny a následnì i po 1. 3. 1991 (ode dne úèinnosti pøedchozího ZOHS) a po 1. 7. 2001 (ode dne úèinnosti ZOHS) plnìny. Ji¾ z tìchto samotných smluv, které jsou zalo¾eny ve správním spise a jejich¾ autentiènost ¾ádný z úèastníkù konkrétním zpùsobem nezpochybnil, lze podle ¾alovaného nepochybnì zjistit, ¾e úèastníci øízení si mezi sebou vytvoøili systém, jeho¾ úèelem byl tzv. bid rigging, tedy ovlivnìní (manipulování) nabídek v rámci výbìrového øízení, jeho¾ mìlo být dosa¾eno prostøednictvím dílèích dohod, je¾ by samy o sobì bylo mo¾né pova¾ovat za kartelové, a to konkrétnì dohod o urèení cen, o fixaci tr¾ních podílù, o rozdìlení trhu a o bránìní vstupu konkurentù na trh. Ujednání, obsa¾ená ve shora specifikovaných smlouvách, byla podle ¾alovaného úèastníky správního øízení realizována prostøednictvím vzájemné výmìny informací, a to informací individuálních, aktuálních a citlivých, nebo» se týkaly jejich obchodních zámìrù. Pøíkladmo lze podle ¾alovaného poukázat na výmìnu informací týkajících se zájmu konkrétního úèastníka správního øízení o konkrétní veøejnou zakázku-projekt. Za tímto úèelem si úèastníci správního øízení na základì shora uvedených smluv a v nich obsa¾ených dohod vybudovali systém vzájemného informování, a sice na spoleèných schùzkách, telefonicky, zasíláním faxù, pozdìji emailù. Zájemce o konkrétní projekt sdìlil ostatním úèastníkùm správního øízení, s jakou cenou se do výbìrového øízení pøihlásí, ostatní úèastníci pak vìdìli, s jakou cenou se, v souladu s principy podepsanými v GQ-Agreement a EGQ-Agreement, mají do výbìrového øízení pøihlásit, aby podpoøili nabídku zájemce o projekt. Na základì GQ-Agreement a EGQ-Agreement do¹lo podle ¾alovaného k rozdìlení celosvìtového trhu PISU mezi evropské a japonské úèastníky øízení, a to prostøednictvím kvót. Ka¾dá skupina, tj. E-Skupina a J-Skupina , dostala spoleènou kvótu celosvìtových prodejù a tyto kvóty byly následnì v dùsledku zmìn v E-Skupinì a akvizicemi mezi úèastníky øízení modifikovány tak, ¾e E-Skupinì nále¾ela kvóta ve vý¹i 65,84 % a J-Skupinì ve vý¹i 34,16 %. Tím úèastníci správního øízení fakticky fixovali své tr¾ní podíly a mìli jistotu, ¾e v¹ichni budou pøi výbìrových øízeních postupovat shodnì, tj. nebudou si vzájemnì konkurovat a sna¾it se získat zakázku na projekt, který byl na základì dohod obsa¾ených v GQ-Agreement a EGQ-Agreement pøidìlen jinému úèastníku. Toto jednání je dohodou o rozdìlení trhu. Úèastníci správního øízení se v¹ak prostøednictvím GQ-Agreement a EGQ-Agreement té¾, dle závìrù ¾alovaného obsa¾ených v napadeném rozhodnutí, dohadovali o cenì, kdy¾ v rámci systému komunikace zalo¾eného uvedenými smlouvami diskutovali nabídkové ceny pøi alokaci projektù konkrétnímu úèastníkovi správního øízení. Tato cena byla dále sdìlena ostatním úèastníkùm øízení tak, aby vìdìli, jakou cenu (¾alovaným my¹leno cenu vy¹¹í ne¾ úèastník, kterému byl projekt pøidìlen PISU kartelem) mají nabídnout. Úèastníci správního øízení dále diskutovali a dodr¾ovali urèité minimální cenové úrovnì, a to v pøípadech, kdy nebyl projekt alokován konkrétnímu úèastníku. Úèastníci správního øízení si tedy vytvoøili takový systém dohod o cenách, na základì kterého nejen umo¾òovali konkrétnímu zájemci získat konkrétní projekt za cenu, kterou si zvolil, ale rovnì¾ si spoleènì dohadovali minimální cenové úrovnì u volných projektù, tj. zabránili tímto svým jednáním, aby byly projekty zhotoveny na základì tr¾nì stanovených cen. Skuteènost, ¾e úèastníci øízení byli povinni tyto cenové dohody dodr¾ovat, je podle ¾alovaného podpoøena èl. 22 GQ-Agreement, z nìho¾ vyplývá, ¾e jakákoli konkurence na základì ceny je výslovnì zakázána, a to pod hrozbou ulo¾ení pokuty. Dále ¾alovaný dospìl ve správním øízení k závìru, ¾e na základì GQ-Agreement a EGQ-Agreement uzavøeli úèastníci správního øízení dohodu o regulaci poètu soutì¾itelù na relevantním trhu, nebo» se omezovali pøi uzavírání licenèních smluv, co¾ mìlo pøímý negativní vliv na hospodáøskou soutì¾ na relevantním trhu v Èeské republice. ®alovaný vycházel zejména z textu dohod GQ-Agreement a EGQ-Agreement, podkladù pøedlo¾ených spoleènostmi nále¾ejícími do skupiny ABB, jako¾ i z výpovìdí jiných úèastníkù správního øízení, kteøí existenci a plnìní PISU kartelu pøinejmen¹ím po urèitou dobu vìt¹inou nezpochybòovali. Uzavøel, ¾e svým jednáním naru¹ili úèastníci správního øízení samotnou podstatu konkurenèního prostøedí pøi vyhla¹ování výbìrových øízení a veøejných zakázek, jejich¾ pøedmìtem byly PISU, na území, na nì¾ se GQ-Agreement a EGQ-Agreement vztahovaly, tedy i na území Èeské republiky, kdy¾ tyto nebyly zadány nejúspì¹nìj¹ímu uchazeèi, nýbr¾ uchazeèi, o kterém se rozhodlo na základì PISU kartelu. Dùvod, pro který bylo prvostupòové rozhodnutí v rozkladovém øízení zmìnìno, spoèíval v tom, ¾e nebylo uznáno protiprávním jednání úèastníkù pøedcházející úèinnosti pøedchozího ZOHS, ale a¾ jednání po jeho úèinnosti, nebo» teprve tehdy byli úèastníci povinni øídit se soutì¾ními pravidly; souèasnì bylo jednání ve výroku rozhodnutí specifikováno a rozèlenìno ve vztahu k jednotlivým zákonùm o hospodáøské soutì¾i a ve vztahu k trvání úèasti jednotlivých èlenù na PISU kartelu. Ulo¾ení pokuty úèastníkùm Evropskou komisí (dále té¾ Komise ) nebylo uznáno jako pøeká¾ka postihu a vý¹e pokut byla oznaèena jako odpovídající zákonu a pøimìøená zji¹tìným skuteènostem, pøièem¾ dùvody ke sní¾ení pokuty byly shledány pouze u dvou úèastníkù. Proti tomu byly podány ¾aloby s èetnými a obsáhle argumentovanými dùvody, pøièem¾ zdùraznit je tøeba ¾alobní námitky nesprávného stanovení doby jednání a námitky, ¾e pokud jednání trvalo i po vstupu Èeské republiky do Evropské unie, mìl být pøímo aplikován èlánek 81 Smlouvy o zalo¾ení Evropského spoleèenství (dále té¾ Smlouva ES ) a tím zanikla pøíslu¹nost vedení správního øízení èeským soutì¾ním úøadem podle èlánku 11 odst. 6 Naøízení Rady ES è. 1/2003, o provádìní pravidel hospodáøské soutì¾e stanovených v èláncích 81 a 82 Smlouvy (dále té¾ Naøízení è. 1/2003 ), nebo» v té¾e vìci ji¾ zahájila øízení Evropská komise a tudí¾ byla poru¹ena zásada ne bis in idem. Závìr, ¾e skutkovì tým¾ jednáním tých¾ subjektù, které bylo pøedmìtem správního øízení, v nìm¾ bylo vydáno i napadené rozhodnutí ¾alovaného, se ji¾ v minulosti zabývala Komise, která o nìm rozhodla dne 24. 1. 2007 rozhodnutím COMP/F/38.899 a deklarovala v nìm rovnì¾ poru¹ení zákazu kartelových dohod (vyjádøeného v èl. 81 Smlouvy ES), se stal pro krajský soud rozhodujícím. Krajský soud vycházel z toho, ¾e toto tvrzení je mezi stranami nesporným a je obsa¾eno jak v nìkterých ¾alobních námitkách, tak ve vyjádøení ¾alovaného a v replikách ¾alobcù. Krajský soud se nejprve zabýval dobou trvání kartelu, zejména pak stanovením konce protiprávního jednání, a to ve vztahu k datu 1. 5. 2004, od nìho¾ je zapotøebí pøednostnì aplikovat komunitární soutì¾ní právo-a tedy zákaz kartelových dohod vyjádøený v èl. 81 Smlouvy ES. Pøitom aplikoval zásady u¾ívané v oblasti práva trestního, opíraje se o èl. 6 Úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod, vyhlá¹ené Sdìlením federálního Ministerstva zahranièních vìcí è. 209/1992 Sb. (dále jen Úmluva ) pøi obdobných základních pravidlech uplatòujících se pøi trestním obvinìní i pøi správním trestání, jak plyne té¾ z judikatury Evropského soudu pro lidská práva i judikatury tuzemské. K podøazení protikartelového práva správnímu trestání pak poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 192/05, který dovodil, ¾e pravidla soudního trestání se aplikují i ve sféøe správního trestání (i v oblasti správního soutì¾ního práva), a odkázal na obdobné závìry, které uèinil Ústavní soud v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 21/96 a sp. zn. III. ÚS 611/01 a shodnì té¾ Nejvy¹¹í správní soud v rozsudku ve vìci sp. zn. 6 A 126/2002. Obdobný závìr ohlednì obecné aplikovatelnosti zásad práva trestního na deliktní øízení správní ve vìcech hospodáøské soutì¾e je podáván i z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve vìci Stenuit ze dne 27. 2. 1992. Dále se krajský soud zabýval rozli¹ením jednorázových trestných èinù a trestných èinù pokraèujících, trvajících a hromadných (kolektivních) a uzavøel, ¾e jednání v rozporu s èl. 81 Smlouvy ES a s § 3 odst. 1 ZOHS a § 3 odst. 1 pøedchozího ZOHS, spoèívající v uzavøení a plnìní kartelové dohody, je jednáním, jím¾ pachatel vyvolá protiprávní stav, který posléze udr¾uje, a tedy je jiným správním deliktem trvajícím , tvoøícím jeden skutek a jeden správní delikt, a to a¾ do okam¾iku ukonèení takového deliktního jednání, tj. a¾ do okam¾iku odstranìní protiprávního stavu. Z toho dále dovodil, ¾e trvající jiný správní delikt spoèívající v uzavøení a plnìní kartelové dohody se pova¾uje za spáchaný za úèinnosti nové právní úpravy, pokud alespoò èást protiprávního jednání, jím¾ byl udr¾ován protiprávní stav, se odehrála za úèinnosti nové právní úpravy. Tou je podle Naøízení è. 1/2003, úèinného od 1. 5. 2004, povinnì pou¾itelné nové pravidlo jednotné a decentralizované aplikace soutì¾ního práva v¹emi soutì¾ními úøady v celokomunitárním prostoru, je¾ se v období pøed 1. 5. 2004 neuplatnilo. Krajský soud zdùraznil jeho ustanovení èl. 11 odst. 6 vìty první, stanovící, ¾e zahájením øízení ze strany Evropské komise za úèelem pøijetí rozhodnutí mimo jiné ve vìcech kartelových dohod podle èlánku 81 Smlouvy ES ztrácejí vnitrostátní soutì¾ní úøady pøíslu¹nost k pou¾ití èlánku 81 Smlouvy ES. Pøesto, ¾e ¾alovaný tvrdil, ¾e vedl správní øízení pro poru¹ení soutì¾ních pravidel, je¾ bylo ukonèeno pøed pøistoupením Èeské republiky do Evropské unie, pøièem¾ vycházel z mailové korespondence ze dne 3. 3. 2004 zalo¾ené ve spise P 239/04, krajský soud zjistil, ¾e toto datum není rozhodné. Vycházel pøitom z vymezení deliktu v rozhodnutí Komise, kde je uvedeno, ¾e protiprávní jednání skonèilo dne 11. 5. 2004 (bod 2. odst. 3 rozhodnutí COMP/F/38.899), kdy se konala poslední schùzka v Amsterodamu, ukonèená jen z dùvodù zji¹tìní neohlá¹eného ¹etøení Komise tého¾ dne. Tedy a¾ datum 11. 5. 2004 oznaèil krajský soud za rozhodující, nebo» tento den úèastníci kartelu tento kartel plnili . Stanovení konce trvajícího protiprávního jednání k 3. 3. 2004 oznaèil krajský soud za umìle vytvoøený skutkový stav, který v pojetí ¾alovaného zalo¾il pùsobnost èeského vnitrostátního práva (pøedchozího ZOHS v období do 30. 6. 2001, a následnì ZOHS od 1. 7. 2001). ®alovaný tak rozhodoval v dobì, kdy ji¾ bylo Komisí rozhodnuto, ¾e posuzované jednání ¾alobcù zasahovalo i do období po 1. 5. 2004. Nadto ¾alovaný toto své rozhodnutí vydal ve správním øízení, které bylo zahájeno po 1. 5. 2004. Stejnì tak Evropská komise vydala své rozhodnutí v øízení, které bylo zahájeno po 1. 5. 2004. Proto krajský soud pøisvìdèil ¾alobcùm v názoru, ¾e øízení ¾alovaného bylo poru¹ením zásady ne bis in idem, nebo» se jednalo o dal¹í øízení pro tentý¾ skutek-toto¾nost delikventù (¾alobcù) i toto¾nost objektu (ochrana hospodáøské soutì¾e na jednotném trhu po dni 1. 5. 2004). Pro období od 1. 5. 2004 toti¾ nemù¾e obstát názor zalo¾ený na existenci dvojí hospodáøské soutì¾e (jedné na celoevropské úrovni, druhé na úrovních vnitrostátních ) ani dvojího území, na nìm¾ hospodáøská soutì¾e probíhá (tj. celoevropského na stranì jedné a vnitrostátního na stranì druhé). Není k nìmu ¾ádného vìcného dùvodu. My¹lenka Evropských spoleèenství je mimo jiné zalo¾ena na jediném trhu, tedy jediné soutì¾i na tomto trhu, nadto by nebylo mo¾né spolehlivì odli¹it pøípady, kdy pøíslu¹ný subjekt primárnì soutì¾í v rámci Evropy a kdy primárnì soutì¾í v rámci svého státu , nebo» zámìry i výsledky soutì¾ní èinnosti se v¾dy alespoò hypoteticky mohou projevit v celokomunitárním prostoru, pøitom projeví-li se v nìm, pak se zároveò projevují i uvnitø èlenských státù, jimi¾ je celokomunitárním prostor logicky tvoøen. Stejnì tak zde není ¾ádného dùvodu právního. Pøedpisy práva komunitárního zmiòují toliko soutì¾ v rámci Evropy , nebo» vztahy, je¾ nenesou evropský charakter , nejsou komunitárním právem upraveny, proto¾e nedosahují prahu zájmu Evropských spoleèenství. Na prostor Evropských spoleèenství tak z dùvodu systémové provázanosti uplatòování komunitárního soutì¾ního práva a vnitrostátního soutì¾ního práva, je¾ odpovídá existenci jediné hospodáøské soutì¾e odehrávající se na jediném evropském trhu, je tøeba nahlí¾et jako na jedinou jurisdikci. Dále krajský soud poukázal na ústavní pravidla èasové pùsobnosti trestních norem, z nich¾ vyplývá obecný zákaz retroaktivity. I zde uplatnil aplikovatelnost zásad práva trestního pro deliktní právo správní. Ustanovení èl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, by» hovoøí toliko o soudním trestání, toti¾ dopadá i do sféry správního trestání (samotný Ústavní soud tak judikoval napø. v nálezu sp. zn. III. ÚS 611/01 èi sp. zn. II. ÚS 192/05, kde mimo jiné s odkazem na nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96 dovodil, ¾e aèkoli je zákaz retroaktivity právních norem v èl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod výslovnì upraven jen pro oblast trestního práva, je nutno z èl. 1 Ústavy dovodit pùsobení tohoto zákazu i pro dal¹í odvìtví práva). Z pohledu dodr¾ení zásady jedno skutkovì toto¾né jednání-jedno deliktní øízení-jeden trest krajský soud pova¾uje za podstatné, ¾e v jednání posuzovaném Evropskou komisí i ¾alovaným jsou obsa¾eny stejné okolnosti , jak tyto okolnosti souhrnnì pojmenovává Evropský soud pro lidská práva-napø. v rozhodnutí ve vìci Franz Fischer ze dne 29. 5. 2001. Právì ve vìci Franz Fischer Evropský soud pro lidská práva dovodil, ¾e princip ne bis in idem se týká nejen dvojího postihu za skutkovì toté¾ jednání, ale i dvojího stíhání (vy¹etøování) skutkovì tého¾ jednání. Závadnost postupu z pohledu poru¹ení zásady ne bis in idem krajský soud se zohlednìním ¹irokého výkladu trestního obvinìní ve smyslu èl. 6 Úmluvy a judikaturou konstantnì traktované potøeby analogické aplikace zásad práva trestního, jak shora uvedl, opírá o èl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, podle nìho¾ nikdo nemù¾e být trestnì stíhán za èin, pro který ji¾ byl pravomocnì odsouzen nebo zpro¹tìn ob¾aloby, a o èl. 50 Charty základních práv EU vyhlá¹ené dne 7. 12. 2000, podle nìho¾ nikdo nesmí být èinìn odpovìdným, stíhán nebo trestán znovu v trestním øízení za trestný èin, pro který byl v rámci Evropské unie v souladu s právem ji¾ jednou s koneènou platností zpro¹tìn viny nebo potrestán. Nelze odhlédnout od skuteènosti, ¾e poèínaje 1. 5. 2004 je tentý¾ cíl sledován jak èlánkem 81 Smlouvy ES, tak èeským vnitrostátním právním pøedpisem, tedy ZOHS (je jím ochrana hospodáøské soutì¾e na trhu , jak vyplývá z bodu 9. preambule Naøízení è. 1/2003). Pokud s úèinností od 1. 5. 2004 vznikl nový systém, ve kterém Komise ( evropský soutì¾ní úøad ) a vnitrostátní soutì¾ní úøady èlenských státù Evropských spoleèenství jednají za úèelem ochrany hospodáøské soutì¾e v komunitárním prostoru fakticky spoleènì, je proti základnímu smyslu jednotné, spoleèné a decentralizované aplikace soutì¾ního práva, aby se jednotlivé soutì¾ní úøady rozhodovaly, k jakému území a k jakému období se jimi vedená øízení vztahují . Je-li po 1. 5. 2004 objekt protikartelového zákonodárství jediný a je-li jím úèinná ochrana hospodáøské soutì¾e, pak je vylouèeno, aby se protisoutì¾ní jednání spoèívající v jednom trvajícím skutku umìle rozdìlovalo na jednotlivé èásti tak, aby (dovedeno ad absurdum) ka¾dý ze soutì¾ních úøadù mohl vést o tém¾e skutku samostatné øízení a aby ka¾dý z nich mohl protisoutì¾ním delikventùm za tý¾ skutek ulo¾it sankci; to by nemohlo odpovídat smyslu jednotné aplikace soutì¾ního práva odpovídající existenci jediné hospodáøské soutì¾e odehrávající se na jediném evropském trhu v rámci jediné komunitární jurisdikce za právního stavu po 1. 5. 2004. Krajský soud zejména oznaèil za citelnì problematický prvek postupu, jaký zvolil ¾alovaný, to, ¾e ¾alovaný nekriticky pøijal my¹lenku vyjádøenou Komisí v pøípisu na è. l. 182 a 183 spisu P 239/04, který tvoøí souèást správního spisu, podle ní¾ by bylo slo¾ité ulo¾it pokutu za jednání v období od 1. 5. 2004 do 11.-12. 5. 2004, a proto se Evropská komise rozhodla, ¾e jí vedené øízení se bude vztahovat toliko k tìm aktivitám, které se staly na území Evropské unie pøed jejím roz¹íøením ke dni 1. 5. 2004 . V oblasti deliktního práva (a» u¾ trestního èi správního) je neudr¾itelné, aby si orgány vy¹etøující a odhalující protiprávní jednání samy urèovaly, jaké období deliktního jednání uèiní pøedmìtem øízení a za jaké období ulo¾í sankce, a naopak jakým obdobím se zabývat nebudou, nebo» je to slo¾ité , by» existují dùkazy, ¾e takové jednání (svým charakterem trvající) zasáhlo i období jiné. Akceptace takového postupu krajským soudem by nutnì musela znamenat akceptaci faktu, ¾e zbylá èást jednání, pùvodnì do øízení nezahrnutá, snad je¹tì (v budoucnu) mù¾e být pøedmìtem øízení jiného, nebo» by pak ¹lo o jednání, které nebude s pùvodním jednáním toto¾né-a sice právì z dùvodù temporálních, takto umìle vytvoøených . Pokud by se ka¾dý ze soutì¾ních úøadù mohl rozhodnout, ve vztahu k jakému období on sám øízení povede, pak by takový postup mohl zalo¾it mo¾nost vedení neuzavøeného poètu øízení pøed jednotlivými soutì¾ními úøady-pøitom pro materiálnì toté¾ jednání, by» temporálnì vymezené tak, aby takový postup pro jednotlivé soutì¾ní úøady nebyl dle jejich názoru slo¾itý -a v té nejabsurdnìj¹í situaci aby takové øízení mohl vést ka¾dý ze soutì¾ních úøadù. To by pak otevøelo mo¾nost neuzavøeného poètu udìlených sankcí tým¾ subjektùm pro materiálnì toté¾ jednání-a tím fakticky i neomezenou vý¹i kumulativnì ukládaných sankcí tým¾ subjektùm pro materiálnì toté¾ jednání. K tomu by pak pøistoupil dal¹í problematický prvek spoèívající v pøebírání zji¹tìní skutkového stavu postupnì jednotlivými soutì¾ními úøady, které ov¹em podléhají rùzným formám pøezkumu. Krajský soud shledal dùvodnými ¾aloby v èástech namítajících poru¹ení zásady ne bis in idem. Tým¾ jednáním, jako nyní ¾alovaný, se ji¾ zabývala Komise. Ta vydala rozhodnutí, kterým vùèi úèastníkùm uplatnila sankce. Posuzované jednání bylo ukonèeno po 1. 5. 2004. Z toho vyplývá nutnost aplikovat právní úpravu úèinnou od 1. 5. 2004-a tím i ztráta pøíslu¹nosti ¾alovaného tímto jednáním se, ve vztahu k èlánku 81 Smlouvy ES, zabývat (èl. 11 odst. 6 vìta první Naøízení è. 1/2003, úèinného od 1. 5. 2004), zabývala-li se jím ji¾ Komise. Ztratil-li pøitom ¾alovaný výslovnì pøíslu¹nost k aplikaci èlánku 81 Smlouvy ES, je proti smyslu jednotné aplikace soutì¾ního práva po úèinnosti Naøízení è. 1/2003, aby mìl nadále po 1. 5. 2004 pro období do 1. 5. 2004 pøíslu¹nost ke zpìtné aplikaci § 3 odst. 1 ZOHS, kterým je vìcnì vyjádøen tý¾ zákaz kartelových dohod, který je kodifikován èlánkem 81 Smlouvy ES, a sice takovým postupem, kdy èást posuzovaného jednání, ji¾ posouzeného Evropskou komisí podle èl. 81 Smlouvy ES, vyèlení a posoudí je s poukazem na dopady té¾ na území Èeské republiky znovu, podle § 3 odst. 1 ZOHS. Takový postup je poru¹ením zásady ne bis in idem. Jiný závìr by popøel základní smysl souèasné jednotné aplikace pøedpisù soutì¾ního práva v celokomunitárním prostoru a nedávné povinné harmonizace vnitrostátních pøedpisù s pøedpisy komunitárními v oblasti soutì¾ního práva-a nadto i jednu ze základních zásad správního trestání. Pravidlo vyplývající z èl. 11 odst. 6 vìty první Naøízení è. 1/2003 je pøitom podle krajského soudu mimo interpretaèní pochybnosti, a tedy jde o acte clair, bez povinnosti pøedkládat vìc Evropskému soudnímu dvoru pro vyøe¹ení pøedbì¾né otázky. Zásada ne bis in idem je pro oblast správního trestání natolik dlouhodobì aplikovanou a silnou zásadou, ¾e na ní mohl krajský soud svùj závìr zalo¾it bez pokládání pøedbì¾né otázky. Otázka samostatné aplikovatelnosti § 3 odst. 1 ZOHS pro období pøed 1. 5. 2004 pak není otázkou aplikace komunitárního práva. Proto krajský soud napadené správní rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ø. s. pro vady øízení zru¹il, podle § 78 odst. 3 s. ø. s. zru¹il i rozhodnutí vydané v prvním stupni, které napadenému rozhodnutí pøedcházelo, nebo» shora popsanou procesní vadou trpìlo správní øízení ji¾ od jeho samotného poèátku. Vìc pak podle § 78 odst. 4 s. ø. s. vrátil ¾alovanému k dal¹ímu øízení. III. Argumentace kasaèní stí¾nosti a vyjádøení ¾alobcù III. a) kasaèní stí¾nost Stì¾ovatel uvádí v kasaèní stí¾nosti dùvody podle § 103 odst. 1 písm. a), d) s. ø. s., brojí tedy proti nezákonnosti spoèívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v pøedcházejícím øízení a proti nepøezkoumatelnosti rozhodnutí krajského soudu. Stì¾ovatel pøednì uvádí, ¾e skutkový stav vztahující se k datu ukonèení protisoutì¾ního jednání ze strany ¾alobcù, který soud prezentoval v napadeném rozsudku, je dùkaznì nepodlo¾ený a rozporný s obsahem spisù. Soud toti¾ dospìl k závìru, ¾e stì¾ovatel vy¹el z nesprávného skutkového stavu ohlednì ukonèení protisoutì¾ního jednání ze strany ¾alobcù ji¾ dne 3. 3. 2004. Stì¾ovatel naopak pova¾uje toto datum ukonèení kartelu jako spolehlivì zji¹tìné a nesouhlasí se závìrem krajského soudu, který se pøiklonil k tomu, ¾e kartelové jednání bylo skonèeno a¾ dne 11. 5. 2004. Závìr krajského soudu pova¾uje stì¾ovatel za nesprávný, rozporný se spisovou dokumentací a navíc nepøezkoumatelný pro nedostatek dùvodù. Stì¾ovatel uvádí, ¾e skutkový stav, jak jej zjistil, vychází z provedeného dokazování-zejména z emailové komunikace mezi èleny kartelu, která je zalo¾ena ve spisu. K jinému závìru o ukonèení protisoutì¾ního jednání (pøes jisté indicie) nemohl stì¾ovatel dospìt, nebo» by to nemìlo oporu v dokazování, èím¾ by do¹lo k rozporu se zásadou legality, vyjádøenou v èl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a èl. 2 odst. 3 Ústavy. Je to naopak skutkový závìr krajského soudu, který nemá oporu ve spisech a dokazování. Soud toti¾ vystavìl svùj závìr jen na pøípisu Komise, v nìm¾ bylo uvedeno, ¾e kartel skonèil a¾ dne 11. 5. 2004. Tento pøípis v¹ak nemá podle stì¾ovatele ¾ádnou vypovídací hodnotu z hlediska dùkazního (lze jej maximálnì pova¾ovat za jakousi indicii). V ¾ádném pøípadì pak uvedený pøípis nemù¾e vyvrátit komplexnì a øádnì stì¾ovatelem provedené dokazování. Pokud tak krajský soud uèinil, zatí¾il svùj rozsudek vadou spoèívající v nepøezkoumatelnosti pro nedostatek dùvodù. Pochybení je o to záva¾nìj¹í, ¾e závìr ohlednì toho, kdy jednání v kartelu skonèilo, je základním stavebním kamenem dal¹ích (takté¾ nesprávných) úvah krajského soudu. Stì¾ovatel nesouhlasí ani se závìrem krajského soudu, podle nìho¾ je nedostateèné odùvodnìní rozhodnutí stì¾ovatele, z nìho¾ plyne, ¾e posledním zjistitelným dnem, kdy kartel je¹tì prokazatelnì fungoval, je den 3. 3. 2004. Stì¾ovatel zdùrazòuje, ¾e i v rámci komunitární rozhodovací praxe je naprosto bì¾né, ¾e se nepodaøí získat pøímý dùkaz o pøesnì specifikovaném ukonèení protisoutì¾ního jednání. Kartelové jednání toti¾ bývá peèlivì utajeno a klade na soutì¾ní úøady ty nejvy¹¹í nároky z hlediska vyhledávání a provádìní dùkazù prokazujících koluzní jednání kartelistù (viz bod 25 preambule Naøízení è. 1/2003). Za takového stavu vìci, kdy neexistuje pøímý dùkaz o tom, kdy kartel skonèil, je konec závadného jednání vymezován na základì dùkazù týkajících se èasovì nejzaz¹ího je¹tì zjistitelného plnìní kartelové dohody. Pokud tedy správní orgány obou stupòù opøely skutkový závìr ohlednì ukonèení protisoutì¾ního jednání z hlediska temporálního o poslední dùkaz plnìní kartelové dohody, není tu dle stì¾ovatele nièeho, co by mu bylo lze vytknout. Pokud stì¾ovatel ve svém rozhodnutí uvedl, ¾e kartel trval nejménì do 3. 3. 2004 , je to vymezení dostateènì zji¹tìné. Charakter dokazování ohlednì jednání ve vzájemné shodì je toti¾ zalo¾en toliko na nepøímých dùkazech o protisoutì¾ním jednání. V obdobných pøedchozích pøípadech neshledal krajský soud na takovém postupu nikdy nic závadného. Dal¹í pochybení krajského soudu tkví dle stì¾ovatele v tom, ¾e v napadeném rozsudku je zpochybnìno stì¾ovatelovo tvrzení, ¾e nemìl povìdomí o dal¹ím fungování kartelu po 3. 3. 2004. V tom krajský soud poukazuje na rozhodnutí Komise ze dne 24. 1. 2007, COMP/F/38.899. Stì¾ovatel ale upozoròuje na skuteènost, ¾e nedisponoval rozhodnutím Evropské komise a¾ do zveøejnìní jeho nedùvìrné verze na internetu, k nìmu¾ do¹lo dne 16. 8. 2007, tedy necelé ètyøi mìsíce potom, co bylo v souzené vìci vydáno druhostupòové rozhodnutí (dne 26. 4. 2007). Stì¾ovatel zdùrazòuje, ¾e nevedl øízení ve vìci poru¹ení komunitárních soutì¾ních pravidel. Nemohl tak uplatnit oprávnìní vyplývající pro nìj z § 20a odst. 3 písm. c) ZOHS, tedy nebylo lze vzájemnì si s Komisí a ostatními soutì¾ními úøady èlenských státù poskytnout a u¾ívat jako dùkazy jakékoliv faktické nebo právní skuteènosti, vèetnì informací dùvìrných (viz èl. 12 Naøízení è. 1/2003). Jako dùkaz pro svá tvrzení navrhuje stì¾ovatel email pracovníka Komise J. K. ze dne 7. 7. 2008, v nìm¾ k dotazu stì¾ovatele uvedl datum zveøejnìní rozhodnutí Komise na internetu. Za naprosto klíèové pova¾uje stì¾ovatel to, ¾e on i Komise vedli øízení nezávisle na sobì, opatøovali (patrnì ne zcela toto¾né) dùkazy a nezávisle na sobì i z nich vyvozovali skutkové a právní závìry. Stì¾ovatel tedy dospìl k závìru o poru¹ení ZOHS na základì dùkazù odli¹ných od tìch, na kterých svùj závìr o poru¹ení èl. 81 Smlouvy ES vystavìla Komise. Pokud tedy stì¾ovatel vymezil deliktní jednání ¾alobcù skutkovì ne zcela toto¾nì jako Komise, nejedná se o vadu v postupu stì¾ovatele. Tento výsledný stav toti¾ vyplývá z toho, ¾e stì¾ovatel disponoval jinými dùkazy, které následnì hodnotil na základì své vlastní úvahy. Stì¾ovatel dále poukazuje na skuteènost, ¾e vedl správní øízení zèásti s jinými úèastníky ne¾ Komise (øízení pøed Komisí nebylo vedeno na rozdíl od øízení vedeného stì¾ovatelem s ABB Switzerland Ltd. a ABB Management Services Ltd.). Odli¹né skutkové závìry Komise a stì¾ovatele jsou za takového stavu vìci oèekávatelné a legitimní. Ve svìtle vý¹e uvedeného stì¾ovatel dùraznì odmítá nièím nepodlo¾ené závìry krajského soudu, ¾e odli¹né stanovení konce protisoutì¾ního jednání je aktem umìlého pøizpùsobení obsahu správního spisu vlastnímu zámìru. Je to naopak krajský soud, kdo se pøi svých závìrech sám dopou¹tí pochybení, která vyèítá správnímu orgánu, kdy¾ bez jakéhokoliv dùkazu dospívá k øeèenému názoru. Nad rámec uvedeného dodává stì¾ovatel, ¾e i kdyby se mu podaøilo prokázat kartel a¾ k datu 11. 5. 2004, není tu nièeho, co by mu bránilo v takovém pøípadì postihnout jednání ¾alobcù do data vstupu Èeské republiky do Evropské unie, nebo» do tohoto data Komise v ¾ádném pøípadì nemohla postihnout deliktní jednání ¾alobcù ve vztahu k Èeské republice. Pravomoc Komise postihnout deliktní jednání na poli hospodáøské soutì¾e se toti¾ vá¾e výluènì k teritoriu èlenù Evropské unie, ve vztahu k území Èeské republiky to pak znamená, ¾e Komise mù¾e postihovat deliktní jednání soutì¾itelù a¾ od 1. 5. 2004. I proto neexistovala ze strany stì¾ovatele ¾ádná pohnutka úèelovì dospìt k datu ukonèení kartelu pøed vstupem Èeské republiky do Evropské unie. Pro takový postup nebylo sebemen¹ího dùvodu, nebo» rozhodnutí Komise se nevztahovalo a ani vztahovat nemohlo na dopady pøedmìtného jednání na území Èeské republiky do 30. 4. 2004. Tato skuteènost není v rozhodnutí Komise výslovnì uvedena jen z toho dùvodu, ¾e je pova¾ována za v¹eobecnì naprosto samozøejmou a nespornou. I tak je snadno odvoditelná z obsahu rozhodnutí Komise (napø. bod 321, který se zabývá jurisdikcí Komise ve vztahu k území Rakouska, ©védska a Finska). Naopak ty èásti rozhodnutí, které krajský soud citoval v napadeném rozsudku (bod 127, 128, 256, 316) na podporu své argumentace, hovoøí obecnì o státech støední a východní Evropy, pøièem¾ je evidentní, ¾e Komise nemù¾e aplikovat èl. 81 Smlouvy ES mimo svou jurisdikci, tedy ve vztahu k území Èeské republiky pøed vstupem do Evropské unie. Stì¾ovatel se dále domnívá, ¾e jednání kartelistù v rámci globálních kartelù lze dìlit ve vztahu k jednotlivým teritoriím a pøíslu¹ným jurisdikcím-pøitom se nejedná o posuzování idem . Stì¾ovatel poukazuje na skuteènost, ¾e ve vztahu k aplikaci ZOHS, by» i na globální protisoutì¾ní jednání s úèinky na trhu v ÈR pøed vstupem do EU, nelze za ¾ádných okolností uva¾ovat o tzv. paralelní aplikaci. K té toti¾ dochází pouze v pøípadech, kdy je ve vztahu k (tým¾) úèinkùm na èeském trhu aplikováno jak komunitární, tak národní soutì¾ní právo. Jinými slovy øeèeno, o paralelní aplikaci lze uva¾ovat toliko v pøípadì uplatnìní více ne¾ jedné jurisdikce na území ÈR (viz zvlá¹tní a specifický systém uplatòování komunitární a národní jurisdikce na území ÈR od 1. 5. 2004) ve vztahu k tému¾ jednání a k tým¾ úèinkùm. Jak judikoval sám Krajský soud v Brnì (napø. ve vìci RWE Transgas , sp. zn. 62 Ca 8/2007): Za konstantnì traktovaný lze pova¾ovat názor, podle nìho¾ skutek lze dìlit na dva prvky, a sice prvek jednání a prvek následku ( ) je tedy tøeba zkoumat i toto¾nost samotného následku vyvolaného konkrétním jednáním. Postihování mezinárodního kartelu ze strany více jurisdikcí vzhledem k úèinkùm, které kartel na pøíslu¹ných územích zpùsobil, je naprosto bì¾né (zejm. ve vztahu k teritoriu USA a EU v pøípadì globálních kartelù). Pøitom ¾ádný z komunitárních soudù pøezkoumávajících rozhodnutí Evropské komise v soutì¾ních vìcech nedospìl k závìru, ¾e by následné posouzení a sankcionování tého¾ globálního kartelu ze strany Komise (ov¹em ve vztahu toliko k následkùm na komunitární trh) po udìlení sankce za tento globální kartel ze strany pøíslu¹ného soutì¾ního orgánu USA (ve vztahu k následkùm, které se odehrály na území v USA) znamenalo poru¹ení zásady ne bis in idem. V této souvislosti stì¾ovatel poukazuje na pøiléhavý právní názor, který uvedl Evropský soudní dvùr v rozsudku ze dne 18. 5. 2006, C-397/03, vìc Archer Daniel Midland , kde (bod 69) stojí, ¾e pokud se sankce ulo¾ená ve tøetím státì vztahuje pouze na provedení nebo úèinky kartelové dohody na trhu tohoto státu a sankce Spoleèenství se vztahuje pouze na provedení nebo úèinky kartelové dohody na trhu Spoleèenství, nejedná se o toto¾nost skutkových jednání . Jedná se pøitom paradoxnì o právní vìc, v rámci ní¾ bylo publikováno stanovisko generálního advokáta Tizzana, je¾ citoval krajský soud v napadeném rozsudku. Komunitární soudy ostatnì konstantnì judikují, ¾e v pøípadì, kdy byl mezinárodní kartel sankcionován v neèlenském státì pro poru¹ení soutì¾ních pøedpisù tohoto neèlenského státu (tedy jsou postihovány úèinky na trh v neèlenském státì), pøièem¾ posléze je tento mezinárodní kartel sankcionován Komisí pro poru¹ení komunitárních pravidel (tedy jsou postihovány úèinky na komunitární trh), nelze ve vztahu k postupu Komise uplatnit zásadu ne bis in idem (viz bod 28 rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 10. 5. 2007, C-328/05, vìc SGL Carbon AG). V tomto rozhodnutí se mj. uvádí, ¾e pro mezinárodní kartel je charakteristický postih ze strany více jurisdikcí neèlenských státù na jejich územích (bod 25, dále i bod 28 rozsudku C-308/04 té¾ ve vìci SGL Carbon AG ; obdobnì bod 52 rozsudku C-289/04 ve vìci Showa Denko ). Nadto Evropský soudní dvùr deklaroval, ¾e Soud prvního stupnì, jeho¾ rozhodnutí pøezkoumával, nepochybil v právním posouzení, kdy¾ konstatoval, ¾e Komise není povinna vzít do úvahy pokutu ulo¾enou SGL Carbon AG v USA v rámci svého správního uvá¾ení pøi zva¾ování vý¹e pokuty (bod 34 rozsudku). Tedy nejenom, ¾e sankcionování tého¾ mezinárodního kartelu v rámci rùzných jurisdikcí nepøedstavuje poru¹ení zásady ne bis in idem; není dokonce ani nutné zohledòovat pøi zva¾ování vý¹e pokuty sankce ji¾ ulo¾ené v jiné jurisdikci. Ze shora vylo¾ených úvah nepochybnì vyplývá, ¾e se jak Komise, tak stì¾ovatel zabývali sice tým¾ globálním jednáním, ov¹em ka¾dý z tìchto soutì¾ních úøadù se zabýval teritoriálnì jinými následky tohoto jednání. Vzhledem k vý¹e zmínìnému stì¾ovatel shrnuje, ¾e se nemohl v ¾ádném pøípadì dopustit opìtovného posouzení a sankcionování tého¾, nebo» Komise nebyla a není oprávnìna posuzovat dopady protisoutì¾ního jednání (by» globálního charakteru) na území Èeské republiky pøed 1. 5. 2004. Komise a stì¾ovatel tak nerozhodli o idem . Co víc, v pøípadì rozhodnutí stì¾ovatele a Komise se nemù¾e jednat ani o bis , nebo» k dvojímu rozhodnutí o jednom mù¾e pojmovì dojít toliko v rámci jedné jurisdikce. Pøed 1. 5. 2004 na území Èeské republiky jiná ne¾ èeská jurisdikce neexistovala. Stì¾ovatel také tvrdí, ¾e v posuzované vìci se nejednalo o paralelní aplikaci soutì¾ních pøedpisù. V tomto smìru tedy krajský soud uva¾uje mylnì, má-li za to, ¾e nelze po úèinnosti Naøízení è. 1/2003 na protisoutì¾ní jednání, které se projevilo na trhu èlenského státu, aplikovat jak komunitární, tak národní soutì¾ní právo, pøièem¾ v této souvislosti hovoøí o pøednostní aplikovatelnosti èl. 81 Smlouvy ES. S tìmito závìry se stì¾ovatel ztoto¾nit nemù¾e. Konstatuje, ¾e Naøízení è. 1/2003 zavedlo neopominutelnou aplikaci èl. 81 Smlouvy ES ve vztahu k aplikaci národních soutì¾ních pravidel, nikoli aplikaci pøednostní, jak tvrdí soud v napadeném rozsudku. Stì¾ovatel pova¾uje v této souvislosti za neobvyklé, aby soud aplikoval pravidlo, ke kterému dospìl výkladem právního pøedpisu, ani¾ by uvedl dikci pøedmìtného ustanovení a metody výkladu, které pøi této interpretaci u¾il. Stì¾ovatel je pøesvìdèen, ¾e závìr o mo¾nosti paralelní aplikace, jako¾ i závìr o nepominutelnosti aplikace komunitárních soutì¾ních pøedpisù nepochybnì vyplývá ze samotné dikce èl. 3 odst. 1 Naøízení è. 1/2003, který stanoví, ¾e pokud orgány pro hospodáøskou soutì¾ èlenských státù nebo vnitrostátní soudy pou¾ijí vnitrostátní právní pøedpisy o hospodáøské soutì¾i na dohody, rozhodnutí sdru¾ení podnikù nebo jednání ve vzájemné shodì ve smyslu èl. 81 odst. 1 Smlouvy, které by mohly ovlivnit obchod mezi èlenskými státy ve smyslu uvedeného ustanovení, pou¾ijí také èlánek 81 Smlouvy na takové dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodì (zvýraznil stì¾ovatel-pozn. NSS). Ze shora uvedeného textu èl. 3 odst. 1 Naøízení è. 1/2003 zjevnì vyplývá, ¾e komunitární soutì¾ní právo se aplikuje vedle národního práva, resp. pokud národní soutì¾ní orgán postihuje protisoutì¾ní jednání podle vnitrostátních pøedpisù, pøièem¾ toto jednání v sobì zahrnuje komunitární prvek (ovlivnìní obchodu mezi èlenskými státy), je takovýto orgán povinen aplikovat té¾ komunitární soutì¾ní právo. Aplikace komunitárních soutì¾ních pøedpisù tak není pøednostní, ale toliko neopomenutelná. Stì¾ovatel vyzdvihuje, ¾e krajský soud neopírá svùj závìr o nemo¾nosti paralelní aplikace o ¾ádný rozsudek komunitárních soudù. Pøitom se jedná o naprosto klíèovou a zásadní právní otázku spojenou s aplikací komunitárního práva soutì¾ními orgány èlenských státù. Z imperativu jednotné aplikace komunitárního soutì¾ního práva (viz bod 21 preambule Naøízení è. 1/2003) vyplývá pro národní soudy èlenských státù závazek respektovat ustálenou komunitární judikaturu. To ov¹em Krajský soud v Brnì neèiní. V této souvislosti pova¾uje stì¾ovatel za vhodné vyjádøit se ke stanovisku generálního advokáta Tizzana ve vìci C-397/03 ( Archer Daniel Midland ), které soud uvádí na podepøení svých tvrzení. Zmínìné stanovisko se ov¹em zabývá situací, kdy je mezinárodní kartel sankcionován ze strany Komise a soutì¾ních orgánù neèlenského státu. Dospívá pøitom ke stejným závìrùm, které jsou ji¾ uvedeny vý¹e (zejména v rozsudku C-328/05). Nadto z tohoto hlediska implicitnì vyplývá naprostý soulad závìrù generálního advokáta se závìry Evropského soudního dvora vyslovenými v rozsudku ze dne 13. 2. 1969, C-14/68, ve vìci Walt Wilhelm , který explicitnì pøipou¹tí paralelní aplikaci komunitárního a soutì¾ního práva (viz bod 105 stanoviska), resp. generální advokát tyto závìry ¾ádným zpùsobem nezpochybòuje. Evropský soudní dvùr posléze ve svém rozsudku ze dne 18. 5. 2006, C-397/03, ve vìci Archer Daniel Midland takté¾ potvrdil závìry plynoucí ve vztahu k pøípustnosti paralelní aplikace (bod 50 rozsudku, viz i shora citovaný bod 69 rozsudku). Stì¾ovatel tak shrnuje, ¾e pøesto¾e se o paralelní aplikaci v této právní vìci nejednalo ani jednat nemohlo, je paralelní aplikace národního a komunitárního práva v soutì¾ní oblasti pøípustná. Svou kasaèní stí¾nost stì¾ovatel uzavírá poukazy na nìkterá dílèí pochybení krajského soudu. Jako nesprávnou hodnotí aplikaci èl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, nebo» krajský soud toto ustanovení aplikoval na skutkový stav, na který dopadat nemá. Aplikace tohoto ustanovení pak pùsobí zmateènì, co¾ je zpùsobeno chybnou premisou v úsudku soudu, ¾e pokud by stì¾ovatel prokázal poru¹ení soutì¾ního práva i po 1. 5. 2004, nemohl by za období pøedcházející tomuto datu postihnout úèastníky pøedmìtného kartelu. Èl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod se vztahuje k vymezení skutkových podstat a stanovení sankcí za naplnìní tìchto skutkových podstat ukládaných, tedy k otázkám práva hmotného (jak ostatnì vyplývá i ze soudem citované judikatury k této otázce), nikoliv práva procesního, a tak na danou vìc nedopadá. Krajský soud dále v napadeném rozsudku na více místech nepøesnì cituje výrok druhostupòového rozhodnutí, na str. 21 rozsudku soud uvádí, ¾e skutkové vìty druhostupòového rozhodnutí znìly: (úèastníci) uzavøeli a plnili (zakázané dohody). V uvedeném rozhodnutí ov¹em pøedmìtné vìty znìly: mìli mezi sebou uzavøeny a plnili . Stì¾ovatel zcela na závìr poznamenává, ¾e Charta základních práv EU není právnì závazná a soud tak pochybil, pokud ji aplikoval. III. b) vyjádøení ¾alobcù ®alobci g) a h) ve svém vyjádøení nejprve objasòují, proè v ¾alobì neuplatnili námitku ne bis in idem a dále uvádí, ¾e se plnì ztoto¾òují s názorem krajského soudu, ¾e stì¾ovatel nebyl oprávnìn vést nezávislé vlastní øízení a sankcionovat jednání, které ji¾ bylo projednané a penalizované Evropskou komisí. ®alobce e) také plnì souhlasí s krajským soudem v tom, ¾e stì¾ovatel poru¹il zásadu ne bis in idem. Podle èl. 11 odst. 6 Naøízení è. 1/2003 toti¾ nebyl vùbec oprávnìn zahájit správní øízení, nebo» Komise je zahájila døíve. Na podporu svého tvrzení odkazuje na stanovisko generálního advokáta Ruiz-Jarabo Colomer ze dne 11. 2. 2003 ve vìci C-213/00, Italcementi . Stì¾ovatel vìdìl, ¾e údajný kartel existoval i po 3. 3. 2004, a to pøímo od Komise. Tuto skuteènost si také mohl ovìøit na setkání Poradního výboru podle èl. 14 Naøízení è. 1/2003, kde zástupce stì¾ovatele èetl návrh rozhodnutí Komise (k tomu poukazuje na Stanovisko Poradního výboru ze dne 19. 1. 2007). Je tak nepochybné, ¾e je¹tì pøed vydáním prvostupòového rozhodnutí stì¾ovatel vìdìl o skutkových zji¹tìních Evropské komise a o datu skonèení údajného kartelu. To ostatnì sám pøipou¹tí v odst. 18 svojí kasaèní stí¾nosti, kde uvádí, ¾e mìl urèité informace o trvání kartelu i po pøistoupení ÈR do EU. I kdyby v¹ak o tìchto zji¹tìních nevìdìl, poru¹il by tím svoji povinnost je zjistit a ovìøit u Komise, napø. postupem podle èl. 11 odst. 2 Naøízení è. 1/2003. Nelze souhlasit se stì¾ovatelem v tom, ¾e dva soutì¾ní úøady (stì¾ovatel a Komise) dospìjí k rùzným skutkovým zji¹tìním. Tak tomu mù¾e být pouze tehdy, pokud stì¾ovatel neunesl svoje dùkazní bøemeno. Jestli¾e tedy údajný kartel, jako¾to trvající správní delikt, existoval a¾ do 11. 5. 2004, mìl být posuzován jako celek podle èl. 81 Smlouvy ES. ®alobce e) poukazuje také na to, ¾e i kdyby stì¾ovatel zjistil datum ukonèení kartelu a¾ poté, co obì jeho správní rozhodnutí nabyla právní moci, byl povinen správní øízení obnovit prostøednictvím institutu pøezkumného øízení. ®alobce e) se také domnívá, ¾e se rozhodnutí Komise vztahovalo i na ÈR, nebo» Komise v rozhodnutí nijak nespecifikovala, ¾e by úèinky tohoto rozhodnutí byly omezeny pouze na území nìkterých èlenských státù. Dále také poukazuje na to, ¾e byl pokutován na základì svého globálního obratu v roce 2001, pøièem¾ z ulo¾ené pokuty nemohla Komise vylouèit obrat generovaný v ÈR. I to tedy potvrzuje, ¾e se rozhodnutí Komise vztahovalo i na ÈR. ®alobce e) nesouhlasí se stì¾ovatelem ani v tom, ¾e rozhodnutí ve vìcech Showa Denko , SGL Carbon a Archer Daniels Midland lze pou¾ít jako precedent pro posouzení zásady ne bis in idem v dané vìci. Ve zmínìných pøípadech byly toti¾ korporace posti¾eny v neèlenských zemích EU, které nemají ¾ádný vztah k jurisdikci Komise v rámci EU a je velmi pravdìpodobné, ¾e èl. 81 Smlouvy ES nebude na jejich území nikdy aplikovatelný. ÈR v¹ak mìla od roku 1995 status pøidru¾ené zemì a byla tak povinna implementovat komunitární aquis do svého právního poøádku, vèetnì èl. 81 Smlouvy ES, který po pøistoupení v roce 2004 zaèal na území ÈR platit pøímo. ®alobci m), n) a o) se také domnívají, ¾e stì¾ovatel pochybil, pokud za den ukonèení protisoutì¾ního jednání pova¾oval 3. 3. 2004, nebo» je¹tì pøed zahájením prvoinstanèního správního øízení získal od Komise informace, které to popíraly. Jednak ¹lo o pøípis, který stì¾ovatel obdr¾el 13. 10. 2004, a také o rozhodnutí COMP/F/38.899 z 24. 1. 2007, s jeho¾ obsahem se stì¾ovatel seznámil nejpozdìji pøi konání Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení. Za nepodstatné pova¾ují ¾alobci m), n) a o) tvrzení stì¾ovatele, ¾e nemìl k dispozici kopii finálního rozhodnutí Komise. Rozhodné je, ¾e stì¾ovatel mìl vìdomost o tom, ¾e údajný kartel podle Komise skonèil a¾ 11.-12. 5. 2004 a v souladu s § 3 zákona è. 500/2004 Sb., správní øád, tak mìl provést dal¹í ¹etøení, které by sporné datum postavilo na jisto. Stì¾ovatel svým postupem také poru¹il zásadu loajální spolupráce vyslovenou v rozsudku Soudu prvního stupnì ve vìci France Télécom SA ze dne 7. 2. 2007 (T-339/03). Podle této zásady se v pøípadì paralelních øízení vedených Komisí a národními soutì¾ními úøady mají navzájem brát v úvahu zji¹tìní a závìry uèinìné druhým soutì¾ním úøadem. V daném pøípadì v¹ak Komise i stì¾ovatel dospìli k rùzným skutkovým závìrùm, co¾ je nepøípustné. Rovnì¾ stì¾ovatel poru¹il zásadu nadøazenosti komunitárního práva, nebo» nerespektoval tvrzení ohlednì ukonèení protisoutì¾ního jednání uvedené v rozhodnutí Komise, které je pøímo úèinné a má vy¹¹í místo, ne¾ rozhodnutí stì¾ovatele. Dále se ¾alobci m), n) a o) domnívají, ¾e stì¾ovatel mìl bìhem celého øízení postupovat výluènì podle Naøízení è. 1/2003, nebo» øízení zahájil a¾ v dobì, kdy bylo naøízení v ÈR úèinné a bezprostøednì aplikovatelné. Podle zmínìného naøízení pak v daném pøípadì nemohl stì¾ovatel aplikovat èeské národní právo. Naøízení è. 1/2003 se uplatní nejen na ty delikty, které zèásti trvaly po dobu jeho úèinnosti, nýbr¾ i na ty, které sice skonèily pøed jeho úèinností, ale jejich¾ úèinky trvaly i po jeho úèinnosti. Naøízení è. 1/2003 se tak vztahuje na v¹echny pøípady dosud neukonèené v okam¾iku, kdy nabylo úèinnosti. Uvedené potvrdil i Evropský soudní dvùr a to ji¾ ve vztahu k pøedchozímu naøízení è. 17 v rozsudku ze dne 17. 10. 1989, Spojené pøípady 97/87, 98/87 a 99/87 Dow Chemical Ibérica, Sa a dal¹í. ®alobci m), n) a o) tedy mají za to, ¾e existuje øada precedenèních rozhodnutí, která podporují závìr o tom, ¾e po pøistoupení se aplikuje komunitární právo s okam¾itou úèinností i na hodnocení skuteèností, které nastaly pøed pøistoupením. K tomu poukazují na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 2. 10. 1997, C-122/96, ve vìci Saldanha , ze dne 1. 6. 1999, C-302/97 ve vìci Konle , ze dne 7. 9. 1999, C-355/97, ve vìci Beck a ze dne 26. 9. 1996, C-43/95, ve vìci Data Delecta . Shodný pøístup má Evropský soudní dvùr i v soutì¾ních pøípadech (stanovisko generálního advokáta Geelhoeda ze dne 29. 6. 2006, C-238/05, ve vìci Asnef-Equifax v. Ausbanc ). Pokud je tedy komunitární právo aplikováno na probíhající pøípady, kdy bylo zahájeno øízení pøed pøistoupením, tím spí¹e je tøeba je aplikovat na daný pøípad, kdy bylo správní øízení zahájeno a¾ po pøistoupení. Je tedy zøejmé, ¾e stì¾ovatel nebyl oprávnìn ulo¾it za protisoutì¾ní jednání pokutu podle èeského práva ani v pøípadì, ¾e by toto jednání bylo ukonèeno ji¾ v bøeznu 2004, jak tvrdí stì¾ovatel. Ve vztahu k mo¾nosti pou¾ití rozhodnutí Evropského soudního dvora ve vìcech Showa Denko , SGL Carbon a Archer Daniels Midland ¾alobci m), n) a o) souhlasí se závìrem ¾alobce e) a poukazují na to, ¾e ÈR nebyla pøed pøistoupením tøetí zemí srovnatelnou napø. s USA, nýbr¾ byla s EU úzce propojena na základì asociaèní dohody [èl. 64 odst. 1 písm. i) této dohody se pak velice podobal èl. 81 odst. 1 Smlouvy ES]. Cíle èeských soutì¾ních pøedpisù se tak pøed vstupem ÈR do EU nemohly li¹it od cílù pravidel komunitárních a pro aplikaci èl. 3 odst. 3 Naøízení è. 1/2003 tak není místo. Závìrem ¾alobci m), n) a o) namítají, ¾e i kdyby shora uvedené argumenty zdej¹í soud nepøijal a Naøízení è. 1/2003 se na protisoutì¾ní jednání nevztahovalo, pøesto obecná zásada ne bis in idem zakazovala stì¾ovateli toto jednání pokutovat na základì èeského soutì¾ního práva. Uvedená právní zásada je obsa¾ena i v èl. 50 Charty základních práv EU. Pokud se stì¾ovatel dovolává nezávaznosti této charty, poukazují na to, ¾e základní práva obsa¾ená v chartì je tøeba chránit jako obecné zásady komunitárního práva (k tomu odkazují na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 12. 11. 1969, 29/69, ve vìci Stauder ). Také ¾alobci i), j), k), l) a p) se shodují na tom, ¾e stì¾ovatel pochybil, jestli¾e nezji¹»oval, zda kartel netrval déle ne¾ do 3. 3. 2004. Pokud stì¾ovatel informaci o trvání kartelu do 11. 5. 2004 uvedenou v pøípisu Komise pova¾oval toliko za indicii, byl povinen ji provìøit. Stì¾ovatel nezohlednil ani to, ¾e posuzované protisoutì¾ní jednání mìlo vycházet z GQ smluv , které bylo obtí¾né vypovìdìt (výpovìdní lhùta èinila 12 mìsícù). Vzhledem k tomu, ¾e stì¾ovatel nemìl ¾ádný dùkaz o tom, ¾e do¹lo k vypovìzení tìchto smluv, mìl mít za prokázané, ¾e tyto smlouvy byly úèinné a plnìné a¾ do zásahu Komise (11. 5. 2004), kterým byly prokazatelnì ukonèeny. ®alobci i), j), k), l) a p) dále poukazují na to, ¾e Komise mìla pravomoc zahájit øízení ve vìci i ve vztahu k novì pøistoupiv¹ím èlenským státùm. Neexistuje toti¾ ¾ádné ustanovení, které by umo¾nilo skutek rozdìlit a èásti pøevést na národní soutì¾ní úøady. Rozhodnutí Komise COMP/F/38.899 se tak vztahuje i na ÈR. Skuteènost, ¾e stì¾ovatel nemìl pravomoc k zahájení øízení, pak vyplývá z èl. 11 odst. 6 Naøízení è. 1/2003 a bodu 17 preambule k tomuto naøízení, jako¾ i bodù 51 a 53 oznámení Komise è. 2004/C 101/03 o spolupráci v rámci sítì orgánù pro hospodáøskou soutì¾. Z uvedených ustanovení je toti¾ zøejmé, ¾e jakmile Komise zahájí øízení, ztrácejí národní soutì¾ní orgány oprávnìní zahájit øízení o tém¾e protisoutì¾ním jednání. ®alobce a) ve svém vyjádøení pøednì zdùrazòuje, ¾e ¾ádné z jeho sdìlení nemù¾e být chápáno jako pøiznání viny za údajnou úèast na zakázané dohodì. Dále poukazuje na to, ¾e stì¾ovatel nemìl v dané vìci pravomoc rozhodnout, nebo» jako první zahájila ve vìci øízení Komise. Pro pravomoc komise je rozhodující, zda mìl delikt komunitární prvek (jeho¾ existenci stì¾ovatel nezpochybòuje) a nikoli doba, kdy k deliktu do¹lo. Komise by tak k øízení byla oprávnìna i v pøípadì, ¾e by protisoutì¾ní jednání bylo ukonèeno pøed 1. 5. 2004. Za nepøípadný také oznaèil odkaz stì¾ovatele na judikaturu Evropského soudního dvora ve vìcech Showa Denko , SGL Carbon a Archer Daniels Midland , nebo» se vztahují na paralelní øízení v pøípadì tøetích státù , co¾ ÈR není. Rovnì¾ pokud jde o délku trvání protisoutì¾ního jednání, má za to, ¾e ji stì¾ovatel nestanovil správnì. Jestli¾e stì¾ovatel uvádí, ¾e pøedmìtné rozhodnutí Komise bylo na internetu zveøejnìno a¾ dne 16. 8. 2007, a nebylo mu známo, upozoròuje ¾alobce a) na to, ¾e bìhem øízení pøed stì¾ovatelem na toto rozhodnutí odkazoval jak on (napø. v podaném rozkladu), tak ostatní ¾alobci. Navíc se zástupce stì¾ovatele úèastnil ve dnech 18. a 19. 1. 2006 sly¹ení pøed Komisí a ve dnech 8. 12. 2006 a 19. 1. 2007 se konalo v dané vìci zasedání Poradního výboru, jeho¾ se zástupce stì¾ovatele mohl také úèastnit. Mo¾nosti podat vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti vyu¾ili té¾ ¾alobci b), c) a d), kteøí poukázali na to, ¾e odvozuje-li stì¾ovatel konec kartelu od e-mailové korespondence, není dùvodu rozli¹ovat mezi dùkazem zmínìnou e-mailovou korespondencí a pøípisem Komise, kde bylo obsa¾eno odli¹né datum ukonèení kartelu. Zdùrazòují, ¾e stì¾ovatel není oprávnìn tento pøípis opomenout a údaje v nìm obsa¾ené blí¾e nezkoumat. K tomu poukazují na rozsudek Evropského soudního dvora ve vìci Aalborg Portland A/S e.a. C-204/00 P, C-205/00 P C-211/00 P, C-213-00 P, C-217/00 P a C-219/00 P, kde soud uvedl, ¾e komisi nepøíslu¹í urèit vhodné a nevhodné dokumenty, pokud jde o obhajobu jednání úèastníkù øízení. Stì¾ovatel tak mìl pátrat po dal¹ích dùkazech ohlednì pøesného dne ukonèení kartelu. Pokud se mu ¾ádné dal¹í dùkazy zajistit nepodaøilo, mìl za datum ukonèení kartelu pova¾ovat nejpozdìj¹í jemu známý údaj o probíhajícím kartelu, co¾ bylo datum uvedené v rozhodnutí Komise, tj. 11. 5. 2004. Nesouhlasí ani s tvrzením stì¾ovatele, ¾e o øízení pøed Komisí nevìdìl, nebo» se stì¾ovatelovi pracovníci úèastnili jako diváci øízení pøed Komisí . Tuto skuteènost potvrdili tito pracovníci pøi osobních setkáních se zástupcem ¾alobcù b), c) a d). Dále poukazují na to, ¾e sám stì¾ovatel potvrdil, ¾e kartelové jednání je trvajícím správním deliktem (co¾ uvedl v bodu 100 Výhrad k jednání, které zaslal ¾alobcùm). Tento delikt pak nelze rozdìlit a pøi jeho stíhání postupovat podle více právních pøedpisù. Je tedy nezbytné a nanejvý¹ logické, aby se aplikoval pøedpis platný v dobì, kdy delikt skonèil (tedy evropské soutì¾ní pøedpisy). Podle èl. 11 odst. 6 Naøízení è. 1/2003 mìl stì¾ovatel øízení zastavit, nebo» ve stejné vìci zahájila øízení proti ¾alobcùm Komise, která byla oprávnìna po vstupu ÈR zkoumat a postihnout jednání úèastníkù s dopadem na trh EU, vèetnì úèinkù v ÈR a to i za dobu pøed vstupem ÈR do EU (k tomu poukazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ve vìci Dow Chemical Ibérica ). Pokud jde o zásadu ne bis in idem, která byla postupem stì¾ovatele poru¹ena, tak ta je podle ¾alobcù b), c) a d) pøijímána evropskými institucemi jako základní zásada evropského práva, viz rozsudek Soudu prvního stupnì ze dne 18. 6. 2008, T-410/3, ve vìci Hoechst GmbH (døíve Hoechst AG) bod 598. Také ¾alobce f) ve svém vyjádøení pova¾uje postup stì¾ovatele za rozporný se zásadou ne bis in idem. Není toti¾ dùle¾ité, zda se Komise ve svém rozhodnutí specificky zabývala ÈR, nýbr¾ zda byly naplnìny tøi podmínky definované precedenèním právem Evropským soudním dvorem pro aplikaci zmínìné zásady. Komunitární judikatura je pak aplikovatelná bez ohledu na legislativní ustanovení (spojené pøípady 18/65 a 35/65 Gutmann v. Komise ). K tomu poukazuje také na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle ní¾ k pou¾ití pøedmìtné zásady postaèuje, aby druhé protiprávní jednání spoèívalo ve stejných skutkových okolnostech, jako ji¾ potrestané protiprávní jednání, a to bez ohledu na právní kvalifikaci jednotlivého jednání (rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 28. 9. 1995, Gradinger v. Rakousko , è. 37950/97, odstavce 54-54). Rozhodování Evropského soudního dvora se pak øídí výkladem pøijatým Evropským soudem pro lidská práva. Podle rozhodnutí Evropského soudního dvora C-436/04, ve vìci Van Esbroeck je kriteriem pro aplikaci zásady ne bis in idem shodnost skutkové podstaty chápaná jako existence souboru vzájemnì neoddìlitelnì spjatých skuteèností bez ohledu na právní klasifikaci jim pøidìlenou èi chránìný právní zájem. Zakotvení zmínìné zásady v Chartì základních práv EU je pak je¹tì ¹ir¹í, pøièem¾ na tuto chartu pøímo odkazuje Naøízení è. 1/2003 (úvodní ustanovení è. 37). Podle ¾alobce f) dal Evropský soudní dvùr v øadì svých rozhodnutí najevo, ¾e se uvedená zásada plnì aplikuje i v pøípadì hospodáøské soutì¾e, kde se udìlují pokuty (spojené pøípady C-238/99 PVC III a pøípad 14/68 Walt Wilhelm ). ®alobce f) pøitom nezpochybòuje, ¾e charta dosud nenabyla úèinnosti, nicménì není mo¾né, aby soudní èi správní orgány vydávaly rozhodnutí v rozporu s touto chartou, nebo» se jedná o nástroj, který ES hodlá v budoucnu pøijmout. Samotný èl. 10 Smlouvy ES pak brání èlenským státùm v pøijímání opatøení, které jsou v rozporu s navrhovanou legislativou v prùbìhu pøijímání. Tuto povinnost také zdùraznil Evropský soudní dvùr v rozsudku C-129/96 Inter-Environnement Wallonie ASBL v. Région Wallone . Ze zásady ne bis in idem pak plyne, ¾e nikdo nemù¾e být v èlenské zemi trestán za stejné èiny, které byly s koneènou platností vyøízeny v jiné jurisdikci (C-469/03 Miraglia ). Podle precedenèního práva Evropského soudního dvora (rozsudek ve vìci Aalborg Portland A/S e.a. C-204/00 P, C-205/00 P C-211/00 P, C-213-00 P, C-217/00 P a C-219/00 P) je k pou¾ití zmínìné zásady naplnìní tøech podmínek-shody ve skutkové podstatì, v osobì pachatele a v chránìném právním zájmu. V¹echny tyto podmínky byly v dané vìci naplnìny. Cílem soutì¾ního práva EU i ÈR je zamezit naru¹ení hospodáøské soutì¾e a trestat praktiky tuto soutì¾ omezující (§ 3 ZOHS vychází z èl. 81 Smlouvy ES). Shoda je tedy i v právním zájmu, které soutì¾ní právo EU i ÈR chrání. Závìrem pak ¾alobce f) navrhuje, aby v pøípadì pochyb o správném výkladu zásady ne bis in idem, po¾ádal Nejvy¹¹í správní soud Evropský soudní dvùr o vydání rozhodnutí o pøedbì¾né otázce. Dne 2. 2. 2009 obdr¾el Nejvy¹¹í správní soud dal¹í, dodateèné vyjádøení od ¾alobce a). Tento ¾alobce se zamý¹lí nad nìkterými dopady rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu ve vìci sp. zn. 5 Afs 9/2008 (pøípad RWE ). Domnívá se, ¾e závìry z tohoto rozsudku plynoucí nejsou plnì pøenositelné na nyní projednávanou vìc, nebo» a¾ v této vìci do¹lo k poru¹ení zásady ne bis in idem. Aby tato zásada mohla být pøeká¾kou øízení vedeného stì¾ovatelem, musí být splnìny 3 podmínky: a) toto¾nost skutku, b) toto¾nost ¹etøeného subjektu, c) toto¾nost chránìného zájmu. První dvì podmínky jsou bezpeènì splnìny. Pokud jde o tøetí podmínku, ¾alobce a) trvá na tom, ¾e toto¾nost chránìného zájmu lze dovodit ji¾ od doby vázanosti ÈR Evropskou Asociaèní dohodou z roku 1995, ve které se ÈR zavázala k transpozici evropského soutì¾ního práva do své legislativy. ®alobce a) má dále za to, ¾e jeho pøípad se li¹í od situace posuzované ve vìci SGL Carbon AG . V této vìci byly úvahy Evropského soudního dvora vedeny nutností oddìlit od komunitárního práva nìkteré zásadní odli¹nosti amerického soutì¾ního práva, které v¹ak èeské právo nezná. To toti¾ bylo od poèátku stavìno na standardech evropského soutì¾ního práva. V rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008 Nejvy¹¹í správní soud uvedl, ¾e komunitární soutì¾ní a èeské soutì¾ní právo chrání podobný, nikoli stejný právní zájem. Soud tento závìr opøel o judikáty Evropského soudního dvora ve vìci Archer Daniels Midland a Archer Daniels Midland Ingredients . ®alobce a) se nicménì domnívá, ¾e tak jednoznaèný a obecnì platný závìr z rozhodnutí dovodit nelze. Pokud pøitom øe¹ená otázka nepøedstavuje acte clair, soud posledního stupnì by mìl zvá¾it podání pøedbì¾né otázky podle èl. 234 Smlouvy ES. Otázka by se mìla týkat toho, zda v období platnosti Evropské Asociaèní dohody sledovaly èl. 81 Smlouvy ES a § 11 odst. 1 ZOHS tý¾ právní zájem. Ohlednì polo¾ení pøedbì¾né otázky ¾alobce a) také upozoròuje na rozhodnutí Evropského soudního dvora ve vìci CILFIT . Vedení dvou øízení v té¾e vìci je rovnì¾ nutno posoudit ve svìtle èl. 11 odst. 6 Naøízení è. 1/2003, dle nìho¾ ztrácejí národní soutì¾ní úøady pravomoc pou¾ít èl. 81 a 82 Smlouvy ES v okam¾iku, kdy v té¾e vìci øízení zahájí Komise. ®alobce a) vykládá smysl diskutovaného ustanovení tak, ¾e posoudí-li Komise jednou urèité kartelové jednání podle èl. 81 Smlouvy ES, tato skuteènost automaticky zbavuje národní soutì¾ní úøad pravomoci, aby zahájil øízení o tomté¾, a to jak podle èl. 81, tak i podle vnitrostátního práva. Je pøitom zcela nerozhodné, ¾e k pøedmìtnému kartelovému jednání do¹lo je¹tì pøed vstupem èlenského státu do EU. Podstatné je, ¾e v dobì, kdy èlenský stát takové øízení zahájil, byl ji¾ pro nìj závazný èl. 11 odst. 6 Naøízení è. 1/2003. Tomuto názoru svìdèí rovnì¾ stanovisko generálního advokáta ve vìci Asnef-Equifax . Ztoto¾ní-li se Nejvy¹¹í správní soud v otázkách výkladu Naøízení è. 1/2003 s krajským soudem, pak se lze domnívat, ¾e pøes absenci judikatury a odborných pojednání nepanují o tomto výkladové potí¾e, a tedy je mo¾no hovoøit o acte clair. Pokud by ale Nejvy¹¹í správní soud zaujal názor opaèný, bylo by tøeba zvá¾it, zda nevyvstane povinnost pøedlo¾it pøedbì¾nou otázku. ®alobci m), n), o) v dal¹ím svém vyjádøení ze dne 17. 3. 2009 doplòují, ¾e se nechtìjí jakkoliv odchýlit od svých pøedchozích vyjádøení ve vìci. Pokud by nicménì Nejvy¹¹í správní soud nepøistoupil na to, ¾e argumentace ¾alobcù je zøejmá z ustálené judikatury Evropského soudního dvora (zejm. ve vìci CILFIT ), pak uvedení ¾alobci pova¾ují za nutné, aby zdej¹í soud polo¾il Evropskému soudnímu dvoru pøedbì¾né otázky. Pøednì, ¾alobci m), n), o) setrvávají na tvrzení, ¾e stì¾ovatel nemohl dospìt k závìru, ¾e tvrzené protisoutì¾ní jednání bylo ukonèeno 3. 3. 2004, jeliko¾ se musel øídit skutkovým závìrem Komise, ¾e konec jednání nastal a¾ 11. 5. 2004. Závìr Komise, ¾e kartel byl ukonèen 11. 5. 2004, mù¾e být napaden pouze pøed soudní institucí Evropského spoleèenství, nikoliv pøed soudem èlenského státu. Toté¾ platí i pro dal¹í rozdíly, které jsou mezi rozhodnutím stì¾ovatele a rozhodnutím Komise. Pokud pøesto nebude Nejvy¹¹í správní soud uvedenými argumenty zcela pøesvìdèen, ¾alobci m), n), o) navrhují, aby Nejvy¹¹í správní soud po¾ádal Evropský soudní dvùr o zodpovìzení otázek mo¾nosti rozporného posouzení národního soutì¾ního úøadu a Komise ohlednì doby trvání kartelu, a to i za situace vìdomosti národního úøadu o tomto rozporu a mo¾nosti setrvání národního úøadu na výsledcích svého odli¹ného zji¹tìní. Dále jmenovaní ¾alobci rozvádìjí tezi, ¾e i kdyby bylo zakázané jednání ukonèeno ji¾ 3. 3. 2004, na pøípad by se pou¾ilo i tak Naøízení è. 1/2003. Toto naøízení je toti¾ bezprostøednì úèinné ve vztahu ke v¹em pøípadùm zahájeným a dosud neukonèeným v okam¾iku, kdy nabylo úèinnosti. Pokud by ov¹em Nejvy¹¹í správní soud tento závìr neakceptoval, mìl by být dotázán Evropský soudní dvùr na aplikaci Naøízení è. 1/2003 na pøípady, kdy národní soutì¾ní úøad vy¹etøuje èi ukládá sankce za tvrzené deliktní jednání, které bylo (údajnì) ukonèeno pøed vstupem èlenského státu do Evropské unie, ale u kterého národní soutì¾ní úøad zahájil øízení vedoucí k ulo¾ení pokuty za tvrzené deliktní jednání a¾ po pøistoupení k EU. ®alobci m), n), o) stojí na stanovisku, ¾e v situaci, kdy Komise ji¾ aplikovala èl. 81 Smlouvy ES, není stì¾ovatel pøíslu¹ný k tomu, aby tvrzené deliktní jednání posoudil, a» u¾ podle èl. 81 Smlouvy ES èi podle národního práva. I v této vìci jmenovaní ¾alobci-pro pøípad, ¾e jim nebude zdej¹ím soudem dáno za pravdu-navrhují polo¾it Evropskému soudnímu dvoru otázku, zda èl. 81 Smlouvy ES, èl. 3 odst. 1 a èl. 11 odst. 6 Naøízení è. 1/2003 a Zpráva Komise o spolupráci v síti soutì¾ních úøadù mají být vykládány tak, ¾e umo¾òují národnímu soutì¾nímu úøadu na základì národního práva výluènì vést øízení a udìlit sankci za protisoutì¾ní jednání v daném èlenském státì èi s úèinky v daném èlenském státì, pokud ji¾ bylo zji¹tìno, ¾e jednání má komunitární rozmìr a Komise ji¾ na základì èl. 81 Smlouvy ES ve vìci protisoutì¾ního jednání vedla øízení èi za nìj ulo¾ila pokutu. ®alobci m), n), o) také setrvávají na svém tvrzení, ¾e Èeská republika nebyla pøed pøistoupením obyèejnou tøetí zemí, jeliko¾ byla s komunitárním právem úzce propojena na základì Asociaèní dohody. Proto tito ¾alobci navrhují, aby Nejvy¹¹í správní soud polo¾il Evropskému soudnímu dvoru otázku, zda stát, který nepøistoupí k EU, ale nachází se v závìreèné fázi vstupních rozhovorù, má být pro úèely aplikace komunitárního soutì¾ního práva postaven na roveò tøetím zemím, jako je Kanada èi Spojené státy americké. Dal¹í tezí, kterou ¾alobci m), n), o) pøedestírají, je to, ¾e i kdyby se Naøízení è. 1/2003 na pøíslu¹né protisoutì¾ní jednání nevztahovalo, obecná zásada ne bis in idem by zakazovala udìlení sankcí na základì národního soutì¾ního práva. ®alobci ¾ádají Nejvy¹¹í správní soud, aby v pøípadì, ¾e nebude pøesvìdèen o argumentaci soudu èi úèastníkù øízení ohlednì této vìci, po¾ádal Evropský soudní dvùr o jednoznaèné potvrzení èi vyvrácení stanoviska zastávaného doktrínou i generálním advokátem Colomerem v pøípadu Italcementi ohlednì uplatnìní principu ne bis in idem v pøípadì aplikace i v pøípadì neaplikace Naøízení è. 1/2003, a to vèetnì pøípadu tvrzeného protisoutì¾ního jednání na národním trhu, který byl v¹ak vzat v úvahu i v øízení pøed Komisí. ®alobci m), n), o) zastávají stanovisko, ¾e na nyní projednávaný pøípad nelze pøenést závìry uèinìné Nejvy¹¹ím správním soudem ve vìci RWE Transgas . V daném pøípadì toti¾ nenastala situace, kdy stì¾ovatel aplikoval na jeden skutek souèasnì národní i komunitární právo. Daný pøípad se naopak týká naprosto odli¹né situace, kdy èeský soutì¾ní úøad aplikoval pouze èeské soutì¾ní právo na jednání, které by mohlo ovlivnit obchod mezi èlenskými státy, a tedy bylo døíve posouzeno Komisí podle komunitárního soutì¾ního práva. Dále ¾alobci zmiòují, ¾e pøípad RWE Transgas se týkal zneu¾ití dominantního postavení, nikoliv dohody omezující hospodáøskou soutì¾. To pova¾ují za dùle¾ité, nebo» Naøízení è. 1/2003 vymezuje vztah mezi komunitárním a národním právem odli¹nì pro zneu¾ití dominantního postavení a dal¹í jednostranné chování a odli¹nì pro dohody omezující soutì¾. Zatímco národní soutì¾ní úøady mohou na jednostranné chování volnì aplikovat normy národního práva, které jsou pøísnìj¹í ne¾ èl. 82 Smlouvy ES, tuto volnost nemají v pøípadì dohod omezujících hospodáøskou soutì¾. V této souvislosti ¾alobci poukazují té¾ na závìry doktríny (napø. publikaci Competition Law od Richarda Whiste). ®alobci m), n), o) proto setrvávají na svých pozicích. Pro pøípad, ¾e se s nimi zdej¹í soud neztoto¾ní, navrhují vznesení vý¹e shrnutých otázek Evropskému soudnímu dvoru ve smyslu èl. 234 Smlouvy ES. IV. Posouzení nezbytnosti polo¾ení pøedbì¾né otázky Nìkteøí ze ¾alobcù ve svých vyjádøeních ke kasaèní stí¾nosti ¾alovaného vyslovili názor, ¾e pokud Nejvy¹¹í správní soud nesdílí právní názor krajského soudu, nelze o vìci rozhodnout bez polo¾ení pøedbì¾né otázky. Podle èl. 234 Smlouvy ES Soudní dvùr má pravomoc rozhodovat o pøedbì¾ných otázkách týkajících se ( ) platnosti a výkladu aktù pøijatých orgány Spoleèenství a ECB, ( ) Vyvstane-li taková otázka pøi jednání pøed soudem èlenského státu, jeho¾ rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostøedky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvùr. Lze jistì souhlasit s názorem, ¾e Evropský soudní dvùr zaji¹»uje jednotu právního øádu Evropské unie, a ¾e institut pøedbì¾né otázky zaji¹»uje jednotu a konzistentnost jeho výkladu. Nezbytnost polo¾ení pøedbì¾né otázky v¹ak vyvstane jen tam, kde je pøed soudem èlenského státu projednáván pøípad, v jeho¾ kontextu vyvstane otázka výkladu nebo platnosti komunitárního práva. V dané vìci tomu tak ov¹em není, jeliko¾ Nejvy¹¹í správní soud, z dùvodù dále uvedených, dospìl k závìru, ¾e ¾alovaný byl za pou¾ití vnitrostátní legislativy oprávnìn projednávat a sankcionovat jednání, k nìmu¾ do¹lo na území Èeské republiky pøed vstupem do Evropské unie. Neaplikoval-li Nejvy¹¹í správní soud komunitární právo, nevyvstala potøeba jeho výkladu a tudí¾ ani polo¾ení pøedbì¾né otázky. V. Vypoøádání kasaèních námitek Nejvy¹¹í správní soud posoudil kasaèní stí¾nost v mezích jejího rozsahu a uplatnìných dùvodù (§ 109 odst. 2, 3 s. ø. s.). Kasaèní stí¾ností jsou namítány kasaèní dùvody podle § 103 odst. 1 písm. a), d) s. ø. s., spoèívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v pøedcházejícím øízení a v nepøezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu pro nedostatek odùvodnìní a pro jeho rozpornost se správním spisem. V. a) námitka nepøezkoumatelnosti Nepøezkoumatelnost je stì¾ovatelem spatøována v nedostateèném odùvodnìní rozsudku ve vztahu k dobì trvání protisoutì¾ního jednání, pøièem¾ závìr soudu nemá ani oporu ve spise. Nepøezkoumatelnost rozsudku je vadou, která zpravidla brání jeho vìcnému pøezkoumání; proto je tøeba se této námitce vìnovat nejdøíve. Nepøezkoumatelností pro nedostatek dùvodù se rozumí nedostatek dùvodù skutkových, nikoliv dílèí nedostatky odùvodnìní soudního rozhodnutí. Musí se pøitom jednat o vady skutkových zji¹tìní, o nì¾ soud opírá své rozhodovací dùvody. Za takové vady lze pova¾ovat pøípady, kdy soud opøel rozhodovací dùvody o skuteènosti v øízení nezji¹»ované, pøípadnì zji¹tìné v rozporu se zákonem, anebo pøípady, kdy není zøejmé, zda vùbec nìjaké dùkazy byly v øízení provedeny (srovnej rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, è. j. 2 Ads 58/2003-75, publ. pod è. 133/2004 Sb. NSS). Rozsudek krajského soudu se neztoto¾nil s názorem ¾alovaného, ¾e k ukonèení protisoutì¾ního jednání do¹lo dnem 3. 3. 2004. K tomuto tvrzení ovìøil Nejvy¹¹í správní soud ve spise následující skuteènosti: Ve slo¾ce I. spisu P 239/04 jsou na è. l. 25 zalo¾eny e-maily z ledna a února r. 2004, a dále na è. l. 126-144 z bøezna 2004 (z 3. 3., 4. 3., 5. 3.). Spoleènost ABB , jí¾ nebyla ulo¾ena pokuta, v øízení uvedla, ¾e v kartelu ukonèila svou èinnost v únoru 2004, ov¹em nevyluèuje, ¾e kartel pokraèoval i po té bez její úèasti a pokraèoval do ¹etøení Komise, k nìmu¾ do¹lo ve dnech 16. a 17. kvìtna 2004. Úøad ¹etøil aktivitu kartelu na území Èeské republiky v dobì do kvìtna 2004, co¾ je zøejmé napø. z vy¾ádání informací od odbìratelù zaøízení (zadavatelù zakázek) zalo¾ených ve slo¾ce I. spisu S 222/06. Pokud mu nìkterý ze soutì¾itelù ji¾ ve správním øízení namítl soubì¾né øízení u Komise (napø. Toshiba, slo¾ka II. spisu S 222/06), sdìlil k tomu, ¾e vede øízení jen pro poru¹ení § 3 odst. 1 národního zákona, nikoliv pro poru¹ení èl. 81 Smlouvy ES. Úøad dne 2. 9. 2004 Komisi oznámil, ¾e uva¾uje o ¹etøení daného pøípadu v období do 1. 5. 2004 a po¾ádal ji o poskytnutí dùkazù vztahujících se k danému období a území (è. l. 172, slo¾ka I. spisu P 239/04). Komise na to sdìlila dne 30. 9. 2004, ¾e bude pro¹etøovat jen aktivity, které se týkaly území pùvodních 15 èlenù EU, nebo» by bylo obtí¾né ukládat pokutu za poru¹ení v období od 1. 5. do 12. 5. 2004 na novì pøistupujících územích (è. l. 182 té¾e slo¾ky). Rozhodnutí ¾alovaného pak vycházelo z tvrzení posledního kontaktu mezi soutì¾iteli tak, jak je uvedeno v jeho rozhodnutí (body B, D), tedy z data 3. 3. 2004, kdy mìlo dojít k poslednímu kontaktu elektronickou po¹tou (e-mailem). V rozhodnutí je odkázáno na korespondenci zalo¾enou ve spise P 239/04. Krajskému soudu nelze vytýkat, ¾e tyto skuteènosti nevzal pøi stanovení doby ukonèení protisoutì¾ního jednání v úvahu, nebo» i z nich vycházel. Nevzal v¹ak za jednoznaèné, ¾e v bøeznu r. 2004 se jednalo o poslední kontakt mezi stranami kartelu, ale usoudil, ¾e jejich jednání po datu oznaèeném ¾alovaným je¹tì pokraèovalo. Podkladem pro tento závìr byly skuteènosti zøejmé pøímo ze spisu ¾alovaného (korespondence s Komisí a vyjádøení nìkterých úèastníkù øízení), ale i provedení dùkazu rozhodnutím Evropské komise ze dne 24. 1. 2007, COMP/F/38.899, které bylo postihem za poru¹ení zákazu kartelových dohod ve smyslu èl. 81 Smlouvy ES na komunitárním trhu PISU. K tomuto doplnìní dokazování byl krajský soud oprávnìn podle § 77 odst. 2 s. ø. s. Z rozhodnutí pak zjistil, ¾e doba trvání protisoutì¾ního jednání, které bylo specifikováno jako celosvìtový kartel , byla Komisí vymezena od 15. dubna 1988 do 11. kvìtna 2004. Krajský soud hodnotil vyjádøení, které poskytla Komise ¾alovanému a znìní vydaného rozhodnutí, v nìm¾ bylo uvedeno, ¾e pokuta je ukládána za celosvìtový kartel, vèetnì Evropy, pøesto¾e nìkterá území byla vylouèena. Výslovnì pøitom poukázal na bod 116 rozhodnutí vyjadøující, ¾e po otevøení trhù støední a východní Evropy jsou do okruhu zemí, na které se rozhodnutí vztahuje, zahrnuta i tato území. Vyskytla-li se pøipomínka, ¾e okruh úèastníkù øízení v daném pøípadì a v øízení pøed Komisí nebyl toto¾ný, pak skuteènì okruh pokutovaných v obou rozhodnutích je ponìkud odli¹ný. To by ale hrálo roli jen v tom smìru, ¾e ten, kdo byl výluènì pokutován jen národním soutì¾ním úøadem, by nemohl úèinnì vznést námitku poru¹ení zásady ne bis in idem. Neznamená to v¹ak odli¹nost pøedmìtu øízení. Není toti¾ sporu o tom, ¾e ¹lo o zakázaný kartel na základì shodnì identifikovaných dohod. Dále by to hrálo roli pøi vìcném pøezkumu (který v¹ak Nejvy¹¹í správní soud neprovádí), nebo» ten, kdo nebyl pojat do rozhodnutí Komise, by na této skuteènosti mohl stavìt zpochybnìní své úèasti. Stì¾ovateli by bylo mo¾no pøisvìdèit pouze v tom, ¾e krajský soud stavící své posouzení pokraèujícího deliktu mj. na jednotì pachatele se tímto rozdílným vymezením okruhu úèastníkù kartelu v obou rozhodnutích nezabýval. Krajský soud v dùvodech svého rozhodnutí neopomenul ¾ádnou skuteènost zjevnou ze správního spisu, pøièem¾ tyto skuteènosti vá¾il spoleènì se skuteènostmi zji¹tìnými pøi doplnìní øízení (k tomu srovnej rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 28. 3. 2007, è. j. 1 As 32/2006-99, publ. pod è. 1275/2007 Sb. NSS). Zji¹tìní Komise, kdy byl kartel ukonèen, vycházející z jejího pøímého ¹etøení, nebylo ¾ádným z úèastníkù øízení (co do doby ukonèení kartelu) zpochybnìno. Ostatnì bylo skuteènì vìcí ¾alovaného, aby i pøi tvrzené nemo¾nosti seznámení se s rozhodnutím Komise postavil dobu protisoutì¾ního jednání na jisto. To, ¾e mìl k dispozici nìkolik mailù z bøezna roku 2004, je¹tì neznamená, ¾e se jednalo o poslední akty dokládající protisoutì¾ní jednání. By» ¾alovaný v kasaèní stí¾nosti tvrdí, ¾e nemìl konkrétní poznatky, na jejich¾ základì by mohl spolehlivì urèit jiný termín ukonèení protisoutì¾ního jednání, je tøeba poukázat na prùbìh správního øízení, z nìho¾ je zøejmé, ¾e mìl výslovnì v úmyslu zabývat se pouze jednáním, k nìmu¾ do¹lo pøed vstupem Èeské republiky do Evropské unie, nebo» to prezentoval jak organizacím, od nich¾ shroma¾ïoval poznatky o rozsahu kartelového jednání, tak i vùèi úèastníkùm øízení. Pokud jde o zji¹tìní Komise, stì¾ovatel je nevyvrací, neargumentuje jinými zji¹tìními, napø. ¾e k pøedmìtné schùzce úèastníkù v kvìtnu r. 2004 nedo¹lo, nebo ¾e by její pøedmìt byl jiný. Nejde tak o vadu odùvodnìní rozsudku krajského soudu, jeho¾ základem byl názor o trvajícím deliktu a¾ do 11. 5. 2004. Vycházel-li tedy krajský soud z toho, ¾e protisoutì¾ní jednání bylo ukonèeno a¾ v kvìtnu r. 2004, není rozhodné, ¾e tento jeho závìr nemá oporu ve spise ¾alovaného, pokud dokazování sám doplnil za situace, kdy ¾alovaný svou pozornost zjevnì smìøoval jen k dùkazùm pøedcházejícím okam¾iku vstupu do Evropské unie. Závìr o ukonèení protisoutì¾ního jednání pak krajský soud urèitým zpùsobem zdùvodnil. Oznaèil-li krajský soud ¾aloby za dùvodné a zru¹il-li rozhodnutí ¾alovaného pro poru¹ení zásady ne bis in idem, ani¾ se vypoøádal s tím, ¾e ne v¹echny ¾aloby takovou ¾alobní námitku obsahovaly [napø. ¾alobci g), h) to zmiòují ve svých vyjádøeních], jde o vadu stì¾ovatelem nenamítanou, a tudí¾ z ní Nejvy¹¹í správní soud nevyvozuje ¾ádné závìry. Stejnì tak urèitá stì¾ovatelem oznaèená nepøesnost citace skutku v rozsudku krajského soudu nemá za následek jeho nepøezkoumatelnost, nebo» se jedná pouze o interpretaèní odchylku nezpochybòující identifikaci protisoutì¾ního jednání. Nejvy¹¹í správní soud proto neuznal dùvodnou kasaèní námitku nepøezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu pro nedostatek odùvodnìní a jeho rozpor se spisem ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s. Samotné posouzení toho, zda protisoutì¾ní jednání bylo skuteènì jedním trvajícím deliktem pokraèujícím z doby pøed vstupem do EU i v dobì po tomto vstupu, a tudí¾ zda vùbec dochází ke støetu evropské a národní jurisdikce, èi zda je mo¾ný postih národním úøadu za jednání pøed vstupem, je v¹ak otázkou správnosti právního posouzení, nikoliv otázkou pøezkoumatelnosti dùvodù rozsudku. Stì¾ovatel je názoru, ¾e i za situace trvání kartelu v dobì po vstupu Èeské republiky do Evropské unie byl oprávnìn postihnout protisoutì¾ní jednání, které vstupu pøedcházelo, nebo» to nemohlo být pøedmìtem øízení Komise. Dále je názoru, ¾e i v pøípadì hodnocení jednání, k nìmu¾ do¹lo po vstupu do EU, není vylouèeno paralelní øízení vedené pøed národní a evropskou jurisdikcí, nebo» z èl. 3 odst. 1 Naøízení è. 1/2003 neplyne pøednostní aplikace èl. 81 Smlouvy ES, ale aplikace neopominutelná. ®alobci jsou názoru opaèného, kdy¾ shodnì s krajským soudem pova¾ují delikt za pokraèující a¾ do 11. 5. 2004 a vyluèují mo¾nost dvojího potrestání za tý¾ skutek. V prvé øadì je tøeba vymezit rozhodnou právní úpravu: V daném pøípadì byla ve správním rozhodnutí vyslovena protiprávnost uzavøené smlouvy, oznaèeným úèastníkùm smlouvy bylo podle § 7 odst. ZOHS zakázáno jednání popsané ve výroku a za poru¹ení § 3 odst. 1 tého¾ zákona jim byly ulo¾eny pokuty. Podle § 3 odst. 1 ZOHS jsou zakázané a neplatné dohody mezi soutì¾iteli ( ) a jednání soutì¾itelù ve vzájemné shodì, které vedou nebo mohou vést k naru¹ení hospodáøské soutì¾e. Je-li takové jednání zji¹tìno, Úøad plnìní takové dohody do budoucna zaká¾e podle § 7 odst. 1 ZOHS. Pokuty se pak ukládají podle § 22 odst. 2 ZOHS, a to ve vý¹i do 10 mil Kè nebo do vý¹e 10% z èistého obratu dosa¾eného za poslední ukonèené úèetní období. Aplikace Smlouvy ES je upravena v § 20a ZOHS tak, ¾e Úøad je oprávnìn k aplikaci èl. 81 a 82, pokud by jednání soutì¾itelù mohlo mít vliv na obchod mezi èlenskými státy ve smyslu uvedených èlánkù Smlouvy. Pou¾ití èlánkù 81 a 82 Smlouvy je upraveno Naøízením è. 1/2003. Toto naøízení se podle jeho èl. 45 pou¾ije od 1. 5. 2004, je závazné v celém rozsahu a pøímo pou¾itelné ve v¹ech èlenských státech. Rozhodnou otázkou v¹ak je, zda ustanovení § 20a ZOHS vùbec mìlo být aplikováno, zda se jednalo o trvající delikt ukonèený a¾ po vstupu do EU a zda tedy docházelo ke støetu národní a komunitární jurisdikce. Krajskému soudu lze pøisvìdèit v tom, ¾e protikartelové právo patøí do oblasti deliktního práva správního a ¾e pro urèení charakteru správních deliktù lze vycházet z nauky i judikatury trestního práva, co¾ ji¾ bylo akceptováno v rozhodovací èinnosti Nejvy¹¹ího správního soudu i Ústavního soudu (k tomu srovnej napø. usnesení roz¹íøeného senátu Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 15. 1. 2008, è.j. 2 As 34/2006-73, publ. pod è. 1546/2008 Sb. NSS). Nauka trestního práva rozeznává v pøípadì deliktního jednání, které se odehrává (nebo jeho následky trvají) v del¹ím èasovém horizontu tyto formy trestné èinnosti: -pokraèování v trestné èinnosti, -trvající trestnou èinnost a -hromadný trestný èin. Pokraèováním v trestném èinu se rozumí takové jednání, jeho¾ dílèí útoky vedené jednotným zámìrem naplòují stejnou skutkovou podstatu trestného èinu, jsou spojeny stejným nebo podobným zpùsobem provedení a blízkou souvislostí èasovou a v pøedmìtu útoku. (©ámal, P., Púry, R., Rizman, S.: Trestní zákon: komentáø I. díl, 6. vyd., Praha, C. H. Beck 2004, s. 24). Trvající trestný èin je takový èin, kterým pachatel vyvolá protiprávní stav a ten pak udr¾uje anebo udr¾uje protiprávní stav, ani¾ zákon vy¾aduje, aby jej také vyvolal. Podstatným rysem trvajícího trestného èinu je, ¾e se zde postihuje právì ono udr¾ování protiprávního stavu. Proto tu èást jednání pachatele, které se dopustil pøed zmìnou trestního zákona, lze posoudit spolu s èástí jednání spáchaného po této zmìnì jako jediný trvající trestný èin jen tehdy, jestli¾e byla èást spáchaná za úèinnosti døívìj¹ího zákona vùbec trestná. U tohoto trestného èinu musí trvat jednání, kterým se udr¾uje protiprávní stav. Tím se tento trestný èin li¹í od poruchových deliktù, jimi¾ se také zpùsobuje protiprávní stav, který mù¾e del¹í dobu trvat, ale nepostihuje se jeho udr¾ování. Trvající trestné èiny se posuzují jako jediné jednání, které trvá tak dlouho, pokud je protiprávní stav udr¾ován. (Kratochvíl, V. a kol.: Trestní právo hmotné. Obecná èást. II. vydání, Brno, Masarykova univerzita 1996, s. 100.) Hromadné trestné èiny jsou ty trestné èiny, u nich¾ k trestní odpovìdnosti nestaèí jeden útok (akt), ale je jich tøeba nìkolik, popø. kde mnohost je podmínkou pou¾ití vy¹¹í trestní sazby. Jsou tedy charakterizovány tím, ¾e jejich pojmovým znakem je více útokù spojených spoleèným zámìrem. (...) na rozdíl od pokraèování je tu v¹ak mnohost útokù vyjádøena pøímo jako znak skutkové podstaty trestného èinu (...) (©ámal, cit. d., s. 25). Pokraèování v trestné èinnosti, stejnì jako delikty trvající a hromadné jsou pova¾ovány de iure za jediný skutek a jediný trestný èin (©ámal, cit d. s. 25). Tyto doktrinální názory se promítají i do stávající trestní judikatury, napø. usnesení Nejvy¹¹ího soudu ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 8 Tdo 1161/2006: (...) trvající trestný èin je takový èin, kterým pachatel vyvolá protiprávní stav a ten pak udr¾uje anebo udr¾uje protiprávní stav, ani¾ zákon vy¾aduje, aby jej také vyvolal. ( ) Trvající trestný èin se posuzuje jako jediné jednání, které trvá tak dlouho, pokud je protiprávní stav udr¾ován; jeho podstatným znakem je, ¾e se zde postihuje právì ono udr¾ování protiprávního stavu ( ) , nebo usnesení Nejvy¹¹ího soudu ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. 11 Tdo 250/2008: ( ) pokud je èást pokraèujícího nebo trvajícího trestného èinu spáchána té¾ za úèinnosti nového zákona, je tøeba kvalifikovat celý èin (skutek) podle tohoto (nového) zákona, i kdy¾ jeho èást byla spáchána za úèinnosti pùvodní úpravy. Uvedené pravidlo ov¹em platí pouze tehdy, jestli¾e èást jednání, která byla spáchána za úèinnosti pùvodní úpravy, byla vùbec trestná ( ). Tyto principy je tøeba porovnat se skutkovými podstatami deliktù, pro které byli ¾alobci ¾alovaným i Komisí posti¾eni. Dle èl. 81 odst. 1 Smlouvy ES: Se spoleèným trhem jsou nesluèitelné, a proto zakázané, ve¹keré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdru¾ení podnikù a jednání ve vzájemné shodì, které by mohly ovlivnit obchod mezi èlenskými státy a jejich¾ cílem nebo výsledkem je vylouèení, omezení nebo naru¹ení hospodáøské soutì¾e na spoleèném trhu (...) . Dle § 3 odst. 1 zákona ZOHS: Dohody mezi soutì¾iteli, rozhodnutí jejich sdru¾ení a jednání soutì¾itelù ve vzájemné shodì (dále jen "dohody"), které vedou nebo mohou vést k naru¹ení hospodáøské soutì¾e, jsou zakázané a neplatné (...). Z formulace tìchto skutkových podstat vyplývá, ¾e v pøípadì kartelù se jedná o delikty trvající: podniky (pøípadnì jiní soutì¾itelé) nejprve vyvolají protiprávní stav (typicky uzavøením kartelové dohody, s její následnou realizací, projevující se omezením soutì¾e na relevantním trhu -pøièem¾ protiprávní je ji¾ jen její samotné uzavøení), a její realizací omezí èi ohrozí hospodáøskou soutì¾) a poté protiprávní stav (ohro¾ení nebo omezení hospodáøské soutì¾e) krat¹í èi del¹í dobu udr¾ují. Toho mohou dosáhnout typicky jednáním omisivním (zdr¾ují se obvyklého tr¾ního jednání, napø. nedodávají na trh zbo¾í v mno¾ství odpovídajícím poptávce, nesní¾í cenu výrobkù èi slu¾eb tak, aby dosáhli vìt¹ího obratu a zisku, neuvádìjí své zbo¾í do obìhu na urèitém trhu apod.) pøípadnì i jednáním komisivním. Potud Nejvy¹¹í správní soud s krajským soudem souhlasí. Takové hodnocení je ostatnì v souladu i s judikaturou Evropského soudního dvora, který rovnì¾ dospìl k závìru, ¾e komplex dohod a ujednání v rámci institucionalizovaného øadu let praktikovaného systému pravidelných kontaktù je tøeba kvalifikovat jako jednu trvající dohodu (Rozsudek Soudu prvního stupnì ve vìci T-141/89, Trefiteurope , Recueil 1995, s. II-791, bod 85, rozsudek Evropského soudního dvora ve vìci Sarrio , C-291/98 P, Recueil 2000, s. I-9991, bod 50). Právní názor krajského soudu o nemo¾nosti postihu ¾alobcù ¾alovaným za situace, kdy za toté¾ jednání jim ji¾ byla ulo¾ena pokuta Komisí, vychází ze skutkového tvrzení, ¾e jednání mezi soutì¾iteli na základì zakázané dohody probíhalo je¹tì po vstupu Èeské republiky do Evropské unie, tedy ¾e se jednalo o delikt trvající, který byl ukonèen a¾ dne 11. 5. 2004. Krajský soud pøitom vycházel rovnì¾ ze shora citovaných pramenù, podle nich¾ je trvající delikt ukonèen teprve odstranìním protiprávního stavu a není rozhodná ani zmìna právní úpravy v prùbìhu protiprávního jednání; pokud bylo jednání trestným za døívìj¹í a i za nové právní úpravy, pova¾uje se skutek za spáchaný podle právní úpravy nové. Na tom krajský soud postavil svùj závìr o poru¹ení zásady ne bis in idem, nebo» dospìl k závìru, ¾e protiprávní jednání, pro které byli ¾alobci posti¾eni ¾alovaným, trvalo a¾ do 11. 5. 2004; pøitom podle jeho názoru po celou dobu protiprávního jednání byla zachována jednotnost delikventù i toto¾nost objektu (ochrana hospodáøské soutì¾e v celokomunitárním prostoru). Bylo tak v pravomoci Komise je postihnout, a ta tak také uèinila. Postup ¾alovaného soud oznaèil za svévolné vyjmutí výseèe z jednotného celosvìtového kartelu. K pojetí zásady ne bis in idem v soutì¾ním právu se ji¾ vyjádøil Nejvy¹¹í správní soud v rozsudku ve vìci RWE Transgas, a. s. ze dne 31. 10. 2008, è. j. 5 Afs 9/2008-328 (publ. pod è. 1767/2009 Sb. NSS, dostupné na www.nssoud.cz). Na tento rozsudek poukazují i úèastníci. Zprvu na rozsudek krajského soudu, který byl z hlediska ¾alobcù pøíznivý, vzápìtí na odli¹nost vìci s ohledem na zru¹ující rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu. Nakonec zdùrazòují, ¾e právì pro tuto odli¹nost, nelze jeho závìry v této vìci aplikovat. Tomu lze pøisvìdèit pouze zèásti. Je pravdou, ¾e zmínìný rozsudek se týkal deliktu podle § 11 odst. 1 ZOHS a èl. 82 Smlouvy ES, tedy spoèíval ve zneu¾ití dominantního postavení na trhu. Jedná se skuteènì o odli¹né delikty, pøièem¾ zneu¾ití dominantního postavení v jeho zákonných formách vy¾aduje aktivní jednání, kde¾to kartelové jednání s výjimkou aktivity pøi sjednání smlouvy mù¾e ze strany nìkterých úèastníkù spoèívat i v pasivitì na urèitém trhu; to ov¹em není rozhodující. Spoleèné obìma je, ¾e mohou být páchány s úèinky jen na národním nebo i na komunitárním trhu. Poukázat je v¹ak mo¾no na èást III. c) oznaèeného rozsudku, v ní¾ soud zmínil zásady stanovené Evropským soudním dvorem pro pou¾ití principu ne bis in idem: toto¾nost jednání, toto¾nost pachatele a toto¾nost chránìného zájmu (spojené vìci C-204/00 P, C-205/00 P, C-211/00 P, C-213/00 P, C-217/00 P a C-219/00 P Aalborg Portland , [2004] ECR I-123, bod 338). Pokud jde o chránìný zájem (èást III. g), ten Nejvy¹¹í správní soud shledal v tamní vìci rozdílným u deliktu podle § 11 ZOHS a podle èl. 82 Smlouvy ES; uzavøel, ¾e se jedná o jednoèinný soubìh deliktù nebránící vedení soubì¾ného øízení o poru¹ení obou deliktù (èást III. h). Právì my¹lenku o dvojím chránìném zájmu by v¹ak pøi øe¹ení této vìci nebylo zøejmì mo¾no plnì pøevzít, nebo» se k ní v mezidobí odli¹nì vyjádøil Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí ze dne 10. 2. 2009 (vìc C-14939/03, Zolotukhin v. Rusko ) tak, ¾e pro pojem skutku a jeho potrestání se na odli¹né právem chránìné zájmy nehledí. Není tak tøeba se ani zabývat vymezením chránìných zájmù v rozsudku krajského soudu. Pøipomenout v¹ak je tøeba, ¾e v pøípadì RWE se jednalo o delikt jednoznaènì spáchaný v dobì po vstupu Èeské republiky do Evropské unie (od 5. 11. 2004 do 10. 8. 2006) a navíc, ¾e se jednalo o pøípad, kdy pouze ¾alovaný vedl øízení a ulo¾il pokutu. Pøedmìtem zde bylo spí¹e posouzení jeho pravomoci ve vztahu k pravomoci Komise, ne¾ soubìh postihu, nebo» k potrestání Komisí nedo¹lo. ®alobcùm tak lze pøisvìdèit v tom, ¾e z hlediska aplikace zásady ne bis in idem, je situace v této vìci odli¹ná. Z toho plyne, ¾e aplikaci zásady je nutné v dané vìci vá¾it z jiných hledisek. Pro posouzení, zda v dané vìci do¹lo k poru¹ení zásady ne bis in idem, pova¾uje Nejvy¹¹í správní soud za rozhodující, ¾e k podstatné èásti jednání poru¹ujícímu ust. § 3 odst. 1 ZOHS, za které byla ¾alovaným ulo¾ena pokuta, do¹lo v dobì pøed pøistoupením Èeské republiky k Evropské unii. Tuto skuteènost nelze vnímat ve smyslu vý¹e oznaèené trestní doktríny a judikatury jako pouhou zmìnu zákona. Okam¾ikem pøistoupení toti¾ ve vztahu k deliktnímu jednání poru¹ujícímu ZOHS nedochází k pouhé jiné úpravì odpovìdnosti èi postihu, ale ke zmìnì jurisdikce, které takové jednání podléhá. Trvající delikt pøesahující z jedné právní úpravy do dal¹í je podmínìn tím, ¾e by jednání, které ho tvoøí, mohlo být orgánem, pod jeho¾ pravomoc spadá, posti¾eno pøed novelou i po ní. Z u¾itých odborných pramenù v¹ak nelze dovodit, ¾e delikt lze posoudit jako trvající napøíè rùznými jurisdikcemi. Ka¾dá jurisdikce je pøitom spjata s urèitým geografickým územím. Jednání, k nìmu¾ do¹lo pøed pøistoupením Èeské republiky k Evropské unii, není jednáním, které by se okam¾ikem vstupu stalo jednáním podléhajícím zpìtnì komunitární jurisdikci. Nová jurisdikce (komunitární), se na národní území vztahuje a¾ po pøístupu k EU. Nelze ne¾ dovodit, ¾e zmìna jurisdikce spojená s pøistoupením zemì k EU ukonèila protisoutì¾ní jednání, k nìmu¾ do té doby docházelo na národním území, a které podléhalo výluènì národní jurisdikci a mohlo být postihováno výluènì dle vnitrostátní úpravy (ZOHS). Okam¾ik vstupu také nijak nebrání tomu, aby národní úøad toto jednání postihl, pokud neuplynuly lhùty, v nich¾ tak mù¾e uèinit. Nejde tedy o svévolné vytr¾ení èásti trvajícího deliktu ¾alovaným a tudí¾ ani o dvojí postih tého¾ jednání podle èl. 50 Charty základních práv a svobod, jak tvrdí krajský soud. Z tohoto hlediska se nemù¾e jednat ani o poru¹ení èl. 40 odst. 5, stejnì tak jako nepøichází v úvahu aplikace èl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. By» ¾alobci nijak formálnì neukonèili jednání, jeho¾ se dopou¹tìli ve vztahu k Èeské republice pøed jejím vstupem do EU (co¾ ostatnì neuèinili ani po datu 1. 5. 2004), je toto tøeba pova¾ovat za ukonèené zánikem výhradní národní jurisdikce. Jednání po vstupu do EU je formálnì jiným-komunitárním deliktem, který je podøízen sdílené jurisdikci národního soutì¾ního úøadu a Komise s právem pøednosti Komise (èl. 11 odst. 6 Naøízení è. 1/2003). Jiný závìr, ne¾ ¾e protisoutì¾ní jednání ¾alobcù bylo na území ÈR z hlediska jednoty skutku pøeru¹eno vstupem do EU, nelze dovodit ani z rozhodnutí Komise. Nehledì na vyjádøení Komise k postihu jednání na území Èeské republiky, nevyplývá nic takového ani z jejího rozhodnutí. Poukazuje-li krajský soud na bod 116 rozhodnutí vymezující celosvìtový kartel i ve vztahu k území støední a východní Evropy od doby, kdy se otevøely trhy v tìchto oblastech (co¾ je pojem sám o sobì ponìkud neurèitý), nelze z toho dovodit, ¾e pøedmìtem sankce bylo jednání na národním území v dobì, která pod jurisdikci Komise nespadala. Jinak ov¹em tomuto soudu nepøíslu¹í rozhodnutí Komise hodnotit. Je pravdou, ¾e okam¾ikem vstupu do EU je posuzované protisoutì¾ní jednání ji¾ kvalifikováno podle èl. 81 Smlouvy ES a pro pøípad mo¾ného støetu národní a komunitární jurisdikce stanoví Naøízení è. 1/2003 v èl. 11 odst. 6, ¾e zahájením øízení ze strany Komise za úèelem pøijetí rozhodnutí podle kapitoly III, ztrácejí orgány pro hospodáøskou soutì¾ èlenských státù pøíslu¹nost pou¾ívat èlánky 81 a 82 Smlouvy. Naøízení má obecnou pùsobnost, je závazné v celém rozsahu a pøímo pou¾itelné v èlenských státech. Na úpravu Naøízením è.1/2003 navazuje Oznámení Komise o spolupráci v rámci sítì orgánù pro hospodáøskou soutì¾ (Úø. vìst. 2004, C 101, s. 43, body 51 a 53). Zde se stanoví, ¾e pokud Komise zahájila øízení podle Naøízení è. 1/2003, národní úøady nesmí postupovat podle stejného právního základu proti stejným dohodám nebo jednáním stejných spoleèností na stejném relevantním geografickém trhu a trhu zbo¾í. Pokud tedy Komise zahájila øízení, nesmí národní úøad zahájit øízení za úèelem aplikace èl. 81 Smlouvy ES proti stejným dohodám nebo jednáním stejných spoleèností na stejném relevantním geografickém trhu a trhu zbo¾í. Pøitom judikatura k soubìhu vnitrostátních pravidel o ochranì hospodáøské soutì¾e s èl. 81 Smlouvy ES (èl. 3 odst. 1 Naøízení è. 1/2003) zatím nedoznala podstatné zmìny (srovnej napø. rozsudek ESD ze dne 13. 6. 2006 ve spojených vìcech C-295/04 a¾ C-298/04 Vincenzo Manfredi ). To se v¹ak týká pouze øízení za protisoutì¾ní jednání, k nìmu¾ do¹lo po vstupu do EU, tedy tam, kde vùbec aplikace a závaznost uvedených pøedpisù pøichází v úvahu, nebo» teprve tímto okam¾ikem citovaná ustanovení nové èlenské zemì zavazují. Teprve od tohoto okam¾iku se kartel praktikovaný na národním území stává i na tomto území kartelem s komunitárním prvkem podléhajícím kvalifikaci podle èl. 81 Smlouvy ES a úpravì jurisdikce v komunitárním prostoru; neznamená to tedy, ¾e se jím stává zpìtnì. Spoleèná volná soutì¾ mù¾e být chránìna a¾ poté, kdy se o ni teprve mù¾e jednat. Pokud napø. ¾alobce a) tvrdí, ¾e ji¾ pøed pøistoupením k Evropské unii byla Èeská republika podle Asociaèní dohody povinna tyto zásady akceptovat, nelze mu pøisvìdèit. Asociaèní dohoda, zakládající pøidru¾ení mezi Èeskou republikou a Evropským spoleèenstvím (publ. pod è. 7/1995 Sb.) upravující mj. sbli¾ování práva (èl. 69) ukládá vyvinutí úsilí ke sluèitelnosti právních pøedpisù s pøedpisy Spoleèenství a lze z ní vyvodit pouze to, ¾e v pøípadì implementace komunitárního pøedpisu do národního práva musel být jeho výklad provádìn ji¾ v té dobì eurokonformnì. Rozhodnì z ní v¹ak nelze dovodit nezbytnost postihu protisoutì¾ního jednání uskuteènìného na národním trhu v dobì pøed vstupem do EU podle komunitárních pøedpisù. Nemù¾e-li komunitární orgán podle komunitárního pøedpisu postihnout jednání, ke kterému do¹lo na na¹em území pøed vstupem do EU, nelze dospìt k závìru, ¾e nemù¾e být posti¾eno ani národním soutì¾ním úøadem proto, ¾e se jedná o trvající delikt. Je vylouèeno, aby rozhodná èást protisoutì¾ního jednání zùstala neposti¾ena jen proto, ¾e jednání prochází obdobím pøed vstupem i obdobím po vstupu do EU a ¾e jde o jednání deliktní podle národní i komunitární právní úpravy. Trestnìprávní teorie trvajícího deliktu jako jednoho skutku je v daném pøípadì prolomena ukonèením výhradní národní jurisdikce. Nejvy¹¹í správní soud tak dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost je dùvodná, pokud namítá nesprávné posouzení právní otázky ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s. Proto podle § 110 odst. 1 s. ø. s. rozsudek krajského soudu zru¹il a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení, v nìm¾ je krajský soud vázán právním názorem Nejvy¹¹ího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 3 s. ø. s). To znamená, ¾e vìc znovu projedná v mezích ostatních ¾alobních námitek.

http://kraken.slv.cz/IV.US248/04

IV. ÚS 248/04 IV.ÚS 248/04 ze dne 21. 11. 2005 IV.ÚS 248/04 Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o ústavní stížnosti M. L., zastoupeného Mgr. M. N., proti rozsudku Okresního soudu v Rakovníku, č. j. 1 T 97/2003-61, ze dne 5. 2. 2004, a rozsudku Krajského soudu v Praze, sp. zn. 9 To 136/2004, ze dne 14. 4. 2004, za účasti Okresního soudu v Rakovníku a Krajského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Okresního státního zastupitelství v Rakovníku, jako vedlejšího účastníka řízení, t a k t o : Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1, čl. 8 odst. 2, čl. 11 odst. 5, čl. 36 odst. 2 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že byl rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku, č. j. 1 T 97/2003-61, ze dne 5. 2. 2004, uznán vinným ze spáchání trestného činu podplácení podle § 161 odst. 1, 2 písm. b) tr. z. a byl mu uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 240 hodin. Ke stěžovatelem podanému odvolání a odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Rakovníku Krajský soud v Praze svým rozsudkem, sp. zn. 9 To 136/2004, ze dne 14. 4. 2004, při nezměněném výroku o vině rozhodl o uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Uvedeného trestného činu se měl stěžovatel dopustit tím, že dne 18. 11. 2003 kolem 23.00 hod. poté, co byl jako řidič osobního automobilu přistižen policejní hlídkou při spáchání přestupku podle § 23 odst. 1 písm. s) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích,ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o přestupcích"), a byl pokutován částkou 5.000,- Kč, požadoval na policistovi H., aby případ vyřídil jiným způsobem a předal mu bankovku v nominální hodnotě 2.000,- Kč s tím, že nechce od policisty na tuto částku žádné pokutové bloky. Stěžovatel v ústavní stížnosti napadeným rozhodnutím vytýká, že již v průběhu přípravného řízení i v průběhu řízení před soudem I. stupně namítal některé nesrovnalosti, ale nebylo na ně reagováno. Jde zejména o skutečnost, že oproti němu, který líčil předmětnou událost od prvopočátku stále stejným způsobem, zakročující policisté v postavení svědků své výpovědi měnili oproti úřednímu záznamu z 18. 11. 2003, který byl sepsán bezprostředně po dané události. Soudy proto podle stěžovatelova názoru pochybily, když nepřipustily důkaz tímto úředním záznamem. Policista H. při svém jednání postupoval v rozporu s interními předpisy, když stěžovatele neupozornil na možnost nesouhlasit s uloženou blokovou pokutou. Po zjištění, že stěžovatel nevlastní řidičský průkaz, mu tento policista sdělil, že mu ukládá pokutu ve výši 5.000,- Kč. Tato částka byla dle názoru stěžovatele nepřiměřeně vysoká a neměl ani tuto částku při sobě. Následně se zeptal policisty H., zda by to nešlo udělat jinak, jiným způsobem. Na tuto okolnost měl policista H. podle stěžovatele reagovat slovy "tak kolik nám dáte" a stěžovatel mu dal 2.000,- Kč. Soud se přitom nezabýval správností postupu policejního orgánu. Stěžovatel v této souvislosti namítá, že se údajného přestupku podle ustanovení § 23 odst. 1 písm. s) zákona o přestupcích ani nemohl dopustit, neboť dle jeho názoru se jedná o profesní přestupek, ale mělo jít o přestupek podle § 22 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích, kde lze uložit pokutu do výše 2000,- Kč. Soudy se nepozastavily nad postupem policejního orgánu, který není oprávněn projednávat přestupek, když přestupce nesouhlasí s uložením pokuty. Policejní orgán měl v takovém případě oznámit přestupek místně příslušnému správnímu orgánu, který by provedl správnou právní kvalifikaci přestupku. Na místo toho vyzval stěžovatele otázkou "tak kolik nám dáte" k dalšímu jednání, čímž v něm vyvolal klamavou naději, že o přestupku není definitivně rozhodnuto a přiměl jej k tomu, že sám nabídl pokutu ve výši 2.000,- Kč. Policejní orgán pak jím vyprovokované jednání určil za trestný čin. Odvolací soud navíc změnil výrok o trestu, aniž přihlédl k okolnostem spáchání trestného činu a paradoxně tak skutečnost, kterou stěžovatel používal pro svoji obhajobu (odstěhoval se mimo dosah lidí, s nimiž se zapletl, a řádně se zapojil do běžného života a jízda autem byla vynucena hospitalizací přítelkyně), byla přitěžující okolností. S ohledem na shora zmíněné porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces (čl. 38 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy) a porušení čl. 8 odst. 2 Listiny stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadená rozhodnutí obecných soudů zrušil. K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud připojil spis Okresního soudu v Rakovníku, sp. zn. 1 T 97/2003, a vyžádal si k ústavní stížnosti vyjádření Krajského soudu v Praze, Okresního soudu v Rakovníku, Krajského státního zastupitelství v Praze a Okresního státního zastupitelství v Rakovníku. Krajský soud v Praze ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvádí, že stěžovatel námitky obsažené v ústavní stížnosti uplatnil již ve svém odvolání, o kterém Krajský soud v Praze rozhodl rozsudkem, ve kterém vyjádřil své stanovisko k uplatněným námitkám. Na toto své rozhodnutí krajský soud plně odkazuje s tím, že ústavní stížnost nepovažuje za důvodnou. Ve svém vyjádření Krajské státní zastupitelství v Praze sděluje, že nesdílí názor stěžovatele, že v trestním řízení došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces a práva na to, aby trestní stíhání bylo vždy konáno z důvodu a způsobem, které stanoví zákon. Nalézací soud provedl v dané trestní věci v souladu s ustanovením § 2 odst. 5 tr. ř. všechny důkazy potřebné k objasnění věci a tyto důkazy také v souladu s ustanovením § 2 odst. 6 tr. ř. vyhodnotil, přičemž celé řízení proběhlo v souladu s procesními předpisy. Krajský soud v rámci odvolacího řízení přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu a zabýval se důsledně námitkami obou odvolatelů. Námitky stěžovatele směřující zejména proti výroku o vině shledal naprosto neodůvodněnými a proto jeho odvolání zamítl. Dospěl však k závěru, že nalézací soud podcenil stupeň společenské nebezpečnosti jednání obžalovaného a zejména nezohlednil osobu pachatele. Skutečnost, že se stěžovatel trestného jednání dopustil ve zkušební době po podmíněném propuštění z výkonu trestu uloženého mu za závažnou trestnou činnost, pak zohlednil tím, že k odvolání státního zástupce obžalovanému uložil přiměřený nepodmíněný trest odnětí svobody. Důvody, které podle stěžovatelova názoru vedly k údajnému porušení jeho ústavně zaručených základních práv v rámci předmětného trestního řízení, jsou v plném rozsahu jen opakováním (a to povětšinou doslovným) námitek, které obžalovaný uplatnil v průběhu odvolacího řízení. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nijak nedoložil tvrzené porušení jeho základních práv a svobod, je na místě ústavní stížnost odmítnout. Současně s tímto vyjádřením se Krajské státní zastupitelství v Praze vzdává procesního postavení vedlejšího účastníka. Okresní soud v Rakovníku se k ústavní stížnosti nevyjádřil. Okresní státní zastupitelství v Rakovníku ve vyjádření zdůrazňuje, že skutečnosti, které stěžovatel uvádí v ústavní stížnosti, uváděl již v průběhu přípravného řízení a v průběhu řízení jak před soudem I. stupně, tak před soudem odvolacím. Podle názoru okresního státní zastupitelství nejsou uváděné skutečnosti věcně relevantní a byly odmítnuty zmíněnými soudy. Poté, co v odvolacím řízení Krajský soud v Praze vyhověl odvolání státního zástupce a uložil stěžovateli nepodmíněný trest odnětí svobody, když jeho odvolání zamítl jako nedůvodné, státní zastupitelství se s rozsudkem plně ztotožňuje a navrhuje zamítnutí ústavní stížnosti jako nedůvodné. Po seznámení se s obsahem ústavní stížnosti a připojeného spisového materiálu Ústavní soud v prvé řadě konstatuje, že stěžovatel v ústavní stížnosti opakuje námitky, které vznesl již v hlavním líčení (č.l. 49-50), v písemném odůvodnění odvolání proti rozhodnutím soudu I. stupně ze dne 2. 3. 2004 (č.l. 68-69) a v průběhu veřejného zasedání (č.l. 75-76). Ústavní soud v této souvislosti zjišťuje, že oba obecné soudy se zmíněnými námitkami stěžovatele zabývaly, ale nepřisvědčily jim. Pokud tedy stěžovatel tyto námitky opakuje v ústavní stížnosti, staví tak Ústavní soud do role další soudní instance, která Ústavnímu soudu, jak vyslovil již v řadě svých rozhodnutí, nepřísluší. Do rozhodovací činnosti obecných soudů může Ústavní soud zasahovat pouze v případě, že jejich rozhodnutím bylo zasaženo do ústavně zaručených základních práv a svobod. Základní stěžovatelova námitka spočívá v jeho tvrzení, že policisté ve svých výpovědích změnili v průběhu trestního řízení několikrát verzi předmětné události oproti úřednímu záznamu pořízenému policistou H. bezprostředně po události dne 18. 11. 2003, přičemž oba soudy přes stěžovatelovy návrhy důkaz tímto úředním záznamem při jednání nepřipustily. Rozpory mezi tímto záznamem a výpovědí v přípravném řízení a v hlavním líčení proto nebyly odstraněny doplňujícími dotazy. K těmto stěžovatelovým výhradám k postupu v dokazování a hodnocení provedených důkazů obecnými soudy Ústavní soud konstatuje, že z ústavního principu nezávislosti soudů podle čl. 82 Ústavy ČR vychází též zásada volného hodnocení důkazů, z níž mimo jiné vyplývá, že obecné soudy hodnotí důkazy podle své úvahy, v každé fázi řízení zvažují, které důkazy je třeba provést a nakolik je potřebné dosavadní stav dokazování doplnit. To se týká i stěžovatelem uplatněné námitky k hodnocení výpovědí policistů, kteří podle stěžovatelova názoru změnili ve svých výpovědích verzi předmětné události, a k neprovedení důkazu úředním záznamem ze dne 18. 11. 2003. Ústavnímu soudu v tomto smyslu nenáleží provádět přehodnocování dokazování, jež obecné soudy provedly. Toto mu přísluší pouze za situace, kdy při důkazním řízení byla porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody. K tomu může dojít tehdy, jsou-li právní závěry obecného soudu v extrémním nesouladu se skutkovými zjištěními, anebo z nich v žádné možné interpretaci soudního rozhodnutí nevyplývají, popřípadě skutková zjištění jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (viz např. nález Ústavního soudu vedený pod sp. zn. III. ÚS 84/94, Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 3, č. 34). Ústavní soud se tak může hodnocením důkazů obecným soudem zabývat jen tehdy, zjistí-li libovůli v jeho postupu, tj. že jeho závěry jsou zjevně neudržitelné ve vztahu ke skutkovým zjištěním, nebo že obecný soud porušil procesní principy obsažené v ústavním pořádku. Stěžovatel v ústavní stížnosti poukazuje na obsah úředního záznamu, ve kterém je zmíněna otázka položená policistou H. "kolik dá", což v něm vyvolalo klamavou naději. Namítá pak, že v přípravném řízení a v hlavním líčení se však v tomto výpověď svědka H. liší, a proto navrhoval provedení důkazu úředním záznamem ze dne 18. 11. 2003, který ale soudy nepřipustily. K tomuto stěžovatelovu tvrzení Ústavní soud konstatuje, že k odlišnosti verzí výpovědí se vyjádřil svědek H. v hlavním líčení k dotazu obhájce stěžovatele, kdy výslovně uvedl, že "úřední záznam psal kolega, já jsem ho pouze podepsal. Nezeptal jsem se obžalovaného, kolik mi dá. Psal to kolega a ten slouží krátkou chvíli a použil nesprávný slovní obrat" (č.l. 56). Nalézací soud z této H. výpovědi vycházel a pokud by důkaz zmíněným úředním záznamem připustil, vyplynula by z provedeného důkazu otázka, na níž již, jak uvedeno výše, svědek H. odpověděl. Krajský soud v Praze jako soud odvolací se pak k návrhu na provedení důkazu úředním záznamem ze dne 18. 11. 2003 vyjádřil konstatováním, že prvoinstanční soud provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro zjištění skutkového stavu věci a nepochybil, pokud neprovedl důkaz úředním záznamem, který mohl sloužit pouze jako informace o tom, jaké skutečnosti by popřípadě mohli jeho zpracovatelé, kteří ostatně byli při hlavním líčení vyslechnuti jako svědci, osvětlit. Toto osvětlení však již z výpovědi svědka H., jak shora uvedeno, vyplývá. Pokud tedy stěžovateli nebyl vlastní průběh blokového řízení dostatečně zřejmý, pak měl podle názoru Ústavního soudu stěžovatel možnost si nejasnosti vztahující se k přestupku a uložení blokové pokuty odstranit dotazem. Pokud tedy stěžovatel nesouhlasil s kvalifikací přestupku nebo nebyl ochoten pokutu zaplatit, měl toto policistům výslovně sdělit. Účelem předmětného trestního řízení bylo zjištění, zda došlo ke spáchání trestného činu a postup policejního orgánu byl obecnými soudy posuzován ve vztahu k tomuto účelu řízení. Obecným soudům musí být vždy dán určitý prostor pro uvážení, které umožňuje při rozhodování ve věci přihlédnout ke konkrétním zvláštnostem každého jednotlivého případu, kdy právě obecný soud je tím soudem, jehož má na mysli ustanovení čl. 40 Listiny, které stanoví, že jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. Ústavní soud nemůže v tomto směru činnost obecných soudů nahrazovat. Závěry, ke kterým v posuzované věci dospěly oba obecné soudy, nelze v tomto směru považovat za závěry, které by byly v extrémním nesouladu s provedenými důkazy anebo z nich v žádné možné interpretaci nevyplývaly, kdy pouze takový nesoulad by zásah Ústavního soudu odůvodňoval. Obecné soudy při hodnocení důkazů a rozhodování v dané trestní věci vycházely z celého provedeného dokazování a v odůvodnění svých rozhodnutí vyložily, jakými úvahami se při hodnocení provedených důkazů řídily. Pokud stěžovatel dále považuje za absurdní, že odvolací soud změnil výrok o trestu prvoinstančního soudu s ohledem na skutečnost, že stěžovatel byl v době spáchání trestného činu ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu, pak Ústavní soud plně odkazuje na podrobné odůvodnění tohoto rozhodnutí krajským soudem a připomíná, že Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy orgánem ochrany ústavnosti, kdežto rozhodování o vině a ukládání trestů je v kompetenci obecných soudů (čl. 90 Ústavy). Nepřísluší mu proto posuzovat přiměřenost výše trestu uloženého v trestním řízení, až na případy, kdy by výše trestu byla ovlivněna porušením ústavně zaručeného práva (např. porušením zákazu diskriminace podle čl. 3 odst. 1 Listiny), což toliko by odůvodnilo jeho zásah. Žádný podklad pro tento postup však stěžovatel v ústavní stížnosti neuvádí. Po shrnutí výše uvedených skutečností Ústavní soud neshledal, že by ústavní stížností napadenými soudními rozhodnutími došlo k překročení mezí ústavnosti z pohledu stěžovatelem namítaného dotčení jeho ústavně zaručených základních práv, zejména práva na spravedlivý proces a práva zaručeného v čl. 8 odst. 2 Listiny, a vyžadovalo proto jeho zásahu. Vzhledem k uvedeným důvodům Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako zjevně neopodstatněný.

https://firmy.euro.cz/subjekt-dpb-cirkvice-s-r-o-28784022

DPB Církvice, s.r.o. IČO: 28784022, Svatý Mikuláš, výpis z rejstříku (29.03.2020) | Euro.cz Firma DPB Církvice, s.r.o. IČO 28784022 DPB Církvice, s.r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. DPB Církvice, s.r.o. (28784022) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese 163, Svatý Mikuláš 284 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 18. 12. 2009 a je stále aktivní. DPB Církvice, s.r.o. nemá žádnou provozovnu a dvě živnosti. Jako zdroj dat o DPB Církvice, s.r.o. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o DPB Církvice, s.r.o. na Justice.cz Detailní informace o DPB Církvice, s.r.o. na rzp.cz Výpis dat pro DPB Církvice, s.r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje DPB Církvice, s.r.o. C 309692 28784022 DPB Církvice, s.r.o. Část jmění společnosti, určená projektem rozdělení vyhotoveným dne 10.10.2018, přešla v důsledku odštěpení sloučením na nástupnickou společnost BW Stavitelství, s.r.o., se sídlem Vysokomýtská 718, 534 01 Holice, IČ 150 49 752. 28.11.2018 Aktuální kontaktní údaje DPB Církvice, s.r.o. Kapitál DPB Církvice, s.r.o. 18.12.2009 - 23.10.2014 Sídlo DPB Církvice, s.r.o. 163 , Svatý Mikuláš 284 01 14.12.2018 Vysokomýtská 718 , Holice 534 01 4.11.2016 - 14.12.2018 Vysokomýtská 718 , Holice 534 01 18.12.2009 - 4.11.2016 Předmět podnikání DPB Církvice, s.r.o. vedení firmy DPB Církvice, s.r.o. Statutární orgán DPB Církvice, s.r.o. Každý jednatel zastupuje společnost samostatně ve všech záležitostech. 23.10.2014 Způsob jednání za společnost: Za společnost jedná jednatel samostatně. Má-li společnost více jednatelů, jednají za společnost alespoň dva jednatelé společně. 18.12.2009 - 23.10.2014 Zdeněk Rajchman 14.12.2018 163 , Svatý Mikuláš 284 01 Martin Hochman 14.12.2018 Stanislav Veigert 18.12.2009 - 20.9.2013 Štenclova 219 , Dašice 533 03 Ing. Milan Bakeš 18.12.2009 - 6.10.2013 Slunečná 237 , Moravany 533 72 Roman Morávek 18.12.2009 - 21.2.2014 190 , Dolní Roveň 533 71 Stanislav Veigert 20.9.2013 - 21.2.2014 Marcela Jiroutová 18.12.2009 - 23.10.2014 Holická 3 , Dolní Ředice 533 75 Ing. Milan Bakeš 6.10.2013 - 23.10.2014 Ing. Milan Bakeš 23.10.2014 - 13.11.2015 Marcela Jiroutová 23.10.2014 - 13.11.2015 David Vinopal 13.11.2015 - 14.12.2018 108 , Nový Bydžov 504 01 Zdeněk Hochman 13.11.2015 - 14.12.2018 Jůzlova 3629 , Havlíčkův Brod 580 01 Sbírka Listin DPB Církvice, s.r.o. C 27074/SL 11 rozhod. o statut. orgánu odvolání a jmenování jednatele,cd Krajský soud v Hradci Králové 30.10.2015 2.11.2015 20.11.2015 1 C 27074/SL 10 účetní závěrka [2014] el. Krajský soud v Hradci Králové 24.3.2015 30.6.2015 3.7.2015 6 C 27074/SL 9 notářský zápis NZ 182/2014,cd Krajský soud v Hradci Králové 30.6.2014 17.10.2014 29.10.2014 5 C 27074/SL 8 účetní závěrka [2013] el. Krajský soud v Hradci Králové 12.3.2014 16.5.2014 19.5.2014 6 C 27074/SL 7 ostatní zápis z VH,cd Krajský soud v Hradci Králové 28.6.2013 29.1.2014 26.2.2014 3 C 27074/SL 5 účetní závěrka 2011,ds Krajský soud v Hradci Králové 30.3.2012 13.6.2012 18.6.2012 6 C 27074/SL 4 účetní závěrka - rok 2010, email Krajský soud v Hradci Králové 25.3.2011 10.5.2011 11.5.2011 6 C 27074/SL 3 účetní závěrka výkaz zz 2009,el. Krajský soud v Hradci Králové 12.5.2010 12.5.2010 4 C 27074/SL 2 účetní závěrka rozvaha 2009,el. Krajský soud v Hradci Králové 12.5.2010 12.5.2010 8 C 27074/SL 1 notářský zápis NZ 310/2009 Krajský soud v Hradci Králové 12.11.2009 2.12.2009 18.12.2009 10 163, Svatý Mikuláš 284 01 Živnosti a provozovny DPB Církvice, s.r.o. Základní údaje BW - Církvice, s.r.o. Sídlo BW - Církvice, s.r.o. Vysokomýtská 718, Holice 534 01 DPB Církvice, s.r.o. - 28784022 - Svatý Mikuláš Základní škola Církvice, okres Kutná Hora - 75034930 - Církvice 7 Myslivecký spolek Lověna Jakub Církvice - 46407022 - Církvice PRVNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO CÍRKVICE - 27953106 - Církvice 6

http://www.nacr.cz/sua/vz/anot.htm

Anotace nových archivních pomůcek 1998 - 1999 - 2001 - 2002 Fiala Zdeněk, prof. PhDr., DrSc. (1898) 1922-1975 (1977) Inventář, 2002, s. 29, Jan Kahuda; 11 kartonů, 1 kartotéka, 5 tubusů Prof. dr. Zdeněk Fiala, DrSc., se narodil dne 5. května 1922 v Praze. Po maturitě pracoval za války jako úředník Spolku pro chemickou a hutní výrobu. Po znovuotevření vysokých škol vystudoval v letech 1945-1949 historii a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě UK v Praze, v letech 1946-1948 současně Státní archivní školu. Během studií se postupně orientoval na české středověké dějiny a středověkou, zejména přemyslovskou, diplomatiku. V roce 1945 začal pracovat v Archivu Ministerstva vnitra, kde zůstal až do roku 1951. Podílel se zde kromě pořádacích pracích rovněž na pracích organizačních a metodických, které souvisely s budováním jednotné archivní sítě (spoluautorství Slovníčku archivní terminologie, redakce prvního ročníku Archivního časopisu, předsednictví ediční subkomise Státní archivní komise ad.). V roce 1951 odešel Z. Fiala na FF UK jako asistent Oddělení pomocných věd historických Katedry československých dějin a archivního studia, kde zahájil úspěšnou pedagogickou a vědeckou dráhu (již roku 1955 docent, roku 1963 mimořádný a 1967 řádný profesor; od 1964 až do smrti první vedoucí samostatné Katedry pomocných věd historických a archivního studia). Ve své vědecké práci se Z. Fiala věnoval od počátku medievistice, zejména dějinám správy, diplomatice, narativním pramenům a některým problémům českých středověkých dějin, zejména velkomoravského a přemyslovského období. Dílo Z. Fialy vykazuje několik desítek článků a studií, 3 monografie (Hlavní pramen legendy Kristiánovy - 1974, syntetické práce Přemyslovské Čechy - 1965, 1974; Předhusitské Čechy - 1968, 1977), oblíbené české překlady nejdůležitějších středověkých českých kronik (První pokračovatelé Kosmovi - 1950, Zbraslavská kronika - 1952, Čtení o Karlu IV. a jeho době - 1958, Letopis Vincentiův a Jarlochův - 1957, Kosmova kronika - 1972, Pokračovatelé Kosmovi - 1974, Zbraslavská kronika - 1975), řadu učebních textů, recenzí, zpráv i popularizačních článků. Z. Fiala neváhal zasáhnout i do diskusí věnovaných organizaci historické práce, historiografii nebo obecnějším otázkám pomocných věd historických. Byl rovněž členem řady rozhodujících komisí, výborů a jiných orgánů na poli historické vědy, PVH a archivnictví (např. člen Státní archivní komise, Vědecké archivní rady, subkomise pro pomocné vědy historické a archivnictví při Historické komisi ÚV KSČ, řady redakčních rad apod.). V pedagogické práci se zaměřil na dějiny správy, diplomatiku, nauku o pramenech, paleografii a archivnictví. Z. Fiala zemřel předčasně v Praze dne 8. března 1975. Písemná pozůstalost Zdeňka Fialy byla převzata do Státního ústředního archivu v Praze v roce 1995 z Archivní správy MV společně s písemnostmi jeho manželky PhDr. Gabriely Čechové. Fond obsahuje osobní doklady původce, zlomek korespondence (významnější je pouze soubor dopisů s Václavem Vojtíškem), dále rukopisy vědeckých prací, přípravnou dokumentaci k nim, podkladové materiály k výuce na FF UK, ilustrační materiál a dokumentaci. Inventář je doplněn osobním rejstříkem. Grigorovič-Barský Dimitrij Dimitrijevič (1898) 1909-1996 Inventář, 2002, Raisa Machatková, Emilie Benešová, Iveta Mrvíková; 19 kartonů, 2 kartotéky, 718 fotografií, 9 pohlednic Osobní fond D. D. Grigoroviče-Barského (1909-1996), kyjevského rodáka, absolventa Ruského reformovaného gymnázia v Moravské Třebové, Českého vysokého učení technického v Praze a soukromé taneční školy Jelizavěty Nikolské, primabaleriny Národního divadla v Praze. Klasickému tanci se pak úspěšně věnoval až do svého odchodu do důchodu. Před válkou působil ve Švandově divadle, Německém divadle, v Operetě v Karlíně a ve Velké operetě v Dlouhé třídě v Praze. Za nacistické okupace a v poválečném období byl členem tanečních souborů Národního divadla v Praze, Státního divadla v Brně, krajských divadel v Olomouci a v Liberci. Od prosince 1943 až do osvobození Československa byl vězněn v koncentračních táborech v Terezíně, Buchenwaldu, v Litoměřicích aj. Zemřel v roce 1996 a je pochován na ruském hřbitově v Praze na Olšanech. Fond obsahuje osobní doklady původce, jeho deníkové a jiné záznamy k osobním a profesním otázkám, bohatou korespondenci s příbuznými a přáteli, divadelní fotografie, programy, výstřižky recenzí apod. Gajda Rudolf 1916-1948 Inventář, 2002, Raisa Machatková, Miroslav Gregorovič, Jiří Křesťan; 4 kartony Osobní fond Rudolfa Gajdy (1892-1948), generála československých legií v Rusku a generála československé armády, ve 20. letech degradovaného do hodnosti vojína, od roku 1927 vůdce Národní obce fašistické. Ve fondu je uložen životopisný materiál původce, písemné dokumenty k činnosti R. Gajdy a jím řízené Národní obce fašistické, korespondence s fašistickými organizacemi v tuzemsku i v zahraničí, fotografie, tisky NOF a jiných fašistických a fašizujících organizací a hnutí v Československu. Část osobního fondu R. Gajdy je uložena ve Vojenském historickém archivu v Praze. Soudní uvozovací komise, 1848 - 1850 Inventář, 2000, s. 32, M. Stupková, V. Waage, J. Georgiev; 40 kartonů V souvislosti se změnami v důsledku revolučních událostí let 1848 - 1849 došlo k zásadním změnám v správní a soudní organizaci monarchie. Úkolem provést v rámci transformace soudní soustavy zejména stanovení soudních obvodů, zajištění vhodných budov pro okresní soudy a jejich obsazení vhodným soudním personálem byla pověřena Soudní uvozovací komise (dále SUK) při Vrchním zemském soudu. Již v září 1848 začala komise studovat návrhy a dostupné statistické i katastrální údaje. Poté byly vyslány do jednotlivých krajů komise, vybavené podrobnou instrukcí, aby provedly na místě konkrétní šetření. Výsledek práce SUK představovalo 210 soudních okresů, přičemž výměra jejich obvodů výrazně kolísala. Další čas si vyžádalo dokončení nezbytných organizačních a personálních záležitostí. Práce komise byla ukončena v roce 1850. Základem celého, značně torzovitého, souboru písemností jsou zprávy a informace místních komisí ústřední soudní uvozovací komisi. Časově i věcně omezený kontext reformních prací neumožnil vytvoření složitější registratury a dílčí zachování spisového materiálu pak výrazně ovlivnila i způsob uspořádání fondu. Další významnou skutečností je včlenění registratury SUK do rámce materiálů Vrchního zemského soudu v Praze, proto nelze říci, do jaké míry proběhla při tomto začleňování skartace spisů. Dochovaný materiál byl při pořádání řazen takto: při absenci úředních knih začíná spisový materiál podacím protokolem komise a rejstříkem spisů rozesílaných jednotlivým soudům, následují akta všeobecné agendy a vlastní jádro inventárního seznamu, složené ze spisů k jednotlivým okresním soudům, řazené podle územní působnosti zemských soudů. Závěr inventárního seznamu tvoří všeobecné záležitosti horních soudů z let 1848 - 1850. Nevelký fond čítající 308 inventárních jednotek uložených ve 40 kartonech se dělí do dvou základních věcných skupin: první se dotýká samotné práce komise, druhou představují záležitosti týkající se jednotlivých okresních soudů. Inventář je doplněn místním rejstříkem. Blachon Georges, 1887 - 1908 Inventář, 2001, s. 51, Zora Machková; 2 kartony Georges Blachon se narodil 12. května 1857 v Castilonnes v departementu Lot-et-Garonne ve Francii. Od roku 1882 byl zaměstnán jako redaktor na seinské prefektuře. Po nějakou dobu opatřoval pro policejní seinskou prefekturu zprávy týkající se Rakousko-Uherska. Blachona si vybral na doporučení bývalého prezidenta Francouzské republiky Julesa Ferryho roku 1887 za šéfredaktora časopisu ľAutriche slave et roumaine francouzský diplomat Albert Lefaivre. Vydávání časopisu bylo součástí politické kampaně podporované francouzskou vládou, která byla zaměřena na oživení sympatií rakousko-uherských slovanských národů a Rumunů k francouzské kultuře a Francii vůbec. V Praze byl vytvořen výbor spolupracovníků časopisu v čele se Soběslavem Pinkasem a Marií Červinkovou-Riegrovou. Přestože se časopis probudil určitou pozornost, nezapůsobil na širší slovanskou ani francouzskou veřejnost. V dubnu 1888 mu byla odebrána subvence francouzského ministerstva zahraničních věcí a v květnu 1888 časopis zanikl. Blachon pak společně s Lefaivrem pokračovali ve své kampani na stránkách časopisu ľEurope, jenž začal vycházet 7. listopadu 1889. Jeho šéfredaktorem se stal opět Blachon a v této funkci setrval až do května 1890. Roku 1891 Blachon působil jako redaktor časopisu le Monde illustré a zároveň byl korespondentem Národních listů. Nadále pracoval jako hlavní redaktor na seinské prefektuře. Koncem roku 1896 byl jmenován do funkce generálního sekretáře Savojska. Tím skončila jeho činnost žurnalisty a jeho další kariéra pokračovala jako úředníka státní správy. V květnu roku 1897 se stal podprefektem v Avranches, v září téhož roku v Moissacu a roku 1906 v Sens. Dne 25. listopadu 1911 byl jmenován prefektem Haute Loire. Penzionován byl 6. ledna 1923. Za svoji činnost obdržel řád Čestné legie. Datum jeho úmrtí není známo. Osobní fond Blachon Geoges byl vytříděn z fondu Ministerstvo zahraničních věcí Vídeň a uspořádán podle schématu pro pořádání osobních fondů v Archivu Akademie věd ČR. Převážnou většinu fondu tvoří Blachonova korespondence a jen zlomek jeho poznámky a novinové výstřižky. Těžištěm materiálu je Blachonova korespondence spojená s jeho žurnalistickou činností, a to především s jeho působením jako šéfredaktora ľAutriche slave et roumaine a ľEurope, z níž nemalou část tvoří korespondence se Soběslavem Pinkasem, Blachonovým spolupracovníkem a přítelem. Většina písemností je psána ve francouzštině, pouze výjimečně se vyskytují jiné jazyky jako angličtina, čeština, italština, němčina, ruština a slovinština. Inventář je doplněn rejstříkem osobním, zeměpisným, věcným a institucí. Sbírka dokumentů ze zahraničních archivů. Dokumenty z ruských archivů, 1943-1945 Katalog, 2000, s. 23; Raisa Machatková; 1 karton Sbírka Dokumenty z ruských archivů je vybraným souborem kopií dokumentů, jejichž originály jsou uloženy v Archivu prezidenta Ruské federace v Moskvě. Byly předány dne 17. října 1996 tehdejšímu vrchnímu řediteli Sekce archivní správy MV ČR zástupcem ruského velvyslanectví v Praze a o tři dny později postoupeny SÚA. Časový rozsah sbírky je vymezen obdobím prosinec 1943 - červen 1945. Dokumenty buď přímo adresovány nebo postoupeny J. Stalinovi jako předsedovi sovětské vlády a vrchnímu vojenskému veliteli SSSR. Jsou zde záznamy rozhovorů J. Stalina a ministra zahraničních věcí V. Molotova s československým prezidentem E. Benešem a velvyslancem Z. Fierlingerem, týkajících se mj. koordinace postupu v boji proti Němcům a poválečného uspořádání v Evropě, informace o setkáních a korespondence sovětských a československých vojenských činitelů před začátkem Slovenského národního povstání a v průběhu povstání, frontová hlášení o situaci na Slovensku, hlášení o Květnovém povstání v Praze a relacích pražského rozhlasu. Posledním dokumentem sbírky je záznam besedy J. Stalina a premiérem československé vlády Z. Fierlingerem z 28. června 1945. Vzhledem k faktu, že se počítá s doplňováním sbírky o další archiválie sovětské a ruské provinience, ji lze charakterizovat jako otevřenou. Spolu s dalšími soubory dokumentů zahraniční provinience je součástí otevřeného složeného fondu Sbírka dokumentů ze zahraničních archivů uloženého v VI. odd. SÚA. Katalog je opatřen věcným, zeměpisným a osobním rejstříkem. Čechová Gabriela, PhDr. (1858) 1928–1994 Inventář, 2000, s. 36, Jana Jakubíková a Jan Kahuda; 7 kartonů, 1 tubus PhDr. Gabriela Čechová se narodila 18. ledna 1922 v Plzni. V letech 1946–1949 vystudovala historii a filozofii na Filozofické fakultě UK v Praze, v letech 1946–1948 současně Státní archivní školu. Po absolvování studia pracovala v letech 1949–1951 v archivu Československé obce sokolské, v letech 1951–1953 v Ústředním archivu ministerstva vnitra a od 1. listopadu 1953 až do odchodu do důchodu v roce 1983 na Archivní správě MV, od roku 1969 jako vedoucí I. oddělení AS MV. Gabriela Čechová spoluvytvářela metodiku archivní práce v Československu od počátku 50. let až do poloviny 80. let 20. století. Je autorkou řady metodických návrhů pro zpracování různých typů archiválií a spoluautorkou Základních pravidel pro zpracování archivního materiálu z roku 1960 i Archivní příručky z roku 1965. Dále se věnovala archivní terminologii, koordinaci ediční činnosti archivů, spolupráci na přípravě pravidel pro vydávání novodobých historických pramenů; v letech 1955–1983 byla vedoucí redaktorkou Archivního časopisu, členkou a tajemnicí Vědecké archivní rady, členkou redakční rady mezinárodního archivního časopisu Archivum a členkou dalších komisí, pracovních skupin, poradních sborů a redakčních rad v oblasti archivnictví, muzejnictví a organizaci historické práce. Gabriela Čechová zemřela dne 22. srpna 1994 v Benešově. Písemná pozůstalost Gabriely Čechové byla převzata do Státního ústředního archivu v Praze v roce 1995 z Archivní správy MV společně s písemnostmi jejího manžela prof. PhDr. Zdeňka Fialy, DrSc. Zde byly písemnosti rozděleny do dvou osobních fondů (Fiala, Čechová) a uspořádány podle platné metodiky pro pořádání osobních fondů při respektování původního uspořádání původce. Většina písemností v osobním fondu Gabriely Čechové se týká jejího působení na AS MV (zejména zápisy z činnosti různých komisí, pracovních skupin, redakčních rad, redakční korespondence Archivního časopisu). Fond dokumentuje vývoj našeho archivnictví (zejména archivní metodiky a organizace archivnictví) od vzniku jednotné sítě archivů až do poloviny 80. let 20. století. Inventář je doplněn osobním rejstříkem. Sbor nejvyšších úředníků (1730–1784) strojopisný inventář, zpracovali H. Sedláčková – P. Sedláček, Praha 1999, 54 s. Staré české místodržitelství, tvořené královskými českými nejvyššími zemskými úředníky, bylo 7. 5. 1749 zrušeno a jeho judiciální agenda připadla téhož dne zřízenému konsesu nejvyšších úředníků, který navázal na registraturní zvyklosti někdejšího místodržitelství. Umožnil další společné působení sboru nejvyšších úředníků, jenž formálně představoval vrcholnou reprezentaci českého státu a při teoreticky možném vymření panující dynastie by měl převzít řízení království. Konses fakticky zanikl 17.12. 1763, kdy byl sloučen s českým guberniem a nejvyšší úředníci zařazeni mezi guberniální rady, ale vedení jeho spisovny pokračovalo beze změny jakožto soudní registratury gubernia. Po 20. 8. 1771 se gubernium rozdělilo na politický a soudní senát, přičemž nejvyšší úředníci přešli do soudního senátu a podíl na politické správě definitivně ztratili. Výkonem kompetencí nejvyšších úředníků při sporech o zkracování finančních příjmů státu byl 17. 11. 1730 pověřen místodržitelství podřízený delegovaný soud pro přestupkové spory, jemuž předsedal nejvyšší komorník a později apelační prezident. Od 30. 1. 1751 se změnil na delegovaný konses pro královské a přestupkové spory a do roku 1763 vlivu nejvyšších úředníků přechodně nepodléhal. I po roce 1749 si nejvyšší úředníci zachovali řízení sirotčí komise, ustanovené při místodržitelství 17. 8. 1736, která prováděla dohled nad správou jmění šlechtických sirotků. V období 1749–1763 formálně neexistovala, ale konses nejvyšších úředníků ve vedení jejích protokolů pokračoval. Konec působení sboru nejvyšších úředníků přinesla až josefínská soudní reforma, platná od 1. 6. 1783. Zanikly staré soudní instituce včetně delegovaného konsesu, od listopadu téhož roku také sirotčí komise, a posléze byl zrušen i bývalý soudní senát českého gubernia. Registratury starých soudů podstoupily rozsáhlé skartace, takže uchovány zůstaly jen úřední knihy a zlomky spisů. Většinu knih nástupců judiciální agendy starého českého místodržitelství shromáždil pražský zemský soud (1783–1850) a v jeho registratuře došlo k promísení rukopisů konsesu nejvyšších úředníků s knihami delegovaného konsesu; to později vedlo k častému zaměňování obou konsesů v literatuře. V roce 1859 převzalo dochované úřední knihy Národní muzeum a v roce 1961 Státní ústřední archiv. Během roku 1998 byl vytvořen archivní fond Sbor nejvyšších úředníků, zahrnující knihy jejich konsesu, delegovaného konsesu a sirotčí komise. Umožňuje sledovat působení sboru nejvyšších úředníků do roku 1784, kdy fakticky skončilo. Hodnotu radních protokolů tohoto fondu zvyšuje skutečnost, že žádné radní protokoly českého gubernia se nedochovaly. Společnost pro starou českou hudbu, Praha 1940–1952 Inventář, 1999, str. 31, Jan Kahuda; 1 kniha, 2 kartony. Společnost pro starou českou hudbu byla ustanovena díky iniciativě několika muzikologů, v jejichž čele stál profesor pražské konzervatoře Vlastimil Blažek (spolek byl zaregistrován Zemským úřadem v Praze 10. dubna 1940). Cílem spolku byla propagace české hudby v době protektorátu, které mělo být dosaženo zejména vlastní činností koncertní a ediční, dále evidencí hudebních památek, zakládáním odborných archivů, pořádáním přednášek, kurzů, soutěží apod. Nejvyšším orgánem spolku byla valná schůze, která byla svolána každoročně. Na valné schůzi byli voleni na 1 rok předseda, členové předsednictva (3 členové a 3 náhradníci) a členové výboru (členové předsednictva + 6 členů + 6 náhradníků). Společná schůze předsednictva a výboru se konala jednou za měsíc. Ve funkci předsedy společnosti se vystřídal Vlastimil Blažek (1940–1943). Ambiciózní program spolku byl realizován pouze částečně, bylo uspořádáno 47 koncertů, z nichž nejvýznamější byly večery věnované dílu jednotlivých skladatelů (např. F. Škroup, A. Rejcha, J. L. Dusík, A. Michna z Otradovic, B. M. Černohorský, J. H. Voříšek, F. X. Dušek, V. Pichl a další) a dále některé tematické koncerty (Po stopách starých českých skladatelů ve Francii, Morava v naší hudbě, Taneční hudba v Čechách v 17. a 18. století, Česká renesanční píseň), zejména však koncertní provedení oratoria F. X. Brixiho Depositio de cruce Salvatoris nostri Jesu Christi. Programy a úvodní slova těchto koncertů byly připraveny významnými muzikology a pedagogy (Vlastimil Blažek, Josef Jaromír Lauschmann, Josef Plavec, Jitka Snížková, Marie Tarantová, Emilián Trolda), na jejich provedení se podílela řada známých hudebníků a pěvců. Společnost dále vydala 5 skladeb (Tomášek, Vitásek, Dusík a Voříšek). Další plány se nepodařilo vinou finančních potíží a zákazů koncertní činnosti realizovat. Po vydání zákona č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organisacích a shromážděních se spolek začlenil na základě rozhodnutí výboru z 10. září 1951 do Společnosti Národního muzea jako její hudební sbor. Písemnosti Společnosti pro starou českou hudbu byly vytříděny z osobního fondu Culka Zdeněk, JUDr., a uspořádány podle umělého schématu, které respektuje organizační strukturu původce (přípravný výbor, valná schůze, předsednictvo a výbor, sekretariát jednatele – zde korespondence rozdělena na korespondenci s fyzickými a právnickými osobami, písemnosti pokladníka, dokumentace). Jejich nejhodnotnější částí je korespondence spolku se známými muzikology, hudebníky a pěvci a kompletní řada programů uspořádaných koncertů. Inventář je doplněn rejstříky osob a institucí. Wolf Max Egon, MUDr. (1973) 1900–1942 Inventář, 1998, str. 11, Markéta Novotná, Irena Veselá a Jan Kahuda; 1 karton MUDr. Max Egon Wolf se narodil 8. února 1900 v Praze. Po absolvování lékařské fakulty německé univerzity v Praze a dalších odborných kurzů ve Vídni a v Bonnu si 1. ledna 1928 otevřel v Praze ve Vodičkově ulici vlastní stomatologickou ordinaci a stal se jedním z nejvýznamnějších zubařů v Praze. Do slibně se rozvíjející kariéry M. E. Wolfa zasáhla tragicky válka a rasová persekuce. Pro svůj židovský původ byl podle nařízení protektorátní vlády nucen ke dni 24. července 1940 uzavřít svou ordinaci. Snaha o emigraci se ani za pomoci v zahraničí žijících příbuzných nezdařila. Společně se svou manželkou Anny, roz. Falkenauovou (nar. 9. července 1903 v Praze), byl deportován do koncentračního tábora v Terezíně a odtud do Osvětimi, kde oba zahynuli. Po válce byli na návrh příbuzných prohlášeni za mrtvé, přičemž za den smrti je pokládán 19. duben 1945. Osobní fond Max Egon Wolf byl vytříděn při pořádání Sbírky Ústředního zemědělsko-lesnického archivu v roce 1994. Byl uspořádán podle schématu pro pořádání osobních fondů v A AV ČR. Fond obsahuje osobní doklady a korespondenci manželského páru Maxe Egona a Anny Wolfových a jejich rodinných příslušníků. Těžiště materiálu tkví v období 1939–1942, kdy oba manželé čelili rasové persekuci (nejdůležitější jsou písemnosti, týkající se jednání o emigraci a evidence majetku a zvláštního zdanění židovských osob). Horní úřad Stříbro (1719 – 1785) 1791–1864 Inventář, 1992, str. 162, E. Drašarová; 369 knih, 222 kartony. První zmínky o horním úřadě ve Stříbře a také první spisy pocházejí z konce 18. století. Do roku 1772 podléhalo dolování olověné rudy ve Stříbře vrchnímu (hornímu) úřadu v Horním Slavkově, po tomto datu byl hornoslavkovský horní úřad podřízen vrchnímu (hornímu) úřadu v Jáchymově a s ním i stříbrské doly. V roce 1801 byl horní úřad ve Stříbře vyňat z pravomoci vrchního horního úřadu v Jáchymově a podřízen přímo guberniu. Samostatnou pozici, důležitou pro pohotovost a operativnost řízení ve válečné době, si však dlouho neudržel. V roce 1814 byl zřízen vrchní horní úřad v Příbrami. Podléhaly mu pak horní úřady, které byly dosud přímém spojení s guberniem, mj. i Stříbro. Existence horních úřadů se nijak nedotkla základní úprava horního zákonodárství a přestavba báňské správy po roce 1848. Nezávisle na starém horním úřadě fungovalo od roku 1850 horní hejtmanství Stříbro. Znenáhla se však měnila kompetence – horní úřady se ze speciálních orgánů státní správy stávají spíše ředitelstvími, organizujícími a dohlížejícími na státní důlní a hutní podniky a navazující provozy, a to včetně personální stránky. Se zánikem státních dolů zanikl i horní úřad Stříbro. Písemnosti horního úřadu, který obhospodařoval kraj plzeňský a klatovský (dříve prácheňský), byly nově uspořádány do umělých věcných celků částečně respektujících dobové manipulační pokusy a tabulky agendy. Jejich jádro tvoří provozní záležitosti státních dolů na olověnou rudu ve Stříbře a výkaznictví spojené se státní i soukromou těžbou nejen olověné rudy, ale i kamenného uhlí a železné rudy na některých panstvích. Značnou část knih a spisů představují akta bratrské pokladny. Inventář je doplněn zeměpisným a věcným rejstříkem. Horní soud Jáchymov a jeho substituce – Horní soud Jáchymov (1688) 1783–1850 (1873) Dílčí inventář, 1988 – 1989, str. 217, E. Drašarová; 169 knih, 197 kartonů. Součástí josefinských reforem soudní správy zemí habsburské monarchie bylo zřízení horních soudů, připravované pro Čechy zákonnými normami od roku 1781. Předběžnou směrnici pro horněsoudní správu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku představoval dekret dvorské komory z 26. června 1783. Základem budoucího soudního zřízení v oblasti důlní činnosti se měly stát tři vrchní, respektive horní úřady v Jáchymově, v Příbrami a Kutné Hoře s příslušnými substitucemi. Formální ustanovení bylo provedeno patentem Josefa II. z 10. června 1783. Kompetence horního soudu v Jáchymově se vztahovala na kraj žatecký, loketský, litoměřický, plzeňský a Chebsko. Výkon horněsoudní pravomoci byl přiznán definitivně v roce 1785 pouze těm majitelům dominií, kterým příslušelo v důsledku narovnání o hory a kovy Ferdinanda I. a Maxmiliána II. s českými stavy právo horní propůjčky místa k dolování s právem výkonu horního soudnictví, avšak pouze v podobě substituce c.k. horního soudu. Ve čtyřicátých letech 19. století však tento nepružný systém představoval málo efektivní prvek horní správy, který brzdil rozvoj důlního podnikání. Dne 14. června 1849 byla zahájena celková přestavba justiční správy a její důsledné postátnění. Vedení horních knih bylo přikázáno do kompetence horních senátů nově zřizovaných zemských soudů a na základě císařského patentu ze 7. března 1850 převzaly činnost v oblasti důlních propůjček a báňskopolicejního dozoru prozatimní horní hejtmanství a komisariáty. Jádro administrativní činnosti horního soudu tvořilo vedení horních knih evidujících propůjčování důlních a hutních entit těžařům, lhůty k zahájení těžby, důlní vyúčtování, dále těžaře a vlastníky dolů a jejich důlní podíly, soudní rozsudky a rozhodnutí. Spisový materiál související s touto agendou byl při novém archivním zpracování uspořádán do umělých věcných celků, respektujících částečně torza dochovaných původních manipulací. K inventáři je připojen zeměpisný a věcný rejstřík. Horní soud Jáchymov a jeho substituce – Substituce horního soudu Jáchymov 1783–1850 Dílčí inventář, 1986, str. 298, E. Drašarová, R. Horký, S. Kokoška; 344 knihy, 50 kartonů. Reformami soudní správy v oblasti důlního podnikání byly v létě roku 1783 zřízeny tři horní soudy (v Jáchymově, Kutné Hoře a Příbrami) včetně zvláštních pomocných orgánů – substitucí, jež měly umožnit náležitý výkon justiční služby na tak rozsáhlém teritoriu. Vlastní soudní pravomoc substitucí se omezovala pouze na přijímání ústních žalob v případech nebezpečí z prodlení a přípravu soudní procesů na základě pověření. Nejdůležitější náplň činnosti představovalo vyřizování žádostí o kutací licence a propůjčky důlních polí spolu s vedením horních knih v součinnosti s horním soudem. Skutečnost, že josefínské reformy horněsoudní správy musely současně respektovat i specifický charakter českého horního práva, vedla ve svém důsledku k tomu, že v průběhu osmdesátých let 18. století vznikly v českých zemích dva druhy substitucí – zeměpanské a vrchnostenské. Rozdělení substitucí na dva typy na základě schematismů a dochovaných přehledů horního soudu v Jáchymově a apelačního soudu v Praze při zahájení pořádacích prací umožnilo opravit mylné údaje o sídlech a územní kompetenci jednotlivých substitucí, které pronikly jak do odborné literatury, tak i na původní evidenční listy JAF. V případě substitucí horního soudu Jáchymov se dochovalo pět královských a dvacet čtyři vrchnostenských písemných pozůstalostí. Při pořádání byla respektována původní manipulace včetně jejího časového vymezení a adjustace v původních obalech s popisem obsahu a vročením, popřípadě bylo užito chronologického řazení podle čísel podacího protokolu doplněného (v případě neexistence nebo špatné kvality registraturních pomůcek) podrobnějším popisem spisů v rámci jednotlivých ročníků. Tam, kde nebylo možné zrekonstruovat původní ukládací schema, byly vytvořeny umělé věcné skupiny. Jednotlivé substituční celky se od sebe liší i co do míry dochování. Inventář je opatřen zeměpisným a věcným rejstříkem. Horní soud Stříbro a jeho substituce – Substituce horního soudu Stříbro 1794–1850 (1868) Dílčí inventář, 1987, str. 169, E. Drašarová, S. Kokoška; 26 knih, 7 kartonů. Úsilí o zlepšení justiční služby a kontrolu činnosti vrchnostenských soudních úředníků rozhodlo o doplnění sítě stávajících horních soudů v Čechách (Jáchymov, Kutná Hora, Příbram). Roku 1804 byla povýšena zeměpanská substituce ve Stříbře, dříve podřízená jáchymovskému hornímu soudu, na horní soud pro dvacet panství plzeňského a klatovského kraje. Ze Stříbra byly spravovány pouze vrchnostenské substituce, jejichž počet se v průběhu let měnil, což bylo ovlivněno jednak hospodářskou situací dominia a právním postavením jeho majitele, ale i dalšími restriktivními opatřeními státu. Pomocné orgány horního soudu – substituce – přijímaly ústní žaloby v případech nebezpečí z prodlení, připravovaly na základě pověření soudní procesy, vyřizovaly žádosti o kutací licence a propůjčky dolových polí, vedly v součinnosti s horním soudem horní knihy. Postavení substitutů na panstvích se lišilo od zeměpanských kolegů okolnostmi ustanovení a způsobem, jakým bylo zajišťováno jejich fungování. Soukromá horněsoudní pravomoc spočívající na narovnáních o hory a kovy Ferdinanda I. a Maxmiliána II. s českými stavy byla manifestována pověřením vrchnostenského úředníka výkonem horněsoudní agendy v režii panství. Omezovací snahy státu vedené především fiskálními důvody, neboť šlo o placení desátku, čtvrtletného a lhůtovného, se projevovaly vnějškovými formalitami (služební přísahy), odborným dohledem (povinné zkoušky) i přímou podřízeností substituce státnímu hornímu soudu. Při pořádání byly jednotlivé substituce roztříděny dle dobových schematismů, dochovaných přehledů horního soudu Stříbro a českého gubernia. Respektována byla původní manipulace, případně bylo užito chronologické řazení s podrobnějším popisem v rámci jednotlivých ročníků.

http://kraken.slv.cz/32Odo217/2006

32 Odo 217/2006 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věc i žalobců a) JUDr. J. B., b) JUDr. R. S., oba zastoupeni advokátkou, proti žalovanému T. O. C. R., a. s., zastoupenému advokátem, vedené u Městského soudu v P. pod sp. zn. 14 Cm 212/2003, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v P. ze dne 12. 10. 2005, č. j. 3 Cmo 91/2005-106, takto: Vrchní soud v P. jako soud odvolací rozsudkem ze dne 12. 10. 2005, č. j. 3 Cmo 91/2005-106, potvrdil rozsudek Městského soudu v P. ze dne 27. 10. 2004, č. j. 14 Cm 212/2003-62, jímž tento soud žalovanému uložil žalobcům a) a b) zaplatit 1,253.727,70 Kč a na náhradu nákladů řízení 72.021,50 Kč; odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud v odůvodnění rozsudku zejména uvedl, že soud prvního stupně učinil skutková zjištění v potřebném rozsahu a ztotožnil se s právním závěrem soudu prvního stupně, že žalobcům v důsledku prodlení s plněním peněžitého závazku žalovaným vznikl nárok na sjednaný úrok z prodlení v celkové výši 1,253.727,70 Kč. Odvolací soud dále neshledal, že by ujednání o úroku z prodlení (0,25 % denně) bylo neplatné pro rozpor s dobrými mravy či že by vymáhání úroku z prodlení bylo v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a tento svůj závěr podrobně odůvodnil. V odůvodnění rozsudku odvolací soud dále uvedl, že dnem 30. 6. 2000, kdy došlo k ukončení smlouvy o poskytování právní služby z 27. 4. 1999 výpovědí, vzniklo žalobcům právo vyúčtovat žalovanému ke dni ukončení smlouvy neuhrazené náklady právního zastoupení, které byly přiznány v soudních řízeních. Pro takto vyúčtovanou částku ve výši 431.575,80 Kč (jistina) podle odvolacího soudu platilo ustanovení čl. V. odst. 4 a čl. V odst. 8 smlouvy o lhůtě splatnosti (30 dnů) a výší úroku z prodlení (0,25 % denně z vyúčtované částky). Ohledně jistiny bylo řízení zastaveno a předmětem řízení tak zůstal úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 431.575,80 Kč za prodlení v období od 16. 12. 2000 do 20. 2. 2004 v celkové výši 1,252.727,70 Kč. S ohledem na uvedené proto odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný. Dovoláním ze dne 24. 1. 2006 napadl žalovaný rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu s tím, že přípustnost dovolání je dána podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť v rozhodnutí je řešeno několik otázek zásadního právního významu. V obsáhlém odůvodnění dovolání žalovaný zejména uvedl, že otázkou zásadního právního významu je především to, zda ve vztahu mezi advokátem a klientem je přípustný úrok z prodlení ve výši 91,25 % p. a. a to s ohledem na dobré mravy a advokátní etiku. Dalšími otázkami zásadního právního významu je podle dovolatele to, zda lze analogicky na smluvní úrok z prodlení, na nějž nárok vznikl po ukončení smlouvy, aplikovat ustanovení § 351 obch. zák. a dále to, zda v případě, že žalobci svévolně žalují jeden nárok z jedné smlouvy mezi stejnými účastníky celkem 60 žalobami, lze přiznat náhradu nákladů řízení, zejména právního zastoupení, neboť tímto postupem dochází k nárůstu nákladů řízení. Dovolatel v dovolání poté podrobně odůvodnil a vyslovil své názory na řešení uvedených otázek zásadního právního významu. S ohledem na své právní názory je žalovaný toho názoru, že přípustným úrokem z prodlení je úrok zákonný a vzhledem k procesnímu postupu žalobců jim nenáleží náhrada nákladů řízení a proto navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek soudu odvolacího, popř. i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Žalobci, jak to vyplývá z předkládací zprávy a obsahu spisu, se k dovolání žalovaného nevyjádřili. Nejvyšší soud s ohledem na to, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno po řízení provedeném podle procesních předpisů účinných do 31. 3. 2005 (čl. II. bod 2 zák. č. 59/2005 Sb.), posoudil dovolání taktéž podle občanského soudního řádu účinného do 31. 3. 2005 (čl. II. bod 3 zák. č. 59/2005 Sb. dále též jen o. s. ř. ). Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v P., oddílu B, vložky 2322 dovolací soud zjistil, že žalovaný změnil název a sídlo firmy a vzhledem k tomu bude nadále jednáno s takto označeným subjektem. Dovolací soud nejprve konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje stanovené náležitosti, dovolatel je zastoupen advokátem a jím bylo dovolání též sepsáno (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 a 4, § 241a odst. 1 o. s. ř.). Dovolací soud se dále zabýval tím, zda je v posuzovaném případě dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř., na něž dovolatel v dovolání odkázal. Podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je mj. proti rozsudku odvolacího soudu dovolání přípustné, jestliže bylo potvrzeno rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud dovolání není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Ze skutkových zjištění, která nebyla v dovolání zpochybněna, vyplývá, že účastníci uzavřeli dne 27. 4. 1999 smlouvu o poskytování právní služby (dále jen smlouva ). V čl. V. odst. 6 smlouvy bylo sjednáno, že náklady řízení přisouzené v soudních řízeních náleží žalobcům. V případě ukončení smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobcům přisouzené a dosud neuhrazené náklady soudních řízení, a to na základě faktury s připojenou specifikací (čl. VII. odst. 3 smlouvy) a splatnost byla sjednána na 30 dnů od doručení faktury. Dále byl v čl. V odst. 8 smlouvy sjednán úrok z prodlení ve výši 0,25% denně z dlužné částky. Na základě výpovědi ze dne 21. 4. 2000 byl smluvní vztah založený uvedenou smlouvou ukončen k 30. 6. 2000. Žalobci vyúčtovali žalovanému fakturou ze dne 14. 7. 2000, č. 174 2000, neuhrazené náklady přiznané v soudních řízeních v částce 431.575,80 Kč. Žalovaný tuto částku zaplatil 20. 2. 2004. Žalobci průběžně žalovanému vyúčtovali sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,25% denně z částky 431.575,80 Kč a po zápočtu v žalobě požadují úrok z prodlení ve výši 1,253.727,70 Kč za prodlení v období od 16. 12. 2000 do 20. 2. 2004. V obchodněprávních vztazích pak podle ust. § 265 obch. zák. platí, že výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany. Z hlediska přípustnosti dovolání podle ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nejde v případě posuzování toho, zda ujednání o vyšší sazbě úroků z prodlení, v posuzovaném případě ve výši 0,25% denně z dlužné částky, o otázku zásadního právního významu, neboť dovolací soud v řadě rozhodnutí již judikoval, kdy se právní úkon příčí dobrým mravům (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. 3 Cdon 69/96, publikovaný v Soudní judikatuře č. 8/1997, popř. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod č. 5/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Totéž platí i pro posuzování toho, zda určitý výkon práva je dle ust. § 3 odst. 1 obč. zák. v rozporu s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku dle ust. § 265 obch. zák. (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 11. 2003, sp. zn. 32 Odo 468/2003, z 15. 11. 2005, sp. zn. 1022/2004 apod.). Dovolatel, jak již bylo uvedeno, je toho názoru, že s ohledem na to, že účastníkem řízení je advokát, který je povinen řídit se etickými pravidly, je třeba posuzovat rozpor s dobrými mravy či poctivým obchodním stykem i z hlediska dodržení etických pravidel. Jinak vyjádřeno, zda porušení etických pravidel advokátem je nebo může být pokládáno za jednání, které je v rozporu s dobrými mravy či poctivým obchodním stykem s důsledky s tím spojenými. Podle § 17 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, je advokát mj. povinen při výkonu advokacie postupovat tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu a za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže; pravidla profesionální etiky stanoví stavovský předpis. V čl. 10 odst. 6 Pravidel profesionální etiky a soutěže advokáta ze dne 31. 10. 1996, ve znění změn a doplňků (dále jen Pravidla popř. Etický kodex ) je mj. u odměny advokáta stanoveno, že advokát nesmí uzavřít s klientem smlouvu, jíž by se klient zavázal k plnění advokátovi za podmínek pro sebe nevýhodných, ledaže měl klient přiměřenou možnost poradit se o smlouvě s jiným nezávislým advokátem a smlouva byla uzavřena písemně . Právní úkon se příčí dobrým mravům tehdy, nerespektuje-li některou ze souhrnu společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. června 1997, sp. zn. 3 Cdon 69/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 1997, pod číslem 62, dále rozsudky téhož soudu uveřejněné pod čísly 16/1998 a 5/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což je konformní se závěrem Ústavního soudu v jeho nálezu ze dne 26. února 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97, uveřejněným pod číslem 14/1998 Sbírky soudních nálezů a usnesení Ústavního soudu, který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Dobré mravy netvoří uzavřený a petrifikovaný normativní systém, jsou spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání. Rozpor právního úkonu s dobrými mravy je třeba posuzovat v každém případě individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednání účastníků v příslušném období. Nejvyšší soud taktéž v rozsudku ze dne 27. listopadu 2003, č.j. 32 Odo 468/2003-115, uvedl, že podle ustálené judikatury soudů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. prosince 2002, sp. zn. 21 Cdo 486/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2003, pod číslem 53) ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. (o tom, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy) patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nebo § 39 obč. zák., je vždy třeba učinit vždy po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 10. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, vysvětlil, že soulad obsahu právního úkonu (v posuzovaném případě obsah ujednání účastníků o dohodnutém úroku z prodlení) s dobrými mravy musí být posuzován vždy, bez ohledu na to, že obsah byl výsledkem svobodného ujednání mezi účastníky jako v daném případě a také bez ohledu na to, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil, či zda některá ze stran byla při uzavírání smlouvy v dobré víře. Obdobné platí i v případě výkladu ust. § 265 obch. zák., jde-li o to, zda výkon práva je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku (viz. např. Právo a podnikání č. 10/1997). V posuzovaném případě je tedy nutné, s ohledem na v dovolání vymezený dovolací důvod, nejprve posoudit, zda žalobci porušili Pravidla (Etický kodex), a to čl. 10 odst. 6 tím, že ve smlouvě o poskytování právní služby byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,25% denně z dlužné částky, aniž by žalobci jako advokáti žalovaného jako klienta upozornili na možnost poradit se s jiným advokátem, pokud byla uzavírána pro klienta nevýhodná smlouva. Prvotní otázkou je, zda se předmětnou smlouvou, uvedeným ujednáním, klient (žalovaný) zavázal k plnění advokátům (žalobcům) za podmínek pro sebe nevýhodných. V čl. V. odst. 8 smlouvy o poskytování právní služby bylo sjednáno, že za prodlení s úhradou plateb dle této smlouvy se sjednává úrok z prodlení ve výši 0,25% denně z dlužné částky . Z textu ujednání vyplývá, že takto mělo být sankcionováno prodlení s úhradou plateb vyplývajících ze smlouvy, bez ohledu na to, která strana smlouvy byla v prodlení. Dovolací soud na základě uvedeného dospěl k závěru, že předmětným ujednáním se žalovaný nezavázal k plnění za podmínek pro něho nevýhodných, neboť stejná výše úroků z prodlení platila pro obě smluvní strany. Sjednanou výši úroků z prodlení nelze pokládat dle judikatury dovolacího soudu za nepřiměřeně vysokou, popř. jinak stavící žalovaného do nevýhodné pozice, přičemž je nutné brát v úvahu i postavení žalovaného jako významného podnikatele a zkušeného obchodníka vybaveného potřebným administrativním aparátem a je třeba též přihlédnout k tomu, že sjednaným úrokem z prodlení bylo v jednotlivých případech sankcionováno prodlení se zaplacením bagatelních částek. Za uvedené situace pak nebylo potřebné, aby měl žalovaný přiměřenou možnost poradit se o předmětné smlouvě s jiným advokátem. Pro úplnost je třeba dodat, že žalovaný ani netvrdí, že by možnost porady s jiným advokátem neměl, je však toho názoru, že povinností žalobců bylo upozornit jej na tuto možnost, což žalobci neučinili. Tato povinnost však z čl. 10 odst. 6 Etického kodexu nevyplývá a nelze ji z textu tohoto ustanovení ani dovozovat. Za přiměřenou možnost poradit se o smlouvě o poskytnutí právní služby s jiným advokátem lze zejména pokládat, při písemném způsobu uzavírání smlouvy to, že klientovi je poskytnuta dostatečná doba pro přijetí návrhu smlouvy, v níž by se event. mohl poradit s jiným advokátem. Pokud tedy žalovaný v dovolání namítal, že ustanovení o dobrých mravech a poctivém obchodním styku je třeba v daném případě posuzovat z hlediska etických pravidel platných pro advokáty, a takto rozpor s dobrými mravy či poctivým obchodním stykem odůvodňoval, dovolacímu soudu v situaci, kdy dospěl k závěru, že sjednáním úroku z prodlení ve výši 0,25% denně nebyl porušen Etický kodex, nezbývá, než konstatovat, že tato námitka není důvodná. Jistě nelze vyloučit, že porušení stanovených etických pravidel může nabýt takové intenzity, že takovéto jednání bude možné pokládat za rozporné s dobrými mravy či poctivým obchodním stykem s důsledkem event. neplatnosti dotčeného právního úkonu či s důsledkem, že výkon práva bude v rozporu s dobrými mravy nebo poctivým obchodním stykem. V posuzovaném případě, odhlédne-li se od etických pravidel, není sjednaná výše úroku z prodlení, jak již bylo uvedeno, v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 39 obč. zák., popř. § 3 odst. 1 obč. zák., popř. § 265 obch. zák. a nejde o sjednání nepřiměřeně vysokého úroku z prodlení. Především věcí žalovaného bylo, že celková částka žalovaného úroku z prodlení dosáhla takové výše, neboť doba prodlení činila více než 3 roky. Dovolatel dále v dovolání namítal, že po ukončení smlouvy výpovědí ke dni 30. 6. 2000 nelze aplikovat ustanovení smlouvy o sjednaném úroku z prodlení úrok byl účtován do 20. 2. 2004, kdy byla zaplacena jistina a zda lze analogicky aplikovat § 351 obch. zák. V čl. V. odst. 8 smlouvy byl, jak již bylo uvedeno, sjednán úrok z prodlení ve výši 0,25% denně z dlužné částky a tato sankce byla sjednána za prodlení s úhradou plateb dle této smlouvy . V čl. VII. odst. 3 smlouvy bylo mj. sjednáno, že v případě zrušení smlouvy výpovědí přehází na žalovaného vlastnictví k tomu dni neuhrazených nákladů řízení přisouzených soudních Tyto náklady právního zastoupení žalovaný uhradí na základě faktury AD (žalobcům). Z uvedeného je zřejmé, že úhrada přisouzených a neuhrazených nákladů prvního zastoupení je platbou dle předmětné smlouvy, neboť jejich úhrada byla ve smlouvě sjednána pro případ jejího ukončení a s ohledem na znění čl. V. odst. 8 smlouvy je nepochybné, že sjednaný úrok z prodlení se vztahuje i na tuto platbu. K námitce dovolatele o analogické aplikaci § 351 obch. zák. je nutné konstatovat, že rozhodnutí odvolacího soudu na jeho aplikaci nespočívá a proto se dovolací soud touto námitkou dále nezabýval. Pokud dovolatel v dovolání za otázku zásadního právního významu označil též otázku, zda lze přiznat náhradu nákladů řízení tehdy, žalují-li žalobci svévolně nárok z jedné smlouvy více žalobami a tím zvyšují náklady řízení, zejména právního zastoupení, je k tomu třeba uvést, že v rozhodnutí odvolacího soudu nebyla tato otázka řešena. Dovolací soud se proto v rámci přezkoumání tohoto rozhodnutí nemůže touto otázkou zabývat. Dovolací soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že právní otázky řešené v rozhodnutí odvolacího soudu a uplatněné v dovolání nelze považovat z hlediska ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. za natolik právně významné, aby byla založena přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení. Dovolací soud též neshledal, že by právní posouzení věci provedené odvolacím soudem bylo v rozporu s hmotným právem a tím by byla založena přípustnost dovolání podle uvedeného ustanovení. Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 2 o. s. ř. rozhodne tak, že dovolání pro jeho nedůvodnost zamítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 142 odst. 1 o. s. ř. a s ohledem na to, že žalobcům podle spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

https://www.testyprofi.cz/33/automobil-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4ErOHXqjyP4IQaEpgGCfo3bk/?uri_view_type=4

Automobil | testyprofi.cz 23.6.2020, Ing. Otakar Machala, QUD, Zdroj: Verlag Dashöfer V souvislosti s podnikatelskou èinností rozli¹ujeme pro daòové úèely u osobních automobilù a motorových vozidel dva re¾imy. V prvním jde o vozidla firemní, slu¾ební, podniková apod., tj. vozidla vlo¾ená do obchodního majetku. Ve druhém re¾imu jde o vozidla vlastní, tj. vozidla, která do obchodního majetku vlo¾ena nebyla. 1. AUTOMOBIL PODNIKATELE V rámci daòové optimalizace se podnikatelé èasto zabývají otázkou, zda je výhodné pou¾ití soukromého nebo slu¾ebního vozidla. Pro konkrétní rozhodnutí je rozhodující zejména poøizovací cena vozu, stáøí (plánovaná èástka na opravy, vý¹e pojistného), poèet ujetých kilometrù. Svou roli hraje i skuteènost, zda jde o plátce èi neplátce danì z pøidané hodnoty. Ve stejném oboru podnikají dva sousedé, pan Velký a pan Malý. Pou¾ívají evidenci daòovou. Oba podnikatelé si v zaèátcích podnikání poøídili malý automobil za vstupní cenu 350 000 Kè. Hodnì cestují, najedou cca 30 000 km roènì. Pan Velký se rozhodl, ¾e nevlo¾í automobil do firmy a bude uplatòovat základní náhradu za 1 km, pan Malý vlo¾il automobil do firmy a uplatòoval odpisy. Za pìt let lze provést rekapitulaci, nebereme-li v úvahu individuální celkové daòové zatí¾ení (základ danì), zmìny cen, vliv DPH apod. Pan Velký: Daòovì uznatelné výdaje Èástka v Kè (150 000 km x 4,20 Kè) Pan Malý: Opravy a údr¾ba 40 000 Odpisy 350 000 Celkem 430 000 Pan Velký mìl tedy daòové výdaje vy¹¹í o èástku 200 000 Kè. Po pìti letech oba podnikatelé vymìnili pùvodní vozidla za nová, vy¹¹í tøídy, za cenu 1 000 000 Kè. Pan Malý se na základì informace pana Velkého rozhodl, ¾e vozidlo tentokrát do firmy nevlo¾í. Pan Velký naopak vozidlo do firmy vlo¾il. Opravy a údr¾ba 100 000 Odpisy 1 000 000 Poji¹tìní 80 000 Celkem 1 180 000 Pan Velký by mìl tentokrát daòové výdaje vy¹¹í dokonce o 550 000 Kè. Z hlediska èlenìní výdajù (nákladù) vznikajících v souvislosti s pou¾íváním osobního automobilu vlo¾eného do obchodního majetku lze rozli¹it tyto hlavní skupiny: • odpisy, • spotøebu pohonných hmot, maziv a dal¹ích kapalin nutných pro provoz vozidla, • rùzné typy pojistného, • výdaje (náklady) na opravy a údr¾bu vèetnì technických prohlídek, mìøení emisí apod. U vozidel zahrnutých v obchodním majetku je do daòových výdajù (nákladù) uznávána spotøeba PHM v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 ZDP v prokázané vý¹i, proto je tøeba mít k dispozici doklady o nákupu PHM u èerpacích stanic. Pro stanovení jejich spotøeby proto nejsou rozhodující údaje o spotøebì uvedené v technickém prùkazu k danému vozidlu. Z ostatních provozních kapalin pøicházejí v úvahu zejména oleje (motorový, pøevodový, mazací), kapalina do chladièe, náplò ostøikovaèù apod. Jejich spotøeba pøedstavuje daòový výdaj (náklad) obecnì podle § 24 odst. 1 ZDP, a to v prokázané vý¹i, tj. na základì dokladù o nákupu. Rùzné typy pojistného jsou daòovì úèinné, a» u¾ jde o tzv. povinné poji¹tìní (placené bez ohledu na vùli plátce) podle § 24 odst. 2 písm. p) ZDP nebo rùzné typy nepovinného poji¹tìní podle § 24 odst. 2 písm. e) ZDP. Pou¾ití automobilu podnikatele k soukromým úèelùm U vozidel zahrnutých v obchodním majetku, jsou-li pou¾ívána pro slu¾ební a soukromé jízdy, bude èást výdajù (nákladù) daòovì neuznatelná. V pøípadì odpisù je nutné krácen)í podle § 28 odst. 6 ZDP. Pomìr se urèí z poètu ujetých km v daném roce k soukromým úèelùm a k úèelùm souvisejícím s podnikáním. Prùkaznost vzniklých výdajù (nákladù) na dosa¾ení, zaji¹tìní a udr¾ení pøíjmù je jedním ze základních po¾adavkù zákona o daních z pøíjmù. Po¾adavek prùkaznosti se objevuje i v § 24 odst. 2 písm. k) ZDP u jednotlivých bodù. Toto ustanovení upravuje daòové výdaje (náklady) podnikatelù na pracovní cesty vèetnì výdajù (nákladù) na pohonné hmoty spotøebované silnièním motorovým vozidlem a pøípadných diet. Konkrétní zpùsob prokazování tìchto výdajù (nákladù) upravuje pokyn GFØ-D-22, který konstatuje, ¾e pro úèely uplatnìní daòových výdajù (nákladù) na pohonné hmoty vede poplatník evidenci jízd tak, aby tyto výdaje (náklady) mohl prokázat. V odùvodnìných pøípadech mù¾e správce danì stanovit poplatníkovi i jiný zpùsob prokazování tìchto výdajù (nákladù). Mo¾nost výrazného zjednodu¹ení administrativy spojené s vedením knihy jízd pro úèely danì z pøíjmù vèetnì pomìrného krácení odpisù v pøípadì vyu¾ívání vozidla k podnikatelským i soukromým úèelùm pøiná¹í institut pau¹álního výdaje na dopravu. Uvedený pokyn GFØ-D-22 dále uvádí minimální nále¾itosti takto vedené evidence jízd. Patøí mezi nì: datum jízdy, cíl jízdy, úèel jízdy, ujeté km, uvedení typu vozidla, registraèní znaèka, dále stav ujetých kilometrù k 1. 1. a 31. 12. kalendáøního roku (nebo k poèátku èi konci zdaòovacího období, neshoduje-li se s kalendáøním rokem), pøípadnì ke dni zahájení nebo ukonèení èinnosti. Evidenci jízd je povinen vést pøedev¹ím podnikatel, který vozidlo vlastní a má je zahrnuté v obchodním majetku, u¾ívá ho na základì nájemní smlouvy nebo smlouvy o finanèním leasingu. Pro rozhodnutí, jestli knihu jízd vést èi nevést, není dùle¾ité, zda vozidlo u¾ívá pouze k úèelùm slu¾ebním nebo i k úèelùm soukromým. Samozøejmì ¾e v rámci knihy jízd je nutné evidovat ujeté kilometry pro slu¾ební (podnikatelské) úèely a pro soukromé úèely. V ostatních pøípadech plní roli evidence jízd cestovní pøíkazy, které obsahují v¹echny potøebné údaje. V pøípadì obecných výdajù (nákladù) na údr¾bu vozidla nejsou pravidla dìlení výdajù (nákladù) jasnì definována. Èasto se dá pou¾ít pomìrné krácení výdajù (nákladù), ale ve vìt¹inì pøípadù zále¾í na zdùvodnìní konkrétní situace a obhájení ka¾dého pøípadu pøed správcem danì individuálnì. Notáøka JUDr. Krátká pou¾ívá pøi výkonu své praxe osobní automobil, který vlo¾ila do obchodního majetku. Ve zdaòovacím období vznikly v souvislosti s provozem vozidla tyto výdaje (náklady): Titul Výdaj Odpisy 90 000 Kè Spotøeba PHM a ostatních kapalin 40 000 Kè Opravy a údr¾ba 30 000 Kè Poji¹tìní 29 500 Kè Dálnièní známka 1 500 Kè Silnièní daò 3 600 Kè Z vedeného deníku jízd vyplývá, ¾e z celkového poètu 12 640 ujetých km bylo pro slu¾ební úèely ujeto 9 480 km a soukromì 3 160 km (25 % z celkové hodnoty). Bude vypoèten koeficient soukromých jízd: 3 160/12 640 = 0,25. Je zøejmé, ¾e v závislosti na vypoèteném koeficientu je tøeba upravit pøíslu¹né výdaje (náklady) na provoz vozidla a pøi sestavování daòového pøiznání za zdaòovací období JUDr. Krátká vylouèí z daòovì uznatelných následující výdaje (náklady): Titul Zvý¹ení základu danì Odpisy 22 500 Kè Spotøeba PHM a ostatních kapalin 10 000 Kè Opravy a údr¾ba 7 500 Kè Poji¹tìní 7 375 Kè Silnièní daò bude výdajem (nákladem) daòovì uznatelným v plné vý¹i, nebo» silnièní daò je nutné hradit pouze z dùvodù, ¾e je vozidlo u¾íváno k podnikatelským úèelùm. U ostatních výdajù (nákladù) lze k rozhodnutí, zda jde o daòovì uznatelný, èi neuznatelný výdaj (náklad), pou¾ít jiná vhodná kritéria. Napø. u dálnièní známky lze z knihy jízd prokázat ujeté km po dálnicích. Lze si tedy pøedstavit situaci, kdy podle deníku jízd JUDr. Krátká neujela po dálnici soukromì ani jeden km, a proto je celá èástka za dálnièní známku daòovì uznatelným výdajem (nákladem), jako¾ i pøípad, kdy naopak po dálnici jela pouze pøi jízdì na dovolenou, a v tom pøípadì nelze uznat nákup dálnièní známky vùbec. Soukromé vozidlo podnikatele V pøípadì vozidel, která nejsou souèástí obchodního majetku, lze podle § 24 odst. 2 ZDP jako daòový výdaj (náklad) uplatnit pouze výdaje (náklady) ve vý¹i sazby základní náhrady, a to maximálnì do vý¹e sazby základní náhrady vymezené pro zamìstnance v § 6 odst. 7 písm. a) ZDP (tj. v souèasné dobì do vý¹e 4,20 Kè/km) a náhrady výdajù (nákladù) za spotøebované pohonné hmoty. Pro uplatòování daòových výdajù (nákladù) z titulu náhrady za spotøebované PHM u soukromého vozidla podnikatele existují dvì mo¾nosti stanovení ceny za nákupy pohonných hmot. První z nich je pou¾ití ceny stanovené vyhlá¹kou vydanou podle § 189 odst. 1 písm. a) ZP nebo § 189 odst. 2 ZP pro úèely poskytování cestovních náhrad, která je úèinná v dobì konání cesty. V pøípadì pou¾ití tìchto cen není tøeba prokazovat cenu nakoupených PHM dokladem z èerpací stanice. Druhou mo¾ností je pou¾ití ceny prokázané dokladem od èerpací stanice. Poplatník samozøejmì mù¾e vyu¾ít zpùsob, který je pro nìj výhodnìj¹í. Napø. v roce 2020 èiní cena automobilového benzinu 95 oktanù (Natural 95) stanovená vyhlá¹kou è. 358/2019 Sb., 32 Kè/litr. U èerpacích stanic bylo mo¾né nakoupit tento typ paliv za cenu a¾ o 10 Kè ni¾¹í. Je zøejmé, ¾e v takovém pøípadì bude výhodnìj¹í uplatnìní ceny PHM dle vyhlá¹ky. Pøi takto významném poklesu ceny PHM je ov¹em tøeba sledovat pøípadnou zmìnu legislativy stanovující ceny PHM, nebo» ustanovení § 189 odst. 2 ZP, zákoníku práce umo¾òuje upravit Ministerstvu práce a sociálních vìcí prùmìrnou cenu pohonných hmot i v mimoøádném termínu mimo termín 1. ledna, pokud se podle údajù Èeského statistického úøadu tato cena ode dne úèinnosti poslední úpravy obsa¾ené ve vyhlá¹ce zvý¹í nebo sní¾í alespoò o 20 %. Pou¾ití elektromobilu V souvislosti se snahou postupnì nahrazovat vozidla se spalovacím motorem vozidly ekologiètìj¹ími, se pøi podnikání zaèínají pou¾ívat rovnì¾ vozidla na hybridní a elektrický pohon. Uplatnìní cestovních náhrad v pøípadì elektromobilù nezahrnutých v obchodním majetku poplatníka není v ZDP pøímo øe¹eno. Z pohledu uplatòování náhrad GFØ ve svých stanoviscích pøipou¹tí uplatnìní základní náhrady za pou¾ití motorového vozidla. V pøípadì náhrady za spotøebovanou elektrickou energii ov¹em trvá na prokázání ceny, za kterou byla elektøina poøízena, a rovnì¾ prokázání spotøeby elektøiny na ujetou vzdálenost. Zákoník práce pøedpokládá, ¾e cena pohonné hmoty bude zásadnì prokazována pøedlo¾ením dokladu o jejím nákupu, pøièem¾ tento postup platí i v pøípadì, kdy je vozidlo pohánìno elektøinou. Soukromé vozidlo a pau¹ální výdaje Zajímavá situace nastává v pøípadì, kdy podnikatel uplatòuje pau¹ální výdaje. V takovém pøípadì není vozidlo zaøazené do obchodního majetku (více viz Pau¹ální výdaj na dopravu). Z pohledu danì z pøidané hodnoty v¹ak plátci mohou u plnìní souvisejících s tìmito vozidly, napø. u nákupu PHM, oprav apod., i nadále uplatòovat daò na vstupu. 2. AUTOMOBIL ZAMÌSTNAVATELE Roz¹íøenou formou odmìòování zamìstnancù je poskytování firemního motorového vozidla, nejèastìji osobního automobilu, bezplatnì k pou¾ívání pro slu¾ební i soukromé úèely. Týká se nejen „klasických” zamìstnancù, ale napøíklad i èlenù dru¾stev èi spoleèníkù a jednatelù spoleèností s ruèením omezeným, èlenù statutárních orgánù aj. (dále v textu oznaèeni jako „zamìstnanci”). Podle § 6 odst. 6 ZDP platí, ¾e v pøípadì poskytnutí slu¾ebního vozidla zamìstnanci se za zdanitelný pøíjem zamìstnance pova¾uje 1 % vstupní ceny vozidla za ka¾dý i zapoèatý mìsíc. Tato èástka pøitom musí èinit minimálnì 1 000 Kè. Jestli¾e jde o vozidlo najaté nebo poøízené na finanèní leasing, vychází se ze vstupní ceny vozidla u pùvodního vlastníka, tj. u pronajímatele èi leasingové spoleènosti, a to i v pøípadì, ¾e dojde k následné koupi vozidla. Je tøeba zdùraznit, ¾e souèástí vstupní ceny mana¾erského vozidla je rovnì¾ daò z pøidané hodnoty, pokud není zahrnuta ve vstupní cenì vozidla. To znamená, ¾e uplatnìný nárok na odpoèet DPH nesni¾uje základ pro „dodanìní” závislou èinností. Pøíjem ve vý¹i 1 % vstupní ceny vozidla vstupuje rovnì¾ do vymìøovacího základu na pojistné na sociální a zdravotní poji¹tìní (viz Benefity). Provede-li vlastník vozidla (zamìstnavatel) na vozidle, kromì vozidla najatého nebo vozidla poøízeného na finanèní leasing technické zhodnocení, zvy¹uje se ve smyslu § 29 odst. 3 ZDP vstupní cena, a tudí¾ i èástka, o kterou se zvy¹uje zdanitelný pøíjem zamìstnance. Zamìstnanci bylo poskytnuto vozidlo v celkové poøizovací cenì 500 000 Kè. Vý¹e pøíjmu zamìstnance pro výpoèet danì z pøíjmu ze závislé èinnosti èinila 1 %, tj. 5 000 Kè mìsíènì. V èervenci 202X provedl zamìstnavatel technické zhodnocení (støe¹ní okno, signalizaèní zaøízení – alarm, autorádio a dal¹í) v celkové hodnotì 100 000 Kè. Do¹lo tak ke zvý¹ení vstupní ceny na 600 000 Kè a od èervence 202X bude zamìstnanci k základu danì pøièítána z titulu u¾ívání mana¾erského vozidla èástka 6 000 Kè. V praxi se samozøejmì vyskytují i pøípady, které balancují na hranici opravy a technického zhodnocení. Po jistou dobu do sporné kategorie patøil napøíklad dodateèný nákup zimních pneumatik, co¾ je samozøejmì nesprávné, jde o provozní výdaj (náklad). Jestli¾e zamìstnavatel poskytne zamìstnanci bezplatnì v prùbìhu kalendáøního mìsíce k pou¾ívání…

http://docplayer.cz/19282154-N-80-2011-vyhlasuje-konani-verejne-drazby-nedobrovolne-1-misto-datum-a-cas-zahajeni-drazby-2-zapis-ucastniku-drazby.html

N/80/2011. vyhlašuje. konání veřejné dražby nedobrovolné. 1. Místo, datum a čas záhajení dražby. 2. Zápis účastníků dražby - PDF Free Download Download "N/80/2011. vyhlašuje. konání veřejné dražby nedobrovolné. 1. Místo, datum a čas záhajení dražby. 2. Zápis účastníků dražby" 1 DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA N/80/2011 Dražebník CZ Dražby a.s., IČ: , Mírové nám. 3097/37, Ústí nad Labem, zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí n.l., v oddíle B, vložka 2041, číslo koncese č.j.: ŽO/U7364/2009/Mi, vydaná Živnostenským odborem Magistrátu města Ústí nad Labem, dne , zastoupená ing. Janem Kuncem, předsedou představenstva, Tel , Fax: , vyhlašuje podle ustanovení 43 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, na návrh navrhovatele LEASING-STAR spol. s r. o. Teplice, IČ: , Nákladní 1060, Teplice, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, v oddíle C, vložka 560, konání veřejné dražby nedobrovolné 1. Místo, datum a čas záhajení dražby Dražba se koná dne 29. dubna 2011, v Hotelu - Restaurantu Tři Věžičky, Střítež 11, Střítež u Jihlavy. Zahájení dražby bude ve hod provedeno prohlášením licitátora (po ukončení zápisu účastníků dražby), že zahajuje dražbu. 2. Zápis účastníků dražby Zápis účastníků dražby se koná v místě konání dražby dne od hodin do zahájení dražby. 3. Dlužník, vlastník a zástavce, označení a popis předmětu dražby Dlužníkem navrhovatele jsou Vladimír Štábla, RČ:670423/1336, bytem Za Tratí 458/10, Batelov a Marie Štáblová, RČ:395624/413, bytem Za Tratí 458/10, Batelov. Nemovitosti, které zajišťují pohledávku navrhovatele veřejné dražby nedobrovolné, které jsou předmětem dražby nedobrovolné, jsou ve vlastnictví Marie Štáblové, RČ:395624/413, bytem Za Tratí 458/10, Batelov, která je zároveň i zástavcem. Předmětem dražby je soubor nemovitostí, a to: stavba v části obce Batelov, č.p. 458, způsob využití bydlení, postavená na pozemku parcele č. 1108, stavba v části obce Batelov, bez čp/če, způsob využití jiná st., postavená na pozemku parcele č. 1109, pozemek parcela č o výměře 161m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parcela č o výměře 28 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parcela č o výměře 1021 m2, druh pozemku zahrada, způsob ochrany zemědělský půdní fond, vše vedené na LV 178, kat. území Batelov, obec Batelov, okres Jihlava. Popis stavu předmětu dražby a jeho příslušenství - jsou v něm uvedeny údaje pouze podle dostupných informací. Navrhovatel za nesprávnost takových údajů zcela neodpovídá. CZ Dražby a. s. Strana 1 N/80/2011 2 Rodinný dům v obci Batelov č.p. 458 je postaven na svažitém pozemku s jižní orientací, jedná se o samostatně stojící, posklepený rodinný dům se dvěma nadzemními podlažími a sedlovou střechou, dům je napojen na veškeré IS vodovod, el. NN, plyn, kanalizace. Rodinný dům obsahuje dva byty o velikosti 3+1 s kompletním sociálním zázemín a s garáží. Dům byl postaven v roce 1973, je na něm prováděna běžná údržba, stavebně technický stav odpovídá stáří a je dobrý. Základy jsou betonové s neúčinnou svislou izolací proti zemní vlhkosti, nosné konstrukce jsou zděné, stropní konstrukce trámové s rovným podhledem, střecha s plechovou krytinou, klempířské konstrukce jsou z pozinkovaného plechu. Vnitřní omítky jsou vápenné dvouvrstvé, vnější břizolitové, vnější obklad soklu z kamene. Vnitřní keramický obklad je proveden v kuchyni, v koupelně a na WC, které je splachovací, schody jsou dřevěné, podlahy v obytných místnostech jsou palubkové s koberci, v ostatních místnostech je keramická dlažba a beton. Okna jsou dřevěná, kastlová, vytápění je ústřední s radiátory, z plynového kotle. Hygienické vybavení tvoří 2x vana, 2x WC, umyvadla. Byt ve 2. NP není plně stavebně dokončen, chybí finální vrstvy podlah, radiátory, je nutno omítnout část stropu v kuchyni, chybí zařízení kuchyně, v 1. PP je nedokončený podhled stropu v jedné místnosti. Pozn.: znalci byl umožněn přístup do nemovitosti. Úplné znění znaleckého posudku naleznete na 4. Práva a závazky váznoucí na předmětu dražby Jsou zde uvedeny údaje pouze podle dostupných informací. Navrhovatel za nesprávnost takových údajů zcela neodpovídá. Zástavní právo zřízené na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. 1205/2009/A ze dne ve prospěch společnosti LEASING STAR spol. s r.o. Teplice, se sídlem Teplice, Nákladní 1060, PSČ , IČ: k zajištění: 1) pohledávky ve výši ,00 Kč s příslušenstvím vyplývající ze Smlouvy o úvěru č. 1205/2009, 2) veškeré budoucí pohledávky, a to smluvní pokuty vyplývající ze Smlouvy o úvěru č. 1205/2009 do celkové výše ,00Kč. Vklad zástavního práva byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava, čj. V-5906/ , právní účinky vkladu vznikly ke dni Zástavní právo pro společnost LEASING-STAR spol. s r.o. Teplice, zapsané v katastru nemovitostí a váznoucí na předmětu dražby neovlivňuje hodnotu předmětu dražby, protože v souladu s 58, odstavec 1 zákona č. 26/2000 Sb. v platném znění s přechodem vlastnictví k předmětu dražby zaniká. Osoby, které mají k předmětu dražby předkupní právo, jsou povinny doložit dražebníkovi své právo listinami v originále nebo úředně ověřeném opise, a to do zahájení dražby. Jinak je nelze v dražbě uplatnit. Dražební věřitelé mohou u dražebníka přihlásit své pohledávky v souladu s ustanovením 45 zákona č. 26/2000 Sb., čímž není dotčeno ustanovení 57 zákona č. 26/2000 Sb. 5. Cena předmětu dražby Cena předmětu dražby byla zjištěna posudkem soudního znalce. Znalecký posudek podal soudní znalec Ing. Tomáš Volek, Rašelinová 4, Brno, jako soudní znalec jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne pod č. j. Spr 2895/99, pro základní obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, se zvláštní specializací pro odhady nemovitostí a pro základní obor stavebnictví, odvětví stavby obytné a průmyslové a vypracoval dne posudek pod číslem /11 a stanovil cenu v čase a místě obvyklou a to na ,00Kč, slovy: Dvamilionyšestset tisíckorunčeských. 6. Nejnižší podání a minimální příhoz Nejnižší podání činí ,- Kč, slovy: Jedenmiliontřistatisíckorunčeských. Minimální příhoz byl stanoven na částku ,- Kč. Účastníci dražby činí svá podání v Korunách českých. Prohlídku předmětu dražby stanovuje dražebník v těchto termínech: 1. Termín dne v hodin 2. Termín dne v hodin 7. Prohlídka předmětu dražby Informace na telefonu: Ing. Jan Kunc, dražební kancelář. Místo prohlídky před objektem dražby. Pokud vlastník nebo osoba, která má předmět dražby v držení nebo nájmu, neumožní řádnou prohlídku předmětu dražby, bude prohlídka provedena v rámci možností. CZ Dražby a. s. Strana 2 N/80/2011 3 8. Dražební jistota Dražební jistota byla stanovena na částku ,- Kč a musí být uhrazena: a. bankovním převodem na účet dražebníka číslo účtu /5500 vedený u Raiffeisenbank, a. s., variabilní symbol účastníka dražby: fyzická osoba RČ, právnická osoba IČ. Dokladem o složení dražební jistoty je pokladní stvrzenka nebo výpis z účtu nebo potvrzení banky o odepsání částky ve výši dražební jistoty z účtu odesílatele ve prospěch výše uvedeného účtu. b. v hotovosti v místě a v den konání dražby před jejím zahájením, pokud je dražební jistota stanovena ve výši maximálně ,-EUR, musí být přepočtena dle platného kurzu ČNB v den jejího složení. Dokladem o složení dražební jistoty je pokladní nebo jiný doklad vyhotovený dražebníkem. c. v hotovosti k rukám dražebníka na adrese Mírové náměstí 3097/37, Ústí nad Labem. Dokladem o složení dražební jistoty je pokladní nebo jiný doklad vyhotovený dražebníkem. d. formou bankovní záruky za zaplacení dražební jistoty. Účastník dražby je povinen ve lhůtě pro složení dražební jistoty předat dražebníkovi originál záruční listiny. Záruční listina musí obsahovat prohlášení banky, že uspokojí bez výhrad a námitek věřitele (dražebníka) do výše ,- Kč, jestliže dražebník písemně oznámí bance, že dlužník (vydražitel) zmařil dražbu. Záruční listina nesmí obsahovat žádná ujednání, která by jakýmkoliv způsobem omezila dražebníka uplatnit svá práva jakýmikoliv podmínkami, ani nesmí obsahovat žádná ujednání, která by ukládala dražebníkovi jakékoliv povinnosti, vyjma povinnosti oznámit bance zmaření dražby dlužníkem, jako jsou předchozí výzvy apod., ani nesmí obsahovat ujednání, které by umožňovalo bance vznést jakékoliv námitky či výhrady, vyjma námitky, že oznámení o zmažení dražby bylo učiněno až po platnosti bankovní záruky. Bankovní záruka musí být platná minimálně 30 dnů po skončení nejzazší lhůty pro úhradu kupní ceny. Dražebník bude v záruční listině označen následovně: CZ Dražby a.s., Mírové nám. 3097/37, Ústí nad Labem, IČ: Bankovní záruka musí být vystavena bankou, která má oprávnění od ČNB působit na území ČR a musí být vystavena v českém nebo slovenském jazyce. Lhůta pro úhradu dražební jistoty začíná dnem podpisu této dražební vyhlášky a končí zahájením dražby. Vrácení dražební jistoty Účastníkům dražby, kteří se nestanou vydražiteli, a složili dražební jistotu na účet, se vrací dražební jistota bankovním převodem na účet, z kterého dražebník jistotu obdržel, případně na účet, který účastník uvede po skončení dražebního jednání, a to do třech pracovních dnů ode dne konání dražby. V případě bankovní záruky vrátí dražebník záruční listiny a to bez zbytečného odkladu. Nebyla-li dražební jistota složena na účet, vrátí dražebník účastníkovi dražby, který předmět dražby nevydražil, složenou dražební jistotu bez zbytečného odkladu po skončení dražby. 9. Účast na dražbě Účastník dražby je před zahájením dražby povinen na vyzvání dražebníka nebo osoba jím písemně pověřená a) doložit svou totožnost platným průkazem totožnosti b) v případě právnických osob doložit originálem nebo ověřenou kopií výpisu z obchodního rejstříku(jiného rejstříku, ve kterém je právnická osoba zapsána) ne starším šesti měsíců, že jsou oprávněni jménem účastníka jednat c) v případě zastoupení na základě plné moci pak i písemnou plnou mocí opatřenou úředně ověřeným podpisem zmocnitele d) doložit čestné prohlášení, že nejsou ve smyslu příslušných ustanovení 3 a 36 zákona č. 26/2000 Sb. osobami vyloučenými z dražby, v případě zastoupení na základě plné moci pak čestné prohlášení zmocnitele účastníka dražby, že zmocnitel není osobou vyloučenou z dražby, pokud takové prohlášení není součástí plné moci e) dát se zapsat do seznamu účastníků dražby f) způsobem stanoveným v dražební vyhlášce doložit složení dražební jistoty g) po prokázání složení dražební jistoty převzít dražební číslo. Mimo účastníků dražby a pracovníků příslušného živnostenského úřadu a Ministerstva pro místní rozvoj, pověřených kontrolou dražby, může být dražbě přítomna každá osoba. Účastníci dražby a ostatní přítomní na dražbě jsou v průběhu jejího konání povinni nerušit průběh dražby chováním odporujícím dobrým mravům a dodržovat dražební řád, který bude vyvěšen před vchodem do místnosti, v níž se koná dražba v době zahájení zápisu účastníků dražby. 10. Úhrada ceny dosažené vydražením Vydražitelem složená dražební jistota a její příslušenství se započítávají vydražiteli na cenu dosaženou vydražením. Zbývající část ceny dosažené vydražením je vydražitel povinen do 10 dnů od skončení dražby uhradit dražebníkovi. Je-li cena dosažená vydražením vyšší než 5, ,00 Kč, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením do 30 dnů od skončení dražby. Cena dosažená vydražením může být vydražitelem uhrazena: CZ Dražby a. s. Strana 3 N/80/2011 4 v hotovosti složením na účet dražebníka číslo účtu /5500 vedený u Raiffeisenbank a.s., variabilní symbol (VS) identifikační číslo nebo rodné číslo účastníka dražby, převodem z účtu u banky ve prospěch účtu dražebníka číslo účtu /5500 vedený u Raiffeisenbank a.s., variabilní symbol (VS) identifikační číslo nebo rodné číslo účastníka dražby, poštovní poukázkou na účet dražebníka číslo účtu /5500 vedený u Raiffeisenbank a.s., variabilní symbol (VS) identifikační číslo nebo rodné číslo účastníka dražby. Byla-li vydražitelem složena dražební jistota ve formě bankovní záruky, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením v plné výši v termínu a splatnosti některým ze způsobů uvedených v tomto bodě. Dražebník je pak povinen bez zbytečného odkladu po uhrazení ceny vrátit vydražiteli záruční listiny. Cenu dosaženou vydražením nelze uhradit započtením, rovněž platba směnkou, platební kartou nebo šekem je nepřípustná. Uhradí-li vydražitel cenu dosaženou vydražením v termínu splatnosti, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu. Neuhradí-li vydražitel cenu dosaženou vydražením v termínu splatnosti odpovídá za škodu tímto jednáním způsobenou a dražebník je oprávněn po něm požadovat úhradu škody, kterou tímto jednáním způsobil (úhrada škody bude čerpána ze složené dražební jistoty, případně požadováno plnění bankou poskytující bankovní záruku). 11. Výčet přihlášených pohledávek dražebních věřitelů LEASING-STAR spol. s r.o. Teplice, se sídlem Teplice, Nákladní 1060, PSČ:415 01, IČ: , jako navrhovatel dražby a zároveň dražební věřitel přihlašuje svoji pohledávku vzniklou ze Smlouvy o úvěru č. 1205/2009 uzavřené dne ve výši ,21Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,166 % denně ode dne až do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 6.557,00Kč a náklady rozhodčího řízení ve výši ,00Kč na základě Rozhodčího nálezu sp.zn /10 ze dne vydaného rozhodcem JUDr. Bc. Martinem Kulhankem Ph.D., Sdružení rozhodců, a.s., Příkop 8 (IBC), Brno, IČ: Ke dni vydání této dražební vyhlášky nepřihlásil žádný další dražební věřitel svou pohledávku. 12. Podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli Jestliže nabyl vydražitel vlastnictví k předmětu dražby, dle 53 zák. č. 26/2000 Sb., je dražebník povinen předat vydražiteli předmět dražby a listiny, které osvědčují vlastnictví a jsou nezbytné k nakládání s předmětem dražby nebo osvědčují jiná práva vydražitele vůči předmětu dražby. Bývalý vlastník je povinen po předložení potvrzení o vlastnictví a doložení totožnosti vydražitele bez zbytečného odkladu předat vydražiteli předmět dražby. O předání předmětu dražby bude sepsán protokol "Předání předmětu dražby", který podepíše dražebník, bývalý vlastník a vydražitel. Veškeré náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby nese vydražitel, vyjma nadbytečných nákladů vzniklých z důvodů na straně bývalého vlastníka nebo dražebníka. Nebezpečí škody na předmětu dražby přechází z jejího držitele na vydražitele dnem předání předmětu dražby, týž den přechází na vydražitele odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s předmětem dražby. Je-li vydražitel v prodlení s převzetím předmětu dražby, nese nebezpečí škody a odpovědnost za škodu vydražitel. 13. Upozornění pro dražební věřitele Dražební věřitelé mohou u dražebníka do 15 dnů před zahájením dražby přihlásit své pohledávky včetně příslušenství ke dni konání dražby a doložit jejich vznik a zajištění právem k předmětu dražby listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise; podpis dražebních věřitelů na přihlášení pohledávky musí být úředně ověřen; tím není dotčeno ustanovení 57 zákona č. 26/2000 Sb. 14. Závěrečná ustanovení Veškerá práva a povinnosti dražebníka, účastníků dražby i dalších osob, které budou na dražbě přítomny či jejichž práva budou provedením dražby dotčena, v této Dražební vyhlášce neuvedená, se řídí příslušnými ustanoveními zák. č. 26/2000 Sb. a zákony souvisejícími. Tato dražební vyhláška byla vydána dražebníkem níže uvedeného dne a bude ve lhůtách stanovených zákonem č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách před zahájením dražby: CZ Dražby a. s. Strana 4 N/80/2011 5 - zveřejněna na úřední desce obce Střítež u Jihlavy a obce Batelov - zveřejněna na centrální adrese - zaslána osobám uvedeným v 43 odstavec 5 zákona č. 26/2000 Sb. - údaje z dražební vyhlášky budou uveřejněny v periodickém tisku určeném pro území územního samosprávního celku, v jehož obvodu se nemovitost nachází. Tato dražební vyhláška bude vyvěšena spolu se všemi jejími případnými dodatky před zahájením dražby ve veřejně přístupné části objektu, v němž se dražba koná. Stejnopis dražební vyhlášky uložený u dražebníka je podepsán dražebníkem, jehož podpis je úředně ověřen. V Ústí nad Labem,... V Teplicích, Ing. Jan Kunc Předseda představenstva. LEASING-STAR spol. s r.o. Teplice navrhovatel LEASING-STAR spol. s r.o. Teplice navrhovatel CZ Dražby a. s. Strana 5 N/80/2011

https://firmy.euro.cz/subjekt-spolecenstvi-vlastniku-cp-670-iii-klatovy-75054710

Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy IČO: 75054710, Klatovy, výpis z rejstříku (19.05.2019) | Euro.cz Firma Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy IČO 75054710 Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík. Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy (75054710) je Společenství vlastníků jednotek. Sídlí na adrese Sídliště U Pošty 670, Klatovy 339 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 25. 7. 2005 a je stále aktivní. Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy nemá žádnou provozovnu a nemá žádnou živnost. Jako zdroj dat o Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy na Justice.cz Výpis dat pro Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy 75054710 Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy Orgány společenství: - shromáždění vlastníků jednotek - výbor společenství 27.9.2005 Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy Sídlo Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy Sídliště U Pošty 670 , Klatovy 339 01 23.10.2015 Sídliště U Pošty 670 , Klatovy 339 01 27.9.2005 - 23.10.2015 Předmět činnosti Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy správa domu 27.9.2005 vedení firmy Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy Statutární orgán Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy Způsob jednání: Za výbor jedná navenek předseda. V době jeho nepřítomnosti jej zastupuje pověřený člen výboru. Jde-li o písemné právní jednání, které činí výbor, musí být podepsáno předsedou nebo v jeho zastoupení pověřeným členem výboru a současně dalším členem výboru. 20.10.2016 Způsob jednání: Za výbor jedná navenek předseda výboru nebo výborem písemně pověřený člen výboru. Je-li pro právní úkon zapotřebí písemná forma, je nezbytný podpis předsedy a dalšího člena výboru. 27.9.2005 - 20.10.2016 Václav Kohout 23.10.2015 Sídliště U Pošty 670 , Klatovy 339 01 Miroslav Sulan 23.10.2015 Josef Suchý 23.10.2015 Jaroslav Haváček 23.10.2015 Anna Kolářová 23.10.2015 MUDr. Jan Humplík 23.10.2015 František Dudáček 29.8.2017 Jiří Haltuf 27.9.2005 - 10.7.2008 Ing. František Život 27.9.2005 - 23.10.2015 Anna Kolářová 27.9.2005 - 23.10.2015 Miroslav Sulan 27.9.2005 - 23.10.2015 Miroslav Cibulka 27.9.2005 - 23.10.2015 Jaroslav Haváček 10.7.2008 - 23.10.2015 Sbírka Listin Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy S 4246/SL 8 rozhod. o statut. orgánu zápis ze shromáždění a výboru Krajský soud v Plzni 30.3.2011 17.9.2015 4.11.2015 2 S 4246/SL 7 rozhod. o statut. orgánu zápis z výboru Krajský soud v Plzni 29.6.2015 17.9.2015 4.11.2015 1 S 4246/SL 6 rozhod. o statut. orgánu zápis ze shromáždění Krajský soud v Plzni 29.6.2015 17.9.2015 4.11.2015 1 S 4246/SL 5 podpisové vzory Krajský soud v Plzni 11.6.2008 18.6.2008 18.6.2008 2 S 4246/SL 4 ostatní - zápis ze shromáždění Krajský soud v Plzni 2.5.2008 18.6.2008 18.6.2008 5 S 4246/SL 3 podpisové vzory Krajský soud v Plzni 26.9.2005 27.9.2005 5 S 4246/SL 2 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze schůze výboru Krajský soud v Plzni 8.9.2005 26.9.2005 27.9.2005 1 S 4246/SL 1 notářský zápis - NZ 77/2005 - osv. + stanovy Krajský soud v Plzni 12.9.2005 26.9.2005 27.9.2005 19 Sídliště U Pošty 670, Klatovy 339 01 Společenství vlastníků čp. 670/III Klatovy - 75054710 - Klatovy Společenství vlastníků jednotek domů č.p. 564/III a 565/III Pod Hůrkou, Klatovy - 02114381 - Klatovy Společenství vlastníků jednotek v budově sestávající z domu čp. 1088/III a 1089/III a 1090/III v Poděbradech - 26746964 - Poděbrady Společenství vlastníků jednotek 669, 670/ III - 26056216 - Jindřichův Hradec Společenství vlastníků jednotek domu 684, 685/III Klatovy - 75037378 - Klatovy Společenství vlastníků jednotek ul. Krátká, č.p. 498/III, Klatovy - 71161244 Společenství vlastníků jednotek domu Pod Hůrkou č.p. 556, č.p. 557, Klatovy III - 73730807 - Klatovy Společenství vlastníků čp. 881/III Klatovy - 75065088 - Klatovy III

http://sbirka.nssoud.cz/cz/informace-a-obchodni-tajemstvi.p852.html

Informace a obchodní tajemství | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Informace a obchodní tajemství Ej 178/2004 k § 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím k § 17 obchodního zákoníku ve věcech správních č. 857/2001; č. 654/2005 Sb. NSS. Ing. Karel M. proti Ministerstvu vnitra o poskytnutí informací. Žalobce požádal dne 21. 1. 2000 podle § 13 zákona o svobodném přístupu k informacím Okresní úřad Zlín o poskytnutí informací, které se týkají společnosti s ručením omezeným U. a Okresního úřadu Zlín. Jednalo se o údaje o všech smlouvách uzavřených se společností s ručením omezeným U. v letech 1994 a 1995 na práce a dodávky pro referát regionálního rozvoje Okresního úřadu Zlín včetně všech dodatků, nejlépe o jejich ověřené kopie, o přehled o fakturách zaplacených společnosti s ručením omezeným U. v letech 1994 a 1995 na základě uzavřených smluv na dodávky prací pro referát regionálního rozvoje, resp. jejich kopie, o přehled předaných prací a dodávek, resp. jejich kopie, a o kopie zpráv vypracovaných Ing. Milanem J. pro vedení Okresního úřadu Zlín ve věci postupu prací na budování geografického systému Okresního úřadu Zlín u referátu regionálního rozvoje v letech 1994 a 1995. Okresní úřad Zlín vyhověl žádosti pouze zčásti, a to pokud jde o údaje o smlouvách uzavřených se společností s ručením omezeným U. Ve vztahu k ostatním požadovaným informacím rozhodnutí podle § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím nevydal. Odvolání žalobce proti fiktivnímu negativnímu rozhodnutí žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 24. 5. 2000. Na základě žaloby podané žalobcem Vrchní soud v Praze toto rozhodnutí zrušil rozsudkem ze dne 27. 5. 2002 jako nepřezkoumatelné a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Ministerstvo vnitra znovu ve věci rozhodlo dne 18. 7. 2002 tak, že zamítlo odvolání žalobce podle § 60 správního řádu. Z podnětu žalobce žalovaný toto rozhodnutí zrušil rozhodnutím ze dne 31. 7. 2002, protože zjistil, že odvolání žalobce bylo podáno včas. Rozhodnutím ze dne 27. 8. 2002 Ministerstvo vnitra zamítlo odvolání žalobce a potvrdilo fiktivní rozhodnutí Okresního úřadu Zlín. V odůvodnění rozhodnutí napadeného žalobou žalovaný uvedl, že Okresní úřad Zlín žádosti o poskytnutí informací podle svých možností a v rozsahu své působnosti vyhověl. Nemohly být poskytnuty údaje o dokumentech, resp. jejich kopie, kterými již okresní úřad nedisponuje. Za toto tvrzení nese okresní úřad odpovědnost pro případ, že by se dodatečně ukázalo jako nepravdivé. Žalovaný nemá objektivní možnost zkoumat pravdivost tvrzení okresního úřadu, že předmětné faktury byly skartovány a předávací protokoly postoupeny Policii České republiky. Stejně tak ani nemůže ověřovat, zda existují zprávy vypracované Ing. Milanem J. Je však nutno vycházet ze základního předpokladu, že zpřístupnit lze pouze ty informace, které povinný subjekt má. Informace o fakturách je třeba odmítnout s ohledem na ochranu obchodního tajemství podle § 9 zákona o svobodném přístupu k informacím. Vztah okresního úřadu a společnosti s ručením omezeným U. byl vztahem smluvním, upraveným obchodním zákoníkem a danou smlouvou. Okresní úřad tím, že poskytl kopie smluv, splnil svou povinnost v rozsahu stanoveném zákonem. Další informace týkající se smluvního vztahu okresního úřadu a soukromé společnosti a jeho realizace náleží mezi skutečnosti tvořící obchodní tajemství. Tyto informace by mohly být zveřejněny, aniž by došlo k prolomení ochrany obchodního tajemství, pouze se souhlasem druhé smluvní strany. Podle sdělení Okresního úřadu Zlín vyjádřil zástupce společnosti s ručením omezeným U. nesouhlas s jejich poskytnutím. Žalobce v žalobě namítal, že se žalovaný neřídil správním řádem, a to zejména základními pravidly řízení (§ 3), ustanoveními pro zjišťování podkladů pro rozhodnutí (§ 32), a jeho rozhodnutí nevychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci (§ 46). Tvrzení žalovaného, že nemá možnost zjišťovat skutečný stav věci a zkoumat pravdivost tvrzení okresního úřadu, označil žalobce za mylné, neboť správní řád ukládá správnímu orgánu, aby si spolehlivě zjistil podklady pro své rozhodnutí. Nic nebrání žalovanému, aby si vyžádal od okresního úřadu skartační rejstřík, seznam a protokol za účelem zjištění, zda faktury a listiny byly skartovány. Navíc má žalovaný dohled nad skartačním řízením okresních úřadů. Žalobce také vyjádřil nesouhlas s tím, že by požadované faktury bylo možno pokládat za předmět obchodního tajemství; kromě toho bylo k úhradě faktur použito prostředků státního rozpočtu. Žalovaný posoudil věc po právní stránce nesprávně a jeho nezákonným rozhodnutím byl žalobce zkrácen na svém právu svobodného přístupu k informacím podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Žalovaný ve vyjádření k žalobě opět poukázal na ochranu obchodního tajemství. K vyjádření žalovaný připojil stanovisko společnosti s ručením omezeným U., z něhož je patrno, že tato společnost ani v minulosti, ani v budoucnosti nesouhlasila a nesouhlasí s poskytováním jakýchkoli informací, které se jí týkají, žalobci. Pokud jde o otázku, zda faktury z roku 1994 a listiny byly skartovány, není podle žalovaného podstatné, skartoval-li okresní úřad správně ani zda skartace skutečně proběhla, ale zda mají být informace poskytnuty. Posouzení skartačního postupu náleží žalovanému, nikoli však ve vztahu k žalobci. Žalovaný měl k dispozici skartační protokol, s nímž vyslovil souhlas ředitel Státního oblastního archivu Zlín. Existenci zpráv vypracovaných Ing. Milanem J. okresní úřad popřel a žalobce neoznačil žádné důkazy pro své tvrzení. I zde je podstatné, že společnost s ručením omezeným U. s poskytnutím informací nesouhlasí. Žalovaný má po zrušení okresních úřadů dostupné materiály týkající se žádosti žalobce k dispozici. Z těchto důvodů žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Nejvyšší správní soud, který věc převzal k dokončení řízení, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Podle § 17 obch. zák. je předmětem práv náležejících k podniku i obchodní tajemství. Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potencionální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje. Pokud je požadovaná informace označena za obchodní tajemství, povinný subjekt ji podle § 9 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím neposkytne. Výjimka je zakotvena v odstavci 2 citovaného ustanovení. Z obsahu správního spisu, který byl předložen soudu, však není zřejmé, že v době vydání napadeného rozhodnutí měl žalovaný k dispozici projev vůle společnosti s ručením omezeným U., co považuje ve vztahu k sobě za předmět obchodního tajemství a co má být utajeno, aby bylo možno dovodit, že žalobcem požadovaná informace je označena za obchodní tajemství. Na tom nemůže nic změnit ani vyjádření společnosti s ručením omezeným U. ze dne 3. 1. 2003, tj. učiněné po vydání napadeného rozhodnutí, a to s ohledem na § 75 odst. 1 s. ř. s. Nelze proto za daného stavu posoudit, zda poskytnutí požadovaných informací žalobci brání skutečnost, že jsou předmětem obchodních tajemství. Pokud jde o to, že nelze poskytnout informace proto, že některé listiny byly skartovány, je rovněž stanovisko žalovaného nepřezkoumatelné. Z napadeného rozhodnutí ani z vyjádření žalovaného k žalobě nelze totiž zjistit, zda listiny byly skartovány či nikoliv. V odůvodnění napadeného rozhodnutí dokonce žalovaný uvedl, že nemá objektivní možnost zkoumat, zda listiny byly skartovány. Až ve vyjádření k žalobě žalovaný tuto otázku označil za druhořadou s odkazem na obchodní tajemství a současně uvedl, že měl k dispozici skartační protokol. Pokud jde o zprávy vypracované Ing. Milanem J., je třeba vyjít z toho, že lze poskytnout pouze ty informace, které povinný subjekt má, tzn. které objektivně existují. Správní spis žádné takové zprávy neobsahuje a žalovaný jejich existenci popírá. Za této situace je proto nezbytné, aby žalobce navrhl důkazy o existenci jím požadovaných zpráv. Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud zrušil napadené rozhodnutí bez nařízení jednání pro vady řízení, pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti důvodů rozhodnutí [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a proto, že skutkový stav, který vzal žalovaný za základ rozhodnutí, nemá oporu ve spisech [§ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].

https://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/exministr-ivo-svoboda-pujde-na-pet-let-do-vezeni

Exministr Ivo Svoboda půjde na pět let do vězení | Radio Praha Exministr Ivo Svoboda půjde na pět let do vězení Na pět let ve vězení odsoudil v úterý pražský vrchní soud bývalého ministra financí Ivo Svobodu a jeho poradkyni Barboru Snopkovou za vytunelování mělnické Liberty. Jde o první případ, kdy polistopadový ministr dostal nepodmíněný trest. O podrobnosti se zajímala Milena Štráfeldová: Bývalý ministr financí Ivo Svoboda (vlevo) a jeho poradkyně Barbora Snopková (Foto: ČTK) U pražského vrchního soudu se toto úterý uzavřela kauza, která v roce 1999 stála křeslo Ivo Svobodu, ministra financí v sociálně demokratické vládě Miloše Zemana. Vrchní soud totiž s malými změnami potvrdil loňský verdikt středočeského krajského soudu, který Svobodu odsoudil k pěti letům do vězení a pokutě milion korun. Středočeští soudci mu kladli za vinu, že šestimilionový úvěr, který v roce 1996 dostal na rozjezd výroby dětských kočárků v mělnické Libertě, použil na úhradu dluhů své firmy Omnia. Vrchní soud verdikt Středočechů potvrdil, pouze snížil milionovou pokutu na dvě stě tisíc korun. "Vrchní soud jako soud odvolací nevyhověl odvolání obžalovaných a v zásadě potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně," uvedl státní zástupce Václav Lukeš. Ivo Svoboda je tak prvním ministrem polistopadových vlád v Česku, který půjde do vězení. Členem kabinetu Miloše Zemana se stal v roce 1998, kromě toho byl místopředsedou sociální demokracie a po dva roky se staral i o pokladnu ČSSD. Vyšetřování krachu a vytunelování Liberty ho ale v roce 1999 stálo ministerský post. Po vynesení úterního rozsudku vrchního soudu to připomněl bývalý premiér Miloš Zeman: "Respektuji nezávislost soudu. Odvolal jsem pana ministra financí v době, kdy proti němu bylo zahájeno trestní stíhání." Exministr financí Ivo Svoboda u soudu odmítal vypovídat, spolu s Barborou Snopkovou ale vždy tvrdili, že v případě vytunelování Liberty jsou nevinní. Svoboda věřil, že vrchní soud předchozí rozsudek zruší a vrátí prvoinstančnímu soudu. Konečný verdikt považuje za protiústavní: Ivo Svoboda a Barbora Snopková čekají na zahájení odvolacího jednání pražského vrchního soudu (Foto: ČTK) "Trvám na tom, že ten rozsudek je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Hlavní argument je ten, že zde bylo zneužito trestního práva v situaci, kdy se zcela jednoznačně jednalo a jedná o obchodně právní záležitost." Stejného názoru je i Svobodova společnice a později i poradkyně na ministerstvu financí Barbora Snopková. Té vrchní soud v úterý snížil původní pětiapůlletý trest na pět let. Stejně jako Ivo Svoboda však musí zaplatit dvě stě tisíc korun pokuty. Jako likvidátorka Liberty totiž po vyhlášení konkurzu nepředala účetní knihy správci konkurzní podstaty a spolu se Svobodou převáděla peníze z účtů Liberty na svou soukromou firmu. Dvacet milionů za prodej objektů Liberty měli oba společníci použít na úhradu dluhů, a tím v konkurzním řízení zvýhodnit některé věřitele. Snopková považuje trest za nesmyslný: "Zřejmě trestní senát v životě neslyšel o pohledávce a závazku a nejsme bohužel první v České republice, kdo je odsouzen a vláčen neprávem." Rozhodnutí vrchního soudu je však konečné. I když proti němu Svoboda se Snopkovou chtějí podat dovolání k Nejvyššímu soudu, nástupu do vězení se s největší pravděpodobností nevyhnou. Dovolání nemá odkladný účinek. Nyní tedy záleží jen na soudu, kdy oběma odsouzeným stanoví nástup k výkonu trestu.

http://kraken.slv.cz/33Odo41/2003

33 Odo 41/2003 ČESKÉ REPUBLIKY 33 Odo 41/2003-91 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v právní věci žalobce V.-V., spol. s r. o., zastoupeného JUDr. G. A., advokátkou, proti žalovaným 1) JUDr. A. T., 2) S. T., o 469 275 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 33 C 275/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. května 2002 č. j. 19 Co 631/2000 74, ve znění opravného usnesení ze dne 24. října 2002 č. j. 19 Co 631/2000 86, takto: Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 3. července 2000 č. j. 33 C 275/98 - 55 rozhodl, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 469 275 Kč s úrokem z prodlení ve výši 26 % od 16. 10. 1997 do zaplacení, zamítl návrh žalobce co do výše 32 % úroku z prodlení z částky 469 275 Kč od 1. 8. 1997 do 15. 10. 1997 a do výše 6 % úroku z prodlení z dlužné částky od 16. 10. 1997 do zaplacení, a zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dospěl k závěru, že mezi žalobcem a prvním žalovaným byla dne 23. 4. 1996 uzavřena platně smlouva o dílo (včetně dodatků č. 1 5). Žalobce dílo zhotovil, žalovanému ho předal a ten podpisem na předávacím protokolu ze dne 30. 6. 1997 potvrdil převzetí díla bez připomínek. Pokud se žalovaný domáhal přípisem ze dne 26. 6. 1998 odstoupení od smlouvy z důvodu neodstraňování vad a nedodělků a následně přípisem ze dne 11. 5. 1999 uplatňoval 10 % slevu z ceny díla z důvodu neodstraňování vad, postrádají tyto přípisy konkrétní vymezení vad. Vady a nedodělky, které byly žalobci vytknuty a specifikovány v zápise ze dne 28. 7. 1997 byly následně postupně odstraňovány, další vady, které se na díle projevily, žalovaní řádně u žalobce nereklamovali nebo nesplnili podmínky pro řádně uplatněnou reklamaci, proto žalovaným nepříslušelo právo odstoupit od smlouvy o dílo a nepříslušela jim ani sleva z ceny díla. V průběhu řízení žalovanou stranou namítaná neplatnost smlouvy o dílo nebyla prokázána, neboť nebyl předložen důkaz, že by se druhá žalovaná ve smyslu § 40a obč. zák. neplatnosti řádně dovolala. Soud na základě těchto závěrů přiznal žalobci vedle žalovaného základu i úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve výši 26 % , když diskontní sazba ČNB ke dni prodlení činila 13 %. Domáhal-li se žalobce vyšších úroků z prodlení, byl nucen v této části soud žalobu zamítnout. K odvolání žalovaných Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. května 2002 č. j. 19 Co 631/2000 74, ve znění opravného usnesení ze dne 24. října 2002 č. j. 19 Co 631/2000 86, rozsudek soudu prvního stupně v napadené části změnil tak, že žalobu o zaplacení částky 469 275 Kč s příslušenstvím zamítl; zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo, neztotožnil se však se závěrem, že žalovaným nesvědčilo právo od smlouvy odstoupit. Dospěl k závěru, že byly splněny formální i věcné náležitosti odstoupení od smlouvy, jestliže v dopise ze dne 26. 6. 1998 (žalobci doručenému) první žalovaný uvedl, že přes veškeré urgence k odstranění vad nejsou tyto dlouhodobě odstraněny, a z dokazování vyplynulo, že vady reklamované dne 28. 7. 1997 (vzduté podlahy, vadné a nedokončené obvodové lišty, poškození skel) nebyly po reklamaci odstraněny (viz znalecký posudek Ing. J. B. ze dne 20. 10. 1998), staly se tím neodstranitelnými a nepochybně brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána podle objednávky. Neopodstatněná je i námitka o relativní neplatnosti smlouvy o dílo, pokud druhá žalovaná vůči žalobci uzavření smlouvy žádným způsobem nenapadla. Ve smyslu § 648 odst. 2 obč. zák. došlo ke zrušení smlouvy od počátku, a proto se žalobce nemůže domáhat plnění ze zrušené smlouvy. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které odůvodnil tím, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci plynoucí i z nesprávného postupu odvolacího soudu. S odkazem na ustanovení § 5 o. s. ř. má dovolatel za to, že za situace, kdy odvolací soud shledal, že soud prvního stupně nesprávně posoudil předběžnou otázku ohledně odstoupení od smlouvy, měl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit k novému projednání a rozhodnutí soudu prvního stupně s příslušným právním názorem. Žalobce by pak mohl na základě výzvy soudu prvního stupně upravit návrh žaloby s tím, že se nejedná o plnění ze smluvního vztahu, ale z titulu bezdůvodného obohacení. Dovolatel proto navrhl, aby napadený rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 dále jen o. s. ř. ). Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), řádně zastoupeným advokátkou (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), je přípustné podle § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a opírá se o způsobilé dovolací důvody podle § 241 odst. 3 písm. b), d) o. s. ř., rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumal podle § 242 o. s. ř. a neshledal dovolání důvodným. Dovolací soud se nejprve zabýval námitkou dovolatele k nesprávnému postupu soudu směřující k uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu § 241 odst. 3 písm. b) o. s. ř. (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Dovolatel poukazuje na ustanovení § 5 o. s. ř. a je přesvědčen, že za situace, kdy odvolací soud shledal, že soud prvního stupně nesprávně posoudil předběžnou otázku ohledně odstoupení od smlouvy, měl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí s příslušným právním názorem, přičemž žalobce by pak mohl na základě výzvy soudu prvního stupně upravit návrh žaloby tak, že se nejedná o plnění ze smluvního vztahu, ale z titulu bezdůvodného obohacení. Poučovací povinnost soudu ve smyslu § 5 o. s. ř. se týká toliko oblasti konkrétních procesních práv a povinností účastníků v občanském soudním řízení a je vyjádřením obecné zásady, že účastník pro neznalost pravidel občanského soudního řízení nemá utrpět újmu. Proto poučení účastníků, jakými právními úvahami podle hmotného práva se soud v souvislosti s posuzováním projednávané věci zabývá, nelze považovat za poučení podle § 5 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 1997 sp. zn. 2 Cdon 1450/97, uveřejněné v Soudní judikatuře ročník 1998, sešit č. 3). Povinnost soudu seznamovat účastníky během řízení, jakými úvahami se soud při hodnocení důkazů řídí, nevyplývá z žádného ustanovení o. s. ř. Až v odůvodnění rozhodnutí je soud povinen uvést, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, a podle jakých právních ustanovení posoudil zjištěný skutkový stav (§ 157 odst. 2 o. s. ř.). Protože poučovací povinnost soudu ve smyslu § 5 o. s. ř. se netýká poučení o hmotněprávních nárocích, nelze oprávněně soudu vytýkat, že nepoučil účastníka o potřebě změny žaloby, v daném případě o tzv. překvalifikaci nároku ze smluvního plnění na nárok z bezdůvodného obohacení. V takovém případě by se jednalo o poučení o hmotněprávním nároku, nikoliv o poučení o procesních právech a povinnostech, což bylo podle tehdy platného o. s. ř. nepřípustné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 7. 1997 sp. zn. 2 Odon 29/97, uveřejněný v časopise Právo a podnikání, ročník 1998, sešit č. 1). Dovolací soud tedy dospěl k závěru, že dovolací důvod podle § 241 odst. 3 písm. b) o. s. ř. není v dané věci naplněn. Není proto ani možno dovodit, že nesprávným postupem soudu mohlo dojít k nesprávnému právnímu posouzení věci ve smyslu § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. Jestliže odvolací soud v dané věci dospěl k závěru, že byly splněny formální i věcné náležitosti odstoupení od platně uzavřené smlouvy o dílo, tudíž ve smyslu § 648 odst. 2 obč. zák. došlo ke zrušení smlouvy od počátku, a žalobce se proto nemůže domáhat plnění ze zrušené smlouvy, nelze odvolacímu soudu v tomto směru vytknout nesprávné právní posouzení. Dovolací důvod podle § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. není v dané věci naplněn a rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska tohoto dovolacího důvodu správné. Podle § 242 odst. 3 o. s. ř. je dovolací soud povinen i bez návrhu přihlédnout i k vadám uvedeným v § 237 o. s. ř. Protože nebylo zjištěno a ani dovolatelem tvrzeno, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen vadou uvedenou v § 237 odst. 1 o. s. ř., a uplatněné dovolací důvody nebyly naplněny, Nejvyšší soud České republiky, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.), dovolání žalobce podle § 243b odst. 1 o. s. ř. zamítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalobce neměl v dovolacím řízení úspěch a žalovaným, podle obsahu spisu, v řízení o dovolání náklady, na jejichž náhradu by měli právo, nevznikly.

http://kraken.slv.cz/104VSPH124/2014

104 VSPH 124/2014-200 159 ICm 362/2013 104 VSPH 124/2014-200 (MSPH 59 INS 10401/2011) Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové ve věci žalobce: Ing. Richard Jasinský, sídlem Moskevská 215/32, 101 00 Praha 10, insolvenční správce dlužníka HGF DEVELOPMENT, s.r.o., IČO 27230392, sídlem Dlouhá 705/16, 110 00 Praha 1, zast. JUDr. Janem Tryznou, Ph.D., advokátem, sídlem Botičská 4, Praha 2, proti žalovanému: GOODFIRE, s.r.o., IČO 27391388, sídlem Volutová 2521/18, Stodůlky, 158 00 Praha 5, zast. Mgr. Ing. Ing. Tomášem Kubíkem, advokátem, sídlem Politických vězňů 21, 110 00 Praha 1, o určení neúčinnosti právních úkonů, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 159 ICm 362/2013-110 ze dne 13.ledna 2014 I. Rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 159 ICm 362/2013-110 ze dne 13.ledna 2014 se mění tak, že žaloba, jíž mělo být určeno, že smlouva o zprostředkování ze dne 15.6.2006 uzavřená mezi dlužníkem a žalovaným a finanční plnění dlužníka spočívající v převodu částky 392.700 Kč žalovanému dne 23.1.2007, jsou vůči majetkové podstatě dlužníka neúčinnými právními úkony, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a dovolacího soudu do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Ing.Ing. Tomáše Kubíka částku 56.378,50 Kč. Ve výroku uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze určil, že smlouva o zprostředkování ze dne 15.6.2006 uzavřená mezi dlužníkem HGF DEVELOPMENT, s.r.o. 159 ICm 362/2013 (MSPH 59 INS 10401/2011) (dále jen dlužník) a žalovaným GOODFIRE, s.r.o. (dále jen žalovaný) a finanční plnění dlužníka spočívající v převodu částky 392.700 Kč žalovanému dne 23.1.2007, jsou vůči majetkové podstatě dlužníka neúčinnými právními úkony (bod I. výroku), žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 13.600,-Kč (bod II. výroku) a zaplatit soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč (bod III. výroku). V odůvodnění rozhodnutí mimo jiné uvedl, že se insolvenční správce dlužníka (dále jen žalobce) domáhal podanou žalobou určení, že jsou vůči majetkové podstatě dlužníka neúčinnými právními úkony smlouva o zprostředkování ze dne 15.6.2006 uzavřená mezi dlužníkem a žalovaným a finanční plnění dlužníka spočívající v převodu částky 392.700 Kč žalovanému dne 23.1.2007, jako úmyslně zkracující právní úkony dle § 242 insolvenčního zákona (dále jen IZ), jimiž dlužník zkrátil uspokojení věřitelů tím, že vyvedl finanční prostředky ve prospěch společnosti dlužníku blízké a že dle § 242 odst. 2 IZ se má za to, že byl žalovanému dlužníkův úmysl znám, neboť jednatel žalobce byl v rozhodné době manželem jednatelky žalovaného. Žalobu pak odůvodnil tím, že dne 1. 3. 2006 uzavřel dlužník jako budoucí prodávající se společností TVINEX, s.r.o. jako budoucím kupujícím smlouvu o smlouvě budoucí kupní. V ní se dohodli, že uzavřou nejpozději do 1. 7. 2006 kupní smlouvu, jíž dlužník převede TVINEX, s.r.o. nemovitosti v katastrálním území Trnová, č. parc. 139/192, 139/194, 139/195, evidované v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ pro katastrální území Trnová u Jíloviště, obec Trnová, okres Praha-západ, na LV č. 805 (dále jen nemovitosti) za kupní cenu 13.664.000 Kč. Dne 23. 6. 2006 byla kupní smlouva uzavřena. Na základě plné moci ze dne 1. 3. 2006 udělené TVINEX, s.r.o. jednateli Mikhailu Kindlerovi jednal Mikhail Kindler v těchto věcech jak za dlužníka, tak za TVINEX, s.r.o. Dne 15.6.2006 uzavřel dlužník jako zájemce se žalovaným jako zprostředkovatelem smlouvu o zprostředkování za provizi ve výši 392.700 Kč, v níž se žalovaný zavázal vyvíjet ve prospěch dlužníka činnosti směřující k získání příležitosti k uzavření kupní smlouvy o prodeji nemovitostí. Jménem dlužníka jednal jednatel Mikhail Kindler, jménem žalovaného jednala paní Natalie Kindler. Dne 23. 1. 2007 byla provize ve výši 392.700 Kč poukázána na účet žalovaného. Žalobce v řízení namítal, že žalovaný ve prospěch dlužníka nevykonal žádnou činnost směřující k získání příležitosti k uzavření kupní smlouvy a lze tedy v chování dlužníka spatřit úmysl vyvést finanční prostředky ve prospěch společnosti jemu blízké, jež o úmyslu dlužníka vzhledem ke všem okolnostem věděla. Soud I. stupně na základě provedených důkazů zjistil, že dlužník byl v době uzavření smlouvy o zprostředkování prokazatelně v úpadku, zejména formou insolvence, když jeho pohledávky za žalovaným činily nejméně 40.000.000,-Kč a dlužník nebyl schopen tyto závazky plnit. Soud prvního stupně poukázal na časovou posloupnost uzavření jednotlivých smluv a na to, že za prodávajícího i kupujícího jednal při uzavření kupní smlouvy Mikhail Kindler, dlužník tedy měl vědomost o zájmu TVINEX, s.r.o. nemovitosti koupit a měl potencionálního kupce nemovitostí, proto nebylo k uzavření kupní smlouvy třeba dalších osob, zvláště pak zprostředkovatelské smlouvy. Bylo-li v řízení zjištěno, že zprostředkovatelská smlouva byla uzavřena mezi manželi Kindlerovými , byly právní úkony činěny ve prospěch osoby dlužníku blízké, když v řízení nebylo neprokázáno, že žalovaný pro dlužníka vykonal jakoukoliv zprostředkovatelskou činnost a tedy, že by měl nárok na vyplacení provize. Cituje § 235 odst. 1 a 2, § 240 odst. 3 a § 242 odst. 1, 2 a 3 IZ soud I. stupně určil právní úkony dlužníka jako neúčinné vůči majetkové podstatě. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a § 163 a § 202 odst. 1 IZ a o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek rozhodl podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. 159 ICm 362/2013 (MSPH 59 INS 10401/2011) Proti tomuto rozsudku Městského soudu v Praze podal žalovaný včas odvolání a navrhoval jej změnit tak, že se žaloba zamítne. Nesouhlasil se závěry soudu I. stupně, namítal promlčení práva odporovat právnímu úkonu dlužníka odkazem na jednoletou promlčecí lhůtu s tím, že podmínky pro uplatnění pětileté promlčecí doby nebyly naplněny. Uvedl, že smlouva o zprostředkování není právním úkonem zkracujícím věřitele dlužníka, že dlužník v době uzavření smlouvy o zprostředkování nebyl v úpadku a nijak nezkrátil možnost uspokojení svých věřitelů, ani některé z nich neznevýhodnil na úkor jiných, že soud I. stupně tento svůj názor řádně nezdůvodnil, že v rozhodné době neměl dlužník splatné závazky vůči věřitelům, jež by nebyl schopen řádně plnit a nebyl v úpadku, zejména pokud ještě následující dva roky po uzavření zprostředkovatelské smlouvy platil daň z příjmů právnických osob v řádech milionů Kč, jak vyplývá z účetnictví dlužníka, jež má žalobce k dispozici a tato skutečnost mu musí být známa. Uzavření smlouvy o zprostředkování nemohlo být úkonem vedoucím k úpadku dlužníka, neboť zprostředkovaný obchod přinesl dlužníku kupní cenu v řádech milionů. Zprostředkovatelská odměna je přiměřená. Plnění poskytnuté žalovanému na základě smlouvy o zprostředkování nelze považovat rovněž za právní úkon bez přiměřeného protiplnění ve smyslu ustanovení § 240 IZ, či za úmyslně zkracující právní úkon podle § 242 IZ. Nesouhlasil ani s názorem soudu, že nezprostředkoval obchod s odůvodněním, že písemně uzavřené smlouvě o zprostředkování předcházela smlouva ústní za shodných podmínek a v řízení nebylo prokázáno, že se žalovaný nezasadil o zájem TVINEX, s.r.o. o prodávané nemovitosti. Nesouhlasil s názorem, že k uzavření smlouvy o zprostředkování došlo mezi osobami blízkými podle § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, když smluvními stranami zprostředkovatelské smlouvy byly dva samostatné právnické subjekty nezávislé na osobách jejich jednatelů a funkce Natalie Kindler jako jednatelky žalovaného byla čistě formální. Nároky uplatňované žalobcem případně z titulu bezdůvodného obohacení jsou promlčeny. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhoval rozsudek potvrdit jako věcně správný a uvedl, že není z hlediska § 242 IZ rozhodné, zda dlužník realizoval z prodeje nemovitostí zisk ve značné výši, pokud uhradil žalovanému částku 392.700 Kč bez ekonomického důvodu a aniž by žalovaný poskytl dlužníku nějaké plnění. Trval na právní kvalifikaci vztahu mezi dlužníkem a žalovaným, zastoupenými manželi Kindlerovými, jako osob si blízkých podle § 66a zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a trval dále na tom, že zprostředkovatelská smlouva byla uzavřena pouze na oko, žalovaný se na realizaci obchodu nezasloužil a neunesl důkazní břemeno o opaku. O bezdůvodné obohacení se nemohlo jednat, smlouva o zprostředkování byla formálně platná, postrádala však kauzu, proto plnění z ní musí být kvalifikováno jako úmyslně zkracující. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 14.5.2014, č.j.-146 potvrdil rozsudek soudu I. stupně. K dovolání podanému žalovaným rozhodl Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 23.4.2015, č.j. MSPH 59 INS 10401/2011, 159 ICm 362/2013, 29 ICdo 81/2014-184, jímž rozsudek Vrchního soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že nemá za správný právní názor odvolacího soudu, že lze považovat společnost s ručením omezeným za osobu blízkou jiné společnosti s ručením omezeným jen proto, že jednatel jedné z nich je manželem jednatelky druhé z nich a pro poměry upravené insolvenčním zákonem není důvod na tomto závěru nic měnit ani s přihlédnutím k zásadám insolvenčního řízení, když nepovažuje za přiléhavý poukaz odvolacího soudu na § 5 písm. a) IZ . Dále vyjádřil závazný právní názor k otázce vědomosti a úmyslu žalovaného zkrátit věřitele dlužníka tak, že z toho, že šlo o právní úkon ekonomicky nevýhodný pro majetkovou podstaty dlužníka, který navíc vzhledem ke znalostem dlužníka nepředpokládal odpovídající aktivitu žalovaného, však závěr, že v úmyslu zkrátit věřitele dlužníka jednal i žalovaný, též bez dalšího neplyne a poukázal k rozdílu mezi nedbalostí a úmyslem na rozsudek NSČR ze dne 25.9.2014, sp.zn. 21 Cdo 2811/2013, uveřejněný pod číslem 24/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. 159 ICm 362/2013 (MSPH 59 INS 10401/2011) Žalovaný v podaném vyjádření učiněném po rozhodnutí dovolacího soudu uvedl, že v dané věci není prostor pro aplikaci § 242 IZ a zopakoval, že žalovaný není a nebyl osobou blízkou dlužníku a netvoří s ním koncern, že žalobce v řízení neprokázal, že by byl žalovanému znám žalobcem tvrzený úmysl dlužníka zkrátit věřitele, což vyjádřil dovolací soud ve svém rozhodnutí. Odvolací soud znovu přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 211, § 212, § 212a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 7 a § 161 IZ a vázán právním názorem dovolacího soudu dospěl k těmto závěrům: Podle § 239 IZ odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízení probíhá o téže věci řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízení pokračovat (odst. 1). (3) Insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne (odst. 3). Odvolací soud ověřil, že k podání žaloby došlo v prekluzivní lhůtě 1 roku od zjištění úpadku dlužníka podle § 239 odst. 3 IZ, pokud byla žaloba podána u insolvenčního soudu dne 1.2.2013 a ke zveřejnění rozhodnutí o úpadku dlužníka došlo dne 6.2.2012. Rovněž tak propadná lhůta 5 let od namítané odporovatelnosti úmyslně zkracujících právních úkonů dlužníka do doby podání žaloby neuplynula vzhledem k uzavření smlouvy o zprostředkování dne 15. 6. 2006 a k zahájení insolvenčního řízení dlužníka dne 15.6.2011. Při novém posouzení, zda dlužník svým jednáním naplnil skutkovou podstatu úmyslně zkracujícího úkonu podle § 242 odst. 1 IZ tím, že úmyslně zkrátil uspokojení svých věřitelů, tento úmysl byl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám, vyšel odvolací soud z obsahu spisu a z obsahu odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR, jímž je vázán. Na rozdíl od jiných skutkových podstat není pro posouzení neúčinnosti úmyslně zkracujícího úkonu dle § 242 odst. 1 IZ rozhodná existence úpadku dlužníka v době namítaného právního úkonu a není ani rozhodné, zda se namítaným právním úkonem dostalo dlužníku přiměřeného protiplnění. Nemá proto význam podrobně zkoumat, zda a v jakém rozsahu vyvinul žalovaný ve prospěch dlužníka aktivitu směřující k obstarání kupujícího a zda mu tím eventuálně poskytl nějakou ekonomickou výhodu, nýbrž zásadní je, jednal-li dlužník v úmyslu zkrátit své věřitele a tento úmysl byl žalovanému znám nebo mu musel být znám. V daném případě dovozoval žalobce úmysl zkrátit své věřitele z formálně platného právního úkonu dlužníka spočívající v uzavření zprostředkovatelské smlouvy se žalovaným a 159 ICm 362/2013 (MSPH 59 INS 10401/2011) poskytnutí žalovanému na základě uzavřené zprostředkovatelské smlouvy finanční plnění, jež bylo podle tvrzení žalobce poskytnuto bez protiplnění vzhledem k časovému průběhu jednotlivých právních úkonů dlužníka, tj. uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní, zmocnění jednatele dlužníka TVINEX, s.r.o. ke všem jednáním směřujícím k uzavření kupní smlouvy, uzavření zprostředkovatelské smlouvy a vzápětí na to smlouvy kupní. Aniž by byla v řízení na jisto postavena bezúčelnost uzavření zprostředkovatelské smlouvy a aniž by bylo prokázáno, že pro majetkovou podstatu dlužníka neměl tento právní úkon žádné ekonomické opodstatnění tím, že žalovaný popřípadě nevyvinul žádnou aktivitu k uzavření kupní smlouvy ve prospěch dlužníka, mohlo by se jevit uzavření zprostředkovatelské smlouvy jako účelové jednání dlužníka tím, že byla uzavřena bezprostředně před uzavřením samotné kupní smlouvy, jíž předcházela smlouva o smlouvě budoucí kupní, k jejichž uzavření a k dalším právním krokům byl zmocněn jednat za TVINEX, s.r.o. jednatel dlužníka a musel být tedy obeznámen o úmyslu TVINEX, s.r.o. Jen v samotné podstatě zprostředkovatelské smlouvy však již nelze podle názoru dovolacího soudu spatřovat jednání žalovaného v úmyslu zkrátit věřitele a podle názoru odvolacího soudu nelze bezpochybně z podstaty této smlouvy bez dalšího dovozovat ani jednání dlužníka v úmyslu zkrátit věřitele. Na základě poukazu dovolacího soudu na rozdíly mezi nedbalostním jednáním a úmyslem odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.9.2014, sp.zn. 21 Cdo 2811/2013, uveřejněný pod číslem 24/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyšel dále odvolací soud mimo jiné z právní věty citovaného rozhodnutí, že Zavinění ve formě nepřímého úmyslu je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, a pro případ, že ji způsobí, s tím byl srozuměn. Na srozumění jednajícího se způsobením škody lze usoudit tehdy, jestliže jednající nepočítal s žádnou konkrétní okolností, která by mohla zabránit škodnímu následku, který si představoval jako možný, nebo jestliže spoléhal jen na okolnosti, které nebyly reálně způsobilé takovému následku zamezit. Zavinění ve formě vědomé nedbalosti je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji nezpůsobí. Pro účely rozlišení vědomé nedbalosti od nepřímého úmyslu je třeba hodnotit, zda důvody, pro které jednající spoléhá na to, že škodu nezpůsobí, mají charakter takových konkrétních okolností, které sice v posuzovaném případě nebyly způsobilé zabránit škodě (nešlo o přiměřené důvody), které by ale v jiné situaci a za jiných podmínek k tomu reálně způsobilé být mohly . V posuzované věci je situace taková, že aniž by byl v řízení prokázán přímý úmysl dlužníka při uzavření zprostředkovatelské smlouvy zkrátit uspokojení věřitelů, když o jeho nepřímém úmyslu lze jen spekulovat, avšak připustil-li by odvolací soud možnou úvahu o jeho úmyslu (ať již přímém či nepřímém) z okolností, za nichž došlo k uzavření zprostředkovatelské smlouvy, pak nepochybně nebyla splněna další podmínka, jež by opravňovala k závěru dle § 242 IZ o neúčinném právním úkonu dlužníka, a to vědomost žalovaného o úmyslném jednání dlužníka, kterou dle odvolacího soudu nelze dovodit ani se zřetelem ke všem okolnostem, za kterých k uzavření zprostředkovatelské smlouvy došlo. V řízení nebylo totiž řečeno, ani prokázáno, že by měl žalovaný jakoukoliv vědomost o tom, že byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, že byl jednatel dlužníka zmocněn TVINEX, s.r.o. k jednání a uzavření kupní smlouvy a že uzavření zprostředkovatelské smlouvy by mohlo být jen účelovým jednáním dlužníka s úmyslem zkrátit věřitele. Pokud nedošlo k uzavření zprostředkovatelské smlouvy mezi osobami navzájem si blízkými, jak dovodil dovolací soud s tím, že nelze na dlužníka a žalovaného pohlížet jako na osoby navzájem si blízké prostřednictvím svých jednatelů, nebo ve prospěch osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, jak předpokládá § 242 odst. 2 IZ, a pokud žádným hodnověrným způsobem vědomost žalovaného o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele v řízení prokázána nebyla, přičemž jen ze samé podstaty dojednané zprostředkovatelské smlouvy dovodit bez dalšího nelze, jak rovněž uvedl dovolací soud, a to i v případě, že by bylo v řízení nepochybně prokázáno, že žalovaný dlužníku žádné pro něho ekonomicky výhodné plnění neposkytl tím, že pro něj nevyvinul odpovídající aktivitu, jež by byla ekvivalentem zaplacené odměny, nelze nežli 159 ICm 362/2013 (MSPH 59 INS 10401/2011) uzavřít, že předpoklady pro kladné rozhodnutí o neúčinnosti úmyslně zkracujících právních úkonů podle § 242 IZ splněny nebyly. Odvolací soud přihlédl dále k tomu, že v řízení po rozhodnutí dovolacího soudu žalobce setrval na svých stanoviscích, dle nichž žalovaný nepřispěl svojí aktivitou k uzavření kupní smlouvy, ve shodě s dlužníkem jednal v úmyslu zkrátit uspokojení věřitelů dlužníka přijatým plněním bez protiplnění a na prokázání těchto svých skutkových tvrzení navrhoval provést nové dokazování. Odvolací soud z protokolu o jednání konaném dne 5.11.2013 u Městského soudu v Praze zjistil, že byl žalobce náležitě soudem I. stupně již dříve poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat svá tvrzení o tom, že žalovaný nepřispěl k obstarání kupce nemovitostí, že dlužník jednal s úmyslem zkrátit věřitele, že o úmyslu dlužníka žalovaný věděl. Žalobce, ač dříve náležitě soudem poučen, nenabídl jinou verzi svých tvrzení a doložil jen kopii společenské smlouvy TVINEX, s.r.o. na důkaz prodeje nemovitostí dlužníkem, o čemž však v řízení není pochyb, a setrval na svých stanoviscích a přes poučení soudu jiným relevantním tvrzením a důkazy v řízení neprokázal naplnění předpokladů pro závěr, že lze právní úkony dlužníka, ať již v podobě uzavření zprostředkovatelské smlouvy nebo v podobě poskytnutí finančních prostředků, považovat za neúčinné právní úkony vůči majetkové podstatě dlužníka ve smyslu § 242 IZ. Odvolací soud proto shledal, že nové návrhy žalobce na doplnění dokazování přednesené až v odvolacím řízení byly učiněny v rozporu s § 205a o.s.ř. (byť se tak stalo po kasačním rozhodnutí dovolacího soudu), když nebyly uplatněny před soudem I. stupně, jenž mu podal poučení podle § 118a o.s.ř.; uplatnění takových novinek až v odvolacím řízení vylučuje zásada neúplné apelace, jíž je odvolací řízení plně ovládáno. K podstatě sporu odvolací soud dodává, že měl-li žalobce za to, že se žalovanému vyplacením finančních prostředků bez event. protiplnění dostalo neoprávněného plnění na úkor dlužníka, mohl se domáhat jeho vydání pořadem práva u obecného soudu (tj. žalobou na plnění z bezdůvodného obohacení), nikoliv odpůrčí žalobou podanou podle § 242 IZ u soudu insolvenčního. Na základě výše uvedených úvah a veden právním názorem dovolacího soudu shledal proto odvolací soud odvolání žalovaného důvodným a podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil rozsudek soudu I. stupně včetně závislých výroků o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně a o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za podanou žalobu tak, že se žaloba zamítá. Podle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl odvolací soud o nákladech řízení před soudy obou stupňů a před dovolacím soudem tak, že procesně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení za soudní poplatek za odvolání proti nařízení předběžného opatření ve výši 1.000 Kč, za odvolání proti rozsudku ve výši 2.000 Kč, za dovolání ve výši 10.000 Kč, tj. 13.000 Kč, za účelně vynaložené náklady právního zastoupení podle § 9 odst. 4 písm. c) a § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve výši 3.100 Kč/úkon a za náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč/úkon, celkem za řízení před soudem I. stupně, předchozí odvolací řízení, za dovolací řízení a za druhé odvolací řízení za 10 účelně vynaložených úkonů (převzetí věci, podání vyjádření ze dne 7.3.2013, 22.5.2013, 11.7.2013, 5.9.2013, účast na jednání 5.11.2013, 14.5.2015, podání dovolání 14.8.2015, vyjádření 13.10.2015, účast na jednání 23.11.2015) činí odměna 31.000 Kč plus režijní paušál 10x 300 Kč celkem 3.000 Kč, 1x 1.550 Kč za odvolání do předběžného opatření plus režijní paušál 300 Kč (náhradu hotových výdajů za 2 úkony účastníka bez právního zastoupení za odvolání proti rozhodnutí soudu I. stupně a vyjádření 7.10.2014 učiněná před účinností vyhl. č. 254/2015 Sb. ke dni 1.7.2015 nelze přiznat), DPH sazbou 21% z částky 35.850 Kč činí, 7.528,50 Kč, celkem náklady za tato řízení činí 56.378,50 Kč. 159 ICm 362/2013 (MSPH 59 INS 10401/2011)

https://rejstriky.finance.cz/firma-n-s-p-s-r-o-27232964

N.S.P. s.r.o. Praha 1 IČO 27232964 kontakty (23.10.2018) | Finance.cz N.S.P. s.r.o. Praha 1 IČO: 27232964 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu N.S.P. s.r.o., která sídlí v obci Praha 1 a bylo jí přiděleno IČO 27232964. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma N.S.P. s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem N.S.P. s.r.o. se sídlem v obci Praha 1 byla založena v roce 2005. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 3 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců . Základní údaje o N.S.P. s.r.o. IČO: 27232964 C 106393 27232964 N.S.P. s.r.o. Aktuální kontaktní údaje N.S.P. s.r.o. au4qrig CZ27232964 Kontakty na N.S.P. s.r.o. IČO: 27232964 Na příkopě 583/15, Staré Město, 110 00 Praha 1 27.5.2014 Praha 1 - Nové Město, Jungmannova 750/34, PSČ 11000 18.1.2011 - 27.5.2014 Praha 1, Krakovská 583/9, PSČ 11000 24.4.2006 - 18.1.2011 Praha 1, Jungmannova 34/750, PSČ 11000 4.7.2005 - 24.4.2006 Praha 1, Václavské náměstí 773/4, PSČ 11000 20.4.2005 - 4.7.2005 Na příkopě 583/15, Staré Město, 11000 Praha 1 Obory činností N.S.P. s.r.o. IČO: 27232964 činnost podnikatelských,finančních,organizačních aekonomických poradců 20.4.2005 pronájem nemovitostí,bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí,bytů a nebytových prostor 20.4.2005 Vedení firmy N.S.P. s.r.o. IČO: 27232964 Mgr. Barbora Bumanová 20.3.2006 Praha 5, Ostrovského 3167/36a, PSČ 15000 JUDr. Jan Rudolf 20.4.2005 - 10.3.2006 od 20.4.2005 do 27.2.2006 Mgr. Barbora Baumanová 10.3.2006 - 20.3.2006 Mgr. Barbora Bumanová Vlastníci firmy N.S.P. s.r.o. IČO: 27232964 Sbírka Listin N.S.P. s.r.o. IČO: 27232964 C 106393/SL 25 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 28.3.2013 16.8.2013 7.10.2013 1 C 106393/SL 24 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 28.3.2013 2.4.2013 9.4.2013 1 C 106393/SL 23 účetní závěrka r.2012 Městský soud v Praze 31.12.2012 2.4.2013 9.4.2013 13 C 106393/SL 22 účetní závěrka r.2011-příloha Městský soud v Praze 31.12.2011 23.7.2012 22.8.2012 9 C 106393/SL 21 účetní závěrka r. 2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 12.4.2012 19.4.2012 4 C 106393/SL 20 účetní závěrka za rok 2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 16.8.2011 17.8.2011 10 C 106393/SL 19 účetní závěrka r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 26.5.2010 27.5.2010 10 C 106393/SL 18 účetní závěrka 2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 2.6.2009 2.6.2009 12 C 106393/SL 17 ostatní -rozh.jed.společ. Městský soud v Praze 30.6.2008 15.7.2008 15.7.2008 1 C 106393/SL 16 účetní závěrka 2007-příloha Městský soud v Praze 31.12.2007 15.7.2008 15.7.2008 6 C 106393/SL 15 účetní závěrka 2007-VZZ Městský soud v Praze 31.12.2007 15.7.2008 15.7.2008 2 C 106393/SL 14 účetní závěrka 2007-rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2007 15.7.2008 15.7.2008 2 C 106393/SL 13 účetní závěrka 2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 14.6.2007 15.6.2007 10 C 106393/SL 12 ostatní -rozh.jed.společ. Městský soud v Praze 13.6.2007 14.6.2007 15.6.2007 1 C 106393/SL 11 účetní závěrka 2005 + rozh. jedin. spol. Městský soud v Praze 31.12.2005 19.6.2006 21.6.2006 11 C 106393/SL 10 ostatní rozhod. jedin. společ. Městský soud v Praze 10.4.2006 24.5.2006 1 C 106393/SL 9 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 27.2.2006 22.5.2006 4 C 106393/SL 8 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 27.2.2006 22.5.2006 2 C 106393/SL 6 ostatní - rozh. jed.spol. Městský soud v Praze 27.2.2006 22.5.2006 2 C 106393/SL 4 notářský zápis Nz 624/2005 Městský soud v Praze 8.12.2005 9.12.2005 11.1.2006 8 C 106393/SL 2 souhlas druhého manžela Městský soud v Praze 8.2.2005 1 C 106393/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 457/2004 Městský soud v Praze 17.8.2004 7 Hodnocení N.S.P. s.r.o. Výpis dat pro firmu N.S.P. s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy N.S.P. s.r.o., 27232964 na obchodním rejstříku výpis firmy N.S.P. s.r.o., 27232964 na živnostenském rejstříku výpis firmy N.S.P. s.r.o., 27232964 na Datových schránkách

http://www.elaw.cz/zprava/nejvyssi-spravni-soud-zrusil-pokutu-trebicskemu-obcanovi-ulozenou-mu-za-to-ze-na-svuj-dum-umistil-kamerovy-system-chranici-jeho-majetek

Nejvyšší správní soud zrušil pokutu třebíčskému občanovi uloženou mu za to, že na svůj dům umístil kamerový systém chránící jeho majetek | Judikatura | eLAW - právní portál Nejvyšší správní soud zrušil pokutu třebíčskému občanovi uloženou mu za to, že na svůj dům umístil kamerový systém chránící jeho majetek Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů v kauze třebíčského občana Františka Ryneše. Ten byl pokutován Úřadem za to, že si na svůj dům nainstaloval kamerový systém, kterým snímal dění na ulici před domem. Pan Ryneš tak učinil poté, co na něj a jeho dům opakovaně útočily neznámé osoby, napadaly jej fyzicky a opakovaně mu rozbíjely okna. Ve věci již dříve rozhodoval Soudní dvůr Evropské unie, který dne 11. 12. 2014 dovodil, že evropská směrnice o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je na věc pana Ryneše aplikovatelná. Z toho Nejvyšší správní soud dovodil, že se na kauzu pana Ryneše vztahuje i český zákon o ochraně osobních údajů, a neaplikuje se tedy výjimka, která mimo rozhodovací pravomoc Úřadu postavila zpracování osobních údajů výlučně pro osobní potřebu. Přesto Nejvyšší správní soud rozhodl, že pan Ryneš byl pokutován protizákonně a protiústavně. Až do konce roku 2014 totiž nebylo a nemohlo být lidem vůbec jasné, zda a kdy se vlastně na instalaci kamery na rodinný dům za účelem ochrany majetku a zdraví majitele domu aplikuje zákon o ochraně osobních údajů, včetně oznamovací povinnosti vůči Úřadu. „Na nyní řešenou věc se vztahoval v této otázce neurčitý český zákon, který měl svůj předobraz v obsahově obdobně neurčité normě práva Evropské unie. Soud si povšiml, že český zákon o otázce kamerových systémů naprosto mlčí, na rozdíl například od komplexního a obsahově vyčerpávajícího zákona rakouského. Na výklad otázky, kdy má majitel domu povinnost kameru Úřadu ohlásit, navíc panoval rozpor mezi jednotlivými členskými státy Unie, přičemž dokonce i vláda České republiky (společně s vládami řady dalších členských států Unie) měla v řízení před Soudním dvorem Evropské unie za to, že František Ryneš žádnou zákonnou povinnost vůbec porušit nemohl. V takovémto případě bylo na Úřadu, aby svou jednotnou rozhodovací praxí učinil původně nejasný zákon obsahově jednoznačným“, uvedl soudce zpravodaj v dané věci Zdeněk Kühn. Nejvyšší správní soud zjistil, že správní praxe Úřadu nejenom že výkladové pochybnosti neodstranila, ale naopak prohloubila, a to zcela rozpornými postupy v obdobných situacích. Proto nebylo možno ty, kteří si na vlastní rodinný dům nainstalovali kamerový systém, postihovat až do prosince 2014, kdy byla otázka výjimky z aplikovatelnosti zákona o ochraně osobních údajů definitivně rozřešena. Postup Úřadu byl tedy vůči panu Rynešovi v rozporu s čl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nejvyšší správní soud nesouhlasil ani s tím, že pan Ryneš porušil zákon o ochraně osobních údajů již jen tím, že kamerovým systémem, kterým se chránil proti opakovaným útokům vandalů, snímal i část protějšího domu včetně vchodu do domu. Soud zdůraznil, že kamerový systém byl nastaven efektivně, snímal tu část veřejného prostranství, z níž vycházely útoky na dům stěžovatele. Vysvětlení pana Ryneše, proč kamera zabírala ulici i vchod do protějšího domu, je přitom naprosto logické: pokud by byla kamera „sklopena“ a zabírala například jen obvodovou zeď jeho domu, funkce kamery by se míjela svým účinkem, neboť by potencionálního útočníka nikdy nezaznamenala. „Pokud Úřad dospěl k závěru, že jiná než sklopená kamera nebyla v dané situaci přípustná, je to smutný důkaz toho, že je naprosto odtržen od reálií běžného života“, řekl Kühn. Informace k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2015 sp.zn. 1 As 113/2012.

http://kraken.slv.cz/32Odo558/2005

32 Odo 558/2005 Datum rozhodnutí: 05.06.2006 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce M. K., podnikatele, proti žalované K. A. spol. s r.o., o zaplacení 157 692,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 Cm 511/99, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. června 2004, č.j. 8 Cmo 307/2002-62, takto: Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. února 2002, č.j. 41 Cm 511/99-43, uložil žalované zaplatit žalobci 157 692,20 Kč spolu s 0,05 % úrokem z prodlení denně od 13. 12. 1996 do zaplacení. Dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo č. 125/96 ze dne 15. 11. 1996, jejíž předmětem bylo provedení pokládky zámkové dlažby a osázení silničních a zahradních obrub, nikoliv však hutnění podloží, jak tvrdila žalovaná, což potvrzoval i zápis ve stavebním deníku i cena uvedená ve faktuře a soupis provedených prací a dodávek. Vyšel ze zjištění, že dne 12. 12. 1996 byl podepsán mezi účastníky protokol o předání a převzetí díla, v němž žalovaná svým podpisem potvrdila, že dílo bylo žalobcem provedeno bez závad a nedodělků, proto dovodil, že žalobce svůj závazek ze smlouvy o dílo splnil a jeho požadavek na zaplacení provedených prací vyfakturovaných fakturou č. 960310145 částkou 157 692,20 Kč splatnou dne 12. 12. 1996 je důvodný, a žalovanému uložil zaplatit žalobci za provedené dílo požadovanou částku a z důvodu prodlení se zaplacením i úroky z prodlení ve smyslu § 369 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 502 obch. zák. Obranu žalované týkající se reklamace vad provedeného díla posoudil tak, že reklamace nebyla uplatněna bez zbytečného odkladu ve smyslu § 562 obch. zák., neboť první zmínky o tom, že žalovaná reklamovala určité vady jsou v dopise žalobce z 29. 5. 1997 a konkrétní reklamace byla datována až 17. 11. 1997, a navíc bez toho, že by byl uveden způsob možného odstranění vad. Pokud žalovaná namítala vadnost díla ve spojení s vadným provedením hutnění podloží, dospěl soud k závěru, že nebylo-li úkolem žalobce hutnění provést, musela jej logicky provést žalovaná, proto není ani v tomto směru dána odpovědnost žalobce za vady díla. Uzavřel, že z dokazování, zejména ze zápisu ve stavebním deníku, ani nevyplývalo, že by žalobce žalovanou na nevhodnost podloží neupozornil a že by tak nesplnil svoji povinnost provést dílo s odbornou péčí. Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 1. června 2004, č.j. 8 Cmo 307/2002-62, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil; zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vycházeje ze zjištění, že cena prací se stala splatnou dne 12. 12. 1996 a vady se podle tvrzení žalované projevily na jaře 1997, a že žalovaná si nechala opravit vady jiným subjektem společností L., dovodil, že nepřichází v úvahu postup podle § 439 odst. 4 ve spojení s § 564 obch. zák., neboť se nejednalo o situaci, že vady nebyly odstraněny, a mohlo tak vzniknout ve smyslu uvedených ustanovení právo zadržet část ceny díla, rovnající se slevě z ceny díla. Odvolací soud konstatoval, že žalovaná mohla vyčíslit a uplatnit nárok na slevu a pohledávku ve výši slevy započítat vůči žalobcem uplatněné pohledávce na zaplacení ceny díla, ale ze skutkových zjištění vyplynulo, že žalovaná nic takového neučinila. Dokonce ani v průběhu odvolacího řízení nespecifikovala žalovaná výši konkrétní částky za jí tvrzené odstranění vad díla, přičemž jak žalobce, tak i žalovaná shodně uvedli, že nárok na slevu v konkrétní výši žalovaná po žalobci v průběhu řízení a ani před ním nikdy nepožadovala. Pokud se soud prvního stupně podrobně věnoval obraně žalované, zjišťoval-li, zda bylo povinností žalobce provést hutnění podlaží, a zda žalobce za vady odpovídá a byly reklamovány včas, považoval odvolací soud v tomto směru dokazování za nadbytečné. Uzavřel, že jestliže žalobce jako vzájemný návrh neuplatnil nárok na odstranění vad díla, ani formou vzájemného návrhu, ani nenamítl k započtení svou zcela konkrétní a určitou pohledávku, kterou vůči žalobci má z titulu nároku na slevu z ceny díla, pak závěr o tom, zda žalobce za vady žalovaným tvrzené odpovídá či neodpovídá, považoval pro rozhodnutí o zaplacení žalobcem požadované částky za právně irelevantní. Pokud však žalobce pro žalovanou práce podle smlouvy o dílo v rozsahu podle smlouvy provedl a žalovaná je ve sjednané lhůtě splatnosti nezaplatila, uzavřel, že správně soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci požadovanou cenu díla a zároveň i úroky z prodlení pro nezaplacení ve lhůtě splatnosti. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání s tím, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, neboť řešilo právní otázku vztahující se k projednávané věci v rozporu s hmotným právem. Vytýká odvolacímu soudu, že nepřihlédl k jejímu tvrzení, že vady poskytnutého plnění - nerovnost položené dlažby - vznikly v důsledku nesprávně použitého a zhutněného podloží, když hutnění podloží bylo povinností žalobce, a i kdyby nebylo, nemohl by žalobce ani tak být ve smyslu § 561 obch. zák. zbaven odpovědnosti za vady. Je přesvědčena, že závěr odvolacího soudu nekoresponduje s § 439 obch. zák. Byť v řízení po žalobci odstranění vad díla neuplatňovala, učinila tak proto, že žalobce svoji odpovědnost za vady odmítal, a byla tak nucena si z tohoto důvodu zajistila odstranění vady jiným subjektem. Jestliže poté odmítala uhradit zbývající část díla, bylo možno právě tuto částku považovat za přiměřenou slevu, o níž kupující může kupní cenu ve smyslu § 439 odst. 2 obch. zák. snížit. Je přesvědčena, že při nesporné existenci vad poskytnutého plnění, které žalobci oznámila, nebylo nutné, aby uplatnila vůči žalobci námitku započtení slevy oproti neuhrazené části ceny díla, a odvolací soud pochybil, pokud úspěšnost obrany žalované na uplatnění námitky započtení vázal. Dovolatelka navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně byl zrušen a věc byla soudu prvního stupně vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen opět o. s. ř. ) po zjištění, že dovolání žalované bylo podáno včas (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) a je řádně zastoupena advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), nejprve zkoumal, zda je dovolání přípustné. V dané věci je třeba při přezkoumání právního závěru odvolacího soudu poukázat především na skutkové závěry obou soudů, z nichž soudy vyšly při právním posouzení věci. Odvolací soud vyšel ze skutkového zjištění soudu prvního stupně, že žalovaná ve zprávě o vadách ze dne 17. 11. 1997 neuplatnila vůči žalobci způsob možného odstranění vad. Ze skutkových zjištění rovněž nevyplývá, že by žalovaná bez zbytečného odkladu, nebo i později, oznámila žalobci zvolený nárok z vad díla. V průběhu řízení a rovněž ani v dovolání žalovaná netvrdila a ani nenavrhla důkaz o tom, že vůči žalobci uplatnila nárok na přiměřenou slevu z ceny díla ve výši 157 692,20 Kč, toto pouze nesprávně dovozuje ze skutečnosti, že žalovanému bez provedené volby nároku z vad díla nezaplatila doplatek ceny díla v této výši, který byl splatný dne 12. 12. 1996. Jestliže žalovaná, jak tvrdí v dovolání (i když soud prvního stupně dospěl k opačnému závěru), oznámila žalobci vady včas, avšak neoznámila bez zbytečného odkladu žalobci zvolený nárok, tj. právo na zaplacení slevy z ceny díla v přiměřené výši, má žalovaná pouze nároky z vad jako při nepodstatném porušení smlouvy (§ 436 odst. 3 obchod. zák.). Podle této zákonné fikce dokud žalovaná neuplatnila vůči žalobci nárok na slevu z ceny díla, byl by žalobce při splnění dalších předpokladů odpovědnosti za vady nebo ze záruky, povinen odstranit vady jejich opravou (§ 437 odst. 2 obchod. zák.). Žalovaná však místo svého práva požadovat po žalobci přiměřeno slevu z ceny díla, odstranila vady díla prostřednictvím třetí osoby a žalobci neuhradila požadovaný doplatek z ceny díla. Dospěl-li proto za uvedené situace odvolací soud k závěru, že žalovaná neprokázala existenci způsobilé pohledávky k započtení ve smyslu § 358 obchod. zák. a § 580 obč. zák. (oprávněnost nároku žalované na přiměřenou slevu ve vymáhané výši) a že rovněž neprokázala existenci jednostranného úkonu žalované, kterým by žalovaná odečetla slevu z ceny díla a poskytla tak žalobci možnost vznést námitku v případě, že vada nebyla včas oznámena ve smyslu § 428 a 435 obchod. zák., v rozporu s hmotným právem, jak mu vytýká dovolatelka, nepostupoval. Žalovaná neučinila vůči žalobci žádný úkon směřující k započtení zcela konkrétní a určité pohledávky z titulu nároku na slevu z ceny díla, když tuto pohledávku ani nijak určite nespecifikovala. Předmětem započtení může být totiž ve smyslu § 37 obč. zák. jen pohledávka určitá, o jejíž existenci není pochyb. Právní závěr o povinnosti žalované zaplatit žalobci požadovanou cenu díla a zároveň i úroky z prodlení pro nezaplacení ve lhůtě splatnosti, tak není v rozporu s hmotným právem. Za situace, kdy žalovaná pokračovala v prodlení se zaplacením splatného doplatku ceny díla, aniž u žalobce uplatnila právo na slevu, a před podáním žaloby nechala předmětné dílo opravit třetí osobou, zaniklo žalované případné právo zadržet určitou část ceny díla (tzv. zádržné) ve smyslu § 434 odst. 4 obchod. zák., bylo tak nadbytečné, jak správně dovodil odvolací soud, zabývat se oprávněností nároku žalované odstranit vadu díla žalobcem (zda žalobce odpovídá za uplatněnou vadu díla, jak namítá dovolatelka), neboť toto právo zaniklo pro nemožnost plnění ve smyslu § 575 a násl. obč. zák. a § 352 obchod. zák. Obchodní zákoník pak neřeší otázku možnosti náhrady nákladů vzniklých provedením opravy, kterou si za úplatu sjednala žalovaná u třetí osoby. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. V Brně 5. června 2006

https://www.finreditel.cz/33/zmeny-v-zakone-o-danich-z-prijmu-v-roce-2020-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EmFFd3bBfod8gTlS6dN7u0Q/?serp=1&version_year=2017&uri_view_type=18

V následujícím textu přinášíme přehled nejdůležitějších změn v zákoně o daních z příjmů se zmínkou toho, co platí již od konce minulého roku, ale především se zaměřením na změny, které platí v roce letošním či budou platit od ledna 2018, a to v souvislosti s daňovým balíčkem, daným zákonem č. 170/2017 Sb. (na základě sněmovního tisku 873). Součástí zákona o evidenci tržeb je i ustanovení o tzv. účtenkové loterii o věcné nebo peněžní ceny, kterou může pořádat MF a které se budeme moci zúčastnit zasláním účtenky. Pokud by taková akce byla realizována, pak bude výhra pro příjemce osvobozena od daně z příjmů (pro fyzickou osobu podle § 4 odst. 1 písm. f) ZDP, pro právnickou osobu podle § 19 odst. 1 písm. zg) ZDP). u zaměstnance se navyšuje osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem (v úhrnu spoření na penzi a soukromého životního pojištění) z částky 30 000 Kč/ročně na 50 000 Kč/ročně (viz § 6 odst. 9 písm. p) ZDP), a V tomto směru je také schválena zpětně pro rok 2017 změna v § 38l odst. 1 písm. h) ZDP (zákonem č. 170/2017 Sb.), a to tak, že potvrzení od penzijní společnosti bude muset obsahovat nikoliv celkovou zaplacenou částku, ale přímo úhrn části zaplacených měsíčních příspěvků, které v jednotlivých měsících přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek, tj. bude obsahovat částku, o kterou lze snížit základ daně. i nadále existuje „obecné” osvobození výher z reklamních soutěží nebo reklamního slosování, je-li výhra v hodnotě do 10 000 Kč (§ 4 odst. 1 písm. f) ZDP), i nadále budou výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, budou-li ostatními příjmy, podléhat srážkové dani (přesun z § 10 odst. 1 písm. h) ZDP do § 10 odst. 1 písm. ch) ZDP je čistě formální), - z tomboly s herní jistinou do 100 000 Kč podle zákona upravujícího hazardní hry, - z hazardní hry provozované na základě ohlášení podle zákona upravujícího hazardní hry, nebylo-li její provozování obecním úřadem zakázáno, - z hazardní hry provozované na základě základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, nebo - z hazardní hry provozované na základě právních předpisů obdobných zákonu upravujícímu hazardní hry vydaných v JČS EU nebo státě tvořícím EHP. Od 1. 1. 2017 nabyla účinnosti také změna daná novelou č. 454/2016 Sb. (dle sněmovního tisku č. 866), která vrací vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů osvobození některých příspěvků, které jim bylo odebráno od roku 2012. Jde o osvobození výsluhových náležitostí a v případě vojáků z povolání i služebního příspěvku na bydlení. Osvobození nově upravuje § 4 odst. 1 písm. o) ZDP. 3. Daňový balíček a jeho aplikace Zpoždění v projednávání balíčku daňových změn pro rok 2017 způsobilo, že většina ze změn bude použitelná až od zdaňovacího období započatého po 30. 6. 2017, neboť novela je účinná od 1. 7. 2017. V dalším budeme přednostně zmiňovat novinky, které se aplikují již pro rok 2017, přičemž problematiku dělíme na pět částí: změny pouze pro fyzické osoby (ad 4) změny pouze pro právnické osoby (ad 5) změny v daňových a nedaňových nákladech a u finančního leasingu (ad 6) změny u majetku a jeho odpisování (ad 7) ostatní změny (ad 8). 4. Daňový balíček – změny pouze pro fyzické osoby Až od roku 2018 bude účinné rozšíření v § 3 odst. 3 ZDP u nepeněžního příjmu z opakujícího se plnění na dobu neurčitou nebo dobu života nebo delší než 5 let (které je oceňováno jako pětinásobek ročního plnění) o nepeněžní příjem z trvajícího plnění po takto dlouhou dobu. Bohužel nejde jen o slovíčkaření, důvodová zpráva říká, že se má takto postihnout např. úrok z peněžitých zápůjček na 20 let, neboť prý majetkový prospěch z důvodu jejich neúročení vznikne prý hned na začátku. Už toto je hodně sporné, obzvláště při současných nízkých úrokových mírách, ještě více zarážející je fakt, že toto ustanovení postihne jen osoby s příjmy podle § 7 nebo § 10 ZDP. Pro případ zaměstnanecké zápůjčky by zůstalo „měsíční” danění (v doplněném § 6 odst. 9 písm. v) ZDP). Ze změn v § 4 ZDP bude zpětně od roku 2017 použitelná jen ta v § 4 odst. 1 písm. s) ZDP bodu 4, která způsobí, že osvobození příjmů z prodeje podílů v obchodní korporaci (po 5 letech držby) se bude moci aplikovat i na příjem odpovídající zvýšení nabývací ceny podílu peněžním plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace, pokud k němu došlo do 5 let od plnění. I nadále tak bude v tomto směru omezení pouze pro příjmy odpovídající zvýšení nabývací ceny nepeněžním plněním ve prospěch vlastního kapitálu. S účinností od roku 2018 se bude stejně jako při osvobození prodejů nemovitých věcí zohledňovat do časového testu i doba vlastnictví zůstavitelem v případě zděděných podílů od přímého příbuzného a manžela. A obdobná úprava je doplněna také pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů po 3 letech držby, tedy do osvobození v § 4 odst. 1 písm. x) ZDP. Změna § 4 odst. 1 písm. w) ZDP naopak zpřísní podmínky pro osvobozený prodej cenných papírů a podílů připadající na podílový list při jeho zrušení, je-li příjem v úhrnu do 100 000 Kč. Osvobození se od roku 2018 nebude týkat příjmů Od roku 2018 se opět změní § 4a písm. j) ZDP, upravující podmínky osvobození u zdravotně handicapované osoby, která obdržela dar na vzdělávání, změnu kvalifikace apod.: potvrzuje se, že nepoužité prostředky budou příjmem podle § 10 ZDP v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny. Všechny změny u závislé činnosti budou aplikovány od roku 2018. Jde o tyto změny: Ustanovení § 6 odst. 4 ZDP upravující zdanění vybraných příjmů srážkovou daní, bylo dosud použitelné jen u dohod o provedení práce do 10 000 Kč/měsíc). Nově se obdobně bude postupovat pro příjmy malého rozsahu, tj. příjmy v úhrnné výši nepřesahující u jednoho zaměstnavatele (plátce) částku 2 500 Kč/měsíc. Benefit spočívající v možnosti hradit (ze zisku, FKSP, sociálního fondu, jako nedaňový výdaj) mj. použití zdravotnických zařízení (v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP) bude rozšířen o: Prohlášení zaměstnance pro svého zaměstnavatele (podle § 38k odst. 4 a 5 ZDP) bude přípustné i v jiných formách než papírové podobě, např. v elektronické podobě. Učiněno musí být ale prokazatelně (avšak ne nutně s elektronickým podpisem). Změny v prohlášení musí zaměstnanci ohlašovat nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, anebo nově poslední den kalendářního měsíce, v němž bylo o změně rozhodnuto. Druhá změna pro podnikatele, která se bude aplikovat až od roku 2018, příliš povedená není. Zákonodárce se snažil vyřešit problém, jak má postupovat poplatník, který vede účetnictví a v přiznání uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Ačkoliv totiž z § 23 odst. 2 ZDP a § 21h ZDP vyplývá, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy podle právních předpisů upravujících účetnictví, tvrdí se v pokynu GFŘ D-22, že takový podnikatel musí vycházet z příjmů, nikoliv ze svých výnosů. Novela (s cílem tento názor správce daně podpořit) doplnila do § 7 odst. 8 ZDP, že se „pro účely odstavce 7 příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou”. Problém je ale v tom, že § 7 odst. 7 ZDP, kterého se novinka týká, hovoří jen výdajové stránce, nikoliv o příjmové stránce. Od roku 2017 bude možné použít i změny v § 7a ZDP u daně stanovené paušální částkou. Novela říká, že požádat o stanovení daně paušální částkou bude nově možné i v případech: Vzhledem k tomu, že běžný termín pro podání žádosti (31. 1.) již dávno vypršel, obsahují přechodná ustanovení možnost podat žádost do 31. 5. 2017. Správce daně pak výjimečně rozhodne za rok 2017 do 15. 9. 2017 (standardní termín je do 15. 5.). Vzhledem k nabytí účinnosti novely (zákon č. 170/2017 Sb. je účinný od 1. 7. 2017) však nepředpokládáme, že by prodloužený termín někdo využil. V ustanovení § 8 ZDP, upravujícím příjmy z kapitálového majetku, se zpětně pro 2017 bude aplikovat jediná změna: v ustanovení § 8 odst. 7 ZDP, řešícího výdaje v případě zdanění plnění ze soukromého životního pojištění, novela zohlednila u příjmu z odkupného fakt, že při předčasné výplatě je příspěvek zaměstnavatele zdaněn, a proto se do výdajů bude moci zahrnout, aby nedocházelo k opětovnému zdanění. Další změnou, tentokráte účinnou až od roku 2018, je rozšíření příjmů v § 8 odst. 1 písm. a) ZDP o příjmy z podílového fondu, je-li v něm podíl představován cenným papírem. Nyní na chvíli „předběhneme” a zmíníme změnu u právnických osob, kdy v § 17a odst. 2 písm. f) ZDP dochází k zpřesnění definice rodinné fundace, kterou se kromě nadace bude rozumět i nadační fond, pokud podle jejich zakladatelského jednání slouží nebo svou činností směřují k podpoře osob blízkých zakladateli nebo nově i k podpoře samotnému zakladateli. Takové právnické osoby nejsou od roku 2014 veřejně prospěšnými poplatníky a nevztahují se na ně výhody daňově neziskových subjektů. § 8 odst. 1 písm. i) ZDP, který bude nově vedle plnění ze zisku ze svěřenského fondu zahrnovat mezi příjmy z kapitálového majetku i plnění ze zisku z rodinné fundace (obojí se zdaní srážkovou daní), a Daňového zvýhodnění na dítě Osoby s dětmi ale již nepotěší další novinky, které se budou aplikovat až od roku 2018: V § 35c odst. 1 ZDP je doplněno, že v případě více dětí ve společně hospodařící domácnosti se již nebudou posuzovat všechny vyživované děti dohromady, ale samostatně vyživované děti každého z poplatníků. To např. u druha a družky, kteří mají jedno společné dítě a každý po jednom z prvního manželství, způsobí, že ačkoliv jsou v domácnosti tři děti, zvýhodnění bude možné čerpat jen v základní výši na jedno z dětí a ve výši na druhé dítě u zbylých dvou. Podle upraveného § 35c odst. 4 ZDP se pro dosažení nároku na daňový bonus bude dosažení šestinásobku minimální mzdy brát pouze z příjmů ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti (příjmy z kapitálového majetku či z nájmu už se nezohlední). Do § 38ga ZDP týkajícího se daňového tvrzení podávaného osobou spravující pozůstalost za zemřelou fyzickou osobu (za období od smrti do vyřešení dědictví) je od roku 2018 doplněno, že v takových tvrzeních bude nově možné uplatnit i slevy na zaměstnance (podle § 35 ZDP) odčitatelné položky na vědu a výzkum a na odborné vzdělávání (§§ 34 až 34h ZDP). 5. Daňový balíček – změny pouze pro právnické osoby Do § 23 odst. 2 písm. b) ZDP bylo se zpětnou účinností za zdaňovací období započaté 2017 doplněno, že se základ daně se určí z…

http://docplayer.cz/2569858-Vysoka-skola-technicka-a-ekonomicka-v-ceskych-budejovicich-institute-of-technology-and-business-in-ceske-budejovice.html

1 ZASÍLATELSTVÍ KAPITOLA 5 VŠEOBECNÉ ZASÍLATELSKÉ PODMÍNKY., KODEX ZASÍLATELE. INCOTERMS 2010 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice2 Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.3 VŠEOBECNÉ ZASÍLATELSKÉ PODMÍNKY Svaz spedice a logistiky České republiky jako odborná zájmová organizace vydává tyto podmínky ve smyslu 273 odst. 1 Obch. zák. Tvoří nedílnou součást zasílatelské smlouvy, kterou uzavírá příkazce se zasílatelem, pokud není mezi příkazcem a zasílatelem ujednáno jinak.4 ZASÍLATEL JE POVINNEN vykonávat svoji činnost s odbornou péčí a dbát, aby kvalitně, hospodárně a pečlivě uspokojil zájmy příkazce řádně pečuje o věci, které mu příkazce svěřil uschovává pro potřeby příkazce doklady, které získal při plnění zasílatelské smlouvy upozorňuje příkazce na zjevnou nesprávnost jeho pokynů při nebezpečí z prodlení obstarává dopravu tak, aby vyhovovala co nejvíce zájmům příkazce obstarává pojištění zásilky, pokud je to s příkazcem smluveno podává příkazci zprávu o škodě, která zásilce hrozí, nebo na ní již vznikla5 ZASÍLATEL JE OPRÁVNĚN Žádat, aby mu byl dán písemně příkaz k obstarání přepravy (zasílatelský příkaz), Prodat vhodným způsobem zásilku na účet příkazce, hrozí-li jí bezprostředně podstatná škoda, Požadovat na příkazci přiměřenou zálohu na náklady, spojené s plněním smlouvy a to dříve, než započne s jejím plněním, Žádat na příkazci smluvenou odměnu (úplatu), Uplatňovat zástavní právo na zásilce k zajištění všech svých nároků vzniklých ze zasílatelského poměru, Považovat pokyn, týkající se zboží za závazný pro sebe až do jeho odvolání příkazcem,6 Jednat dle vlastního uvážení, při zachování zájmu příkazce, zejména při volbě druhu dopravního prostředku a trasy, Neodporuje-li to smlouvě nebo nezakáže-li to příkazce, nejpozději do začátku uskutečňování přepravy, může zasílatel přepravu, kterou má obstarat, uskutečnit sám, Použije-li zasílatel k obstarání přepravy dalšího zasílatele (mezizasílatele), odpovídá při tom, jakoby přepravu obstaral sám, Organizovat dopravu, včetně volby způsobu přepravy.7 PŘÍKAZCE JE POVINNEN Dát zasílateli písemně příkaz k obstarání přepravy (zasílatelský příkaz) Jestliže hrozí zásilce bezprostřední podstatná škoda, po vyzvání zasílatelem okamžitě tomuto předat další pokyny, Zaplatit zasílateli smluvenou odměnu (úplatu) Dát zasílateli k dispozici správné údaje o obsahu zásilky a její povaze Upozornit včas zasílatele na veřejně-právní příp. celně-právní povinnosti spojené s přepravou zboží Poskytnout zasílateli při stornu příkazu k obstarání přepravy smluvenou odměnu (úplatu) po odečtení ušetřených výloh, Poskytnout zasílateli vedle smluvené odměny (úplaty) náhradu nutných a užitečných nákladů. Uhradit zasílateli náhradu nákladů a příslušnou odměnu (úplatu) za zpětnou dopravu zboží a pohledávky za dopravné, cla, daně a jiné poplatky.8 KODEX JEDNÁNÍ ZASÍLATELE Jeho znění bylo schváleno valnou hromadou Svazu spedice a logistiky ČR dne Zvlášť hrubé nebo opakované porušování zásad tohoto Kodexu je důvodem k vyloučení člena ze Svazu rozhodnutím valné hromady Svazu. Tvořen ze 3. článků: 1. poslání kodexu 2. zásady chování a jednání zasílatele 3. závěrečná ustanovení9 1. POSLÁNÍ KODEXU Zasílatelé sdružení ve Svazu spedice a logistiky České republiky se dohodli na dodržování ustanovení tohoto Kodexu s cílem: udržovat korektní obchodní vztahy členů Svazu spedice a logistiky ČR s jejich zákazníky a dodavateli služeb i mezi členy navzájem, posilovat důvěru veřejnosti k profesi zasílatele, Členství ve Svazu musí být zárukou odborné úrovně, spolehlivosti a vysoké kvality veškerých zasílatelských i doplňkových služeb, hájit a chránit zájmy členů Svazu spedice a logistiky.10 2. ZÁSADY CHOVÁNÍ A JEDNÁNÍ ZASÍLATELE a) Ve vzájemném vztahu se řídí členové Svazu spedice a logistiky zejména těmito zásadami: obchodní soutěž mezi sebou vedou čestným a poctivým způsobem, respektují pravidla hospodářské soutěže a obchodní zvyklosti, vyvarují se šíření nepravdivých, neúplných či zkreslených informací o svých konkurentech a jejich zaměstnancích, reklamu vedou pravdivě a v souladu se zásadami čestné soutěže.11 Členové Svazu spedice a logistiky přijímají zejména tyto závazky: dodržovat stanovy Svazu, ustanovení Všeobecných zasílatelských podmínek Svazu a dalších základních dokumentů schválených valnou hromadou Svazu, uzavírat odpovídající pojištění odpovědnosti zasílatele, zachovávat a respektovat obchodní tajemství a dodržovat pravidla obchodní etiky.12 Při jednání s obchodními partnery se členové Svazu řídí především těmito zásadami: uplatňování zdvořilého a korektního přístupu k obchodním partnerům, k sobě i ke svým zaměstnancům, řádné uzavírání zasílatelských i jiných smluv s přesným stanovením dodacích, platebních a dalších podmínek, dodržování platných právních norem českého právního řádu i podmínek mezinárodních smluv a dohod, respektování oprávněných nároků i obchodních zájmů partnerů a obchodního tajemství, řádné plnění veškerých závazků plynoucích z uzavřených smluv.13 INCOTERMS 2010 (MEZINÁRODNÍ PRAVIDLA PRO VÝKLAD DODACÍCH PODMÍNEK) Zabývají se vztahy plynoucí z uzavření kupní smlouvy a je platná od roku Dodací podmínky určují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího a řeší: přechod rizik (rizika spojené s dopravou), riziko poškození, zničení či ztráty zboží během dopravy, přechod nákladů (náklady spojené s dopravou), náklady na dopravu, skladování, celní a jiné poplatky, pojistné, místo přechodu rizik a nákladů.14 INCOTERMS 2010 (DOPLNĚNÍ OPORY!) Oproti předchozí verzi z roku 2000, která definovala 13 dodacích doložek (pravidel, parit) jich je v současnosti 11.15 SYSTÉM USPOŘÁDÁNÍ INCOTERMS 2010 Skupina E (EXW) Zboží je odvezeno kupujícím přímo ze závodu prodávajícího, kupující za něj stále odpovídá. Skupina F (FCA, FAS, FOB) Prodávající je zde vyzván k dodání zboží dopravci, kterého určí kupující. Skupina C (CFR, CIF, CBT, CIP) Prodávající musí zajistit přepravní smlouvu, bez toho aby na sebe přijal nebezpečí ztráty či poškození zboží. Skupina D (DAF, DES, DDU, DDP, DAT, DAP) Prodávající musí nést veškeré náklady a rizika spojená s celou trasou přepravy zboží.16 EXW Doložky pro všechny způsoby přepravy Ze závodu (Ex works) - Všechny druhy dopravy Prodávající nehradí hlavní přepravu17 FCA Vyplaceně dopravci (Free Carrier) - Všechny druhy dopravy Prodávající nehradí hlavní přepravu18 FAS Doložky pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu Vyplaceně k boku lodi (Free Alongside Ship) - Lodní doprava (námořní i říční) Prodávající nehradí hlavní přepravu19 FOB Doložky pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu Prodávající nehradí hlavní přepravu Vyplaceně loď (Free on Board) - Lodní doprava (námořní i říční)20 KATEGORIE D OBSAHUJE (VŠECHNY DRUHY DOPRAVY) DAT Dodání do překladiště (Delivered at terminal), DAP - Dodáním do místa určení (Delivered at place), DDP - S dodáním clo placeno (Delivered duty paid).21 CFR Doložky pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu Náklady a přepravné (Cost and Freight) - Lodní doprava (námořní i říční) Hlavní přepravu hradí prodávající22 CIF Doložky pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu CIF - Náklady, pojištění a přepravné (Cost, Insurance and Freight) - Lodní doprava (námořní i říční) Hlavní přepravu hradí prodávající23 CPT A CIP CPT - Přeprava placena do... (Carriage paid to...) - Všechny druhy dopravy CIP - Přeprava a pojištění placeny do... (Carriage and insurance paid to...) - Všechny druhy dopravy Doložky pro všechny způsoby přepravy Hlavní přepravu hradí prodávající24 DAT Dodání do překladiště nebo místa určení Doložky pro všechny způsoby přepravy Dodání do překladiště (Delivered at terminal),25 DAP Dodání do překladiště nebo místa určení Doložky pro všechny způsoby přepravy Dodáním do místa určení (Delivered at place)26 DDP Dodání do překladiště nebo místa určení Doložky pro všechny způsoby přepravy S dodáním clo placeno (Delivered duty paid) 27 28 29 Podobné dokumenty Incoterms 2000 Incoterms neboli Incoterms 2000 (z anglického International Commercial Terms) je soubor mezinárodních pravidel pro výklad nejvíce běžně používaných obchodních doložek v zahraničním obchodě. Více Doložky INCOTERMS upravují především Incoterms 2010 Účelem INCOTERMS je poskytnout soubor mezinárodních pravidel pro výklad nejvíce běžně používaných obchodních doložek v zahraničním obchodě. Jsou mezinárodně uznávané oficiální pravidla pro Více 1 EXW rizika náklady EXW (ex works) ZE ZÁVODU (ujednané místo) Náklady i rizika přecházejí okamţikem, kdy prodávající dá zboţí k dispozici kupujícímu ve svém závodě, skladu, továrně, atd. Parita vhodná Více VŠEOBECNÉ ZASÍLATELSKÉ PODMÍNKY. Všeobecné zasílatelské podmínky VŠEOBECNÉ ZASÍLATELSKÉ PODMÍNKY 601 odst. 1 Obchodního zákoníku (Zákon č. 513/91 Sb.) definuje zasílatelskou smlouvu takto: Smlouvou zasílatelskou se zavazuje zasílatel příkazci, že mu vlastním jménem Více INCOTERMS 2000. Pro jakýkoliv způsob dopravy: 1 INCOTERMS 2000 1.1 ÚČEL INCOTERMS INCOTERMS (International Commercial Terms - Mezinárodní obchodní podmínky) představují soubor mezinárodních pravidel pro výklad nejvíce používaných obchodních doložek Více SSL Svaz spedice a logistiky České republiky Všeobecné zasílatelské podmínky SSL Svaz spedice a logistiky České republiky Všeobecné zasílatelské podmínky Vydání 2005 601 odst. 1 Obch. zák. č. 513/91 Sb. definuje zasílatelskou smlouvu takto: Smlouvou zasílatelskou se zavazuje zasílatel Více Všeobecné zasílatelské podmínky Všeobecné zasílatelské podmínky Tomáš Dvořák V Angreštovně 388 Brandýsek 27341 1. Zasílatel je povinen 1.1.Zasílatel je povinen vykonávat svoji činnost s odbornou péčí a dbát, aby kvalitně. hospodárně Více EXW (jakýkoliv druh dopravy) FCA (jakýkoliv druh dopravy) ZASÍLATELSTVÍ KAPITOLA 6 STRATEGIE ZASÍLATELSKÉ FIRMY A CENOVÁ POLITIKA. KALKULACE NÁKLADŮ A TVORBA CEN. KALKULAČNÍ PODKLADY, FAKTURACE, TVORBA CENY. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Více Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky ŘÍZENÍ OBCHODU. Ing. Pavla Břečková, Ph.D. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky ŘÍZENÍ OBCHODU Ing. Pavla Břečková, Ph.D. [email protected] ŘÍZENÍ OBCHODU 6 přednášek + 6 cvičení, Z/Zk 1. Podnik a jeho struktura. Obchod a jeho role v podniku. Více Přednáška č.10. Cenová politika v mezinárodním marketingu Přednáška č.10 Cenová politika v mezinárodním marketingu Pojem mezinárodní cenová politika Cena - je peněžní částka účtovaná za výrobek službu nebo jeho hodnotu, kterou zákazníci mění za užitek z užívání Více ŘÍZENÍ OBCHODU [N_ROb] [email protected] Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky ŘÍZENÍ OBCHODU [N_ROb] Ing. Pavla Břečková, Ph.D. Ing. Pavla Břečková, Ph.D. [email protected] Obsah přednášky Základní druhy obchodní dokumentace Smlouvy Více Svaz spedice a logistiky České republiky Všeobecné zasílatelské podmínky Svaz spedice a logistiky České republiky Všeobecné zasílatelské podmínky Vydání 2014 Svaz spedice a logistiky České republiky jako odborná a zájmová organizace vydává ve smyslu 1751 odst. 3 zákona č. 89/2012 Více Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice EXW ZE ZÁVODU (...ujednané místo) "Ze závodu" znamená, že prodávající splní svou povinnost dodávky, jestliže dá kupujícímu zboží k dispozici ve svém závodě nebo v jiném jmenovaném místě (např. v podniku, Více Právní úprava v přepravě Právní úprava v přepravě Národní právní úprava + multilaterální dohody Multilaterální dohody mají přednost před právní úpravou Řím I Silniční Železniční Letecká Námořní Základní právní předpisy v silniční Více RÁMCOVÁ ZASÍLATELSKÁ SMLOUVA SMLUVNÍ VZTAHY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů Více Dodací podmínky kupních / jiných smluv, INCOTERMS 2010-2013 Dodací podmínky kupních / jiných smluv, INCOTERMS V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U N I V E R Z I TA V O PAV Ě O K R E Více Zasílatelství, přeprava Nový občanský zákoník 89/2012 Sb. SMLUVNÍ VZTAHY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů Více Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera. Přepravní systémy kusových zásilek Marie Jedličková Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Přepravní systémy kusových zásilek Marie Jedličková Bakalářská práce 2011 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny Více 1.18. Druhy obchodněprávních smluv smlouva kupní, o dílo, o dopravních službách Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Autor: Ing. Jaroslava Pospíšilová Datum vytvoření: 4. ledna 2013 Ročník: druhý Předmět Více LOGISTICKÉ ČINNOSTI VE VAZBĚ NA NEHMOTNÉ OPERACE Téma 10 LOGISTICKÉ ČINNOSTI VE VAZBĚ NA NEHMOTNÉ OPERACE 1. Spediční činnosti Patří k těžišti logistiky Zasílatelé mají široké možnosti při logistickém řízení. V současné době představuje spedice neboli Více Obecně ke vzniku smlouvy Vznik kupní smlouvy, práva a povinnosti stran, INCOTERMS Obecně ke vzniku smlouvy Vznik kupní smlouvy, práva a povinnosti stran, INCOTERMS Smlouva (2-str. PÚ) vzniká na základě návrhu (nabídka, objednávka) přijetí Samotný proces může nabývat mnoho variant mezi Více Smlouva o přepravě nákladu Smlouva o přepravě nákladu uzavřená podle 765 a násl. občanského zákoníku Níže uvedeného dne, měsíce a roku smluvní strany... IČ. se sídlem. jejímž jménem jedná (dále jen odesílatel ) a... IČ... se sídlem... Více Dodací doložky INCOTERMS, zahraniční obchod z pohledu uplatňování DPH a celních předpisů. Marek Reinoha poradce v oblasti cel a unijního obchodu Dodací doložky INCOTERMS, zahraniční obchod z pohledu uplatňování DPH a celních předpisů Marek Reinoha poradce v oblasti cel a unijního obchodu INCOTERMS 2010 DODACÍ DOLOŽKA OBECNĚ doložky INCOTERMS nejsou Více KUPNÍ SMLOUVA. uzavřená dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen občanský zákoník ) (dále jen smlouva ) KUPNÍ SMLOUVA uzavřená dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen občanský zákoník ) (dále jen smlouva ) Článek I. Smluvní strany Obec Chvalšiny Sídlo: Chvalšiny 38, Více Institut mezinárodního obchodu, dopravy a spedice, obecně prospěšná společnost INCOTERMS A DOPRAVA V ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ I. Dodací parita v kupní smlouvě určení dodací parity a způsobu dodání v nabídce, kupní smlouvě používání mezinárodně uznávaných doložek (INCOTERMS, RAFTD) ustanovení Více Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ZASÍLATELSTVÍ KAPITOLA 7 ORGANIZACE ZASÍLATELSKÉ FIRMY. JEDNOTLIVÉ ÚSEKY. INFORMATIKA VE FIRMĚ. SLUŽBY POSKYTOVANÉ ZASÍLATELEM. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology Více ve smyslu ust a násl. zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění tuto KUPNÍ SMLOUVU Preambule Všeobecné obchodní a smluvní podmínky firmy GRAITEC s. r.o. Platné od: 15/08/2014 A. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ A1. Tyto všeobecné obchodní a smluvní podmínky (dále jen VOP") upravují vztah mezi společností Více Operace v mezinárodním obchodě. Ing. Jaroslav Demel Přednáška č. 7 23. dubna 2015 Operace v mezinárodním obchodě Ing. Jaroslav Demel Přednáška č. 7 23. dubna 2015 Všeobecné podmínky a KS, realizace KS, poruchy KS, zánik KS Vybrané zvláštní operace v mezinárodním prostředí Všeobecné Více CLO A CELNÍ POLITIKA JUDr. Miroslav Kárník CLO A CELNÍ POLITIKA od A do Z clo a celnictví celní orgány v ČR celní režimy podle modernizovaného celního kodexu přílohová část 1. vydání edice právo Všechny právní předpisy, na Více OBCHODNÍ PODMÍNKY vydané ve smyslu 273 obchodního zákoníku OBCHODNÍ PODMÍNKY vydané ve smyslu 273 obchodního zákoníku Prodávající: SAMPRO, s.r.o. Zapsaná v obchodním rejstříku v Hradci Králové, oddíl C, vložka 21507 Zastoupena: Pavlem Krajčírem jednatelem společnosti Více Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav podnikové ekonomiky a managementu. Vývoz českého skla do zahraničí. Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav podnikové ekonomiky a managementu Vývoz českého skla do zahraničí Veronika Čápová Bakalářská práce 2014 1 2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto práci Více Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ZASÍLATELSTVÍ KAPITOLA 11 LOGISTIKA A ZASÍLATELSTVÍ. PROFESNÍ ORGANIZACE. FIRMY ZABÝVAJÍCÍ SE INFORMAČNÍMI SYSTÉMY V DOPRAVĚ A LOGISTICE SKLADOVÁNÍ. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Více Marketingové řízení zahraničního obchodu Katedra řízení podniku. Téma 4 logistické operace a formy podnikání na mezinárodních trzích Marketingové řízení zahraničního obchodu Katedra řízení podniku Téma 4 logistické operace a formy podnikání na mezinárodních trzích Pojem logistika plánování, provádění a kontrola pohybu(toku) a rozmístění Více a) Není-li dohodnuto kupujícím a prodávajícím jinak, jsou uvedené kupní ceny, vycházející z platného ceníku prodávajícího, účtovány v hotovosti. Všeobecné obchodní, dodací a servisní podmínky společnosti TONSTAV-SERVICE s.r.o. Společnost TONSTAV - SERVICE s.r.o., se sídlem v Českých Budějovicích, Okružní 630, PSČ 370 01, IČ: 63907887, zapsaná v Více Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Použití dodacích podmínek INCOTERMS v praxi mezinárodního obchodu Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra mezinárodního a evropského práva Diplomová práce Použití dodacích podmínek INCOTERMS v praxi mezinárodního obchodu Lucie Holakovská 2008 Prohlašuji, že jsem Více Dodací podmínky INCOTERMS v mezinárodním obchodě Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta Katedra obchodu a cestovního ruchu Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání Dodací podmínky INCOTERMS Více MATURITNÍ PRÁCE. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola dopravní, Praha 1, Masná 18 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola dopravní, Praha 1, Masná 18 Praha 1, Masná 18 PSČ 110 00 Obor vzdělání: Zaměření: 37-41-M/006 Provoz a ekonomika dopravy Zasilatelství MATURITNÍ PRÁCE Téma: Více V listopadovém čísle Newsletteru naleznete následující témata: V listopadovém čísle Newsletteru naleznete následující témata: 1. Obchodní podmínky INCOTERMS a jejich dopady do účetnictví... Strana 1 2. DPH zpřísnění požadavků na elektronická podání od 1. 1. 2016... Více SEMESTRÁLNÍ PRÁCE. Logistika a mezinárodní obchod. Téma: Dokumenty v mezinárodním obchodu. 2013/2014 Katedra oděvnictví SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Logistika a mezinárodní obchod Téma: Dokumenty v mezinárodním obchodu Vypracovala: Natálie Zipserová 2013/2014 Katedra oděvnictví ANOTACE Tato semestrální práce je zaměřena na mezinárodní Více VŠEOBECNÉ NÁKUPNÍ PODMÍNKY platné znění ke dni 30. 3. 2015 VŠEOBECNÉ NÁKUPNÍ PODMÍNKY platné znění ke dni 30. 3. 2015 1. Uzavření smlouvy, vymezení pojmů, aplikovatelnost 1.1 Kupujícím se rozumí společnost Graphite Týn, spol. s r.o., IČ: 251 82 340, se sídlem Více Mezinárodní přepravní právo. Praxe mezinárodního práva soukromého a obchodního Zdeněk Kapitán Mezinárodní přepravní právo Praxe mezinárodního práva soukromého a obchodního Zdeněk Kapitán Mezinárodní přepravní právo Soubor právních norem regulujících jednání subjektů v souvislosti s aktem přemístění Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY ( dále jen VOP ) společnosti METEL s.r.o. IČ: 25974289 1. Pro účely těchto Všeobecných obchodních podmínek se rozumí: 1.1. Dodavatel: METEL s.r.o. Žižkův kopec 617, 552 03 Česká Více Všeobecné obchodní podmínky společnostikerry Logistics (Czech Republic) s.r.o., IČ 27695671, se sídlem Šmahova 311/113, 627 00 Brno, strana 1 Všeobecné obchodní podmínky společnosti Kerry Logistics (Czech Republic) s.r.o., IČ Č 27695671, se sídlem Šmahova 311/113, 627 00 Brno, společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem Více Pracovní materiály pro účastníky kurzu. Program 3 Obchodněprávní vztahy Jak správně uzavírat smlouvy Pracovní materiály pro účastníky kurzu Program 3 Obchodněprávní vztahy Jak správně uzavírat smlouvy Modul 2 Zasílatelská a přepravní smlouva, příkazní smlouva Vzdělávací program byl vytvořen v rámci projektu Více Úvod. Projektový záměr Vzdělávací program Zahraniční obchod Realizátor projektu: Okresní hospodářská komora Karviná Kontakt: Svatováclavská 97/6 733 01 KARVINÁ +420 596 311 707 [email protected] www.akademieok.cz www.hkok.cz Úvod Více Všeobecné obchodní podmínky společnosti Drátěný Program s.r.o. Libochovice Všeobecné obchodní podmínky společnosti Drátěný Program s.r.o. Libochovice Kterým se řídí vzájemné obchodní vztahy mezi: A) Prodávajícím: Obchodní jméno: Drátěný Program s.r.o. Adresa: Vrchlického 705, Více Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta Studijní program: B 6210 Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika a management mezinárodního obchodu Dodací podmínky Incoterms a jejich použití Více Obchodní podmínky firmy Miroslav Resler Computer Shop, IČO 61208647 Všeobecné obchodní podmínky pro prodej zboží a služeb KUBYX trade s.r.o. Obchodní společnost KUBYX trade s.r.o. je zhotovitelem potisků na textilie, v rámci této své činnosti poskytuje kupujícím buď pouze Více zapsanou v živnostenském rejstříku vedeném u Městského úřadu Vyškov, č.j. Ž/zm/1025/08 Bo Masarykovo náměstí 63/37, 682 01, Vyškov - město Všeobecné obchodní podmínky pro velkoobchod Tyto všeobecné obchodní podmínky pro velkoobchod (dále jen obchodní podmínky ) se vztahují na smlouvy uzavřené prostřednictvím on-line obchodu výtvarný-shop.cz Více Generální kupní smlouva Zapsaná ochranná známka u UPV Praha č. 177680 Obchodní firma Josef Vašina - Terno Třebíč, V. Nezvala 9, Třebíč IČ 10084908, DIČ 330-420711475 Zapsán v OR KS Brno oddíl, vložka A.85 Generální kupní smlouva Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto všeobecné obchodní podmínky vydává obchodní společnost Geomine a.s. se sídlem Příbram VI, Husova 570, PSČ 261 02, Více Kupní smlouva č. xxxxxxx NÁVRH Kupní smlouva č. xxxxxxx Uzavřená dle ustanovení 269 odst. obchodního zákoníku č. 513/91 Sb. ve znění pozdějších změn a doplnění. dodavatel: a zadavatel: I. Smluvní strany... IČO: DIČ: zastoupená Více Obsah. Předmluva 15 Úmluva CMR (komentář) 17 Úvod 19 Použité zkratky 31 Přehled literatury 33. KAPITOLA I. Rozsah platnosti 35 Obsah Předmluva 15 Úmluva CMR (komentář) 17 Úvod 19 Použité zkratky 31 Přehled literatury 33 KAPITOLA I. Rozsah platnosti 35 Článek 1 38 1) Smlouva o přepravě 40 2) Náklad (zásilka) 41 3) Výkony za úplatu Více Kühne + Nagel Česká republika Efektivní doprava mezi Indií a Českou republikou Kühne + Nagel Česká republika Efektivní doprava mezi Indií a Českou republikou Jan Drabina, Business Development Manager 9. 12. 2015 09/12/15 Kühne + Nagel globální logistická síť: Celosvětová síť více Více Změny právní úpravy dokumentárních akreditivů a inkas v souvislosti s NOZ Změny právní úpravy dokumentárních akreditivů a inkas v souvislosti s NOZ 89/2012 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2012 občanský zákoník ČÁST ČTVRTÁ RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA *** HLAVA I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Více Kupní smlouva. http://pravniradce.ihned.cz/prirucka. Doc. JUDr. Karel Marek, CSc. PR PŘÍRUČKA 21.4.2005 13:53 Stránka I http://pravniradce.ihned.cz/prirucka Kupní smlouva Doc. JUDr. Karel Marek, CSc. 1. Důvody pro uzavření smlouvy... II 2. Podmínky pro uzavření smlouvy... II 3. Rozdíly Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY společnosti HAPex s.r.o., IČ 259 18 231, DIČ: CZ25918231 se sídlem v Hradci Králové, náměstí E.F.Buriana 777/6.PSČ 500 04 zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Více Analýza dodacích podmínek ve vazbě na náklady podniku, DPH a stanovení ceny. Irena Dufková Analýza dodacích podmínek ve vazbě na náklady podniku, DPH a stanovení ceny Irena Dufková Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu vlivu dodacích podmínek na náklady Více 1.2 Tyto obchodní podmínky blíže vymezují a upřesňují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího (dále jen kupující či zákazník ). 1 Všeobecné obchodní podmínky I.Preambule Ing. Radek Vondrák, IČ: 40378454, sídlo Výstavní 8, 612 00 Brno 12 vydává tímto postupem podle 273 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku v platném znění, Více EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými Více Zasilatelské podmínky Systému My Freight Zasilatelské podmínky Systému My Freight I. Úvodní ustanovení, rozsah služeb 1. Zasilatelské podmínky upravují vztahy vzniklé mezi Systémem My Freight, který provozuje My Freight, s.r.o. se sídlem Nad Více Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název projektu: Moderní ekonomická škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0784 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_09 Jméno Více Rámcová kupní smlouva č. xxxxxxx Všeobecné obchodní podmínky firmy JOPECO spol. s r.o. 1.Výklad pojmů 1.1. Prodávající - JOPECO spol.s r.o., IČ:25252135, se sídlem U Cihelny 1751, 547 01 Náchod, zapsaný v obchodním rejstříku Krajského Více Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ZASÍLATELSTVÍ KAPITOLA 1 OBLASTI ČINNOSTI ZASÍLATELE. POPTÁVKA, NABÍDKA, OBJEDNÁVKA, OBCHODNÍ KONTRAKT VE VZTAHU K ZASÍLATELI. ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ SILNIČNÍCH POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Vysoká škola technická a Více Všeobecné obchodní podmínky společnosti Techni Trade s.r.o. pro podnikatelské subjekty Všeobecné obchodní podmínky společnosti pro podnikatelské subjekty Sídlo: Kroftova 399/9, 15000 Praha 5 Identifikační číslo: 27633870 zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl Více REALTIME TECHNOLOGIES, s.r.o. OBCHODÍ PODMÍKY EUROSTOCK Czech Republic s.r.o. IČ: 293 70 825 se sídlem Pražská 674/156, 642 00 Brno zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka 76227 (dále jako prodávající Více Všeobecné obchodní podmínky pro prodej. a dodávky zboží Keramet, spol. s r.o., IČO 49683560 Všeobecné obchodní podmínky pro prodej a dodávky zboží I. Úvodní ustanovení 1. Koupě a prodej zboží se řídí ujednanou kupní smlouvou, ( dále jen KS ). Součástí KS jsou Více rozhodnutí: Odůvodnění: Praha 20. března 2013 Čj. ČTÚ-7 673/2013-610/IV. vyř. Český telekomunikační úřad (dále jen správní orgán ), jako správní orgán příslušný podle 10 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších Více KUPNÍ SMLOUVA. uzavřená podle 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. KUPNÍ SMLOUVA uzavřená podle 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů 1 Smluvní strany Kupující: Hnutí DUHA - Friends of the Earth Czech Republic sídlo: Údolní Více Vztah dodacích podmínek INCOTERMS 2010 a daně z přidané hodnoty Právnická fakulta Masarykovy univerzity Studijní obor: Právo a mezinárodní obchod Katedra mezinárodního a evropského práva Bakalářská práce Vztah dodacích podmínek INCOTERMS 2010 a daně z přidané hodnoty Více POKYNY PRO ODESÍLATELE ZÁSILEK POKYNY PRO ODESÍLATELE ZÁSILEK Obnovení přepravy zásilek podléhajících celnímu řízení do Moskvy. Služba dostupná pouze pro zásilky určené pro právnické osoby firmy v Rusku. Není určena pro zásilky určené Více 1.1 Obchodní závazkové vztahy 1 Obsah Právní předpisy a zkratky IX KAPITOLA 1 Úvod 1 1.1 Obchodní závazkové vztahy 1 KAPITOLA 2 Podnikatel a uzavírání smluv 5 2.1 Jak vzniká smlouva 6 2.2 Zvláštní způsoby uzavření smlouvy 8 2.3 Obsah Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY I. Účel všeobecných obchodních podmínek Všeobecné obchodní podmínky (dále jen Podmínky) platí pro všechny kupní smlouvy uzavřené mezi společnosti Salzgitter Mannesmann Stahlhandel, Více SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE. Článek I Smluvní strany SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE Článek I Smluvní strany Obchodní firma se sídlem IČ: jednající (dále jen Společnost ) a Jméno a příjmení narozen dne trvale bytem člen představenstva Společnosti (dále jen Člen Více Čl. I Úvodní ustanovení. Čl. II Předmět a účel smlouvy Všeobecné obchodní podmínky společnosti platné od 01. 06. 2012 1. Úvodní ustanovení 1.1 Všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP) společnosti (dále jen prodávající ) se sídlem Plzeň, Slavojova 5, PSČ Více Kupní smlouva na zakázku Dodávka licencí a podpor pro Citrix. Smluvní strany. zapsaná v. zastoupená Kupní smlouva na zakázku Dodávka licencí a podpor pro Citrix Dále jen Smlouva Smluvní strany Společnost.. zapsaná v. zastoupená IČ: DIČ:. Bank. spojení:., č. účtu:. (dále jen Prodávající) a Centrum pro Více SMLOUVA O DÍLO č.. dle 2586 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 1... se sídlem., za níž jedná.. Tyto všeobecné obchodní podmínky společnosti Repre s.r.o. (VOP) stanovují podmínky prodeje produktů a služeb společností Repre s.r.o. (dodavatel) třetím stranám (klienti). Prodej všech produktů a služeb Více ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Obsah Předmluva...9 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník...10 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ...10 Hlava I Základní ustanovení...10 Díl I Úvodní ustanovení...10 Díl II Podnik a obchodní jmění...12 Díl Více Úspěch a dlouhodobá spolupráce s čínským partnerem Úspěch a dlouhodobá spolupráce s čínským partnerem Než odcestujete do Číny Kritéria pro výběr partnera před osobní návštěvou 1. Posouzení podle dodacích a platebních podmínek 2. Cenová kalkulace 3. Ochrana Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY abix I. Základní ustanovení VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY abix I. Základní ustanovení Tyto obchodní podmínky stanovují podmínky nákupu v internetovém obchodě www.abixcz.cz. Tyto obchodní podmínky na straně jedné stanovují a upřesňují Více zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 92052, (dále jen Prodávající ) Všeobecné obchodní podmínky pro velkoobchod společnosti Sídlo: Jaromírova 146/59, 128 00, Praha 2 Identifikační číslo: 26763028 DIČ: CZ26763028 zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY pro spotřebitele (fyzické osoby) VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY BRANOPAC CZ s.r.o. se sídlem: Kollárova 1694, Veselí nad Moravou, PSČ 698 01, IČ: 60740582, DIČ: CZ 60740582 společnost zapsaná v OR vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, Více 2. h) aktivně se zúčastňovat na zvelebování životního prostředí a spolupracovat při realizaci ekologických programů. Přispívat k ochraně zemědělského S T A N O V Y OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ "FOTBALOVÝ KLUB DOLNÍ POUSTEVNA" Základní ustanovení Název, sídlo a organizační působnost : Článek 1 1. Fotbalový klub Dolní Poustevna (dále jen FK Dolní Poustevna) je Více NÁKLADNÍ DOPRAVA. A. občanské právo NÁKLADNÍ DOPRAVA A. občanské právo 1. Zahrnuje povinnost nahradit jinému újmu také újmu na jmění? a) ne b) nelze odpovědět, pokud není uvedeno, o jaký případ se jedná c) ano, ale jen stanoví-li tak zákon Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-11-08

Pl.ÚS 11/08 ze dne 23. 9. 2008 N 155/50 SbNU 365 K soudnímu přezkumu pracovně-lékařských posudků o zdravotní způsobilosti pléna Ústavního soudu složeného z místopředsedy soudu Pavla Holländera a soudců Stanislava Balíka, Vojena Güttlera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické ze dne 23. září 2008 sp. zn. Pl. ÚS 11/08 ve věci ústavní stížnosti pana M. P. proti rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007 č. j. 4 Ads 81/2005-125 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 6. 2005 č. j. 22 Ca 329/2003-45 vydaným v rámci přezkumu rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ve věci posouzení zdravotního stavu stěžovatele, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ostravě jako účastníků řízení a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje jako vedlejšího účastníka řízení. 1. Včas podaným návrhem se stěžovatel domáhá zrušení obou v záhlaví specifikovaných rozhodnutí správních soudů vydaných v rámci přezkumu rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 9. 7. 2003 č. j. SZ 9944/03/Oc ve věci posouzení zdravotního stavu stěžovatele. Stěžovatel je přesvědčen, že soudy jejich vydáním nepřípustně zasáhly jeho Ústavou zaručené právo na svobodnou volbu povolání a právo opatřovat si prostředky pro své životní potřeby prací ve smyslu čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), do práva na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny, a dále právo domáhat se stanoveným postupem svých práv u nezávislého a nestranného soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Konečně stěžovatel namítá porušení čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). 2. V posuzované věci šlo o to, že vedoucí lékař Karvinské hornické nemocnice, a. s., vystavil dne 30. 4. 2003 lékařský posudek o dlouhodobé nezpůsobilosti žalobce k výkonu práce důlního elektromechanika, a to pro obecnou nemoc, která není uvedena v příloze vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci. Stěžovatel pak neúspěšně žádal o přezkoumání lékařského posudku Krajský úřad Moravskoslezského kraje; ten shora citovaným rozhodnutím s odkazem na odborné stanovisko své lékařky návrh zamítl a předmětný lékařský posudek potvrdil. Stěžovatel pak podal žalobu ke krajskému soudu, kterou se domáhal zrušení tohoto rozhodnutí. S lékařským posudkem nesouhlasil a tvrdil, že jeho zdravotní stav mu nebrání práci v dolech vykonávat. 3. Krajský soud nejprve řešil otázku přípustnosti žaloby. S rozhodnutím krajského úřadu nakládal jako s rozhodnutím správního orgánu vydaným ve správním řízení při výkonu zdravotní péče na základě posouzení zdravotního stavu stěžovatele, které do jeho právní pozice zasahuje tím, že autoritativně konstatuje jeho nezpůsobilost vykonávat dosavadní práci. Ustanovení § 68 písm. e) ve spojení s § 70 písm. d) soudního řádu správního sice nepřipouští žalobu mimo jiné proti rozhodnutí správního orgánu, jehož vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu, pokud ale neznamená samo o sobě právní překážku výkonu povolání, zaměstnání či podnikatelské činnosti. V posuzované věci krajský soud napadené rozhodnutí takovou překážkou shledal, a proto je věcně přezkoumal. Dokazování provedené ve správním řízení, zacílené na zhodnocení stěžovatelova zdravotního stavu, doplnil soud o znalecký posudek vypracovaný znalcem v oboru zdravotnictví se specializací pro posudkové lékařství. Znalec v něm potvrdil dříve učiněné závěry o dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti stěžovatele k jeho dosavadní práci v hlubinném dole. Na základě těchto skutečností krajský soud zamítl žalobu jako nedůvodnou. 4. Proti rozsudku se stěžovatel bránil kasační stížností, na základě níž Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 9. 8. 2006 č. j. 4 Ads 81/2005-76 rozhodnutí krajského soudu zrušil a zároveň rozhodl, že se stěžovatelova žaloba odmítá. Na rozdíl od krajského soudu totiž dospěl k závěru, že příslušný lékařský posudek je úkonem, jehož vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob, avšak sám o sobě neznamená právní překážku výkonu povolání, neboť závěr o nezpůsobilosti k výkonu dosavadního zaměstnání jako takový nezasahuje do právní sféry stěžovatele. 5. K podané ústavní stížnosti zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu nálezem ze dne 18. 4. 2007 sp. zn. IV. ÚS 613/06 (viz níže) Ústavní soud. Důvodem bylo zjištění, že v jiné, skutkově obdobné věci (sp. zn. 2 As 5/2006) Nejvyšší správní soud vyslovil oproti posuzované záležitosti závěr zcela opačný; v daném případě posouzení zdravotního stavu překážku ve výkonu povolání dle jeho názoru založilo, a důvod k výluce podle § 70 písm. d) soudního řádu správního proto neshledal. Pokud tedy nyní čtvrtý senát měl jiný názor než dříve senát druhý, měl řízení přerušit a předložit věc senátu rozšířenému (§ 17 odst. 1 soudního řádu správního). Pakliže tak neučinil a ve věci sám rozhodl, uplatnil státní moc v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny a zatížil řízení vadou nesprávně obsazeného soudu, která představuje porušení práva stěžovatele na zákonného soudce. Věcnou správností či nesprávností rozsudku se Ústavní soud vzhledem k tomuto procesnímu zjištění již nezabýval. 6. Vázán právním názorem Ústavního soudu, předložil čtvrtý senát věc rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu, aby posoudil, zda rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti lékařskému posudku vydanému v rámci lékařské preventivní péče, jímž byl žalobce shledán trvale nezpůsobilým k výkonu určité práce, je rozhodnutím, na které dopadá kompetenční výluka podle § 70 písm. d) soudního řádu správního, či zda je uvedené rozhodnutí přezkoumatelné soudy ve správním soudnictví. 7. Rozšířený senát nejprve zkoumal, zda lékařský posudek o způsobilosti k práci podaný v rámci závodní preventivní péče představuje rozhodnutí vydané správním orgánem, neboť jen pro ten případ je dána legitimace podle § 65 odst. 1 ve vztahu k § 4 odst. 1 a § 2 soudního řádu správního, popřípadě podle § 65 odst. 2 soudního řádu správního. Negativní odpověď na tuto otázku by znamenala nutnost aplikovat výjimku ze soudního přezkumu podle § 70 písm. a) soudního řádu správního (ze soudního přezkumu vylučuje úkony, které nejsou rozhodnutími). Naopak v případě odpovědi pozitivní by bylo nutno teprve zkoumat, zda rozhodnutí založené výlučně na posouzení zdravotního stavu znamená překážku výkonu povolání, zaměstnání či podnikatelské činnosti, a mělo by tedy podléhat přezkumu ve správním soudnictví. 8. Ohledně charakteru posudku zařízení závodní preventivní péče pro účely § 37 odst. 1 zákoníku práce, pokud konstatuje ztrátu způsobilosti dlouhodobě konat dosavadní práci, dospěl rozšířený senát k následujícím závěrům. Z pracovněprávních předpisů plyne povinnost zaměstnavatele chránit při práci zdraví zaměstnanců. Zákonodárce ex lege ukládá zaměstnavateli povinnost neuzavírat pracovní smlouvu s nikým, kdo by pro výkon určitého druhu práce na určitém pracovišti mohl být zdravotně nezpůsobilý. Základním opatřením zamezujícím škodám na zdraví je přitom institut závodní zdravotní péče. Povinnost ji zajistit mají všichni zaměstnavatelé. Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé plnit pouze při využití odborníků - lékařů v oboru pracovního lékařství. Zdravotnické zařízení poskytující zaměstnavateli závodní preventivní péči má postavení odborného poradce, jehož úkolem je zpracovat odbornou stránku náhledu na otázky ochrany zdraví při práci. Ústavně garantované právo na ochranu zdraví je tedy v pracovněprávních vztazích zajištěno prostřednictvím povinností uložených zaměstnavateli (zejm. je ze zákona povinen nezaměstnávat zdravotně nezpůsobilé zaměstnance či přeřadit na jinou práci toho, kdo způsobilost konat dosavadní práci dlouhodobě ztratil), který také nese za jejich splnění odpovědnost. Lékařský posudek je odborným dobrozdáním o naplnění hypotézy uvedené v zákoníku práce. Jde o službu zaměstnavateli, aby mohl dostát svým zákonným povinnostem. Lékař závodní preventivní péče zde v žádném případě nevystupuje jako osoba, které bylo zákonem svěřeno rozhodování o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy. Ohledně zaměstnance posudek neukládá zaměstnavateli přímo žádnou povinnost, ta plyne ex lege. Posudek tedy nikterak neingeruje do práv či svobod zaměstnance, je jen dobrozdáním vůči zaměstnavateli. Zákon činí přímou vazbu pouze mezi zaměstnavatelem a odborným názorem lékaře, který si zaměstnavatel je povinen obstarat. 9. Postavení stěžovatele v procesu zpracovávání posudku přitom nebylo tak nepříznivé, jak se domnívá. Při vydání posudku bylo nutno v souladu s § 3 odst. 5 správního řádu přiměřeně užít ustanovení o základních pravidlech řízení, a tedy aplikovat zásadu zákonnosti (soulad obsahu posudku s právními dpisy), zásadu součinnosti lékaře se zaměstnancem (možnost hájit své zájmy, vyjádřit se k podkladům, nahlížet do spisové dokumentace atd.), zásadu postupu bez zbytečných průtahů či rozhodování na základě spolehlivě a úplně zjištěného skutkového stavu. Navíc je zde možnost žádat o přezkum posudku, a to dokonce ve dvou instancích - vedoucím zdravotnického zařízení, posléze též správním orgánem, který vydal rozhodnutí o registraci zdravotnického zařízení či je jeho zřizovatelem. O aktech přezkumných platí nicméně dle názoru rozšířeného senátu týž závěr, jako o lékařském posudku - nejde o úkony, které by přímo konstituovaly práva či povinnosti zaměstnance nebo zaměstnavatele. Správní orgán sice pro řízení formálně užije procesních pravidel daných správním řádem, to ovšem materiálně na povaze úkonu nemůže ničeho změnit (tedy učinit z úkonu rozhodnutí ve smyslu § 65 soudního řádu správního). 10. Daný bod tak Nejvyšší správní soud uzavřel tak, že posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče o způsobilosti k práci určitého zaměstnance není aktem orgánu rozhodujícího autoritativně ve sféře veřejnoprávní, ale představuje dobré zdání odborného poradce zaměstnavatele o tom, zda v rámci prevence ochrany zdraví při práci může zaměstnanec určitou práci dále vykonávat. K žalobě podle § 65 odst. 1 (2) soudního řádu správního tedy není zaměstnanec, ale ani zaměstnavatel legitimován. 11. Nejvyšší správní soud dále zdůraznil, že vztah zaměstnance a zaměstnavatele je poměrem práva soukromého a posudkem lékaře hodnotícím zdravotní stav zaměstnance nemůže být dotčena jeho veřejnoprávní sféra. Zejména pak ne sféra práva na volbu povolání, neboť nikdo nemá garanci získat a vykonávat povolání, které by mu konvenovalo. 12. Závěrem Nejvyšší správní soud poukázal na jiné obdobné případy posuzování zdravotní způsobilosti, kdy - ovšem ve sféře ryze veřejnoprávní - posudek jako jeden ze skutkových podkladů podléhá režimu přezkumu v rámci finálního rozhodnutí; jde např. o věci řidičských průkazů či zbrojních průkazů. Odlišným shledal to, že v uvedených případech je dáno veřejné subjektivní právo, do něhož zasahuje veřejnoprávní akt (odnětí řidičského či zbrojního průkazu). Nejvyšší správní soud srovnával posuzovanou věc také s přezkumem aktu, kterým je policista propouštěn ze služebního poměru, neboť součástí služebního hodnocení je i výrok o nezpůsobilosti k výkonu služby z hlediska zdravotního; na přezkum samotného služebního hodnocení Nejvyšší správní soud ve své judikatuře nepřistoupil. Upozornil také na názor Ústavního soudu, který potvrdil jako správný závěr Nejvyššího správního soudu, že posudky o nemocech z povolání a pracovních úrazech vydávané pro účely pracovněprávní anebo rozhodnutí lékaře o uznání dočasné pracovní neschopnosti přezkumu ve správním soudnictví nepodléhají. 13. Stěžovatel s uvedenými závěry nesouhlasí. Uvádí, že při posuzování způsobilosti k výkonu dosavadní práce provádí posudkovou činnost lékař závodní preventivní péče podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Lékař zdravotní způsobilost posuzuje podle své úvahy, aniž by podkladem jeho rozhodování byl právní předpis. Zvláštní předpisy, s nimiž pro posudkovou činnost citovaný zákon počítá, jsou pouze ministerské směrnice. Ty u zaměstnanců v hornictví upravují pouze intervaly, v jakých mají být lékařské prohlídky prováděny, a skutečnosti technického rázu, a dále seznam kontraindikací pro posuzování zdravotní způsobilosti při náboru do hornictví. Pro posuzovaní zdravotní způsobilosti při změně či skončení práce seznamy slouží jen jako metodická pomůcka. Vlastní posouzení zdravotní způsobilosti je ponecháno jen na lékaři, který tak svým postupem, resp. založením povinností podle zákoníku práce zasahuje do základního práva na svobodnou volbu povolání. A to navíc za situace, kdy nejsou nijak řešeny procesní otázky, zejména pak eventuální podjatost lékaře pro vztah k věci, účastníkům či jejich zástupcům. A to je v rozporu s Úmluvou mezinárodní organizace práce č. 161 o závodních zdravotních službách (č. 145/1988 Sb.). Zákonem předvídaná vyhláška, která má otázky procesní blíže vyřešit, nebyla zatím vydána. Dále stěžovatel polemizuje s vlastním obsahem lékařského posudku, neboť nesouhlasí s tím, že jeho onemocnění jsou natolik vážná, aby byl trvale nezpůsobilým k výkonu práce důlního elektromechanika. Naopak, preventivní účel vyřazení z důlní práce může mít u něho opačný efekt, pokud se ztrátou celoživotního zaměstnání a sociálních jistot jeho zdravotní potíže prohloubí. Podle stěžovatele bylo třeba za situace, kdy nejsou konkrétní podmínky vyhotovování lékařských posudků zpracovány, postupovat v intencích judikatury Ústavního soudu [zmiňuje nález sp. zn. IV. ÚS 639/2000 ze dne 18. 5. 2001 (N 77/22 SbNU 157)] a při aplikaci zákonných ustanovení umožňujících ve svých důsledcích omezení základních lidských práv a svobod důsledně šetřit jejich podstatu a smysl a vyloučit jejich zneužití k jiným účelům. Stěžovatel se domnívá, že výklad podaný Nejvyšším správním soudem dává do rukou lékařů velkou moc, která může být zneužita. Stěžovatel si dobrovolně vybral práci horníka a aniž by cítil jakékoliv zdravotní potíže, je na základě volné úvahy lékaře rozhodnuto, že tuto práci nadále vykonávat nemůže. Podle názoru stěžovatele byla navíc založena nerovnost účastníků, neboť z odůvodnění napadeného rozsudku rozšířeného senátu vyplývá, že stejnou žalobou zaměstnavatele by se správní soud zabývat musel. Porušení práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací garantovaného čl. 26 odst. 3 Listiny spatřuje stěžovatel v tom, že je-li z práce uvolněn z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, o kterém ani sám neví, bude mít velmi ztíženou pozici a možnost získat zaměstnání nové. Závěrem poukazuje na skutečnost, že ochrany svých práv se nedomůže ani prostřednictvím civilní žaloby, neboť soud ve sporech o neplatnosti převedení na jinou práci či o neplatnosti rozvázání pracovního poměru zkoumá pouze to, zda lékařský posudek je pravomocný, a nezabývá se jeho objektivností (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1936/2004). 14. Ústavní stížnost byla postoupena účastníkům a vedlejšímu účastníku řízení, aby se mohli k jejímu obsahu vyjádřit. 15. Krajský soud pouze stručně odkázal na odůvodnění svého rozsudku ze dne 8. 6. 2005 č. j. 22 Ca 329/2003-45. 16. Nejvyšší správní soud ve svém obsáhlém vyjádření nejprve připomněl, že napadený rozsudek byl vydán v reakci na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 613/06 (viz níže), přičemž požadavkům v tomto nálezu vypočteným vyšel plně vstříc; detailně se vypořádal s relevantními názory nauky i judikatury na danou problematiku a v rozhodnutí neopomněl zohlednit praxi civilních soudů vztahující se k pracovně-lékařským posudkům. K jednotlivým námitkám stěžovatele se pak vyjádřil v intencích odůvodnění svého rozsudku. Ohledně namítaného porušení práva na svobodnou volbu povolání poukázal na judikaturu Ústavního soudu, z níž jasně vyplývá, že právo na svobodnou volbu povolání je právem obecným a podmíněným, tedy nejde o typ nároku na určité zaměstnání, ale o obecnou možnost profesní volby, a domáhat se jej lze jen v mezích provádějících zákonů. Nesouhlasí-li stěžovatel se závěrem, že posudek jako takový nezasahuje do práv zaměstnance, činí tak pouze v obecné rovině, aniž by nabídl nové argumenty. V případě namítané nerovnosti účastníků správního řízení pak vůbec není patrno, z čeho ji stěžovatel dovozuje. Tvrzení o nemožnosti přezkumu posudku v civilním soudnictví označil rozšířený senát za chybné a odkázal na příslušnou pasáž odůvodnění svého rozsudku, kde se touto záležitostí zabýval. Dále Nejvyšší správní soud uvedl, že otázka soudního přezkumu lékařských posudků obecně otevřela tři okruhy problémů. Jednak jde o to, zda lékařský posudek, resp. přezkumný akt má formu správního aktu, a to nejen formálně, ale i z hlediska svého obsahu. Typ aktu má přitom význam pro navazující právní ochranu fyzických osob. Druhým problémem je otázka samostatného přezkumu podkladových rozhodnutí, tedy zda v případě lékařského posudku jde o podkladové rozhodnutí, jehož přezkum není v souladu se stávajícím stanoviskem doktríny i koncepcí soudního řádu správního samostatně přípustný, anebo zda jde o akt, který přezkumu ve správním soudnictví podléhá. Konečně třetím problémem je vzájemný vztah obou soudních větví při přezkumu; jde o to zaujmout takový výklad, aby nevznikla situace, kdy by na straně jedné jakýkoliv soudní přezkum absentoval, či na straně druhé by byla o témže posudku vedena souběžná řízení před civilními i správními soudy. 17. Krajský úřad Moravskoslezského kraje po rekapitulaci případu uvedl, že kroky učiněné na základě lékařského konstatování neuspokojivého zdravotního stavu stěžovatele nemohly způsobit újmu na jeho základních právech, ale naopak sledovaly ochranu jeho zdraví. Podkladem pro posuzování zdravotního stavu zaměstnance, a tudíž jeho zdravotní způsobilosti, nemohou být právní předpisy, ale lékařské vyšetření a na jeho základě vydaný lékařský posudek. Variabilita zdravotních stavů přináší nesčetné situace, na které může reagovat jen volné uvážení lékaře. Rozhodnutí vydané v rámci přezkumu lékařského posudku nepochybně závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu a samo o sobě překážkou výkonu povolání není, neboť pracovněprávní vztah nezakládá, nemění ani neruší. Proti úkonům zaměstnavatele vyvolaným zdravotním stavem se zaměstnanec může bránit v občanskoprávním řízení. 18. Akciovou společnost OKD, která se jako osoba zúčastněná na řízení účastnila řízení, z něhož vzešly napadené rozsudky, informoval soudce zpravodaj o podané ústavní stížnosti a poučil ji o podmínkách, za nichž by jí mohl přiznat postavení vedlejšího účastníka v řízení o podané ústavní stížnosti. Obchodní společnost však v poskytnuté lhůtě nijak nereagovala, a právní zájem na výsledku řízení tedy neprokázala. 19. Protože se posuzovaná věc týká specifické oblasti zdravotnictví, kde Ministerstvo zdravotnictví připravuje novou právní úpravu, oslovil soudce zpravodaj se žádostí o vyjádření ještě ministra zdravotnictví. Ministr sdělil, že co do hodnocení povahy lékařských posudků o způsobilosti k výkonu práce se ztotožňuje se závěry obou soudů a s námitkami stěžovatele nesouhlasí. Poukazuje na zákoník práce, jehož ustanovení ukládají zaměstnavateli nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce neodpovídající jeho zdravotní způsobilosti. Celá příslušná právní úprava je postavena na primátu základního práva každého na zdraví. Ministr dále zdůraznil, že zařízení závodní preventivní péče, která provádějí odbornou poradní činnost, jsou náležitě obsazena odborníky v daném oboru. Vyšetřovaný zaměstnanec má během zpracovávání posudku možnost vyjádřit své názory a činit návrhy, a zejména pak navrhovat přezkoumání odborného posudku postupem předvídaným zákonem o péči o zdraví lidu. Konečně může požádat i o vystavení lékařského posudku nového. 20. Prostoru poskytnutého Ústavním soudem pro eventuální reakci na podaná vyjádření stěžovatel nevyužil. 21. Podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. k) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") si plénum Ústavního soudu atrahovalo rozhodování o ústavních stížnostech směřujících proti rozhodnutím rozšířených senátů Nejvyššího správního soudu. Toto organizační rozhodnutí dopadá i na případ nyní posuzované ústavní stížnosti; proto ji projednalo a rozhodlo o ní plénum Ústavního soudu. 22. Tak jako v jiných případech se i nyní Ústavní soud zabýval nejprve formální stránkou podání. Konstatuje, že v zákonné lhůtě učiněný návrh splňuje požadavky kladené na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu a je přípustný. Stěžovatel je osobou oprávněnou k jeho podání a řádnou plnou mocí Ústavnímu soudu doložil, že jej v řízení zastupuje k tomu zmocněná advokátka. 23. Poté již mohl Ústavní soud přezkoumat vlastní obsah návrhu; dospěl k závěru, že není důvodný. 24. Nejprve je nutno předeslat, že Ústavní soud, jak vyplývá z čl. 83 Ústavy, je orgánem ochrany ústavnosti. Ustáleně judikuje, že není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není vrcholem soustavy obecných soudů ani není ve vztahu k těmto soudům soudem nadřízeným; to platí i pro oblast správního soudnictví završenou Nejvyšším správním soudem [z mnoha rozhodnutí viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 219/04 ze dne 23. 6. 2004 (U 39/33 SbNU 591)]. Ústavní soud není primárně povolán k výkladu právních předpisů v oblasti veřejné správy, nýbrž ex constitutione k ochraně práv a svobod zaručených ústavním pořádkem. Pokud se týče výkladu podústavního práva, je právě Nejvyšší správní soud tím orgánem, jemuž přísluší sjednocovat judikaturu správních soudů. Při výkonu této pravomoci je přirozeně i tento soud povinen interpretovat jednotlivá ustanovení podústavního práva vždy z pohledu účelu a smyslu ochrany ústavně garantovaných základních práv a svobod. 25. Jádrem posuzovaného případu bylo určení, jaké povahy je lékařský posudek o způsobilosti zaměstnance k práci podaný v rámci závodní preventivní péče, resp. rozhodnutí o odvolání proti takovému lékařskému posudku, a tedy jak jej vnímat z hlediska následné možnosti soudního přezkumu. V návaznosti na výše uvedený výklad o působnosti Ústavního soudu je nutno konstatovat, že podstata případu tak leží v rovině výkladu běžného zákona, kterého se má ujmout a také ujal Nejvyšší správní soud. Ostatně již v odůvodnění předchozího nálezu ze dne 18. 4. 2007 sp. zn. IV. ÚS 613/06 (N 68/45 SbNU 107), kterým stěžovateli částečně vyhověl a původní rozsudek Nejvyššího správního soudu (tříčlenného senátu) ze dne 9. 8. 2006 č. j. 4 Ads 81/2005-76 zrušil, Ústavní soud upozorňoval, že "... není na něm, aby v řízení vstupoval do jurisdikce Nejvyššího správního soudu a vyjadřoval se k výkladu "jednoduchého" práva, jestliže tak před ním mohl a měl učinit rozšířený senát Nejvyššího správního soudu". Nyní se tak stalo a ústavněprávní deficit zjištěný shora uvedeným nálezem Ústavního soudu byl odstraněn kvalifikovanou formou rozhodnutí v rozšířeném senátu. Ústavní soud s odkazem na zásadu zdrženlivosti a princip sebeomezení je oprávněn zasáhnout do rozhodovací činnosti a měnit přijatou interpretaci jen v případě porušení základních práv a svobod stěžovatele. 26. Listina v čl. 31 větě prvé říká, že každý má právo na ochranu zdraví. To vyplývá a souvisí s právem na život (čl. 6 odst. 1 Listiny); spolu náleží mezi absolutní základní hodnoty. Tím subjektem, který je pak odpovědný za zajišťování a naplnění tohoto práva, je stát, a je proto také na něm, aby za tímto účelem přijal adekvátní opatření. Činí tak vytvářením podmínek pro širokou dostupnost lékařské péče počínaje a zlepšováním všech stránek vnějších životních podmínek konče. V podmínkách pracovněprávních vztahů, kde je kladen důraz na ochranu zdraví zaměstnanců, stát svou úlohu plní uložením zvláštních povinností jejich zaměstnavatelům, a to zejména v oblasti obecné prevence a speciální prevence chorob z povolání. Tak podle ustanovení § 132 odst. 1 - pro nyní posuzovanou věc relevantního - zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, byl zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce, dále byl povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik (§ 132a), především nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti [§ 133 odst. 1 písm. a)]. Ustanovení § 37 odst. 1 písm. a) zákoníku práce pak ukládalo zaměstnavateli povinnost převést zaměstnance na jinou práci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice. Podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce mohl zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice. 27. Z uvedeného lze dovodit, že zákonodárce zaměstnavateli pro případ nevyhovujícího zdravotního stavu zaměstnance, působícího jeho dlouhodobou nezpůsobilost konat dohodnutou práci, ukládal změnit obsah pracovního poměru, tj. přidělovat zaměstnanci jinou odpovídající práci či převést ho na jinou práci, anebo pracovní poměr ukončit. Jde o povinnosti vyplývající z kogentních ustanovení zákoníku práce, od nichž se účastníci pracovněprávních vztahů nemohli odchýlit, ani kdyby se na tom dohodli. Na tom nic nezměnila nová úprava. V tomto smyslu je irelevantní úvaha stěžovatele, že došlo k porušení jeho základních práv, pokud si dobrovolně vybral práci horníka a aniž by cítil jakékoliv obtíže, je rozhodnuto, že ji nemůže vykonávat. Výše citovaný čl. 31 Listiny je totiž nutno vykládat tak, že koncepce ochrany zdraví sice na jednu stranu vychází ze svobody každého člověka v jednání, kterým ovlivňuje své zdraví, na straně druhé je ovšem tato svoboda limitována situacemi, které se dotýkají práv druhých (např. ochrana před epidemiemi, závažnými nakažlivými chorobami). V těchto případech - přesahujících právní sféru individua - stát, vycházeje z principu proporcionality, chrání zdraví populace i proti vůli dotčených osob; s ohledem na ústavní odpovědnost státu na zajištění práv plynoucích z čl. 31 Listiny je na něm, jaké nástroje k jejich naplnění zvolí [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 51/06 ze dne 27. 9. 2006 (N 171/42 SbNU 471; 483/2006 Sb.)]. Tak je tomu i ve vztazích pracovněprávních, kde neodpovídající zdravotní stav zaměstnance reálně zvyšuje riziko pracovních úrazů či nemoci z povolání. Protože zaměstnavatel participuje na následné odpovědnosti za tyto škody vzniklé zaměstnanci, nelze jej nutit k "nečinnosti" s argumentem, že zaměstnanec má ústavně garantovánu svobodnou volbu povolání, a cítí-li se subjektivně zdráv, není možné mu v práci na příslušné pozici bránit. Takový přístup by zakládal nepřípustnou nerovnost (čl. 1 Listiny). Minimálně stejně závažná je i prevence před ohrožením spolupracovníků i vnějšího okolí, které s sebou (v různé míře závisející na typu povolání) přináší nevyhovující zdravotní stav. 28. Dotčení práva na svobodnou volbu povolání (čl. 26 odst. 1 Listiny), eventuálně práva na práci (čl. 26 odst. 3 Listiny), nepřipadá ve stěžovatelově případě vůbec v úvahu. Jde o veřejné subjektivní právo jednotlivce ukládající neklást neodůvodněné překážky veřejnoprávní povahy výběru a výkonu právem dovolených činností, pro které tento vykazuje potřebné předpoklady. Je v tomto směru východiskem pro navazující právní úpravu školství, zaměstnanosti, antidiskriminačních opatření. Rozhodně je nelze vykládat tak, že by v rámci pracovněprávních - a tedy ve své podstatě soukromoprávních - vztahů garantovalo jednotlivci zařazení, jaké si představuje. Právo na svobodnou volbu povolání zakotvené v čl. 26 odst. 1 Listiny není subjektivním právem na určité zaměstnání u určitého zaměstnavatele, ani na zaměstnání určitého typu nebo druhu, jemuž by odpovídala povinnost příslušného státního orgánu takové zaměstnání opatřit, případně i s použitím státní moci. Takové subjektivní právo by nutně naráželo na svobodu zaměstnání a na subjektivní právo jiných lidí, zahrnující i právo nezaměstnávat při podnikání toho, koho nechtějí. Jde o svobodu se ve volné soutěži o zvolené povolání ucházet, která však neposkytuje záruku úspěchu. 29. Ústavní soud shodně vyložil čl. 26 Listiny již dříve v usnesení sp. zn. III. ÚS 547/98 ze dne 8. 4. 1999 (U 30/14 SbNU 295): "... ústavní právo na svobodnou volbu povolání neznamená neměnnost vykonávaného zaměstnání a zákaz jednostranného rozvázání pracovního poměru. Listina v čl. 26 přiznává každému právo na svobodnou volbu povolání, obsahem tohoto práva je však pouze oprávnění jedince rozhodnout se, v jaké oblasti lidských činností by chtěl realizovat svou pracovní schopnost a o takové povolání se ucházet (resp. získávat přípravu pro výkon takového povolání). Na druhou stranu však je třeba si uvědomit, že skutečnost, zda vybrané povolání bude skutečně vykonávat, je při výkonu závislé práce výsledkem dohody s budoucím zaměstnavatelem, tj. výsledkem uzavření pracovní smlouvy a vzniku pracovního poměru. Ustanovení čl. 26 Listiny zakotvující právo na svobodnou volbu povolání v sobě nezahrnuje záruku, že by jedinec vybrané povolání také musel získat. Taková záruka by byla omezením práva druhé strany pracovního vztahu, tj. zaměstnavatele, který má právo svobodně podnikat zahrnující i možnost vytvářet si k této činnosti potřebný pracovní kolektiv.". 30. Shora uvedený výklad lze tedy uzavřít konstatováním, že stěžovatelovo právo na svobodnou volbu povolání, resp. právo na práci napadenými rozsudky správních soudů zasaženo nebylo, neboť jejich meritum tuto problematiku míjí. Na okraj budiž poznamenáno, že argumentace stěžovatele porušením práv zakotvených v čl. 28 Listiny je zcela nepřípadná, neboť zde je na ústavní úrovni garantováno právo na spravedlivou odměnu za práci a uspokojivé pracovní podmínky; nikdy v průběhu řízení přitom stěžovatel netvrdil, že by za práci vykonávanou pro svého zaměstnavatele nebyl spravedlivě odměňován nebo byl nucen pracovat v neuspokojivých podmínkách. Navíc obrana v tomto směru by samozřejmě byla možná pouze v mezích prováděcích zákonů (čl. 41 odst. 1 Listiny). 31. Dále stěžovatel namítá, že v demokratickém právním státě je nepřípustné, aby se mu nedostalo soudní ochrany v situaci, kdy v důsledku rozhodnutí lékaře, resp. odvolacího orgánu přijde o své zaměstnání. 32. Podle čl. 36 odst. 1 Listiny se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Odstavec druhý téhož článku dává každému, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, možnost obrátit se na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z přezkumné pravomoci soudu však nesmí být vyloučena rozhodnutí týkající se základních práv a svobod, jejichž ochrana je zakotvena v ústavním pořádku České republiky. Zákon, který v posuzovaném případě otázku kompetence správního soudu řeší, je soudní řád správní. Ustanovení § 65 odst. 1 tohoto zákona dává žalobní legitimaci tomu, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, a podle odstavce 2 může žalobu podat též účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. 33. Šlo tedy nejprve o to, vypořádat se s povahou posouzení zdravotního stavu stěžovatele. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o péči o zdraví lidu") upravuje mimo jiné prevenci ochrany zdraví, která zahrnuje též závodní preventivní péči (§ 17 odst. 2). Její nedílnou součástí je lékařská posudková činnost, jejímž předním úkolem je posuzování způsobilosti k práci. Vykonávají ji zpravidla ošetřující lékaři podle zvláštních předpisů vydaných Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky (§ 21 odst. 1). Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči (§ 40). 34. Podle ustanovení § 77 odst. 1 zákona o péči o zdraví lidu vydávají zdravotnická zařízení prostřednictvím lékařů nebo klinických psychologů při výkonu zdravotní péče, a to na základě posouzení zdravotního stavu pacienta, lékařské posudky. Pacient, eventuálně další osoby se mohou proti tvrzené nesprávnosti bránit návrhem na přezkoumání lékařského posudku podaným vedoucímu příslušného zdravotnického zařízení. Není-li návrhu vyhověno, je postoupen jako odvolání správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o registraci daného zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto zdravotnického zařízení. Správní úřad (§ 77a) odvolání zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, anebo napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc zdravotnickému zařízení, které tento posudek vydalo, k vydání nového lékařského posudku na základě nového, popřípadě doplňujícího posouzení zdravotního stavu pacienta; proti rozhodnutí správního úřadu vydaného podle odstavce 1 se nelze odvolat. Pokud zákon nestanoví jinak, použijí se ustanovení správního řádu (§ 77b). 35. Ohledně povahy lékařského posouzení zdravotního stavu a legitimace k eventuálnímu přezkumu ve správním soudnictví sdílí Ústavní soud stanovisko Nejvyššího správního soudu vyjádřené v napadeném rozsudku - posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče o způsobilosti k práci určitého zaměstnance není aktem vrchnostenského orgánu nadaného právem rozhodovat o právech a povinnostech, ale jde o odborné stanovisko lékaře, který zákonem předvídaným a vyžadovaným způsobem poskytuje součinnost zaměstnavateli. Ten je pak teprve tím, kdo na podkladě zjištění a závěrů lékaře činí konkrétní úkony v rámci pracovněprávního vztahu, kterými zasahuje právní sféru zaměstnance. Podle názoru Ústavního soudu je posudek o zdravotním stavu souhrnem medicínských či biofyzikálních zjištění, k nimž dospěje posuzující lékař použitím exaktních přírodovědeckých metod. Tato činnost nemá nic společného s výkladem obecné právní normy a její následnou aplikací na zjištěný faktický stav. Jako rozhodnutí lze posudek vnímat jen v nejobecnějším smyslu tohoto slova, tedy že lékař při posuzování zdravotního stavu volí (rozhoduje) mezi tím, zda aktuální zdravotní stav zaměstnance umožňuje vykonávat dosavadní práci, či nikoliv. Jinak platí, že o zdravotním stavu se nerozhoduje, ten se zjišťuje. Navíc zdravotní stav je nepochybně veličinou proměnnou a je otázka, jak by se jeho změny projevily na "rozhodnutí", jehož vlastností je i materiální právní moc, která podle všeho zakládá překážku věci rozhodnuté. Každopádně to, že závěry lékařského posudku jako takové nemají do právní sféry zaměstnance žádný dopad, je zřejmé i z toho, že nehodlá-li zaměstnavatel (byť v rozporu s právními předpisy) stanovisko lékaře ke zdravotnímu stavu zaměstnance respektovat, v obsahu pracovněprávního vztahu se závěry posudku vůbec neprojeví. 36. Sama okolnost, že lékařský posudek vydaný v režimu zákona o péči o zdraví lidu podléhá v souladu s ustanovením § 77 odst. 5 tohoto zákona přezkumu na základě podání, které je označeno jako návrh na přezkoumání zdravotního posudku, a že proces tohoto přezkumu se podle § 77b téhož zákona řídí, není-li v zákoně uvedeno jinak, ustanoveními zákona o správním řízení, nemění nic na povaze posudku jako podkladového materiálu, který sám o sobě do práv a povinností posuzovaného nezasahuje. Tato procedura toliko slouží k dosažení maximální objektivity odborných závěrů posudku. Lze proto souhlasit s názorem Nejvyššího správního soudu ohledně povahy přezkumu lékařského posudku, který k této otázce (č. l. 137 odůvodnění) konstatuje: "Jestliže rozšířený senát shora uzavřel, že posudek zařízení (lékaře) závodní preventivní péče není úkonem, jenž by přímo konstituoval práva nebo povinnosti ani zaměstnance ani zaměstnavatele, pak tentýž závěr platí o přezkumném aktu, jenž se sice formálně řídí v procesu správním řádem, ovšem materiálně na povaze úkonu nemůže ničeho změnit.". Ani tento přezkumný akt nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva či povinnosti ve smyslu § 65 odst. 1 soudního řádu správního. Ostatně tento přezkum se omezuje pouze na otázku správnosti, neboť jeho výsledkem může být buď potvrzení vydaného posudku, nebo jeho zrušení, nikoliv však jeho změna. 37. Je namístě konstatovat, že předmětná právní úprava zákona o péči o zdraví lidu není co do požadavku jasnosti a bezrozpornosti příliš zdařilá. Mluví-li totiž v souvislosti s přezkumným aktem o "rozhodnutí správního úřadu" (§ 77a odst. 2) či o "odvolání proti lékařskému posudku" (§ 77a odst. 1) a mají-li se použít pravidla řízení daná správním řádem, je to pro adresáty normy přinejmenším matoucí. Nakonec i Nejvyšší soud ve stěžovatelem uváděném rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1936/2004 vycházel ze závěru, že jde o správní rozhodnutí, které z hlediska svého obsahu nepodléhá přezkoumání soudem a soud z něho vychází ve smyslu § 135 odst. 2 občanského soudního řádu. A taktéž Ústavní soud v odůvodnění svého usnesení sp. zn. III. ÚS 233/01 ze dne 10. 7. 2001 (U 25/23 SbNU 335) uvedl, že jde o rozhodnutí, které ovšem závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu, jde proto o případ kompetenční výluky z přezkumu ve správním soudnictví. Podle názoru Ústavního soudu nicméně nejde o problém, který by nebylo lze překonat výkladem (jak dokládá napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu), proto v souladu se svou ustálenou judikaturou nepovažoval za potřebné zabývat se ve smyslu § 78 odst. 2 zákona o Ústavním soudu ústavností použitých ustanovení zákona o péči o zdraví lidu. 38. Závěr o nedostatku aktivní legitimace k podání správní žaloby ovšem nemůže znamenat, že stěžovatel (či obecně zaměstnanec) nemá možnost se vůči úkonům zaměstnavatele vyvolaným závěry posudkového lékaře domáhat ochrany u soudu. Jde ve svém důsledku o jeho práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu a ta musí být pod ochranou soudní moci. Listinou garantované právo na soudní ochranu Ústavní soud vykládá materiálně, tedy v tom smyslu, že záleží na faktickém naplnění jeho obsahu, a je vedlejší, zda reálně je ochrana poskytována soudy na úseku soudnictví občanskoprávního či správního. Dobrodiní soudního přezkumu musí být nicméně zachováno. Obdobně se Ústavní soud vyjádřil též v nálezu sp. zn. IV. ÚS 120/06 ze dne 28. 5. 2007 (N 90/45 SbNU 317), když konstatoval, že jeho úkolem je "... zajistit, aby se stěžovateli dostalo soudní ochrany; zda to bude v soustavě soudů rozhodujících v občanském soudním řízení, či soudy ve správním soudnictví je pro něj nerozhodné, neboť rozhraničení veřejného a soukromého práva je záležitost práva jednoduchého, nikoliv základních lidských práv a svobod (hmotných či procesních).". Přistoupil-li Ústavní soud v nyní posuzované věci na výkladovou koncepci, podle níž posudek lékaře (zařízení) závodní preventivní péče, jakož i "rozhodnutí" o jeho následném přezkumu nejsou akty vydanými správním orgánem při rozhodování o právech a povinnostech v oboru veřejné správy, a tudíž nepodléhají přezkumu ve správním soudnictví, zbývá ochrana poskytovaná soudy v řízení občanskoprávním. Jinými slovy, správnou cestou k obraně práv zaměstnance v případech obdobných posuzovanému je žaloba na neplatnost úkonu zaměstnavatele opírajícího se o posudek o zdravotní způsobilosti. 39. Ostatně tento výklad je podporován též kritériem efektivity ochrany práv dosažitelné v rámci jednotlivých soudních větví; pokud bychom hodnotili posudek o zdravotní způsobilosti, resp. rozhodnutí o jeho přezkumu jako rozhodnutí o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy s možností brojit proti němu správní žalobou, pro postavení účastníka pracovněprávního vztahu by to nemělo žádný praktický dopad. I přes eventuální úspěšnost správní žaloby totiž teprve pravomocný rozsudek vzešlý z pracovněprávní pře založí pro účastníky pracovního vztahu vymahatelné nároky. 40. Ústavní soud - ačkoliv podobné úvahy přesahují předmět řízení vymezený ústavní stížností - v tomto směru konstatuje, že ve sporném řízení je třeba s takovým posudkem nakládat jako s kterýmkoliv jiným skutkovým podkladem; není nadán presumpcí správnosti, a soud proto nemůže z jeho obsahu vycházet ve smyslu § 135 odst. 2 občanského soudního řádu. Je důkazem, který soud hodnotí jako kterýkoliv jiný s tím, že je na účastnících, jaké prostředky použijí ke zpochybnění posudkových závěrů. Z uvedeného je zřejmé, že stávající přístup civilních soudů, reprezentovaný rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1936/2004 a 21 Cdo 966/2004 (soudy v občanském řízení nepřezkoumávají obsah lékařského posudku, nicméně zkoumají, zda takový posudek má potřebné náležitosti a zda byl vydán k tomu příslušným lékařem), je do budoucna třeba změnit s tím, že se nelze vyhýbat zkoumání správnosti obsahu posudku. Ostatně tento náhled opakovaně Ústavní soud prezentoval i v právně obdobných případech přezkumu rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení - odborná lékařská posouzení soud hodnotí jako kterýkoliv jiný důkaz, byť se zpravidla jedná o důkaz stěžejní (srov. nepublikovaná usnesení sp. zn. I. ÚS 1132/07, sp. zn. III. ÚS 51/05, dostupná na http://nalus.usoud.cz). Každopádně jde jen o jeden z řady podkladů pro vydání rozhodnutí. Totéž pak lze říci i o jiných správních řízeních, k nimž se vyžaduje lékařský posudek jako podklad pro rozhodnutí a v rámci kterých se lze rovněž domáhat soudní ochrany, jejichž předmětem může být i návrh na přezkum lékařského posudku např. soudním znalcem. 41. Zbývá doplnit, že námitkami stěžovatele směřujícími proti samotnému obsahu lékařského posouzení se Ústavní soud vůbec nemohl zabývat, neboť mu nepřísluší posuzovat správnost skutkových podkladů a zjištění. Rozhodně tak nemůže hodnotit, zda diagnostikovaná onemocnění jsou či nejsou natolik závažná, aby stěžovateli bránila pokračovat v práci důlního mechanika. 42. Nepřezkoumatelná je pak stěžovatelova námitka nerovnosti účastníků správního řízení. Jde o obecné, nijak nezdůvodněné tvrzení a není vůbec zřejmé, z čeho stěžovatel nerovnost dovozuje. Z příslušné právní úpravy, jakož i z explicitně vyjádřeného závěru rozšířeného senátu je zřejmé, že zákonné podmínky soudního přezkumu pracovně-lékařských posudků jsou stejné jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele. 43. Uvedené důvody vedly Ústavní soud k závěru, že posuzovanou ústavní stížnost je třeba podle § 82 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zcela zamítnout. 44. Od ústního jednání bylo podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu upuštěno, neboť od něj nebylo možné očekávat další objasnění věci a všichni účastníci s tímto postupem souhlasili. 1. Odlišné stanovisko soudce Miloslava Výborného 1. S většinově přijatým nálezem se nemohu ztotožnit, neboť Ústavní soud dle mého přesvědčení nedostál své povinnosti přijmout výklad, jímž by byla zajištěna efektivní soudní ochrana proti rozhodnutí podle § 77a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o péči o zdraví lidu"), a to nejen v případě stěžovatele, ale vzhledem k precedenční závaznosti nálezů Ústavního soudu i v případech budoucích. 2. Nejprve si neodpustím návrat k nedávné historii. Judikatura Nejvyššího správního soudu, jež předcházela nyní napadenému rozsudku jeho rozšířeného senátu, vycházela (s výjimkou rozsudku sp. zn. 2 As 5/2005) z názoru, že akt krajského úřadu, jímž byl přezkoumán lékařský posudek podle § 77a zákona o péči o zdraví lidu, je rozhodnutím, avšak rozhodnutím vyloučeným ze soudního přezkumu podle § 70 písm. d) s. ř. s., a to s argumentací, že takové rozhodnutí samo o sobě neznamená právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti; touto překážkou měl údajně být až následný právní úkon zaměstnavatele (např. výpověď z pracovního poměru). 3. Tato pozice byla napadeným rozsudkem opuštěna; Nejvyšší správní soud nově přichází s názorem, že materiálně o rozhodnutí vůbec nejde. Stojí však za povšimnutí, že ona nová teorie je zdůvodňována prakticky stejně jako teorie dřívější. 4. Považuji za vysoce pravděpodobné, že původní koncepci Nejvyšší správní soud opustil u vědomí její naprosté neudržitelnosti z hlediska ústavněprávního. Ta totiž vylučovala efektivní soudní ochranu - ve správním soudnictví pro údajnou výluku z přezkumu a v civilním soudnictví pro presumpci správnosti takového rozhodnutí ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř. 5. Nynější zdánlivě elegantní řešení nastoleného problému - tak jak je obsaženo v napadeném rozsudku Nejvyššího správního soudu i ve většinově přijatém nálezu - nevnáší však do posuzované problematiky takový jas, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mráčky či spíše mraky vyvolané otázkami, na které budou odpovědi nalézat jiní než tvůrci nového pohledu na věc, mohou předkládané řešení značně zatemnit. 6. Jen příkladmo. Odkud pramení jistota, že soudy rozhodující v občanskoprávním řízení (včetně Nejvyššího soudu) opustí svoji dosavadní judikaturu, dle níž rozhodnutí krajského úřadu přezkoumávající ve správním řízení odvolání proti lékařskému posudku je rozhodnutím vydaným příslušným orgánem, takže z něj soud vychází (§ 135 odst. 2 o. s. ř.)? Je správné, aby Nejvyšší správní soud a Ústavní soud vstupovaly v tomto řízení do jurisdikce Nejvyššího soudu a předjímaly budoucí judikaturu civilní větve soudnictví? Nestává se v důsledku přijímaného výkladu ustanovení § 70 písm. d) s. ř. s. obsoletním [na jaké případy nyní § 70 písm. d) s. ř. s. dopadá - zřetelně na žádné]? Předložený výklad navíc odporuje formální logice [nepatří-li něco do skupiny A - § 70 písm. a) - tedy nejde-li o rozhodnutí - nelze uvažovat o výjimce z A - § 70 písm. d) s. ř. s.]. 7. Většinově přijatý nález se pouze apodikticky vypořádává se závěrem, že rozhodnutí krajského úřadu podle § 77a zákona o péči o zdraví lidu ve skutečnosti žádným rozhodnutím není. Obsáhle a opakovaně (v tom nález věrně sleduje linii nastolenou Nejvyšším správním soudem) se vyjadřuje k povaze lékařského posudku. Když se však má vyjádřit k povaze rozhodnutí krajského úřadu, proti němuž žaloba směřuje, spokojí se s pouhým blíže neodůvodněným konstatováním, že pro něj platí totéž. 8. Podle mého přitom rozhodnutí krajského úřadu je rozhodnutím v materiálním smyslu. Rozhodnutí krajského úřadu o odvolání proti lékařskému posudku zasahuje bezprostředně do právní sféry stěžovatele (a též jeho zaměstnavatele). Zaměstnavatel má zákonnou povinnost převést jej na jinou práci či s ním rozvázat pracovní poměr. Zaměstnanec tak nemůže vykonávat povolání, které si zvolil, byť by s tím zaměstnavatel souhlasil. Tvrzení, že zásahem do práv a povinností stěžovatele je až následný úkon zaměstnavatele, je zcela formalistické, protože úkon zaměstnavatele je nutným důsledkem rozhodnutí krajského úřadu; zaměstnavatel je nemůže ignorovat, aniž by tím zároveň porušil svou právní povinnost. Za únosné nepovažuji, že Ústavní soud o možnost protiprávního chování zaměstnavatele otevřeně opírá své závěry (odstavec 35 in fine nálezu). 9. Rozhodnutí krajského úřadu se dotýká práva stěžovatele na svobodnou volbu povolání podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"); většinově přijatý nález se dosti nepřesvědčivě pokouší dokázat opak. Z důvodů v nálezu vyložených (odstavce 28 a 29) by snad bylo lze dojít k závěru, že právo na svobodnou volbu povolání nebylo porušeno; nelze však vytvářet dojem, že nebylo vůbec dotčeno. Nález navíc v této pasáži konstruuje možnost střetu práva zaměstnance na svobodnou volbu povolání s právem zaměstnavatele na podnikání; to však po mém soudu zcela nepřípadně. V projednávané věci je rozhodnutí krajského úřadu vrchnostenským zásahem do práv a povinností zaměstnance i zaměstnavatele, a nejde tedy o konflikt práv v horizontální rovině. Fakt, že rozhodnutím krajského úřadu došlo k dotčení práva na svobodnou volbu povolání, je podstatný. Podle čl. 36 odst. 2 Listiny totiž z pravomoci soudu nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí orgánu veřejné správy týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. 10. Výhrady mám rovněž proti části odůvodnění, která upozorňuje na odbornou povahu posudku i následného rozhodnutí krajského úřadu; tímto rozhodnutím prý téměř nejsou řešeny právní otázky, nýbrž pouze vysoce odborné posouzení zdravotního stavu. Přesvědčivost tohoto argumentu je však významně snížena již samotnou existencí ustanovení § 70 písm. d) s. ř. s., které soudní přezkum takových rozhodnutí předpokládá. Napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu i většinově přijatý nález Ústavního soudu jsou navíc v této otázce vnitřně rozporné. Na jedné straně přiznávají, že stěžovateli nemůže být upřeno právo na soudní ochranu, a kreativně přenášejí přezkum správnosti posudku (jakož i - zřejmě - rozhodnutí, kterým již jeho správnost byla přezkoumána) na civilní soudy, na straně druhé dovozují, že již z povahy věci je nevhodné, aby bylo přešetřováno soudem. 11. V rámci řízení o odvolání proti lékařskému posudku je přezkoumávána správnost lékařského posudku. Pod tento důvod lze subsumovat v podstatě jakékoli procesní či hmotněprávní námitky; není tedy pravda, že by správní úřad neřešil v rámci odvolacího řízení právní otázky. Nesprávnost může být založena kupříkladu podáním posudku lékařem, který takový posudek vůbec vypracovávat neměl, nebo použitím chybné metodiky či vydáním posudku zcela svévolného. Proto je neakceptovatelná poslední věta odstavce 36 nálezu. Přezkoumává-li totiž krajský úřad správnost posudku, nejde o přezkum omezený; za "omezenost přezkumu" pochopitelně nemůže být považována zákonná úprava vylučující apelační pravomoc správního úřadu. 12. Od povahy rozhodnutí krajského úřadu nutně musím přejít k ještě podstatnější otázce - totiž k existenci účinné soudní ochrany. Tu dle mého mínění přijatý nález - bohužel - významně problematizuje. 13. V nálezu je zdůrazňováno, že efektivní soudní ochrana - i při odepření přezkumu rozhodnutí krajského úřadu ve správní větvi soudnictví - je zajištěna možností zaměstnance podat žalobu v řízení občanskoprávním. Nález však neřeší, jakou ochranu má proti tomuto rozhodnutí zaměstnavatel. Respektovat je musí, jinak se dopouští deliktního jednání. Jedinou jeho možností obrany je správní přezkum podle § 77 odst. 2 zákona o péči o zdraví lidu; soudněsprávní ochrana mu však v důsledku většinově přijatého nálezu zůstává odepřena. (Nepočítám-li s absurdním návodem, aby se choval protiprávně, zaměstnance např. na jinou práci nepřevedl, a správní žalobou brojil až proti rozhodnutí o uložení sankce s tvrzením, že se deliktu nedopustil, protože rozhodnutí krajského úřadu bylo chybné. A samozřejmě nepočítám-li s ještě bizarnějším závěrem, že z hlediska zaměstnavatele o rozhodnutí jde, zatímco z hlediska zaměstnance nikoliv.) Zda a jaké možnosti má zaměstnavatel (nepochybně jsoucí účastníkem řízení podle § 77 zákona o péči o zdraví lidu) na ochranu svého podnikání, popírá-li správnost závěrů rozhodnutí přezkoumávajícího správnost lékařského posudku, v řízení občanskoprávním, přijatý nález neřeší vůbec. Zdá se proto, že většina souhlasící s nálezem (stejně jako napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu) nepovažovala za nutné tuto otázku v odůvodnění nálezu řešit. Jde však o problém i z pohledu ústavněprávního nikoliv přehlédnutelný. 14. Nadto dlužno položit otázku, zda vskutku ono rozhodnutí správního úřadu z hlediska zaměstnavatele neznamená samo o sobě žádnou "právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti" [§ 70 písm. d) s. ř. s.]. Jsem přesvědčen, že tuto překážku (podnikatelské činnosti) zakládá, neboť jeho důsledkem je zaměstnavatelova povinnost, jež výkon podnikatelské činnosti omezuje např. tím, že zaměstnavatel je nucen v důsledku autoritativního výroku orgánu exekutivní státní moci převést zaměstnance na jinou práci, i kdyby s tím on sám (a dokonce i sám zaměstnanec) nesouhlasil. 15. Nemám samozřejmě výhrady k tvrzení, že zdravotní stav je veličinou proměnnou (odstavec 35 nálezu), z čehož však nevyplývá, že by tímto faktem byl nastolen problém, "jak by se jeho změny projevily na ‚rozhodnutí', jehož vlastností je i materiální právní moc, které podle všeho zakládá překážku věci rozhodnuté" (tamtéž). Platné právo (jakož i správní věda) zná celou řadu pravomocných rozhodnutí, která překážku rei iudicatae nezakládají. Za takové jest dle mého mínění možno považovat i rozhodnutí správního úřadu podle § 77a zákona o péči o zdraví lidu. 16. S tím, co je uvedeno v odstavci 13 tohoto disentu, souvisí i otázka, jak se Ústavní soud v nálezu vypořádává s takto nastolenou nerovností účastníků pracovněprávního vztahu, do něhož vstupuje autoritativním aktem veřejná moc; na rozdíl od většiny nepovažuji argumentaci stěžovatele (poznámka pod čarou č. 1) za "obecné, nijak neodůvodněné tvrzení", z něhož "není vůbec zřejmé, z čeho stěžovatel nerovnost dovozuje" (odstavec 42 nálezu). V tomtéž odstavci vyjádřená myšlenka, že "Z příslušné právní úpravy, jakož i z explicitně vyjádřeného závěru rozšířeného senátu je zřejmé, že zákonné podmínky soudního přezkumu pracovně-lékařských posudků jsou stejné jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.", postrádá jakoukoliv argumentaci. "Explicitní vyjádření" závěru rozšířeného senátu spočívá v pouhé (nikterak odůvodněné) větě: "K žalobě podle § 65 odst. 1 (2) s. ř. s. tedy není zaměstnanec legitimován, stejný závěr však platí z důvodů shora rozvedených (poznámka pod čarou č. 2) obecně i pro zaměstnavatele.". Je pro mne smutné, že nález právě tuto argumentačně nepodloženou větu přebírá, nijak ji sám právně nezdůvodňuje a rozšiřuje ji o pouhé prohlášení, že stejnost zákonných podmínek soudního přezkumu pro zaměstnance i zaměstnavatele vyplývá z "příslušné právní úpravy", aniž by alespoň sdělil, o jakou zákonnou úpravu se jedná. 17. Souhlasit nemohu ani se způsobem, jímž nález pracuje s prejudikaturou Ústavního soudu. Není dle mého úsudku příhodné opírat nálezové závěry o nezavazující usnesení Ústavního soudu; zvláště odkaz na usnesení III. ÚS 233/01 je nepřípadný - tehdy šlo o věc zcela jinou, a řešenou navíc před účinností s. ř. s. Na závěrech vyjádřených právní větou citovaného nálezu IV. ÚS 120/06 - odstavec 38 - netřeba ničeho měnit; nález však tam judikovaný názor popírá - např. tím, že zaměstnavateli přístup k soudu odnímá. 18. Ze všech shora uvedených důvodů se domnívám, že ústavní stížnosti mělo být vyhověno. Ústavní soud neměl přistoupit na výklady Nejvyššího správního soudu, který dříve odmítal soudní přezkum rozhodnutí podle § 77a zákona o péči o zdraví lidu úplně a nyní - v stěžovaném rozsudku rozšířeného senátu - snaží se tento přezkum přenést na civilní soudy, přičemž flexibilně tomuto kýženému cíli - jak je patrno i z ohlédnutí na jeho předchozí judikaturu - přizpůsobuje (ve své podstatě však stále shodná) odůvodnění svých rozhodnutí. Přitakáním napadenému rozsudku přispěl Ústavní soud k nastolení situace, v níž je zaměstnanci právo na soudní ochranu proti tomuto rozhodnutí ztíženo a zaměstnavateli v podstatě upřeno. 2. K odlišnému stanovisku soudce Miloslava Výborného připojily se soudkyně Ivana Janů, Dagmar Lastovecká a Eliška Wagnerová. 1) Která zní: "Odůvodnění NSS s sebou nese i nerovnost účastníků správního řízení, neboť podle zákona č. 20/66 Sb. § 77 odst. 2 mohou podat návrh na přezkoumání lékařského posudku, jak pacient, tak osoby, pro které v souvislosti s vydáním posudku vyplývají povinnosti (v našem případě zaměstnavatel). Podle závěrů NSS by mohla nastat paradoxní situace, v případě, že by zaměstnavatel podal návrh na přezkoumání lékařského posudku a po té správní žalobu, musel by se žalobou zabývat Krajský správní soud, protože pro zaměstnavatele rozhodnutí lékaře znamená právní překážku, neboť zaměstnance musí podle § 41 odst. 1, písm. a zákoníku práce převést na jinou pro něho vhodnou práci. Tvrdíme však, že stejné právo a možnost soudní ochrany musí mít i zaměstnanec.". 2) Dlužno ovšem poznamenat, že napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu ve vztahu k zaměstnavateli žádné důvody pro uplatnění výluky ze soudního přezkumu podle o. s. ř. nerozváděl.

http://kraken.slv.cz/1VSOL1156/2013

1 VSOL 1156/2013-A-74 KSOS 31 INS 16241/2013 1 VSOL 1156/2013-A-74 Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenčním řízení ve věci dlužníka Magnety, s.r.o., se sídlem Světlá Hora-Světlá 334, PSČ 793 31, identifikační číslo: 258 54 666, vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 16241/2013, o insolvenčním návrhu navrhovatelů-věřitelů: a) Dušana anonymizovano , anonymizovano , bytem a místem podnikání Rýmařov, Rudé armády 739/27, PSČ 795 01, identifikační číslo: 105 98 162, b) PECUNIA Leasing, a.s., se sídlem Olomouc, Uhelná 25, PSČ 779 00, identifikační číslo: 253 99 233, c) PROFI CARGO ONE s.r.o., se sídlem Olomouc-Nové Sady, Polská 425/27, PSČ 779 00, identifikační číslo: 286 48 188, zastoupeného Mgr. Miroslavem Osladilem, advokátem, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 22, PSČ 110 00, za účasti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, se sídlem Olomouc, 17. listopadu 44, PSČ 770 00, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 26.11.2013 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8.11.2013, č.j. KSOS 16241/2013-A-54, Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8.11.2013, č.j. KSOS 16241/2013-A-54, se p o t v r z u j e. Shora označeným usnesení Krajský soud v Ostravě s poukazem na ustanovení § 29 odst. 3 občanského soudního řádu ustanovil opatrovníkem dlužníka Mgr. Magdalenu Gebauerovou, advokátku, se sídlem Opava, Dolní náměstí 117/3, PSČ 746 01. V důvodech uvedl, že předmětné insolvenční řízení bylo zahájeno dne 6.6.2013 insolvenčním návrhem navrhovatele a). Dlužník je společností s ručením omezeným, jeho statutárním zástupcem je jediný jednatel Pavel Grečmal. Ústní jednání ve věci bylo nařízeno na den 2.10.2013, jednatel dlužníka podáním ze dne 26.9.2013 požádal o odročení jednání z důvodu své dočasné pracovní neschopnosti, kterou doložil rozhodnutím č. B 7728142. Navrhl, aby jednání bylo vzhledem k předpokládanému trvání nemoci nařízeno nejdříve na 1.11.2013. Soud žádosti vyhověl a další ústní jednání nařídil na 7.11.2013. Dne 5.11.2013 byla soudu doručena další žádost jednatele dlužníka o odročení jednání, z důvodu jeho trvající pracovní neschopnosti a neodkladného vyšetření s tím, že účast jeho osoby u jednání je nutná. Kromě toho dlužník v předchozím řízení, podáním ze dne 11.7.2013 požádal o prodloužení lhůty k vyjádření k insolvenčním návrhům s odůvodněním, že lhůtu není schopen dodržet vzhledem k dočasné pracovní neschopnosti jednatele Pavla Grečmala, která trvá od 11.6.2013, přičemž lze předpokládat, že by mohla být ukončena nejpozději dne 17.7.2013. Žádost doložil rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti č. B 198653. Ve vyjádření k insolvenčním návrhům ze dne 22.7.2013 dlužník uvedl, že jednatel Pavel Grečmal v září 2011 utrpěl úraz v důsledku nezaviněné autonehody, jehož následky přetrvávaly do března 2013. Usnesením ze dne 7.10.2013 č. j. KSOS 31 INS 16241/2013-A-45, tzn. po prvním odročení jednání, soud dlužníka vyzval, aby si s ohledem na neschopnost jednatele zúčastnit se ze zdravotních důvodů jednání ve věci zvolil zástupce s procesní plnou mocí, který jej bude v řízení zastupovat. Současně jej poučil o možnosti ustanovení opatrovníka podle ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. Dlužník v podání doručeném soudu dne 17.10.2013 uvedl, že si zástupce s procesní plnou mocí nezvolí, neboť má zájem hájit se v řízení osobně. Z uvedeného je zřejmé, že dlužník se z důvodu nepříznivého zdravotního stavu svého jediného statutárního zástupce nemůže účastnit řízení, a nikoliv jen po přechodnou dobu (první žádost dlužníka o prodloužení lhůty z důvodu nemoci jednatele Pavla Grečmala byla soudu doručena dne 11.7.2013). Na výzvu soudu si dlužník zástupce pro řízení nezvolil. Soud proto k ochraně práv dlužníka, jehož statutární zástupce není ze zdravotních důvodů schopen řádně vykonávat svou funkci, ale i k ochraně práv insolvenčních navrhovatelů, kteří mají právo na projednání a rozhodnutí o svých návrzích v přiměřené době, ustanovil dlužníkovi podle ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovníka z řad advokátů. Přihlédl přitom i k nebezpečí z prodlení, neboť o insolvenčním návrhu věřitele má být z povahy věci rozhodováno bez průtahů, a to již jen proto, že s podáním insolvenčního návrhu jsou spojeny prohibitivní účinky vymezené v ust. § 109 insolvenčního zákona. Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání. Namítal, že s ustanovením opatrovníka nesouhlasí, rozhodnutí považuje za nesprávné, bylo vydáno v rozporu s právem, neboť pro ustanovení opatrovníka nebyly splněny zákonné podmínky. Ustanovení § 29 odst. 3 o.s.ř. přitom stanoví, že soud může účastníku ustanovit opatrovníka pouze v případě, pokud se účastník z jiných zdravotních důvodů nemůže, nikoliv jen po přechodnou dobu, účastnit řízení. Je pravdou, že jednatel dlužníka byl od 20.9.2013 v pracovní neschopnosti a z tohoto důvodu se nemohl zúčastnit jednání dne 2.10.2013, následně 7.11.2013 a že soud jej vyzval, aby si zvolil zástupce, což dlužník odmítl. Nicméně dlužník má za to, že nebylo prokázáno, že by dlužník nebyl schopen se účastnit řízení, nikoliv po přechodnou dobu, neboť pracovní neschopnost jednatele byla ukončena 10.12.2013, což dokládá. Statutární zástupce dlužníka je v současné době v takovém zdravotním stavu, že je schopen se jednání účastnit. Nicméně přes uvedené zjistil, že dne 12.12.2013 proběhlo jednání ve věci, na které nebyl soudem předvolán, přesto je v protokolu z uvedeného dne uvedeno, že se dlužník nedostavil a doručení je u něj vykázáno. Tato skutečnost však není pravdivá, předvolání bylo doručeno jen dvěma navrhovatelům, insolvenčnímu správci a opatrovnici. Pokud by byl předvolán, mohl se s ohledem na ukončení pracovní neschopnosti jednatele, jednání zúčastnit. Pracovní neschopnost jednatele trvala 2 a půl měsíce, což není doba, kterou lze považovat nikoliv za přechodnou a skutečnost, že dlužník se již jednou domáhal odročení jednání z důvodu nemoci, a to 11.7.2013 , neznamená, že by pracovní neschopnost trvala od této doby, naopak od července 2013 do konce září 2013 byl zdráv. Znemožněním účasti účastníku na jednání je závažným zásahem do jeho práv, přičemž k této otázce se již mnohokrát vyjadřoval jak Nejvyšší soud, tak i Ústavní soud a vyplývá to i z komentáře k občanskému soudnímu řádu. Z tohoto komentáře vyplývá, že podmínka-nikoliv jen pro přechodnou dobu-je víceméně splněna v případě, jeli zdravotní stav účastníka nepříznivý více méně trvale. V dané věci soud prvního stupně neprovedl žádné šetření, při němž by se zabýval zdravotním stavem jednatele dlužníka, nedotázal se jeho ošetřujícího lékaře a z tohoto důvodu pochybil. Přitom z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že ustanovení opatrovníka nemůže být provedeno pouze z důvodu urychlení vyřízení věci a pokud takto soud postupuje, odnímá tím účastníku možnost jednat před soudem a porušuje čl. 38 odst. 2 a také čl. 36 odst. 1 Listiny základních práva a svobod. Proto dlužník navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Ke svému odvolání dlužník doložil rozhodnutí o ukončení pracovní neschopnosti praktického lékaře MUDr. Ivo Špačka, z něhož vyplývá, že pracovní neschopnost jednatele dlužníka byla na jeho vlastní žádost ukončena 10.12.2013. Především odvolací soud konstatuje, že po vydání napadeného usnesení byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) ve znění pozdějších předpisů, novelizován zákonem č. 294/2013 Sb. s účinností od 1.1.2014. Podle přechodného ustanovení v čl. II zák. č. 294/2013 Sb. platí, že zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (to je od 1.1.2014) platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Rovněž zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řad, ve znění pozdějších předpisů, byl s účinností od 1.1.2014 novelizován mimo jiné zákonem č. 293/2013 Sb. Podle přechodného ustanovení v čl. II, bodu 2. tohoto zákona platí, že pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zák. č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ze shora uvedeného vyplývá, že obě novely, a to jak insolvenčního zákona, tak občanského soudního řádu, neměly na nyní přezkoumávanou věc žádný vliv. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání, dospěl k závěru, že odvolání odvolatele není důvodné. Nejprve odvolací soud konstatuje, že ze spisu soudu prvního stupně se podává, že dne 6.6.2013 byl Krajskému soudu v Ostravě doručen insolvenční návrh věřitele ad a), jímž se domáhal zjištění úpadku dlužníka a jeho řešení konkursem. Dle úředního záznamu soudu, zveřejněném v insolvenčním rejstříku dne 10.6.2013 (A-3), nebylo možno zveřejnit tento návrh ve stanovené lhůtě, jelikož v době, kdy návrh došel soudu nebylo možno spolehlivě určit, zda bude tento návrh posouzen jako přistoupení k návrhu do řízení pod sp. zn. KSOS 31 INS 13748/2013. Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla vydána a v insolvenčním rejstříku zveřejněna dne 10.6.2013; tímto dnem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Podáním, doručeným soudu dne 12.6.2013, jenž bylo úředně ověřeným podpisem opatřeno až 11.11.2013 (A-59) a soudu doručeno 13.11.2013, do tohoto řízení přistoupil věřitel ad b) a podáním doručeným soudu dne 14.6.2013 do řízení přistoupil věřitel ad c). Dne 20.1.2014 do řízení vstoupilo Krajské státní zastupitelství. V návaznosti na úřední záznam insolvenčního soudu ze dne 10.6.2013 (A-3) odvolací soud dále ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. KSOS 31 INS 13748/2013 zjistil, že dne 16.5.2013 byl tomuto soudu doručen insolvenční návrh věřitele Vladimíra Hromádko, který se domáhal zjištění úpadku dlužníka. Tento insolvenční návrh byl usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.6.2013, č.j. KSOS 31 INS 13748/2013-A-4 odmítnut. Uvedené usnesení bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 4.6.2013 v 7.51 hod, dlužníku bylo doručeno dne 4.6.2013 v 13.29 hod. a navrhovateli (Vladimíru Hromádko) dne 5.6.2013, vhozením do domovní schránky v 10.00 hod. Dne 5.6.2013 ve 12.57 hod. bylo Krajskému soudu v Ostravě k této spisové značce doručeno vzdání se odvolání navrhovatele Vladimíra Hromádko, které je datováno 30.5.2013 a stejné datum je uvedeno i na legalizaci jeho podpisu Obecním úřadem ve Světlé Hoře. Jelikož toto vzdání se odvolání shora jmenovaného navrhovatele bylo soudu doručeno nejenže po zveřejnění usnesení o odmítnutí jeho insolvenčního návrhu, ale i po jeho doručení, pak bez ohledu na to, jakým datem bylo opatřeno, jde o úkon vůči soudu účinný a usnesení ze dne 4.6.2013, č.j. KSOS 31 INS 13748/2013-A-4, kterým byl insolvenční návrh uvedeno věřitele odmítnut, nabylo právní moci dne 5.6.2013. Tímto dnem bylo řízení o insolvenčním návrhu navrhovatele V. Hromádko pravomocně skončeno. Proto pokud v nyní projednávané věci byl dne 6.6.2013 doručen soudu insolvenční návrh navrhovatele ad a), nejednalo se o přistoupení k řízení k insolvenčnímu návrhu navrhovatele V. Hromádko ve smyslu ust. § 107 IZ, neboť řízení o jeho insolvenčním návrhu bylo pravomocně skončeno 5.6.2013. Dále se ze spisu soudu prvního stupně v předmětné věci podává, že: -insolvenční návrh navrhovatelů ad a)-c) byl dlužníku doručen dne 27.6.2013 s výzvou (usnesením ze dne 26.6.2013, A-10), aby se k němu ve stanovené lhůtě vyjádřil a současně, aby předložil seznamy ve smyslu ust. § 104 IZ. Podáním doručeným soudu 11.7.2013 jediný jednatel dlužníka Pavel Grečmal sdělil, že není schopen výzvě ve stanovené lhůtě vyhovět, z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, která trvá od 11.6.2013 a lze předpokládat, že bude ukončena 19.7.2013. Proto požádal o prodloužení lhůty do 22.7.2013. K tomuto podání doložil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené dne 11.6.2013 odborným lékařem MUDr. Břetislavem Burešem. Této žádosti jednatele dlužníka soud vyhověl usnesením ze dne 17.7.2013 (A-19). -K návrhům se prostřednictvím jednatele dlužník vyjádřil podáním doručeným soudu 23.7.2013 (A-21). V tomto podání mimo jiné uvedl, že v září 2011 utrpěl úraz v důsledku nezaviněné dopravní nehody, jehož následky přetrvávaly až do března 2013; řízením podniku byl pověřen Vladimír Juha, který byl od listopadu 2011 jmenován generálním ředitelem dlužníka. -První jednání ve věci bylo soudem prvního stupně nařízeno na 2.10.2013; dlužníku bylo předvolání doručeno 11.9.2013. Dne 26.9.2013 jednatel dlužníka požádal o odročení jednání z důvodu jeho pracovní neschopnosti, která trvá ode dne 25.9.2013. Požádal, aby další termín jednání byl stanoven po 1.11.2013. K tomuto podání doložil rozhodnutí o pracovní neschopnosti, jež bylo vystaveno praktickým lékařem MUDr. Ivo Špačkem dne 25.9.2013. Této žádosti soud prvního stupně opět vyhověl a nařízené jednání odročil (A-38). -Další jednání soud nařídil (dne 7.10.2013) na 7.11.2013; dlužníku bylo předvolání doručeno 15.10.2013. Současně usnesením ze dne 7.10.2013 (A-45) soud vyzval dlužníka, aby si, s ohledem na neschopnost jednatele zúčastnit se jednání ze zdravotních důvodů, zvolil zástupce s procesní plnou mocí s tím, že jinak mu může být ustanoven opatrovník (§ 29 odst. 3 o.s.ř.). Toto usnesení bylo dlužníku doručeno 15.10.2013 a jednateli dne 12.10.2013. V podání ze dne 15.10.2013 dlužník mimo jiné oznámil, že zástupce s procesní plnou mocí si nezvolí a následným podáním doručeným soudu 5.11.2013 požádal opětovně o odročení jednání ze 7.11.2013 s tím, že je jeho jednatel je stále v pracovní neschopnosti a má se podrobit neodkladnému vyšetření; odkázal na již předložené rozhodnutí svého praktického lékaře ze dne 25.9.2013. Požádal, aby soud jednání nařídil po 15.11.2013. Soud opět jednání nařízené na 7.11.2013 odročil. -Usnesením ze dne 8.11.2013 byl jednatel dlužníka vyzván, aby obratem doložil, že jeho pracovní neschopnost stále trvá a že jeho zdravotní stav vylučoval účast u jednání, které bylo nařízeno na 7.11.2013 a dále by předložil potvrzení o nedokladném vyšetření. Tuto výzvu obdržel jednatel dlužníka i dlužník dne 12.11.2013. -Dne 8.11.2013 vydal soud prvního stupně rovněž odvoláním napadené usnesení, kterým dlužníku ustanovil opatrovníka. -Dne 19.11.2013 jednatel dlužníka předložil zdravotní záznam pořízený MUDr. Ivo Špačkem dne 15.11.2013, z něhož se podává, že Pavel Grečmal je v pracovní neschopnosti od 29.9.2013 a dne 7.11.2013 podstoupil lékařské vyšetření, na které byl objednán od 8.10.2013. -Další jednání ve věci soud nařídil na 12.12.2013; dlužník předvolání k tomuto jednání obdržel do datové schránky 8.11.2013 a pověřená osoba s právem přístupu do datové schránky dlužníka se přihlásila 12.11.2013, což je den, kdy předvolání bylo dlužníku doručeno. Dle protokolu o jednání ze dne 12.12.2013 se dlužník k jednání nedostavil, ač pracovní neschopnost jednatel dlužníka ukončil, jak vyplývá z odvolání, dne 10.12.2013. Podle ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. ve znění účinném do 31.12.2013 platí, že pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat. Na základě shora uvedených zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že v přezkoumávaném případě byl postup soudu prvního stupně správný. Odvoláním napadeným usnesením totiž soud prvního stupně ustanovil dlužníku opatrovníka po té, kdy jediný jednatel dlužníka již v červenci 2013 z důvodu svého zdravotního stavu jednak žádal soud o prodloužení lhůty k podání vyjádření a předložení požadovaných seznamů ve smyslu ust. § 104 IZ a následně opět ze zdravotních důvodů opakovaně žádal soud o odročení nařízených jednání. Svou pracovní neschopnost, která naposledy trvala od 25.9.2013 jednatel dlužníka doložil a ve svých žádostech o odročení jednání vždy žádal, aby další termín jednání byl nařízen s měsíčním časovým odstupem. Oprávněně proto soud prvního stupně ke dni vydání napadeného usnesení vyhodnotil (aniž bylo třeba provádět další šetření), že zdravotní stav jediného jednatele dlužníka mu brání, a to nikoliv jen po přechodnou dobu, účastnit se řízení a za dlužníka jednat. Přitom ještě před vydáním napadeného usnesení soud dlužníka zcela správně vyzval, aby si sám zvolil zmocněnce s plnou mocí, což dlužník neučinil (odmítl), ač byl o možnosti ustanovit mu opatrovníka v usnesení ze dne 7.10.2013 (A-45) poučen. Přesto dlužník následně, odvolávaje se na pracovní neschopnost (zdravotní stav) svého jednatele, včetně neodkladného vyšetření, žádal o odročení jednání. Jen pro úplnost odvolací soud v závěru dodává, že námitka dlužníka, že uvedeným postupem mu soud prvního stupně upřel právo účastnit se řízení, včetně nařízeného jednání konaného dne 12.12.2013 (když jej k tomuto jednání soud údajně nepředvolal), není důvodná. Ze spisu totiž vyplývá, že na písemné výzvy soudu dlužník (jeho jednatel) vždy reagoval a měl tedy možnost se vyjádřit jak návrhům navrhovatelů, tak ke své nynější ekonomické situaci. Potíže však nastaly, když se měl jednatel dlužníka účastnit nařízených jednání, která soud prvního stupně na základě doložené pracovní neschopnosti jednatele dlužníka vždy odročil. Jediné jednání, které soud neodročil, po té, kdy byl dlužníku ustanoven opatrovník, bylo jednání, které se konalo dne 12.12.2013. K tomuto jednání se však dlužník nedostavil, i když předvolání k němu obdržel již dne 12.11.2013 a jednatel dlužníka ukončil pracovní neschopnost na jeho vlastní žádost již dne 10.12.2013. Nic proto jednateli dlužníka nebránilo, aby se jednání dne 12.12.2013 zúčastnil a hájil zde práva dlužníka. Pokud by se totiž jednatel dlužníka k tomuto jednání dostavil a oznámil insolvenčnímu soudu, že jeho nepříznivý zdravotní stav pominul a nebrání mu již účastnit se řízení, pak by zde nebyl důvod, aby jej u tohoto jednání zastupovala ustanovená opatrovnice. Na adresu odvolatele, avšak i soudu prvního stupně odvolací soud dále připomíná, že funkce opatrovníka totiž trvá jen po takovou dobu, po níž trvá důvod, pro který byl ustanoven. Jestliže tento důvod odpadne, funkce opatrovníka bez dalšího zaniká a soud nadále jedná s účastníkem. Rozhodnutí o odvolání opatrovníka není třeba vydávat, stačí opatrovníku oznámit, že jeho funkce skončila.

https://www.fulsoft.cz/33/597-2006-sb-narizeni-vlady-o-sledovani-a-vyhodnocovani-kvality-ovzdusi-ve-zneni-ucinnem-k-15-3-2011-uniqueidOhwOuzC33qe_hFd_-jrpTl4cdX9Ek5l88UDs08Ch5oYCD-vMUnwPlw/?wa=www15i3%20psp

597/2006 Sb., Nařízení vlády o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, ve znění účinném k 15.3.2011 | Fulsoft.cz - Zákony, judikatura a literatura 2019-2020 597/2006 Sb., Nařízení vlády o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, ve znění účinném k 15.3.2011 č. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší mění § 1, § 2 odst. 5, § 3 a přílohy Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 92/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 385/2005 Sb. a zákona č. 212/2006 Sb., k provedení § 6 odst. 9 zákona: Toto nařízení1) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 2a upravuje způsob sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, imisní limity, přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro vybrané znečišťující látky. (1) Sledování kvality ovzduší se provádí pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (2) Sledování kvality ovzduší se provádí a) měřením úrovně znečištění ovzduší na určených místech, a to kontinuálně nebo jednorázovým odběrem vzorků v souladu s požadovanými cíli kvality údajů uvedenými v příloze č. 2 k tomuto nařízení (dále jen „stacionární měření“), b) měřením úrovně znečištění ovzduší, které ve srovnání se stacionárním měřením splňuje méně přísné požadavky na kvalitu údajů uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení (dále jen „orientační měření“), nebo c) výpočtem úrovně znečištění ovzduší (dále jen „modelování“). (3) Sledování kvality ovzduší se provádí a) stacionárním měřením ve všech aglomeracích, v zónách, kde úroveň znečištění ovzduší dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování vybraných znečišťujících látek a kde, v případě troposférického ozonu, úroveň znečištění ovzduší překračuje během posledních pěti let úroveň znečištění ovzduší, pod níž lze na základě současného stavu vědeckého poznání vyloučit přímý škodlivý vliv na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí (dále jen „dlouhodobý imisní cíl“), b) kombinací stacionárního měření, orientačního měření a modelování v zónách, kde je úroveň znečištění ovzduší nižší než horní mez pro posuzování, c) modelováním v zónách, kde úroveň znečištění ovzduší nepřesahuje dolní mez pro posuzování. (4) Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) nebo jím zřízená právnická osoba hodnotí minimálně jednou za 5 let postupem uvedeným v příloze č. 3 k tomuto nařízení všechny zóny a aglomerace podle toho, zda úrovně znečištění ovzduší jednotlivými znečišťujícími látkami na jejich území překračují horní nebo dolní meze pro posuzování. (5) Stacionární měření prováděné ministerstvem nebo jím zřízenou právnickou osobou je doplňováno dalšími stacionárními měřeními prováděnými autorizovanými osobami. Body vzorkování pro stacionární měření se umisťují v souladu se zásadami uvedenými v příloze č. 4 k tomuto nařízení. Minimální počty bodů vzorkování pro stacionární měření jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto nařízení. (6) Referenční metody sledování kvality ovzduší jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto nařízení. Vyhodnocování kvality ovzduší (1) Vyhodnocování kvality ovzduší se provádí na základě výsledků sledování kvality ovzduší pro znečišťující látky, které mají stanovený imisní limit nebo úroveň znečištění ovzduší stanovenou za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na…

https://www.novinky.cz/krimi/clanek/soud-obnovil-stihani-miliardare-tykace-178537

Soud obnovil stíhání miliardáře Tykače - Novinky.cz Novinky.czKrimiSoud obnovil stíhání miliardáře Tykače Soud obnovil stíhání miliardáře Tykače 15. 1. 2013, 13:22 – Praha • Aktualizováno 15. 1. 2013, 14:06 Pražský Vrchní soud minulý týden pravomocně obnovil trestní stíhání majitele důlního gigantu Czech Coal (bývalá Mostecká uhelná) Pavla Tykače v souvislosti s miliardovým vytunelováním CS Fondů z roku 1997. „Dne 7. ledna jsme zamítli stížnost pana Tykače proti (srpnovému) rozhodnutí Městského soudu v Praze, v němž povolil obnovu trestního řízení vedeného proti Tykačovi. Stíhání bude tedy obnoveno okamžikem, kdy bude naše usnesení dotyčnému doručeno,“ řekl v úterý Právu mluvčí pražského vrchního soudu Jan Fořt. Podle dozorového žalobce Zdeňka Matuly z Vrchního státního zastupitelství v Praze už ale Tykačovo obnovené stíhání běží od okamžiku, kdy soud 7. ledna rozhodl. Pro nové obvinění prý není potřeba usnesení odvolacího senátu podnikateli doručovat, platí datum, kdy verdikt vynesl, míní Matula. Obviněn už v roce 2006 Tykače, jeho obchodního partnera Jana Dienstla a další dva muže obvinila protikorupční policie z účasti na podvodném vyvedení peněz z CS Fondů poprvé už v roce 2006. O rok později všechny navrhla postavit před soud. Nyní již bývalý vrchní žalobce František Fíla ale stíhání Tykače a spol. zastavil v roce 2008 s tím, že skutky, kvůli kterým je kriminalisté navrhli obžalovat, nejsou trestnými činy. Situace se však změnila v průběhu loňského roku, kdy pražský městský soud řešil obžalobu na bývalého šéfa finančně-analytického útvaru ministerstva financí Jiřího Kudlíka. Státní zástupce jej vinil z toho, že převodu miliardy z CS Fondů do ciziny nezabránil, i když prý mohl. Soud jej ale osvobodil. Koncem února končila lhůta pro obnovu řízení Během hlavního líčení s Kudlíkem ale hned tři svědci tvrdili, že strůjcem vytunelování fondů je právě Tykač a na základě jejich výpovědí následně státní zástupce požádal o obnovu jeho stíhání. Městský soud mu pak loni v srpnu vyhověl, ale poté trvalo řadu týdnů, než se mu podařilo rozhodnutí doručit samotnému Tykačovi. Spis následně putoval k Vrchnímu soudu, který ale musel rozhodnout nejpozději do konce února, kdy by vypršela promlčecí lhůta pro obnovu Tykačova stíhání. Původně to tamní soudci plánovali učinit právě až v únoru, ale nakonec vydali definitivní usnesení už počátkem ledna. Opětovnému obvinění bývalého šéfa Motoinvestu a jednoho z nejbohatších Čechů tak už nic nebrání. V případu miliardáře Pavla Tykače, majitele důlního gigantu Czech Coal (bývalá Mostecká uhelná), by měl pražský vrchní soud příští rok v únoru rozhodnout... Vytunelované CS fondy bude opět vyšetřovat policie, Tykač stále nemá klid Městský soud v Praze povolil obnovu řízení v případu vytunelovaných CS fondů, z nichž v 90. letech zmizela miliarda korun. Kauzu vrátil do přípravné fáze, tedy...

http://profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=11&id_article=260392&csum=7a4a18c7

Promlčení práva na vrácení částek neprávem vyplacených zaměstnanci // Profipravo.cz / Občanskoprávní shrnutí 22.01.2018 Právo na vydání bezdůvodného obohacení, které spočívá ve vrácení částek, které zaměstnavatel neprávem vyplatil zaměstnanci, se promlčuje ve lhůtě (době) tří let. Promlčecí lhůta (doba) počíná běžet od jejich výplaty; to platí i pro počátek běhu lhůty (doby), ve které se promlčuje právo zaměstnavatele na vrácení odstupného, byla-li výpověď z pracovního poměru, na základě které bylo odstupné zaměstnanci vyplaceno, určena soudem neplatnou. podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5285/2016, ze dne 31. 10. 2017 § 4b odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. ve znění do 31. 12. 2012 § 67 zák. č. 262/2006 Sb. ve znění do 31. 12. 2012 § 331 zák. č. 262/2006 Sb. ve znění do 31. 12. 2012 § 100 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 8. 2012 § 107 obč. zák. ve znění do 31. 8. 2012 § 451 obč. zák. ve znění do 31. 8. 2012 Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu Praha – západ dne 10. 7. 2015 domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 101 523 Kč se „zákonným úrokem z prodlení běžícím od 10. května 2014 do zaplacení“. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná dne 23. 4. 2012 obdržela od žalobce výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, na základě které jí žalobce při výplatě mzdy za měsíc červen 2012 vyplatil odstupné (ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) v částce 101 523 Kč. Výpověď z pracovního poměru byla následně rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 1. 2014 sp. zn. 8 C 115/2012 „prohlášena“ za neplatnou a pracovní poměr žalované skončil na základě výpovědi z její strany, kterou doručila žalobci dne 29. 6. 2015. Žalobce se proto domáhal vrácení odstupného, které žalované na základě neplatné výpovědi z pracovního poměru vyplatil. Okresní soud Praha – západ rozsudkem ze dne 2. 12. 2015 č. j. 7 C 172/2015-29 žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že částka 101 523 Kč byla na účet žalované připsána dne 4. 7. 2012 a že žaloba v projednávané věci byla podána dne 10. 7. 2015, na základě kterého shledal důvodnou námitku promlčení vznesenou žalovanou, neboť k podání žaloby došlo po uplynutí tříleté promlčecí lhůty stanovené v § 331 zákoníku práce; důvodnou naopak neshledal námitku žalobce o rozporu vznesené námitky promlčení s dobrými mravy, neboť mezi jednáním žalobkyně, na které v této souvislosti poukazoval žalobce (neoprávněné pobírání nemocenských dávek), a marným uplynutím promlčecí doby není žádná souvislost. K odvolání žalobce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 4. 2016 č. j. 23 Co 105/2016-63 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 101 523 Kč s 8,05% úrokem od 10. 5. 2014 do zaplacení; současně rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci (k rukám jeho zástupce) na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 26 997 Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení 16 037 Kč. Podle odvolacího soudu dospěl soud prvního stupně ke správnému závěru, že žalovaná věděla, resp. musela z okolností předpokládat, že odstupné jí bylo vyplaceno neprávem, neboť jeho vyplacení bylo vázáno na výpověď z pracovního poměru, jejíž neplatnost úspěšně uplatnila u soudu. Tříletou promlčecí lhůtu však nelze podle jeho názoru počítat ode dne 5. 7. 2012 (ode dne následujícího po připsání částky odstupného na účet žalované), neboť ještě řadu měsíců poté se jednalo „o řádně uspokojený nárok“. Teprve nabytím právní moci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 1. 2014 č. j. 8 C 115/2012-50, kterým bylo rozhodnuto o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 20. 4. 2012, bylo postaveno najisto, že nárok na odstupné žalované nevznikl a částka 101 523 Kč jí byla vyplacena neprávem, a teprve v tomto okamžiku „nastoupil režim ustanovení § 331 zákoníku práce“ a počala běžet tříletá lhůta, po kterou žalobce mohl požádat o její vrácení; odvolací soud v této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2007 sp. zn. 21 Cdo 2423/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 8. 2009 sp. zn. 21 Cdo 3207/2008 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014 sp. zn. 21 Cdo 2811/2013. Protože tato lhůta ke dni podání žaloby ještě neuplynula, přistoupil odvolací soud ke změně rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhověl. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Považuje za nezbytné, aby dovolací soud jinak posoudil „klíčovou právní otázku“ vyřešenou odvolacím soudem, tj. otázku běhu promlčecí lhůty, neboť odvolací soud pominul závaznou právní úpravu obsaženou v ustanovení § 331 zákoníku práce, která stanoví běh tříleté promlčecí lhůty ode dne výplaty vyplacených částek. Dovolatelka má za to, že tato právní úprava je kogentní a nelze se od ní odchýlit a výkladem počátek běhu promlčecí lhůty oddalovat za „zákonem stanovený termín“; navíc se jedná o úpravu, která je ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanském zákoníku speciální. V posuzovaném případě uplynula jak objektivní promlčecí lhůta (počítaná od vzniku bezdůvodného obohacení), tak subjektivní promlčecí lhůta (počítaná od okamžiku, kdy se „poškozený“ dozvěděl o vzniku bezdůvodného obohacení a o tom, „na čí úkor vzniklo“); subjektivní lhůta uplynula dne 7. 1. 2015, kdy uplynuly dva roky ode dne, co se žalobce dozvěděl o podání žaloby na neplatnost výpovědi z pracovního poměru. Odvolacím soudem zmiňovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2007 sp. zn. 21 Cdo 2426/2006 (správně sp. zn. 21 Cdo 2423/2006) a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 8. 2009 sp. zn. 21 Cdo 3207/2008 na posuzovaný případ, na který se vztahuje speciální úprava ustanovení § 331 zákoníku práce, nedopadají, neboť řeší otázku promlčení nároku na náhradu škody. Závěr odvolacího soudu o počátku běhu promlčecí lhůty od právní moci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 1. 2014 č. j. 8 C 115/2012-50 je proto podle dovolatelky nesprávný. Žalovaná navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje, popřípadě aby jej zrušil. Žalobce navrhl zamítnutí dovolání. Je toho názoru, že běh tříleté promlčecí lhůty nemohl započít dříve, než žalovaná uplatnila relativní neplatnost výpovědi z pracovního poměru. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) projednal dovolání žalované podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán přede dnem 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. Z hlediska skutkového stavu bylo soudy zjištěno (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu – jak vyplývá z ustanovení § 241a odst. 1 a § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. - nepodléhá), že žalované (zaměstnankyni), která u žalobce (zaměstnavatele) pracovala jako vedoucí oddělení vnějších vztahů, byla dopisem žalobce ze dne 20. 4. 2012 dána výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti; výpověď byla žalované doručena dne 23. 4. 2012. Na základě této výpovědi žalobce vyplatil žalované na odstupném ve výši trojnásobku průměrného výdělku částku 101 523 Kč, která byla na bankovní účet žalované připsána dne 4. 7. 2012. Na základě žaloby podané žalovanou dne 27. 8. 2012 u Obvodního soudu pro Prahu 6 bylo rozsudkem tohoto obvodního soudu ze dne 23. 1. 2014 č. j. 8 C 115/2012-50 rozhodnuto o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 20. 4. 2012 (rozsudek nabyl právní moci). Dopisem ze dne 26. 6. 2015, doručeným žalobci dne 29. 6. 2015, žalovaná přistoupila k výpovědi z pracovního poměru účastníků, který na základě této výpovědi skončil dne 31. 8. 2015. Vyplacené odstupné žalovaná žalobci nevrátila. Za tohoto skutkového stavu závisí napadený rozsudek odvolacího soudu na vyřešení otázky hmotného práva, kdy začíná běžet lhůta, ve které se promlčuje právo zaměstnavatele na vrácení odstupného, byla-li výpověď z pracovního poměru, na základě které bylo odstupné zaměstnanci vyplaceno, určena soudem neplatnou. Protože uvedená právní otázka dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že dovolání žalované je podle ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné. Projednávanou věc je i v současné době třeba posuzovat – vzhledem k tomu, že neprávem vyplacené odstupné bylo na bankovní účet žalované připsáno dne 4. 7. 2012 - podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 31. 12. 2012, tedy v době před nabytím účinnosti zákonů č. 385/2012 Sb., č. 396/2012 Sb. a č. 399/2012 Sb. (dále jen „zák. práce“), a subsidiárně též (srov. nález Ústavního soudu č. 116/2008 Sb. a § 4 zák. práce) podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 8. 2012, tedy v době před nabytím účinnosti zákona č. 202/2012 Sb. (dále jen „obč. zák.“). Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné, které se poskytuje jako – v závislosti na době trvání pracovního poměru zaměstnance u zaměstnavatele – (nejméně) jednonásobek až trojnásobek průměrného výdělku [srov. § 67 odst. 1 písm. a) až c) zák. práce]; k výši odstupného v případě rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4 zák. práce, srov. § 67 odst. 1 písm. d) zák. práce. Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty (srov. § 67 odst. 4 zák. práce). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (§ 451 odst. 2 obč. zák.). Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (§ 451 odst. 1 obč. zák.), vrácení neprávem vyplacených částek však zaměstnavatel může na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě tří let od jejich výplaty (srov. § 331 zák. práce). Z uvedeného (mimo jiné) vyplývá, že zaměstnavatel nebo zaměstnanec, který se v pracovněprávních vztazích bezdůvodně obohatil na úkor druhé smluvní strany základních pracovněprávních vztahů, musí obohacení vydat. V pracovněprávních vztazích je ovšem povinnost vydat bezdůvodné obohacení modifikována tehdy, je-li obohaceným zaměstnanec, který by měl vrátit zaměstnavateli neprávem vyplacené částky; v tomto případě musí bezdůvodné obohacení vydat zaměstnavateli, jen jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, přijal-li však plnění v „dobré víře“ (protože nevěděl a ani nemohl z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené), smí si je ponechat. To, zda zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, je věcí konkrétního posouzení každého jednotlivého případu; rozhodné skutečnosti v tomto směru je povinen tvrdit a za řízení prokázat zaměstnavatel. Zaměstnanec má právo na odstupné podle ustanovení § 67 odst. 1 zák. práce - nejedná-li se o případ uvedený v ustanovení § 339a a 345a zák. práce - jen tehdy, jestliže s ním zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí danou podle ustanovení § 52 písm. a) až c) zák. práce nebo dohodou uzavřenou z týchž důvodů a jestliže pracovní poměr na základě těchto právních úkonů opravdu skončil. Ukáže-li se, že pracovní poměr účastníků přes podanou výpověď z pracovního poměru nebo uzavřenou dohodu o rozvázání pracovního poměru dále trvá (například proto, že pravomocným rozhodnutím soudu byla určena neplatnost výpovědi z pracovního poměru nebo dohody o rozvázání pracovního poměru a zaměstnanec trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, nebo proto, že zaměstnavatel výpověď z pracovního poměru se souhlasem zaměstnance odvolal), z ustanovení § 67 odst. 1 zák. práce vyplývá, že zaměstnanci odstupné nenáleží, neboť zaměstnanec svou dosavadní práci nepozbyl, a není proto ani potřebné mu kompenzovat jednorázovým peněžitým příspěvkem jeho ztrátu (poskytovat plnění určené ke zmírnění následků organizačních změn provedených zaměstnavatelem na jeho sociální situaci). Zaměstnanec, který za této situace přijal odstupné, které mu zaměstnavatel (v souladu se zákonem) vyplatil v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy po dni, k němuž měl pracovní poměr účastníků skončit, nebo v den skončení pracovního poměru, je povinen přijaté plnění z důvodu vydání bezdůvodného obohacení zaměstnavateli vrátit, neboť věděl nebo z okolností musel předpokládat, že jde o částky neprávem vyplacené, šlo-li o odstupné, na něž nemá nárok proto, že pracovní poměr účastníků podle podané výpovědi z pracovního poměru nebo uzavřené dohody o rozvázání pracovního poměru neskončil a dále trvá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2003 sp. zn. 21 Cdo 304/2003, uveřejněný pod č. 28 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004). Odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) správně dovodil, že žalovaná věděla nebo musela z okolností předpokládat, že odstupné jí bylo vyplaceno neprávem, jestliže k jeho vyplacení žalobce přistoupil na základě výpovědi z pracovního poměru, jejíž neplatnost úspěšně uplatnila u soudu žalobou. S jeho závěrem, že „ke dni podání žaloby dosud neuplynula tříletá lhůta, po kterou mohl žalobce požadovat po žalované vrácení neprávem vyplacené částky 101 523 Kč“, však dovolací soud nesouhlasí. Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době stanovené v zákoně; k promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka; dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat (srov. § 100 odst. 1 obč. zák.). Právo na vydání bezdůvodného obohacení, které spočívá ve vrácení částek, jež zaměstnavatel neprávem vyplatil zaměstnanci, se promlčuje v době 3 let ode dne jejich výplaty (srov. § 331 zák. práce). Z uvedeného vyplývá, že ustanovení § 331 zák. práce obsahuje zvláštní úpravu promlčecí lhůty (doby) práva na vydání bezdůvodného obohacení, které spočívá ve vrácení částek, které zaměstnavatel neprávem vyplatil zaměstnanci, od níž se nelze odchýlit (srov. § 4b odst. 1 zák. práce). Neuplatní se zde obecná úprava promlčení práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení obsažená v ustanovení § 107 obč. zák. Právo na vydání bezdůvodného obohacení, které spočívá ve vrácení částek, které zaměstnavatel neprávem vyplatil zaměstnanci, se tedy promlčuje ve lhůtě (době) tří let a promlčecí lhůta (doba) počíná běžet od jejich výplaty (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2016 sp. zn. 21 Cdo 5189/2015). Nelze proto souhlasit se závěrem odvolacího soudu, podle kterého „v daném případě nelze tříletou lhůtu počítat ode dne 5. 7. 2012, tedy ode dne následujícího po dni, kdy došlo k připsání zažalované částky na účet žalované“, neboť „ještě i řadu měsíců poté se totiž jednalo o řádně uspokojený nárok žalované na odstupné vzniklý jí ve smyslu § 67 odst. 1 zákoníku práce“, a teprve nabytím právní moci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 1. 2014 č. j. 8 C 115/2012-50, kterým bylo rozhodnuto o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 20. 4. 2012, bylo postaveno najisto, že nárok na odstupné nevznikl a částka byla vyplacena neprávem, a teprve v tomto okamžiku „nastoupil režim ustanovení § 331 zákoníku práce“ a počala běžet tříletá lhůta, po kterou žalobce mohl požadovat její vrácení. Odvolací soud zde náležitě nevzal v úvahu jak zvláštní úpravu promlčecí doby v ustanovení § 331 zák. práce, tak skutečnost, že účinky rozsudku soudu o určení neplatnosti právního úkonu směřujícího k rozvázání pracovního poměru (ať již jde o neplatnost absolutní, nebo relativní) nastávají ex tunc (od počátku) a že proto odstupné vyplacené na základě neplatné výpovědi z pracovního poměru nelze do doby vyslovení její neplatnosti soudem považovat za „řádně uspokojený nárok“. Při stanovení počátku běhu promlčecí lhůty (doby) práva na vydání bezdůvodného obohacení, které spočívá ve vrácení částek, jež zaměstnavatel neprávem vyplatil zaměstnanci, nemohl odvolací soud v souladu se zákonem vycházet ze závěrů, které Nejvyšší soud učinil ve svých rozhodnutích (rozsudek ze dne 26. 7. 2007 sp. zn. 21 Cdo 2423/2006, usnesení ze dne 11. 8. 2009 sp. zn. 21 Cdo 3207/2008 a rozsudek ze dne 25. 9. 2014 sp. zn. 21 Cdo 2811/2013, na něž odvolací soud v napadeném rozsudku odkázal) o promlčení práva na náhradu škody v pracovněprávních vztazích, neboť promlčecí lhůta (doba) k uplatnění nároku na náhradu škody (její běh) se upíná k jiným skutečnostem. Uvedené vztaženo na posuzovanou věc znamená, že lhůta (doba) tří let, ve které žalobce mohl po žalované požadovat vrácení neprávem vyplaceného odstupného, začala běžet od připsání částky 101 523 Kč na bankovní účet žalované dne 4. 7. 2012, který je dnem její výplaty, a uplynula dne 7. 7. 2015 (srov. § 122 odst. 2 a 3 obč. zák.). Žaloba v projednávané věci byla podána dne 10. 7. 2015, kdy již uvedená promlčecí lhůta (doba) uplynula. Z uvedeného vyplývá, že napadený rozsudek odvolacího soudu není správný; protože nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky jej zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.) a věc vrátil odvolacímu soudu (Krajskému soudu v Praze) k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).

http://docplayer.cz/1156511-Analyza-dopadu-nove-pravni-upravy-nemocenskeho-pojisteni.html

ANALÝZA DOPADŮ NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ - PDF ANALÝZA DOPADŮ NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Download "ANALÝZA DOPADŮ NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ" 1 ANALÝZA DOPADŮ NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ZPRACOVAL SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR V RÁMCI PROJEKTU POSILOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO DIALOGU S DŮRAZEM NA MODERNIZACI INSTITUCÍ, ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ A ROZVOJ KVALITY SLUŢEB SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ Autoři: Mgr. Jan Brádler JUDr. Libuše Brádlerová Stanislav Filip JUDr. Jitka Hejduková, CSc. duben 20102 Obsah ÚVOD PRÁVNÍ ÚPRAVA NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Právní úprava poskytování nemocenského a náhrady mzdy nemocenské Náhrada mzdy Kontrolní oprávnění zaměstnavatele Změny v zákoně o nemocenském pojištění od 1. prosince Právní úprava pojistného na nemocenské pojištění včetně vazby na daňové předpisy Právní úprava pojistného na nemocenské pojištění Vazba na daňové předpisy VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Dotazník Konkrétní výstupy z dotazníkového šetření Jaký vliv měla změna plateb nemocenského v prvních 14 dnech na vývoj DPN - proti roku 2008 v kalendářních dnech Jak se projevila nákladově výplata náhrady mzdy za DPN v roce 2009 proti roku Jaký je vliv změny sazby (odpočet ½ náhrad DPN) na výši pojistného v roce 2009 proti roku Jak ovlivnilo poskytování náhrady mzdy po dobu prvých 14 dní vývoj ošetřovného v roce 2009 proti roku Jaké máte poznatky s návazností výplaty dávky nemocenského pojištění (ND) po uplynutí 14 dnů výplaty náhrady mzdy za DPN Jaké máte zkušenosti (problémy) s pojištěním a platbami pro členy statutárních orgánů nezaměstnaných ve společnosti Jaké máte poznatky se zastropováním pojistného - rok Jaké jiné poznatky náměty řešení JINÉ PROBLÉMY, KTERÉ VYPLYNULY Z APLIKAČNÍ PRAXE Kontrolní oprávnění zaměstnavatele Nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných ZÁVĚR3 Úvod Cílem této analýzy bylo v souladu s požadavky firem a rozhodnutím Svazu průmyslu a dopravy ČR, provést po určité době účinnosti nové právní úpravy nemocenského pojištění vyhodnocení jejích dopadů na zaměstnavatele a na základě získaných poznatků případně navrhnout změny právní úpravy. Hlavním důvodem pro provedení této analýzy bylo, že zaměstnavatelé měli značné obavy z toho, zda právní úpravu zvládnou, jednak pro její značnou složitost, nepřehlednost, administrativní náročnost, jednak pro rizika, která se týkala nákladovosti celého systému. A to jak z hlediska nákladů přímých - na základě stanovených ekonomických parametrů v podobě 1% snížení sazby pojistného pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, vyplácení náhrady mzdy zaměstnancům po určitou dobu nemoci s její poloviční refundací, tak nepřímých, dodatečných náklady spojené s administrativním zpracováním agendy, včetně úpravy mzdových programů atd. K odstranění prvých problémů spojených s aplikací právní úpravy uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou správou sociálního zabezpečení, resp. příslušnými okresními správami sociálního zabezpečení v rámci projektu Posilování sociálního dialogu řadu seminářů v různých regionech, kde byli zaměstnavatelé seznámeni s právy a povinnostmi, které pro ně vyplývají z této právní úpravy, zejména, těmi, které se váží k době dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnance. Zmapování situace s odstupem jednoho roku by mělo napomoci ke zjištění, nakolik si již aplikační praxe novou právní úpravu osvojila, jaké problémy nadále přetrvávají, případně jaké nové problémy se objevují a to jak v rovině právní, administrativní, tak v oblasti ekonomické náročnosti systému. Pro získání potřebných informací pro vyhodnocení dopadů nové právní úpravy byl zpracován strukturovaný dotazník, který obsahoval otázky z oblastí, ve kterých byly od začátku ze strany zaměstnavatelů avizovány problémy (vývoj dočasné pracovní neschopnosti, výše mzdových náhrad, spolupráce s příslušnými správami sociálního zabezpečení, zpracovávání a vedení podkladové dokumentace pro výplatu nemocenské - náhrady mzdy, včetně kontrolních oprávnění). Pro získání potřebných ucelenějších informací byly do šetření zařazeny aktuálně i otázky, které s problematikou nemocenského pojištění úzce souvisejí (slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ošetřovné). Z hlediska obsahového je analýza rozdělena do tří kapitol. Prvá kapitola obsahuje stručný popis právní úpravy nemocenského pojištění, která se váže k poskytování náhrady mzdy, druhá kapitola obsahuje podrobné vyhodnocení dotazníkového šetření a třetí kapitola je zaměřena na některé další problémy, které vyplynuly z aplikační praxe. 34 1 Právní úprava nemocenského pojištění Od 1. ledna 2009 vstoupil v účinnost zcela nový systém v oblasti nemocenského pojištění, který zavedl nové zásady poskytování nemocenských dávek i pravidla pro organizaci jejich výplaty. Právní úprava této problematiky je obsažena zejména v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (pozn. zákon č. 187/2006 Sb., byl před nabytím účinnosti sedmkrát novelizován), v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Pro zaměstnavatele přinesly nové právní úpravy v oblasti nemocenského pojištění s účinností od 1. ledna 2009 zejména tyto zásadní změny a nové povinnosti: nový zákon o nemocenském pojištění upravuje problematiku nemocenského pojištění komplexně (včetně organizace a řízení v nemocenském pojištění, tedy otázky, které byly dříve upraveny v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) všechny dávky nemocenského pojištění, tedy i nemocenské, vyplácejí namísto zaměstnavatelů příslušné správy sociálního zabezpečení zaměstnavatelé mají právní úpravou stanoven jednotný postup bez ohledu na počet zaměstnanců ohlašovací povinnost zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, se musí do 8 dnů od jeho nástupu přihlásit u příslušné správy sociálního zabezpečení do registru zaměstnavatelů (předepsaný tiskopis), stejný postup platí i v případě změn a podání odhlášky z registru oznamovací povinnost zaměstnavatel informuje příslušnou správu sociálního zabezpečení o nástupu nového zaměstnance a to nejpozději do 8 dnů od jeho nástupu (předepsaný tiskopis), ve stejné lhůtě tak hlásí jakékoliv změny údajů a oznamuje ukončení zaměstnání zaměstnance přijímání od zaměstnanců (případně i od bývalých zaměstnanců) žádosti o dávky nemocenského pojištění (např. část tzv. neschopenky) a připojit k ní vyplněný tiskopis Příloha žádosti o dávku nemocenského pojištění a dále je stanovena povinnost neprodleně vše poslat příslušné správě sociálního zabezpečení provádění srážek pojistného ze zaměstnancovy mzdy a jejich odvádění spolu s pojistným, které je povinen jako zaměstnavatel platit sám a to na účet příslušné správy sociálního zabezpečení vyplácení zaměstnanci v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti (pozn. týká se i karantény) náhradu mzdy od čtvrtého dne této dočasné pracovní neschopnosti 45 zaměstnavatel má oprávnění provádět kontrolní činnost, zda zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. 1.1 Právní úprava poskytování nemocenského a náhrady mzdy nemocenské Podle ustanovení 26 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění náleţí nemocenské od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, který splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. Nemocenské se poskytuje (vyplácí) za jednotlivé kalendářní dny, v nichž zaměstnanec splňuje podmínky pro jeho výplatu. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny, ale až od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti Náhrada mzdy Jednou z nejvýznamnějších změn, které od 1. ledna 2009 přinesl nový zákon o nemocenském pojištění je, že nemocenské ve všech případech náleží nikoliv od prvního, ale až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Proto je v době prvních 14 kalendářních dnů finanční zabezpečení zajištěno nikoliv ze systému nemocenského pojištění, ale ve většině případů z prostředků zaměstnavatele. Účelem této úpravy bylo omezit zneužívání nemocenského. Podle ustanovení 192 až 194 zákoníku práce přísluší zaměstnanci v pracovním poměru nebo činném na základě dohody o pracovní činnosti, který byl uznán dočasně práce neschopným, pokud v době vzniku pracovní neschopnosti splňuje podmínky nároku na nemocenské, po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy (nebo náhrada odměny z dohody o pracovní činnosti), kterou poskytuje (vyplácí) zaměstnavatel ze svých prostředků. V případě dočasné pracovní neschopnosti přísluší tato náhrada mzdy až od 4. pracovního dne. Náhrada mzdy je poskytována za pracovní dny, tj. za směny, resp. za svátky, které připadly na pracovní den zaměstnance, a práce mu z tohoto důvodu odpadla. Výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti: Pro účely náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se nepoužívá klasický průměrný výdělek, který se používá pro náhradu mzdy při jiných překážkách v práci nebo při dovolené. 56 Při výpočtu této náhrady mzdy je nutné vycházet z ustanovení 192 odst. 2 zákoníku práce, kde je stanoveno, že se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž zákon dále uvádí některá pravidla pro tuto úpravu průměrného výdělku. Průměrný výdělek podle zákoníku práce ( 356 odst. 1) se však zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek, který se případně přepočítává na měsíční. Jelikož je tato úprava kogentní a nelze se od ní odchýlit ( 363 odst. 2 zákoníku práce), je nutné redukovat průměrný hodinový výdělek a to způsobem vycházejícím z právní úpravy denního vyměřovacího základu pro nemocenské pojištění. K tomu zákon v ustanovení 192 odst. 2 zákoníku práce stanoví, že se pro účely této úpravy příslušná redukční hranice, stanovená pro účely nemocenského pojištění, vynásobí koeficientem 0,175 a následně zaokrouhlí směrem nahoru (tedy na dvě desetinná místa) tím se určí hodinové redukční hranice pro redukci vypočteného průměrného hodinového výdělku Pro rok 2009 byly redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění stanoveny Sdělením MPSV č. 356/2008 Sb., takto: I. redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu = 786 Kč II. redukční hranice = 1178 Kč III. redukční hranice = 2356 Kč (Pozn. pro rok 2010 byly upraveny tyto redukční hranice Sdělením MPSV č. 354/2009 Sb. na 791, 1186 a 2371 Kč). Redukční hranice pro úpravu průměrného hodinového výdělku na rok 2009 byly stanoveny takto: I. redukční hranice = 0,175 x 786 = 137,55 Kč II. redukční hranice = 0,175 x 1178 = 206,15 Kč III. redukční hranice = 0,175 x 2356 = 412,30 Kč (Pozn. pro rok 2010 byly upraveny tyto redukční hranice sdělením MPSV č. 354/2009 Sb. na 138,43, 207,55 a 414,93 Kč). Průměrný hodinový výdělek se vypočte podle ustanovení 351 a násl. zákoníku práce a vypočtený průměrný hodinový výdělek se zredukuje tak, že: - je-li průměrný hodinový výdělek nižší nebo roven první redukční hranici, započítává se z této částky 90% (tedy max. 123,795 Kč), - je-li průměrný hodinový výdělek vyšší než první redukční hranice a nižší nebo roven druhé redukční hranici, tak se z částky první redukční hranice započte 90% (123,795) a 67 z částky rozdílu mezi průměrným hodinovým výdělkem a první redukční hranicí započte 60% (tedy max. 0,60 x 68,60 = 41,16 Kč), celkem max.: 123, ,16 = 164,955 Kč - je-li průměrný hodinový výdělek vyšší než druhá redukční hranice a nižší nebo roven třetí redukční hranici, tak se: z částky první redukční hranice započte 90% (123,795), z částky rozdílu mezi druhou a první redukční hranicí započte 60% (41,16) a z částky rozdílu mezi průměrným hodinovým výdělkem a druhou redukční hranicí započte 30% (tedy max. 0,30 x 206,15 = 61,845 Kč), celkem max.: 123, , ,845 = 226,80 Kč - je-li průměrný hodinový výdělek vyšší než třetí redukční hranice, tak se k částce nad třetí redukční hranicí již nepřihlíží a maximální výše redukovaného průměrného hodinového výdělku činí vždy 226,80 Kč. Takto zredukovaný průměrný hodinový výdělek se nezaokrouhluje, neboť to právní úprava stanovená v zákoníku práce neumožňuje. Nepřichází tedy v úvahu zaokrouhlování denní výše náhrady mzdy a ani náhrady mzdy připadající na jednu hodinu. Náhradu mzdy lze zaokrouhlovat výlučně až v rámci zúčtování mzdy za příslušný kalendářní měsíc, přičemž se mzda nebo plat zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru (podle ustanovení 144 zákoníku práce platí stejné pravidlo i pro zaokrouhlování náhrady mzdy podle ustanovení 142 odst. 2). Protože náhrada mzdy může ve stejném zúčtovacím období příslušet témuž zaměstnanci postupně z více titulů, např. náhrada mzdy za dovolenou, při jiné důležité osobní překážce v práci (např. ošetření ve zdravotnickém zařízení) a při dočasné pracovní neschopnosti podle ustanovení 192 zákoníku práce, nelze vyloučit, že zaokrouhlen bude až součet všech dílčích náhrad. Z uvedeného vyplývá, že zaokrouhlování náhrady mzdy není samostatně upraveno a každý zaměstnavatel si tedy určuje podmínky sám. Tak jak zaokrouhluje mzdu nebo náhradu mzdy, např. pro dovolenou, zaokrouhluje i tuto náhradu mzdy. Z průměrného výdělku zaměstnance se z částky do 1. redukční hranice tedy započte 90%, z částky mezi 1. a 2. redukční hranicí 60%, z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí 30% a k částce nad 3. redukční hranici se nepřihlíží. Náhrada mzdy činí 60% z redukovaného průměrného výdělku. Této právní úpravě byla na počátku její účinnosti věnována velká osvěta a jiţ nečiní v praxi potíţe, protoţe jsou k dispozici kalkulační vzorce na propočet náhrady mzdy na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz) a rovněţ tomu byly uzpůsobeny mzdové programy. 78 Náhrada mzdy je poskytována za směny podle rozvrhu směn. Tato právní úprava činila od svého počátku v praxi velké potíže a nerovnosti mezi zaměstnanci, kteří pracovali ve směnných režimech a onemocněli. V praxi byly různé kategorie zaměstnanců, u některých představovaly tři prvé neodpracované směny z důvodu nemoci 36 hodin u jiných 24 hodin. Novelou provedenou zákonem č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability došlo ke změně, která potíže odstranila. To znamená, že od 8. října 2009, kdy vstoupil tento zákon v účinnost, nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy za první 3 směny, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvrţených směn ( 192 odst. 1 až 3 zákoníku práce). Právní úpravou je stanovena minimální výše náhrady mzdy ( 192 odst. 2 zákoníku práce): 60% průměrného (redukovaného) výdělku od 4. dne pracovní neschopnosti (nebo karantény), 60% průměrného (redukovaného) výdělku za první 3 dny karantény (pozn. rovněž na základě citované novely s účinností od 8. října 2009, do té doby 25% průměrného výdělku). Náhrada mzdy může být zaměstnavatelem též sníţena o 50% a to ve stejných případech, kdy je nárok na nemocenské v poloviční výši podle ustanovení 31 zákona o nemocenském pojištění. Jde o případy, kdy si zaměstnanec přivodil dočasnou pracovní neschopnost: zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku. Výše náhrady mzdy můţe být zaměstnavatelem poskytována vyšší než stanoví právní úprava, a to na základě dohody (např. ujednání v kolektivní smlouvě) nebo stanovená vnitřním předpisem, avšak takto určená náhrada mzdy nesmí převýšit průměrný výdělek ( 336 odst. 1 zákoníku práce). Náhrada mzdy tedy náleží od čtvrtého dne dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance do čtrnáctého dne pracovní neschopnosti. Po uplynutí této doby jsou poskytovány nemocenské dávky, a to ve všech případech příslušnými orgány nemocenského pojištění. Pro účely stanovení náhrady mzdy se zjištěný průměrný výdělek upravuje stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění. 89 Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout, že mu náhradu mzdy místo nemocenských dávek bude vyplácet až do výše průměrného měsíčního výdělku. To se může týkat náhrady mzdy i za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, kdy zaměstnanec nemá ze zákona nárok na náhradu mzdy. Je tedy dána právní úpravou možnost zvýhodnit zaměstnance uvedeným způsobem. Zaměstnavatel může například stanovit ve vnitřním předpise nebo sjednat v kolektivní smlouvě, že bude poskytovat za první tři dny pracovní neschopnosti náhradu mzdy v určité výši, maximálně však do průměrného výdělku zaměstnance. Toto právo může být sjednáno i v pracovní smlouvě. Za předpokladu, že toto právo bude sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpise, považuje se toto plnění podle ustanovení 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 zákona o daních z příjmů, za výdajový náklad zaměstnavatele. Pro úplnost lze k problematice náhrady mzdy poskytované při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance uvést, že nová právní úprava tohoto institutu zasáhla i do zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době. Podle ustanovení 66 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel nemůţe ve zkušební době zrušit pracovní poměr se zaměstnancem v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti Kontrolní oprávnění zaměstnavatele Podle ustanovení 192 odst. 5 zákoníku práce je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopný, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů této pracovní neschopnosti stanovený režim pojištěnce ve smyslu ustanovení 56 odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění. Jedná se o kontrolu povinnosti zaměstnance zdrţovat se v místě pobytu nebo dodrţování doby a rozsahu povolených vycházek. Při porušení uvedených povinností může zaměstnavatel náhradu mzdy sníţit nebo odejmout. Při svém rozhodování zaměstnavatel přihlíží k závažnosti porušení těchto povinností ( 192 odst. 5 zákoníku práce). Zaměstnavatel však nemůže dát zaměstnanci pro porušení povinnosti dodržovat režim dočasně práce neschopného výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr, to je zakázáno ( 57 zákoníku práce). Kontrolní režim má svá přesná administrativní pravidla, která jsou specifikována v ustanovení 192 odst. 6 zákoníku práce, a která musí zaměstnavatel respektovat. Zaměstnavatel je zejména povinen v případě zjištění porušení povinností ze strany zaměstnance provést o provedené kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu (např. zaměstnanec nebyl k zastižení v místě pobytu v době kontroly, ačkoli neměl na tuto dobu stanoveny vycházky). Dále zaměstnavatel musí stejnopis záznamu o kontrole doručit samotnému zaměstnanci, příslušné správě sociálního zabezpečení, tzn. podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti, a rovněž ošetřujícímu lékaři zaměstnance. 910 Aby vůbec mohl zaměstnavatel kontrolní režim provádět, musí si předem vyžádat od ošetřujícího lékaře dotyčného zaměstnance, aby mu sdělil, jaký režim dočasně práce neschopnému zaměstnanci stanovil, tj. jaké je místo jeho pobytu a jak mu byly, pokud vůbec, stanoveny vycházky. Nejedná se tedy o sdělení celého léčebného režimu, včetně medikace. Pro zaměstnavatele je důležité vědět, že lékař nemá povinnost automaticky potřebné údaje pro účely kontroly sdělovat, ale zaměstnavatel je oprávněn si tyto údaje od lékaře ošetřujícího zaměstnance vyžádat. V případě, že již byla náhrada mzdy vyplacena a zaměstnavatel se rozhodne o jejím snížení nebo neposkytnutí, je oprávněn i bez souhlasu zaměstnance náhradu mzdy, na níţ zaměstnanci právo nevzniklo, srazit z jeho mzdy ( 147 odst. 1 písm. e) zákoníku práce). To se týká i případů, kdy se podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje náhrada mzdy na 50%. V ustanovení 192 odst. 6 zákoníku práce je zaměstnanci obecně stanovena povinnost, umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování uvedených povinností (místo pobytu, vycházky) Změny v zákoně o nemocenském pojištění od 1. prosince 2009 Dnem 1. prosince 2009 nabyla účinnosti novela zákona o nemocenském pojištění zákon č. 302/2009 Sb. Tento zákon obsahuje zejména změny v oblasti povinností ošetřujícího lékaře a zaměstnavatele a v návaznosti na to dochází též ke změnám tiskopisů Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče). Pokud jde o nemocenské, prodloužila se zejména lhůta pro odeslání předepsaného tiskopisu hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, která je povinen ošetřující lékař zaslat příslušné správě sociálního zabezpečení nejpozději třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku či ukončení dočasné pracovní neschopnosti (dosud byl povinen odeslat tato hlášení následující pracovní den). Hlášení o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zasílá nadále ošetřující lékař příslušné správě sociálního zabezpečení nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy bylo rozhodnuto o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Tato úprava může v praxi zkomplikovat zaměstnavatelům výkon kontrolní činnosti v průběhu prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti. 1011 1.2 Právní úprava pojistného na nemocenské pojištění včetně vazby na daňové předpisy Právní úprava pojistného na nemocenské pojištění V souvislosti s novou právní úpravou v oblasti nemocenského pojištění byly s účinností od 1. ledna 2009 provedeny změny v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (zákon o pojistném). Změny se týkaly zejména: výše sazeb pojistného ( 7 odst. 1 písm. a) a b)), refundace části vyplacených mzdových náhrad ( 9 odst. 2 a 8) Ve srovnání s právní úpravou platnou do roku 2009 došlo k celkovému snížení sazby pojistného na sociální pojištění aktuální sazby jsou obsaženy v následující tabulce: Sociální pojištění Zaměstnavatel (%) Zaměstnanec (%) Celkem (%) Nemocenské 2,3 0 2,3 Důchodové 21,5 6,5 28 Zaměstnanost 1,2 0 1,2 V roce 2009 všichni zaměstnavatelé odečítali od pojistného polovinu zúčtované (a vyplacené) náhrady mzdy v základní výši, přičemž se polovina této náhrady mzdy zaokrouhlovala na celé koruny nahoru. Do částky zúčtované náhrady mzdy se nezahrnuje ta část náhrady mzdy, která byla dohodnuta nebo stanovena nad tzv. základní výši, na kterou zaměstnanci vznikl nárok podle ustanovení 192 odst. 2 zákoníku práce, a dále ta náhrada mzdy, která nebyla zaměstnanci vyplacena. Stejná právní úprava platí i pro rok Účinnost právní úpravy, podle které neměli jiţ všichni zaměstnavatelé od 1. ledna 2010 provádět odečet poloviny náhrady mzdy od pojistného s tím, že jim bude sníţeno pojistné na nemocenské pojištění o 0,9 procentního bodu, tj. na 1,4% vyměřovacího základu, a měli provádět odečet poloviny náhrady mzdy pouze u osob se zdravotním postižením, byla odloţena a měla by vstoupit v účinnost až 1. ledna Rovněž zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců do průměrného počtu 51, si budou moci zvolit jiný reţim, tj. poţádat o zvýšení sazby pojistného na nemocenské pojištění a zároveň provádět odečet ½ zúčtované náhrady mzdy v základní výši také až od 1. ledna 2011 (pozn. je otázkou, jak budou tato pravidla skutečně nastavena, jaká bude platit právní úprava). 1112 1.2.2 Vazba na daňové předpisy Právní úprava pojistného na nemocenské pojištění z hlediska daňových předpisů je obsažena v ustanovení 6 odst. 9 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném od 1. ledna Podle citované právní úpravy je od daně z příjmu rovněž osvobozen příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů (např.: 192 až 194 zákoníku práce, 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb.), avšak do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovněprávní vztahy ( 192 odst. 2 zákoníku práce). To v praxi znamená, že: od daně z příjmu je osvobozena pouze základní výše náhrady mzdy, ze které není také povinnost odvádět pojistné (nezahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného) a naopak, od daně z příjmu není osvobozena ta část náhrady mzdy, která byla zaměstnanci zúčtována nad základní výší náhrady mzdy, z tohoto rozdílu je pak nutné odvádět i pojistné (zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného). 1213 2 Vyhodnocení dotazníkového šetření Pro účely zjištění potřebných informací k provedení vyhodnocení dopadů nové právní úpravy na zaměstnavatele vypracoval Svaz průmyslu a dopravy České republiky strukturovaný dotazník (Šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR Vliv změn v nemocenském pojištění v roce 2009), který obsahoval celkem 8 základních otázek. Ty se týkaly jednak přímých možných ekonomických dopadů na zaměstnavatele, např. vývoj pracovní neschopnosti, zastropování pojistného, náhrada mzdy, do této skupiny patří otázky uvedené pod body 1 až 3 a 7. Dále byly do šetření zařazeny otázky týkající se administrativní náročnosti agendy nemocenského pojištění pro zaměstnavatele, spolupráce s příslušnými správami sociálního zabezpečení včetně často zmiňovaného problému dlouhé doby pro výplatu dávek ze strany správ bod 5. Samostatnou skupinou byla problematika nemocenského pojištění osob členů statutárních orgánů- bod 6. Do dotazníkového šetření byla problematika zařazena z důvodu, že byla na počátku právní úpravy velmi diskutována a z právního pohledu vnímána praxí jako problematická. Do dotazníkového šetření byla rovněž zařazena problematika ošetřovného bod 4 a rovněž přechodná právní úprava o slevách na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti- bod 8 a to z důvodu úzké ekonomické vazby na nemocenské pojištění. Kromě toho byl zde dán zaměstnavatelům prostor, aby vyjádřili i jiné poznatky. 2.1 Dotazník Šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR - Vlivy změn v nemocenském pojištění v roce 2009 Od 1. ledna 2009 nabyl účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. Podlé této úpravy zaměstnavatel za prvých 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (DPN) poskytoval náhradu mzdy počínaje 4. dnem DPN v sazbách daných zákonem. V souvislosti s tím ČSSZ v minulém roce refundovala zaměstnavatelům formou odpočtu od odváděného pojistného polovinu z náhrady mzdy, kterou zaměstnancům vyplatili za prvých 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Procentní sazby pojistného za zaměstnavatele na nemocenské pojištění se na rok 2009 snížily z 3,3% na 2,3%. Tolik rekapitulace stavu v roce V období příprav Svaz průmyslu a dopravy ČR organizoval šetření, vycházející z předběžných odhadů členů Svazu zejména v oblasti příjmů ze snížení sazby, částečné refundace mzdových náhrad a stropů pojistného. 1314 Výsledky jsme publikovali na počátku roku 2009 a použili je při seminářích, organizovaných k problematice nemocenského v prvním čtvrtletí roku 2009 za spolupráce s MPSV a ČSSZ, resp. příslušné OSSZ. Svaz průmyslu a dopravy ČR v rámci projektu Posilování sociálního dialogu vyhodnocuje i dopady této nové právní úpravy na zaměstnavatele, především získáním informací od zaměstnavatelů, v tomto případě dotazníkovou formou. Proto vás, rok po zavedení změn, prosíme o vaše poznatky z realizace těchto změn. Rádi poznáme vaše názory a poznatky na výše zmíněnou problematiku. Cílem této ankety je zajistit takový rozsah informací, který by nás opravňoval jednat o případných změnách v souladu s vašimi názory. S výsledky této ankety budete následně po vyhodnocení seznámeni na webových stránkách SP ČR. 1. Jaký vliv měla změna plateb nemocenského v prvních 14 dnech na vývoj DPN proti roku 2008 v kalendářních dnech (výkaz Nem Úr 1-02) DPN se snížila DPN se nesnížila DPN se zvýšila o kolik procentních bodů 2. Jak se projevila nákladově výplata náhrady mzdy za DPN v roce 2009 proti roku 2008 Mzdové náklady se zvýšily. Mzdové náklady se nezvýšily Mzdové náklady se snížily o kolik procentních bodů 3. Jaký je vliv změny sazby (odpočet ½ náhrad DPN) na výši pojistného v roce 2009 proti roku 2008 (Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách) Výše pojistného se zvýšila o kolik procentních bodů Výše pojistného se nezvýšila Výše pojistného se snížila. 4. Jak ovlivnilo poskytování náhrady mzdy po dobu prvých 14dní vývoj ošetřovného v roce 2009 proti roku 2008? Dny ošetřovného se zvýšily. Dny ošetřovného se nezvýšily Dny ošetřovného se snížily o kolik procentních bodů 1415 5. Jaké máte poznatky s návazností výplaty dávky nemocenského pojištění (ND) po uplynutí 14 dnů výplaty náhrady mzdy za DPN Interval zpoždění výplaty ND zaměstnancům Komunikace s OSSZ - bez problémů Jiné 6. Jaké máte zkušenosti (problémy) s pojištěním a platbami pro členy statutárních orgánů nezaměstnaných ve společnosti 7. Jaké máte poznatky se zastropováním pojistného - rok 2009 (4 násobek průměrného výdělku (Pozn. rok násobek) 8. Jaké jiné poznatky náměty řešení (např. uplatňovali jste slevy na pojistném do 1,15 násobku průměrné mzdy a tyto úspory byly pro vás vyšší neţ náklady na nemocenské? atd.) 2.2 Konkrétní výstupy z dotazníkového šetření Na dotazníkové šetření odpovědělo celkem 92 respondentů/zaměstnavatelů, což není mnoho. Důležité ale je, že jejich struktura je rozdílná, jak z hlediska počtu zaměstnanců, předmětu podnikání tak i místa podnikání, a z odpovědí lze tedy vysledovat i rozdílné mzdové hladiny, což i při tomto počtu umožňuje dospět k určitým zobecněním, která lze vztáhnout na všechny zaměstnavatele. Každý z jednotlivých bodů dotazníků je hodnocen samostatně. Zpravidla obsahuje odkaz na příslušnou právní úpravu, tabulku s komentářem a dalšími doplňujícími informacemi. Jiná struktura byla volena u bodů, které byly do dotazníkového šetření zařazeny pro získání informací o institutech, které souvisejí se sledovanou problematikou, a to o ošetřovném, slevách na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tyto body obsahují navíc popis právní úpravy, protože právní úprava nemocenské dávky, včetně náhrady mzdy, jako hlavní účel analýzy je obsažena již v předchozí kapitole Jaký vliv měla změna plateb nemocenského v prvních 14 dnech na vývoj DPN - proti roku 2008 v kalendářních dnech Právní úprava: 4, 26 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 1516 Tabulka č až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (podrobněji viz text v kapitole I.) 5,1-10,0 %bodů 10,1-20,0 %bodů 21,1-30,0 %bodů 30,1 a více %bodů celkem odpovědí 0,1-5,0 %bodů Vliv abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % Zvýšení 13 14,2 8 8, ,17 2 2,17 1 1,08 Snížení 65 70, ,21 6 6,52 7 7, , ,43 bez změny 14 15,21 bez odp ,1-5,0 5,1-10,0 10,1-20,0 21,1-30,0 30,1 a více celkem odpovědí %bodů %bodů %bodů %bodů %bodů Vliv % % % % % % Zvýšení 14,2 8,69 0 2,17 2,17 1,08 Snížení 70,65 15,21 6,52 7,6 10,86 30,43 bez změny 15,21 bez odp. 0 Komentář k tabulce: Pozitivní vliv změny systému plateb při dočasné pracovní neschopnosti na snížení dočasné pracovní neschopnosti lze mít podle odpovědi více než u dvou třetin respondentů za prokázané. Psychologický efekt prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti bez náhrady zapůsobil jednoznačně pozitivně na snížení tzv. účelových pracovních neschopností. Pokud došlo ke zvýšení, tak v podílu cca 14 % lze nalézt důvody související s vyšší nemocností jak z důvodů chřipkových onemocnění, tak i z nezanedbatelných změn v počtech zaměstnanců, kdy pohyby v počtech zaměstnanců u zaměstnavatelů ovlivnilo podíl dočasné pracovní neschopnosti v minulém roce. Významnou roli v číselném vyjádření vlivů na dočasnou pracovní neschopnost sehrálo snižování počtů zaměstnanců z důvodů krize. V této skupině respondentů i v desítkách procent což i při snížení počtů případů dočasné pracovní neschopnosti a malém počtu zaměstnanců u zaměstnavatele vyjadřuje proti předchozímu roku i výrazné zvýšení dočasné pracovní neschopnosti (pozn. viz první řádek vlivů). Relace mezi počty zaměstnanců v minulém roce (2008) nebyly součástí šetření, ale pro objektivnost tohoto sdělení musíme dodat, že všech 8 případů prvního vlivu se odehrává v rozptylu zvýšení dočasné pracovní neschopnosti jen kolem 0,1 až 2,0 % bodů. Pokud bychom porovnali údaje z dotazníkového šetření, jednoznačně potvrzují pokles počtu nemocných zjištěný na základě dostupných údajů České správy sociálního zabezpečení. Údaje z konce ledna 2010 uvádějí, že v roce 2009 bylo o 31% pracovních neschopností méně než v roce17 Otázkou však je, nakolik je tento trend v současné době opravdu ovlivněn nově zavedeným systémem a jak se na něm podílí právě probíhající hospodářská krize. Psychologický efekt v podobě obavy ze snížení příjmu z důvodu čerpání náhrady mzdy, která je nižší než mzda, je jeden aspekt, ale ten může být umocněn obavou ze ztráty zaměstnání. Vzhledem k tomu, že předmětem analýzy bylo pouze postihnout vývoj dočasné pracovní neschopnosti ve vazbě na novou právní úpravu a její nákladovost na zaměstnavatele, zachycují údaje vývoj dočasné pracovní neschopnosti bez rozlišení délky jejího trvání a dalších jevů, ze kterých by bylo možné dovodit i konkrétní vliv dalších faktorů spojených s nepříznivou ekonomickou situací, která vede zaměstnance k nemocnosti. Pro ty by svědčily údaje ze statistiky České správy sociálního zabezpečení např. nejvíce dnů prostonali lidé v Moravskoslezském kraji ( ), nejdéle byli nemocní ve Zlínském kraji (59,91 dne), tedy v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti Jak se projevila nákladově výplata náhrady mzdy za DPN v roce 2009 proti roku 2008 Právní úprava: Tabulka č zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů celkem odpovědí 0,1-5,0 %bodů 5,1-10,0 %bodů 10,1-20,0 %bodů 21,1-30,0 %bodů 30,1 a více %bodů Vliv abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % Zvýšení 41 44, ,69 4 4, ,34 2 2,17 Snížení 19 20,62 8 8,69 2 2,17 3 3,26 2 2,17 4 4,34 bez změny 28 30,43 bez odp. 4 4,34 celkem 0,1-5,0 5,1-10,0 10,1-20,0 21,1-30,0 30,1 a více odpovědí %bodů %bodů %bodů %bodů %bodů Vliv % % % % % % Zvýšení 44,56 33,69 4,34 0 4,34 2,17 Snížení 20,62 8,69 2,17 3,26 2,17 4,34 bez změny 30,43 bez odp. 4,34 Komentář k tabulce: Zvýšení mzdových nákladů vůči roku 2008 z důvodů změn plateb za dočasnou pracovní neschopnost bylo možné obtížně vysledovat především proto, že v minulém roce jsou vlivy na vývoj mzdových nákladů objektivně širší než před krizí. 1718 Třetina respondentů buď odpověděla bez dalšího vysvětlení, že nebyl patrný vliv změn v řešení dočasné pracovní neschopnosti na mzdové náklady, nebo že bezprostředně nezaznamenali vliv řešení dočasné pracovní neschopnosti v roce 2009 na mzdové náklady. Pokud respondenti uvedli ve 41 % odpovědí zvýšení nákladů přes snížení dočasné pracovní neschopnosti resp. dnů placených náhradou mzdy, bude nutné provést detailnější analýzu důvodů než se spokojit s pouhým konstatováním stavu. Z uvedeného souboru se jedná opět ve třetině všech odpovědí (31 respondentů) o zvýšení v rozsahu do 5 % bodů, které lze zdůvodnit i současně sníženým procentem dočasné pracovní neschopnosti. Ale i v tomto pásmu se většina pohybu odehrává v hodnotě kolem 1 % bodu, vyšší zvýšení je u minimálního počtu (šesti) respondentů, kdy důvodem může být i výrazné snížení počtu zaměstnanců proti předchozímu roku a při obecně známé situaci, tj. propouštění zaměstnanců s nižšími mzdami, je reálný i tak vysoký rozdíl (více než 20 %bodů). Byť vyšší dočasná pracovní neschopnost, která byla v roce 2008 plně hrazena nemocenským, znamenala nečerpání mzdových nákladů, tedy úsporu. Naproti tomu se v roce 2009 proti roku 2008 mohou podílet na zvýšení mzdových nákladů také jiné skutečnosti, které jak je obecně známo výrazně ovlivňovaly hospodaření podniků bez ohledu na změny v řešení dočasné pracovní neschopnosti. Vývoj čerpání mzdových nákladů byl ovlivněn i některými vlivy, které přímo nesouvisí s řešením dočasné pracovní neschopnosti: sniţováním zaměstnanců i s výrazně niţšími neţ průměrnými mzdami výrazné strukturální změny v podnicích, které přinesly proti roku nesrovnatelné hodnoty mzdových nákladů. Naproti tomu zcela jistě rozdíly ve mzdových nákladech byly ovlivněny: niţší neţ plánovanou mírou dočasné pracovní neschopnosti, která vyžadovala při zvýšení použitelného fondu pracovní doby proti minulému roku vyšší mzdové náklady náklady na čerpání náhrady mzdy za den dočasné pracovní neschopnosti Jaký je vliv změny sazby (odpočet ½ náhrad DPN) na výši pojistného v roce 2009 proti roku 2008 (Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách) Právní úprava: 4, 9 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 1819 Tabulka č. 3 celkem odpovědí 0,1-5,0 %bodů 5,1-10,0 %bodů 10,1-20,0 %bodů 21,1-30,0 %bodů 30,1 a více %bodů Vliv abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % Zvýšení 15 9,5 6 6,52 2 2,17 3 3,26 1 1,08 3 3,26 Snížení 58 63, ,04 7 7,60 9 9,78 3 3,26 4 4,34 bez změny 15 20,6 bez odp. 4 6,3 0,1-5,0 5,1-10,0 10,1-20,0 21,1-30,0 30,1 a více Celkem Odpovědí %bodů %bodů %bodů %bodů %bodů Vliv % % % % % % Zvýšení 9,5 6,52 2,17 3,26 1,8 3,26 Snížení 63,5 38,04 7,60 9,78 3,26 4,34 bez změny 20,6 bez odp. 6,3 Komentář k tabulce: Odpovědi korespondují s předpokládaným vývojem, snížení sazby pojistného a navíc odpočet části náhrad za dočasnou pracovní neschopnost se opět pozitivně projevily ve dvou třetinách odpovědí. Jak je patrné z rozptylu odpovědí respondentů, nejedná se jak při zvýšení, tak při snížení o rozhodující počty. Zejména snížení se týká sice více než dvoutřetinového podílu respondentů, při tom extrémně vystupující hodnoty jsou téměř na úrovni statistické chyby. Obdobně jako při hodnocení změn nákladů se jak minusový, tak plusový pohyb ukazuje zejména v pásmu od 1 do 5 % bodů, v převaze je změna do 1 %bodu, resp. v úrovni desetin %bodu. A jako i vliv změny systému na výkyvy mzdových nákladů není podstatný, tak i změna sazby výrazně neovlivnila výši pojistného. Pokud jde o důvody, které uváděli respondenti ve svých odpovědích, tak lze s určitostí hraničící s jistotou při výrazných rozdílech na obou pólech hodnot určit důvod především ve strukturálních změnách, spojených se změnou struktury zaměstnanců, což ve srovnání s uplynulým rokem, přineslo změny i v objemu čerpání mzdových prostředků Jak ovlivnilo poskytování náhrady mzdy po dobu prvých 14 dní vývoj ošetřovného v roce 2009 proti roku 2008 Právní úprava: 39 až 41 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 1920 V rámci dotazníkového šetření byla zařazena do okruhu otázek i problematika ošetřovného. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, zda poskytování náhrady mzdy po dobu prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti mělo vliv na nárůst či pokles čerpání ošetřovného, tj. z ekonomického pohledu zaměstnavatele čerpání dávky, která je hrazena ze systému nemocenského pojištění. Obecně, podle právní úpravy, má nárok na ošetřovné zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protoţe školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. K dalším podmínkám patří, že zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již (zpravidla) druhý z rodičů uplatnil nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek; to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Změna druhu diagnózy se nepovažuje za nový případ ošetřování. Některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok (např. zaměstnání malého rozsahu, osoby samostatně výdělečně činné). Pro ošetřovné není stanovena ochranná lhůta. S účinností od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 se mění podmínky pro nárok na ošetřovné ( 40a zákona o nemocenském pojištění): zavádí se třídenní karenční doba, tj. stejně jako u náhrady mzdy. Ošetřovné bude náležet v období od 1. ledna 2010 až do 31. prosince ledna 2010 od 4. kalendářního dne potřeby ošetřování dítěte; zkracuje se doba pobírání ošetřovného z 9 na 6 kalendářních dnů, případně u osamělých zaměstnanců, kteří mají v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, ze 16 dní na 13 kalendářních dnů. Právě uvedené změny, byly důvodem pro zmapování situace čerpání ošetřovného podle dřívější právní úpravy. I když tuto dávku nevyplácel a nebude vyplácet zaměstnavatel, je nutné novou právní úpravu brát v úvahu, protože řada zaměstnanců, pokud mohla prokázat splnění podmínek pro vznik nároku na ošetřovné, dávala přednost ošetřovnému před náhradou mzdy, což snižovalo zaměstnavatelům náklady. 20 Zobrazit více Nemocenské pojištění str. 1 Základní informace o nemocenském pojištění 1 2 Parametry pro výpočet nemocenského 2 3 Parametry pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 3 4 Příklady výpočtu všech nemocenských Více STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti Více ~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013 ~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013 Základní právní ustanovení pro poskytování náhrad v nemoci: Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce: Více PŘÍKAZ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE PGŘ_ 2009-01- 01. Věc: Účinnost od: Strana: Ustanovení příkazu je uvedeno na následujících stranách. Č S A D H a v í ř o v a. s. Č S A D K a r v i n á a. s. Č S A D F r ý d e k - M í s t e k a. s. Druh dokumentu: Číslo dokumentu: PŘÍKAZ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE PGŘ_ 2009-01- 01 Věc: Účinnost od: Strana: NÁHRADA Více MPSV.CZ: Výklad MPSV k 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Výklad MPSV k 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. Výklad MPSV k 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 1. Obecně Nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. dále jen ZP ), který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, přináší celou řadu změn oproti Více Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Nemocenské pojištění v roce 2010 Obsah: Úvod Úvod Obecné informace Účast na nemocenském pojištění Dávkový systém nemocenského pojištění Výpočet dávek nemocenského pojištění Uplatnění nároku na dávku nemocenského Více 6/2.1.3.1 Náhrada mzdy nebo platu v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény Náklady a výnosy v hlavní činnosti str. 1 NO Náhrada mzdy nebo platu v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény Od 1. ledna 2009 je uplatňován zcela odlišný princip hmotného zabezpečení Více Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem Více Platné znění měněných částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn. Část první Změna zákoníku práce Platné znění měněných částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Část první Změna zákoníku práce 66 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době (1) Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr Více VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ), Více PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti Více ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která Více 5/2.5 Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti Účetnictví, daně & mzdy v příspěvkové organizaci str. 1 PO Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti Od 1. 1. 2009 se změnily podmínky pro vyplácení dávek v nemoci a při karanténě. Více 6. POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ, NEMOCENSKÉ A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ 6. POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ, NEMOCENSKÉ A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ V této a následující kapitole je hlavním cílem zvládnutí základních principů z oblasti vztahů vznikajících mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem Více Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Předsedům VZO Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Vážené kolegyně, vážení kolegové, posíláme stanovisko Legislativní rady Českomoravské konfederace odborových svazů k některým změnám Více Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ), Více 29 (Výše nemocenského za kalendářní den) PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 393/0 Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým Více PRACOVNÍ NESCHOPNOST PRO NEMOC A ÚRAZ V ROCE ZA 1. POLOLETÍ 2014 PRACOVNÍ NESCHOPNOST PRO NEMOC A ÚRAZ V ROCE ZA 1. POLOLETÍ 2014 Do vývoje dočasné pro nemoc a úraz v České republice v 1. pololetí 2014 se výrazně promítly právní úpravy nemocenského pojištění platné Více PRACOVNÍ PRÁVO. Překážky v práci. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. [email protected] PRACOVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. [email protected] Pojem překážek v práci právem uznaná nemožnost nebo obtížnost plnění základních pracovních povinností, v důsledku nichž zaměstnanec nekoná Více 12.1 Zmûny v nemocenském poji tûní od roku 2008 Účetnictví, daně a právo v praxi 12.1 Změny v nemocenském pojištění od roku 2008 Pro rok 2008 mají v oblasti nemocenského pojištění zásadní význam změny, které přinesl zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci Více I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992 Sb. o I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti Více MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních Více Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ~ 1 ~ Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr PROBLEMATIKA DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE OD ROKU 2013 Podrobný komentář včetně odvodové povinnosti na SZ, ZP a daně. 1) Zákoník práce (ZP): Problematiku Více Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn 3 Vymezení některých pojmů V tomto zákoně se rozumí a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění; Více Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový Více Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008 Více 6. Odměňování v podniku 6. Odměňování v podniku 1. Právní úprava odměňování...1 2. Definice mzdy...1 3. Vlivy působící na výši mzdy...2 4. Sjednávání mzdy ( zákon o mzdě )...2 5. Druhy mezd...2 6. Složky mezd...3 7. Srážky ze Více Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Ústavního soudu Tisková zpráva ze dne 2. června 2008 Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Ústavního soudu Dne 23. dubna 2008 Ústavní soud (dále jen ÚS ) v rámci posuzování ústavnosti změn provedených Více Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, Více Nový zákon o nemocenském pojištění Nový zákon o nemocenském pojištění (podle právního stavu k 1. 1. 2009) 1. Nový zákon... 2 1.1. Kdo je nemocensky pojištěný?... 2 1.2. Skupiny osob, které nejsou nemocensky pojištěny... 2 1.3. Co musí splnit Více Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Příloha č.1 Tarifní stupnice Příloha č.2 Prémie za splnění prémiových úkolů 2014 Úvodní Více INFORMACE PRO VOJÁKA Z POVOLÁNÍ O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ INFORMACE PRO VOJÁKA Z POVOLÁNÍ O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ Co je nemocenské pojištění? Nemocenské pojištění je systém zabezpečující vojáky z povolání v případě dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo Více Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing. Více Seznam příloh. Systémy sociálního zabezpečení v České republice. Dávky a služby poskytované z nepojistných subsystémů Seznam příloh Příloha č. 1: Systémy sociálního zabezpečení v České republice Příloha č. 2: Dávky a služby poskytované z pojistných subsystémů sociálního zabezpečení v České republice Příloha č. 3: Dávky Více FINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I. FINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I. MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ Mzdové účetnictví představuje účetnickou agendu související se zaměstnáváním pracovníků účetní jednotky. Zahrnuje personální Více Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn *** 61 Povinnosti ošetřujícího lékaře Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn Ošetřující lékař je povinen *** 61 Povinnosti ošetřujícího lékaře a) rozhodnout o vzniku dočasné pracovní Více Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon Více Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1. Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2016 METIS Praha, spol. s r.o. 29. 1. 2016 K 1.1.2016 došlo ke zvýšení Více Vývoj dávek nemocenského pojištění v ČR v letech 1993 2010 v kontextu hospodářského cyklu. Ing. Yvona Legierská Vývoj dávek nemocenského pojištění v ČR v letech 1993 2010 v kontextu hospodářského cyklu 1. Ing. Yvona Legierská Vědecký seminář doktorandů VŠFS Praha 30.1.2013 2. Nemocenské pojištění v českých zemích Více Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, Více Slevu na pojistném lze poprvé uplatnit za kalendářní měsíc srpen 2009 a naposledy sleva náleží za prosinec 2010. 1. Slevy na pojistném na sociální pojištění od 1. srpna 2009 Kdy a koho se slevy týkají? Slevu na pojistném lze poprvé uplatnit za kalendářní měsíc srpen 2009 a naposledy sleva náleží za prosinec 2010. Více Příloha III. N á v r h Příloha III N á v r h ZÁKON ze dne 2009, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se Více ZÁKON ze dne..2011, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ZÁKON ze dne..2011, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna Více 8 Nemocenské pojištění 8 Nemocenské pojištění 8.1 Přehled dávek Druh dávky Popis dávky při dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karanténě od 15. kalendářního dne (od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 to bylo od 22. kalendářního Více Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, Více ZPRÁVA O ČINNOSTI ČSSZ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ ZA ROK podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění ZPRÁVA O ČINNOSTI ČSSZ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ ZA ROK 2001 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění OBSAH: I. Úvod II. Rozsah povinností poskytovat informace Více PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Návrh. poslance Miroslava Opálky. na vydání. zákona PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období 788 Návrh poslance Miroslava Opálky na vydání zákona zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších Více PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY Marie Kučerová TÉMATA: Platy od 1. 11. 2014 Příplatek za vedení Odměny dle 224 ZP Minimální Více Platná znění zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platná znění zákonů s vyznačením navrhovaných změn I. Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn 13 Vznik a zánik pojištění osob samostatně výdělečně Více Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva Ekonomika Sociální zabezpečení Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Více I. díl Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) ROZHODNUTÍ O POTŘEBĚ OŠETŘOVÁNÍ (péče) I. díl Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) Tento díl rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování slouží jako průkaz osoby ošetřující člena domácnosti. Při ukončení Více Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Dávky v roce 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, letošní první číslo přináší přehled dávek, které budou poskytovány v roce 2011 včetně souvisejících údajů. Věřím, že tyto informace Vám Více I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru Více Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění Více Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Ing. Růžena Klímová Ing. Karel Janoušek (kap. 3.4) Jaroslava Pfeilerová (kap. 6) Redakční uzávěrka: 9. 1. 2015 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Evropská Více VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O POSKYTOVÁNÍ DOVOLENÉ VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O POSKYTOVÁNÍ DOVOLENÉ Zaměstnavatel. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený vydává tento vnitřní předpis o poskytování dovolené. 1. Čerpání dovolené se určuje Více Platná znění zákonů. 19a Platná znění zákonů Platné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění 19a (1) Starobní a invalidní důchod pojištěnce, Více Dodatek číslo 4. Kolektivní smlouva vyššího stupně na léta uzavřená mezi Dodatek číslo 4 Kolektivní smlouva vyššího stupně na léta 2005 2008 uzavřená mezi Odborovým svazem ECHO se sídlem nám. W. Churchilla 2, Praha 3 zastoupeným JUDr. Zdeňkem Černým předsedou Odborového svazu Více Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, Více 6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti Více Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_17 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou Více DRUHÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ DRUHÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Seznam právních předpisů: ODDÍL I. ( právní předpisy jsou obsaženy v příloze) Část II Zdravotní péče zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním Více Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních Více Projekt peníze SŠ Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou Projekt peníze SŠ Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou Číslo projektu : CZ.1.07/1.5.00/34.0040 Šablony III/2 č. 6 _Mzdové účetnictví Seminář z práva, P3 ANOTACE V rámci procvičování Více Seminář Mzdy Ing. Jan Jón Seminář Mzdy 2016 Ing. Jan Jón 15. ledna 2016 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2015 a v roce 2016 2015 2016 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z Více III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ 3.1 Uzavření smluv s jednateli Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, která nemůže sama jednat a proto za ni musí jednat někdo jiný. Podle Více Mzdy/číselníky mezd/mzdové složky WAK INTRA Změny a novinky v modulu zaměstnanci pro rok 2008 Strana 1 Mzdy/číselníky mezd/mzdové složky Byly přidány následující nové mzdové složky MZS 2624 - Zdr. poj. - úhrn VZ mimo PP - Mzs slouží k Více Zákon o nemocenském pojištění Zákon o nemocenském pojištění 1. aktualizace k 1. 8. 2010 Nabyl úèinnosti 1. srpna 2010 Zákon č. 157/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Více Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ Začínáte? Příručka pražského podnikatele 1. Dohoda o provedení práce (DPP) Dohoda o provedení práce Více Seminář Mzdy 2015. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2015 Seminář Mzdy 2015 Ing. Jan Jón 16. ledna 2015 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2014 a v roce 2015 2014 2015 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z Více Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních Více Správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění druhá část Správa sociálního zabezpečení Nemocenské pojištění druhá část Ostatní dávky nemocenského pojištění ošetřovné peněžitá pomoc v mateřství vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Ošetřovné základní Více Odměňování Mzda vs.plat Mzda je finanční či naturální ohodnocení pracovní síly za její výkon. Plat je předem stanovená odměna za vykonanou práci, používá se především u duševně pracujících zaměstnanců, Více ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Evidenční štítek ROZHODNUTÍ O DOČSNÉ PRCOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Toto hlášení je ošetřující lékař povinen odeslat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení Více Změny v DUNA/MZDY, verze 2009.1.01 Změny v DUNA/MZDY, verze 2009.1.01 V Přerově 26.1.2009 PERZONALISTIKA Evidence personalistiky na 3.záložce OÚ-další byla odstraněna zkratka u důchodů. Sestavy - odstraněna nabídka Předstihové řízení pro Více Nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti Dnes se v rámci rubriky personalistický rádce podíváme na zoubek podpoře v nezaměstnanosti. Jedná se o téma poměrně ožehavé, nicméně věříme, že se Vám s našimi informacemi Více NÁHRADA MZDY ZAMĚSTNANCE PO DOBU PRVNÍCH 3 TÝDNŮ NEMOCI PRO ROKY 2011 2013 JUDR. BOŘIVOJ ŠUBRT AKTUALIZACE ke dni 15. 2. 2012 NÁHRADA MZDY ZAMĚSTNANCE PO DOBU PRVNÍCH 3 TÝDNŮ NEMOCI PRO ROKY 2011 2013 JUDR. BOŘIVOJ ŠUBRT AKTUALIZACE ke dni 15. 2. 2012 Změny dané novelami zákonů a dalších právních předpisů 1. Formulační změny Více VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518 VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst. 7, 77 odst. 1, 78 odst. 9, 81 odst. 5, 105 odst. Více Pracovní smlouva - povinné náležitosti 1) druh práce (popis) 2) místo výkonu práce obec, organizační jednotka 11. 18.10.13 Ergonomie - nauka o zákonitostech vztahů mezi člověkem, strojem a pracovním prostředím manipulace s materiálem 1) ruční 2) jeřáby 3) dopravníky 4) vozíky (elektr., benzín, ruční) 5 speciální Více VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O PRŮMĚRNÉM VÝDĚLKU. Zaměstnavatel.. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený... VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O PRŮMĚRNÉM VÝDĚLKU Zaměstnavatel.. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený... Podle 305 zákoníku práce vydávám tento vnitřní předpis o průměrném výdělku. 1. Více Ukázka knihy z internetového knihkupectví Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 2 1 4 4 1 6 Edice Účetnictví a daně Více - 2,3 % na nemocenské pojištění - 21,5 % na důchodové pojištění - 1,2 příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Název projektu: OA Přerov Peníze středním školám Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu: Více 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst. 7, 77 odst. 1, 78 odst. 9, 81 odst. 5, 105 Více www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty Klíčové pojmy Mzda Postup výpočtu mzdy Hrubá mzda Čistá mzda Částka k výplatě Výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti Mzda peněžité plnění (příp. naturální) poskytované Více Změny v ZP k Změny v ZP k 1.1.2012 Upozornění a komentář k některým změnám v zákoníku práce účinným od 1. 1. 2012 4b 1. Práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od tohoto zákona, Více 2.5 Příjmy ze závislé činnosti ( 6 ZDP) 2.5 Příjmy ze závislé činnosti ( 6 ZDP) Příjmy ze závislé činnosti jsou zejména: - příjmy z pracovněprávního nebo obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce je povinen dbát příkazu plátce ( 6 Více Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI Pojem mzda, struktura hrubé mzdy Pojistné na SZ a ZP Daň z příjmů ze závislé činnosti Účtování mezd Zálohy, pohledávky a závazky Mzdová evidence 1 Základní mzda Úkolová Více http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné Více Seminář Mzdy 2014. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2014 Seminář Mzdy 2014 Ing. Jan Jón 16. ledna 2014 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2013 a v roce 2014 2013 2014 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z Více Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního Více Důchodové spoření (II. pilíř) Informace k placení pojistného Důchodové spoření (II. pilíř) Informace k placení pojistného ZAMĚSTNANEC (klient, poplatník) Po uzavření smlouvy o důchodovém spoření Notifikační dopis tento dopis obdrží zaměstnanec (klient, poplatník) Více Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1. Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2014 METIS Praha, spol. s r.o. 30.12.2013 CESTOVNÍ NÁHRADY TUZEMSKÉ Více NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Současná vláda České republiky již od svého ustavení slibovala veřejnos reformu veřejných financí, jejímž cílem by mělo být zejména zastavení Více PRACOVNÍ POMĚR. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně ve dvou vyhotovení, jedno vyhotovení je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci. PRACOVNÍ POMĚR Pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká na základě pracovní smlouvy (výjimkou je volba a jmenování zaměstnance Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 33 odst. 2 a 3.) Podle Více 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst. Více DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY. vyššího stupně na léta 2011 2012. platný pro rok 2012. mezi. Odborovým svazem ECHO

http://www.epi.sk/zzcr/1992-543

543/1992 Sb. Zákon o zrušení Federální bezpečnostní informační služby | Aktuálne znenie Hľadaj v 543/1992 × Zákon č. 543/1992 Sb.Zákon o zrušení Federální bezpečnostní informační služby § 2 - Rozdělení nemovitého majetku § 3 - Rozdělení movitého majetku § 4 - Rozdělení majetkových práv a závazků § 7 - Rozdělení informací v evidencích § 8 - Spisová agenda § 9 - Služební poměry a pracovněprávní vztahy o zrušení Federální bezpečnostní informační služby Federální bezpečnostní informační služba se zrušuje uplynutím dne 31. prosince 1992. Rozdělení nemovitého majetku Nemovitý majetek České a Slovenské Federativní Republiky, ke kterému přísluší právo hospodaření Federální bezpečnostní informační službě, přechází na Českou republiku, nachází-li se na území České republiky, a na Slovenskou republiku, nachází-li se na území Slovenské republiky. Rozdělení movitého majetku (1) Movitý majetek České a Slovenské Federativní Republiky, ke kterému přísluší právo hospodaření Federální bezpečnostní informační službě a který tvoří vzhledem ke svému určení, účelu, použití, popřípadě povaze příslušenství nemovité věci, přechází na Českou republiku nebo na Slovenskou republiku spolu s touto nemovitostí. (2) Movitý majetek České a Slovenské Federativní Republiky, ke kterému přísluší právo hospodaření Federální bezpečnostní informační službě a který nepřechází na republiky podle odstavce 1, přechází na Českou republiku a na Slovenskou republiku v poměru dva ku jedné. Rozdělení majetkových práv a závazků (1) Majetková práva České a Slovenské Federativní Republiky, ke kterým přísluší právo hospodaření Federální bezpečnostní informační službě, a závazky České a Slovenské Federativní Republiky, k jejichž splnění je povinna Federální bezpečnostní informační služba, přecházejí na Českou republiku a na Slovenskou republiku spolu s majetkem, ke kterému se vztahují. (2) Majetková práva České a Slovenské Federativní Republiky, ke kterým přísluší právo hospodaření Federální bezpečnostní informační službě, a závazky České a Slovenské Federativní Republiky, k jejichž splnění je povinna Federální bezpečnostní informační služba, které nepřecházejí na republiky podle odstavce 1, přecházejí na Českou republiku a na Slovenskou republiku v poměru dva ku jedné. Rozhodným stavem pro rozdělení majetku, majetkových práv a závazků podle § 2 až 4, je stav ke dni zrušení Federální bezpečnostní informační služby. Majetek, majetková práva a závazky, které podle § 2 až 4 a § 9 odst. 4 přecházejí na Českou republiku, převezme státní orgán, který bude určen zákonem České národní rady1) (dále jen "příslušný orgán České republiky"), a které podle § 2 až 4 a § 9 odst. 4 přecházejí na Slovenskou republiku, převezme státní orgán, který bude určen zákonem Slovenské národní rady2) (dále jen "příslušný orgán Slovenské republiky"). Rozdělení informací v evidencích Informace zařazené do evidencí Federální bezpečnostní informační služby se dělí mezi příslušný orgán České republiky a příslušný orgán Slovenské republiky podle dohody uzavřené mezi těmito orgány s respektováním státněbezpečnostních zájmů obou republik. (1) Spisová agenda Federální bezpečnostní informační služby administrativního a technického charakteru (dále jen "spisová agenda") se předává příslušnému orgánu České republiky a příslušnému orgánu Slovenské republiky podle toho, na kterou republiku přechází majetek, právo či závazek, jichž se týká. Týká-li se spisová agenda majetku, práv a závazků, které přecházejí jak na Českou republiku, tak i na Slovenskou republiku, vyhotoví se kopie spisové agendy a spisová agenda se předává příslušnému orgánu České republiky i příslušnému orgánu Slovenské republiky. (2) Spisová agenda s personálním zaměřením se předává příslušnému orgánu České republiky, týká-li se osob, které jsou ke dni účinnosti tohoto zákona státními občany České republiky, a příslušnému orgánu Slovenské republiky, týká-li se osob, které jsou ke dni účinnosti tohoto zákona státními občany Slovenské republiky. Pokud se však osoba, jíž se tato spisová agenda týká, má stát k 1. lednu 1993 příslušníkem nebo pracovníkem příslušného orgánu České republiky nebo příslušného orgánu Slovenské republiky, spisová agenda se předá tomuto orgánu na jeho žádost. Služební poměry a pracovněprávní vztahy (1) Služební poměry příslušníků Federální bezpečnostní informační služby, pracovní poměry pracovníků Federální bezpečnostní informační služby a pracovní vztahy na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr končí uplynutím dne 31. prosince 1992 z důvodu zrušení Federální bezpečnostní informační služby. (2) Příslušníkům a pracovníkům, kterým služební nebo pracovní poměr skončil podle odstavce 1, náleží finanční vyrovnání ve výši trojnásobku posledního hrubého měsíčního platu. Odchodné ani odstupné podle zvláštních předpisů3) v těchto případech nenáleží. (3) Finanční vyrovnání podle odstavce 2 vyplatí Federální bezpečnostní informační služba jednorázově, nejpozději do 31. prosince 1992. (4) Práva a povinnosti ze skončených služebních a pracovních poměrů k Federální bezpečnostní informační službě a ze vztahů s nimi souvisejících, které nebudou ke dni účinnosti tohoto zákona Federální bezpečnostní informační službou vypořádány, přecházejí na Českou republiku, týkají-li se státních občanů České republiky, a na Slovenskou republiku, týkají-li se státních občanů Slovenské republiky. Pokud se v jiných obecně závazných právních předpisech mluví o Federální bezpečnostní informační službě, rozumí se tím pro území České republiky příslušný orgán České republiky a pro území Slovenské republiky příslušný orgán Slovenské republiky. Zrušuje se zákon č. 244/1991 Sb., o Federální bezpečnostní informační službě a o používání zpravodajských prostředků. 1) Zákon ČNR č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky. 3) Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru.

http://www.sagit.cz/info/sb02174

ZÁKON ze dne 9. dubna 2002, kterým se mění zákon č . 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č . 356/1999 Sb. - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 174/2002 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2002, částka 73, ze dne 9. 5. 2002Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisuTento text je prvotním zněním předpisu tak, jak byl publikován ve Sbírce zákonů (bez zohlednění novelizací)Pokud chcete znát aktuálně platný text, otevřete si úplné znění předpisu 174 ZÁKON ze dne 9. dubna 2002, kterým se mění zákon č . 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č . 356/1999 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNĺ Změna živnostenského zákona Čl. I Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 501/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 19 písm. b) se na konci doplňují tato slova: "není-li dále stanoveno jinak,". 2. V § 24 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: "(2) Odborná způsobilost spočívající v délce praxe se nevyžaduje u fyzické osoby, která příslušnou živnost již provozovala nebo pro ni byla ustanovena jako odpovědný zástupce; to platí i v případě změny živnosti volné na živnost vázanou. V takovém případě mohou fyzické a právnické osoby oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění vydaného na živnost volnou v provozování živnosti pokračovat.". 3. § 25 zní: "§ 25 Živnosti volné jsou živnosti, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnosti volné musí být splněny všeobecné podmínky (§ 6 odst. 1).". 4. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: Chemická výroba, se text "Obor 1 Průkaz způsobilosti 2 Poznámka 3 Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy úplné střední vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru" nahrazuje textem: "Obor 1 Průkaz způsobilosti 2 Poznámka 3 Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách*) pro činnost a) a b): a) nad 1000 kg skladovací kapacity a) vysokoškolské vzdělání v oblasti technických věd a technologií a 2 roky praxe v oboru, nebo b) vyšší odborné vzdělání v technickém studijním oboru a 3 roky praxe v oboru, nebo b) nad 40 kg náplně tlakové nádoby, c) úplné střední odborné vzdělání v technickém studijním oboru a 5 let praxe v oboru c) do 40 kg náplně tlakové nádoby a do 1000 kg skladovací kapacity včetně *) vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů". Čl. II Přechodná ustanovení 1. Dosavadní živnostenská oprávnění s předmětem živnosti "Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy", která trvala ke dni účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována. 2. Došlo-li na základě tohoto zákona ke změně názvu živnosti, vydá živnostenský úřad podnikateli průkaz živnostenského oprávnění podle nové právní úpravy na žádost podnikatele nebo nejpozději na základě oznámení změny podle § 49 živnostenského zákona. Úkony podle předchozí věty nepodléhají správnímu poplatku. 3. Ohlášení živnosti ohlašovací vázané s předmětem vymezeným jako "Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy", která byla doručená živnostenskému úřadu přede dnem účinnosti tohoto zákona a u kterých nebylo dosud řízení ukončeno, se projednají podle nové právní úpravy. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 356/1999 Sb. Čl. III V čl. VI zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 61/2001 Sb., se bod 25 zrušuje. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Průkazy živnostenských oprávnění pro živnosti ohlašovací volné, které byly vydány před dnem účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 73a, zůstávají v platnosti. Podnikatel, který získal živnostenské oprávnění přede dnem účinnosti zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 61/2001 Sb., a jehož název předmětu podnikání na průkazu živnostenského oprávnění neodpovídá seznamu oborů živností ohlašovacích volných stanovenému nařízením vlády, je oprávněn písemně požádat živnostenský úřad o nahrazení tohoto průkazu průkazem nebo průkazy podle nařízení vlády v rozsahu původního živnostenského oprávnění. V žádosti podnikatel zároveň uvede název nebo názvy oborů živností podle uvedeného seznamu, má-li zřízeny provozovny, promítnutí těchto názvů do údajů o provozovnách v živnostenském rejstříku, a provozuje-li živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, sdělení o jeho ustanovení i pro tyto obory živností. Neobsahuje-li žádost všechny uvedené náležitosti, živnostenský úřad podnikatele vyzve k odstranění závad. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu nejméně však 15 dnů. Pokud podnikatel závady ve stanovené lhůtě neodstraní, živnostenský úřad žádost zamítne a nahrazení průkazů neprovede. Má-li žádost všechny požadované náležitosti nebo odstraní-li podnikatel závady žádosti ve stanovené lhůtě, vydá živnostenský úřad průkaz nebo průkazy živnostenského oprávnění pro obory živností ve lhůtě nejpozději 30 dnů ode dne, kdy mu byla žádost doručena, nebo ode dne, kdy podnikatelem byly odstraněny závady žádosti. Živnostenská oprávnění, která svým rozsahem náleží do původního živnostenského oprávnění a která podnikatel výslovně neuvede ve své žádosti, zanikají dnem vydání průkazů nových živnostenských oprávnění. Úkony podle tohoto bodu nepodléhají správnímu poplatku. 2. Průkazy živnostenských oprávnění pro živnosti ohlašovací volné, které byly vydány podle článku VI bodu 25 zákona č. 356/1999 Sb. platného do dne účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti. ČÁST TŘETĺ Účinnost Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. E-shopZákon o dani z hazardních her. Komentář doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D., Ing. Mgr. Hana Krasulová - Wolters Kluwer, a. s.Komentář obsahuje detailní rozbor nového zákona o dani z hazardních her, který byl přijat jako součást nové právní regulace hazardních her. Není opomenut ani detailní komentář přechodných ustanovení zákona o hazardních hrách, která řeší přechod z odvodu z loterií a jiných podobných ...Cena: 350 KčKOUPITPrávo pro zdravotnické pracovníky - 2. vydáníJUDr. Ing. Lukáš Prudil, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.Předkládaná publikace je druhým doplněným a upraveným vydáním publikace z roku 2014. Jak již název napovídá, je určena zejména pro zdravotnické pracovníky všech kategorií. Klade si za cíl seznámit je se základy zdravotnického práva, s jejich právy a povinnostmi při výkonu povolání. ...Cena: 245 KčKOUPITProkazování původu majetku a daňové trestné činyPhDr. Vladimír Pelc, JUDr. Vladimír Pelc, Ph.D. - Anag, spol. s r. o.Během roku 2016 vstoupil v platnost zákon o prokazování původu majetku, který novelizuje zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) a trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.).

http://docplayer.cz/1770284-Prosazovani-prav-z-dusevniho-vlastnictvi.html

1 Prosazování práv z duševního vlastnictví Učební texty Ing. Pavel Novák, Mgr. Karel Šindelka, Dr.Michael Kašpar I. DÍL SEŠIT Publikace je základní učební pomůckou vzdělávacího systému projektu Support to Enforcement of Intellectual Property Rights (Transition Facility 2005) 2 Obsah I. Ing. Pavel Novák Pravomoc a činnost České obchodní inspekce v oblasti prosazování práv z duševního vlastnictví, spolupráce s ostatními orgány státní správy a nevládními organizacemi, opatření při porušování práv z duševního vlastnictví II. Mgr. Karel Šindelka Pravomoc a činnosti celní správy v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví, spolupráce s ostatními orgány státní správy a nevládními organizacemi, opatření při porušování práv z duševního vlastnictví III. Dr. Michael Kašpar Mezinárodní organizace v oblasti duševního vlastnictví, nejdůležitější mezinárodní smlouvy, právní rámec ochrany a prosazování práv EU 3 Ing. Pavel Novák Pravomoc a činnost České obchodní inspekce v oblasti prosazování práv z duševního vlastnictví, spolupráce s ostatními orgány státní správy a nevládními organizacemi, opatření při porušování práv z duševního vlastnictví Červenec 2007 4 Obsah: 1. Úvod Legislativní rámec Předpisy upravující proces kontroly Zákon o České obchodní inspekci Zákon o ochraně spotřebitele Předpisy upravující jednotlivá práva duševního vlastnictví Zákon o ochranných známkách Autorský zákon Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích Zákon o ochraně průmyslových vzorů Zákon o užitných vzorech Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení Závěr Průběh činností ČOI při potírání porušování práv Podnět ke kontrole Získání dokumentace Příprava kontroly Kontrola Správní řízení Řízení o zničení/humanita Závěrečné zpracování případu Spolupráce Spolupráce s orgány státní správy Dohoda o spolupráci historie Dohoda o spolupráci současnost Návrh opatření Závěr Spolupráce nevládními organizacemi a majiteli práv Spolupráce s nevládními organizacemi Spolupráce majiteli práv Informační systém pro vymáhání práv duševního vlastnictví Závěr 5 1. Úvod V části věnované České obchodní inspekci (dále jen ČOI) se budeme zabývat celou problematikou potírání porušování některých práv duševního vlastnictví veřejnoprávní cestou. Začneme legislativním rámcem, který dává ČOI kompetence, ale i dozorové povinnosti v této oblasti a určuje pravidla, za kterých svou činnost provádí. Pro činnost pracovníků ČOI je dále důležitá znalost předpisů, která jednotlivá práva duševního vlastnictví upravují. Jejich pochopení umožní pracovníkům řešit jednotlivé případy efektivně a s co nejmenším zatěžováním ostatních orgánů státní správy působící v této oblasti. Dále se budeme zabývat kontrolní činností od podání podnětu ke kontrole, až po dokončení celého případu. Složitost činností při potírání, vyplývající z používání mnoha předpisů, se nám rozpadne na jednotlivé úkony, se kterými již není složité si poradit. Ze zákonných, bezpečnostních a systémových hledisek je pro ČOI nezbytná spolupráce s ostatními orgány státní správy, s nevládními organizacemi i s majiteli práv. Proto se v další části touto spoluprací budeme zabývat. Probereme si spolupráci tzv. nutnou, vyplývající z obecně platných předpisů i spolupráci potřebnou, která zvyšuje efektivitu při potírání porušování práv. Cílem části věnované České obchodní inspekci je tedy rozkrytí a zprůhlednění činností a postupů, které provádí při plnění svých dozorových povinností v oblasti potírání porušování práv duševního vlastnictví. 2. Legislativní rámec Porušování některých práv duševního vlastnictví, tzv. výrobkové pirátství, v České republice začalo nabývat velkých rozměrů na začátku devadesátých let minulého století v souvislosti s nebývalým rozvojem stánkového prodeje. Česká obchodní inspekce (dále jen ČOI) začala působit na poli potírání porušování práv duševního vlastnictví v roce 1994, kdy byla požádána Policií ČR o pomoc při jejich akcích v této oblasti. Prováděla pro Policii ČR kontrolní nákupy a její kontrolní protokol byl jedním z podkladů pro zahájení trestního řízení. Neměla v tu dobu kompetence k zajišťování pirátského zboží a i ustanovení zákona o ochraně spotřebitele ke klamání spotřebitele nebylo konkrétní. Až novely zákona o České obchodní inspekci a zákona o ochraně spotřebitele z ní, v roce 2000, vytvořily kontrolní orgán, který mohl samostatně potírání porušování práv provádět veřejnoprávní cestou Předpisy upravující proces kontroly Činnost České obchodní inspekce při potírání porušování práv duševního vlastnictví je ovlivněna skutečností, že proces kontroly musí být v souladu s několika obecně platnými předpisy: Zákon č. 64/1986 Sb. o České obchodní inspekci v platném znění Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele v platném znění Zákon č. 552/1991 Sb. o státní kontrole Zákon č. 500/2004 Sb. o správním řízení (správní řád) v platném znění Zákon o České obchodní inspekci Zákon č.64/1986. Sb. o České obchodní inspekci v platném znění je pro ČOI kompetenčním zákonem. Probereme si ho podrobněji, protože je dobré vědět, v jakých legislativních mantinelech se pracovníci ČOI pohybují. Zákon upravuje: Organizační začlenění ČOI v rámci státní správy a její základní členění Kontrolní pravomoci: Česká obchodní inspekce kontroluje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice) (dále jen kontrolované osoby ), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak (proces zabírání, skladování a likvidace zboží porušující práva duševního vlastnictví). Česká obchodní inspekce kontroluje: o dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu a požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu, o zda se při prodeji zboží používají ověřená měřidla, pokud ověření podléhají, a zda používaná měřidla odpovídají zvláštním právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu (zákon o technických požadavcích na výrobky), o dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality poskytovaných služeb, o dodržování ostatních podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro provozování nebo poskytování činností uvedených v odstavci Kontrolní pravomoci, o zda při uvádění stanovených výrobků na trh byly podle zvláštního právního předpisu (zákon o technických požadavcích na výrobky) výrobky řádně opatřeny stanoveným označením, popřípadě zda k nim byl vydán či přiložen stanovený dokument, zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům a zda v souvislosti s označením stanoveného výrobku byly splněny i požadavky stanovené zvláštními právními předpisy, o zda nedochází ke klamání spotřebitele podle 8 zákona o ochraně spotřebitele, o zda výrobky uváděné na trh jsou bezpečné (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), o zda osoby poskytující spotřebitelský úvěr dodržují podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. Česká obchodní inspekce neprovádí kontrolu potravin, pokrmů a tabákových výrobků, s výjimkou kontroly poctivosti prodeje. Zákon ukládá ČOI mimo jiné i zobecňovat poznatky zjištěné při svých kontrolách a využívat je pro analýzu negativních jevů na vnitřním trhu. Česká obchodní inspekce: o zjišťuje u kontrolovaných osob nedostatky a jejich příčiny, o vyžaduje odstranění zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládá, popřípadě navrhuje opatření k jejich odstranění, o zabezpečuje a provádí systematickou kontrolu plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin, o zobecňuje poznatky z výkonu kontroly a předchází vzniku nedostatků, zejména včasným odhalováním jejich příčin, výchovným působením a zveřejňováním výsledků kontrol, o provádí rozbory nebo zajišťuje provedení rozborů k ověření jakosti a bezpečnosti výrobků nebo zboží nebo pro účely kontroly, zda nedochází ke klamání spotřebitele, s výjimkou potravin, pokrmů a tabákových výrobků; provedení těchto rozborů zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; na náklady kontrolovaných osob provádí rozbory nebo jejich provedení požaduje jen tehdy, byla-li rozborem zjištěna neodpovídající jakost a bezpečnost výrobků nebo zboží nebo jestliže bylo prokázáno klamání spotřebitele, o ukládá sankční a jiná opatření podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu. Pracovníci České obchodní inspekce pověření plněním jejich kontrolních úkolů (dále jen inspektoři ) jsou při kontrole oprávněni: o vstupovat při výkonu kontroly do provozoven, ve kterých jsou vykonávány kontrolované činnosti. Za škodu přitom způsobenou odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit, o ověřovat totožnost fyzických osob, jsou-li kontrolovanými osobami, a též totožnost fyzických osob, které při kontrole zastupují kontrolované osoby, a oprávnění těchto osob k zastupování, o požadovat od kontrolovaných osob potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení, o odebírat za náhradu od kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků nebo zboží k posouzení jakosti a bezpečnosti těchto výrobků nebo zboží, nejde-li o vzorky potravin, pokrmů a tabákových výrobků, nebo k posouzení, zda nedochází ke klamání spotřebitele. Za odebrané vzorky výrobků nebo zboží se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou se výrobek nebo zboží v okamžiku odebrání vzorku nabízí. Náhrada se neposkytne, jestliže se jí kontrolovaná osoba vzdá. Nárok na náhradu nevzniká, pokud jde o výrobek nebo zboží, které nesplňuje požadavky stanovené zvláštními předpisy, o požadovat od kontrolovaných osob, popřípadě orgánů, které tyto osoby řídí, aby ve stanovené lhůtě odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby k jejich odstranění neprodleně provedly nezbytná opatření a podaly o nich a o jejich výsledcích ve stanovené lhůtě zprávu České obchodní inspekci, o vstupovat do objektů výrobce, dovozce nebo distributora a vyžadovat předložení příslušné dokumentace a poskytnutí pravdivých informací. Výrobce, dovozce nebo distributor může být inspektorem vyzván, aby mu zajistil a předložil odborná vyjádření autorizované osoby k předmětu dozoru, nebo si k dozoru může inspektor autorizovanou osobu za úhradu přizvat. Mlčenlivost pracovníků ČOI při plnění úkolů Zákon stanoví, na základě jakého podnětu je ČOI oprávněna provádět kontrolu porušování některých práv duševního vlastnictví, způsob získání dokumentace k posouzení pravosti zboží a povinnost o výsledcích kontrol informovat toho kdo podnět podal: o Inspektoři České obchodní inspekce jsou oprávněni: provádět kontrolu, zda nedochází ke klamání spotřebitele, na základě vlastního podnětu nebo podnětu jiného státního orgánu, dále na základě podnětu spotřebitele, nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem ve věci; podat podnět ke kontrole může též majitel nebo spolumajitel patentu, majitel autorského osvědčení, majitel ochranné známky, majitel autorského práva nebo jiného práva chráněného autorským zákonem nebo majitel práva k zapsanému průmyslovému vzoru nebo užitnému vzoru nebo jeho zástupce (dále jen majitel práva duševního vlastnictví ), vyzvat majitele práva duševního vlastnictví k předložení dokumentace potřebné k posouzení, zda nedochází ke klamání spotřebitele. o Česká obchodní inspekce informuje toho, kdo podal podnět, o zjištěném klamání spotřebitele nebo o zjištěných nedostatcích a jejich příčinách. Důležitým oprávněním ČOI je možnost přizvat ke kontrole odborně způsobilé osoby. Tato možnost je bohatě využívána při kontrolách zaměřených na potírání porušování práv duševního vlastnictví: o Česká obchodní inspekce je oprávněna přizvat k účasti na kontrole osoby odborně způsobilé podle zvláštních právních předpisů, je-li to odůvodněno povahou kontrolní činnosti. Tyto osoby mají práva a povinnosti inspektorů podle tohoto zákona v rozsahu pověření daného jim Českou obchodní 10 11 6 inspekcí. Odborně způsobilé osoby nemohou být pověřeny ukládat opatření a sankce podle tohoto nebo jiných zákonů. Povinnosti kontrolovaných osob: o Kontrolované osoby jsou povinny umožnit inspektorům a odborně způsobilým osobám přizvaným k účasti na kontrole plnit jejich úkoly související s výkonem kontroly. o Kontrolované osoby jsou povinny ve stanovené lhůtě odstranit zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo provést neodkladně nezbytná opatření k jejich odstranění a podat o nich a o jejich výsledcích ve stanovené lhůtě zprávu České obchodní inspekci. Opatření, která může inspektor a ředitel inspektorátu učinit na základě provedené kontroly. Opatření, která učiní ČOI při klamání spotřebitele formou porušování práv duševního vlastnictví: o Inspektor je povinen při prokázaném zjištění nabídky, prodeje nebo skladování výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům (klamání spotřebitele formou porušování práv duševního vlastnictví, uložit zajištění těchto výrobků nebo zboží. Inspektor ústně oznámí opatření o zajištění výrobků nebo zboží kontrolované osobě nebo osobě zúčastněné při kontrole a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zajištění, popis zajištěných výrobků nebo zboží a jejich množství. Inspektor předá kopii úředního záznamu kontrolované osobě. o Česká obchodní inspekce je oprávněna uskladnit zajištěné výrobky nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům podle předchozího odstavce, mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné výrobky nebo zboží inspektorovi vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto výrobky nebo zboží kontrolované osobě odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše inspektor úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba, u které bylo nabízení, prodej nebo skladování takovýchto výrobků nebo zboží zjištěno. Kontrolovaná osoba není povinna uhradit náklady na uskladněné výrobky, jestliže se prokáže, že výrobky nebo zboží zvláštním právním předpisům odpovídají. o Proti uloženému opatření o zajištění výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům, může kontrolovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky místně příslušnému inspektorátu. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel inspektorátu rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě. o Zajištění výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům, trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o takovéto výrobky nebo zboží. Zrušení opatření o zajištění výrobků nebo zboží, o kterých se prokáže, že odpovídají zvláštním právním předpisům, provede písemně ředitel inspektorátu. Písemnost se doručí kontrolované osobě. Pokud bylo zrušeno opatření o zajištění, musí být kontrolované osobě zajištěné výrobky nebo zboží bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu, s výjimkou výrobků nebo zboží použitých pro posouzení. O vrácení sepíše inspektor písemný záznam. o Ředitel inspektorátu uloží rozhodnutím kromě pokuty i propadnutí nebo zabrání výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům. Vlastníkem propadnutých nebo zabraných výrobků nebo zboží se stává stát. o Ředitel inspektorátu určí, že zabrané nebo propadnuté výrobky nebo zboží budou zničeny, anebo jsou-li využitelné pro humanitární účely, může ředitel inspektorátu určit, že budou poskytnuty k těmto účelům, a to bezplatně. Humanitárními účely se rozumí činnosti prováděné s cílem zajistit základní potřeby obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních zdrojů. o Je-li rozhodnutí podle odstavce 5 pravomocné a určil-li ředitel inspektorátu, že zabrané nebo propadnuté výrobky nebo zboží budou zničeny, zničení se provede úředně pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem inspektorátu. O zničení sepíše komise protokol, který podepíší všichni tři členové komise. Zničení se provede na náklad kontrolované osoby, která tyto výrobky nebo zboží nabízela, prodávala nebo skladovala. o Výrobky nebo zboží propadnuté nebo zabrané na základě rozhodnutí, které nabylo právní moci, mohou být poskytnuty k humanitárním účelům za podmínek stanovených tímto zákonem pouze přejímajícím organizacím, jimiž mohou být: organizační složky a příspěvkové organizace státu nebo územních samosprávných celků, zřízené za účelem poskytování sociální péče nebo působících v oblasti zdravotnictví nebo školství, nebo jiné právnické osoby, pokud splňují následující podmínky: nebyly zřízeny za účelem podnikání, předmětem jejich činnosti je pouze činnost v oblasti sociální péče nebo působících v oblasti zdravotnictví nebo školství, poskytují humanitární pomoc nejméně 2 roky, a doloží, že nemají daňové nedoplatky nebo nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a není-li proti nim vedeno soudní řízení. o Pro humanitární účely mohou být poskytnuty výrobky nebo zboží, které nejsou zdravotně závadné, jsou bezpečné a ze kterých byly přejímající organizací beze zbytku odstraněny a zničeny prvky porušující práva duševního vlastnictví. Každý výrobek nebo zboží musí být neodstranitelnou barvou označen nápisem humanita tak, aby nebyla snižována důstojnost fyzických osob, které budou tyto výrobky užívat. o O poskytnutí výrobku nebo zboží k humanitárním účelům uzavře Česká obchodní inspekce a přejímající organizace písemnou smlouvu, která musí kromě obvyklých podstatných náležitostí obsahovat vždy druh a množství poskytnutých výrobků nebo zboží a dále ustanovení o smluvní pokutě pro případ porušení závazku o poskytnutí výrobku nebo zboží výhradně pro humanitární účely a konkrétní účel, k jakému je přejímající organizace použije; změnou smlouvy lze tento účel změnit, při zachování souladu s tímto zákonem. Výrobky nebo zboží budou poskytovány přejímajícím organizacím podle pořadí došlých žádostí a s přihlédnutím k účelnosti využití nebo naléhavosti potřeb. Odstranění prvků porušujících práva duševního vlastnictví, jejich zničení a příslušné označení podle odstavce 9 provede nebo zajistí na své náklady přejímající organizace. O provedených úpravách a zničení sepíše protokol tříčlenná komise jmenovaná ředitelem inspektorátu, jejímiž členy mohou být majitelé práva duševního vlastnictví nebo jejich zástupci. Protokol podepíší všichni tři členové komise. o Přejímající organizace po převzetí výrobku nebo zboží je povinna: neprodleně odstranit a zničit prvky porušující práva duševního vlastnictví, použít výrobky nebo zboží pouze k humanitárním účelům na území České republiky, a přijmout opatření k zabránění zneužití výrobků nebo zboží a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku. o Česká obchodní inspekce kontroluje u přejímající organizace plnění povinností stanovených tímto zákonem a povinností, k nimž se přejímající organizace smluvně zavázala. o Přejímající organizace po dobu 3 let od okamžiku poskytnutí výrobků nebo zboží eviduje a archivuje pro účely kontroly, prováděné Českou obchodní inspekcí, doklady o příjmu výrobků nebo zboží a o odstranění a zničení prvků porušujících práva duševního vlastnictví a jak s nimi bylo prokazatelně naloženo. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů upravující evidenci a archivaci stanovených dokladů. Oprávnění inspektora, jestliže zjistí porušení předpisů, které mohou mít za následek ohrožení života nebo zdraví spotřebitelů. Finanční sankce, které může ČOI uložit kontrolované osobě za porušení povinností, které ze zákona vyplývají. Pro účely kontrol zaměřených na porušování práv duševního vlastnictví je důležité, že má ČOI sankční nástroje vůči kontrolované osobě, která maří kontrolu. Pod hrozbou sankce je i tzv. humanitární organizace, která si nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem: o Ředitel inspektorátu uloží přejímající tzv. humanitární organizaci, která porušila povinnosti dané tímto zákonem pokutu až do výše Kč. o Nesplní kontrolovaná osoba opatření uložená podle tohoto zákona, pokutu až do výše Kč. Za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku ode dne poslední kontroly lze uložit pokutu až do výše Kč. o Ředitel inspektorátu může uložit kontrolované fyzické osobě, která maří, narušuje nebo jinak ztěžuje výkon kontroly, pořádkovou pokutu až do výše Kčs, a to i opětovně. o Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se ředitel inspektorátu o porušení povinnosti podle odstavců 1 až 4 dověděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení 3 roky. o Pokutu nebo pořádkovou pokutu nelze uložit tomu, kdo byl za totéž jednání postižen podle jiných právních předpisů. Finanční sankce za klamání spotřebitele formou porušování práv duševního vlastnictví ukládá ČOI podle zákona na ochranu spotřebitele. Spolupráci ČOI: o Se správními úřady a orgány územní samosprávy v oblasti přenesené působnosti, jakož i s jinými státními orgány a institucemi, jejichž spolupráce je nezbytná pro výkon kontroly, o s občanskými sdruženími, zřízenými podle zákona o sdružování občanů, za účelem zvyšování ochrany a bezpečnosti spotřebitele, zlepšování informovanosti a překonání nežádoucího chování spotřebitelů a podnikatelských subjektů, působících na vnitřním trhu a vytváření příznivého prostředí pro prodej výrobků, zboží a poskytování služeb, o s profesními stavovskými sdruženími, pokud budou zřízena zvláštním zákonem. Spolupráci ČOI s občany: o při své činnosti využívá stížností, oznámení a podnětů občanů, o zajišťuje pro občany poradensko-informační činnost. Informační toky a povinnosti: o Správní úřady a orgány územní samosprávy v oblasti přenesené působnosti, jakož i jiné státní orgány a instituce, jejichž spolupráce je nezbytná pro výkon kontroly poskytují České obchodní inspekci podklady, údaje a vysvětlení nezbytné pro její kontrolní činnost. Vyžaduje-li to povaha věci, zejména při zjišťování příčin nedostatků, poskytují jí kontrolní orgány a orgány státního zkušebnictví, hygienické služby a veterinární péče také potřebnou odbornou pomoc. o Zjistí-li Česká obchodní inspekce při kontrole sku 7 tečnosti, na jejichž základě je třeba učinit opatření, jež jsou v pravomoci jiných orgánů, oznámí je těmto orgánům. o Česká obchodní inspekce oznamuje zjištění závažného porušení podmínek stanovených pro výkon činností kontrolovaných osob bez zbytečného odkladu příslušnému živnostenskému úřadu Zákon o ochraně spotřebitele Tento zákon stanoví některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele, úkoly veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele a oprávnění spotřebitelů, sdružení spotřebitelů nebo jiných právnických osob založených k ochraně spotřebitele.zákon se vztahuje na prodej výrobků a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České republiky. Na ostatní případy se vztahuje tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky. Pro účely potírání porušování práv duševního vlastnictví jsou pro ČOI důležitá tato ustanovení: Vymezení některých pojmů: o výrobkem nebo zbožím porušujícím některá práva duševního vlastnictví se rozumí: padělek, jímž je výrobek nebo zboží, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva majitele ochranné známky podle zvláštního právního předpisu, 4b) dále veškeré věci nesoucí takové označení (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití, doklady o záruce apod.), a to i tehdy, jsou-li uváděny samostatně, a samostatné obaly, na nichž je umístěno takové označení, nedovolená napodobenina, jíž je výrobek nebo zboží, které je rozmnoženinou nebo zahrnuje rozmnoženinu vyrobenou bez souhlasu majitele autorských nebo příbuzných práv nebo bez souhlasu majitele práv k průmyslovému vzoru, jestliže pořízení rozmnoženiny porušuje tato práva podle zvláštních právních předpisů, výrobek nebo zboží, porušující práva majitele patentu nebo užitného vzoru nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštního právního předpisu, výrobek nebo zboží, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení. Zákon zakazuje nabídku, prodej a vývoz výrobků nebo zboží určených pro humanitární účely.nikdo nesmí nabízet za účelem prodeje, prodávat a vyvážet výrobky nebo zboží, které byly určeny pro humanitární účely a označeny nápisem humanita. Zákaz klamání spotřebitele: o Nikdo nesmí klamat spotřebitele, zejména uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje anebo zamlčet údaje o skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb či úrovni nákupních podmínek. o Za klamání spotřebitele se považuje také nabídka nebo prodej výrobků nebo zboží porušujících některá práva duševního vlastnictví, jakož i skladování těchto výrobků nebo zboží za účelem nabídky nebo prodeje. o Odpovědnosti za klamání spotřebitele se nelze zprostit poukazem na skutečnost, že potřebné nebo správné údaje neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel. o Skladováním výrobků nebo zboží porušujících práva k duševnímu vlastnictví se pro účely tohoto zákona rozumí jejich umístění ve skladových prostorách, dopravních prostředcích, kancelářích nebo jiných nebytových prostorách a v prodejních místech včetně stánkového prodeje. Zákon dále stanoví práva a povinnosti majitele práv duševního vlastnictví vůči ČOI: o Majitel nebo spolumajitel patentu, majitel autorského osvědčení, majitel ochranné známky, majitel autorského práva nebo jiného práva chráněného autorským zákonem nebo majitel práva k zapsanému průmyslovému vzoru nebo užitnému vzoru nebo jeho zástupce (dále jen majitel práva duševního vlastnictví ) je povinen na vyzvání předložit dozorovému orgánu dokumentaci potřebnou k provedení posouzení výrobků nebo zboží, a to ve lhůtě do 15 pracovních dnů ode dne vyrozumění. Odpovídá za to, že předaná dokumentace je pravdivá, přesná, úplná a platná. Je povinen dozorovému orgánu neprodleně oznámit veškeré změny, které mohou mít vliv na správnost posuzování výrobků nebo zboží. Pokud dozorový orgán má pochybnosti o oprávněnosti nebo věcné správnosti předložené dokumentace, písemně vyrozumí majitele práva duševního vlastnictví o této skutečnosti. Majitel práva duševního vlastnictví podá ve lhůtě 15 dnů od doručení takového vyrozumění písemné stanovisko ke zjištěným vadám dokumentace. o Vykonává-li dozorový orgán kontrolu na podnět majitele práva duševního vlastnictví nebo jiné osoby, která prokázala právní zájem ve věci, jsou tyto osoby povinny složit přiměřenou jistotu (dále jen jistota ) za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu v případech, kdy kontrolou nebude prokázána oprávněnost podnětu. Výši jistoty stanoví vedoucí dozorového orgánu. Základem pro výpočet výše jistoty jsou průměrné náklady na výkon kontrolní činnosti za jednoho kontrolního pracovníka a den podle skutečnosti předcházejícího roku. Jistotu je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní zájem ve věci, povinen složit na účet dozorového orgánu do 15 dnů od podání podnětu. Nebude-li jistota ve stanoveném termínu složena, nemá dozorový orgán povinnost podnět prošetřit. o Prokáže-li se kontrolou oprávněnost podnětu, je dozorový orgán povinen poukázat zpět složenou jistotu do 10 dnů od ukončení kontroly. Nebude-li prokázána oprávněnost podnětu, dozorový orgán zúčtuje skutečně vynaložené náklady na provedenou kontrolu. V případě, že bude částka skutečně vynaložených nákladů dozoru nižší než výše jistoty, je dozorový orgán povinen majiteli práva duševního vlastnictví nebo osobě, která prokázala právní zájem ve věci, poukázat zpět do 10 dnů zjištěný rozdíl. V případě, že skutečně vynaložené náklady budou vyšší než složená jistota, je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní zájem ve věci, povinen uhradit rozdíl do výše skutečně vynaložených nákladů do 10 dnů ode dne doručení vyrozumění. o V případě, kdy majitel práva duševního vlastnictví předá dozorovému orgánu nepravdivou, nepřesnou, neúplnou nebo neplatnou dokumentaci a vznikne-li na základě těchto podkladů rozhodnutím dozorového orgánu kontrolované osobě škoda, odpovídá za tuto škodu majitel práva duševního vlastnictví. Zákon stanoví prodávajícímu a provozovateli tržiště další obecné povinnosti důležité i pro kontrolu v oblasti potírání porušování práv duševního vlastnictví: o Prodávající je povinen označit provozovnu způsobem stanoveným zákonem o živnostenském podnikání. o Prodávající je povinen při ukončení činnosti v provozovně informovat živnostenský úřad o tom, kde lze vypořádat případné závazky. o Provozovatel tržiště (tržnice), včetně obce pronajímající část veřejného prostranství k příležitostnému stánkovému prodeji, jsou povinni vést evidenci prodávajících, která musí obsahovat údaje v rozsahu uvedeném ve zvláštním právním předpise, a předložit ji na žádost dozorovému orgánu. Evidenci je povinen uchovávat po dobu jednoho roku ode dne provedení evidenčního záznamu. Zákon stanoví dozor nad ochranou spotřebitele. Stanoví mimo jiné, že ČOI provádí dozor nad klamáním spotřebitele formou porušování některých práv duševního vlastnictví s výjimkou jde-li o potraviny a tabákové výrobky. Stanoví i postup při zjištění výrobků nebo zboží pod celním dohledem.inspektor České obchodní inspekce nebo České zemědělské a potravinářské inspekce, který provedl dozor na trhu podle tohoto zákona a zjistil výrobky nebo zboží, které naplňují znaky klamání spotřebitele formou porušování práv duševního vlastnictví, a bylo-li prokázáno, že se jedná o výrobky nebo zboží pod celním dohledem, je oprávněn takovéto výrobky nebo zboží zajistit. Zjištění a zajištěné výrobky nebo zboží postoupí příslušnému celnímu orgánu k provedení celního a dalšího řízení. Dozor nad klamáním spotřebitele formou porušování práv duševního vlastnictví provádějí též: o Státní zemědělská a potravinářská inspekce v oblasti potravin a tabákových výrobků nebo zboží. o Živnostenské úřady. Ty však nemají kompetence k zajišťování, skladování a následné likvidaci výrobků nebo zboží, které porušuje některá páva duševního vlastnictví. Proto jejich kontroly v této oblasti vyžadují součinnost s orgány, které tyto kompetence mají. o Celní orgány. Zákon stanoví celou proceduru kontroly celních orgánů. Zákon dále, mimo jiné, stanoví pokuty za klamání spotřebitele formou porušování některých práv duševního vlastnictví. Za porušení stanovených povinností uloží orgány pokutu až do výše Kč; při stanovení výše pokuty se přihlíží k povaze protiprávního jednání a k rozsahu jeho následků. Zákon dále stanoví, že pokutu do 5.000,- Kč uložit v blokovém řízení. Pro účely potírání porušování některých práv duševního vlastnictví je uložení blokové pokuty nepoužitelné, protože celá procedura zabrání či propadnutí výrobků nebo zboží porušující práva je v režimu správního řízení Předpisy upravující jednotlivá práva duševního vlastnictví Pro činnost České obchodní inspekce v oblasti duševního vlastnictví je důležitá znalost předpisů, které upravují jednotlivá práva duševního vlastnictví. Jen při jejich znalosti mohou určit, které listinné a ostatní důkazy potřebují získat při přípravě a provádění kontroly a kdy je mohou získat bez zbytečného obtěžování dalších orgánů státní správy. Na otázky typu: Požívá ochranná známka ochrany na území České republiky a proč? Kdo ve vlastníkem práva? Pro které výrobky nebo služby je ochranná známka zapsána? Nejedná se o všeobecně známou ochrannou známku?... si musí umět pracovníci ČOI odpovědět, aby si byli jisti, že kontrola bude provedená v souladu s platným právem ČR. Samozřejmě takové znalosti nemusí mít všichni pracovníci, kteří provádějí kontroly v dané oblasti, ale ti, kdo kontroly připravují a organizují. Pro naše účely jim budeme říkat experti. Podle základních pojmů zákona o ochraně spotřebitele dozoruje ČOI porušování některých práv duševního vlastnictví, které jsou upraveny těmito zákony: Zákon č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb. o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochranných známkách). Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen autorský zákon). Zákon č.527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb. o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění poz 8 dějších předpisů (dále jen zákon o ochraně průmyslových vzorů) Zákon č. 478/1992 Sb. o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 452/2001 Sb. o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení). Nyní si probereme minimum z těchto předpisů, které by ČOI, nebo její experti, měla znát pro bezproblémové řešení jednotlivých případů potírání porušování práv duševního vlastnictví Zákon o ochranných známkách Označení, která mohou tvořit ochrannou známku. Ochrannou známkou může být za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. Na území České republiky požívají ochrany ochranné známky, které jsou: o zapsány v rejstříku ochranných známek (dále jen rejstřík ) vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen Úřad ) (dále jen národní ochranné známky ), o s účinky pro Českou republiku zapsány v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem duševního vlastnictví na základě mezinárodní přihlášky ve smyslu Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek nebo Protokolu k Madridské dohodě 1) (dále jen mezinárodní ochranné známky ), o zapsány v rejstříku vedeném Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) podle nařízení Rady Evropských společenství o ochranné známce Společenství 2) (dále jen nařízení Rady ) (dále jen ochranné známky Společenství ), o na území České republiky všeobecně známé (dále jen všeobecně známé známky ) ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen Pařížská úmluva ) 3) a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví. Práva z ochranné známky: o Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku (R). o Nestanoví-li tento zákon jinak ( 10 a 11), nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat: označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána, označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou, označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu. Za užívání v obchodním styku považuje zejména: umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly, nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh nebo skladování za tímto účelem anebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením, dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením, užívání označení v obchodních listinách a v reklamě. Byla-li ochranná známka zapsána na jméno obstaravatele bez souhlasu vlastníka známky (dále jen ochranná známka zapsaná na jméno obstaravatele ), má takový vlastník právo zakázat užívání známky obstaravatelem, ledaže by tento obstaravatel své jednání řádně odůvodnil. Reprodukce ochranných známek ve slovnících. Vzbuzuje-li reprodukce zapsané ochranné známky publikovaná ve slovníku, encyklopedii nebo obdobném díle dojem, že se jedná o druhový název zboží nebo služeb, má vlastník ochranné známky právo žádat po vydavateli nebo nakladateli, aby reprodukce ochranné známky byla nejpozději při následujícím uveřejnění nebo vydání díla opatřena údajem, že se jedná o zapsanou ochrannou známku. Omezení účinků ochranné známky: o Vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat třetím osobám užívat v obchodním styku: jejich jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název anebo adresu, údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností, označení nezbytné k určení účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů, pokud užívání je v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže. o Vlastník ochranné známky je v obchodním styku povinen strpět užívání shodného či podobného označení, jestliže práva k tomuto označení vznikla před podáním přihlášky a užívání tohoto označení je v souladu s právem České republiky. Vyčerpání práv z ochranné známky: o Vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat její užívání na výrobcích, které byly s touto ochrannou známkou uvedeny na trh v České republice tímto vlastníkem nebo s jeho souhlasem. o Vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat její užívání na výrobcích, které byly s touto ochrannou známkou uvedeny na trh v členském státě Evropských společenství nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor tímto vlastníkem nebo s jeho souhlasem. o Ustanovení předchozích odstavců se nepoužije, pokud vlastník ochranné známky má oprávněné důvody zakázat pozdější obchodní využití výrobků, zejména pokud se stav, popřípadě povaha výrobků po jejich uvedení na trh změnily nebo zhoršily. o Vlastník starší ochranné známky nebo uživatel staršího označení uvedeného v 7 odst. 1 písm. g) není oprávněn požadovat prohlášení pozdější shodné či podobné ochranné známky za neplatnou ( 32), popřípadě bránit jejímu dalšímu užívání, jestliže strpěl její užívání po dobu 5 let ode dne, kdy se o tomto užívání dozvěděl, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře. o Vlastník pozdější ochranné známky není oprávněn zakázat užívání shodné či podobné starší ochranné známky nebo navrhovat její prohlášení za neplatnou, přestože by vlastník starší ochranné známky již svá práva z ochranné známky nemohl uplatnit. Užívání ochranné známky: o Pokud do 5 let od zápisu nezačal vlastník ochrannou známku řádně užívat pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pokud toto užívání bylo přerušeno nejméně na nepřetržitou dobu 5 let, podléhá ochranná známka následkům uvedeným v tomto zákoně, ledaže pro neužívání existují řádné důvody. Následky jsou tyto: Ochranná známka nemůže být prohlášena za neplatnou z důvodu existence starší ochranné známky, pokud tato starší ochranná známka nesplňuje podmínky užívání. Není-li starší ochranná známka užívána ve smyslu pro všechny výrobky a služby, pro které byla zapsána, může být její existence důvodem pro prohlášení pozdější ochranné známky za neplatnou jen v rozsahu výrobků a služeb, pro které je užívána. Úřad zruší ochrannou známku v řízení zahájeném na návrh třetí osoby, jestliže: ochranná známka nebyla po nepřetržitou dobu 5 let řádně užívána pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, a pro neužívání neexistují řádné důvody; k užívání, které bylo zahájeno, popřípadě v němž bylo pokračováno po pětiletém neužívání ochranné známky ve lhůtě 3 měsíců před podáním návrhu, se nepřihlíží, pokud přípravy pro započetí užívání nebo pokračování v užívání nastaly až poté, co se vlastník dozvěděl o tom, že by mohl být podán návrh na zrušení ochranné známky, se ochranná známka stala pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, v důsledku činnosti nebo nečinnosti svého vlastníka, označením, které je v obchodě obvyklé, ochranná známka po dni jejího zápisu v důsledku užívání svým vlastníkem nebo s jeho souhlasem pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, může vést ke klamání veřejnosti, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ těchto výrobků nebo služeb. o Za řádné užívání ochranné známky se považuje rovněž: užívání ochranné známky v podobě, která se od podoby, ve které byla ochranná známka zapsána, liší prvky neměnícími její rozlišovací způsobilost, umísťování ochranné známky na výrobcích nebo na jejich obalech pouze pro účely vývozu. Užívání ochranné známky na základě licenční smlouvy a užívání kolektivní ochranné známky osobou, která má oprávnění ji užívat, se považuje za užívání vlastníkem. Změna vlastníka: o Ochranná známka může být nezávisle na převodu podniku převedena, a to pro všechny výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo jen pro některé z nich. Převod ochranné známky musí být učiněn písemnou smlouvou. o Ochranná známka přechází na nového vlastníka též v případech stanovených zvláštními právními předpisy. ( např. občanský a obchodní zákoník) o Převod, popřípadě přechod ochranné známky je účinný vůči třetím osobám zápisem do rejstříku; nabyvatel ochranné známky může vůči Úřadu činit úkony po doručení žádosti o zápis převodu či přechodu práv k ochranné známce. O zápis převodu či přechodu do rejstříku je oprávněna požádat kterákoli ze smluvních stran, v případě přechodu právní nástupce původního vlastníka. Náležitosti žádostí o zápis převodu či přechodu ochranné známky týkající se údajů o účastnících řízení a údajů o ochranné známce stanoví prováděcí právní předpis 9 o Vlastník ochranné známky zapsané v unijní zemi Pařížské úmluvy může podat u soudu návrh na určení práva na vyznačení změny vlastníka ochranné známky, byla-li ochranná známka zapsána na jméno obstaravatele. Soud návrh zamítne, pokud obstaravatel své jednání řádně odůvodní a důvody doloží. Na základě pravomocného rozhodnutí soudu Úřad na žádost vyznačí změnu vlastníka ochranné známky v rejstříku a tuto skutečnost zveřejní ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen Věstník ). Náležitosti žádosti o vyznačení změny vlastníka ochranné známky týkající se údajů o účastnících řízení a údajů o ochranné známce stanoví prováděcí právní předpis. Zástavní právo: o Ochranná známka může být předmětem zástavního práva, předmětem výkonu rozhodnutí či exekuce a může být zahrnuta do konkurzní podstaty v konkurzním řízení nebo do seznamu majetku v řízení o vyrovnání. o Skutečnosti uvedené v předchozím odstavci Úřad na žádost zapíše do rejstříku, a to ve lhůtě do 1 měsíce od přijetí žádosti. Náležitosti žádosti o zápis týkající se údajů o účastnících řízení a údajů o ochranné známce stanoví prováděcí právní předpis. o Zástavní právo k ochranné známce vzniká zápisem do rejstříku, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Licence: o Právo užívat ochrannou známku může být poskytnuto na základě licenční smlouvy pro všechny výrobky nebo služby, pro které byla ochranná známka zapsána, nebo pro některé z nich. Licence může být poskytnuta jako výlučná nebo nevýlučná. o Vlastník ochranné známky se může dovolávat svých práv z ochranné známky vůči nabyvateli licence, který porušil ustanovení licenční smlouvy, pokud jde o dobu trvání licence, podobu, ve které může být ochranná známka užívána, rozsah výrobků nebo služeb, pro které byla licence poskytnuta, území, na kterém může být ochranná známka užívána, nebo jakost výrobků nebo služeb vyráběných či poskytovaných nabyvatelem licence. o Licenční smlouva je účinná vůči třetím osobám zápisem do rejstříku; o zápis do rejstříku je oprávněna požádat kterákoli ze smluvních stran. Náležitosti žádosti o zápis licenční smlouvy do rejstříku týkající se údajů o účastnících řízení a údajů o ochranné známce stanoví prováděcí právní předpis. Doba platnosti a obnova zápisu: o Zápis ochranné známky platí 10 let ode dne podání přihlášky. Nepožádá-li vlastník o obnovu zápisu, ochranná známka zanikne. o Zápis ochranné známky se na žádost vlastníka ochranné známky obnoví, a to vždy na dalších 10 let. o Obnova zápisu ochranné známky nabývá účinnosti k datu, k němuž uplyne doba platnosti zápisu ochranné známky; obnovu zápisu Úřad zapíše do rejstříku a zveřejní ve Věstníku. Vzdání se práv k ochranné známce. Vlastník se může u Úřadu písemným prohlášením vzdát práv k ochranné známce v rozsahu všech výrobků či služeb, pro které byla zapsána, nebo některých z nich; účinky tohoto prohlášení nastávají dnem doručení prohlášení vlastníka ochranné známky Úřadu a nelze je vzít zpět. Úřad vyznačí vzdání se práv k ochranné známce v rejstříku a oznámí je ve Věstníku. Zrušení. Úřad zruší ochrannou známku v řízení zahájeném na návrh třetí osoby. Důvody stanoví zákon. Je-li důvod zrušení pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána, Úřad ochrannou známku zruší v rozsahu těchto výrobků nebo služeb. Kolektivní ochranná známka. Kolektivní ochrannou známkou je ochranná známka, která je takto označena již při podání přihlášky a která je způsobilá rozlišovat výrobky nebo služby členů či společníků právnické osoby nebo účastníků sdružení od výrobků nebo služeb jiných osob. Podmínky užívání kolektivní ochranné známky včetně sankcí za jejich porušení se stanoví písemnou smlouvou o užívání kolektivní ochranné známky uzavřenou všemi členy či společníky právnické osoby nebo účastníky sdružení. Výlučné právo označovat výrobky či služby kolektivní ochrannou známkou, pro které je kolektivní ochranná známka zapsána, nebo ji užívat ve spojení s těmito výrobky či službami mají členové či společníci právnické osoby nebo účastníci sdružení zapsaní v rejstříku. Kolektivní ochranná známka nemůže být předmětem licence, nemůže být poskytnuta jako zástava a nemůže být převedena na jinou osobu. Rejstřík a Věstník. Úřad vede rejstřík, který obsahuje rozhodné údaje o přihláškách a rozhodné údaje o zapsaných ochranných známkách stanovené tímto zákonem, prováděcím právním předpisem nebo určené Úřadem. Rejstřík je veřejný a každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na žádost vydá Úřad úředně ověřený úplný výpis nebo částečný výpis z rejstříku nebo opis zápisu nebo potvrzení o určitém zápisu anebo potvrzení, že v rejstříku určitý údaj není. Úředním ověřením se potvrzuje shoda výpisu nebo opisu se zápisem v rejstříku. Rejstřík je veden v elektronické podobě a Úřad zveřejňuje informace uvedené v rejstříku způsobem umožňujícím dálkový přístup. Mezinárodní zápis. Zápis mezinárodní ochranné známky, jíž byla přiznána ochrana v České republice, má tytéž účinky jako zápis národní ochranné známky do rejstříku vedeného Úřadem. Ochranná známka Společenství. V případě přihlášky vzniklé přeměnou již zapsané ochranné známky Společenství, Úřad tuto známku zapíše bez dalšího do rejstříku s právem přednosti, které bylo přiznáno ochranné známce Společenství, a tuto skutečnost zveřejní ve Věstníku Autorský zákon Autorský zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje: práva autora k jeho autorskému dílu, práva související s právem autorským: o práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu, o právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu, o právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu, o právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho vysílání, o právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, o právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu, právo pořizovatele k jím pořízené databázi, ochranu práv podle tohoto zákona, kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským. Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen dílo ). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické. Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují. Fotografie a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, které jsou původní ve smyslu věty první, jsou chráněny jako dílo fotografické. Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené. Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla. Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiný soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky je dílem souborným. Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě. Zákon stanoví výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu. Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na: o úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany, o výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní; užít takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu. Zveřejnění a vydání díla. Prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno. Zahájením oprávněného veřejného rozšiřování rozmnoženin je dílo vydáno. Autor. Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených. Vznik práva autorského. Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu. Obsah práva autorského. Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková: o Osobnostní práva: Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. Autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé. Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil. Osobnostních práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Ustanovení odstavce 5 tím není dotčeno. Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho 18 19 10 autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejdeli o dílo anonymní. Ochrany se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých. Toto oprávnění mají, i když uplynula doba trvání majetkových práv autorských. Této ochrany se může vždy domáhat i právnická osoba sdružující autory nebo příslušný kolektivní správce podle tohoto zákona. o Majetková práva: Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem. Poskytnutím oprávnění podle odstavce 1 právo autorovi nezaniká; autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy. Autor má právo požadovat na vlastníku věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho třeba k výkonu práv autorských podle tohoto zákona. Toto právo nelze uplatnit v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka; vlastník není povinen autorovi takovou věc vydat, je však povinen na žádost a náklady autora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autorovi. Právem dílo užít je: právo na rozmnožování díla, právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na sdělování díla veřejnosti. Dílo lze užít i jiným způsobem než způsoby uvedenými. Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě. Dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální. Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem. Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno. Ochrana práva autorského. Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména: o určení svého autorství, o zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy, o sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě; práva na informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále zejména vůči osobě, která: má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či napodobeninu díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, využívá nebo využívala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu, která neoprávněně zasahuje nebo zasahovala do práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje nebo ohrožovala, poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují, anebo byla označena jako osoba, která se účastní pořízení, výroby nebo distribuce rozmnoženiny či napodobeniny díla anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují, o odstranění následků zásahu do práva, zejména: stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky z obchodování nebo jiného užití, stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky, zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky, zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky, poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména: omluvou, zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání, zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora. Kolektivní správa dat. Účelem kolektivní správy práv (dále jen kolektivní správa ) je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti. Kolektivní správou je zastupování většího počtu osob, jimž přísluší: o majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem autorským, o ze zákona oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu, nebo o ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného pro celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci(dále jen nositelé práv ) k jejich společnému prospěchu, a to při výkonu jejich majetkových práv ke zveřejněným nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým a zvukově obrazovým záznamům (dále jen předměty ochrany ), pokud jiný než kolektivní výkon těchto práv je nedovolený ( 96) nebo neúčelný; za předmět ochrany k zveřejnění nabídnutý se považuje takový předmět ochrany, který nositel práva písemně oznámí příslušnému kolektivnímu správci za účelem zařazení takového předmětu ochrany do rejstříku předmětů ochrany. Zprostředkování uzavření licenční nebo jiné smlouvy není výkonem kolektivní správy. Výkonem kolektivní správy též není příležitostné či krátkodobé zastupování jiných než povinně kolektivně spravovaných práv. Práva povinně kolektivně spravovaná. Povinně kolektivně spravovanými právy jsou: o právo na odměnu za: užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání, užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání, zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu nebo jiného záznamu přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu, zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby či podnikající fyzické osoby pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby, opětný prodej originálu díla uměleckého, půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla podle, o právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam, o právo na užití kabelovým přenosem děl, živých výkonů a výkonů zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům, a dále právo na užití kabelovým přenosem zvukově obrazových záznamů a zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům; a dále s výjimkou případů, kdy právo na kabelový přenos vykonává vysílatel ke svému vlastnímu vysílání, bez ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva, která vykonává na základě licenční smlouvy uzavřené s nositelem práva. Nositelé práv jsou pro výkon práv, jakož i pro domáhání se nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu takto kolektivně spravovaného práva zastoupeni ze zákona příslušným kolektivním správcem. Kolektivní správce. Kolektivním správcem je ten, kdo získal oprávnění k výkonu kolektivní správy. Kolektivním správcem může být pouze právnická osoba se sídlem v České republice, ve které se přímo nebo prostřednictvím třetí osoby sdružují nebo účastní nositelé práv, které při kolektivní správě zastupuje. Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním 20 21 11 jménem a na vlastní odpovědnost. Kolektivní správa není podnikáním. Kolektivní správu vykonává kolektivní správce jako hlavní předmět činnosti. Kolektivní správce může pověřit zastupováním při výkonu jím kolektivně spravovaných práv jinou osobu pouze tehdy, jde-li o: o osobu zahraniční, která podle práva jiného státu oprávněně vykonává na území takového státu kolektivní správu pro táž práva, a pokud jde o dílo, i pro týž druh, jde-li o výkon kolektivní správy v takovém státě, o tuzemského kolektivního správce, který je také oprávněn k výkonu kolektivní správy, sleduje-li se tím účelný výkon kolektivní správy. Oprávnění k výkonu kolektivní správy. O udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy (dále jen oprávnění ) rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti. Rozhodování o udělení oprávnění se řídí obecnými předpisy o správním řízení Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích Účelem zákona je upravit práva a povinnosti vznikající z vytvoření a z uplatnění vynálezů a zlepšovacích návrhů. Patent na vynález. Na vynálezy, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem, uděluje Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen Úřad ) patenty. Patentovatelnost vynálezů. o Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. o Za vynálezy se nepovažují zejména: objevy, vědecké teorie a matematické metody; estetické výtvory; plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů; podávání informací. Výluky z patentovatelnosti. Patenty se neudělují: o na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem; o na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané. Novost. Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem. Stavem techniky je i obsah přihlášek vynálezů podaných v České republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny. To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů s dřívějším právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem, a evropské patentové přihlášky s dřívějším právem přednosti, u nichž je platně určeným státem Česká republika. Přihlášky vynálezů utajované podle zvláštních předpisů se pokládají pro účely tohoto ustanovení za zveřejněné uplynutím 18 měsíců od vzniku práva přednosti. Vynálezecká činnost. Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Pro hodnocení vynálezecké činnosti však není rozhodný obsah přihlášek vynálezů, které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebyly zveřejněny. Průmyslová využitelnost. Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství. Právo na patent. Právo na patent má původce vynálezu nebo jeho právní nástupce. Původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací. Spolupůvodci mají právo na patent v rozsahu, v jakém se podíleli na vytvoření vynálezu. Podnikový vynález. Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu (dále jen pracovní poměr ) k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. Účinek patentu. Majitel patentu ( 34) má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na ně patent převést. Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen Věstník ). Přihlašovateli přísluší přiměřená náhrada od toho, kdo po zveřejnění přihlášky vynálezu její předmět využíval. Právo na přiměřenou náhradu lze uplatnit ode dne, od něhož nastávají účinky patentu. V případě mezinárodní přihlášky, jíž se žádá o udělení patentu v České republice, která byla zveřejněna podle mezinárodní smlouvy, přísluší přihlašovateli právo na přiměřenou náhradu podle odstavce 3 až po zveřejnění jejího překladu v českém jazyce. Rozsah ochrany vyplývající z patentu nebo z přihlášky vynálezu je vymezen zněním patentových nároků. K výkladu patentových nároků se použije i popis a výkresy. Pro období do udělení patentu je rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu vymezen zněním patentových nároků obsažených v přihlášce zveřejněné podle 31. Patent, jak byl udělen nebo pozměněn v řízení o zrušení podle 23, však zpětně určuje rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu, pokud tím není ochrana rozšířena. Zákaz přímého využívání. Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu: o vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat; o využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití; o nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu; přitom shodné výrobky se považují za získané způsobem, který je předmětem patentu, je-li nanejvýš pravděpodobné, že výrobek byl vyroben způsobem, který je předmětem patentu, a majiteli patentu se přes přiměřené úsilí nepodařilo určit skutečně užitý výrobní způsob, dokud se neprokáže opak. Při dokazování opaku je nutno šetřit práv vyplývajících z ochrany obchodního tajemství. Zákaz nepřímého využívání. Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliže je vzhledem k okolnostem zřejmé, že tyto prostředky jsou způsobilé k uskutečnění patentovaného vynálezu a jsou k němu určeny. Vyčerpání práv. Majitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliže tento výrobek byl uveden na trh v České republice majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, ledaže by tu byly důvody pro rozšíření práv z patentu na uvedené činnosti. Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou (dále jen licenční smlouva ). Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku. Převod patentu. Patent se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku. Spolumajitelství patentu. Přísluší-li práva z téhož patentu několika osobám (dále jen spolumajitelé ), spravují se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví. Pokud není spolumajiteli dohodnuto jinak, má právo využívat vynález každý ze spolumajitelů patentu. Omezení účinků patentu. Patent nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem právo přednosti využíval vynález nezávisle na původci nebo majiteli patentu nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření (dále jen předchozí uživatel ). Nedojde-li k dohodě, může předchozí uživatel požadovat u soudu, aby majitel patentu jeho právo uznal. Doba platnosti patentu. Patent platí dvacet let od podání přihlášky vynálezu. Zánik patentu. Patent zanikne, jestliže: o uplyne doba jeho platnosti; o majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udržování patentu v platnosti; o majitel patentu se ho vzdá; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu. Zrušení patentu. Úřad patent zruší, zjistí-li se dodatečně: o že vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti; o že vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit; o že předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu nebo že předměty patentů udělených na základě rozdělení přihlášky přesahují obsah jejího původního podání nebo bylli rozsah ochrany vyplývající z patentu rozšířen; o že majitel patentu na něj nemá právo; zrušení v tomto případě Úřad provede na návrh oprávněné osoby. Týkají-li se důvody zrušení jen části patentu, patent se zruší částečně. Částečné zrušení patentu se provádí změnou jeho nároků, popisu nebo výkresů. Zrušení patentu má zpětnou účinnost ode dne počátku jeho platnosti. Návrh na zrušení patentu lze podat i po zániku patentu, prokáže-li navrhovatel právní zájem. Řízení o udělení patentu. Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu. Splňuje-li předmět přihlášky vynálezu stanovené podmínky a přihlašovatel zaplatí příslušný správní poplatek podle zvláštních předpisů, Úřad udělí přihlašovateli patent; přihlašovatel se stává majitelem patentu. Majiteli patentu vydá Úřad patentovou listinu, v níž uvede jméno původce a jejíž součástí je popis vynálezu a patentové nároky, a udělení patentu oznámí ve Věstníku. Evropská patentová přihláška. Evropská patentová přihláška s účinky pro Českou republiku (dále jen evropská patentová přihláška ), které bylo přiznáno datum podání, má v České republice stejné účinky jako přihláška vynálezu podaná k témuž datu. Požívá-li evropská patentová přihláška právo přednosti z dřívějšího data, než je den podání evropské patentové přihlášky, platí pro přiznání účinků přihlášky toto dřívější datum. Účinky evropského patentu. Patent udělený Evropským patentovým úřadem má stejné účinky jako patent udělený úřadem. Rozsah ochrany z evropského patentu. Pro stanovení rozsahu ochrany vyplývající z evropského patentu je rozhodné jeho znění v jazyce, v němž před Evropským patentovým úřadem probíhalo řízení o evropské patentové přihlášce; jestliže však z překladu patentového spisu poskytnutého Úřadu podle 35c odst. 2 vyplývá ochrana užší než v jazyce řízení, třetí strany se mohou dovolávat tohoto překladu. Práva třetích osob, které na území České republiky v dobré víře využívaly nebo provedly vážné a účinné přípravy k využívání předmětu, který podle překladu platného v době před zveřejněním opraveného překladu Úřadem nespadal do rozsahu evropského patentu, využívat tento předmět nejsou dodáním nového překladu dotčena. Udělování dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin. Úřad uděluje na látky chráněné na území České republiky platným patentem dodatková ochranná osvědčení (dále jen osvědčení ), jestliže jsou účinnými látkami přípravků, které před uvedením na trh podléhají registraci podle zvláštních právních předpisů. Účinnou látkou je chemicky vyrobená látka nebo směs látek, mikroorganismus nebo směs mikroorganismů, které mají obecné nebo specifické léčebné nebo preventivní účinky ve vztahu k onemocněním lidí nebo 22 23 12 zvířat nebo které jim mohou být podány za účelem určení nemoci, zlepšení nebo úpravy zdravotního stavu anebo které jsou určené k ochraně rostlin nebo rostlinných výrobků. Přípravkem podle odstavce 1 je účinná látka nebo směs obsahující jednu nebo více účinných látek zpracovaných do formy, která je uváděná na trh jako léčivo nebo jako přípravek na ochranu rostlin. Podmínky pro udělení osvědčení. Úřad udělí osvědčení, jestliže k datu podání žádosti podle 35i jsou splněny tyto podmínky: o základní patent platí na území České republiky; o přípravek obsahuje účinnou látku chráněnou základním patentem a je platně registrován jako léčivo nebo jako přípravek na ochranu rostlin podle zvláštních právních předpisů; o na látku dosud nebylo uděleno osvědčení; Udělení osvědčení. Splňuje-li žádost o udělení osvědčení náležitosti a látka, pro niž je osvědčení žádáno, splňuje náležitosti podle zákona, udělí Úřad osvědčení, které zapíše do patentového rejstříku. Předmět a účinky osvědčení. V mezích ochrany vyplývající ze základního patentu se ochrana osvědčením vztahuje na chemickou látku či směs látek, mikroorganismus nebo směs mikroorganismů, které jsou účinnou látkou registrovaného přípravku, a na každé užití předmětu patentu jako léčiva nebo přípravku na ochranu rostlin, které bylo povoleno před uplynutím doby platnosti osvědčení. Z osvědčení vyplývají stejná práva jako ze základního patentu; na osvědčení se vztahují stejná omezení a vyplývají z něj stejné povinnosti jako ze základního patentu. Platnost osvědčení. Osvědčení platí po dobu odpovídající době, jež uplynula mezi dnem podání přihlášky základního patentu a dnem první registrace umožňující uvést přípravek na trh v České republice jako léčivý přípravek či jako přípravek na ochranu rostlin, zkrácené o 5 let, nejdéle však 5 let ode dne, kdy toto osvědčení nabylo účinnosti. Osvědčení nabývá účinnosti uplynutím zákonné doby platnosti základního patentu. Zánik osvědčení. Osvědčení zaniká: o uplynutím doby jeho platnosti; o vzdá-li se jej jeho majitel; o nezaplatí-li jeho majitel poplatky za udržování osvědčení v platnosti; o jestliže přípravek nemůže být nadále uváděn na trh z důvodu zrušení či zániku registrace; o zrušením osvědčení. Zánik osvědčení Úřad zapíše do patentového rejstříku a oznámí ve Věstníku Zákon o ochraně průmyslových vzorů Ochrana průmyslových vzorů. Průmyslové vzory, které splňují podmínky podle tohoto zákona, zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen Úřad ) do rejstříku. Ustanoveními tohoto zákona není dotčena ochrana poskytovaná shodným předmětům podle práva autorského, občanského, práva k ochranným známkám, popřípadě jiným zvláštním právním předpisem. Vymezení pojmů. Pro účely zákona se rozumí průmyslovým vzorem vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Podmínky ochrany. Průmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu. Průmyslový vzor aplikovaný na výrobku, který představuje součástku složeného výrobku, nebo průmyslový vzor v takovém výrobku ztělesněn se považuje za nový a mající individuální povahu jen tehdy, o jestliže součástka zůstává i po začlenění do složeného výrobku při běžném užívání výrobku viditelná, a o jestliže viditelné znaky součástky splňují samy o sobě požadavek novosti a individuální povahy. Novost. Průmyslový vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Průmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně. Individuální povaha. Průmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti. Zpřístupnění veřejnosti. Pro účely posuzování podle 4 a 5 se má za to, že průmyslový vzor byl zpřístupněn veřejnosti, byl-li zveřejněn na základě zápisu do rejstříku nebo vystaven, užíván v obchodě nebo jinak zveřejněn s výjimkou případů, kdy zpřístupnění nemohlo vejít ve známost v odborných kruzích činných v rámci Evropských společenství a specializovaných v daném oboru během normálních obchodních činností přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti. Průmyslový vzor však není považován za zpřístupněný veřejnosti tehdy, pokud s ním byla seznámena třetí osoba pod výslovnou či předpokládanou podmínkou důvěrnosti. Rozpor s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy. Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, který je v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo s dobrými mravy. Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, je-li již v České republice zapsán shodný průmyslový vzor s dřívějším právem přednosti. Rozsah ochrany. Rozsah ochrany je dán vyobrazením průmyslového vzoru tak, jak je zapsán v rejstříku s výjimkou znaků, které jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoru, nebo znaků, které musí být nutně reprodukovány v přesném tvaru a rozměrech, aby mohl výrobek, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, být mechanicky spojen s jiným výrobkem nebo umístěn do jiného výrobku, kolem něj nebo proti němu tak, aby oba výrobky mohly plnit svou funkci. Do rozsahu ochrany vyplývající ze zápisu průmyslového vzoru spadá každý průmyslový vzor, který nevyvolává u informovaného uživatele odlišný celkový dojem. Počátek a doba trvání ochrany. Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky. Vlastník zapsaného průmyslového vzoru může tuto dobu ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let od data podání přihlášky průmyslového vzoru. Právo na průmyslový vzor. Právo k průmyslovému vzoru má původce nebo jeho právní nástupce. Spolupůvodce má právo na průmyslový vzor v rozsahu odpovídajícímu jeho podílu na vytvoření průmyslového vzoru. Přihlášku průmyslového vzoru je oprávněn podat ten, kdo má na něj právo, (dále jen přihlašovatel ). Spory o právo na průmyslový vzor. Spory o určení práva na průmyslový vzor rozhodují soudy. Odnětí ochrany. Úřad na návrh odejme vlastníku zapsaného průmyslového vzoru ochranu, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na průmyslový vzor nepříslušelo. Účinky zapsaného průmyslového vzoru. Zápis průmyslového vzoru poskytuje jeho vlastníku výlučné právo užívat průmyslový vzor, bránit třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas s užíváním průmyslového vzoru jiným osobám nebo na ně právo na průmyslový vzor převést. Užíváním průmyslového vzoru se rozumí zejména výroba, nabízení, uvedení na trh, dovoz, vývoz nebo užívání výrobku, ve kterém je tento průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, nebo skladování takového výrobku k uvedeným účelům. Práva ze zapsaného průmyslového vzoru platí ode dne podání přihlášky. Nebyl-li průmyslový vzor zveřejněn, jeho vlastník může uplatňovat práva ze zápisu vůči třetím osobám jen tehdy, není-li průmyslový vzor užíván v dobré víře. Vyčerpání práv: o Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru se nevztahují na nakládání s výrobkem, ve kterém je průmyslový vzor spadající do rozsahu ochrany ztělesněn nebo na němž je aplikován, pokud byl tento výrobek uveden na trh v České republice vlastníkem zapsaného průmyslového vzoru nebo s jeho souhlasem. o Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru se nevztahují na nakládání s výrobkem, ve kterém je průmyslový vzor spadající do rozsahu ochrany ztělesněn nebo na němž je aplikován, pokud byl tento výrobek uveden na trh v Evropských společenstvích nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor vlastníkem zapsaného průmyslového vzoru nebo s jeho souhlasem. Zánik práva ze zapsaného průmyslového vzoru. Právo ze zapsaného průmyslového vzoru zaniká, jestliže: o uplyne doba ochrany, o vlastník průmyslového vzoru se ho vzdá; v tomto případě právo zanikne dnem, kdy tato skutečnost byla vyznačena v rejstříku. Váznou-li na průmyslovém vzoru práva třetích osob, Úřad zánik průmyslového vzoru vyznačí až poté, kdy obdrží od vlastníka průmyslového vzoru důkaz o tom, že tyto třetí osoby byly o tomto záměru vlastníka průmyslového vzoru informovány. Zápis průmyslového vzoru do rejstříku. Úřad zapíše průmyslový vzor do rejstříku, jestliže tomu nebrání skutečnosti uvedené v zákoně a přihlašovateli vydá o zápisu osvědčení. Současně se zápisem průmyslového vzoru do rejstříku Úřad zveřejní zapsaný průmyslový vzor. Zápis průmyslového vzoru do rejstříku oznámí Úřad ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen Věstník ). Rejstřík a údaje o průmyslových vzorech zveřejňované ve Věstníku. Úřad vede rejstřík průmyslových vzorů, do něhož zaznamenává rozhodné údaje o zapsaných průmyslových vzorech Zákon o užitných vzorech Technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná, se chrání užitnými vzory. Technickými řešeními podle tohoto zákona nejsou zejména: o objevy, vědecké teorie a matematické metody, o pouhé vnější úpravy výrobků, o plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, o programy počítačů, o pouhé uvedení informace. Užitnými vzory nelze chránit: o technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky, o odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály, o způsoby výroby nebo pracovní činnosti. Technické řešení je nové, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky pro účely tohoto zákona je vše, co bylo přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli užitného vzoru právo přednosti, zveřejněno. Technické řešení je průmyslově využitelné, jestliže může být opakovaně využíváno v hospodářské činnosti. Právo na ochranu užitným vzorem má původce nebo jeho právní nástupce. Původcem užitného vzoru je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvořivou prací. Užitné vzory zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen Úřad ) do rejstříku užitných vzorů (dále jen rejstřík ). Účinky užitného vzoru: o Bez souhlasu majitele užitného vzoru nikdo nesmí technické řešení chráněné užitným vzorem při své hospodářské činnosti vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit. o Majitel užitného vzoru je oprávněn poskytnout souhlas k využívání technického řešení chráněného užitným vzorem (licence) jiným osobám nebo na ně užitný vzor převést. o Práva vyplývající z patentu uděleného na základě 24 25 13 přihlášky vynálezu s pozdějším právem přednosti nesmějí být v případě střetu vykonávána bez souhlasu majitele užitného vzoru. Doba platnosti užitného vzoru. Užitný vzor platí čtyři roky ode dne podání přihlášky, popřípadě od podání dřívější přihlášky vynálezu se shodným předmětem. Dobu platnosti zápisu užitného vzoru prodlouží Úřad na žádost majitele užitného vzoru až dvakrát vždy o tři roky. Užitný vzor zanikne, jestliže: o uplyne doba jeho platnosti; o majitel užitného vzoru se ho vzdá; v tomto případě ochrana zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele užitného vzoru dojde Úřadu. Rejstřík. Úřad vede rejstřík, do něhož zaznamenává rozhodné údaje o přihláškách užitných vzorů a o zapsaných užitných vzorech. Ve Věstníku zveřejňuje Úřad skutečnosti týkající se užitných vzorů, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení Zákon upravuje podmínky, za nichž lze získat ochranu označení původu, popřípadě zeměpisného označení pro zboží, jakož i právní účinky této ochrany. Pro účely tohoto zákona se rozumí: o označením původu název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen území ) používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení; o zeměpisným označením název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; o zbožím jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli; za zboží podle tohoto zákona se považují i služby; o obecným názvem druhu zboží označení, které se stalo pro takovéto zboží běžným názvem, přestože se vztahuje k území, kde bylo toto zboží původně vyrobeno nebo uvedeno na trh. Rejstřík. Označení původu a zeměpisné označení se zapisuje do rejstříku označení původu a zeměpisných označení (dále jen rejstřík ), který vede Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen Úřad ). Výluky ze zápisu: o Jako označení původu ani jako zeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsáno takové označení, jehož doslovné znění sice pravdivě označuje území, ze kterého zboží pochází, přesto je však způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že zboží pochází z jiného území. o Je-li žadatelem o zápis označení původu nebo zeměpisného označení do rejstříku pro víno zajištěn takový způsob užívání těchto označení, který není způsobilý vyvolat mylnou domněnku o skutečném původu zboží, mohou být při zachování zásady rovného postavení výrobců na trhu zapsána do rejstříku dvě nebo více označení původu nebo zeměpisných označení, která obsahují stejně psané nebo stejně znějící (homonymní) názvy míst. o Jako označení původu ani jako zeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsán obecný název druhu zboží, a to bez ohledu na to, zda zboží pochází z takto vymezeného území. o Jako označení původu či zeměpisné označení nemůže být pro shodné zboží s výjimkou stanovenou v odstavci 2 zapsáno označení shodné s již chráněným označením původu, zeměpisným označením, všeobecně známou známkou či zapsanou ochrannou známkou nebo označení shodné s názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, které by v důsledku této shody mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zboží. Označení původu. o O zápis označení původu do rejstříku může požádat u Úřadu sdružení výrobců nebo zpracovatelů (dále jen sdružení ) pro zboží vyrobené nebo zpracované anebo připravené na území a za podmínek vymezených v zákoně. Jednotlivá fyzická nebo právnická osoba může o zápis označení původu do rejstříku požádat, jestliže v době podání žádosti jako jediná vyrábí, zpracovává a připravuje zboží na území a za podmínek vymezených v zákoně. o Splňuje-li další výrobce, popřípadě zpracovatel podmínky stanovené zákonem pro zápis označení původu do rejstříku a podmínky členství ve sdružení, které nesmějí být diskriminační ani nesmějí být v rozporu s právně závaznými pravidly hospodářské soutěže, má právo na přijetí za člena sdružení. Sdružení je povinno vydat na žádost členům osvědčení o členství. o Obsahuje-li žádost o zápis označení původu do rejstříku potřebné náležitosti a není-li žádost zamítnuta, Úřad označení původu zapíše do rejstříku a zápis oznámí ve Věstníku vydávaném Úřadem (dále jen Věstník ). O zápisu vydá žadateli osvědčení. o Účinky zápisu označení původu do rejstříku. Ochrana označení původu vzniká dnem zápisu do rejstříku. Doba ochrany označení původu není časově omezena. o Zapsané označení původu je oprávněn užívat, zejména umisťovat na zboží, jehož se označení původu týká, každý, kdo vyrábí, zpracovává a připravuje zboží s odpovídající kvalitou či vlastnostmi na vymezeném území. o Na zapsané označení původu nelze poskytovat licenci. o Zapsané označení původu nesmí být poskytnuto jako zástava. o Zrušení zápisu označení původu zapíše Úřad do rejstříku a oznámí ve Věstníku. Zeměpisná označení: o Pro náležitosti žádosti o zápis zeměpisného označení do rejstříku, pro řízení o žádosti o zápis zeměpisného označení, pro zápis změn týkajících se zapsaného zeměpisného označení, pro obsah a kontrolu specifikace zemědělského výrobku nebo potraviny, pro účinky zápisu zeměpisného označení, změny zápisu zeměpisného označení a jeho zrušení se obdobně použijí ustanovení týkající se označení původu. Rejstřík a Věstník. Rejstřík je veřejný a každý má právo do něj nahlížet. Do rejstříku Úřad zapisuje tyto rozhodné údaje o označení původu a zeměpisném označení. Ve Věstníku Úřad oznamuje zápis označení původu, popřípadě zeměpisného označení do rejstříku, jeho zrušení a jiné důležité skutečnosti, které se označení původu, popřípadě zeměpisného označení týkají. Na žádost vydá Úřad výpis z rejstříku každému, kdo o to požádá. Výpis z rejstříku obsahuje údaje platné ke dni vystavení výpisu z rejstříku. Vztahy k zahraničí: o Osoby, které mají trvalý pobyt nebo sídlo v České republice, mohou požádat o mezinárodní zápis označení původu podle mezinárodní smlouvy prostřednictvím Úřadu. o Mezinárodní zápis označení původu se žádostí o ochranu v České republice má tytéž účinky jako zápis označení původu do rejstříku vedeného Úřadem. Žádost o ochranu. Žádost o ochranu označení původu a zeměpisných označení v Evropské unii, která se týkají zemědělských výrobků a potravin vyrobených nebo zpracovaných anebo připravených na území, které se nachází v České republice, se podává u Úřadu. Žádost může podat jen osoba uvedená v zákoně, jíž svědčí právo k označení původu, popřípadě zeměpisnému označení. Úřad žádost postoupí Komisi založenou podle smlouvy o Evropských společenstvích včetně všech dokladů, o které se jeho zjištění opírají, ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy byla řádná žádost doručena Úřadu. O této skutečnosti bude Úřad informovat žadatele. Odmítne-li Komise zapsat označení původu nebo zeměpisné označení do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, pozbývá účinnosti rovněž zápis do rejstříku vedeného Úřadem. Práva ze zápisu označení původu a zeměpisného označení. Zapsaná označení jsou chráněna proti: o jakémukoliv přímému či nepřímému obchodnímu užití zapsaného označení na zboží, na něž se zápis nevztahuje, pokud je toto zboží srovnatelné se zbožím zapsaným pod tímto označením nebo pokud užívání tohoto označení těží z dobré pověsti chráněného označení; o jakémukoliv zneužití, napodobení nebo připomínání, i když je skutečný původ zboží uveden nebo je chráněné označení přeloženo nebo doprovázeno výrazy jako druh, typ, metoda, na způsob, napodobeno nebo podobným výrazem; o jakémukoliv jinému lživému nebo klamavému údaji o zeměpisném původu, povaze nebo základních vlastnostech zboží uvedených na vnitřním či vnějším obalu, reklamních materiálech nebo dokumentech týkajících se příslušného zboží, jakož i proti použití přepravních obalů způsobilých vyvolat nepravdivý dojem o jeho původu; o všemu ostatnímu jednání, které by mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zboží. Zapsané označení se nemůže stát druhovým označením zboží; pokud vlastní zapsané označení zahrnuje i název zboží, který je považován za druhový, není užití tohoto druhového názvu na odpovídajícím zboží porušením odstavce 1 písm. a) nebo b). Ohrožení nebo porušení práva. Každý se může u příslušného soudu domáhat, aby bylo zakázáno užívat zapsané označení pro srovnatelné zboží, které nesplňuje podmínky pro užívání označení původu či zeměpisného označení, a aby zboží označené způsobem, jímž došlo k ohrožení nebo porušení práv ze zapsaného označení původu, popřípadě zeměpisného označení, bylo staženo z trhu Závěr Z ustanovení, která jsou vybrána z předpisů upravujících jednotlivá práva duševního vlastnictví vyplývá, že každé právo má svoji specifikaci. Pro posouzení porušení práv duševního vlastnictví z pohledu České obchodní inspekce, je důležité, aby expert, který ho bude provádět znal alespoň základní informace o posuzovaném právu. Jak jinak posoudit jestli je právo v okamžiku kontroly platné, koho požádat o dokumentaci potřebnou k rozpoznávání pravosti zboží, jaké jsou účinky práva a kdy dochází k porušení práva atd. Jsou to informace, bez kterých nelze rozhodnout o dalším postupu ČOI v daném případě. 3. Průběh činností ČOI při potírání porušování práv V této části se seznámíme s průběhem činností České obchodní inspekce při potírání porušování práv duševního vlastnictví. Případ porušování práv rozdělíme na tyto části: Podnět ke kontrole 26 27 14 Získání dokumentace Příprava kontroly Kontrola Správní řízení o pokutě a propadnutí/zabrání Řízení o zničení/humanita Závěrečné zpracování případu a probereme si všechny kroky, které je potřeba učinit pro zdárné řešení případu Podnět ke kontrole Podnět ke kontrole je základním impulsem, který spouští celý proces případné kontroly v oblasti potírání porušování některých práv duševního vlastnictví. Pracovník ČOI, kterého budeme pro naše účely nazývat expertem (muže to být ředitel inspektorátu nebo inspektor specialista), musí provést kroky, které objasní, jestli se bude ČOI podnětem zabývat. Jedná se o: Sběr informací Rozhodovací proces Postup při vyhodnocování podnětu Při vyhodnocování podnětu je třeba se zabývat těmito okruhy zjišťování: Je podnět v souladu s literou 5a zákona o ČOI? Jedná se o rozhodování, jestli podnět podala oprávněná osoba. Zákon stanoví, kdo muže podat podnět. Může to být: o Vlastní iniciativa ČOI o Výzva jiného státního orgánu o Výzva spotřebitele o Výzva majitele práva duševního vlastnictví o Výzva jiné osoby s právním zájmem ve věci Lze říci, že podnět může podat kdokoli, s výjimkou podnikatele, který není spotřebitelem ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele a zároveň není majitelem práva nebo jeho zástupcem nebo nemá jiný zájem ve věci. Právní zájem ve věci by musel podnikatel v rámci svého podnětu vysvětlit. Mohlo by se jednat o zájem osobnostní nebo majetkový, vždy se vztahující ke konkrétnímu právu duševního vlastnictví. Vztahuje se podnět k regionu příslušného inspektorátu ČOI? Jedná se o rozhodování o místní příslušnosti podnětu. Bude-li podnět řešen expertem inspektorátu, který podnět přijal nebo expertem ústředního inspektorátu. Pokud se zboží, u kterého je podezření na klamání spotřebitele prodává v jednom konkrétním obchodě nebo městě, je přístup jiný, než když se prodává na tržištích v celé republice. Jinak řečeno, zda podnět vyzývá k provedení místní kontroly nebo zda má být na jeho základě prošetřena větší oblast trhu než je územní příslušnost daného inspektorátu. Pokud je zjištěn nadregionální význam podnětu je tento postoupen k dalšímu vyhodnocení ústřednímu inspektorátu. Je podnět v rámci úkolů a příslušnosti ČOI? Úkol, který ČOI má je chránit spotřebitele před klamáním. V tomto případě se jedná o podezření, že je porušován 8 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele. Jedná se o porušení těchto práv: o Porušení práv k ochranné známce. Padělek. Legální definice výrobku nebo zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví je uvedena v 2 odst.1 litery zákona o ochraně spotřebitele. Padělek je výrobek nebo zboží, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva majitele ochranné známky podle zvláštního předpisu (zákon č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách, ve platném znění). o Porušení autorského práva nebo práva souvisejícího s právem autorským.nedovolená napodobenina, jíž je výrobek nebo zboží, které je rozmnoženinou nebo zahrnuje rozmnoženinu vyrobenou bez souhlasu majitele autorských nebo příbuzných práv nebo bez souhlasu majitele práv k průmyslovému vzoru, jestliže pořízení rozmnoženiny porušuje tato práva podle zvláštních právních předpisů (zákon č.121/2000 Sb. o právu autorském, o právu souvisejícím s právem autorským, v platném znění). o Porušení práv vlastníka průmyslového vzoru. Ke klamání spotřebitele formou porušení některých práv duševního vlastnictví může dojít i porušením práv vlastníka průmyslového vzoru. Jedná se opět o nedovolenou napodobeninu ve smyslu předchozího odstavce. Zvláštním právním předpisem je zde zákon č.207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů, v platném znění. o Porušení práv majitele patentu. Spotřebitel je klamán i v případě, kdy je mu nabízeno zboží nebo výrobky, které porušují práva patent nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin. Jedná se o výrobek nebo zboží, porušující práva podle zvláštního právního předpisu (zákon č.527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích v platném znění). o Porušení práv majitele užitného vzoru. Spotřebitel je klamán i v případě, kdy je mu nabízeno zboží nebo výrobky, které porušují práva k užitnému vzoru. Jedná se o výrobek nebo zboží, porušující práva majitele užitného vzoru podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 478/1992 Sb. o užitných vzorech, v platném znění). o Porušení práv označení původu a zeměpisných označení. Spotřebitel je klamán i v případě, kdy je mu nabízeno zboží nebo výrobky, které porušují práva označení původu a zeměpisných označení. Jedná se o výrobek nebo zboží, porušující práva k označení původu a zeměpisných označení podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 452/2001 Sb. o ochraně označení původu a zeměpisných označení, v platném znění). Rozhodnutí o dalším průběhu. Jedná se o rozhodnutí, kdy na základě odpovědí na výše položené otázky,buď zahájíme přípravu kontroly nebo řízení zastavíme. Pro zastavení řízení musíme mít vždy důvod, o zastavení se sepíše záznam a seznámí se osoba, která podnět podala. o Důvody pro zastavení řízení. Podnět k zahájení kontroly není relevantní. Podnět k zahájení kontroly není relevantní pakliže nesplňuje základní předpoklady podání. Např. jedná se o anonym nebo je nesrozumitelný, nejasný atd. Tato skutečnost byla již přezkoumána výše. Nejedná se o kontrolu klamání spotřebitele. Dalším z možných důvodů pro nepokračování řízení je to, že ČOI může jednat ve věci ochrany práv duševního vlastnictví jen pokud se porušením některého práva duševního vlastnictví naplnila skutková podstata klamání spotřebitele ve smyslu 8 zákona o ochaně spotřebitele. Příslušnost ČOI není dána. ČOI není ve věci buď místně nebo věcně příslušná Získání dokumentace Tento další krok v procesu činnosti ČOI je velmi důležitý a ovlivňuje kvalitu a úspěšnost kontroly jako takové. V rámci tohoto kroku je připravována dokumentace nutná pro posouzení otázky, zda se jedná o porušování práva duševního vlastnictví nebo ne. Dokumentace se získává v procesu, ve kterém je nutno zjistit, zda příslušná dokumentace k podnětu již existuje a zda je kompletní a v pořádku a pokud neexistuje v učinění kroků k jejímu opatření. Podnět přijatý a relevantní pro další řízení je proto podroben dalšímu přezkumu v tom ohledu, zda k provedení kontroly na jeho základě existuje potřebná dokumentace nebo ne. Dokumentace chybí. Situaci, kdy k podnětu není k dispozici potřebná dokumentace je nutno řešit dle ustanovení 8a zákona o ochraně spotřebitele a podle 5a zákona o české obchodní inspekci. Dokumentace pro provedení kontroly, kterou požaduje podnět je získána tehdy, jsouli učiněny následující kroky. Podnět vyvolal podezření, že je porušováno právo duševního vlastnictví, dále je nutno kontaktovat majitele pravděpodobně dotčeného práva z duševního vlastnictví a vyzvat ho k dodání příslušné dokumentace. Po přijetí dokumentace je nutno ji posoudit, zda je v pořádku a zda je kompletní a popřípadě vyžádat její doplnění. Pokud tomu tak je, dokumentace se přiřadí k podnětu. Postup při získávání dokumentace: o Zjištění majitele práva duševního vlastnictví. Pracovník ČOI musí zjistit majitele práva duševního vlastnictví, jehož práva jsou pravděpodobně porušována. Tento krok je jeden z nejdůležitějších a v praxi často spojen s určitými problémy. Ne pro všechna práva duševního vlastnictví jsou vedeny registry, v nichž lze bezpečně informace o majiteli získat. Pokud takové registry existují, nezaručují, že v nich budou nalezeny informace aktuální. Často se stává, že u zahraničních osob - majitelů není uveden stávající zástupce v České republice nebo je uveden kontakt na již neexistující právní kancelář nebo je uveden pouze zástupce, který byl pověřen registrací příslušného předmětu práva duševního vlastnictví a nadále není zmocněn ve věci jeho ochrany. Proto je často nutné pracně získávat informace přímo od majitelů v zahraničí a upozorňovat je na skutečnost, že s velkou pravděpodobností dochází k porušování jejich práv na území České republiky. o Výzva k předložení dokumentace. Pokud se podaří zjistit majitele práva je na základě 8a zákona o ochraně spotřebitele a 5a zákona o České obchodní inspekci vyzván k předložení dokumentace potřebné k posouzení výrobků nebo zboží, zda nedochází ke klamání spotřebitele ve smyslu porušování některých práv duševního vlastnictví (např. prodej padělků). Lhůta pro předložení je 15 dnů a začíná běžet od okamžiku, kdy byl majitel vyrozuměn. V případě, kdy majitel práva duševního vlastnictví předá ČOI nepravdivou, nepřesnou, neúplnou nebo neplatnou dokumentaci a vznikne-li na základě těchto podkladů rozhodnutím ČOI kontrolované osobě škoda, odpovídá za tuto škodu majitel práva duševního vlastnictví, 8azákona o ochraně spotřebitele. o Přezkum přijaté dokumentace: případně nutné doplnění. V tomto kroku je nutné přezkoumat, zda dodaná dokumentace splňuje předpoklady stanovené zákonem a zda je vhodná pro provedení kontroly. Pokud je zjištěno, že tomu tak není, je nutné majitele vyzvat k jejímu doplnění. Přezkum zda je dokumentace řádná. Majitel práva duševního vlastnictví je sám povinen veškeré změny a případné nedostatky v dokumentaci oznamovat a odpovídá za řádnost a kompletnost dokumentace 8a zákona o ochraně spotřebitele. Pokud má však ČOI pochybnosti o oprávněnosti nebo věcné správnosti předložené dokumentace, písemně vyrozumí majitele práva duševního vlastnictví o této skutečnosti. Majitel je povinen ve lhůtě 15 dnů od doručení takového vyrozumění podat písemné stanovisko ke zjištěným vadám dokumentace. Dokumentace je řádná pokud je: věcná. Dokumentace je věcná pokud se vztahuje na právo duševního vlastnictví o jehož porušování jde a zároveň pokud umožňuje rozpoznat porušení práva, ke kterému se vztahuje. Dokumentace umožňuje rozpoznat porušení práva, tj že dokumentace je v takovém stavu, že umožní při kontrole na místě rozpoznat, zda dochází k porušování zákazu klamání spotřebitele formou 28 29 15 o porušení konkrétního práva z duševního vlastnictví. Jde o vlastnost dokumentace velmi důležitou. Bez ní nelze při kontrole prokázat, že se skutečně jedná o porušení práva majitele a hrozí tak neúspěch kontroly. pravdivá. Jedním ze zákonných předpokladů dokumentace je její pravdivost dle ustanovení 8a zákona o ochraně spotřebitele. Pakliže předložená dokumentace, ať již záměrně nebo z nedbalosti, neodpovídá skutečnosti, nese majitel odpovědnost za škodu, která tím je způsobena rozhodnutím kontrolního orgánu kontrolované osobě. Je tím bráněno šikaně v rámci konkurenčního boje nebo prosté šikaně ze strany třetích osob a zároveň je majitel práva tímto ustanovením zákon vybízen svůj majetek aktivně chránit a zabraňovat tak škodám. přesná. Dalším ze zákonných předpokladů je nutnost přesné dokumentace. Dokumentace musí přesně popisovat jak je možno rozpoznat porušení příslušných práv majitele (např. popis švů na oděvu chráněném ochrannou známkou, upozornění na detaily, jako třeba forma zipu nebo složení látky z něhož je originál vyráběn apod.). platná. Dokumentace musí dále splňovat podmínku platnosti. Informace, které obsahuje se musí vztahovat na daný podnět a musí být platné. Majitel tedy musí dbát na to a ČOI musí zabránit tomu, aby se nejednalo např. o již neplatnou ochrannou známku nebo o to, aby se kontrola zaměřila na již neplatnou kolekci textilu apod. Zařazení k podnětu. Na závěr je nutné zařadit dokumentaci k podnětu, kterého se týká. Jedná se o administrativní krok Příprava kontroly Příprava kontroly je dalším stádiem v řízení. Příprava se soustředí především na zajištění všech prostředků nutných k provedení kontroly na místě. Cílem je také připravit pracovníky ČOI na plánovanou akci, taky aby kontrola proběhla efektivně a úspěšně. Případné složení jistoty je přezkumem toho, zda je nutné před zahájením činností směřujících k plánování a realizaci vlastní kontroly zabezpečit náhradu nákladů s tím spojených a to pro případ, že podnět, který ke kontrole vedl nebyl důvodný, neboť kontrola neprokázala žádné nedostatky a porušení předpisů. o Povinnost uhradit před zahájením vlastní kontroly přiměřenou jistotu je závislá na tom, zda podnět podala oprávněná osoba nebo osoba s právním zájmem ve věci nebo nikoli. Oprávněnou osobu v tomto případě zmiňuje zákon o ochraně spotřebitele a je nutno ji proto definovat v jeho smyslu. Jazykovým a systematickým výkladem ustanovení 8a ZOSp je oprávněnou osobou rozuměna osoba majitele práva duševního vlastnictví, která je definována v tomtéž paragrafu. Pokud by se totiž pojem oprávněné osoby vykládal ve smyslu zákona o České obchodní inspekci ( 5a ZCOI) byla by k placení jistoty povinna každá osoba oprávněná podat podnět k zahájení kontroly, což by bylo logické především v případě, kdy kontrolu zahajuje ČOI na vlastní podnět nebo na podnět jiného státního orgánu. Zákon dále upravuje povinnost uhradit přiměřenou jistotu v případě, že se jedná o podnět podaný osobou s právním zájmem ve věci. Jistina se tedy nemusí skládat v případech, kdy se jedná o vlastní podnět ČOI nebo je podán spotřebitelem nebo jiným orgánem státní správy. Toto je v praxi využíváno majiteli práva duševního vlastnictví, kteří jsou povinni jistotu skládat k tomu, aby svou povinnost obešli. Podnět tak podá za majitele někdo třetí a uvede se jako spotřebitel. Jistota určená k úhradě nákladů kontroly. Jistota nemůže být vyžadována pro zajištění nákladů spojených s jinou činností než je kontrola na základě podnětu. Pro uložení povinnosti složit přiměřenou jistinu je nutné vymezit její výši. Toto vymezení se řídí 8a ZOSp.Základ pro výpočet výše jistoty je určen zákonem, a jsou jím průměrné náklady na výkon kontrolní činnosti za jednoho kontrolního pracovníka a den podle skutečnosti předcházejícího roku. Výši jistoty určí vedoucí dozorového orgánu. o V řízení musí být upozorněno na následky nesložení přiměřené jistoty. Následkem včasného a řádného nezaplacení jistoty je to, že dozorový orgán nemá povinnost podnět dál prošetřit a tedy věc odložit a vlastní kontrolu nezahájit ani ji neplánovat ( 8a ZOSp). o Jistota je v určené výši a včas zaplacena tehdy, pokud je suma určená ČOI složena na účet ČOI do 15 dnů od podání podnětu k jejímu zaplacení. Plánování kontroly. ČOI musí svou činnost dobře plánovat, neboť na dobré přípravě závisí úspěšnost kontroly a celková účinnost ochrany spotřebitele a majitele práva duševního vlastnictví. K plánování patří: o určení cíle, který má kontrola naplnit, o zajištění prostředků k provedení chystané kontroly a o zanesení kontroly do plánu kontrol. Cíle kontroly vyplývají jak z podnětu samotného, tak okolností, které případ doprovází. ČOI může při plánované kontrole vycházet nejen z podnětu, ale sledovat i zájmy jiných subjektů (obecně spotřebitelů). Proto je nutné si před naplánováním samotné akce určit její cíle (mj. na co se kontrola na místě bude zaměřovat, zda-li pouze na kontrolu dodržování práv k duševnímu vlastnictví nebo zda se budou kontrolovat i jiné možné nedostatky např. to, zda je zboží řádně oceněno apod.) Zajištění zdrojů k naplnění cílů je dalším krokem plánování kontroly. Jde o to zajistit pro kontrolu techniku a zároveň dostatečné množství personálu, a to jak z řad ČOI, tak i z jiných státních orgánů, je-li to k provedení kontroly potřebné. K zajištění technických prostředků musí ČOI před kontrolou na místě zajistit její provedení i tím, že včas zajistí techniku nutnou k zdárnému provedení kontroly. Jde jak o běžné přístroje a o techniku speciální (měřiče, testovací technika apod.), tak o zdánlivě nepotřebné záležitosti jako např. pytle pro zboží nebo výrobky, které budou v průběhu kontroly zajišťovány atp. Personální zajištění. Jde o naplánování účasti expertů z řad inspektorů ČOI, dále o zajištění účasti tzv. odborně způsobilých osob a pracovníků jiných státních orgánů, jejichž účast na kontrole na místě je pro její zdárný průběh potřebná. Do personálního zajištění patří: Určení inspektorů pro kontrolu. Ředitel ČOI určí dle personální osazení jeho inspektorátu osoby, které se kontroly účastní jako inspektoři. Zapojení experta/odborně způsobilé osoby. Během každé kontroly na místě musí být přítomen alespoň jeden inspektor nebo osoba, která je schopná na základě připravené dokumentace rozpoznat zda se v konkrétním případě skutečně jedná o porušení předpisů v oblasti práva duševního vlastnictví nebo ne. Proto musí ČOI před plánovanou kontrolou takovou osobu zajistit. ČOI buď má k dispozici vlastního experta nebo ho k dispozici nemá a pak je nucena zajistit si účast tzv. odborně způsobilé osoby ( 6 ZCOI). Pod pojmem odborně způsobilé osoby se skrývá zároveň i další okruh osob, jejichž účast je při kontrole na místě nutná např. tlumočníci, soudní znalci atd. Popřípadě spolupráce s ostatními institucemi. ČOI se muže v rámci přípravy kontroly obrátit i na další státní nebo jiné instituce za účelem spolupráce při provedení kontroly na místě. Může se jednat např. o Policii ČR o celní orgány nebo o soukromoprávní instituce, které se zabývají např. ochranou nebo správou příslušných práv duševního vlastnictví (IFPI, OSA apod.). Přizvání opět spočívá na správním uvážení ČOI. Zařazení konkrétní kontroly do plánu. Po té, co bylo zajištěno technické i personální zajištění zařadí se kontrola do plánu kontrol. Kontrole se tedy přiřadí konkrétní datum a místo v plánu vedeném ČOI. Seznámení se s chystanou kontrolou. Naplánovaná kontrola musí být v rámci její dobré přípravy také zabezpečena tak, aby všichni její účastnici byli seznámeni s jejími cíly, konkrétními daty a údaji atd. Jde o organizační sladění postupu a zároveň seznámení po stránce věcně odborné. Je potřebné, aby před každou kontrolou na místě byli všichni její účastnící proškolení odborníkem tak, aby mohli rozpoznat porušení práv duševního vlastnictví na místě. Jedná se o školení, které se soustřeďuje na cíle chystané kontroly a vychází jak z odborných znalostí vybraného experta, tak především z dokumentace pro účely kontroly připravené v předešlé fázi řízení. Rozhodnutí o dalším postupu. Na závěr činností v rámci příprav kontroly je nutno se rozhodnout o dalším postupu. Jedná se o rozhodnutí o tom, že kontrola se opravdu provede Kontrola Hlavním bodem v činnosti ČOI je kontrola samotná. Pod tímto pojmem se skrývá jak kontrola vlastní tedy kontrola na místě, tak i činnosti, které s kontrolou na místě bezprostředně souvisejí, a které na ní navazují. Pro účely této části je používán termín kontroly na místě ve smyslu skutečné, fyzické kontroly např. na tržišti nebo v provozovně. Je-li používán termín kontrola, myslí se tím proces od zahájení kontroly na místě až po její dokončení na inspektorátu včetně projednání případných námitek. Provedení kontroly na místě. Kontrola na místě je provedena tehdy, jsou-li učiněny všechny následující kroky od předání operativních informací až po vypracování kontrolního protokolu: o Předání operativních informací. Operativní informací se rozumí údaje o tom, jak bude konkrétní kontrola probíhat, rozdělení inspektorů dle potřeb daného místa atd. Informace o tom, kolik se na místě nachází objektů ke kontrole (např. kolik stánků, kolik prodejců) atp. Zároveň údaje o časovém plánu, vzájemné komunikaci mezi inspektory na místě atd. o Zahájení kontroly na místě. Kontrola je zahájena vstupem na kontrolované místo a prokázáním se služebním průkazem. Povinnosti s tím spojené jsou podrobně popsány v kontrolním řádu ČOI, který vychází ze zákona o státní kontrole. Případné provedení kontrolního nákupu. ČOI pokud je to možné provádí před zahájením vlastní kontroly na místě (tedy v praxi dřív, než se inspektor prokáže svým průkazem nebo zmocněním ředitele ČOI) kontrolní nákup. Jde o zakoupení zboží nabízeného v provozovně za účelem prokázání prodeje zboží a získání informací o způsobu jeho prodeje. Povinnost prokázat se služebním průkazem. Inspektoři ČOI se při plnění úkolů podle zákona o ČOI prokazují průkazy České obchodní inspekce bez vyzvání ( 4 ZCOI). Při kontrole se lze prokázat také pověřením ředitele inspektorátu ČOI 16 o Zjištění stavu. Pod zjištěním stavu se rozumí výsledky, které se v průběhu kontroly podařilo zjistit ohledně porušování práv duševního vlastnictví. K tomu, aby se dalo konstatovat porušení nebo dodržení příslušných předpisů musí ČOI disponovat oprávněními, které jí umožní stav věci prošetřit a na základě výsledku svého šetření zaujmout další opatření. Oprávnění ke zjištění stavu. Oprávnění inspektorů ČOI nutná k plnění jejich kontrolních úkolů jsou uvedena v 4 ZCOI, a která jsou ve vztahu výkonu pravomocí ČOI ve věcech ochrany práv duševního vlastnictví. Jedná se o možnost vstupu do provozovny, kontroly totožnosti, oprávnění vyžadovat doklady, právo odběru vzorků, jakož i právo vstupu do objektů dalších osob (výrobce, dovozce či distributora). Jiná oprávnění, která umožňuje např. zákon o ochraně spotřebitele (možnost uzavření provozovny), nelze na případy ochrany spotřebitele před porušením zákazu klamavého jednání formou porušení některých práv z duševního vlastnictví aplikovat. Vstup do provozovny. Inspektor má v rámci výkonu svých kontrolních úkolů právo vstoupit do provozovny kontrolované osoby ( 4 ZCOI). Ověření totožnosti fyzických osob. Dalším opatřením, které inspektor při kontrole na místě využívá je ověření totožnosti kontrolovaných fyzických osob. Vyžádání informací. Dalším opatřením dle 4 zákona o COI je vyžádání potřebných dokladů, údajů a písemných nebo ústních vysvětlení. Odebrání vzorků. Dalším opatřením, které v praxi ČOI používá je odběr vzorků dle 4 ZCOI. Je tak činěno tehdy, pokud nejde na místě na základě dokumentace spolehlivě zjistit, zda se jedná o zboží nebo výrobky, které porušují práva duševního vlastnictví. Z nabízeného, prodávaného nebo uskladněného zboží se odebere vzorek, který v dalším řízení slouží k posouzení otázky porušení předpisů. Vstup do objektů výrobce, dovozce a distributora. Dalším z možných oprávnění, kterým inspektor ČOI disponuje je možnost vstupu do objektů výrobce, dovozce nebo distributora. Termín objekty byl použit záměrně, aby se tím umožnil vstup do skladů, provozoven nebo nebytových prostorů, ve kterých se nacházejí, dle podezření ČOI, zboží nebo výrobky, které jsou v rozporu se zvláštními předpisy. Vyžádání informací dle ustanovení 4 ZCOI. Jde o oprávnění inspektorů ČOI vyžadovat od distributorů, dovozců a výrobců kontrolovaného zboží nebo výrobků předložení příslušné dokumentace, poskytnutí informací a odborných vyjádření. Při využívání oprávnění, které pracovníci ČOI mají jsou tyto obecné kroky: Zjištění adresáta opatření. Adresát opatření je fyzická osoba, která se nachází v provozovně, ať již sám podnikatel nebo jeho statutární zástupce nebo jiný zástupce (např. prodavač). Nařízení opatření. Totožnost je ověřena pokud osoba byla vyzvána k tomu, aby prokázala svou identitu. Provedení opatření. Opatření je provedeno tím, že je kontrolovaná fyzická osoba identifikována. Tomu může předcházet buď to, že kontrolovaná osoba ověření totožnosti odmítá nebo kontrolu totožnosti umožní dobrovolně. Opatření na základě výsledků šetření. Podle toho, co bylo fyzickou kontrolou na místě zjištěno, musí inspektor ČOI reagovat a zaujmout příslušná opatření. o Opatření k zabránění dalšího porušování předpisů. Inspektor ČOI při zjištění porušení práv duševního vlastnictví musí uložit opatření ve formě zajištění zboží nebo výrobků, porušující tato práva nebo jejich uskladnění mimo dosah kontrolované osoby. o Zajištění výrobků nebo zboží. Na základě ustanovení 7b ZCOI je inspektor povinen při prokázaném zajištění nabídky, prodeje nebo skladování výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním předpisům, zajistit tyto výrobky nebo zboží kontrolované osobě nebo osobě zúčastněné při kontrole. Jedná se o opatření, kterým je nutno reagovat za zjištěné porušování práv majitele některého práva duševního vlastnictví, jakož i na porušení zákazu klamání spotřebitele. Opatření tedy reaguje na zjištěny stav věci a zároveň znemožňuje v protiprávním jednání pokračovat. o Uskladnění zajištěných věcí mimo dosah kontrolované osoby. Druhým možným opatřením, kterým lze zabránit dalšímu porušování předpisů je zajištění zboží a výrobků, které porušují zvláštní předpisy (tedy předpisy z oblasti práva duševního vlastnictví) jejich uskladněním mimo dosah kontrolované osoby, 7b ZCOI. Jde tedy o zabavení těchto věcí. Tímto opatřením je fakticky omezeno dispoziční právo kontrolované osoby k těmto věcem a na rozdíl od pouhého zajištění je i umístěno mimo její dosah. Vypracování kontrolního protokolu. Důležitým dokumentem, který je nutno na závěr fyzické kontroly vypracovat je kontrolní protokol, který obsahuje všechny informace o průběhu a výsledcích dané konkrétní kontroly. Jeho obsah je dán kontrolním řádem dle zákona o státní kontrole (z. č. 552/1991 Sb. v platném znění). Proti kontrolnímu protokolu může kontrolovaná osoba podat námitku. Dokončení kontroly na inspektorátu. Kontrola je dokončena tehdy, pokud byly projednány případné námitky podané kontrolovanou osobou, dále pokud byla splněna informační povinnost ČOI vůči dalším orgánům státní správy a pokud bylo rozhodnuto o nákladech řízení. o Informační činnosti. ČOI inspekce je na základě zákona povinna informovat ostatní orgány státní správy jakož i jiné subjekty o provedené kontrole, o výsledcích kontroly a uložených opatřeních, popřípadě informovat dotčenou osobu. Povinnost informovat kontrolovanou osobu je dána tehdy, pokud tato nebyla přítomna kontrole na místě. Dotčenou osobou se tu tedy rozumí kontrolovaná osoba, která nebyla kontrole přítomna, především majitel podniku. o Informování podatele. ČOI je povinna dle ustanovení 5a ZCOI informovat osobu, která podala podnět k provedení kontroly o tom, zda byla kontrola provedena, o jejím průběhu, výsledcích atd. Tuto povinnost ČOI plní až po případném dokončení správního řízení ve věci. o Informování Policie ČR. V tomto stádiu řízení může ČOI dle svého uvážení informovat Policii ČR o tom provedené kontrole. Jde o případy, kdy se kontrolou nepodařilo zjistit porušení příslušných předpisů, ačkoli podezření, že jsou práva duševního vlastnictví porušována existují. Zároveň informovaní Policie ČR slouží k tomu, aby ta mohla při svém řízení snadněji postupovat v rámci prokazování zavinění. Pokud se prokázalo, že byla kontrolovaná osoba informována o tom, že se dopouští porušování některých práv z duševního vlastnictví, nelze se v trestním nebo přestupkovém řízení odvolávat na neznalost situace a zároveň má Policie ČR ulehčeno prokazování formy a stupně zavinění. o Případné projednání námitek. Řízení o námitkách se provádí tehdy, byla-li námitka podána. Řízení se řídí zákonem o ČOI a zákonem o státní kontrole. Pokud byla námitka podána, proběhne řízení o této námitce. Může se jednat o námitku podanou proti kontrolnímu protokolu nebo námitku proti uloženému patření zajištění věci nebo uskladnění věci mimo dosah kontrolované osoby. o Rozhodnutí o nákladech řízení. Další činností po provedené kontrole na místě je rozhodnutí o nákladech řízení, a to ve vztahu k přiměřené jistotě, která byla popřípadě před zahájením kontroly složena na účet ČOI a k případné náhradě za odebrané vzorky Správní řízení Dalším krokem v postupu ČOI je provedení správního řízení o uložení pokut (pokuta a pořádková pokuta) a řízení ohledně propadnutí nebo zabrání zajištěných výrobků nebo zboží. Řízení probíhá podle ustanovení zákona č. 500/2004 Sb. o správním řízení Řízení o zničení/humanita Proto, aby se mohly věci a výrobky zlikvidovat, je nutné, aby byly splněny následující podmínky. Jde o pravomocné rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání věci a pravomocné rozhodnutí o zničení. Ředitel inspektorátu určí, že zabrané nebo propadnuté výrobky nebo zboží budou zničeny, anebo jsou-li využitelné pro humanitární účely. Může určit, že budou poskytnuty k těmto účelům, a to bezplatně. Humanitárními účely se rozumí činnosti prováděné s cílem zajistit základní potřeby obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních zdrojů. Postup poskytnutí zboží na humanitární účely stanoví 7b ZCOI. Určil-li ředitel inspektorátu, že zabrané nebo propadnuté výrobky nebo zboží budou zničeny, zničení se provede úředně pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem inspektorátu. O zničení sepíše komise protokol, který podepíší všichni tři členové komise. Zničení se provede na náklad kontrolované osoby, která tyto výrobky nebo zboží nabízela, prodávala nebo skladovala Závěrečné zpracování případu Pod tento bod činnosti ČOI spadá především rozhodnutí o nákladech řízení, o kterých do této chvíle ještě nebylo rozhodnuto (skladné a náklady úředního zničení věcí), dále činnosti informační a administrativní (vyhodnocení kontroly, případná kontrola toho, zda byla dodržena uložená opatření atd.). Rozhodnutí o dalších nákladech řízení. V případě, že bylo zboží nebo výrobky zajištěny mimo dosah kontrolované osoby je nutno rozhodnout o tom, kdo a v jaké výši ponese náklady za jejich uskladnění. Obdobně to platí i pro rozhodování o nákladech za úřední zničení věcí, které však nese vždy kontrolovaná osoba. o Rozhodnutí o skladném. Rozhodnutí o tom, kdo a v jaké výši bude hradit náklady za uskladnění zboží a výrobků. Náklady spojené s uskladněním zboží a výrobků, které porušují předpisy hradí kontrolovaná osoba. ČOI ji vyúčtuje tyto náklady a vyžádá ji k zaplacení. o Rozhodnutí o nákladech zničení. Náklady spojené s úředním zničením zboží a výrobků, které porušují předpisy hradí kontrolovaná osoba, která tyto věci nabízela, prodávala nebo skladovala. ČOI jí vyúčtuje tyto náklady a vyzve ji k zaplacení. Činnosti v rámci spolupráce s jinými orgány. Na základě výsledků kontroly je ČOI povinna informovat další orgány státní správy o tom, jaká opatření byla proti kontrolované osobě uložena, jak kontrola dopadla a zda v dané věci byly uloženy sankce. Spolupráce mezi orgány státní správy v oblasti ochrany duševního 32 33 17 vlastnictví je založena jak na některých obecných normách např. 13 ZCOI, tak především na meziresortních dohodách a dohodnuté praxi všech orgánů, které jsou na tomto poli činné. Velký význam pro efektivní spolupráci orgánů státní správy v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví je jejich vzájemná informační činnost. Je důležité, aby se tyto orgány dobře informovali o tom, jaká opatření byla uložena, jaké výsledky byly v rámci jejich konkrétní činnosti dosaženy a v jakém stádiu se o jiné případy nacházejí atd. o Informování Policie ČR. ČOI může především informovat Policii ČR, a to v případech, kdy podle jejího názoru došlo k naplnění některé ze skutkový podstat trestného činu, v rámci ochrany duševního vlastnictví pak zejména dle ustanovení TZ (trestního zákona). o Informování cizinecké policie. V případě, kdy se porušení předpisů na ochranu spotřebitele v souvislosti s porušením práv duševního vlastnictví dopustila osoba, která je dle cizineckých předpisů považována za cizince, je povinností o tom informovat cizineckou policii. o Informování živnostenských úřadů. Na základě ustanovení 14 ZCOI informuje příslušný živnostenský úřad o závažných porušeních podmínek pro výkon činností uvedených v 2 ZCOI a to bez zbytečného odkladu. Kontrola plnění uložených opatření. Na základě ustanovení 3 ZCOI provádí Česká obchodní inspekce systematickou kontrolu plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin. Vyhodnocení kontroly. Mezi úkoly ČOI patří také zobecňování poznatků z výkonu kontroly a předcházení vzniku nedostatků, zejména včasným odhalováním jejich příčin, výchovným působením a zveřejňováním výsledků kontrol, 3 ZCOI. Jedná se tedy o preventivní činnost a osvětu v oblasti ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví. Zařazení spisu. Po provedení všech činnosti se provede administrativní krok zařazení dokumentů, protokolů a dalších materiálů ohledně konkrétní kontroly do spisu a spis se archivuje. 4. Spolupráce 4.1. Spolupráce s orgány státní správy Spolupráce mezi orgány státní správy v oblasti potírání porušování práv k duševnímu vlastnictví probíhá na dvou platformách. Obě jsou na mezirezortní úrovni. První z nich vznikla v červenci roku 1997, kdy byla podepsána dohoda o spolupráci mezi čtyřmi orgány státní správy. Postupně vznikala potřeba spolupráce s dalšími subjekty, proto v současné době v rámci dohody spolupracuje celkem osm státních úřadů. Druhou platformou spolupráce je mezirezortní poradní komise k potírání porušování práv duševnímu vlastnictví působící při Ministerstvu průmyslu a obchodu Dohoda o spolupráci historie Dohoda o spolupráci v oblasti potíraní porušování práv k duševnímu vlastnictví byla podepsána mezi Českou obchodní inspekcí, Policií české republiky, MF-GŘ Cel a Úřadem průmyslového vlastnictví dne Na základě potřeb spolupráce a vládních opatření přistupovaly k dohodě další úřady. V dnešní době se jedná o Dohodu o spolupráci mezi osmi orgány státní správy, tzv. osmidohodu. Jsou to tyto úřady: Česká obchodní inspekce Policie ČR Úřad průmyslového vlastnictví MF-Generální ředitelství cel MPO-odbor živnosti MF-Ústřední finanční a daňové ředitelství Ministerstvo kultury Státní zemědělská a potravinářská inspekce Aktivity vyplývající z realizace dohody byly orientovány především do oblasti velkovýroby, distribuce, vývozu a dovozu pirátského zboží. Centrály (ústředí) jednotlivých institucí plní úlohu řídící, koordinační a kontrolní a vlastní výkon opatření provádí územní útvary jednotlivých subjektů. Jedním z prvních úkolů pracovního týmu, který byl na základě dohody sestaven bylo vytvořit zásady spolupráce, které by za tehdejšího stavu legislativy umožnily potírat porušování práv k ochranné známce. Byly vytvořeny Zásady spolupráce při ochraně vnitřního trhu před porušováním práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu, které určovaly postupy, informační toky a kontaktní místa tak, aby veškeré zjištění porušení předpisů mohlo být kvalifikováno buď jako správní delikt nebo jako trestný čin. Na základě zásad byly u ČOI pravidelně proškolováni pracovníci k rozpoznávání pravosti textilního zboží světově proslulých ochranných známek a byly prováděny společné kontrolní akce. Významné bylo také uzavření dohody mezi ČOI a MPO-odborem živností o novém způsobu předávání informací mezi Živnostenskými úřady a inspektoráty ČOI. Činnost dohody se také zaměřila na prodej na tržištích, kde je prodáváno mnoho produktů, které porušují práva k duševnímu vlastnictví a kde se stále nedaří prosazovat fiskální zájmy státu a ochranu spotřebitele. Proto byla vypracována analýza stánkového prodeje a materiál s názvem Komplexní řešení stánkového prodeje v ČR, který se variantně zabýval řešením negativních jevů ve stánkovém prodeji a legislativními návrhy v oblasti potírání porušování práv k ochranné známce. Tyto návrhy byly převzaty i do textu Koncepce boje proti kriminalitě v oblasti duševního vlastnictví schváleného vládou ČR v dubnu roku Již od počátku existence dohody pracovní tým cítil potřebu zlepšit informovanost mezi jednotlivými úřady a zabýval se úvahami o vytvoření informačního systému pro oblast duševního vlastnictví. Až vládou schválená opatření zaměřená na boj proti kriminalitě v oblasti duševního vlastnictví a aktivita Úřadu průmyslového vlastnictví daly zelenou k vytvoření takového systému. Informační systém vznikl v rámci Projektu Phare Prosazování práv duševního vlastnictví a funguje na stránkách od roku Dohoda o spolupráci současnost Dohoda o spolupráci v oblasti potírání porušování práv duševního vlastnictví existuje oficiálně i v současné době. Je to však existence formální nebo skutečná? Pokusme si položit pár otázek, které by tento problém měly rozkrýt. Spolupracují úřady dohody při akcích zaměřených na potírání porušování práv? Spolupracují, ale méně než před několika lety. Jeden z hlavních aktérů terénní spolupráce Celní správa byl vybaven novelou zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele v platném znění kompetencemi ke kontrole právnických a fyzických osob, které vyrábějí, skladují, distribuují, dovážejí, vyvážejí, nakupují, prodávají nebo dodávají výrobky na vnitřní trh nebo vyvíjejí jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, společně s Českou obchodní inspekcí nebo samostatně, v případech důvodného podezření, že výrobky nebo zboží porušují některá práva duševního vlastnictví. Společně s kompetencemi k zajištění zboží, rozhodnutím o jeho propadnutí nebo zabrání, uložením pokuty, rozhodnutím o likvidaci a kompetencemi k likvidaci samotné, dostala Celní správa dostatečné kompetence k tomu, aby mohla provádět kontroly v oblasti duševního vlastnictví v celém procesu vzniku, distribuce a prodeje takového zboží a to jak na vnitřním trhu, tak i ve fázi jeho dovozu a vývozu. K tomu je Celní správa v určených oblastech i orgánem činným v trestním řízení. Je tedy v současnosti vybavena kompetencemi i skladbou a počtem pracovníků na to, aby v procesu potírání práv duševního vlastnictví vystupovala samostatně a nebyla jen orgánem, který zajišťoval např. pro ČOI ochranu jeho pracovníků a podílel se na těžké manuální práci při zajišťování zboží bez toho, že by si mohl vykazovat výsledky společné práce. I výsledky z poslední doby ukazují, že Celní správa pracuje především samostatně. Získání nových kompetencí Celní zprávy byly tím okamžikem, kdy se mělo ještě více jednat o spolupráci. Nebylo jistě záměrem změn v legislativě, aby se kompetence orgánů státní správy překrývaly, ale aby si dokázali rozdělit práci ku prospěchu věci, aby využily svých jedinečných předností a pokryly společně celý proces porušování práv duševního vlastnictví, od výroby či dovozu, až po prodej konečnému spotřebiteli. Předávají si orgány státní správy informace o porušení práv duševního vlastnictví tak, aby byly využity veškeré formy postihu takového jednání? Informace si předávají, často však v podobě, která neumožní jejich využití k další činnosti. Příkladem může být oznamování případů porušování práv duševního vlastnictví Živnostenským úřadům. Ačkoli v praxi dochází k podání takových oznámení, nevedou v naprosté většině k tomu, aby bylo odebráno živnostenské oprávnění nebo aby bylo rozhodnuto o pozastavení provozování živnosti. V této oblasti je velký prostor pro zlepšení spolupráce. Nemají snad daná oznámení všechny náležitosti k tomu, aby mohl živnostenský úřad konat? Je možné stanovit minimální požadavky na formálně správně oznámení nebo existují další překážky pro konečné rozhodnutí živnostenského úřadu? Jde o spolupráci, o znalost činnosti druhého úřadu a zároveň i o plnění si zákonných informačních povinností! Využívají jednotlivé úřady znalostí a schopností pracovníků jiných orgánů státní správy ke vzdělávání a proškolování svých pracovníků v oblasti duševního vlastnictví? Využívají, ale v současné době minimálně. Nejedná se o systematickou spolupráci v oblasti vzdělávání. Je důležité, aby pracovníci jednotlivých úřadů znali kontrolní pravomoci a kompetence druhých úřadů i postup práce orgánů činných v trestním řízení i trestné činy v oblasti duševního vlastnictví. Teprve potom jsou schopni vyhodnotit situace v terénu a přizvat ke kontrole úřad, jehož práce bude efektivnější a jsou schopni zaslat použitelné oznámení. O tom všem by měla být spolupráce při vzdělávání pracovníků v oblasti potíraní porušování práv duševního vlastnictví. Nejde tedy jen o znalost předpisů, kterými se upravují jednotlivá práva duševního vlastnictví, ale i o to, jaké jsou kompetence úřadů, které svou činnost vyvíjejí ve stejné oblasti. Funguje dohoda i na jiné úrovni, než celostátní? Pravidelná setkání pracovníků jednotlivých úřadů dohody neexistují. Na krajských a dříve i okresních úrovních, kde se odehrává organizace a metodické zabezpečení většiny akcí je spolupráce spíše nahodilá a ve většině případech postavená na osobní známosti jednotlivých pracovníků. Ta je jistě důležitá a přispívá k efektivnější spolupráci, ale jen tehdy, je-li podpořena vedoucími pracovníky územních celků, kteří spolupráci dokáží dát pevný rámec a jasná pravidla Návrh opatření Z odpovědí je patrné, že Dohoda o spolupráci mezi osmi orgány státní správy v oblasti potírání porušování práv duševního vlastnictví funguje v současné době pouze formálně a naskýtají se dvě možnosti, jak situaci řešit. Buď spolupráci ukončit nebo jí dát nový impuls a navrhnout oblasti, ve kterých by měla své opodstatnění. Co je tedy potřeba řešit spoluprací v oblasti potírání porušování práv? Mnohé lze vyčíst z Opatření zaměřených na boj proti kriminalitě v oblasti duševního vlastnictví schválených vládou České republiky usnesením již ze 34 35 18 dne 14.dubna 1999 č.330. Tato opatření, jejichž termíny realizace (mimo průběžných) byly vesměs do konce roku 1999 a měly mezirezortní charakter byly realizovány více či méně do ztracena. Přitom většina z nich po případné aktualizaci by jistě přinesla očekávaný výsledek. Soubor opatření je tento: I. Oblast mediálního působení 1. Popularizovat činnosti jednotlivých subjektů (včetně nevládních) působících v oblasti ochrany duševního vlastnictví formou diskusí, výstav, přednášek pro veřejnost atd. Podporovat diskusi o stávajících problémech na úseku ochrany duševního vlastnictví, zejména z pohledu mezinárodně právního a mezinárodně obchodního. II. Oblast vzdělávání 2. Navrhnout a realizovat, v rámci systému dalšího vzdělávání příslušníků Policie České republiky, státních zástupců, soudců, pracovníků České obchodní inspekce, živnostenského odboru MPO, živnostenských úřadů, finančních úřadů a celních úřadů společné vzdělávací projekty orientované k vybraným problémům ochrany duševního vlastnictví. III. Oblast analytická 3. V rámci vypracování Zprávy o bezpečnostní situaci v ČR analyzovat situaci na úseku porušování práv k duševnímu vlastnictví (každoročně k 30.5.). 4. Pro hodnocení účinnosti práce jednotlivých orgánů a institucí zabývajících se postupem proti nelegální činnosti v oblasti duševního vlastnictví (živnostenské úřady, Česká obchodní inspekce, Policie ČR, GŘ cel) stanovit konkrétní kritéria a dle těchto kritérií provádět pravidelně vyhodnocování v podkladech pro Zprávu o bezpečnostní situaci (případně dalších materiálech). IV. Oblast organizační a technická 5. Připravit projekt (preventivně) bezpečnostních akcí zaměřených na potírání kriminality v oblasti duševního vlastnictví v součinnosti s ostatními zainteresovanými subjekty (jednotlivými službami Policie ČR, Českou obchodní inspekcí, Generálním ředitelstvím cel, živnostenským odborem Ministerstva průmyslu a obchodu a j.). 6. Zpracovat jednotnou metodiku odhalování a vyšetřování ke skutkovým podstatám trestných činů a u přestupků a jiných správních deliktů také metodiku jejich sankcionování na úseku duševního vlastnictví ve své působnosti, a to s přihlédnutím k povinnostem dozorového orgánu při ukládaní sankcí. Zajistit průběžnou aktualizaci této metodiky v závislosti na výskytu nových forem kriminality. 7. Zajišťovat koordinaci činnosti České obchodní inspekce a živnostenských úřadů při potírání nelegálního jednání v oblasti duševního vlastnictví. 8. Monitorovat každoročně všechny případy kriminality proti právům k duševnímu vlastnictví pro účely jejich pravidelného vyhodnocování z hlediska forem kriminality a z hlediska účinnosti postupu státních orgánů při jejím potírání. Při monitoringu spolupracovat s nevládními organizacemi zabývajícími se ochranou práv z duševního vlastnictví. 9. Provést analýzu vzájemných možností a potřeb pro zabezpečení informačního toku mezi subjekty působícími na úseku ochrany duševního vlastnictví a vytvářet právní, organizační a technické podmínky pro vytvoření jednotného informačního systému mezi všemi zainteresovanými subjekty a výsledky analýz. V. Oblast legislativní 10. V rámci procesu rekodifikace trestního práva navrhnout zavedení takových právních institutů, aby bylo možno efektivně a časově nenáročně postihovat i porušování práv k duševnímu vlastnictví. 11. Předložit návrh novely zákona č.634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, definující padělek a nedovolenou napodobeninu a návrh novely zákona č.64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, kde by měla být zakotvena pravomoc ČOI zabavit a zničit takovéto zboží. VI. Oblast meziresortní spolupráce 12. Rozšířit Dohodu o spolupráci při činnosti zaměřené zejména na porušování předpisů o nekalé soutěži, ochranných známkách, označení původu výrobků, užitých vzorech, průmyslových vzorech, vynálezech a autorském právu o Ministerstvo kultury jako další smluvní stranu. 13. Ustavit při Ministerstvu průmyslu a obchodu meziresortní komisi pro potírání nelegálního jednání proti právům z duševního vlastnictví, a vybavit tuto komisi koordinační pravomocí při iniciaci legislativních a dalších opatření. VII. Oblast mezinárodní spolupráce 14. Sledovat zahraniční aktivity při ochraně práv z duševního vlastnictví, získané poznatky analyzovat a využívat při plnění jednotlivých opatření z Koncepce. Z rozboru jednotlivých opatření vyplývá, že se některá nepodařilo realizovat zcela a některá vůbec. Jedná se o opatření uvedená výše pod body č. 2 až 8. Co mají tato opatření společné? Vyžadují mezirezortní přístup a úzkou koordinaci a spolupráci mezi orgány státní sprá- vy působící v oblasti potírání porušování práv duševního vlastnictví a jsou to opatření analytická, technická nebo organizační. Jistě by stálo za zvážení provést důslednou revizi těchto opatření a navrhnout realizaci takových, která by řešila jejich podstatu Závěr Spolupráce mezi orgány státní správy v oblasti potírání porušování práv duševního vlastnictví se dostala do bodu, kdy to navenek vypadá, že jí není potřeba, že všechny zainteresované subjekty mají své pravomoci a ty dokáží plně využívat bez toho, že by byla nějaká úzká spolupráce potřeba. Orgány mají i svá kritéria podle které svou práci hodnotí a statistické výsledky potírání porušování práv se neustále zlepšují. Na druhou stranu se praktická a reálná situace v porušování práv duševního vlastnictví nelepší a má to své společenské, ekonomické a mezinárodněprávní důsledky. Nebylo by lepší, místo téměř každoročního zpracování stanovisek a podkladů pro mezinárodní jednání týkající se oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví v ČR, a to zejména na půdě OSN/Evropská komise, a ve vztahu k USA, v souvislosti s hrozbou obchodně politických opatření v důsledku zařazení ČR na tzv. Watch List zemí porušujících práva k duševnímu vlastnictví podle ustanovení Speciál 301 obchodního zákona USA, zajistit legislativně a personálně spolupráci mezi orgány státní správy v dané oblasti a vyžadovat po ní realizaci opatření vedoucí k nápravě stavu? Nemusí to být nutně obnova tzv. Osmidohody, i když ta osvědčila svou životaschopnost při realizaci prvotních problémů s potíráním porušování práv duševního vlastnictví, ale je třeba, aby opatření, která se dají provést jen ve spolupráci, připravovali odborníci z úřadů, které přímo potírání porušování práv duševního vlastnictví provádějí Spolupráce s nevládními organizacemi a majiteli práv Spolupráce s nevládními organizacemi a majiteli práv je v mnoha ohledech nezbytná k řádnému provedení kontroly Spolupráce s nevládními organizacemi Hlavní spolupráce ČOI s nevládními organizacemi je zaměřena na kontroly, zda nejsou prodávány, nabízeny nebo sladovány výrobky nebo zboží porušující autorská nebo práva související s právem autorským. Jde o spolupráci s kolektivními správci práv souvisejících s autorským právem. Bez jejich spolupráce by nebylo možné identifikovat nedovolené napodobeniny ani zpracovat posudky o pravosti zboží. Celá oblast kontrol zaměřená na prodej, nabídku a skladování nedovolených napodobenin, jako jsou audio a audio vizuální nosiče je na této spolupráci postavena a bez ní prakticky nemůže fungovat. Pro ČOI je důležitá spolupráce především s těmito kolektivními správci: Mezinárodní federace výrobců fonografického průmyslu IFPI sídlo : Praha 1, Senovážné náměstí 23 Jde o národní skupinu IFPI České republiky. Ta hájí zájmy výrobců fonografického průmyslu. Její kontroloři spolupracují na odhalování a dokumentování výroby,dovozů a distribuce pirátských nosičů, zejména MGF kazety a CD. Je způsobilá vypracovat a pro účely trestněprávního řízení předložit posudky o nelegálnosti nahrávky zaznamenané na nosiči. Má zastoupení takřka ve všech zemích světa, sídlo sekce pro Evropu je v Londýně. Česká protipirátská unie ČPU, sídlo : Praha 8, Pobřežní 22 Tato unie vyvíjí aktivity v oblasti boje s pirátskými video nahrávkami. Rámcově spolupracuje s národní skupinou IFPI České republiky. Je způsobilá vypracovat a pro účely trestněprávního řízení předložit posudky o nelegálnosti nahrávky zaznamenané na nosiči. Má zastoupení takřka ve všech zemích světa Spolupráce s majiteli práv Spolupráce s majiteli práv je při potírání porušování práv duševního vlastnictví také nezbytná navíc určena zákonem. Jak jinak získat dokumentaci k rozpoznání pravosti zboží, kde nechat proškolit inspektory k rozpoznávání pravosti zboží, kde sehnat odborně způsobilé osoby k účasti při kontrolách, kde si nechat vypracovat posudky o pravosti zboží, než u majitelů práv nebo osob, které je zastupují Informační systém pro oblast vymáhání práv duševního vlastnictví Účinná a kvalitní spolupráce obecně je založena především na přístupu k informacím. Jedno z opatření zaměřené na boj proti kriminalitě v oblasti duševního vlastnictví v nedaleké minulosti bylo provést analýzu vzájemných možností a potřeb pro zabezpečení informačního toku mezi subjekty působícími na úseku ochrany duševního vlastnictví a vytvářet právní, organizační a technické podmínky pro vytvoření jednotného informačního systému mezi všemi zainteresovanými subjekty. Na jeho základě byl vytvořen základní záměr informačního systému pro oblast duševního vlastnictví a jeho realizace byla rozdělena na dvě etapy. Informační systém vznikl v rámci Projektu Phare Prosazování práv duševního vlastnictví a funguje na stránkách od roku 2004 a je uceleným informačním servisem pro všechny osoby a instituce, které se na potírání porušování práv duševního vlastnictví podílejí 19 5. Závěr Rozborem činnosti České obchodní inspekce v oblasti klamání spotřebitele formou porušování některých práv duševního vlastnictví jsme si ukázali, jak je její činnost náročná na odbornost pracovníků, na spolupráci i na vymýšlení kontrolních postupů. Přitom tato oblast je pro ČOI jen jednou z mnoha oblastí, ve kterých vyvíjí svou činnost, a za které nese dozorovou odpovědnost jak vůči státu, tak vůči spotřebitelům. 38 20 Mgr. Karel Šindelka Pravomoc a činnosti celní správy v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví, spolupráce s ostatními orgány státní správy a nevládními organizacemi, opatření při porušování práv z duševního vlastnictví Autor je advokátem kanceláře Zeiner & Zeiner v.o.s., Maiselova 15, Praha 1 64/1986 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 20. října 1986 o České obchodní inspekci 64/1986 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 20. října 1986 o České obchodní inspekci Změna: 240/1992 Sb. Změna: 22/1997 Sb., 110/1997 Sb. Změna: 189/1990 Sb. Změna: 71/2000 Sb. Změna: 145/2000 Sb. Změna: Činnost České obchodní inspekce v oblasti ochrany spotřebitele při prodeji a distribuci textilu a obuvi Seminář ATOK - Hradec Králové - 3. 3. 2005 The Czech Trade Inspection activities on then field of the consumer protection by the sales and distribution of the textile and footwear Činnost České obchodní PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA O ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCI S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA O ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCI S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ 1 (1) Česká obchodní inspekce je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu; člení se na ústřední ZÁKON č. 634/1992 Sb., O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE (v platném znění poslední změna 217/2004) ZÁKON č. 634/1992 Sb., O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE (v platném znění poslední změna 217/2004) ČÁST PRVNÍ - Úvodní ustanovení 1 Předmět a rozsah úpravy (1) Tento zákon stanoví některé podmínky podnikání 1) významné Zákon o ochraně spotřebitele č.634/1992 Sb. Zákon o ochraně spotřebitele č.634/1992 Sb. ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1 Předmět a rozsah úpravy (1) Tento zákon stanoví některé podmínky podnikání 1) významné pro ochranu spotřebitele, úkoly veřejné

https://rejstriky.finance.cz/firma-e-commerce-holding-a-s-27575021

E-commerce Holding, a.s. Praha IČO 27575021 kontakty (14.11.2019) | Finance.cz E-commerce Holding, a.s. Praha IČO: 27575021 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu E-commerce Holding, a.s., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 27575021. Firma s názvem E-commerce Holding, a.s. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 2006. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 7 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy . Základní údaje o E-commerce Holding, a.s. IČO: 27575021 B 10912 27575021 Akciová společnost 3.7.2006 Obchodní závod společnosti je zastaven ve prospěch společnosti PPF banka a.s., se sídlem Praha 6, Evropská 2690/17, PSČ 160 41, Česká republika, IČ: 471 16 129, zapsané v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka B 1834 (dále jen Zástavní věřitel) na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k obchodnímu závodu ze dne 2.5.2017(dále jen Zástavní smlouva) za účelem zajištění dluhů existujících v době uzavření Zástavní smlouvy nebo vzniklých v období do 23.5.2036, a to dluhů společ nosti Sully system a.s., se sídlem Na hřebenech II 1718/8, Nusle, 140 00 Praha 4, Česká republika, IČ: 041 96 830, zapsané v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka B 20759, a dalších "Povinných osob", jak je tento pojem blíže definován v Zástavní smlouvě, vůči Zástavnímu věřiteli vznikajících na základě kteréhokoliv z "Dluhových dokumentů", jak je tento pojem blíže definován v Zástavní smlouvě, avšak mimo "Nezajištěných dluhů", jak je tento pojem blíže definován v Zástavní sml ouvě. Ve prospěch společnosti PPF banka a.s., se sídlem Praha 6, Evropská 2690/17, PSČ 160 41, Česká republika, IČ: 471 16 129, zapsané v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka B 1834 je ujednán zákaz zřízení dalšího zástavníh o práva. 19.9.2017 Počet členů statutárního orgánu: 1 19.3.2014 - 22.5.2018 Počet členů dozorčí rady: 1 19.3.2014 - 22.5.2018 Aktuální kontaktní údaje E-commerce Holding, a.s. Kontakty na E-commerce Holding, a.s. IČO: 27575021 U garáží 1611/1 , Praha 170 00 22.5.2018 Na hřebenech II 1718/8 , Praha 140 00 6.2.2015 - 22.5.2018 Na poříčí 1067/25 , Praha 110 00 19.3.2014 - 6.2.2015 Bubenská 421/3 , Praha 170 00 18.7.2011 - 19.3.2014 Bubenská 421 7, 170 00 Praha 7 Česká republika 30.6.2011 - 18.7.2011 Mrštíkova 1379/2 , Třebíč 674 01 9.12.2009 - 30.6.2011 Petříkova 74 , 196 00 Praha 9 Česká republika 3.7.2006 - 9.12.2009 Obory činností E-commerce Holding, a.s. IČO: 27575021 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor 19.3.2014 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 15.6.2011 - 19.3.2014 služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy 3.7.2006 - 15.6.2011 Vedení firmy E-commerce Holding, a.s. IČO: 27575021 Za představenstvo jedná navenek jménem společnosti člen představenstva samostatně. 19.3.2014 Způsob jednání: Jménem společnosti jedná a za společnost podepisuje pouze předseda představenstva, a to samostatně. 30.6.2011 - 19.3.2014 Společnost zastupují a jejím jménem jednají a za ni podepisují v celém rozsahu členové představenstva samostatně. V případě zcizování a nabývání nemovitostí jednají a podepisují dva členové představenstva společně. 3.7.2006 - 30.6.2011 Jan Jírovec 22.5.2018 Miroslav Rais 3.7.2006 - 9.12.2009 od 3.7.2006 do 4.9.2009 Lenka Černá 3.7.2006 - 9.12.2009 Vítkova 295/3, Praha 186 00 Klára Ježková 3.7.2006 - 9.12.2009 Stárkova 1745/4, Praha 110 00 Miroslav Rais 9.12.2009 - 30.6.2011 od 4.9.2009 do 7.6.2011 Oldřich Jelen 9.12.2009 - 30.6.2011 Moravská 439/9, Brno 620 00 Pavel Melek 9.12.2009 - 30.6.2011 Mazovská 478/6, Praha 181 00 Miroslav Rais 30.6.2011 - 29.8.2013 od 7.6.2011 do 17.2.2014 Nad Kelerkou 25/11, Praha 190 00 Oldřich Jelen 30.6.2011 - 14.3.2014 Pavel Melek 30.6.2011 - 19.3.2014 Gorkého 183/14, Říčany 251 01 Miroslav Rais 29.8.2013 - 19.3.2014 Oldřich Jelen 14.3.2014 - 19.3.2014 Jaromír Švihovský 19.3.2014 - 29.7.2014 od 17.2.2014 do 17.6.2014 Jan Jírovec 29.7.2014 - 22.5.2018 Jaromír Švihovský 29.7.2014 Jana Raisová 3.7.2006 - 9.12.2009 od 3.7.2006 do 3.7.2007 Ing. Zuzana Syřínková 3.7.2006 - 9.12.2009 Za Školou 118, Kolín 280 02 Jana Haselmannová 3.7.2006 - 9.12.2009 od 3.7.2006 do 3.7.2009 Pivovarnická 1023/5, Praha 180 00 David Svoboda 9.12.2009 - 30.6.2011 Vladimír Bouček 9.12.2009 - 30.6.2011 248, Vilémov 407 80 Jaroslav Bára 9.12.2009 - 30.6.2011 od 17.6.2009 do 7.6.2011 Obránců míru 442/9, Třebíč 674 01 Ing. Petr Dvořák 30.6.2011 - 19.3.2014 Ing. Eva Raisová 30.6.2011 - 19.3.2014 Ing. Jiří Lád Ph.D. 30.6.2011 - 19.3.2014 2, Chlumany 384 22 Jakub Havrlant 19.3.2014 - 29.7.2014 Vlastníci firmy E-commerce Holding, a.s. IČO: 27575021 zakladni 2 000 000 Kč 100% 3.7.2006 Akcie na jméno 20 000 Kč 100 19.3.2014 Akcie na majitele 20 000 Kč 100 3.7.2006 - 19.3.2014 Sbírka Listin E-commerce Holding, a.s. IČO: 27575021 B 10912/SL 20 ostatní rozhod. jed. akci. Městský soud v Praze 17.6.2014 3.7.2014 10.9.2014 4 B 10912/SL 19 notářský zápis NZ 220/2014 Městský soud v Praze 17.2.2014 14.3.2014 19.3.2014 8 B 10912/SL 18 účetní závěrka [2012] Městský soud v Praze 31.12.2012 22.10.2013 25.10.2013 8 B 10912/SL 17 účetní závěrka [2011] Městský soud v Praze 31.12.2011 22.10.2013 25.10.2013 14 B 10912/SL 16 účetní závěrka [2009] Městský soud v Praze 31.12.2009 22.10.2013 25.10.2013 5 B 10912/SL 15 účetní závěrka [2008] Městský soud v Praze 31.12.2008 22.10.2013 25.10.2013 5 B 10912/SL 14 účetní závěrka [2007] Městský soud v Praze 31.12.2007 22.10.2013 25.10.2013 5 B 10912/SL 13 stanovy společnosti Městský soud v Praze 7.6.2011 20.7.2011 20 B 10912/SL 9 podpisové vzory + ČP - 3x Městský soud v Praze 7.7.2011 3 B 10912/SL 8 notářský zápis -rozh.jedin.akcion.,NZ 89/2011 Městský soud v Praze 7.6.2011 7.7.2011 10 B 10912/SL 12 ostatní - zápis z jednání dozorčí rady Městský soud v Praze 7.6.2011 7.7.2011 1 B 10912/SL 11 ostatní - zápis z jednání představ. Městský soud v Praze 7.6.2011 7.7.2011 1 B 10912/SL 10 ostatní - ČP - 3x Městský soud v Praze 26.5.2011 7.7.2011 3 B 10912/SL 7 podpisové vzory Městský soud v Praze 26.8.2009 9.12.2009 1 B 10912/SL 6 podpisové vzory Městský soud v Praze 24.8.2009 9.12.2009 1 B 10912/SL 5 podpisové vzory Městský soud v Praze 2.9.2009 9.12.2009 1 B 10912/SL 4 notářský zápis -NZ175/09 Městský soud v Praze 4.9.2009 9.12.2009 8 B 10912/SL 3 podpisové vzory -2x Městský soud v Praze 22.6.2006 7.7.2006 2 B 10912/SL 2 podpisové vzory -2x Městský soud v Praze 12.5.2006 7.7.2006 2 B 10912/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis, stanovy společnosti -NZ173/06 Městský soud v Praze 12.5.2006 7.7.2006 18 Hodnocení E-commerce Holding, a.s. Výpis dat pro firmu E-commerce Holding, a.s. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy E-commerce Holding, a.s., 27575021 na obchodním rejstříku výpis firmy E-commerce Holding, a.s., 27575021 na živnostenském rejstříku E-commerce Holding, a.s. - 27575021 - Praha , U garáží 1611/1

http://slideplayer.cz/slide/3220707/

Utvrzení dluhu NOZ rozlišuje zajištění dluhu ( zástavou, ručením, bankovní zárukou, zajišťovacím převodem a dohodou o srážkách ze mzdy, zadržovací právo) - ppt stáhnout Prezentace na téma: "Utvrzení dluhu NOZ rozlišuje zajištění dluhu ( zástavou, ručením, bankovní zárukou, zajišťovacím převodem a dohodou o srážkách ze mzdy, zadržovací právo)"— Transkript prezentace: 1 Utvrzení dluhu NOZ rozlišuje zajištění dluhu ( zástavou, ručením, bankovní zárukou, zajišťovacím převodem a dohodou o srážkách ze mzdy, zadržovací právo) x Utvrzení dluhu - posílení (smluvní pokutou a uznáním dluhu) Rozlišení plyne z toho, že některé instrumenty posilují postavení věřitele jeho pohledávku skutečně zajišťují v pravém slova smyslu, protože zde existuje závazek jiné osoby ve prospěch věřitele anebo byla věřiteli poskytnuta přiměřená majetková hodnota. X Naproti tomu sml. pokuta a uznání dluhu pohledávku věřitele hospodářsky nezajišťují (věřitel i nadále má postih pouze vůči majetku dlužníka, a to ve stejném pořadí jako dlužníkovi ostatní věřitelé tzn, nezajištění), ačkoli mu poskytují jiné významné výhody 2 I. Smluvní pokuta § Pojem – upozorňuje dlužníka na význam splnění zajištěné smluvené povinnosti – konvenční pokuta x penále – pokuta za porušení zákonné povinnosti Funkce zajišťovací ve smyslu motivačního faktoru;ekonomický a psychologický tlak na dlužníka Požaduje-li zákon, aby dlužník poskytl věřiteli dodatečné zajištění (např. § 140 odst. 1) nemůže jím být SP Rovněž při započítání plnění dlužníka na jeho dluhy vůči věřiteli, má-li dva dluhy s tím, že jeden je zajištěn ručitelským prohlášením a druhý SP, pak neurčí-li dlužník jinak – podle § 1933 se plnění dlužníka započte na dluh toliko utvrzený SP Funkce sankční, preventivní a reparační (paušalizovaná náhrada škody) 3 l) Účel sml. pokuty NS 28 Cdo 2720/2011 – Účelem smluvní pokuty je sankcionovat tu smluvní stranu, jež neplní své povinnosti, vést ji k řádnému plnění závazků a poskytovat náhradu straně porušením smlouvy poškozené. Je-li tedy ujednání o SP zařazeno do smlouvy, lze z logiky věci usuzovat, že bylo vůlí smluvních stran za pomoci tohoto institutu postihnout pochybení jedné smluvní strany, a zajistit tak splnění smluveného závazku 4 2) Akcesorická povaha SP SP utvrzuje splnění povinnosti. SP má povahu vedlejšího (akcesorického) závazku, vedlejší doložky. Dohoda o SP je existenčně vázaná na existenci utvrzeného dluhu a naopak existence hlavního utvrzeného dluhu není existenčně závislá na SP (NS 26 Odo 1100/2006) Dovolá-li se oprávněná osoba relativní neplatnosti utvrzeného dluhu, nastane neplatnost i dohody o SP. 5 Akcesorická povaha SP NS 33 Cdo 2632/2010 – SP má stejně jako úroky z prodlení a poplatky z prodlení, akcesorickou povahu. Znamená to, že bez existence hlavního (zajišťovaného) závazku nemůže platně vzniknout vedlejší (zajišťovací) závazek z dohody o SP. Zásadně platí, že při zániku hlavního závazku se nelze úspěšně domáhat SP. SP ale není na rozdíl od úroků z prodlení příslušenstvím pohledávky ani opětujícím se plněním, nýbrž samostatným majetkovým nárokem. Dojde-li ke zrušení smlouvy odstoupením, zaniká sice hlavní závazek (tj. práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy), jakož i vedlejší závazek sloužící k jeho zajištění, nezaniká však nárok na SP, pokud vznikl ještě před odstoupením od smlouvy na základě porušení smluvní povinnosti, který již nemá ve vztahu k zajištěnému závazku akcesorickou povahu a na jehož existenci nemá zánik zajištěného závazku vliv. Nové částky po okamžiku účinku odstoupení nevznikají. Nyní § 2005 odst. 2 6 Nemožnost přiznání SP rozhodnutím soudu do budoucna NS 23 Cdo 4544/2007, R 80/70 Přestože lze SP sjednat procentní sazbou za každý den prodlení, nejedná se o opětující se plnění. Soud proto nemůže rozsudkem přiznat žalobci právo na zaplacení SP procentní částkou do zaplacení 7 Nárok na zaplacení SP NS 23 Cdo 4799/2010, R 127/2011 Žalobce má nárok na zaplacení SP uplatněné žalobou v procentní výši zajištěné pohledávky za každý den prodlení od určitého dne do zaplacení ve výši splatné ke dni, kdy soud o žalobě rozhodne. Žaloba na zaplacení SP může uspět pouze potud, pokud ke dni rozhodnutí soud – právo na zaplacení SP vzniklo a stalo se splatným. NS 33 Cdo 105/2003 Splatnost SP nastává až poté, kdy je povinný vyzván k její úhradě. Teprve poté se může dostat do prodlení 8 Splatnost SP Splatnost SP zákon výslovně neupravuje. Přednost má dohoda stran. Neuplatní-li ji platí § 1958 – věřitel bude moci požadovat plnění ihned po porušení utvrzované povinnosti a dlužník bude povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem o plnění požádán. Po marném uplynuté sjednané či stanovené lhůty nastávají účinky prodlení § 1968 a násl. 9 Materiální vykonatelnost nesprávný výrok ukládající zaplacení SP R 13/2015 rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Královém sp. zn. 23 Co 188/2014, přijato kolegiem Rozhodčí nález, který ve svém výroku ukládá povinnost zaplatit SP s určením částky v procentuální výši od konkrétního data do zaplacení jistiny je materiálně vykonatelný. X dříve několikrát judikoval NS-např. 20 Cdo 4656/2008 z –Rozhodčí nález, který ve svém výroku ukládá povinnost zaplatit SP za každý další (po právní moci rozhodčího nálezu) započatý měsíc prodlení do zaplacení jistiny,není materiálně vykonatelný. 10 Rozhodnutí platebním rozkazem o žalobě s několika uplatněnými nároky NS 23 Cdo 4311/2011 Je-li žalobou uplatněno více nároků (např. na zaplacení zajišťované povinnosti a SP) a neumožňují skutková tvrzení v žalobě učinit závěr, že z nich vyplývají všechny nároky, nelze platebním rozkazem rozhodnout pouze o nárocích některých. Za této situace nelze proto vydat ani kvalifikovanou výzvu k vyjádření podle § 114b odst. 1 o. s.ř. s platebním rozkazem spojenou. Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, lze však o těchto nárocích, které jsou projednatelné samostatně, vydat podle § 114b osoř výzvu k vyjádření samostatně. O těchto nárocích pak může nastat fikce uznání § 114b odst. 5 os.sř. Vůči každému nároku samostatně – předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání § 153a odst. 3 o. s. ř. se posuzují ke každému nároku samostatně. 11 SP je samostatným majetkovým právem § 1313 Je-li hlavní dluh zajištěn zástavním právem, vztahuje se zajištění pouze na jeho příslušenství a nikoliv na SP, pokud to není výslovně ujednáno ( shodně NS 31 Cdo 19776/2007) § 1896 nelze při částečném postoupení pohledávky nebo při postoupení smlouvy několika postupníkům zkrátiti práva postoupené strany z vedlejších doložek ve smlouvě, mezi něž se řadí i smluvní pokuta. NS 32 Odo 469/2005 Pohledávka, která je zajištěna SP, přechází na postupníka včetně práva na SP bez ohledu na to, zda toto právo spojené s pohledávkou bylo v době postoupení pohledávky již splatné nebo dosud nesplatné, není rozhodné, že jde o právo samostatně uplatnitelné, pokud není výslovně sjednáno jinak. (nyní § 1880 odst. 1) 12 SP – samostatný nárok NS 32 Cdo 1055/2005 – Vzniklo-li věřiteli právo na SP v důsledku porušení povinnosti uzavřít budoucí smlouvu s tím, že tato povinnost poté, co právo na SP věřiteli vzniklo, zanikla z důvodu nemožnosti plnění, má věřitel právo na zaplacení již vzniklé SP 13 SP – samostatný nárok NS 21 Cdo 3477/2006 Jelikož je SP, na kterou již vzniklo právo samostatným nárokem, nevylučuje promlčení práva zajištěného SP, jehož se dlužník dovolal, aby se věřitel úspěšně domohl přiznání SP vzniklé před promlčením zajištěného práva.Odlišná situace však nastává v v případě, že právo na SP vzniklo až po promlčení utvrzeného dluhu. Dojde-li totiž k promlčení utvrzeného dluhu, stává se nevymahatelnou i SP, na níž vzniklo právo po promlčení utvrzeného dluhu.Bude-li u soudu vznesena námitka promlčení soud žalobu zamítne. NS 32 Cdo 2480/2007 U práva na zaplacení SP sjednané procentní sazbou ze stanovené částky za každý den prodlení počíná promlčecí lhůta v obch. závazkových vztazích běžet vždy dnem, za který věřiteli vzniklo právo na SP. NS R 36/2003 14 Vztah SP k úrokům z prodlení Vznik práva na zaplacení SP nemá vliv na případné právo věřitele na zaplacení úroků z prodlení. Věřitel může vedle SP požadovat i úrok z prodlení. Úrok z prodlení je zákonný důsledek prodlení s peněžitým plnění § 1970, je příslušenstvím pohledávky a svou povahou je opětujícím se plněním (NS Cpj 202/2005) x SP – utvrzení dluhu, samostatný nárok na základě smluvního ujednání. NS 23 Cdo /2009 Při posouzení, zda sjednaná výše úroků z prodlení je sjednaná v rozporu s dobrými mravy, se nepřihlíží ke sjednané SP mezi stranami. Naopak při posouzení přiměřenosti výše SP se přihlíží i ke sjednané výši úroků z prodlení. NS 23Cdo 1599/2010 Souběh SP a úroků z prodlení lze dohodou stran vyloučit. 15 Vztah SP k náhradě škody SP je paušalizovanou náhradou škody a vylučuje tudíž právo věřitele požadovat náhradu škody vzniklé porušením smluvené povinnosti smluvní pokutou utvrzené (§ 2050 dispozitiv. ust.- dohoda - např. souběh či úhrada škody převyšující SP). Nevznikne-li škoda nemá to vliv na povinnost zaplatit SP. Uplatňování nároku na zaplacení SP nepředpokládá provedení důkazu, že žalobci skutečně škoda vznikla. Výše škody, resp, že škoda nevznikla, však může mít vliv na případné snížení SP na základě moderačního práva (§ 2051) 16 Vztah SP a škody NS 32 Odo 631/2002 Výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluví povinnosti, na kterou se vztahuje SP, není kriteriem pro snížení SP, nýbrž hranicí, pod kterou nelze pokutu snížit. Poruší-li však strana povinnost ze smlouvy, je povinna nahradit škodu druhé smluvní straně, ale i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění sjednané povinnosti (utvrzeného dluhu) zjevně sloužit (§ 2913 odst. 1). Jelikož tato třetí osoba není smluvní stranou, pak § 2050 nijak nelimituje povinnost dlužníka k náhradě škody způsobené za podmínek § 2913 třetí osobě. 17 Vztah SP a náhrady škody Již dříve se v teorii vyskytoval názor, že limitačnímu působení SP v případě úmyslného porušení povinnosti by neměl být dán obecně prostor (Šilhán) Obč zák. tyto tendence posiluje: § Nepřihlíží se k ujednáním, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě škody způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti; nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. V těchto případech se práva na náhradu nelze ani platně vzdát. Ust. § 2898 je třeba aplikovat i na ujednání o smluvní pokutě, jehož účelem je vyloučit či omezit povinnost k náhradě újmy v rozporu se stanovenými zákazy. 18 Hrubá nedbalost 23 Cdo 2702/2012 R-březen Za zavinění rovnocenné úmyslu podle práva České republiky je pro účely ustanovení článku 29 odst. 1 a článku 32 odst. 1 Úmluvy CMR třeba považovat hrubou nedbalost. Hrubá nedbalost je nedbalost nejvyšší intenzity, jež svědčí o lehkomyslném přístupu škůdce k plnění svých povinností, kdy je zanedbán požadavek náležité opatrnosti takovým způsobem, že to svědčí o zřejmé bezohlednosti škůdce k zájmům jiných osob. 19 3) Ujednání o SP Pro platnost ujednání o SP se nevyžaduje písemná forma Limitem mohou být nicméně ustanovení o spotřebitelských a adhézních smlouvách ÚS i. ÚS 3512/11 – V rámci spotř. Smluv ujednání zakládající SP zásadně nemohou být součástí tzv. všeobec. obch. podmínek, nýbrž toliko spotř. Smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). Podmínkou určitosti je určení povinnosti, na jejíž porušení je SP vázána. Nelze-li pro neurčitost ujednání o SP zjistit jeho obsah, půjde o zdánlivé práv. jednání § 554 NS 20 Cdo 2737/ Má-li ujednání o SP formu notářského zápisu, je titulem k případné exekuci na majetek dlužníka (§ 71a až 71c not. řádu) NS 33 Odo96/2001 S pokutou lze zajišťovat jakoukoliv právní (smluví nebo zákonnou) povinnost, která se může týkat peněžitého nebo jiného plnění. § 2048 připouští existenci tzv. nepeněžité SP. SP musí být výslovně určena (např. v tunách uhlí) nebo musí toto ujednání obsahovat způsob, jak se výše určí. 20 Pozor na konstrukci sazby z plněné části povinnosti NS 33 Cdo 1272/2009 – ujednání …jestliže objednatel nezaplatí fakturovanou částku ve lhůtě splatnosti, může zhotovitel objednatele penalizovat 0,3% z fakturované částky za každý den prodlení. Ns bez výkladových pravidel dovodil: Lze-li SP sjednat jen pro porušení povinnosti, může žalobkyně požadovat SP pouze ze skutečně dlužné částky, nikoliv z částky vyčíslené fakturou bez ohledu na to, že její podstatná část byla zaplacena ve lhůtě splatnosti. X NS 23 Cdo 1462/2008 – základem pro výpočet výše úroků z prodlení nemusí být pouze výše částky, s jejímž splacením je dlužník v prodlení, ale i jiná částka, jak tomu bylo v daném případě. Nepřiměřenost sjednané výše by se posuzovala zda není v rozporu s dobrými mravy 21 Pozor na konstrukci sazby z plněné části povinnosti NS 32 Odo 1085/2006 sml ujednání v případě pozdní úhrady fa zaplat´SP ve výši 0,1% za každý den prodlení Dovolací soud za použití výkladových pravidel dospěl k závěru, že základem pro výpočet SP je fakturovaná částka a v případě zaplacení části fakturované částky je základem tato část. X NS 32Odo 2887/2007 stejná formulace Výklad k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila. 22 Určitost ujednání o SP NS 23 Cdo 4281/2011 Smyslem a účelem SP je zajištění splnění povinností, jež jsou obsahem závazků. Nezbytnou součástí ujednání o SP je zcela přesné a určité označení povinností, při jejímž nesplnění vznikne právo na SP. Není-li určena konkrétní povinnost zajištěná SP, nelze tak posoudit její přiměřenost k porušení dané povinnosti, neboť rozhodná je doba sjednání dohody o SP, a nikoliv až následně při porušení konkrétní povinnosti. Z tohoto důvodu sjednání výše SP při porušení jakékoliv smluvní povinnosti je neurčité a tudíž neplatné podle § 37 obč. zák. 23 Určitost ujednání o SP NS 2 Odon 90/1997 –Má-li se SP podle ujednání stran vztahovat na „hrubé porušení smluvního vztahu“ nelze z těchto slov bez dalšího vyvodit, které konkrétní povinnosti ze smluvního vztahu, popřípadě jejich určitý soubor, mají být zajištěny SP. Ujednání je neplatné pro neurčitost. NS 32 Cdo 493/2011 –Dohodly-li se účastníce v souzené věci ve smlouvě o výhradním zprostředkování, že SP se bude vztahovat na „porušení jakéhokoliv závazku zájemce vyplývajícího mu ze smlouvy“, nezanechává takto vyjádřený projev vůle žádné nejasnosti. Požadavek určitosti vymezením zajišťované povinnosti je naplněn i v situaci, je-li SP sjednána pro případ porušení povinností tvořících ucelený a identifikovatelný soubor, aniž by bylo případné porušení jednotlivých povinností ve smlouvě konkretizováno. 24 Určitost SP NS 32 Cdo 355/2010 Otázku, zda lez sjednané penále vykládat jako SP či smluvní úroky z prodlení, nelze řešit judikatorně jednou provždy a pro všechny případy, neboť okolnosti rozhodné pro výklad projevu vůle se v jednotlivých případech odlišují. NS 32 Cdo 2926/2007 Nazvali-li účastníci zajišťující institut v podobě smluvní penále, které obch. zák. nezná, je namístě smluvní ujednání posoudit tak, že se projev vůle vyloží podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev určen znám nebo ji musel být znám – výkladová pravidla - zde jako SP 25 SP vázaná na vydání kolaudačního rozhodnutí NS 33 Odo 128/2006 Ujednání o SP je neplatné, jestliže SP byla sjednána pro pro případ, že nebude vydáno kolaudační rozhodnutí, přičemž žalované (zhotoviteli) taková povinnost vzniknou ze smlouvy o dílo nemohla. Kolaudační rozhodnutí je správním aktem a jeho vydání nelze ztotožňovat, příp. zaměňovat se závazkem provést rekonstrukci nemovitosti. 26 SP – ujednání o propadnutí rezervačního poplatku NS 33 Odo 744/2006 Ujednání „o složení zálohy na rezervační poplatek na (budoucí) převod členských práv a povinností spojených s nájmem družstevního bytu!, že v případě, že ze strany nabyvatele nedojde k realizaci převodu, bude celá výše zálohy na rezervační poplatek započtena ve prospěch zajišťovatele jako náhrada škody a ušlého zisku, je ujednáním o SP. 27 Vázání SP na odstoupení od smlouvy Nejvyšší soud v ustálené rozhodovací praxi vycházel ze závěru: NS 33 Cdo 4025/2011 –Jestliže podle smluvního ujednání v okamžiku porušení smluvní povinnosti ještě nevzniklo, nýbrž toto právo bylo kumulativně spojeno až s následným odstoupením od smlouvy (byť pro porušení povinností druhé smluví strany), je takové ujednání o SP absolutně neplatné pro rozpor se zákonem. Totéž u vypovězení smlouvy (NS 32 Cdo 4469/2010, 33 Odo 111/2004, ÚS sp. zn. IV ÚS 276/1999) 3 Cdon 1398/96 -§ 544 odst. 1 obč. zák je kogentní povahy. Odstoupení od smlouvy není porušením smluvní povinnosti, nýbrž výkon práva. NS 23 Cdo 2575/2010- SP lze sjednat vždy jako nepodmíněnou ; nelze kumulativně…….. 28 Vázání SP na odstoupení od smlouvy Podle důvodové zprávy a čl. Ivan Barabáš, Jakub Dohnal… to možné je. ? V posuzovaném případě lze s výkladu projevu vůle účastníků dovodit +princip autonomie vůle § 2 odst. 3 obč. zák., + čl. 2 odst. 4 Ústavy, čl. 1 odst. 3 Listiny, co není zakázáno je dovoleno,že v případě porušení povinnosti zaplatí dlužník SP za předpokladu, že si, což je možné, strany sjednaly zánik zajištěné povinnosti, a to na základě odstoupení od smlouvy věřitelem. Pouze za tohoto předpokladu má věřitel právo na zaplacení SP. Nyní § 1968 – odstupné je dispozitivní ustanovení - tudíž je možné sjednat obrácené odstupné – v případě odstoupení věřitele zaplatí dlužník sjednanou částku, nebo jako ujednání nepojmenované smluvní klauzule. Judikatura neodůvodněný zásah veřejné moci do soukromého života 29 Strany smluvního ujednání o SP Prvorepubliková literatura: Též ve prospěch třetího – oprávněná je 3 osoba Též za třetího – nepravá SP X NS 33 Cdo 498/2009 – Smluvní pokutu mohou sjednat pouze osoby v postavení věřitel –dlužník hlavního závazkového vztahu.V posuzovaném případě se jednalo o SP ve prospěch třetího Shodně NS 32 Odo 266/2003 x Obráceně NS 25 Odo 186/2000- rozhodnutí má formu usnesení – SP lze sjednat i s třetí osobou jako dlužníkem SP 30 Objektivní (absolutní) povaha SP Platí obecné pravidlo: vznik povinnost uhradit SP bez ohledu na zavinění, tj. bez ohledu na okolnosti a příčiny, které vedly k porušení povinnosti. Stejně tak nemají vliv na vznik povinnosti uhradit SP objektivní a nepředvídatelné překážky (liberační důvody). Dispozitiv. práv. úprava 31 Důsledky SP Zaplacení SP nemá vliv na trvání hlavního závazku, resp. povinnosti splnit utvrzený dluh. K původnímu dluhu přistoupil přistupuje další dluh na SP- § 2049 je dispozitivní. x Toto ujednání je třeba odlišovat od ujednání o odstupném, které lze sjednat podle § 1992 a které je důvodem zániku závazku bez porušení povinnosti. Proto zanikne i hlavní závazek zaplacením sjednaného odstupného, aniž by došlo k porušení SP zajištěných povinností, nárok na SP nevznikne. 32 4) Snížení (moderace) SP soudem § 2051 – Soud může nepřiměřeně vysokou SP na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se vztahuje SP. K náhradě škody vzniklé později, je poškozený oprávněn do výše SP. NS 32 Odo 1007/2006 , NS 23 Cdo 3789/ po zániku práva na zaplacení SP nemůže soud rozhodnout o jejím snížení podle § 301 obch. zák. To obecně platí i pro případ, kdy SP zanikne započtením (jednostranným). Možnost soudu moderovat výši SP tak zanikla, aniž by mohl ten, kdo je povinen zaplatit SP toto ovlivnit. Ve výjimečných případech by mohly okolnosti případu vyvolat otázku, zda věřitel ze SP nezneužil tento institut, zda jej nevyužil, aby zmařil možnost dlužníka domáhat se snížení zjevně nepřiměřené výše SP- naplnění skutkové podstaty – zjevné zneužití subjektivního práva § 8. Resp. postup podle § 586, který umožňuje osobě povinné namítnout neplatnost započtení, lze-li prokázat, že toto práv. jednání oprávněného se příčí dobrým mravům 33 Moderace SP Rozhodnutí soudu o snížení SP má konstitutivní charakter, neboť v jeho důsledku nárok věřitele na SP v rozsahu snížení zaniká. ( NS 32 Odo 1007/2006) Ustanovení je kogentní. Rozhodnutí o tom, zda SP je nepřiměřená, je věcí volného uvážení soudu založeného na posuzování konkrétního případu.Soud bude vycházet s funkce SP a účelu moder. práva. NS 33 Odo 236/2005 – Přiměřenost sjednané výše SP je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnuty a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba vzít výši zajištěné částky. (vzájemný poměr). 34 Moderace NS 29 Odo 1105/2003 – Uplatnění moderačního práva není závislé jen na mechanickém posouzení výše SP. Určující význam mají vždy důvody, které ke sjednání SP vedly a okolnosti, které ujednání provázely. Dluhy pro některé smluvní strany nevýznamné mohou být jinými smluvními partnery považovány za důležité, stejně tak sjednaná různá výše SP může být posuzována odlišně různými sml.partnery. Není proto rozhodné výše SP ve vztahu k jiným obchodním vztahům, nýbrž a jedině ve vztahu k okolnostem konkrétního případu – NS 23 Cdo 485/2009 Dodnes nesprávný mýtus i v judikatuře NS, že nejvyšší sjednaná SP je maximálně 0,5% z dlužné částky (Např. NS 33 Cdo 810/2006, 29 Cdo 1583/2000, NS 33 Odo 447/2005).Obráceně NS dovodil, že SP není nepřiměřeně vysoká ve výši 1% denně z dlužné částky (21 Cdo 4956/2007, 28 Cdo 3113/2007) Naopak 29 Cdo 3667/2010 konstatoval v souvislosti s konkrétními okolnostmi 0,1% denně SP za nepřiměřeně vysokou. 35 Moderace Úvahy o nepřiměřenosti SP se mohou logicky upínat pouze k okolnostem, které byly dány v okamžiku sjednání SP. Nepřiměřenost nelze zkoumat prizmatem skutečností, které nastaly až poté, co byla SP sjednána. Není proto rozhodující z jakého důvodu byl dlužník v prodlení s plněním utvrzeného dluhu, popř.nejsou rozhodující okolnosti či skutečnosti ovlivňující dobu trvání prodlení. Tím není dotčena možnost nepřiznat právo na zaplacení SP z důvodu, že by to bylo v rozporu s dobrými mravy. NS 23 Cdo 2192/2009 36 Moderace SP soudem NS 31 Cdo 2707/ Nepřiměřeně vysoká SP nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat neplatnost příslušného ujednání o SP z důvodu porušení dobrých mravů, nýbrž může být pouze důvodem toliko k použití moderačního práva soudem. Na druhou stranu nelze vyloučit, aby bylo ujednání o SP posouzeno jako rozporné s dobrými mravy v případě, že by zde byly okolnosti, za kterých byla SP sjednána, v rozporu s DM. Např. nepřiměřeně sjednanou nízkou SP. NS 29 Cdo 1734/2012 –Moderovat lze pouze výslednou částku SP, nikoli vlastní způsob jejího určení (např. procentuální sazbu určující SP) 37 Moderace NS 32 Cdo 2926/2007 – Na nepřiměřenost SP nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou „denní sazbu“. NS 23 Cdo 1728/2010 – Není správné, pokud zásada smluví volnosti je podřízena zásadě rovnosti smluv. stran, jejímž projevem by měla být i vyváženost smlouvy, jde-li o práva a povinnosti stran. Při úvaze o rozsahu snížení SP na polovinu nelze vyjít jen z nerovného postavení účastníků ohledně SP, která byla podle soudu sjednána v daném obchodním styku pouze ve prospěch žalované. 38 Moderace NS 29 Cdo 2869/2011 Jeví-li se s ohledem na všechny okolnosti pohledávka na zaplacení smluvní pokuty jako oprávněná, nejedná likvidátor společnosti s ručením omezeným zpravidla v rozporu s požadavkem péče řádného hospodáře, rozhodne-li se ji dobrovolně zaplatit, a nepodstupuje –li riziko, že soud k moderaci smluvní pokuty v případném soudním sporu nepřistoupí. 39 Výkon práva na zaplacení SP v rozporu s poctivým obch. stykem NS 23 Cdo 3888/2012 Požadavek objednatele, aby zhotovitel plnil řádně, včetně uspokojení práva objednatele z odpovědnosti za vady, která nebrání užívání díla (odlišná tloušťka dlažby), není v rozporu se zásadami poctivého obch. styku. Jestliže doje ke včasnému a řádnému uplatnění práva z odpovědnosti za vady objednatelem (sleva z ceny díla) a zhotovitel neuspokojí požadavek objednatele, který není v rozporu se zásadami poctivého obchod. styku, pak objednateli vzniká nárok na zaplacení sjednané SP za porušení povinnosti zhotovitele dokončit řádně dílo ve sjednaném termínu. 40 Výkon práva na zaplacení SP v rozporu s poctivým obch. stykem NS 29 Odo 1204/2006 –Výkon práva, jímž je uplatněna SP, kterou mělo být sankcionováno to, že na dlužníka bude do určité doby podán návrh na prohlášení konkursu, je v rozporu s dobrými mravy, jestliže návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka v této době podal věřitel, který uplatňuje smluvní pokutu. 41 Ust. o SP se použijí na pokutu stanovenou pro porušení sml Ust.o SP se použijí na pokutu stanovenou pro porušení sml. povinnosti zákonem Ustanovení se vztahuje na pokutu (například „přirážku“), kterou nesjednávají strany ve smlouvě, ale kterou pro porušení smluvní povinnosti stanoví zákon. Předpokladem vzniku práva na zaplacení penále je smlouva. Penále ve výši 10% ceny zájezdu stanoví např. § 2535 odst. 1 jako důsledek zrušení zájezdu pořadatelem ve lhůtě kratší než 20 dnů před jeho zahájením. § 2o50 odchylně práva zákazníka na penále a na náhradu škody – liberační důvody. Možnost moderace soudem Dále zák. 266/1994 Sb., o drahách ;§ 37 42 II. Uznání dluhu § Věřitel si vylepšuje svoji pozici, zejména pro případ vymáhání právní cestou. Posílení procesní pozice věřitele ve sporu. Jde o dispozici v právním poměru, na zavazovací důvod. Uznání je právem dlužníka. Dlužník může svůj dluh uznat: (v plné výši nebo částečně) - a) výslovně b) konkludentně NS 29 Odo 522/2001 uznat lze pouze dluh ve smyslu nároku věřitele, nikoliv např. podmínku, či lhůtu k jeho splnění NS 32 Odo 228/2003-Je třeba odlišovat uznání dluhu od vlastního dluhu ze smluvy – písemný příslib dlužníka vrátit v určitém termínu zapůjčené peníze – závazek ze smlouvy o zápůjčce. 43 A) Prohlášení o uznání dluhu Jednostranné právní jednání dlužníka v písemné formě adresované věřiteli, jímž činí výslovné uznávací prohlášení směřující k potvrzení existence dluhu, včetně jeho důvodu a výše. Náležitosti prohlášení Musí být zřejmé (objektivně zjistitelné): kdo a vůči komu směřuje (označení dlužníka a věřitele), jaký peněžitý či nepeněžitý dluh dlužník uznává a jaká je jeho výše a důvod. (obligatorně kauzální jednání). 44 Identifikace dluhu NS 23 Cdo 16/2010 –Uznání dluhu musí být učiněno bez jakýchkoliv výhrad. Proto též návrh plnění dlužníka, který je podmíněn jednáním ze se strany věřitele, není možné za uznání dluhu považovat. NS 32 Odo 1251/2006, 29 Cdo 1975/2010 – Závěr, že byl uznán určitý závazek musí mít podklad v písemném prohlášení, nelze jej dovozovat z toho, že účastníkům muselo být známo, jaký závazek dlužník uznává. NS 32 Odo 376/2003 – Uznává-li dlužník více dluhů, musí nepochybně určit, které jednotlivé dluhy (výše, důvod) uznává. 45 Identifikace dluhu NS 32 Cdo 3851/2007 – Uznávaný dluh nesmí být zaměnitelný s jiným. Právní důvod (a jeho výše) nemusí být identifikován přímo v uznávacím projevu; postačí, bude-li zřejmé, který dluh je dlužníkem utvrzován. Např. odkazem na listinu, fakturu, objednávku, ve které je právní důvod dluhu určen. Rovněž odkaze, na žalobní návrh či upomínku Listiny, na něž je odkazováno, však musí být vzájemně bezrozporné. 46 Identifikace dluhu NS 32 Cdo 3275/ Závěr o uznání dluhu musí mít podklad v písemném prohlášení dlužníka, v jeho projevu vůle; pouhé odsouhlasení údajů obsažených ve faktuře (bez nějakého dalšího případného textu, z něhož by bylo možno dovodit vyjádření vůle dlužníka směřující k uznání dluhu) nelze vykládat jako projev vůle, jímž dlužník svůj dluh uznává. Listina dlužníka obsahující pouze seznam faktur, zaslaná věřiteli jako informace o tom, že dlužník má ve svém účetnictví evidovány dluhy vůči věřiteli, není uznáním dluhu. NS 32 Odo 1248/2005 – Zaslání dopisu o inventarizaci pohledávek bez připojení dalšího textu tudíž nelze za UD s účinky stanovenými zák. považovat- 47 Uznání ve vztahu k započtení NS 23 Cdo 3549/2007 – právní úkon směřující k započtení, který se následně ukázal jako neplatný, není bez dalšího projevu uznání závazku. Projev vůle směřoval k zániku závazku, nikoliv k utvrzení dluhu. Shodně 23 Cdo 3552/2009 Závěr vyvolal diskusi. Nyní právní jednání § 545 by mohl obstát závěr, že v jednostranném prohlášení dlužníka k započtení svého dluhu na pohledávku věřitele resp. dohoda stran ke vzájemnému započtení pohledávek, my mohla v případě neúspěšného započtení (nedostatek formy, vzájemnost atd.) být kvalifikovaná alespoň jako uznání dluhu. 48 Uznání ve vztahu k započtení NS 32 Odo 901/ dohodu o započtení lze označit jako splácení pohledávky vzájemným zaúčtováním, a je možno ji považovat za určitý projev vůle dlužníka, z něhož lze nepřímo dovodit UD. Žalovaná započtením „částečně plnila“. 49 Nepřípustnost UD Podle § 2878 se nepřihlíží k UD odpovídajícího pohledávce ze sázky nebo ze zápůjčky či úvěru poskytnutých vědomě k sázce, kterou nelze vymáhat. § 1864 uzavře-li spotřebitel smlouvu (§ 1852) – dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby), kterou nabývá za úplatu právo užívat ubytovací zařízení s noclehem na více než jeden časový úsek nebo právo na výhodo spojenou s ubytováním, popř. včetně dopravy nebo jiných služeb; pokud je taková smlouva uzavřena na období delší než jeden rok, nebo účastenství ve výměnném systému spojené s právem na plnění podle této smlouvy za poskytnutí možnosti jiné osobě využít svá obdobná práva z této smlouvy, pak UD v době, kdy spotřebiteli běží lhůta pro odstoupení od takové smlouvy, je neplatné. 50 Forma UD, doručení věřiteli Zákon vyžaduje písemnou formu (kogentní úprava)- důsledky nedodržení – neplatnost, ledaže strany vadu dodatečně zhojí (§ 582) Nedodržení náležité formy bude přitom způsobovat toliko relativní neplatnost. NS 29 ODO 1297/2004, 23 Cdo 4603/2009 –UD jednostranný práv. úkon, který nevyžaduje jiné jednání (součinnost) ze strany věřitele. UD nebrání to projevit v rámci smlouvy nebo vícestranného smluvního ujednání. NS 23 Cdo 63/2012 – Písemný projev UD musí být doručen do dispoziční sféry věřitele. Účinky UD nicméně nemohou nastat případným (samotným) zařazením do vlastní účetní evidence. V opačném případě by by mohla za UD pokládán např. obsah obchod. korespondence, kterou dlužník vedl s odlišnou osobou od věřitele uznaného dluhu, nebo písemně zaznamenaný obsah dlužníkovy porady s jeho advokátem o způsobu vedení sporu s takovým věřitelem. Na adresnost dluhu navazuje § 1952 odst. 1 zakládající povinnost věřitele vrátit prohlášení o UD v případě splnění utvrzeného dluhu. X NS 29 Odo 1297/2004 51 Uznání neexistujícího dluhu Neexistence uznávaného dluhu nečiní UD neplatným, neboť v důsledku vyvratitelné práv. domněnky spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu na dlužníku, což by v opačném případě nedávalo smysl. (NS 29 Odo 341/2001, NS 32 Odo 453/2004, NS 29 Odo 953/2004) X Obráceně – s prohlášením UD neexistujícího dluhu nelze spojovat účinky UD. (NS 29 Odo 910/2003, NS 33 Cdo 1171/2000, 29 Cdo 1584/2000 Vážný 5642/26-Uznání nedovoleného, zakázaného, a proto od počátku neplatného závazku nemá právního účinku. Nelze uznat nesplatný dluh, neboť ještě nepočala běžet promlčecí lhůta x nebo nová lhůta běží od splatnosti pohledávky + vyvratitelná práv. domněnka 52 Uznání dluhu v SJM Uzná-li jeden z manželů společný dluh (součástí SJM) a lze-li to považovat za běžnou záležitost UD má účinky vůči oběma NS R 47/84 –uznání dluhu, který vznikl jako nedoplatek z nezaplacení úhrady opětujících se plateb souvisejících s užíváním společného bytu v nevelké výši, je třeba považovat za běžnou záležitost týkající se tohoto užívání; právní úkon uznání takového dluhu jedním z manželů je platný a zavazuje oba manžele. 53 UN jedním společně zavázaným dlužníkem NS 23 Cdo 3024/2010 – v případě, že jde o dluh solidární nebo dílčí, vztahují se právní účinky tohoto UD pouze na dlužníka, který dluh uznal. V případě tzv. nedílných dluhů, by UD založilo účinky vůči všem spoludlužníkům. 54 UD ve vztahu k úrokům NS 32 Cdo 2421/2009 – UD nedochází automaticky též k uznání příslušenství. Dlužník nepochybně může uznat jen část jistiny, část úroků z prodlení, jen jistinu, jen příslušenství, aniž by zároveň musela být určena jistina. NS 29 Odo 1663/2006 – Úroky z prodlení jsou příslušenstvím dluhu, neznamená to, že jsou neoddělitelně spjaty s dluhem. Jsou samostatným hmotněprávním nárokem, samostatně uplatnitelným a disponovatelným, ve vztahu k pohledávce jsou nárokem akcesorický. 55 UD - ručení Vůči ručiteli je UD dlužníkem účinné, jen vysloví-li ručitel s tímto uznáním souhlas. 56 UD - zástavní právo NS 29 Cdo 1053/2009 důsledky UD ve vztahu k ostatním institutům zajišťující utvrzený dluh obč. zák. neupravuje. Je třeba i v případě zástavního práva dospět k závěru, že uzná-li osobní dlužník vůči svému věřiteli co do důvodu a výše již promlčený dluh, nemá to bez dalšího za následek uznání promlčeného zástavního práva, které pohledávku věřitele zajišťuje. 57 Důsledky UD Vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Vazba na procesní ustanovení § 133 o.s.ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí práv. domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost byla považována za prokázanou. (NS 32 Cdo 170/2010) 58 Důsledky UD NS 29 Odo 341/2001, 33 Odo 1028/2004 Vyvratitelnou práv. domněnku o tom, že dluh v době uznaní trval, nelze vyvracet pouhým negativním tvrzením dlužníka o neexistenci dluhu. Věřitel nemusí dokazovat ani vznik dluhu, ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, předložit důkaz, že dluh vůbec nevznikl, nebo, že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. 59 Důsledky UD Přechod důkazního břemene není absolutní. NS 23 Cdo 1722/2006 – Zpochybňuje-li dlužník pravost podpisu na písemném UD, tj., že výstavce listinu nepodepsal ani nevystavil; tato námitka vede k tomu, aby pravost listiny byla dokazována; břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně pravosti listiny přitom zásadně spočívá na účastníkovi, který ze skutečností v listině uvedených vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky. Přechod důkazního břemene na dlužníka se nevztahuje na námitku nepravosti podpisu na listině, která měla uznání dluhu založit. Tím nejsou automaticky vyloučena ustanovení o soukromých listinách (§ 565) 60 Pravost soukromé listiny 22 Cdo 617/99 U soukromých listin je třeba rozeznávat jejich pravost (tedy, že soukromá listina listina pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel) a správnost (pravdivost). Unese-li ten, kdo z této listiny vyvozuje sobě příznivé následky, tj. je-li listina pravá, nese důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti (že jednající osoba projevila vůli v listině vyjádřenou) ) ten, kdo pravdivost popírá. (33 Odo 988/2004) x veřejné listiny - § 134 o.s.ř.- Listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal a není-li prokázán opak, i pravdivosti toho, co je v nich osvědčeno nyní § 61 Soukromá listina § 565 Je na každém, kdo se dovolává soukr.listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici, nebo proti tomu, kdy nabyl jmění při přeměně práv. osoby, jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. ? Neunese-li ten, kdo se soukr. listiny dovolá,u zjevně podepsané listiny, tedy kdy je nesporný, resp. prokázaný, podpis, bude-li podpis byť jen formálně popřen nebude listina zjevně podepsána a nenastane domněnka uznání. Nebude-li u zjevně podepsané soukromé listiny prokázán opak ohledně správnosti – má se za to, že je správná. 62 Uznání nároku v soudním řízení UD jako hmotněprávní jednání adresované věřiteli je třeba Odlišovat od UD jako procesní jednání žalovaného podle § 153a odst. 1 o.s.ř., které je adresováno soudu a pro něž se nevyžaduje splnění náležitostí podle § žalovaný může v průběhu soudního řízení uznat nárok nebo nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován. Soud rozhodne rozsudkem pro uznání. NS 29 Odo 522/2001 – Došlo-li ze strany žalovaného k uznání nároku za podmínek § 153a o.s.ř., je z hlediska vydání rozsudku podle takového uznání nerozhodné, zda uznávací prohlášení má též náležitosti a účinky uznání dluhu podle hmotného práva. 63 UD a promlčení § 639 Uzná-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo. Pokud však dlužník v uznání určil i dobu, do které splní, běží nová desetiletá promlčecí lhůta od posledního dne dlužníkem určené doby. NS R 32/79 Jestliže dlužník v UD rozložil plnění na jednotlivé dílčí plnění(splátky) platí 10 letá PL i pro tato dílčí plnění a počíná běžet ode dne dospělosti každého dílčího plnění. Dospěje-li přitom nesplněním jedné splátky celý dluh, počne PL běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění ( §641) 64 UD a promlčení § 642 –pokud byl dluh uznán, neplatí 10 letá PL pro úroky a opětující plnění, která dospěla po UD. Písemným prohlášením lze uznat i promlčený dluh. Dluh lze uznat s účinky běhu nové PL i opakovaně, aniž by byla celková délka PL omezena. 65 Běh promlčecí doby od uznání NS 29 Odo 1297/2004 – R 10/2007 Počátek promlčecí promlčecí lhůty stejně jako domněnka existence dluhu se vztahuje ke dni vyhotovení uznání dluhu bez ohledu na to, že se uznání nedostalo v den jeho vyhotovení do sféry věřitele. Odmítnutí závěru, že uznání závazku (§ 407 obch. zák.) se stává perfektním doručením do dispozice věřitele.(shodně Komentář Obč.zák.:Švestka.. C.H. Beck 2008, k § 110, NS 29 Odo 1695/2005, 26 Cdo 1246/2006 a další 66 Běh promlčecí doby od uznání Odůvodnění: odkaz na dikci zákona § 323 a 407 obch. s odůvodněním, že není žádný rozumný důvod k odlišnému výkladu s ohledem na ustálenou právní teorii a soudní praxi (neuvádí jakou) - odkaz na Eliašův komnetář k Obch. zák. Linde 2004 a Roučkův komentář Vážný správně 10369, nikoliv 10639, který zdůvodnění tohoto závěru neobsahuje.(….. „uznání se musí stát vůči oprávněnému věřiteli nebo jeho zástupci. Stalo-li se proti jednateli bez příkazu, je třeba, aby zastoupený schválil dodatečně jednatelství bez příkazu.“); Komentář Eliáš: „Obdrží-li věřitel v praxi používané písemné prohlášení označené jako dobropis, stejně jako prohlášení navrhující nový (dodatečný) termín splnění, lze toto prohlášení považovat vzhledem k jeho obsahu za písemné uznání závazku za předpokladu že z obsahu tohoto prohlášení nebo z odkazu na fakturu, vyúčtování, upomínku apod. bude zřejmé, jaký určitý závazek se uznává. 67 Běh promlčecí doby od uznání Právní teorie i praxe cit. Komentář Švestka … NS 33 Odo 507/2001, 33 Odo 779/ Cdo 2425/2002 výslovně prohlašují, že uznání je jednostranným právním úkonem dlužníka adresovaným věřiteli. § 45 Obč. zák. projev působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde. Tudíž se jeví legitimní právní závěr, že uznání se stává perfektním jeho doručením do sféry jeho adresáta. Tímto závěrem může dlužník spekulativně využít důvěry, velkorysosti, či naivity nebo liknavosti věřitele a na poslední chvíli předloží antedatované uznání. 68 2) UD faktickým jednáním a) placením úroků b) částečným plněním, peněžitý dluh i nepeněžitý dluhu Lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Takto lze uznat pouze nepromlčená pohledávka. Nevyvratitelná domněnka Účinky UD u peněžitého dluhu : připsáním na účet věřitele, nebo předáním peněz věřiteli. NS 23 Cdo 3182/2010- zaplatil-li dlužník část kupní ceny, aniž vznesl námitku nedodání zboží, jeho kvality, množství či ceny, lze z takových okolností dovodit, že U i ve zbytku D. 69 Částečné plnění Nelze vyloučit možnost, že PL bude dále prodloužena tím, že uznaný závazek bude splněn jen částečně, popřípadě z něj budou zaplaceny úroky. Pak pozdějším uznáním běží nová PL, resp. uplatní se ta promlčecí lhůta, která skončí později – 10letá. NS 32 Odo 956/2004 –Za částečné plnění nelze považovat situaci, kdy dlužník uhradil faktury za práce provedené v určitém období, neuhradil však již jiné faktury, které věřitel vystavil za práce provedené v jiném období. V daném případě nejde o UD. 70 Částečné plnění NS 32 Cdo 1008/ 2009 – Zákon splňuje účinky UD pouze s plnění částečným, nikoli dílčím. O plnění částečné jde tehdy, jestliže dlužník poskytne věřiteli na plnění svého dluhu pouze část předmětu plnění (např. nezaplatí celou fakturovanou částku, nýbrž pouze část), aniž z dohody stran, právního předpisu nebo z rozhodnutí soudu (či jiného stát. orgánu) rozdělení na takové části vyplývalo. O dílčí plnění jde v případě, že závazek je podle dohody stran, zákona nebo z rozhodnutí soudu rozdělen na několik relativně samostatných částí, zřetelně oddělených plnění, která samostatně (většinou postupně) dospívají (např. plnění dluhu sjednané ve splátkách. 71 Částečné plnění NS 23 Cdo 1236/2005 – uplatnil-li dlužník vůči části pohledávky námitky a později zaplatil pouze část této pohledávky, nelze jen proto, že po zaplacení části pohledávky neopakoval tyto námitky, dovozovat, že zaplacením části pohledávky došlo k uznání zbytku dluhu konkludentním způsobem. NS 29 Cdo 749/2007 – v obou případech konkludentního UD jde o právní jednání dlužníka, a nikoli jiné osoby (věřitele); „inkaso“částky z účtu dlužníka věřitelem na úhradu úroků z pohledávky ze smlouvy nelze považovat za projev vůle dlužníka platit úroky a nelze jej považovat za UD. 72 Částečné plnění NS 23 cdo 405/2013 – podle § 3030 vyložil soud ust. o uznání dluhu částečným plněním ve smyslu § 2 a 6 tak, že UD je plní-li osoba bez dalšího částečně svůj dluh, je jejím úmyslem plnit na existující dluh, jestliže výslovně neuvede, že částečným plnění dluh plně neuznává. Naopak věřitel, na jehož pohledávku bylo plněno, je s ohledem na zásadu poctivosti formulovanou v § 6 oprávněn očekávat, že dlužník, bez dalšího plní na existující dluh částečným plněním, a to i prostřednictvím třetí osoby se souhlasem a podle pokynů dlužníka, dluh vůči němu uznává. UD je i právní jednání třetí osoby, která plnila částečně za žalovaného s jeho souhlasem a podle jeho pokynů dluh věřiteli a žalovaný nijak nedal najevo, že ve zbývajícím rozsahu pohledávku zpochybňuje. Stáhnout ppt "Utvrzení dluhu NOZ rozlišuje zajištění dluhu ( zástavou, ručením, bankovní zárukou, zajišťovacím převodem a dohodou o srážkách ze mzdy, zadržovací právo)"

http://kureckareality.cz/en/o-spolecnosti.aspx

O firmě | Kurečka reality realizujeme prodej nemovitostí včetně jejich výkupů zdarma zprostředkujeme hypotéční servis kupujícím spolupracujeme se zkušenými a odpovědnými finančními poradci využíváme naše dlouhodobé zkušenosti z realitního trhu zajistíme zpracování PENB ( průkaz energetické náročnosti budovy) zodpovědně se věnujeme prodávajícím i kupujícím klienti po celé ČR i v zahraničí využívají náš plný servis při prodeji jejich nemovitostí poskytujeme reference z našich prodejů nemovitostí v daném regionu zajišťujeme nejlepší pozice při prodejích na inzertních serverech využíváme advokátní a notářskou úschovu kupní ceny ve spolupráci s Realitními fondy vykupujeme nemovitosti či poskytujeme zálohy na kupní cenu poskytujeme odměnu tipařům, kteří nás upozorní na plánovaný prodej nemovitostí GDPR – ochrana osobních údajů při realitní činnosti zprostředkovatele Účel tohoto dokumentu a co se v něm dozvíte Účelem tohoto dokumentu je zákonné naplnění obsahu Nařízení (EU) 2016/679 a seznámit Vás, jako subjektem údajů s Vašimi právy a současně Vás informovat srozumitelnou formou o tom, jak budeme s Vašimi osobními údaji nakládat a jak budeme chránit Vaše soukromí. Tento dokument obsahuje informace týkající se ochrany osobních údajů poskytnutých návštěvníky webových stránek www.kureckareality.cz, našimi klienty i potencionálními zájemci o naše služby a produkty. Rádi bychom Vás informovali, že již nyní se naše postupy při zpracování osobních údajů řídí zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů s tím, že nakládání s osobními údaji přizpůsobujeme dle Nařízení (EU) 2016/679, tj. obecnému nařízení o ochraně osobních údajů (obecně známé pod zkratkou GDPR). Správce osobních údajů - kdo je správce a jakým způsobem nás lze kontaktovat Ing. Zdeněk Kurečka se sídlem Nádražní 383/5, 793 95 Město Albrechtice, IČ: 46141049 (dále jen „Správce“), kontaktní e-mail: [email protected], kontaktní telefon: +420 724 213 037, webové stránky: www.kureckareality.cz Shora uvedený správce prohlašuje, že nesbírá žádné citlivé údaje o klientech nad rámec běžného obchodního vztahu, žádné údaje nepředává třetím osobám za účelem marketingových aktivit, nevyužívá údaje k zasílání vlastních obchodních aktivit vyjma výslovně vyžádaných klientem, nesbírá IP adresy návštěvníků a cookies z našich webových stránek jsou využity pouze pro obecnou statistiku návštěvnosti. Správce dále sděluje, že u veškerých poskytnutých údajů předpokládá jejich aktuálnost a shodu se skutečností, kterou není oprávněn si vyjma zákonného zmocnění ověřovat, přičemž v případě jakékoliv podstatné změny nás o této změně budete bez zbytečného prodlení informovat, abychom mohli poskytnuté údaje aktualizovat, bude-li to nezbytné. Zpracováváme údaje, které nám sami poskytnete. V konkrétních případech může jít zejména o poskytnutí údajů při přípravě smluv a souvisejících dokumentů a v souvislosti s realizací smluv (tj. zejména v souvislosti se zprostředkováním koupě nebo prodeje nemovitých věcí a družstevních podílů v bytových družstvech, zprostředkování pronájmu či podnájmu), při osobním kontaktu (včetně údajů předených při prohlídkách nemovitostí), telefonicky, písemně, e-mailem, z vizitek nebo jinými komunikačními prostředky (sms zprávy, zprávy v aplikacích typu Facebook, Twitter, Viber, Messenger) a z veřejných rejstříků (např. obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, katastr nemovitostí, veřejný telefonní seznam aj.) Zpracováváme i údaje, které sami zveřejníte na internetu a zejména v soukromé inzerci. Na našich webových stránkách Vás nesledujeme, tudíž se do naší dispozice dostanou pouze ty Vaše osobní údaje, které nám výslovně sdělíte. Pokud pro zpracování některých osobních údajů pro konkrétní účely zpracování musíme mít váš souhlas, pak takové údaje k danému účelu zpracováváme jen s vaším souhlasem. Jméno, příjmení, titul, adresa, datum narození, rodné číslo, IČ, DIČ, číslo dokladu totožnosti (občanský průkaz, povolení k pobytu, pas), telefonní číslo, e-mail, cookies, informace o objednaných službách, informace o tom, jaké služby jsme vám poskytli, váš rodinný stav, údaje o nemovitých věcech, jejichž prodej vám zprostředkováváme (ve spojení s dalšími údaji). K čemu potřebujeme Vaše osobní údaje, po jakou dobu je zpracováváme a na základě jakého oprávnění? Údaje, které nám poskytujete, zpracováváme za tím účelem a dále používáme k tomu, abychom Vás mohli kontaktovat a poskytnout Vám informace, o které jste nás požádali. Dále abychom naplnili účel sjednané smlouvy a její plnění, abychom dostáli Našim i Vašim zákonným povinnostem či pro účely Našich oprávněných zájmů, případně zájmů třetích osob ·Zpracování osobních údajů za účelem uzavření smlouvy a plnění smluvních povinností Za účelem uzavření smlouvy a dodání Vámi objednaných služeb a vést včetně vedení související komunikace, zpracováváme tyto obvyklé osobní údaje: Jméno, příjmení, titul, adresa, datum narození, rodné číslo, IČ, DIČ, číslo dokladu totožnosti (občanský průkaz, povolení k pobytu, pas), telefonní číslo, e-mail, informace o objednaných službách, informace o tom, jaké služby jsme vám poskytli, váš rodinný stav, údaje o nemovitých věcech, jejichž prodej vám zprostředkováváme (ve spojení s dalšími údaji, jako je např. bankovní informace o výši zajištěného dluhu). Oprávněním pro zpracovávání těchto údajů je zajištění plnění smluvních povinností ze smlouvy uzavřené mezi námi. Takovou povinností může být například příprava kupní smlouvy na zprostředkovávanou nemovitost. Osobní údaje k tomuto účelu zpracováváme po dobu trvání smluvního vztahu mezi námi. Po skončení smluvního vztahu jsou pak některé údaje uchovávány pro účely plnění právních povinností nebo pro účely Našeho oprávněného zájmu nebo zájmu třetích osob (viz dále) ·Zpracování osobních údajů pro splnění povinností z účetních, daňových a dalších právních předpisů Zpracovatele osobních údajů vyjma „GDPR“ zavazují i další právní předpisy, zejména v oblasti účetnictví a daňového práva, zákona o archivnictví a povinností vyplývajících ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřením proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, které nám přikazují zpracovávat tyto údaje: ·Zpracování osobních údajů pro účely oprávněných zájmů našich nebo třetí osoby Oprávněným zájmem je ochrana a prokázání práv a právních nároků, zejména z uzavřených smluv. Pro tyto účely jsou uchovávány údaje nejen ze smluv, jejich dodatků a příloh, ale i údaje sdělené Vámi na základě naší vzájemné komunikace. Tyto údaje budeme zpracovávat jen po dobu zákonné lhůty pro promlčení jednotlivých vzájemných nároků. ·Zpracování osobních údajů na základě vašeho souhlasu V případě, že Nám udělíte svůj souhlas, budeme zpracovávat Vaše osobní údaje k zasílání nabídky našich realitních služeb. Váš souhlas budeme k tomuto zpracování potřebovat pouze v případě, že nejste našim klientem. Před tím, než nám váš souhlas udělíte, budeme vás informovat o tom, jakých údajů a k jakému konkrétnímu účelu zpracování se bude souhlas vztahovat. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat. Pokud však Vaše konkrétní osobní údaje zpracováváme současně i na základě jiného právního titulu, budeme pro tyto účely osobní údaje zpracovávat i po odvolání vašeho souhlasu, protože k takovým konkrétním účelům Váš souhlas nutný není. Kterým dalším osobám zpřístupníme Vaše údaje? Se zajištěním některých našich smluvních nebo zákonných povinností nám pomáhají další osoby, které jsou v pozici zpracovatelů. Zejména se jedná o spolupracující účetní, poskytovatele právních a poradenských služeb, zprostředkovatele úvěrů, poskytovatele datových úložišť a softwarových aplikací. S těmito zpracovateli máme uzavřeny individuální smlouvy, ve kterých je sjednáno plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů tak, aby byla zajištěna bezpečnost Vašich osobních údajů. Rádi bychom Vás ubezpečili, že jsme přijali vhodná technická a organizační opatření, abychom Vaše osobní údaje dostatečně chránili s ohledem na závažnost jejich zpracování. K Vašim osobním údajům, které jsme od Vás získali, nemá přístup žádná neoprávněná osoba a tyto nepředáváme bez Vašeho souhlasu dalším subjektům pro jejich další zpracování, s tou výjimkou, pokud takové předání vyžaduje zákon, nebo v případě ochrany Našich právních zájmů. Poučení - Informace o Vašich právech při ochraně osobních údajů V souvislosti se zpracováním Vašich osobních údajů Vám sdělujeme, jaká práva Vám svědčí a která můžete uplatnit: · Právo na přístup k osobním údajům - V souladu se čl. 12 „GDPR“ Vás na základě Vaší žádosti informujeme, zda zpracováváme vaše osobní údaje a pokud ano, pak Vám náleží přístup k těmto údajům a informacím o jejich zpracování (účel zpracování, kategorie osobních údajů, příjemce nebo kategorie příjemců, kterým byly nebo budou osobní údaje zpřístupněny, plánovaná doba, po kterou budou osobní údaje uloženy, veškeré dostupné informace o zdroji Vašich osobních údajů. My jako správci máme naopak právo za poskytnutí takové informace požadovat přiměřenou náhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace. · Právo na opravu osobních údajů - právo Vám zaručuje, abychom bez zbytečného odkladu opravili nesprávné či nepřesné osobní údaje, či na základě Vaší žádosti doplnili neúplné nebo chybné osobní údaje, a to na základě Vašeho dodatečného prohlášení. · Právo na výmaz osobních údajů (právo „být zapomenut“) – v případech stanovených zákonem nebo „GDPR“ máte právo požadovat, abychom bez zbytečného odkladu vymazali vaše osobní údaje (vyjma výjimek uvedených v čl. 17 „GDPR“, opravňujících zpracovatele výmaz neprovést). · Právo na omezení zpracování - v případech stanovených v čl. 18 „GDPR“ máte právo požadovat, abychom až na nezbytnou míru omezili zpracování vašich osobních údajů. · Právo vznést námitku – pokud Vaše osobní údaje zpracováváme pro účely oprávněných zájmů, máte právo vznést námitku proti takovému zpracování a pak nadále nebudeme údaje zpracovávat, pokud náš oprávněný zájem nebude převažovat nad vašimi zájmy nebo právy a svobodami. Nevyhovíme-li Vaší žádosti, či pokud se domníváte, že dochází k porušování vašich práv v oblasti ochrany osobních údajů, máte právo obrátit se na dozorový úřad, jímž je Úřad na ochranu osobních údajů. Bližší informace o úřadu i ochraně osobních údajů naleznete přímo na stránkách úřadu www.uoou.cz v Městě Albrechticích dne 24.května 2018 – ing. Zdeněk Kurečka – majitel firmy ve smyslu ust. § 1811 odst. 2 a § 1820 odst.1 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen jako "OZ") (dále jen jako "Poučení") realizované ze strany : ing. Zdeněk Kurečka IČO: 46141049 se sídlem: Nádražní 383/5, 793 95 Město Albrechtice tel.: +420 724 213 037, e-mail: [email protected], www.kureckareality.cz - Předmětem služby nabízené Zprostředkovatelem má být zprostředkování: prodeje nemovitých věcí, pronájmu nemovitých věcí, podnájmu nemovitých věcí, převodu členského podílu v bytovém družstvu třetí osobě - Předmět zprostředkování bude nabízen za cenu uvedenou ve Zprostředkovatelské smlouvě. - Zprostředkovatelská smlouva se uzavírá na dobu určitou (když tato bude sjednanou veZprostředkovatelské smlouvě) - s možností automatického prodloužení této (o původně sjednanou délku trvání této), pokud alespoňjedna ze smluvních stran ve lhůtě minimálně 5-ti dnů před koncem sjednané doby (byť prodloužené) trvání Zprostředkovatelské smlouvy nedoručí druhé smluvní straně doporučeným dopisem oznámení o tom, že trvá na ukončení Zprostředkovatelské smlouvy; - Cena služby (tj. Odměna) bude činit konkrétní – sjednané - procento či částka ze skutečné ceny (která bude uvedena ve zprostředkovávané smlouvě); k takto vypočtené Odměně bude vždy připočtená daň z přidané hodnoty (viz dále). V případě zprostředkování nájmu/podnájmu bude Odměna činit pevnou (paušální) částku uvedenou ve Zprostředkovatelské smlouvě. - Odměna bude vždy zatížena daní z přidané hodnoty (DPH) ve smyslu platné právní úpravy, přičemž stávající sazba DPH činí 21% ze základu daně (tj. ze sjednané Odměny), tedy zájemce bude povinen uhradit zprostředkovateli jak sjednanou Odměnu, tak i DPH z této; - Odměna bude splatná do 14 dnů po dni, kdy došlo k uzavření zprostředkovávané smlouvy (tj. smlouvy Cílové uzavřené mezi Zájemcem a osobou zprostředkovanou Zprostředkovatelem); - Veškeré náklady zprostředkovatele spojené s činností dle Zprostředkovatelské smlouvy jsou zahrnuty ve sjednané Odměně. - Máte právo odstoupit od Zprostředkovatelské smlouvy (bez udání důvodu),pokud byla uzavřena mimo provozovnu zprostředkovatele a to do 14 dnů od uzavření Zprostředkovatelské smlouvy. - Pro účely uplatnění práva na odstoupení od Zprostředkovatelské smlouvy musíte o svém rozhodnutí odstoupit informovat (vložte Vaše jméno a příjmení, obchodní firmu/název, adresu sídla a případně Vaše telefonní a faxové číslo a e-mailovou adresu) formou jednoznačného prohlášení (např. dopisu zaslaného prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, faxu nebo e-mailu). Můžete použít dále uvedený vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, není to však Vaší povinností. Zájemce má možnost mimosoudního řešení případných spotřebitelských sporů, pokud je v postavení spotřebitele. Souhrnné informace k této problematice jsou na webu České obchodní inspekce www.coi.cz/cz/spotrebitel/prava-spotrebitelu/mimosoudni-reseni-spotrebitelskych-sporu-adr/. Všechny návrhy ve spotřebitelských sporech meziZprostředkovatelem a Zájemcem je třeba zasílat na Českou obchodní inspekci. v Městě Albrechticích dne 24.5.2018 Ing. Zdeněk Kurečka – majitel firmy (Zprostředkovatel)

http://docplayer.cz/1873704-Na-obalce-stara-skola.html

Na obálce: Stará škola - PDF Na obálce: Stará škola Download "Na obálce: Stará škola" 1 2 Na obálce: Stará škola Protože poměrně nedávno začal školní rok, připomínáme na titulní kresbě Mgr. Jitky Vávrové budovu tzv. staré školy. Nešlo o první školu v Jedovnicích, k těm starším se snad vrátíme v budoucnu. Naše budova na dolním konci náměstí slouží výchově mládeže dodnes, i když momentálně ne jako škola základní, ale jako škola mateřská, svůj prostor zde má i ZUŠ. Zajímavé informace kolem výstavby školní budovy přináší soukromá kronika tehdejšího jedovnického nadučitele Vincence Tomáška (*1852; +1925). Ten v kapitole Dějiny školy mimo jiné popisuje situaci, která vedla k výstavbě (tehdy) nové školy. Jedovnická škola, umístěná v dnes již neexistujícím Panském domě č. 81 (ten můžete na kresbě také vidět vpravo za školou), byla od školního roku rozšířena ze trojtřídní na čtyřtřídní. Dále již dejme slovo panu nadučiteli: Leč budova tato i takto upravená jen nedostatečně vyhovovala účelům školním jak co do prostrannosti a vhodnosti učíren, tak i z ohledu zdravotnictví a mravnosti nalézal se totiž v domě tom již od dávných dob panský hostinec, mající dvůr se školou společný; kromě toho byl byt nadučitelův, nalézající se v přízemí, velmi vlhký a nezdravý. Proto zasazoval se nadučitel Vincenc Tomášek jak v místní školní radě, tak i v obecním výboře, jehož byl členem, všemožně o to, aby v Jedovnicích postavena byla nová budova školní, která by zvýšeným požadavkům školním lépe vyhovovala. Než úsilí jeho dlouho rozbíjelo se o odpor obou těchto autonomních sborů a neméně též o nechuť, jakouž správa velkostatku, jemuž ku stavbě té značně dle daně bylo přispívati, vůči podniku tomu projevovala. Leč nutnost stavby nové školy byla přec uznána, a proto zaveden v obci tzv. pivní krejcar, totiž určitá dávka z každého v obci vyprodaného hektolitru piva a kořalky, jehož výtěžek ukládán do spořitelny, aby tím způsobem větší kapitál ku stavbě byl nastřádán. Dávka tato vynesla ročně průměrně K. Kromě toho vybírána k témuž účelu po více roků 10% přirážka ke všem přímým daním, kterouž i velkostatek odváděl. Avšak se stavbou odkládáno rok po roce. Konečně učiněn ve věci té rozhodný krok ku předu, když c.k. okresní školní rada v Boskovicích se zasloužilým c.k. okr. hejtmanem svobodným pánem z Paumgarttenů, a c.k. okr. školdozorcem a upřímným přítelem školy a učitelstva, panem professorem Josefem Čechem, v čele záležitosti té se ujala, nařídivši obci r. 1895, aby o novou školu co nejdříve se postarala. Josef Plch (Pokračování na straně 20) Obsah tohoto čísla Informace z rady a zastupitelstva... str. 3 Další důležité informace pro občany... str. 7 Z policejních záznamů... str. 9 Společenská kronika... str. 12 Co se děje v mateřské škole... str. 13 Z lavic základní školy... str. 15 Novinky a zajímavosti ze ZUŠ... str. 17 Děti a mládež... str. 19 Historie... str. 20 Duchovní sloupek... str. 22 Pozvánky... str. 23 Po uzávěrce - různé... str. 25 Program kina... str. 26 Reklamy inzerce... str. 27 23 Informace z rady a zastupitelstva Usnesení ze schůze Rady městyse Jedovnice č. 18 ze dne Na základě předložených zpráv a projednaných záležitostí: Rada městyse schvaluje výjimku z obecně závazné vyhlášky č. 5/2005 O pořádání veřejných produkcí a z obecně závazné vyhlášky č. 3/2011 O zákazu požívání alkoholických nápojů, omamných a psychotropních látek a jedů na veřejných prostranstvích ve dnech do 02 hodin, žadatel KOB Start Blansko výjimku z obecně závazné vyhlášky č. 5/2005 O pořádání veřejných produkcí dne do 24 hodin, žadatel REXEL CZ s. r. o., Brno výjimku z obecně závazné vyhlášky č. 5/2005 O pořádání veřejných produkcí dne do 02 hodin, žadatel Mgr. J. Chodníček, Brno Smlouvu o poskytování pečovatelské služby, žadatelé J. a V. Mlčouškovi, Jedovnice, dle předloženého Smlouvu o poskytování pečovatelské služby, žadatelka J. Knechtová, Jedovnice, dle předloženého pronájem bytu ve 2. NP v domě s pečovatelskou službou S. Jurkové, Jedovnice pronájem bytu ve 2. NP v domě s pečovatelskou službou M. Svobodovi, Kotvrdovice Rada městyse bere na vědomí oznámení JMKÚ o zahájení přezkoumání hospodaření za rok 2011 ve dnech zápis z jednání komise soc. zdravotní ze dne Rada městyse souhlasí se zřízením sdružené vodovodní a kanalizační přípojky pro zahradní domky č. e. 592, 420, 581, 498, žadatel J. Jelínek, Jedovnice se zřízením vodovodní a kanalizační přípojky pro chatu č. e. 39, žadatel J. Farlík, Jedovnice se zřízením vodovodní a kanalizační přípojky pro chatu č. e. 33, žadatel A. Richter, Brno se zřízením vodovodní a kanalizační přípojky pro chatu č. e. 35, žadatel M. Veselý, Brno 3 se zřízením vodovodní a kanalizační přípojky pro chatu č. e. 340, žadatel Atelier dwg s. r. o., Brno s revitalizací domu č. p. 636, Jedovnice, žadatel Macocha, s. b. d., Blansko, dle předloženého se zřízením veterinární ordinace v č. p. 87, Jedovnice, žadatelka MVDr. Kulhavá, Podomí, dle předloženého s podnájem bytu, žadatel Ing. K. Hudec, Jedovnice, dle předloženého Rada nesouhlasí s prominutím poplatku za odpad, žadatel A. Ježek, Jedovnice Usnesení ze schůze Rady městyse Jedovnice č. 19 ze dne Na základě předložených zpráv a projednaných záležitostí: Rada městyse schvaluje Smlouvu o poskytování pečovatelské služby, žadatelka A. Musilová, Jedovnice, dle předloženého na základě Nařízení vlády č. 381/2010 Sb., ve znění novely č. 44/2011 Sb., platový výměr ředitelce MŠ J. Kučerové, dle předloženého Rada městyse bere na vědomí závěrečnou zprávu Sdružení Podané ruce, o. s., Brno, ve věci Terénní práce s dětmi a mládeží v Jedovnicích Rada městyse souhlasí se zřízením vodovodní a kanalizační přípojky pro chatu č. e. 36, žadatel M. Svoboda, Kuřim se zřízením sdružené vodovodní a kanalizační přípojky, žadatel Ing. J. Kučera, Jedovnice se zřízením vodovodní a kanalizační přípojky pro zahradní chatu č. e. 599, žadatel P. Vopalecký, Adamov s vyřazením majetku DDHM, DHM dle předloženého seznamu, žadatel Mateřská škola Jedovnice s pořádáním Samojedího tábora a Speciální výstavy 2011 ve dnech , žadatel Samojed klub, o. s., Líbeznice4 Rada městyse jmenuje komisi na výběr dodavatele stavby Oprava úseku cyklotrasy poškozeného přívalovými dešti ve složení Ing. J. Šíbl, Jedovnice, Ing. J. Plch, Jedovnice, Ing. J. Vágner, Jedovnice Usnesení ze schůze Rady městyse Jedovnice č. 20 ze dne Na základě předložených zpráv a projednaných záležitostí: Rada městyse souhlasí s navrženou opravou topení v budově městyse č. p. 44 dle předloženého, žadatel J. Zelinka, Jedovnice Usnesení ze schůze Rady městyse Jedovnice č. 21 ze dne Na základě předložených zpráv a projednaných záležitostí: Rada městyse schvaluje Dodatek č. 21 k nájemní smlouvě uzavřené mezi městysem Jedovnice a Olšovcem s. r. o. Jedovnice, dle předloženého výjimku z obecně závazné vyhlášky č. 5/2005 O pořádání veřejných produkcí dne , a do 23:30 hodin, žadatel StudentZone, o. s. Brno ceny pro soutěž Rozkvetlé Jedovnice dle předloženého rozpočtové opatření č. 6/2011 dle předloženého Rada městyse bere na vědomí Zápis z dílčího přezkoumání hospodaření městyse za rok 2011, které se uskutečnilo ve dnech poděkování M. Pernicové, Jedovnice, a K. Grimové, Jedovnice, za pronájem parkoviště na konání Motosrazu veteránů a motorek slabších kubatur Rada městyse souhlasí se stavbou rodinného domu, napojením na inženýrské sítě a vjezdem, žadatel M. Res, Jedovnice, dle předloženého se zřízením vodovodní a kanalizační přípojky pro chatu č. e. 29, žadatel P. Demel, Brno, dle předloženého se zřízením vodovodní a kanalizační přípojky pro zahradní chatu č. e. 579, žadatelka Z. Valoušková, Brno, dle předloženého se zřízením vodovodní a kanalizační přípojky pro rozestavěný objekt zahradní chaty, žadatel J. Kuběna, Blansko, dle předloženého se zřízením vodovodní a kanalizační přípojky pro chatu č. e. 40, žadatel F. Novotný, Brno, dle předloženého se zřízením vodovodní a kanalizační přípojky pro chatu č. e. 34, žadatel J. Jašek, Brno, dle předloženého se zřízením vodovodní a kanalizační přípojky pro rozestavěný objekt zahradní chaty, žadatel K. Smorada, Jedovnice, dle předloženého s opravou vodovodní přípojky, žadatel KO- PEC, b. d., Jedovnice, dle předloženého se stavebními úpravami chaty č. e. 46, žadatelka I. Teclová, Žďár nad Sázavou, dle předloženého se zřízením nové přípojky NN Jedovnice DP Formánek, žadatel ENERGETIKA Boskovice, dle předloženého s výměnou vodovodní přípojky, žadatel J. Vychodil, Blansko, dle předloženého s vybudováním zábradlí k nemovitosti č. p. 231, žadatelka N. Musilová, Blansko, dle předloženého Rada městyse nesouhlasí se snížením poplatku za odpad, žadatelé Z. a J. Dvořákovi, Jedovnice, dle předloženého Rada městyse podporuje konání koncertu smíšeného pěveckého sboru RASTISLAV Blansko u příležitosti 150. výročí trvání souboru v listopadu 2012 v Jedovnicích Rada městyse povoluje na základě žádosti Základní škole Jedovnice překročení maximálního počtu žáků v 6. ročníku pro školní rok 2011/2012, dle předloženého 45 Usnesení ze schůze Rady městyse Jedovnice č. 22 ze dne Na základě předložených zpráv a projednaných záležitostí: Rada městyse schvaluje podmínky výzvy na veřejnou zakázku malého rozsahu na dodavatele stavby s názvem Oprava úseku cyklotrasy poškozeného přívalovými dešti zrušení přípojky kabel. TV, žadatel J. Kristek, Brno zrušení přípojky kabel. TV, žadatel T. Krejčí, Jedovnice Rada městyse souhlasí s přístavbou a úpravami objektu č. e. 370, žadatel E. Srnec, Jedovnice, dle předloženého se stavebními úpravami objektu č. p. 326, žadatelka K. Nejezchlebová, Jedovnice, dle předloženého s průjezdem vozidel dodavatelské firmy rekonstrukce lesní cesty Proklest po hrázi rybníka Olšovec v nezbytně nutném rozsahu, žadatel ŠLP Křtiny Rada městyse povoluje na základě žádosti Mateřské škole Jedovnice překročení maximálního počtu žáků ve třídách pro školní rok 2011/2012, dle předloženého Usnesení č. 10 ze zasedání Zastupitelstva městyse Jedovnice ze dne Na základě předložených zpráv a projednaných záležitostí Zastupitelstvo městyse Jedovnice: 1. schvaluje zapisovatelku paní Marii Gabrielovou, tajemnici ÚM 2. schvaluje ověřovatele zápisu Annu Bayerovou a Oldřicha Horáka 3. schvaluje program zasedání dle předloženého a doplněného 4. schvaluje přijetí dotace z dotačního programu na požární techniku a věcné prostředky k řešení mimořádných situací JSDHO JMK na r ve výši Kč určených na repas vozidla CAS 24. Pověřuje starostu městyse podpisem smlouvy 5. schvaluje přijetí účelové neinvestiční finanční podpory z rozpočtu JMK ve formě dotace na opravu tapetových stěn v Mateřské škole Jedovnice ve výši Kč. Pověřuje starostu městyse podpisem smlouvy 6. schvaluje přijetí dotace z dotačního programu JMK Dotace na zpracování územních plánů na pořízení konceptu územního plánu ve výši Kč. Pověřuje starostu městyse podpisem smlouvy 7. schvaluje podání žádosti o dotaci na rekonstrukci objektu v areálu kempu Olšovec z operačního programu životního prostředí, oblast podpory realizace úspor energie 8. schvaluje Smlouvu o poskytování poradenských služeb s firmou EUFC CZ s. r. o., na zajištění zpracování a podání žádosti o dotaci na rekonstrukci objektu v areálu kempu Olšovec z operačního programu životního prostředí, oblast podpory realizace úspor energie 9. schvaluje kupní smlouvu č. ÚZSVM/ BBK/1363/2011-BBKM na pozemky p. č. 969/6 a 969/8 v k. ú. Jedovnice mezi Českou republikou - Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, Praha 2 Nové Město, ve prospěch Městyse Jedovnice, a pověřuje starostu městyse podpisem kupní smlouvy 10. schvaluje rozpočtové opatření č. 5/2011 dle předloženého 11. schvaluje Dodatek č. 2 ke Smlouvě o zajištění financování systému IDS JMK mezi Městysem Jedovnice a Jihomoravským krajem, Brno, a pověřuje starostu městyse podpisem dodatku ke smlouvě 12. schvaluje rozpočtový výhled městyse Jedovnice na období schvaluje Smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemku parcelní číslo 328/1 v k. ú. Jedovnice, který je majetkem městyse, mezi Městysem Jedovnice a E. ON Distribuce, a. s., České Budějovice, dle předloženého 14. pověřuje starostu podpisem Smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemku parcelní číslo 328/1 v k. ú. 56 Jedovnice, který je majetkem městyse, mezi Městysem Jedovnice a E. ON Distribuce, a. s., po jejím obdržení Usnesení č. 11 ze zasedání Zastupitelstva městyse Jedovnice ze dne Na základě předložených zpráv a projednaných záležitostí Zastupitelstvo městyse Jedovnice: 1. schvaluje zapisovatelku paní Marii Gabrielovou, tajemnici ÚM 2. schvaluje ověřovatele zápisu Hanu Šíblovou a Aleše Kleinbauera 3. schvaluje program zasedání dle předloženého a doplněného 4. schvaluje rozpočtové opatření č. 6/2011 dle předloženého 5. schvaluje Smlouvu o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemcích parcelní čísla 649/1, 650 v k. ú. Jedovnice, které jsou majetkem městyse, mezi Městysem Jedovnice, Havlíčkovo náměstí 71, Jedovnice, IČ , a E. ON Distribuce, a. s., F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice, IČ , dle předloženého, a pověřuje starostu podpisem smlouvy 6. schvaluje Smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemku parcelní číslo 1043/1 v k. ú. Jedovnice, který je majetkem městyse, mezi Městysem Jedovnice, Havlíčkovo náměstí 71, Jedovnice, IČ , a E. ON Distribuce, a. s., F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice, IČ , dle předloženého, a pověřuje starostu podpisem smlouvy 7. pověřuje starostu podpisem Smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemku parcelní číslo 1043/1 v k. ú. Jedovnice, která je majetkem městyse, mezi Městysem Jedovnice, Havlíčkovo náměstí 71, Jedovnice, IČ , a E. ON Distribuce, a. s., F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice, IČ , po jejím obdržení 8. schvaluje Smlouvu o dodání a montáži prvků dětského hřiště č mezi Městysem Jedovnice, Havlíčkovo náměstí 71, Jedovnice, IČ , a firmou Tomovy parky s. r. o., Karlovice, Radvánovice 11, Turnov, IČ , dle předloženého, a pověřuje starostu podpisem smlouvy 9. schvaluje kupní smlouvu na odkup nemovitosti p. č. 1290/2, ostatní plocha, o výměře 79 m2 zapsané na LV č. 21 pro k. ú. a obec Jedovnice od prodávajících E. Bláhová, Jedovnice, E. Chalupová, Jedovnice, J. Kadlecová, Jedovnice, za dohodnutou kupní cenu a pověřuje starostu městyse podpisem kupní smlouvy 10. schvaluje prodej pozemku p. č. 969/2 zapsaného na LV č. 1 pro k. ú. a obec Jedovnice o výměře 405 m 2 - zastavěná plocha a nádvoří kupujícím: 1. manželé Z. Lízal, Z. Lízalová, Jedovnice 2. Macocha, stavební bytové družstvo, IČ: , se sídlem Blansko, Pražská 1827/66, PSČ , zast. Ing. M. Skoumalem, předsedou představenstva a B. Ševčíkovou, členkou představenstva 3. manželé M. Pírek, S. Pírková, Jedovnice 4. M. Štěrbová, Jedovnice dle předloženého a pověřuje starostu městyse podpisem smlouvy 11. schvaluje prodej pozemku p. č. 971/2 zapsaného na LV č. 1 pro k. ú. a obec Jedovnice o výměře 410 m 2 - zastavěná plocha a nádvoří kupujícím: 1. S. Drochytková, Jedovnice 2. N. Fleková, Jedovnice 3. SJM A. Gottvald, Z. Gottvaldová, Jedovnice 4. I. Kocmanová, Jedovnice 5. S. Kolářová, Jedovnice 6. SJM F. Kratochvíl, L. Kratochvílová, Jedovnice 7. SJM F. Kubeš, J. Kubešová, Jedovnice 8. Macocha, stavební bytové družstvo, IČ: , se sídlem Blansko, Pražská 1827/66, PSČ , zast. Ing. M. Skoumalem, předsedou představenstva a B. Ševčíkovou, členkou představenstva 9. SJM Ing. M. Nejezchleb, E. Nejezchlebová, Jedovnice 67 10. SJM R. Sedlák, R. Sedláková, Jedovnice 11. J. Skoták, Jedovnice 12. PaedDr. H. Smejkalová, Jedovnice 13. SJM M. Šimoník, M. Šimoníková, Jedovnice 14. R. Trávníček, Brno SJM D. Vavrčík, J. Vavrčíková, Jedovnice dle předloženého a pověřuje starostu podpisem kupní smlouvy 12. schvaluje Dodatek č. 1 Smlouvy o účasti městyse na investiční akci a financování díla Jedovnice průmyslová zóna vodovod a splašková kanalizace 13. pověřuje starostu městyse podpisem Dodatku č. 1 Smlouvy o účasti městyse na investiční akci a financování díla Jedovnice průmyslová zóna vodovod a splašková kanalizace 14. vyslovuje nesouhlas s přistoupením městyse Jedovnice k akci Intenzifikace ČOV Jedovnice a odkanalizování Jedovnicko za předložených podmínek 15. deleguje pravomoc zastupitelstva městyse na radu městyse schválit smlouvu o dílo s vítěznou firmou na dodavatele stavby Oprava úseku cyklotrasy poškozeného přívalovými dešti a pověřuje starostu podpisem smlouvy o dílo 16. schvaluje přijetí dotace z Ministerstva kultury na restaurování kamenného kříže v Chaloupkách a pověřuje starostu městyse podpisem smlouvy Ing. Jaroslav Šíbl, v. r., starosta městyse Ing. Josef Plch, v. r., místostarosta městyse Důležité informace pro občany Nejšťastnější drak celého pravěku na stránkách Sboru dobrovolných hasičů Jedovnice aneb naše webové stránky byly obohaceny o nové bannery (reklamní proužky) Každý občan má spoustu povinností, ty se na nás valí skutečně ze všech stran. Nesmíme ale zapomínat, že máme také nějaká práva. A protože v tomto informačním hasičském okénku přinášíme informace týkající se hasičské problematiky, máme pro vás něco málo z oblasti práv občana v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Ze zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o IZS) vyplývá, že fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva a na poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při mimořádných událostech. Ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., (dále jen zákon o krizovém řízení) vyplývá, že fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejího života, zdraví a majetku. Povinnost poskytovat výše uvedené informace obyvatelstvu a věnovat se preventivně výchovné činnosti na úsecích požární ochrany a ochrany obyvatelstva je uložena obci ( 29 odst. 1 písm. n zákona 133/1985 Sb., o požární ochraně: v samostatné působnosti na úseku požární ochrany organizuje preventivně výchovnou činnost ) a obecnímu úřadu ( 15 odst. 4 zákona o IZS: seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich školení, 21 odst. 3 zákona o krizovém řízení: seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení ). 78 Naše obec má zájem rozšířit aktivity v této oblasti (jiné již uskutečňované formy jsou např. dny otevřených dveří v hasičské zbrojnici, hasičský kroužek apod.). Proto byly na jedovnické webové stránky umístěny bannery, týkající se této problematiky. A tady je malá ochutnávka informací, které se skrývají pod jednotlivými odkazy. Na program Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva upozorňuje v titulku zmíněný dráček Hasík. Tento preventivní program je určen pro děti na základních školách v celé České republice. Jeho hlavním cílem je předat dětem důležité informace a návyky v oblasti prevence před požáry a mimořádnými událostmi. Rádi bychom také upozornili na odkaz kde najdete zajímavosti pro vaše děti, které Hasík přináší (pohádka, puzzle atd.). Do budoucna plánujeme tento program rozjet na jedovnické základní škole. Rodiče tak budou vědět, kam nahlédnout a jak zjistit, co jejich děti ve škole s dráčkem Hasíkem provádějí. Na rozdíl od předchozí věkové skupiny není u dospělých možnost cíleného působení v rámci povinného školního vzdělávání. Veškeré aktivity k informování veřejnosti v produktivním věku jsou na bázi dobrovolnosti a zájmu ze strany příjemců informací. Především na tuto cílovou skupinu je směřován projekt Vaše cesty k bezpečí. Na těchto stránkách naleznete 33 témat z oblasti ochrany obyvatelstva (např. Jak správně nahlásit mimořádnou událost? Co udělat, když zazní sirény? Jak správně postupovat při opuštění domácnosti / objektu při evakuaci? Jak se připravit na povodně? atd.), požární prevence (např. Proč mít doma hlásiče požáru? Jaký hasicí přístroj na co použít? Požár v domácnosti - otevřený oheň. Jak předcházet požárům a co dělat při jejich vzniku? Jaké máte povinnosti vůči hasičům? atd.) a bezpečnosti občanů (např. Jak se správně zachovat při dopravní nehodě? Jak zabezpečit Vaši domácnost při odjezdu na dovolenou?, atd.), která si můžete nejen přečíst, ale i stáhnout ve formátu PDF. Poslední novou ikonkou je odkaz na portál krizového řízení pro Jihomoravský kraj KRIZPORT. Jedná se o veřejný portál krizového řízení, jehož cílem je přinášet veřejnosti i odborníkům věrohodné a aktuální informace z oblasti přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových situací v kraji. Portál se skládá z veřejné sekce (přístup pro každého uživatele internetu) a neveřejné sekce (přístup jen pro vybrané uživatele). Co zde může tedy veřejnost najít? Je to například přehled hrozeb a zdrojů ohrožení v Jihomoravském kraji, příručku pro podnikatele, kteří se zajímají o to, jak předcházet požárům, odkazy na aktuální situace v energetice, dopravě, počasí atd. Vážení spoluobčané, doufáme, že informace, které je možné nalézt na nabídnutých odkazech (bannerech), Vás zaujmou a pomohou Vám připravit se na stále častější a rozmanitější formy ohrožení, které nám život přináší. V případě Vašeho hlubšího zájmu už víte, kam se máte obrátit. Mgr. Martina Koubová 89 Z policejních záznamů Zpráva o činnosti Policie Městyse Jedovnice za období od do Dne strážníci přijali oznámení o poškození chaty v rekreační chatové oblasti Jedovnice. Výjezdem na místo bylo zjištěno, že poškození bylo pravděpodobně způsobeno odlomenou větví z okolního stromu. Vzhledem k výši škody, kterou si majitel chaty nárokoval, byla věc předána k šetření PČR Blansko - Obvodní oddělení. Spisový materiál uložen na služebně OPMJ. Dne strážníci přijali oznámení o nálezu klíčů, které byly nalezeny na cyklostezce Kotvrdovice - Jedovnice. Nález byl uveřejněn na infokanále. O nálezu sepsán úřední záznam. Dne strážníci provedli na žádost ekonomického odboru, ohlašovny úřadu městyse Jedovnice, šetření ke zjištění trvalého pobytu. Dne byl při obchůzkové službě na k.ú. městyse Jedovnice nalezen občanský průkaz. Majitel průkazu strážníkům sdělil, že již má vydaný doklad nový. Z toho důvodu byl nalezený občanský průkaz předán na ekonomický odbor - ohlašovnu městyse Jedovnice. Spisový materiál uložen na služebně OPMJ. Dne strážníci provedli na ul. K Propadání odchyt volně pobíhajícího psa rasy maďarský ohař. Pes byl umístněn do záchytného kotce na úřadu městyse. Informace byla uveřejněna na infokanále a internetových stránkách městyse. Pes byl následný den předán majiteli. Přestupek porušení OZV byl vyřešen uložením blokové pokuty. Dne strážníci přijali oznámení o slovním a fyzickém napadení, ke kterému došlo na rekreační chatě mezi manželi. Oznámení učinila manželka, která uvedla, že po konzumaci alkoholických nápojů došlo mezi ní a manželem k vzájemné slovní rozepři a následnému fyzickému napadení. Při tomto došlo k lehkému zranění oznamovatelky, která odmítla přivolání lékařské pomoci a z místa odjela taxislužbou do místa svého trvalého bydliště. V dané věci se jedná o přestupek proti občanskému soužití. Spisový materiál byl zaslán k projednání Komisi pro projednávání přestupků v Olomouci. Dne strážníci přijali oznámení o krádeži laminátové loďky z hladiny rybníka Olšovec. Odcizením loďky pachatel krádeže způsobil majiteli škodu ve výši cca Kč. Vzhledem k výše škody byla na místo přivolána hlídka Obvodního oddělení PČR, která si věc na místě převzala k dalšímu opatření a šetření. Spisový materiál uložen na služebně OPMJ. Dne strážníci provedli na žádost Obv. odd. PČR Blansko doručení písemnosti do vlastních rukou. Dne strážníci převzali od občana nalezený dozický klíč, který se našel na Havlíčkově náměstí před provozovnou COOP Boskovice. Nález byl uveřejněn na infokanále a sepsán úřední záznam. Dne strážníci přijali oznámení o vzniku nepovolené stavby v lesním prostoru zvaném Chochola v k.ú. Jedovnice a poškození vzrostlých dřevin v uvedené oblasti. Na místě bylo provedeno ohledání a fotodokumentace. Věc šetří OPMJ jako přestupek proti majetku a porušení lesního zákona. Dne strážníci při obchůzkové službě našli na břehu rybníka Olšovec svazek šesti klíčů zn. FAB. Nález uveřejněn na infokanále a sepsán úřední záznam. Klíče si dne převzala na služebně OPMJ jejich majitelka. Dne strážníci přijali oznámení o nálezu platební karty, která byla nalezena v areálu Autokempu Olšovec s.r.o. Platební karta byla zaslána bankovnímu úřadu, který jí vydal. Ve věci sepsán úřední záznam. Dne strážníci přijali oznámení o krádeži pánského jízdního kola z hospodářského stavení rodinného domu Za Kostelem. 910 Pachatel odcizením kola způsobil majiteli škodu ve výši cca Kč. Na základě zjištěných skutečností byla věc telefonicky předána hlídce Obvodního oddělení P ČR Blansko, neboť v dané věci se jedná o důvodné podezření ze spáchání trestného činu krádeže. Spisový materiál uložen na služebně OPMJ. Dne strážníci přijali oznámení o neoprávněném užívání soukromého pozemku oznamovatele, který se nachází v lokalitě Větřák. Provedeným šetřením na místě společně s pracovníkem stavebního úřadu městyse Jedovnice bylo zjištěno, že se nejedná o pozemky oznamovatele. V dané věci se nejedná o trestný čin ani přestupek. Věc uložena na služebně OPMJ. Dne strážníci přijali oznámení o nálezu kožené bundy nalezené v areálu Autokempu Olšovec s.r.o. Provedeným šetřením byl zjištěn její majitel, který byl vyzván k převzetí bundy na služebně OPMJ. O nálezu byl sepsán úřední záznam. Dne strážníci v ranních hodinách řešili přestupek proti veřejnému pořádku, kterého se v areálu Autokempu Olšovec s.r.o. dopustili dva mladíci, kteří svým hlasitým projevem rušili noční klid. Oba byli strážníky vyzváni, aby zanechali svého projevu. Přestupek byl vyřešen na místě napomenutím. Dne strážníci při obchůzkové službě v chatové oblasti v Tyršové osadě zjistili, že skupina zahraničních hostů svým hlasitým projevem ruší noční klid. Po napomenutí strážníky svého protiprávního jednání zanechali. Přestupek vyřízen na místě napomenutím. Dne strážníci přijali oznámení o rušení nočního klidu v Autokempu Olšovec s.r.o., kde skupina mladíků rušila noční klid hlasitě puštěnou reprodukovanou hudbou. Věc byla na místě vyřešena domluvou. Dne strážníci řešili rušení nočního klidu v Autokempu Olšovec s.r.o., kde obsluha restaurace pouštěla hlasitě reprodukovanou hudbu, čímž došlo ke stížnostem ze strany ubytovaných hostů na rušení nočního klidu. Strážníci vyzvali obsluhu zařízení, aby hudbu vypnula, čehož uposlechla. Obsluha byla upozorněna, že v případě opětovného rušení nočního klidu bude věc řešena uložením blokové pokuty. Dne strážníci provedli odchyt volně pobíhajícího psa v chatové oblasti. Pes byl umístněn v záchytném kotci na úřadě. Dle evidenční známky byl vyrozuměn jeho majitel, který si psa následně vyzvedl. Přestupek byl vyřešen uložením blokové pokuty. Dne strážníci šetřili vzájemné slovní napadení, ke kterému došlo na Havlíčkově náměstí v prostoru zastávky autobusů. Oba aktéři slovní potyčky byli strážníky vyzváni, aby svého jednání okamžitě zanechali. Po zjištění totožnosti došlo k usmíření a vzájemné omluvě. Z toho důvodu byla také věc vyřešena na místě domluvou. Dne hlídka strážníků ve večerních hodinách v chatové oblasti při obchůzkové službě zjistila porušení OZV týkající se pálení trávy. Z důvodu značného hustého zadýmení celého okolí kouřem bylo majiteli chaty nakázáno okamžité uhašení ohně. Přestupek byl na místě vyřešen uložením blokové pokuty. Dne strážníci prováděli kontrolní měření na dodržování rychlosti v obci. Měření bylo prováděno na Havlíčkově náměstí a na ulici Jiráskova. Při kontrole bylo zjištěno celkem 12 řidičů, kteří v obci jeli rychlostí vyšší než 60km/h. Dne strážníci během obchůzkové služby nalezli na břehu rybníka Olšovec textilní peněženku s různými osobními doklady. Provedeným šetřením k osobě majitele bylo zjištěno, že tento figuruje jako poškozený v případu, který šetří PČR Blansko. Z tohoto důvodu byly nalezené věci předány hlídce Obv. odd. PČR Blansko. Dne provedli na žádost ekonomického odboru, ohlašovny úřadu městyse Jedovnice, šetření ke zjištění pobytu. Dne strážníci během obchůzkové služby nalezli v areálu Autokempu Olšovec s.r.o. registrační značku od motorového vozidla. Značka byla následně zaslána na odd. dopravně-správních služeb v Blansku. Dne strážníci přijali v nočních 1011 hodinách oznámení o rušení nočního klidu hlukem, který vychází z provozovny na Havlíčkově náměstí. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, že vstupní dveře do provozovny jsou otevřeny, čímž dochází k danému rušení nočního klidu. Strážníci napomenuli obsluhu, aby dveře zejména v době od do hodin byly uzavřené a hluk z provozovny nerušil blízké okolí. Věc byla na místě vyřešena napomenutím. Dne strážníci přijali oznámení o znečištění veřejného prostranství na ulici Podhájí. Následným provedeným šetřením strážníci zjistili původce znečištění. Věc byla vyřízena uložením blokové pokuty. Spisový materiál uložen na služebně OPMJ. Dne strážníci převzali od oznamovatele písemnost, ve které se domáhá náhrady škody, která mu vznikla uhynutím jeho psa, po napadení psem jeho souseda. Věc šetří OPMJ pro podezření ze spáchání přestupku proti pořádku v územní samosprávě -porušení OZV č. 1/2000. Po provedených prvotních úkonech bude věc zaslána k projednání ke komisi pro projednávání přestupků při MěÚ v Blansku. Dne strážníci přijali oznámení o nálezu klíčů na Havlíčkově náměstí. Nález byl uveřejněn na infokanále. Klíče uloženy k vyzvednutí na služebně OPMJ. Dne strážníci přijali oznámení o nálezu 3 ks střeliva do pistole ráže 9mm. Střelivo bylo zajištěno a doručeno na odd. služby pro zbraně PČR Blansko. Ve věci byl sepsán úřední záznam. Dne strážníci přijali oznámení o vloupání do rekreační buňky v blízkosti areálu Autokempu Olšovec s.r.o., kde pachatel vypáčil vstupní dveře a poté vnikl do objektu, kde již měl volný pohyb. Při příjezdu na místo se v rekreačním zařízení již nikdo nenacházel. Z důvodu podezření ze spáchání trestného činu byla na místo přivolána hlídka Obv. odd. PČR Blansko a dále byl vyrozuměn majitel objektu, který byl vyzván, aby se dostavil na místo k ohledání místa činu a stanovení výši způsobené škody. Ve věci byl sepsán úřední záznam. Spisový materiál uložen na služebně OPMJ. Dne strážníci přijali oznámení o krádeži poštovní schránky na ulici K Propadání v Chaloupkách. Pachatel poštovní schránku hrubým násilím vytrhl ze vstupní brány a z místa ji odnesl. Tímto jednáním majitelce způsobil škodu ve výši cca 600 Kč. Věc šetří OPMJ pro podezření z přestupku proti majetku. Dne se na služebnu dostavila osoba, která oznámila krádež kabelky z neuzamčené a nezajištěné chaty, která se nachází nad Autokempem Olšovec s.r.o. Z důvodu nepříslušnosti šetření ze strany Obecní policie Jedovnice byla oznamovatelka odkázána, aby oznámení učinila na Obv. odd. PČR v Blansku, které bylo telefonicky o daném oznámení trestné činnosti informováno. Dne strážníci přijali oznámení o nálezu pánského jízdního kola, které bylo nalezeno na ulici K Propadání. Nález byl uveřejněn na infokanále Majitel si kolo může vyzvednout na služebně OPMJ. O nálezu byl sepsán úřední záznam. Dne strážníci prováděli kontrolní měření rychlosti v obci na Havlíčkově náměstí a v prostoru křižovatky ulic Jiráskova Vyškovská - Za Kostelem.. Při kontrole zjistili celkem 16 řidičů, kteří jeli v obci rychlostí vyšší než 60km/h. V uvedeném období OPMJ řešila 91 přestupků v dopravě a 12 přestupku na úseku veřejného pořádku. OPMJ upozorňuje občany, že se na ní mohou obracet buď přímo osobně v úřední den každou středu v době od 13:00 do 17:00 hodin nebo telefonicky na mobilní telefon V případě, že na tomto telefonním čísle nebude náš strážník přítomen, bude Váš hovor automaticky přepojen na dozorčí službu Obvodního oddělení PČR v Blansku, kde můžete rovněž žádat o pomoc. Luděk Kolář velitel Obecní policie městyse Jedovnice 1112 Z policejního zápisníku Do kempu jezdí i zloději / Prázdninové období s sebou bohužel přináší neustále se opakující krádeže věcí ze stanů nebo obytných automobilů a karavanů v autokempech. Výjimkou nejsou ani krádeže z nedostatečně zajištěných rekreačních chatek. Policisté na Blanensku se o tom přesvědčili během letních měsíců několikrát. Jen do autokempu v Jedovnicích vyjížděli v období od 1. června do konce července k devíti oznámeným krádežím. Pachatelé při nich většinou využili nedostatečného zajištění věcí ze strany jejich majitelů. Věci tak brali například přes otevřená okna karavanů, ze stanů nebo z verand rekreačních chatek. Mezi okradenými byli i tací, co nechali doklady a cennosti na břehu v době, kdy šli svlažit tělo do rybníka. Mezi okradenými byli jak Češi, tak cizinci. Největší škoda se při jednom z případů vyšplhala na téměř 20 tisíc korun. Zloděj využil toho, že čtyři obyvatelky rekreačních chatky nechaly v noci objekt neuzamčený. Neznámý pachatel si tak z něj vzal sportovní tašku, v níž byly osobní doklady, doklady k vozidlu, peníze, fotoaparát, deštník, MP3 přehrávač, flash disk 4 GB, parfém a další věci. Škodu za téměř 17 tisíc korun pak způsobil zloděj turistům z Finska, kteří také nechali neuzamčenou chatku a přišli tak o MP3 přehrávač, mobilní telefon, fotoaparát a další věci. Policisté se proto v rámci preventivní akce navštívili kemp v Jedovnicích a přímo na místě upozorňovali jejich dočasné obyvatele, jakým způsobem si mají dávat pozor na věci. Každý dostal od policistů letáček se základními radami, letáčky policisté ponechali turistům také v recepci. Kromě rad, jak si zabezpečit věci při ubytování v autokempu, na letáčku našli lidé také rady, jak se bezpečně chovat na koupalištích a při jízdě na kolech. por. Mgr. Iva Šebková, tisková mluvčí Policie ČR v Blansku Společenská kronika Jubilanti Blahopřejeme všem jubilantům, kteří oslaví narozeniny v měsíci září a říjnu Přejeme jim pevné zdraví, štěstí a spokojenost do dalších let života. Září Marie Ondráčková, Habeš roků Ludmila Valentová, K Propadání roků Ludmila Setničková, Tyršova roků 1213 Marie Koubová, Legionářská roků Anna Němcová, Hybešova roků Josef Ondráček, Habeš roků František Flek, K Propadání roků Jarmila Grimová, Záměstí roků Říjen Štěpánka Matušková, Brněnská roků Alena Hýzlová, Na Větřáku roků Eva Sklenáková, Za Kostelem roků Anna Musilová, K Propadání roků Marie Jančíková, Podhájí roků František Šindler, Na Kopci roků Anna Martinásková, Kostelní roků Ladislav Palát, Absolonova roků Antonín Ježek, Na Kopci roků Miloš Formánek, Za Kostelem roků Antonín Gottvald, Na Kopci roků Zdeňka Nečasová, matrikářka ÚM Jedovnice Co se děje v mateřské škole? MŠ Jedovnice na počátku nového školního roku 1. září na děti a jejich rodiče čekaly v mateřské škole příjemné změny. Prostředí školky se začalo měnit (vylepšovat) hned od 1. července a s plánovanými pracemi řemeslníci skončili 19. srpna. V první budově jsou vymalované třídy, natřené zárubně, dveře, policový nábytek. Vše v kombinaci žluté a šedé nebo žluté a zelené barvy. Druhá budova mateřské školy byla předána do užívání našim dětem a otevřena přesně před 20 lety. K tomuto mladému výročí dostala pěkný dárek vchod, schodiště a celé první podlaží prošlo rekonstrukcí. Je zde nová podlaha, omítky, okna a vchodové dveře. Omítky byly z větší části hrazeny formou dotace z JMK. Všechny zmiňované prostory byly následně vymalovány. Do vstupní chodby jsme nechali provést výmalbu obrázků přímo na zeď jedná se o logo našeho ŠVP pod názvem Putování časem a symboly jednotlivých tříd. Nové omítky a následná výmalba jsou i v chodbě a přilehlém skladu potravin hospodářské budovy. V místnosti pro výdej obědů dětem máme novou kuchyňskou linku, kterou nám dodal (pouze za cenu materiálu) šikovný tatínek. Souběžně se pracovalo i na školní zahradě. Zaměstnanci údržby městyse Jedovnice nám pomohli s odstraněním nevyhovujících průlezek, skluzavek, houpaček a připravili základy pro usazení zahradního domku. Slouží k ukládání hraček a ostatního mobiliáře zahrady. Kubík na houpadle koník 1314 Tomášek a Adámek v Přístavní pevnosti Začátkem září byly na školní zahradu nainstalovány nové hrací prvky. Práce provedla společnost Tomovy parky z Turnova. Veškeré nosné a stabilizační části jsou vyrobeny z akátového dřeva. Doplňující konstrukční díly i z dubového dřeva. Jedná se o první etapu rekonstrukce školní zahrady. Na zahradě stojí loď Noemova archa, přístavní pevnost, dvě houpadla a basketbalový koš. Na jaře, pokud nám to finanční situace dovolí, zahradu doplníme o altán s tabulí na kreslení prostor jak pro hru, tak pro výuku v přírodě; kuželník, Péráčkův domeček a lavičkovou dvouhoupačku. Ve výchovně vzdělávací oblasti pracujeme podle vlastního ŠVP PV. Třetím rokem budeme naplňovat cílové kompetence programu Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole. V prvním pololetí se děti mohou těšit na pohádkové tancování a zpívání s Popelkou, fotografování, Pohádky z čertovy zahrádky, mikulášskou nadílku a Krakonošovy Vánoce. Rodiče pozveme na zahradní slavnost se slavnostním otevřením školní zahrady, vánoční posezení u stromečku s programem a vyráběním. Při rozsvěcení jedovnického vánočního stromu bychom rádi navázali na minulý rok a ve spolupráci s rodiči si otevřeli stánek s výrobky dětí, rodičů a paní učitelek. Nezapomeneme ani na naše spoluobčany v domě s pečovatelskou službou, které pravidelně navštěvujeme v době adventu. Kamarádi Moravského krasu plánují uspořádat dýňování a pěší výlet do jeskyně Balcarka. Projekt Kamarádi Moravského krasu byl zpracován před třemi lety. Vznikl na podporu činnosti v oblasti environmentálního vzdělávání v rámci našeho regionu. Cílem projektu je vytvářet u dětí základy pro odpovědný postoj k ochraně životního prostředí. Nadstandartní aktivity budou stejné jako minulý rok. Tzn. přípravná hudební výchova, kroužek anglického jazyka, divadelní kroužek a dětské pohybové hry. Všechny nadstandartní aktivity jsou placené rodiči a probíhají v odpoledních hodinách, aby nenarušovaly výchovně vzdělávací program jednotlivých tříd. Závěrem bych chtěla poděkovat členům výboru klubu rodičů za svědomitou práci a příkladnou spolupráci jak v oblasti zpracování projektů za účelem získání grantu, tak za zlepšování materiálních podmínek školky získáváním sponzorských darů. V měsíci září dovybavíme třídu Žabek novým nastavitelným nábytkem. Děkuji také všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zapojovali do příprav akcí pro děti a těším se na další Montáž prvku loď - Noemova archa, provádí pracovníci Tomových parků 14 Děti u basketbalového koše spolupráci s vámi rodiči. Jitka Kučerová, ředitelka MŠ15 Z lavic základní školy Co nového na ZŠ? Za největší akci během letních prázdnin lze považovat 2. etapu kompletní výměny elektroinstalace v 1. patře, na kterou poskytl finanční prostředky zřizovatel městys Jedovnice. V přízemí školy byly nainstalovány na všechny radiátory termostatické ventily, jejichž funkci oceníme až při zahájení topné sezony, neboť by se tímto opatřením mělo značně vylepšit vytápění horních pater školy. Díky prostředkům od zřizovatele a evropským penězům je již v celkem 8 třídách žákům a učitelům k dispozici interaktivní tabule. Asi nejvíce viditelnou novinkou je nově vybudované dětské hřiště, které vzniklo v zadním traktu školy. Je osazeno řadou hracích prvků, nechybí ani pingpongový stůl, trampolína nebo pískoviště. Toto hřiště bude využíváno především školní družinou a školním klubem. Slavnostního otevření hřiště se zúčastnili senátor Jozef Regec a náměstek hejtmana JMK Mgr. Ivo Polák. Mgr. Michal Souček, ředitel ZŠ Učení o prázdninách nemusí být jen mučení Ve dnech absolvovali žáci 8. a 9. ročníku Základní školy v Jedovnicích týdenní kurz němčiny v Aschheimu u Mnichova. Sešli jsme se v neděli ve 21 hodin v Brně, odtud jsme odcestovali do Prahy a z Prahy pravidelnou linkou autobusu Student agency do Mnichova. Když normální cestující viděli nastupovat děti, děsili se, že se nevyspí, že budou děti hlučné apod., ale opak byl pravdou. Poté, co každý z nás dostal sluchátka, naladil si stanici se svým oblíbeným žánrem hudby nebo zvuk promítaného filmu a celé naše noční cestování tak proběhlo v naprostém klidu a pořádku. Na autobusové nádraží v Mnichově jsme dorazili v 5:15 hodin a odtud jsme byli taxíky odvezeni do našeho týdenního působiště Gasthausu v Aschheimu. Díky pohostinnosti naší družební obce a obětavosti vedoucích a mládežníků z Bo-de-mo-hausu jsme prožili krásný týden, zaměřený nejen na výuku německého jazyka, ale i na poznávání Aschheimu a jeho okolí. Dopolední čas patřil výuce ve zdejší škole děti měly veliké štěstí, že je učila i jedna z paní učitelek aschheimské školy Irene Chiba, neboť učit se jazyk od rodilého mluvčího a ještě v zemi rodilých mluvčí, to se jen tak někomu nepoštěstí. V Aschheimu jsme vzbuzovali velkou pozornost, protože pro Němce je nepochopitelné, že o prázdninách se děti jedou dobrovolně učit a že se najdou učitelé, kteří ve své dovolené věnují dětem tolik svého volného času. Výuka nám ale vždy velmi rychle utekla. Odpoledne a večer pokračovala výuka v terénu navštívili jsme místní hasičský dobrovolný sbor s vy- 1516 čerpávajícím vysvětlením, k čemu a jak slouží 11 nejmoderněji vybavených zásahových vozidel, velmi zajímavá byla i návštěva aschheimského historického muzea, prohlédli jsme si i Mnichov náměstí Marienplatz, ale především jsme navštívili Německé muzeum, které patří k největším muzeím vědy a techniky ve světě, s přibližně vystavených předmětů z asi padesáti oblastí vědy a techniky. Středa byla věnována celodennímu výletu do rekreačního střediska Chiemsee, nazývaného také Bavorské moře. Zde bylo naším největším zážitkem lanové centrum, usazené do lesa tak vkusně, jako by ho sem včlenila sama příroda. Po krátké bezpečnostní instruktáži a zkušební krátké trase si každý z nás vybral svoji trasu od nejjednodušší bílé, přes žlutou, oranžovou, modrou až po nejtěžší tmavě černou. Tři hodiny zde uběhly strašně rychle a po značném vyčerpání přišla velmi vhod koupel v čisté vodě Chiemsee. I letos bylo vyslyšeno naše velké přání návštěva aquaparku Erding - s největšími tobogány v Evropě. Aquapark má 6 částí: Galaxy - tobogány, Thermen-Paradies termální ráj, Vital Oase -relaxace, Sauna-Paradies - sauny a venkovní prostory. My jsme nejvíce času strávili v části Galaxy, kde je celkem 18 vnitřních tobogánů, rozdělených na 3 druhy - akční, rodinné a extrémní. Nejvyšší červený tobogán měří 360 metrů a jízda v něm trvá přes minutu. Být v srpnu v Německu a nenavštívit letní výprodeje, to by nešlo. My jsme také výprodeje využili, a to nejen v aschheimském jednoeurovém obchodě, ale především v nákupním centru Riem-Arcaden. Takže naše kufry byly při odjezdu obtěžkány řadou nových triček a dalších drobností, pořízených v rozmezí 1 5 Euro. Náš pobyt vyvrcholil sobotní vesnickou slavností, na které jsme obdivovali především kroje, které se zde stávají čím dál víc modernější, a to především u mládeže. Loučení s Aschheimem bylo slzavé, ale vzpomínky na budíček paní učitelky Králové vstávat, vstávat, kravičkám dávat..., na večerní společné chvilky při kulečníku, fotbálku, grilování., na lahodné zmrzliny a vše, co jsme prožili, nám ještě dlouho přetrvají v paměti. Náš pobyt se mohl uskutečnit jen díky pohostinnosti partnerské obce Aschheim, obětavosti našich učitelů a spolufinancování Česko-německého fondu budoucnosti, který naše projekty finančně podporuje již řadu let. Těm všem ještě jednou - veliký dík. Mgr. Světlana Štěpánková Výuka historie v terénu aneb Rekonstrukce napoleonské bitvy V pátek 9. září proběhl na ZŠ Jedovnice první celoškolní projekt Rekonstrukce napoleonské bitvy. Žáci ročníku byli rozděleni do 17 věkově nesourodých skupin, ve kterých po celý den pracovali, získávali nejen teoretické poznatky o Napoleonovi Bonaparte a napoleonské době, ale především sbírali v terénu - v místě bitvy ve Sloupu - odpovědi na jim zadané otázky. Jednotlivé skupiny se úkolů zhostily velmi dobře a výsledkem celodenního pátrání byly velmi zdařilé prezentace jejich práce. Žáci vyhledali a zpracovali nejen základní informace o životě a bitvách Napoleona, ale v místě bitvy získali od oslovených vojáků i řadu dalších poznatků: Rekonstrukce předvedla bitvu, která proběhla za napoleonských válek, bojovala proti sobě vojska Rakouska a Ruska na straně jedné a vojska Francie na straně druhé. Ruští vojáci měli zelené uniformy, rakouští hnědé a francouzští modré. Dělo, které používali v bitvách, měřilo 2 metry a mělo dostřel tři až čtyři kilometry. Vojáci dostávali žold ale velmi malý, Rusové rubly, Francouzi franky a Rakušané zlatky a tereziánské tolary. 1617 Během rekonstrukce bitvy jsme viděli, jak francouzské vojsko vyšlo z lesa, aby přepadlo tábor protivníků, ti je však uviděli a začala střelba. Francouzi zjistili, že nepřátelé jsou v přesile, tak se stáhli a přitáhli s posilami. Obě vojska se k sobě začala přibližovat natolik, že začal souboj nejen střelbou, ale i ostatními zbraněmi. Francouzi tuto bitvu prohráli. A na otázku, kam se odváželi ranění vojáci po bitvě, jsme zjistili následující: Když vojáci vyhráli rozváželi raněné po dědinách a obyvatelé je ošetřili a starali se o ně, nebo byli odváženi do kostelů a prvních polních špitálů. Když vojáci prohráli - zase je ošetřilo obyvatelstvo (mělo vyživovací povinnost) a pak museli vojáci do zajetí. A co žáky nejvíce zaujalo? 7. skupina to vyjádřila následovně: Lea a Aneta uniformy vojáků, Jana, Tereza, Veronika - způsob boje, Vojta a Honza - zbraně, Adéla - technika bojování, Jakub, Fanda a Ondra děla a vojáci. Práce ve věkově nesourodých skupinách je velmi zajímavá, protože starší pomáhají mladším, úkoly si rozdělují dle schopností a věku žáků, tím se děti připravují na život ve společnosti lidí různého věku, různých názorů atd. Projekt byl velmi úspěšný, poděkování patří nejen organizátorům celé akce ve Sloupě - jmenovitě panu Radku Fojtovi ale i všem pedagogickým pracovníkům, kteří děti vedli ke zdárnému splnění všech úkolů. Mgr. Světlana Štěpánková Novinky a zajímavosti ze ZUŠ ZUŠ v novém školním roce Vážení čtenáři, rok se sešel s rokem a máme tu zase září. Je již tradicí, že zároveň s nástupem dětí do školy se na stránkách tisku objevují informace ze světa škol všech typů a zaměření, které po prázdninové odmlce znovu ožívají čilým ruchem. I v prostorách jedovnické zušky se již od prvních zářijových dnů ozývají tóny hudebních nástrojů, zpěvu či zvuky tanečních kroků a line se vůně keramické hlíny a barev. A co je v nadcházejícím školním roce u nás nového? Popsat vše, co nás v blízké budoucnosti čeká, by vydalo materiál na samostatné číslo Zpravodaje, takže ve stručnosti jen malé nahlédnutí pod pokličku nového školního roku. Častou otázkou v tomto období je výše úplaty za vzdělávání. Možná mnohé překvapím informací, že ani letos školné nezdražujeme, dokonce dochází k nepatrnému zlevnění, a to ve výši 10 Kč měsíčně. Tento krok je možný jen díky tomu, že zájem o vzdělávání v naší škole je opravdu značný a její kapacitu beze zbytku naplňujeme žáky všech věkových kategorií. Stejná zůstává také struktura oborů a nabídka jednotlivých vzdělávacích předmětů. Rovněž ve složení pedagogického sboru nedošlo k žádným zásadním změnám. To znamená, že zhruba pět stovek žáků v šesti obcích budou vyučovat tři desítky pedagogů v hudebním, ale také tanečním a výtvarném oboru. V řeči konkrétních čísel jde o 99 žáků výtvarného, 25 žáků tanečního a 386 žáků hudebního oboru. Uvedená čísla z poloviny měsíce září samozřejmě během roku mírně kolísají. Jde však jen o drobné korekce. Pro zajímavost uvádím také strukturu hudebního oboru, ve kterém má umělecká škola nejvíce žáků. Číslo u názvu předmětu udává počet žáků. Klavír 126, akordeon 2, varhany 3, housle 35, viola 1, violoncello 4, kytara 57, zobcová flétna 44, příčná flétna 7, klarinet 7, trubka 13, tenor 2, baryton 1, tuba 1, ostatní dechové nástroje 5, bicí nástroje 6, sólový zpěv 37, přípravná hudební výchova18 Kontinuita a zavedený řád však jde ruku v ruce s vývojem, modernizací a řadou novinek. Jednou ze změn, na první pohled drobných, ale pro nás důležitých, je získání nových výukových prostor v objektu SPŠ, kde budeme v tomto školním roce využívat dvě prostorné učebny. Zahájili jsme tak oboustranně výhodnou spolupráci, která může v budoucnu umělecké škole přinést šanci koncepčního vyřešení problému neexistence vlastní budovy, což je pro jedovnickou uměleckou školu již po desetiletí citelný handicap. Na druhé straně je naše aktivita nezanedbatelnou pomocí pro průmyslovou školu, které ulehčí řešení ekonomické zátěže vznikající provozem nevytížených budov v době, kdy je klesající počet žáků středních škol celorepublikovým problémem. Vzájemná spolupráce je navíc usnadněna skutečností, že jak umělecká, tak průmyslová škola mají stejného zřizovatele, kterým je Jihomoravský kraj. Na hodnocení vzájemné spolupráce je samozřejmě brzy. Uvidíme, co přinese budoucnost. Je ovšem nepochybné, že potenciál vzájemné koexistence umělecké a průmyslové školy v jednom komplexu budov v tuto chvíli ještě zdaleka není vyčerpán. Často diskutovaným tématem současného školství jsou také evropské peníze. Zde je nutno říci, že převážná většina výzev k čerpání prostředků z evropských fondů je koncipována tak, že základní umělecké školství vynechává. Přesto se i na tomto poli snažíme získat maximum možného. V letošním roce jsme se zapojili do přípravy společného projektu pod vedením ZUŠ Tišnov, týkajícího se vzdělávání pedagogů uměleckých oborů v oblasti digitálních technologií. Tento projekt je v současnosti ve stadiu schvalování. Pro příští rok v tomto oboru připravujeme další projekt ve spolupráci s firmou I-Style Brno. Na výsledky si budeme muset ještě nějakou chvíli počkat, ale šance na získání evropských dotací i do umělecké školy jsou tak otevřené. Dalším z důležitých úkolů v nadcházejícím školním roce je dokončení přípravy školního vzdělávacího plánu, který je zásadním dokumentem reagujícím na požadavky probíhající kurikulární reformy školství. Samozřejmě nás čekají i obvyklé aktivity nad rámec běžné výuky, jakými jsou koncerty, kulturní programy širokého zaměření, ale i řada soutěží. V letošním školním roce budou probíhat například národní soutěže uměleckých škol v sólovém zpěvu, hře na dechové a bicí nástroje, obsadíme i kategorii smyčcových těles a další. Mimo jiné budeme obhajovat vítězství v celostátním kole minulého ročníku soutěže pěveckých oborů či druhá a třetí místa v krajských kolech u sólistů na dechové nástroje, a samozřejmě se do soutěží zapojí i další oddělení, takže nás čeká perný rok. V nejbližší době budeme také držet palce našim výtvarníkům, jejichž zástupci pod vedením paní učitelky Vávrové budou jedovnickou uměleckou školu reprezentovat koncem září v Budapešti na mezinárodním kole výtvarné soutěže Mladí tvůrci pro Dunaj, kam se v konkurenci stovek prací probojovali po vítězství v republikovém kole soutěže na konci minulého školního roku. Výčet desítek koncertů a veřejných vystoupení, na které pravidelně zveme širokou veřejnost, by přesáhl prostor určený tomuto příspěvku. Co tedy dodat závěrem? Ať se všem v novém školním roce daří a těšíme se brzy na shledanou - třeba na některém z našich vystoupení! Mgr. Josef Škvařil, ředitel ZUŠ Jedovnice Účast na vytvoření rekordu - nejdelší pomalovaná stěna Ve čtvrtek se skupinka výtvarníků ze Základní umělecké školy Jedovnice zúčastnila projektu Colours of Spielberk. Akce proběhla v Brně za hojné účasti dětí různých věkových kategorií. A o co šlo? Na dlouhatánskou bílou stěnu (dlouhou 225 m a vysokou 2,5 m) se všichni bez rozdílu věku pokusili co nejlépe namalovat něco z předem vyhlášených témat: příroda, roční období nebo svět zvířat. K dispozici jsme dostali kbelíky různých barev, pořádné štětce i válečky a pomocníka, který nám zajišťoval bezpečný pohyb na lešení. Dál už bylo vše na fantazii a hlavně v rukou malých umělců. 1819 Počasí naštěstí vydrželo, a tak si děti vychutnaly i avizovanou zmrzlinu, jen ten slibovaný kouzelník za námi nepřišel Kdo by se chtěl podívat a bude mít cestu do Brna, tomu stačí zamířit do areálu Spielberk Office Centra, kde dětmi pomalovaná stěna ohraničuje sousední staveniště. Mgr. Jitka Vávrová Děti a mládež Farní víkend Páteční podvečer Na chodbě fary je poněkud těsno. Stoly, židle, děti, rodiče, pořadatelé, tašky s oblečením, spacáky, plyšáci. Vše se rychle vyřeší, děti jsou uvedeny na svá místa k spočinutí. Malé občerstvení, nácvik zpěvu ke mši, rozdělení přímluv. Stíháme. Po mši následují seznamovací a čekací hry pod lípami u hřbitova. Ten také účinkuje v dnešním programu. Děti se po setmění postupně vydávají na stezku odvahy. Cestu ukazují světýlka svíček. Nebyla to žádná legrace. I dospělý by se akusticky projevil, kdyby ho ve tmě někdo nečekaně chytil za nohu nebo za ním přibouchl dveře márnice. Všichni obstáli a dokázali, že se nebojí, a to je dobře, protože i chození do kostela a úsilí žít podle Božích rad a přikázání vyžaduje také kus odvahy. V sobotu následuje celodenní hra zaměřená na svátost křtu, kterému máme věnovat pozornost v tomto roce přípravy na cyrilometodějské jubileum. Vydáváme se na cestu pro vodu, bez které křtít nelze. První křesťané křtili u živé tekoucí vody v přírodě, i my směřujeme ke studánce. Křest nás spojuje s Ježíšovým křížem, na první zastávce děti vyrobily své kříže z přírodních zdrojů. Někteří si ovšem neuvědomili, že kříže ponesou s sebou, a pojali tedy jejich velikost velkoryse. Přesto i největší kříž byl donesen až na faru. Na další zastávce byly připraveny oleje pomocí nasbíraných vonných bylin. Každý si vyrobil vlastní svíci ze včelího vosku (ten jsme nesli s sebou, brát ho lesním včelám by asi nebylo újmou jen pro ty včely). Poskládat Krédo rozstříhané na kousky také nebylo tak snadné, jak se zpočátku zdálo. A uchovat v čistotě svou duši představovanou křestní maxirouškou vyžadovalo velké soustředění a spolupráci; i tak se to nepodařilo stoprocentně. U Junácké studánky v Rakovci jsme nabrali vodu na pití i ke svěcení, které bylo následně vykonáno. Vrátili jsme se na tábořiště senetářovských skautů. Při opékání buřtů zavládla pohoda a pocit úlevy z toho, že je všem úkolům konec. Nebyl. Na zpáteční cestě všem postupně došla voda k pití, zbyla jen ta posvěcená. Přes sílící žízeň však nikdo nepodlehl pokušení a 5 litrů vody dopravili vyprahlí poutníci až do kostela. 1920 V neděli se balilo, ale zbyl čas i na hry. A samozřejmě také na přípravu ke mši. Při té děti společně s rodiči a ostatními obnovily své křestní sliby, byly pokropeny vlastnoručně donesenou svěcenou vodou ze studánky, využily práva Božích dětí přednášet Bohu své prosby a aktivně se zúčastnily bohoslužby také sborovým zpěvem. Odměnou za veškerou námahu a odhodlání splnit veškeré před ně postavené úkoly bylo svolení ke konzumaci výzdoby kostela. Mše totiž byla obětována na poděkování za dary země a výzdobu kromě květin tvořilo také množství ovoce lákavého už jenom na pohled. Díky realizačnímu týmu, všem, kdo přijali pozvání a na prvním místě samozřejmě Bohu. Václav Trmač, farář Historie Stará škola dokončení ze strany 2 (Z kroniky Vincence Tomáška) K důtklivému naléhání nadučitele Vincence Tomáška a z účinné podpory některých členů obecního výboru, z nich v první řadě jmenovati sluší pp. Františka Nezvala, soukromníka č. 80, Ant. Nezvala, zámečníka č. 9, Bohuslava Julínka, mlynáře a Emanuela Plcha, rolníka, usneseno v sezení obecního výboru ze dne 1895, k p. Františka Nezvala, aby škola v r byla postavena a v r na oslavu 50 letého panovnického jubilea Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. účelu svému odevzdána. Jelikož ale v r hlavně působením starosty Jos. Šebely nižádných příprav ku stavbě nekonáno a různými úskoky zamyšlenému dílu nové odklady hrozily, podal nadučitel Vinc. Tomášek dne 13. května toho roku proti jednání tomu stížnost ku představené c.k. okr. školní radě, ve kteréž nejen naprostou nedostatečnost místností školních a svého bytu, ale i snahu po opětném odkládání stavby školy se strany místních rozhodujících kruhů vylíčil. Stížnost tato vyřízena tím způsobem, že místní školní rada, nehledě k nemístným útokům na nadučitele se strany starosty Jos. Šebely, jenž při liknavosti a nerozhodnosti místní školní rady celé záležitosti se zmocnil, se uvolila školu během r vystavěti. Vzdor tomu pokračováno ve stavbě roku toho skutečně započaté tak liknavě, že škola teprv roku 1900 byla dostavěna. Dne 23. září byla důst. panem farářem P. Františkem Tesařem vysvěcena a svému účelu odevzdána. Stavbu provedl p. Tomáš Ryšánek, stavitelský mistr ze Studnic, a veškerý náklad na postavení a zařízení budovy činil asi K. Obnos tento uhrazen tím způsobem, že vybrán ze spořitelny nastřádaný kapitál asi K, velkostatek pak zaplatil na 6 roků napřed nájem z obecní honitby a náhradu za škody zvěří na polích způsobené, a nedostávajících se K vypůjčila si obec od Zemědělské banky markrabství moravského, kterýžto dluh v době 34 roků ročními annuitami po K ammortisován býti má. 20 Zobrazit více 1. Zastupitelstvo města schvaluje: USNESENÍ č. 33/2014 z 32. zasedání Zastupitelstva města, konaného dne 07. 04. 2014 1. program dnešního jednání v předloženém znění 2. aby rozprava probíhala ke každému Více Zasedání zastupitelstva obce Žďár Zasedání zastupitelstva obce Žďár Číslo: 4 Datum: 25. května 2015 Místo a čas jednání: na obecním úřadě ve Žďáru v 18,00 hodin. Přítomní zastupitelé obce: Mikulášek Patrik, Bc. Jan Novotný, Ladislav Novotný Více 1. Schválení programu jednání Rady města Chropyně. 2. Kontrola plnění usnesení Rady města Chropyně Zápis z 4. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 28. ledna 2015 v 18.00 hod. Přítomni: Omluveni: Korek Vladimír, Illek František, Vališ Vladimír, David Josef, Šnábl Jan, Jelínek Tomáš, Více Zápis. z jednání Zastupitelstva městyse Svitávka konaného dne 29. 10. 2009 v 18.00 hodin v malém sále úřadu městyse Zápis z jednání Zastupitelstva městyse Svitávka konaného dne 29. 10. 2009 v 18.00 hodin v malém sále úřadu městyse Přítomni: Ing. M. Cetkovský, Mgr. M. Randula, J. Zoubek, Z. Zeman, Ing. J. Zapletal, Ing. Více Zápis ze zasedání zastupitelstva městyse Svitávka konaného 14. 6. 2010 v 18.00 hodin v malém sále úřadu městyse Zápis ze zasedání zastupitelstva městyse Svitávka konaného 14. 6. 2010 v 18.00 hodin v malém sále úřadu městyse Přítomni: Ing. Cetkovský, J. Zoubek, Ing. Zapletal, M. Holasová, Ing. J. Vašíček, M. Dvořák, Více MĚSTO DOKSY. USNESENÍ Rady města Doksy dne 20. ledna 2014 MĚSTO DOKSY USNESENÍ Rady města Doksy dne 20. ledna 2014 R 25/14 Změna finančního plánu společnosti Městské lesy Doksy za rok 2013 a) schvaluje změny finančního plánu společnosti Městské lesy Doksy, s. Více Zápis. z 67. schůze Rady městyse Moravská Nová Ves, konané dne 22.7.2013 v 18.00 hod. v kanceláři starosty, nám. Republiky 107 Zápis z 67. schůze Rady městyse Moravská Nová Ves, konané dne 22.7.2013 v 18.00 hod. v kanceláři starosty, nám. Republiky 107 Přítomni: Členové rady Marek Košut Eva Gréeová Pavel Šrámek Zbyněk Parma Hosté Více Zastupitelstvo obce Dolní Žandov Usnesení č. Z 1/2014 Usnesení z jednání Zastupitelstva obce Dolní Žandov č. 1/2014, které se uskutečnilo dne 27.02.2014 od 17.00 hod. na přísálí kulturního domu v Dolním Žandově. Usnesení č. 1/01/2014 Více Zápis z jednání Zastupitelstva obce Paseky nad Jizerou, které se uskutečnilo ve čtvrtek 18. srpna 2011 od hod na obecním úřadě Zápis z jednání Zastupitelstva obce Paseky nad Jizerou, které se uskutečnilo ve čtvrtek 18. srpna 2011 od 19.30 hod na obecním úřadě Přítomni: Omluvena: H. Růžičková, J. Soukup, Ing. A. Koucký, M. Řípa, Více Zpráva o činnosti Městské policie Třeboň za rok 2010 Zpráva o činnosti Městské policie Třeboň za rok 2010 1. Úvod Cílem zprávy je předložit ve stručné podobě ucelený přehled činnosti Městské policie Třeboň za rok 2010. Činnost Městské policie je velice různorodá Více USNESENÍ č. 2/2014 z 1. zasedání Zastupitelstva města, konaného dne 08. 12. 2014 USNESENÍ č. 2/2014 z 1. zasedání Zastupitelstva města, konaného dne 08. 12. 2014 I. Zastupitelstvo města schvaluje: 1. program dnešního jednání v upraveném znění 2. aby rozprava probíhala ke každému bodu Více MĚSTO BRUNTÁL O VEŘEJNÉM POŘÁDKU. Zastupitelstvo města Bruntálu se na svém 19. zasedání dne usnesením MĚSTO BRUNTÁL OBECNĚ ZÁ V AZNÁ VYHLÁŠKA č. 2/2013 MĚSTA BRUNT ÁLU O VEŘEJNÉM POŘÁDKU Zastupitelstvo města Bruntálu se na svém 19. zasedání dne 5.11.2013 usnesením č. 727/19Z/2013 usneslo vydat na základě Více Výpis z usnesení 35. schůze Rady města Petřvaldu, která se konala 16. srpna 2016 Výpis z usnesení 35. schůze Rady města Petřvaldu, která se konala 16. srpna 2016 1/ Kontrola usnesení 35/176 b e r e n a v ě d o m í provedenou kontrolu usnesení. 2/ Stanovisko obce ve smyslu 33 odst. Více Zápis z 25. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 26. října hod. Zápis z 25. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 26. října 2016 18.00 hod. Přítomni: Vladimír Korek, Pavel Havelka, Josef David, Jan Šnábl (příchod v 18.20.hod.), Marie Mašová, Miroslav Více Rada města Plané nad Lužnicí Rada města Plané nad Lužnicí Usnesení ze 15. zasedání ze dne 18.5. 2015 Přítomni Omluven Ing. Jiří Šimánek, Ing. Stanislav Vyhnal, Josef Drtina, Rudolf Lapin, Ondřej Špaček Neomluven 0 Volba ověřovatele Více 1. Schválení programu jednání Rady města Chropyně. 2. Kontrola plnění usnesení Rady města Chropyně čj. MCH 104/2014 spisová značka 102/2014/OVV R A D A M Ě S T A C H R O P Y N Ě Výpis usnesení z 94. zasedání dne 15. ledna 2014 1. Schválení programu jednání Rady města Chropyně R M 1 / 9 4 / 1 4 1. program Více Zápis. z 28. zasedání Zastupitelstva obce Záhoří, které se konalo ve čtvrtek dne 3.4.3014 od 19. hodin v zasedací místnosti OÚ Záhoří. Zápis z 28. zasedání Zastupitelstva obce Záhoří, které se konalo ve čtvrtek dne 3.4.3014 od 19. hodin v zasedací místnosti OÚ Záhoří. Přítomni: 9 členů ZO, 3 občané, viz prezenční listina Omluveni: 0 Neomluveni: Více RO 4 29. 12. 2014. Strana 1 (celkem 4) VÝTAH z USNESENÍ ze 4. schůze Rady obce Ludgeřovice (dále RO), která se uskutečnila dne od 15:00 hod. v kanceláři starosty obce Ludgeřovice. Přítomní: Hosté: Omluven: Mgr. Daniel Havlík, Mgr. Pavel Lokaj, Více Zastupitelstvo městyse souhlasí a schvaluje: Usnesení z jednání Zastupitelstva městyse Svitávka, konaného dne 29. 10. 2009 Zastupitelstvo městyse souhlasí a schvaluje: Ad 1) Program jednání a jeho rozšíření o následující body: 13.1. Smlouva o poskytnutí Více MĚSTO DOKSY. USNESENÍ Rady města Doksy dne 2. února 2015 MĚSTO DOKSY USNESENÍ Rady města Doksy dne 2. února 2015 R 55/15 R 56/15 Přehled plnění usnesení rady města souhlasí s prodloužením termínů splnění usnesení rady města č. R 93/14 ze dne 3. 2. 2014, R 244/14 Více Městský úřad Modřice nám. Svobody 92 V Modřicích dne 30.11.2013 664 42 Modřice Městská policie nám. Svobody 90 664 42 Modřice Městský úřad Modřice nám. Svobody 92 V Modřicích dne 30.11.2013 664 42 Modřice Přehled činnosti Městské policie za měsíc Listopad Celkem bylo řešeno 19 případů Více Obecně závazná vyhláška č. 2/2004 POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE Obecně závazná vyhláška č. 2/2004 Zastupitelstvo obce Vavřinec se na svém zasedání dne 3. září 2004 usneslo vydat na základě 29 odst. 1 písm. o) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších Více Závěrečný účet města Spálené Poříčí za rok 2014 Závěrečný účet města Spálené Poříčí za rok 2014 Zpráva o hospodaření za rok 2014 Návrh závěrečného účtu za rok 2014 /zpracovaný na základě 17 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních Více MĚSTO DOKSY. USNESENÍ Rady města Doksy dne 7. srpna Veřejnosprávní kontrola v přísp. organizaci ZŠ K. H. Máchy Doksy MĚSTO DOKSY USNESENÍ Rady města Doksy dne 7. srpna 2012 R 419/12 R 420/12 R 421/12 Veřejnosprávní kontrola v přísp. organizaci ZŠ K. H. Máchy Doksy schvaluje protokol o provedené veřejnoprávní kontrole Více Usnesení zastupitelstva obce Velký Beranov č. 01/2014 konaného dne Ve Velkém Beranově dne 19. února 2014 Výtisk jediný! Počet listů: 5 Usnesení zastupitelstva obce Velký Beranov č. 01/2014 konaného dne 19. 2. 2014 Č. J. USNESENÍ ZASTUPITELSTVO OBCE SCHVALUJE ZO/2014/001/19. Více USNESENÍ ze schůze RM č. 31/2014 konané dne 3. prosince 2014 USNESENÍ ze schůze RM č. 31/2014 konané dne 3. prosince 2014 1. Technický bod (schválení zapisovatelky a ověřovatelů, schválení programu jednání) 01/31/2014 Rada města Tišnova schvaluje za ověřovatele Více Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Březiny, konaného dne 20. června 2016 od 18:00 hodin v Restauraci Devon Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Březiny, konaného dne 20. června 2016 od 18:00 hodin v Restauraci Devon Přítomní zastupitelé (dle prezenční listiny): Michal Bittner, Martina Burjanová, Martin Habáň, Více VYHLÁŠKA č. 1 / 2010 VYHLÁŠKA č. 1 / 2010 Obec Bedřichov na základě usnesení zastupitelstva č. 274/2010 ze dne 15.4.2010 podle 29 odst. 1 písm o) bod 1. zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, Více Obecně závazná vyhláška Obce Křtiny č. 7/2005 Požární řád Obce Křtiny Obecně závazná vyhláška Obce Křtiny č. 7/2005 Požární řád Obce Křtiny Zastupitelstvo Obce Křtiny se na svém zasedání dne 12. 12. 2005 usneslo vydat na základě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, Více Městský úřad Modřice nám. Svobody 92 V Modřicích dne 31.1.2014 664 42 Modřice Městská policie nám. Svobody 90 664 42 Modřice Městský úřad Modřice nám. Svobody 92 V Modřicích dne 31.1.2014 664 42 Modřice Přehled činnosti Městské policie za měsíc leden Celkem bylo řešeno 7 případů Více USNESENÍ ze schůze RM č. 13/2012 konané dne 20. června 2012 USNESENÍ ze schůze RM č. 13/2012 konané dne 20. června 2012 1. Technický bod (schválení zapisovatelky a ověřovatelů, schválení programu jednání) 01/13/2012 Rada města Tišnova schvaluje za ověřovatelku Více Usnesení z 36. zasedání ze dne 28. 3. 2012 Usnesení z 36. zasedání ze dne 28. 3. 2012 Přítomni Omluven Ing. Jiří Šimánek,, Josef Drtina, Mgr. Zdeněk Žalud Ph.D. Ing. Stanislav Vyhnal Neomluven 0 RM/669/36/12 +4/ -0/ Z0 Ing. Jiří Šimánek Dopis + Více U S N E S E N Í. 4. zasedání Zastupitelstva obce Dvorce konaného ve čtvrtek 21. května 2015 od 17 hodin v TURISTCENTRU ve Dvorcích U S N E S E N Í 4. zasedání Zastupitelstva obce Dvorce konaného ve čtvrtek 21. května 2015 od 17 hodin v TURISTCENTRU ve Dvorcích Jedná se o upravenou verzi z důvodu dodržení přiměřenosti zveřejňovaných Více Usnesení z 13. zasedání zastupitelstva města konaného dne 26. 6. 2008 M ě s t o Š e n o v okres Ostrava - město ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Více MĚSTO ROSICE Rada města Rosice Palackého nám. 13, Rosice MĚSTO ROSICE Rada města Rosice Palackého nám. 13, 665 01 Rosice Výpis z usnesení rady č. 28/2015 konané dne 30.11.2015 v 15:00 hodin na MěÚ Rosice Rada města Rosice na svém jednání dne 30.11.2015 přijala Více Informace o přijatých usneseních z 5. schůze Rady města Šluknov Závěrečný účet města Spálené Poříčí za rok 2013 Zpráva o hospodaření za rok 2013 Návrh závěrečného účtu za rok 2013 /zpracovaný na základě 17 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních Více Usnesení. Z: Ing. Mgr. Dana Buriánková, vedoucí OF Město Moravská Třebová 1 Usnesení ze 7. zasedání Zastupitelstva města Moravská Třebová, které se konalo dne 06.06.2011 od 15:00 hod. v zasedací místnosti městského úřadu na ul. Olomoucké za účasti 20 členů Více Výpis usnesení ze zasedání zastupitelstva města ze dne Výpis usnesení ze zasedání zastupitelstva města ze dne 14. 12. 2015 117/2015 Schválení ověřovatelů zápisu Zastupitelstvo města schválilo ověřovatele zápisu. 118/2015 Schválení programu zastupitelstva Zastupitelstvo Více Zápis ze zasedání Rady města Tišnova č. 04/2014, konané dne 26. února 2014 Zahájení Zápis ze zasedání Rady města Tišnova č. 04/2014, konané dne 26. února 2014 Schůzi Rady města zahájil v 9:03 hodin Ing. Tomáš Komprs - starosta města Tišnova. Přítomno: 5 členů - RM je usnášeníschopná. Více VÝPIS USNESENÍ ZE ZÁPISU VÝPIS USNESENÍ ZE ZÁPISU 18. schůze Rady města Holýšova ve volebním období 2014-2018 konané dne 22. června 2015 Pozn. Zveřejněna je upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných Více čj. MCH 5641/2009 spisová značka 5639/2009/OVV Rada města Chropyně čj. MCH 5641/2009 spisová značka 5639/2009/OVV R A D A M Ě S T A C H R O P Y N Ě Výpis usnesení z 91. zasedání dne 26. října 2009 ZNĚNÍ PO ODSTRANĚNÍ ADMINISTRATIVNÍ CHYBY R M 1 / 9 1 / 0 9 Informativní Více Program 5. schůze Rady městyse Moravská Nová Ves: Zápis z 5. schůze Rady městyse Moravská Nová Ves, konané dne 10.1. 2011 v 17.00 hod. v kanceláři starosty, nám. Republiky 107 Přítomni: Členové rady Mgr. Bc. Marek Košut Kučera Jaroslav Gréeová Eva Ing. Více Zápis z řádného zasedání Zastupitelstva městyse Blížkovice ze dne v hod. v zasedací místnosti Úřadu městyse Blížkovice. Zápis z řádného zasedání Zastupitelstva městyse Blížkovice ze dne 26.05.2008 v 18.00 hod. v zasedací místnosti Úřadu městyse Blížkovice. čj. 4/2008 Starostka zahájila 4. zasedání Zastupitelstva městyse Více Město Kojetín Masarykovo náměstí 20, 752 01 Kojetín U S N E S E N Í z 15. zasedání Rady města Kojetína, konaného dne 24. července 2007 ve 13:00 hodin v zasedací místnosti Městského úřadu Kojetín, Masarykovo Více USNESENÍ 27. Rady města Třebíče konané dne USNESENÍ 27. Rady města Třebíče konané dne 30.10.2014 1/27/RM/2014 Zahájení a schválení programu 27. schůze Rady města Třebíče I. Rada města schvaluje program 27. schůze Rady města Třebíče v roce 2014. Více 124. SCHŮZE. A. Žádost o změnu čerpání dotace z rozpočtu města Nejdku u organizace JoN Jde o Nejdek, o. s. termín: ihned zodpovídá: OE 4-0-0 ZÁPIS USNESENÍ 19. ŘÍJNA 2010 R A D A MĚSTA NEJDKU 124. SCHŮZE Přítomni: Ing. Benda, p. Drobná, p. Schwarzová, p. Šoustalová, Bc. Oberreiter tajemník MěÚ Omluveni: p. Kaššák Hosté: 0 RM schvaluje předložený Více MĚSTO ČERVENÝ KOSTELEC PROGRAM Zastupitelstvo a rada - ADW MĚSTO ČERVENÝ KOSTELEC PROGRAM 3. řádné jednání Rady města, konané dne 8.2.2012 kancelář starosty 1. (10) Městský kamerový a dohlížecí systém Červený Kostelec 2. (1) Červený Více MĚSTYS Opatov Zastupitelstvo obce Opatova Obecně závazná vyhláška č. 4/2015 kterou se vydává požární řád obce MĚSTYS Opatov Zastupitelstvo obce Opatova Obecně závazná vyhláška č. 4/2015 kterou se vydává řád obce Zastupitelstvo obce Opatov se na svém zasedání konaném dne 29. 9. 2015 usneslo vydat na základě 29 Více Muž z Jihlavska chtěl vykrást trafiku. Zadrželi ho strážníci Muž z Jihlavska chtěl vykrást trafiku. Zadrželi ho strážníci Pozorný svědek zabránil vykradení trafiky v Pekárenské ulici. Zároveň pomohl strážníkům dopadnout pachatele. Tím je muž (46) z Jihlavska. Mluvčí Více Zápis z jednání zastupitelstva Obce Svaté Pole ze dne Zápis z jednání zastupitelstva Obce Svaté Pole ze dne 11.12. 2015 Přítomni: Josef Šimonovský, Mgr. Petr Kozohorský, Mgr. Martina Volfová, Šárka Kočová, Josef Pecka, Zdeněk Žaloudek, Josef Tesárek. Program: Více POŽÁRNÍ ŘÁD MĚSTA POBĚŽOVICE Obecně závazná vyhláška č. 01/2005 Město Poběžovice na základě usnesení zastupitelstva města č. ZM-28-05.03.31-4 ze dne 31.3.2005 podle 29 odst. 1 písm. o) bod 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, Více USNESENÍ ze zasedání zastupitelstva města Železná Ruda č. 29 USNESENÍ ze zasedání zastupitelstva města Železná Ruda č. 29 Přítomni: pp. Šnebergr, Kříž, Fischer, Kořán, Papež, Roubal, Sekyra,Horek,Chabr, Škývara, Lučan Omluveni: pp. Najman, Navrátilová Nepřítomni: Více Město Hostivice. ZÁPIS z jednání Rady města Hostivice č. 2/2012 konaného dne od 16,00 hod. do 17,05 hod. * Z důvodu zajištění ochrany osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, je zveřejňováno upravené znění usnesení Rady města Hostivice s omezeným Více Rada města Česká Kamenice Rada města Česká Kamenice USNESENÍ z 13. schůze Rady města Česká Kamenice, která se konala dne 10. 6. 2015 312/13/RM/2015 Pronájem pozemku - záměr (Zachová Kateřina) Rada města rozhodla o zveřejnění záměru Více Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Březina, konaného dne 17. srpna od 18:00 hodin v zasedací místnosti obecního úřadu Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Březina, konaného dne 17. srpna od 18:00 hodin v zasedací místnosti obecního úřadu Přítomní zastupitelé (dle prezenční listiny): Michal Bittner, Aleš Buček, Martina Více Z A S T U P I T E L S T V O O B C E K L O B U K Y. Z Á P I S č. 22. Martin PINC Vladimír PROCHÁZKA Štěpán TOMEC Z Á P I S č. 22 ZE ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE KLOBUKY konaného dne 21. září 2016 v 18,30 hodin v zasedací místnosti obecního úřadu PŘÍTOMNI: pan/paní Jana KUBELKOVÁ Zdeněk LISEC Radoslava MADZAROVÁ Soňa Více Usnesení ze zasedání Zastupitelstva obce Jezeřany-Maršovice č. 06/2013, konaného dne Obec Jezeřany-Maršovice Jezeřany-Maršovice 1, 671 75, IČ: 00292931 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva obce Jezeřany-Maršovice č. 06/2013, konaného dne 12.09.2013 Usnesení č. 01/06/2013 Zastupitelstvo Více Zápis z 25. zasedání zastupitelstva obce Strážkovice konaného dne Zápis z 25. zasedání zastupitelstva obce Strážkovice konaného dne 21. 09. 2016 Místo konání: Obecní úřad Strážkovice Začátek: 17.05 hod. Zasedání řídil: Hana Halamová Přítomni: Roman Čermák, Hana Halamová, Více USNESENÍ č. 14/2016 z 13. zasedání Zastupitelstva města, konaného dne USNESENÍ č. 14/2016 z 13. zasedání Zastupitelstva města, konaného dne 13. 06. 2016 I. Zastupitelstvo města schvaluje: 1. program dnešního jednání v upraveném znění 2. aby rozprava probíhala ke každému Více OBEC JEVIŠOVKA 691 83 Jevišovka 98 z 19. zasedání zastupitelstva Obce Jevišovka Tel. 519519161 konaného dne 17. 6. 2014 www.jevisovka. Z Á P I S OBEC JEVIŠOVKA 691 83 Jevišovka 98 z 19. zasedání zastupitelstva Obce Jevišovka Tel. 519519161 konaného dne 17. 6. 2014 www.jevisovka.cz Starostka obce Jevišovka p.božena Bošiaková zahájila 19. Více USNESENÍ ze schůze RM č. 3 /2007 konané dne 28. února 2007 USNESENÍ ze schůze RM č. 3 /2007 konané dne 28. února 2007 RM schvaluje: 1. Předložený Závěrečný účet Města Tišnova za rok 2006 a doporučuje ZM ke schválení. 2. Předložený výkaz hospodaření ZŠ nám. 28. Více Obecně závazná vyhláška č. 2/2011, Obecně závazná vyhláška č. 2/2011, o stanovení podmínek pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték a jiných kulturních podniků Více Masarykovo nám. čp. 1, PSČ 281 26 Městský úřad Týnec nad Labem Masarykovo nám. čp. 1, PSČ 281 26 Z á p i s č. : 7-2008 z 7. zasedání Zastupitelstva města Týnce nad Labem, konaného dne 19.6. 2008 od 17.00 hodin v kanceláři starosty Města Více Zápis č. 07/Z6 ze 7. jednání Zastupitelstva MČ Brno-Žebětín, konaného dne 9. května 2011 Zápis č. 07/Z6 ze 7. jednání Zastupitelstva MČ Brno-Žebětín, konaného dne 9. května 2011 Přítomni: Omluven: Ověřovatelé zápisu: Zapisovatelka: 10 zastupitelů (Ing. Jiroušek přišel při projednávání bodu Více Zpráva o činnosti Městské policie Třeboň za rok 2009 Zpráva o činnosti Městské policie Třeboň za rok 2009 1. Úvod Cílem zprávy je předložit ve stručné podobě ucelený přehled činnosti Městské policie Třeboň za rok 2009. V průběhu roku 2009 získala Městská Více Zápis č. 8/2011. ze zasedání ZO Malotice ze dne od 19:00 hod., v zasedací místnosti obecního úřadu v Maloticích Zápis č. 8/2011 ze zasedání ZO Malotice ze dne 28.9. 2011 od 19:00 hod., v zasedací místnosti obecního úřadu v Maloticích. Přítomni: Jirkovská Radka, Mgr. Tereza Jirkovská, Kallaschová Bohumila, Kaše Jiří, Více Zápis z veřejného zasedání zastupitelstva obce Javorník, konaného dne v hodin v zasedací místnosti obecního úřadu Zápis z veřejného zasedání zastupitelstva obce Javorník, konaného dne 10.11.2016 v 18.00 hodin v zasedací místnosti obecního úřadu Přítomni: dle prezenční listiny Počet přítomných: 9 Hosté: 7 Program: Více OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE ŠVÁBENICE č. 1/2005 POŽÁRNÍ ŘÁD OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE ŠVÁBENICE č. 1/2005 POŽÁRNÍ ŘÁD Zastupitelstvo obce Švábenice na svém zasedání konaném dne 13.5.2005 vydává podle ustanovení 10 písm.d) a 84 odst.2 písm. i) zákona č.128/2000 Více Zastupitelstvo Městské části Praha-Zličín. U S N E S E N Í Zastupitelstva Městské části Praha-Zličín které se konalo dne 26.2. Zastupitelstvo Městské části Praha-Zličín Zastupitelstvo Městské části Praha Zličín dne 26.2.2014 Zastupitelstvo Městské části Praha-Zličín U S N E S E N Í Zastupitelstva Městské části Praha-Zličín které Více V Ř E S K O V Á K květen 2009 V Ř E S K O V Á K květen 2009 Úvodní slovo Vážení spoluobčané, v úvodním slovu vás chci pochválit za dovoz dřevního odpadu ke spálení. Tentokrát se tam nacházel skutečně jen spalitelný odpad. Věřím, že Více 1) Zahájení, schválení programu jednání Zápis o průběhu zasedání zastupitelstva městyse Svitávka, konaného dne 12. listopadu 2012 v 18.00 hodin ve velkém sále úřadu městyse Tento zápis má pouze informativní charakter. Některé údaje jsou z dokumentu Více RADA OBCE BORŠICE 687 09 Boršice, telefon: 572 501 121, e-mail: [email protected]. Zápis ze 17. zasedání rady obce ze dne 27. 10. 2015 Zápis ze 17. zasedání rady obce ze dne 27. 10. 2015 Přítomni: Mgr. Petra Dostálová, Petr Dula, Ing. Roman Jílek, Helena Veselá, Ing. Stanislav Volčík Omluveni: - Jednání řídil: starosta Kontrola zápisu Více Zápis z 29. zasedání zastupitelstva městyse Višňové zahájeného dne 13. září 2012 v 18,00 hod. Zápis z 29. zasedání zastupitelstva městyse Višňové zahájeného dne 13. září 2012 v 18,00 hod. Přítomni: Omluveni: Vladimír Korek, Vladimír Vališ, František Illek, Jiří Beran, Hynek Čada, Josef Adámek, Více Zastupitelstvo městyse souhlasí a schvaluje: Usnesení ze zasedání zastupitelstva městyse Svitávka konaného dne 6. 9. 2010 v 18.00 hodin ve velkém sále úřadu městyse Zastupitelstvo městyse souhlasí a schvaluje: Ad 1) Zahájení, schválení programu jednání Více Zápis z 31. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 15. listopadu 2012 v 18,00 hod. Zápis z 31. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 15. listopadu 2012 v 18,00 hod. Přítomni: Vladimír Korek, Pavel, Havelka, Vladimír Vališ, Jiří Beran, Josef Adámek, Marie Machová, Josef Více Obecně závazná vyhláška č. 6/2009 Město Hostivice Obecně závazná vyhláška č. 6/2009 ze dne 26. října 2009, kterou se vydává požární řád města Hostivice Zastupitelstvo města Hostivice vydává podle ustanovení 29 odst. 1 písm. o) zákona č. Více Zápis z 39. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 8. srpna 2013 v 18.00 hod. Přítomni: Omluveni: Zápis z 39. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 8. srpna 2013 v 18.00 hod. Vladimír Korek, Hynek Čada (příchod v 18.15.), Pavel Havelka, Josef Šnábl, Vítězslav Více Zápis ze 5. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 25. února 2015 v 18.00 hod. Zápis ze 5. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 25. února 2015 v 18.00 hod. Přítomni: Omluveni: Korek Vladimír, Illek František, Vališ Vladimír, David Josef, Šnábl Jan (příchod v 19.25 Více Zápis č. 13/2016. Ze zasedání RADY MĚSTA PROSEČ, konané 12. července 2016 v kanceláři starosty města Proseč Zápis č. 13/2016 Ze zasedání RADY MĚSTA PROSEČ, konané 12. července 2016 v kanceláři starosty města Proseč Přítomni: Omluveni: Bc. Jan Macháček, Miloslav Hurych, Karel Hloušek, Tomáš Háp Bc. Radek Šenkýř Více 1. Zahájení a schválení programu Starosta obce přivítal zastupitele obce a hosty a zahájil zasedání. Zápis č. 10/2014 Ze zasedání RADY MĚSTA PROSEČ, konané 20. května 2014 v kanceláři starosty města Proseč Přítomni: Jan Macháček, Karel Hloušek, Pavel Čermák, František Skála, Mgr. Lenka Žežulková 10. zasedání Více Zápis č. 5 z jednání Rady městyse Komárov, konaného dne 20.1.2015 Zápis č. 5 z jednání Rady městyse Komárov, konaného dne 20.1.2015 Přítomni: Antonín Merhaut, Radim Šíma, Bohuslav Ernest, Jiří Havlík, Ing. Jan Křikava, Hosté : Ing. František Sojka, zástupci JSDHO Komárov Více ZÁPIS. ze zasedání zastupitelstva obce Jabloňany. konaného dne ZÁPIS ze zasedání zastupitelstva obce Jabloňany konaného dne 11. 9. 2014 Starosta obce Hlaváček Pavel zahájil zasedání v 19:00 hod a všechny přivítal. Technický bod: Starosta obce konstatoval, že informace Více Zápis z jednání zastupitelstva městyse Svitávka konaného dne v hodin v malém sále úřadu městyse Zápis z jednání zastupitelstva městyse Svitávka konaného dne 1. 6. 2009 v 18.00 hodin v malém sále úřadu městyse Přítomni: Ing. M. Cetkovský, Mgr. M. Randula, Z. Zeman, R. Hruda, M. Dvořák, ing. J. Vašíček, Více OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 1/2014. Požární řád obce Vavřinec OBEC VAVŘINEC OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 1/2014 Požární řád obce Vavřinec Zastupitelstvo obce Vavřinec se dne 31. ledna 2014 usneslo vydat v souladu s ustanoveními 10 písm. d) a 84 odst. 2 písm. h) zákona Více Zápis z 9. jednání Rady města Vysoké nad Jizerou, konaného dne 26. dubna 2016 od 20:00 hodin v kanceláři starosty Zápis z 9. jednání Rady města Vysoké nad Jizerou, konaného dne 26. dubna 2016 od 20:00 hodin v kanceláři starosty přítomni: ověřovatel zápisu: zapisovatel: Bohdan Blažek, Ing. Roman Čivrný, Jan Nosek, Více ze 7. schůze Rady města Rumburka, konané dne 23. prosince 2010 ze 7. schůze Rady města Rumburka, konané dne 23. prosince 2010 1. Schválení programu Usnesení č. 78/2010 Rada města Rumburka projednala a schválila doplněný program 7. schůze rady města. 2. Kontrola plnění Více Obecně závazná vyhláška obce Svojetice č.2 /2009 Obec Svojetice Obecně závazná vyhláška obce Svojetice č.2 /2009 POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE Obec Svojetice na základě usnesení zastupitelstva ze dne 2.9.2009 podle 29 odst. 1 písm. o) bod 1. Zákona č. 133/1985 Sb., Více Z Á P I S č. 13. z 13. zasedání Zastupitelstva obce Řícmanice konaného dne 29. 12. 2011 v 19,00 hod. v zasedací místnosti Komenského 68 Z Á P I S č. 13 z 13. zasedání Zastupitelstva obce Řícmanice konaného dne 29. 12. 2011 v 19,00 hod. v zasedací místnosti Komenského 68 Program: 1. Technický bod (schválení ověřovatelů zápisu, programu Více Závěrečný účet města Spálené Poříčí za rok 2012 Závěrečný účet města Spálené za rok 212 Zpráva o hospodaření za rok 212 Návrh závěrečného účtu za rok 212 /zpracovaný na základě 17 zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění Více ZÁPIS ze zasedání Zastupitelstva obce Zbýšov, konaného dne ZÁPIS ze zasedání Zastupitelstva obce Zbýšov, konaného dne 26.1.2016 Zasedání Zastupitelstva obce Zbýšov bylo zahájeno starostkou Květou Němcovou v 18,oo hodin na Obecním úřadě ve Zbýšově. Dnešní zastupitelstvo Více Obec Sadov - Zastupitelstvo obce Sadov Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Sadov konaného dne 29.6.2011, od 17:00 hodin na OÚ Sadov Obec Sadov - Zastupitelstvo obce Sadov Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Sadov konaného dne 29.6.2011, od 17:00 hodin na OÚ Sadov 1. Zahájení zasedání zastupitelstva Zasedání Zastupitelstva obce Sadov Více MĚSTO ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU U S N E S E N Í MĚSTO ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU U S N E S E N Í Z 10.ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU, KONANÉHO DNE 17. DUBNA 2008 Usnesení zastupitelstva města číslo: 1/10/08 1. volí návrhovou komisi ve Více Z Á P I S o průběhu IV. zasedání Zastupitelstva obce Omice, konaného dne na Obecním úřadě v Omicích Z Á P I S o průběhu IV. zasedání Zastupitelstva obce Omice, konaného dne 1.10.2012 na Obecním úřadě v Omicích Starostka Libuše Pličková zahájila IV. zasedání zastupitelstva obce Omice (dále jen zastupitelstvo Více USNESENÍ 16. schůze Rady města Jirkov konané dne USNESENÍ 16. schůze Rady města Jirkov konané dne 28.4.2008 261/16/R/2008 Kontrola plnění usnesení bere na vědomí splněná usnesení č.94/6/r/2008, 121/7/R/2008, 206/13/R/2008, 224/13/R/2008, 226/14/R/2008, Více Masarykovo náměstí 20, 752 01 Kojetín Město Kojetín Masarykovo náměstí 20, 752 01 Kojetín Usnesení z 54. zasedání Rady města Kojetín, konaného dne 3. prosince 2001 ve 13:00 hodin v zasedací místnosti Městského úřadu Kojetín. 2. Kontrola plnění Více Zápis č. 1/2016 ze zasedání Zastupitelstva obce Střezimíř Zápis č. 1/2016 ze zasedání Zastupitelstva obce Střezimíř Místo konání: Střezimíř kancelář Obecního úřadu, Střezimíř čp. 110 Doba konání: 25. ledna 2016 od 18:00 Přítomni: Miloš Jelínek, Romana Jiráková, Více Zápis. ze 6. zasedání Zastupitelstva obce Libňatov, které se konalo dne 1. 9. 2015 od 19.30 hodin v místním pohostinství.

https://iudictum.cz/115019/28-cdo-3905-2014

28 Cdo 3905/2014 — Nejvyšší soud — Iudictum.cz Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobce: DRUŽBA, stavební bytové družstvo, IČ: 000 47 708, se sídlem v Brně, Kapucínské náměstí 6, zastoupené JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 5, proti žalovanému: statutární město Brno, IČ: 449 92 785, se sídlem v Brně, Dominikánské nám. 1, o zaplacení 62.200,- Kč s příslušenstvím,vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 108 C 69/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. března 2014, č. j. 18 Co 272/2013-135, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. března 2014, č. j. 18 Co 272/2013-135, vyjma části výroku I, jíž bylo zastaveno řízení o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci tam specifikovaný úrok z prodlení, se zrušuje; současně se zrušuje i rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 2. května 2013, č. j. 108 C 69/2012-103 (ve znění usnesení tohoto soudu ze dne 28. května 2013, č. j. 108 C 69/2012-116), ve výroku pod bodem I v části o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 62.200,- Kč „oproti odevzdání pozemků parc. č. 2368/1, 2369/1 a 2370/1 v kat. území Nový Lískovec“, jakož i v závislých nákladových výrocích II a III, a v tomto rozsahu se věc vrací Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Městský soud v Brně (dále jen jako „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. května 2013, č. j. 108 C 69/2012-103, uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 62.200,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5% z uvedené částky za dobu od od 25. 7. 2012 do zaplacení „oproti odevzdání pozemků parc. č. 2368/1, 2369/1 a 2370/1 v kat. území Nový Lískovec“ (výrok I). V části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,25% z uvedené částky do 25. 7. 2012 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 28. května 2013, č. j. 108 C 69/2012-116). Krajský soud v Brně (dále jen jako „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 13. března 2014, č. j. 18 Co 272/2013-135, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I v části o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 62.200,- Kč „oproti odevzdání pozemků parc. č. 2368/1, 2369/1 a 2370/1 v kat. území Nový Lískovec“, zatímco v části o zaplacení (specifikovaného) úroku z prodlení rozsudek zrušil a v tomto rozsahu řízení zastavil, a v nákladovém výroku bod bodem III jej změnil tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z jeho účastníků (vše výrokem pod bodem I); současně žalovanému uložil nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 9.468,40 Kč (výrok II). Odvolací soud vyšel z těchže skutkových zjištění jako soud prvního stupně, totiž že žalobce coby kupující uzavřel s žalovaným (prodávajícím) dne 16. 9. 2004 kupní smlouvu, podle které měl žalovaný převést na žalobce vlastnické právo k pozemkům parc. č. 2368/1, 2369/1 a 2370/1 v kat. území Nový Lískovec, zatímco žalobce na základě smlouvy žalovanému zaplatil kupní cenu v částce 62.200,- Kč. Posléze vyšlo najevo, žalovaný nebyl vlastníkem převáděných pozemků, jelikož vlastnictví k nim na něj nepřešlo podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, a vlastnictví nenabyl ani orginiárně vydržením (§ 134 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „obč. zák.“). Za tohoto stavu soudy nižších stupňů kvalifikují účastníky uzavřenou smlouvu jako absolutně neplatnou a uzavírají, že vztah mezi nimi vzniklý je vztahem z bezdůvodného obohacení (majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu; § 451 odst. 2 obč. zák.) a že ve smyslu ust. § 457 obč. zák. jsou povinni vrátit si plnění, jež si podle neplatné smlouvy vzájemně poskytli; žalovaný je proto povinen k vrácení přijaté kupní ceny a toto povinnost – uzavírá odvolací soud – je podmíněna splněním povinnosti žalobce „odevzdat (předmětné) pozemky“ žalovanému. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Na jehož přípustnost usuzuje prostřednictvím ustanovení § 237 občanského soudního řádu (o. s. ř.), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena; jako dovolací důvod uplatňuje nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Za ně pokládá zejména výklad a aplikaci ustanovení § 457 obč. zák. soudy nižších stupňů, jak se promítly ve výrokové části rozsudku, jímž soud povinnost k vrácení kupní ceny podmínil bezobsažnou a neurčitou povinností k „odevzdání pozemků“, jíž nelze dostát i proto, že jde o věci nemovité. Přitom žalovaný poukazuje na okolnost, že předmětné pozemky již žalobce „nevlastní“ (že je převedl na jiné osoby), a že z rozsudku také nevyplývá určení subjektu, jemuž by měl pozemky „odevzdat“. S odkazem na rozhodovací praxi soudů zastává žalovaný názor, že povinnost k vrácení kupní ceny má být podmíněna úkony směřujícími k obnovení zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Navrhl, aby byl rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku o věci samé (spolu s výroky na něm závislými) zrušen, stejně tak i rozsudek soudu prvního stupně, a v tomto rozsahu aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) dovolání projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., jimiž se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“. Ustanovení § 457 obč. zák. ukládá stranám neplatné či zrušené smlouvy, aby si vzájemně vrátily vše, co podle ní dostaly. Přímo ze zákona tak vzniká synallagmatický vztah ve smyslu § 560 obč. zák. podmiňující možnost domáhat se splnění závazku druhé strany poskytnutím či připraveností poskytnout odpovídající protiplnění. Jsou-li v případě koupi nemovitosti vzájemnými a navzájem podmíněnými plněními ze strany prodávajícího převod vlastnického práva a ze strany kupujícího zaplacení kupní ceny, přičemž zaplacení kupní ceny je protiváhou vlastnictví k převáděné věci, pak v případě neplatné smlouvy bránící kupujícímu, aby se stal řádným vlastníkem věci, ačkoliv zaplatil kupní cenu, je prodávající povinen vrátit kupní cenu. Vrácení kupní ceny je vyváženo tím, že vlastnictví k předmětu převodu zůstává prodávajícímu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. července 2010, sp. zn. 31 Cdo 2250/2009, uveřejněný pod č. 32/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. ledna 2011, sp. zn. 26 Cdo 3847/2009 – dostupný spolu s ostatními rozhodnutími na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz). Byť absolutní neplatnost kupní smlouvy má za následek, že kupující se řádným vlastníkem věci v podstatě nikdy nestal, nelze vyloučit, že plné ustavení vlastnického práva si vyžádá další úkony dotčených osob k tomuto směřující. Vzhledem k zásadnímu významu zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí je nasnadě, že protihodnotou vrácení kupní ceny by měla být v případě nemovitosti evidované v katastru nemovitostí (případně spoluvlastnického podílu na této nemovitosti) především součinnost zúčastněných osob umožňující obnovení zmíněného zápisu vlastnického práva, jenž je stěžejní pro plný a řádný výkon práv vlastníka (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2012, sp. zn. 25 Cdo 3902/2009; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2011, sp. zn. 30 Cdo 4718/2010; nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2012, sp. zn. 28 Cdo 2640/2012). Se zřetelem k závěrům výše citovaným je evidentní, že rozhodnutí soudů nižších stupňů neobstojí, jestliže splnění povinnost k vrácení kupní ceny z neplatné smlouvy (zaplacení částky 62.200,- Kč) je zde podmiňováno splněním nepřiléhavé a prakticky nerealizovatelné povinnosti k „odevzdání pozemků“ (coby věcí nemovitých), jež jednoznačně nevyjadřuje povinnost kupujícího z neplatné smlouvy k poskytnutí součinnosti při uvedení zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí do souladu se stavem skutečným (ať již jde o povinnost vůči kontrahentu, či jiné osobě, o níž lze míst za to, že je skutečným vlastníkem nemovitosti, uzavírá-li soud – ve shodě s žalobcem – že vlastnictví zůstalo zachováno státu). Otázka, zda žalobce (oprávněný) danou vzájemnou povinnost již splnil, popřípadě zda je připraven (schopen) ji splnit, jež ovšem již otázkou naplnění formalizovaných předpokladů pro nařízení výkonu rozhodnutí (§ 262 odst. 1 o. s. ř.), resp. exekuce (§ 43 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád). Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 28 Cdo 3905/2014, ECLI:CZ:NS:2015:28.CDO.3905.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://docplayer.cz/2505516-Vyrocni-zprava-za-rok-2005.html

1 Státní oblastní archiv v Zámrsku Výroční zpráva za rok 2005 Petr Zimmermann, prom.hist. ředitel státního oblastního archivu V Zámrsku 2006 Obsah: str. Státní oblastní archiv v Zámrsku I. Personální situace 4 II.Celkové množství uložených archiválií (prostorové podmínky archivu) 5 III. Výběr archiválií, zpracování a využívání archiválií 6 1. Předarchivní péče 6 2. Zpracování archiválií 9 3. Využívání archiválií 14 IV. Stav archiválií (ochrana, evidence) Přehled celkového stavu archivního materiálu k Evidence Ochrana archiválií 17 V. Konzervace a restaurování archiválií Dílna SOA v Zámrsku Dílna v SOkA Chrudim Dílna v SOkA Pardubice 20 2 VI. Knihovna 21 VII. Řízení archivu, péče o zaměstnance a hospodářské zabezpečení archivu 21 Státní okresní archivy 26 Královéhradecký kraj: Státní okresní archiv v Hradci Králové 27 Státní okresní archiv v Jičíně 34 Státní okresní archiv v Náchodě 39 Státní okresní archiv v Rychnově nad Kněžnou 44 Státní okresní archiv v Trutnově 47 Pardubický kraj: Státní okresní archiv v Chrudimi 52 Státní okresní archiv v Pardubicích 57 Státní okresní archiv ve Svitavách se sídlem v Litomyšli 61 Státní okresní archiv v Ústí nad Orlicí 67 Přílohy Přehled původců, u kterých byla provedena v roce 2005 provedena instruktážní dohlídka Přehled koncesovaných živností vedení spisovny Prověrky fyzického stavu AKP v SOA v Zámrsku za rok 2005 Změny v číselníku archivů a kulturně vědeckých institucí (PEvA) Tabulková část samostatně Státní oblastní archiv v Zámrsku centrála: Zámek čp. 1, Zámrsk tel: fax: ; ekonomicko-správní odd.:náměstí reoubliky 12, Pardubice tel fax ; oddělení metodiky a předarchivní péče: Škroupova 495, Hradec Králové tel: fax: ; depozitář: Hostovlice u Čáslavě 53, PSČ , tel Součástí Státního oblastního archivu je 9 státních okresních archivů: Královéhradecký kraj: Státní okresní archiv v Hradci Králové Státní okresní archiv v Jičíně Pardubický kraj: Státní okresní archiv v Chrudimi Státní okresní archiv v Pardubicích 3 Státní okresní archiv v Náchodě Státní okresní archiv v Rychnově nad Kněžnou Státní okresní archiv v Trutnově Státní okresní archiv ve Svitavách se sídlem v Litomyšli Státní okresní archiv v Ústí nad Orlicí I. Personální situace Ředitel Petr Zimmermann, prom. hist. Audit Ing. Lenka Soukupová Oddělení pro fondy státní a soudní správy, zemědělsko-lesnické a rodinné Mgr. Jiří Kuba Zuzana Dubová Hana Machatová Marie Mrázková Mgr. Martin Paukrt PhDr. Václav Pitucha PhDr. Michael Skopal PhDr. Marie Skopalová PhDr. Tomáš Šimek Bc. Michal Štorek Mgr. Jiří Vozar vedoucí a zástupce ředitele archivářka archivářka archivářka archivář (zástup za MD) archivář archivář archivářka (0,75 úvazek) archivář archivář archivář Oddělení pro badatelnu, knihovnu, dílny a evidenci NAD Mgr. Milan Novotný archivář, vedoucí oddělení Kateřina Bretová archivářka (badatelna) Hana Filipi konzervátorka (0,5 úvazek do června) Fében Hubená knihovnice Jaroslav Jelínek správce informačních a komunikačních technologií Jitka Mládková konzervátorka (od července ) Věra Rozlílková archivářka (badatelna, zástup za MD/ Lubomír Šípka dokumentátor Ilona Vodstrčilová dokumentátorka Oddělení metodiky, předarchivní péče a podnikatelských archivních fondů Mgr. Jitka Rychlíková Mgr. Helena Pochobradská Mgr. Karel Hulec Bc. Jiří Nechvíle Jindřiška Přikrylová Jana Vinklerová archivářka, vedoucí oddělení archivářka archivář (od prosince) archivář archivářka archivářka 4 Sekretariát a správa budov Jaroslava Peterová- vedoucí /do července, hospodářka/ Leontin Hanuš technik Václava Janovská uklízečka Miroslav Krynek údržbář Zdena Merklová uklízečka Alena Tošovská uklízečka Radka Zastoupilová sekretářka, účetní Oddělení ekonomicko-správní Ing. Radim Voltr Lenka Boková Hana Fajkusová Mlada Kočová Richard Králík Věra Pechánková Renata Půlpánová Marcela Sedláková Štěpánka Zvoníčková vedoucí oddělení finanční účetní účetní (od června) mzdová účetní bezpečnostní technik personalistka sekretářka, účetní materiálová účetní účetní (do května) V personálním obsazení SOA v Zámrsku došlo v roce 2005 k řadě změn. V lednu nastoupil Bc. Michal Štorek, absolvent bakalářského studia archivnictví Univerzity Hradec Králové. Z dlouhodobé pracovní neschopnosti přešla v květnu do invalidního důchodu manipulační pracovnice Petra Miškovská (od února do května pracovala na tomto místě Jaroslava Ublová). V červnu ukončila pracovní poměr konzervátorka Hana Filipi a na její místo byla přijata Jitka Mládková, absolventka SPŠ grafické s dlouholetou praxí v muzejnictví. Ze Státního okresního archivu v Pardubicích přešel v červenci do SOA v Zámrsku Bc. Jiří Nechvíle. V srpnu odešla do starobního důchodu hospodářka Jaroslava Peterová (v pracovním poměru setrvala do prosince). V prosinci ukončil pracovní poměr PhDr. Tomáš Šimek, emeritní ředitel SOA v Zámrsku. Dohoda o provedení práce byla uzavřena s bývalými pracovnicemi SOA Vlastou Šimkovou (březen-červen, září-listopad), Hanou Filipi (červenec-prosinec), Jaroslavou Ublovou (září-prosinec) a Petrou Miškovskou (květen-červenec).v únoru nastoupila po výběrovém řízení na místo interního auditora ing. Lenka Soukupová. Odbornou praxi absolvoval student archivnictví Univerzity Hradec Králové Miloš Adamů. II.Celkové množství uložených archiválií (prostorové podmínky archivu) Kapacita ukládacích prostor činí cca 400 bm. Celkové množství archiválií k Celkové množství archivních souborů bm fondů a sbírek Počet nezpracovaných metrů ,29 (39,53%) Počet zpracovaných metrů ,36 ( 60, 47 %) Počet inventarizovaných metrů , 27 ( 45, 99 %) Viz tabulky II. č. 1 a 2 tabulkové části výroční zprávy. 5 III. Výběr archiválií, zpracování a využívání archiválií 1. Předarchivní péče (Mgr. J. Rychlíková, Mgr. H. Pochobradská, J. Vinklerová) Činnost archivu byla v oblasti předarchivní péče po celý rok významně poznamenána změnou archivní legislativy (zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů a prováděcí vyhlášky č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, a vyhlášky č. 646/2006 Sb. o podrobnostech výkonu spisové služby.) Změny se týkaly nejen povinností a práv původců dokumentů ale zejména vlastní činnosti archivu, který se stal správním úřadem na úseku archivnictví. Původcům dokumentů byla poskytována metodická pomoc formou hromadných školení, individuálních konzultací přímo na pracovišti v Hradci Králové, telefonicky ( stovky tel. dotazů) či v souvislosti se skartačním řízením na místě. Pozornost byla věnována původcům zejména pokud šlo o - systém vedení spisové služby - tvorbu nových spisových norem - práva a povinnosti držitelů archiválií - podmínky pro zřízení akreditovaného archivu - podmínky pro získání koncese vedení spisovny - získání potvrzení pro likvidované firmy Po konzultacích na ASMV a právní konzultaci byl pro archiváře v oblasti vypracován pokyn ředitele SOA č. 4/2005 pro jednotné postupy při výkonu některých činností dle zákona o archivnictví (výběr archiválií ve skartačním a mimo skartační řízení, vydávání potvrzení pro likvidátory a systém předávání archiválií do archivu). a) Výběr archiválií ve skartačním a mimo skartační řízení - ve skartačním řízení mimo skartační řízení 51 - trvalé skartační souhlasy 12 Viz tabulka III. č.1 a) b) tabulkové části výroční zprávy. b) Metodická jednání - zaměřena na seznámení původců s novou archivní legislativou a tvorbou nových spisových a skartačních řádů a zjištění stavu vedení spisové služby u veřejnoprávních původců a systému řízení dokumentů u soukromoprávních subjektů. - veřejnoprávní původci celkem 37 (jedná se o samostatná jednání, metodické konzultace byly poskytovány též v rámci skartačních řízení a jejich skutečný počet je tedy mnohem vyšší viz počet skartačních ) Seznam původců, u kterých byla provedena metodicko instruktážní dohlídka je součástí příloh výroční zprávy. - soukromoprávní původci - celkem 80 6 - Školení hromadná celkem 19 - pro veřejnoprávní i soukromoprávní původce - čtvrtletní školení pro úředníky Královéhradeckého kraje - školení pro starosty obcí Královéhradeckého kraje ( v prostorách KHK) - školení pro pracovníky komerčních spisoven (SOkA Hradec Králové) Individuální - celkem 50 Telefonické informace Pracovnice oddělení pro metodiku odpovídaly na stovky telefonických dotazů, které se týkaly zejména v první polovině roku podrobností přechodu na novou legislativu v oblasti vedení spisové služby, povinností původců a koncesovaných živností vedení spisovny. c) Posuzování spisových norem celkem 55 Veřejnoprávní původci, kteří v souvislosti s novou platnou legislativou zahájili práce na tvorbě nových spisových norem lze z pohledu archiváře rozdělit do tří skupin: - První skupinu představují původci s právní subjektivitou, kteří započali práce s přepracováním či zcela novým zpracováním spisové normy hned počátkem roku 2005 a v průběhu roku normy vydali a začali používat. Mezi takové původce patří např. Správa Krkonošského národního parku ve Vrchlabí, Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích, Galerie výtvarného umění v Náchodě, Krajská hygienická stanice v Pardubicích, Východočeská galerie v Pardubicích, Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, Krajská knihovna Pardubice, Hamzova odborná léčebna Luže-Košumberk, Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem, Národní hřebčín Kladruby, s.p., Katastrální úřad pro Pardubický kraj, a další. Při tvorbě spisových norem těchto původců se většinou postupovalo úpravou stávající normy podle vyhlášky 646/2004 Sb. Do této skupiny patří i oba krajské úřady /Pardubického a Královéhradeckého kraje/, které přepracování a aktualizaci norem věnovaly pozornost v průběhu celého roku. Problémy nečinil Spisový a skartační plán, kde došlo pouze k dílčím úpravám v souvislosti s organizačními změnami, objevily se spíše problémy metodické ve vymezení a tvorbě čísel jednacích a zapracování pravidel souvisejících s účinností nového správního řádu. - Druhou skupinu tvoří původci, kteří v průběhu roku přecházeli k elektronickým systémům a dokončení normy tedy bylo závislé na postupu prací dodavatelských firem. Mezi významné původce takového typu patří obě vysoké školy Univerzita Pardubice a Univerzita Hradec Králové, které úspěšně přešly na elektronické systémy a jejich spisové normy jsou před podpisem rektorů. Rovněž státní podnik Povodí Labe, s.p. věnoval rok 2005 výběru a zavedení elektronického systému spisové služby. Vzhledem k tomu, že funkčnost elektronických systémů je třeba prověřit zkušebním provozem, nelze definitivní podobu norem předčasně uzavřít. Archiv je s odpovědnými pracovníky v pravidelném kontaktu a metodické problémy průběžně konzultují. - Do třetí skupiny patří ti původci, kteří jsou závislí na vydání ústředních spisových norem z důvodu svého zařazení v organizační struktuře. Úspěšně tak byly vydány normy např. Zemědělské vodohospodářské správy, Správy ochrany přírody, České školní inspekce, Ministerstva životního prostředí, Ředitelství silnic a dálnic, Českého statistického úřadu. Organizační jednotky těchto původců působící v regionech si vlastní spisové normy upravují podle ústředních jen minimálně. Pokud ústřední orgány své řády dosud nevydaly, ani 7 organizační jednotky je zatím zpracované nemají např. Česká obchodní inspekce, Ministerstvo financí, nebo se čeká na vydání speciální vyhlášky jako je tomu např. v resortu zdravotnictví nebo spravedlnosti. Fakultní nemocnice Hradec Králové nebo Krajská nemocnice Pardubice situaci vyřešily prozatímní úpravou spisového a skartačního řádu podle nového zákona a vyhlášky a spisový a skartační plán dokončí až po vydání příslušné vyhlášky MZd. Samostatnou kapitolu tvoří Lesy České republiky, s.p. Hradec Králové, které sice návrh nové vlastní spisové normy zpracovaly, avšak metodicky tento předpis neodpovídal požadavkům nového zákona a vyhlášky. Navíc v době svého zpracování nebyla vyjasněna otázka případného udělení akreditace pro fungování specializovaného archivu. O dalším osudu této normy nám, bohužel, není nic známo. Za zmínku stojí i to, že nové spisové a skartační řády vydala také řada významných soukromoprávních původců, jako např. CONNEX Východní Čechy, a.s. Chrudim, Léčebné lázně Bohdaneč, a.s., Keramtech Žacléř s.r.o., Mikroelektronika s.r.o. Vysoké Mýto, M-Silnice Hradec Králové a.s. a další. Přestože v průběhu roku 2005 bylo připomínkováno a posouzeno několik desítek spisových norem, dá se předpokládat, že minimálně do pololetí roku 2006 bude připomínkování spisových norem obou typů původců pokračovat. d) Další činnosti - Komerční spisovny V souladu pokynem ředitele ASMV Čj. AS-113/Ř-2005, kterým se specifikují podklady pro prokázání splnění podmínek v 61 odst. Odst. 2 a 4 podle 81 zákona č. 499/2004, Sb. byl vypracován informativní dopis pro podnikatele, kteří požádali o vydání koncese vedení spisovny. Kromě individuálních i hromadných konzultací se v této souvislosti uskutečnila řada prohlídek archivních inspektorů, kteří hodnotili splnění předepsaných podmínek. Celkem bylo vydáno 11 stanovisek k vydání koncese, z toho 8 souhlasných a 3 nesouhlasná. Seznam spisoven, kterým byl vydán souhlas, je součástí přílohy výroční zprávy. Pracovnice oddělení dále používaly program Registr a REGIA sloužící k evidenci organizací v předarchivní péči SOA Zámrsk, a diferenciaci předarchivního dohledu v rámci oblasti. - Archiválie mimo archiv Výrazně bylo zredukováno množství archiválií uložených mimo archiv na základě smluv o úschově. Archiválie byly přebírány k trvalému uložení do archivu, některé z nich byly převedeny na zápůjčku - reverz, jinde pokračuje jednání s vedením společností o předání archiválií do SOA. Tento úkol bude ve větší části splněn v roce 2006, kdy se předpokládá fyzické převzetí archivních fondů z bývalého podnikového archivu v Texlen, a.s. Trutnov. V průběhu celého roku probíhala jednání se zástupci SPT TELECOM, s.p., který má svou centrální spisovny umístěnu v Jičíně. Byl s nimi dohodnut postup pro výběr archiválií mimo skartační řízení a předávání archiválií do příslušných státních oblastních archivů a Národního archivu. Vzhledem k velkému množství bm a smanipulování s dokumenty typu S lze předpokládat, že tento úkol přesáhne horizont roku 2006/7. - Akreditace archivů 8 O udělení akreditace archivu ve smyslu 58 zákona č. 499/2004, Sb. požádaly archivní správu ministerstva vnitra Univerzita Hradec Králové a Lesy ČR, s.p. se sídlem v Hradci Králové. Univerzita Hradec Králové splnila stanovené podmínky a stala se vůbec prvním původcem dokumentů v ČR, který získal akreditovaný archiv. Lesy ČR s.p. akreditaci pro archiv nedostaly. - Likvidované společnosti Výrazně narostla agenda spojená s přebíráním archiválií od likvidovaných firem a podniků, které k výmazu z obchodního rejstříku potřebují potvrzení archivu o tom, že s nimi bylo projednáno zabezpečení dokumentů. Bohužel, se ve většině případů jednalo o velmi malé množství archiválií. - Správní řízení Bylo zahájeno správní řízení s Městem Hořice ve věci nálezu archiválií (Zápisy z rad a plén Měst.NV Hořice z 50. až 80. let ) na skládce. Pracovnice oddělení metodiky dále - připomínkovaly připravované metodické materiály, ASMV a vyhlášky ( MZd.) souvisejících se spisovou službou a odbornou archivní činností - připravovaly soupisy písemností uložených u soukromých spisoven - zpracovávaly přírůstky archiválií od likvidovaných společností - třídily kopie výpisů z OR a Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zasílaných do SOA Zámrsk - fyzicky přebíraly a zpracovávaly archiválie z PERLA a.s. Ústí nad Orlicí, ZTS Litomyšl, s.p. a TOS a.s. Svitavy a dalších 2. Zpracování archiválií Pořádací a inventarizační práce v roce 2005 byly poněkud komplikovány stavebními úpravami pořádacích místností i depozitářů. Některé z prací proto přecházejí do roku Při pořádání fondu Rodinný archiv Bubnů-Liticů Doudleby nad Orlicí /10 bm/(phdr. M. Skopal) došlo k časovému prodlení z důvodu přesunu materiálu při opravě pořádací místnosti. V tomto období roztřídil PhDr. Skopal část fondu Rodinný archiv Kinských Chlumec nad Cidlinou II. Mgr. Jiří Kuba nedokončil úvod inventáře Sbírky matrik a neuspořádal větší část fondu Státní oblastní archiv Zámrsk /1960/ z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti. Pořádání archivního fondu Rodinný archiv Schaumburg-Lippe Náchod zůstává zatím nedokončeno (PhDr. Václav Pitucha); K fondu byly delimitovány další archiválie z fondu Velkostatek Náchod (cca 5 bm korespondence a domácích účtů) a ze Státního zámku Náchod předáno 1,2 bm domácích účtů Zároveň byly z nezpracované spisové a knižní části fondu Velkostatek Náchod vytříděny písemnosti do jiných fondů a roztříděny mapy a plány (Mgr. J.Kuba). 9 Hana Machatová, která větší část pracovní doby věnovala přepisu lokačních přehledů fondů do modulu PEvA-Lokace, uspořádala dva menší fondy Agrodat Kostelec nad Orlicí 1991 /1,90 bm/ a Agrodat Smiřice /1,30 bm/. PhDr. Marie Skopalová uspořádala dva menší fondy Obvodní dopravní prokuratura Pardubice /1956/ /1963/ /2,07 bm/ a Obvodní dopravní prokuratura Hradec Králové /1953/ /1963/ /2,40 bm/, dále drobný fond ZO ROH-Krajská prokuratura Hradec Králové /0,30 bm /. Inventarizace fondu Krajský soud Hradec Králové I /306 bm/ se protáhla z důvodu náročného převodu staršího datového souboru inv. seznamu do programu JANUS a proto nebylo zahájeno pořádání fondu Krajský soud Jičín (přechází do r. 2006). Ani přes zintenzivnění úsilí na dokončení pořádacích prací, resp. inventarizaci, fondu Velkostatek Opočno nebyl úkol dokončen. Kromě PhDr. T. Šimka a Mgr. M. Paukrta se v poslední čtvrtině roku podíleli na inventarizaci knižní části fondu také Mgr. J. Kuba a Bc. M. Štorek. Do roku 2006 přechází dokončení inventarizace účetních knih, spisových manipulací a účetních příloh z 19. stol. a zpracování úvodu inventáře. Bc. M. Štorek, který nastoupil do SOA v lednu 2005, uspořádal menší fond Česká zemědělská společnostkrajské pracoviště Hradec Králové /1 bm/ a rozsáhlý fond Krajská zemědělská správa Hradec Králové /1958/ /1992/ /64 bm/. Plánované zpracování fondu Povodí Labe je odloženo, protože Bc. Štorek se podílí na dokončení inventarizace fondu Velkostatek Opočno. Fond Rodinný archiv Merveldtů Lázně Bělohrad bude inventarizován až počátkem roku 2006, protože zpracovatel Mgr. J. Vozar po část roku vyřizoval genealogické rešerše pro advokátní kanceláře a jiné instituce. Z toho důvodu se do r rovněž přesouvá pořádání fondu Velkostatek Chotěboř. Z. Dubová pokračovala v katalogizaci spisů fondu Mimořádný lidový soud Chrudim a vyhotovila 372 záznamů. M. Mrázková katalogizovala zápisy ze zasedání předsednictev KV KSČ Hradec Králové z let (136 záznamů). V době její nemoci v katalogizaci pokračovala formou dohody o provedení práce V. Šimková a zpracovala období let (360 záznamů). V. Šimková rovněž katalogizovala zápisy ze zasedání předsednictev KV KSČ Pardubice ( 744 záznamů). Pořádací práce pokračovaly také na oddělení správy průmyslových fondů. Do června 2005 pracovala pro toto oddělení Mgr. Alžběta Langová ze SOkA v Chrudimi. Od července, kdy odešla na nemocenskou (posléze na mateřskou dovolenou) převzal nedokončené pořádací práce Bc. J. Nechvíle. Pracovnice oddělení metodiky a předarchivní péče Mgr. Helena Pochobradská a Jana Vinklerová se na pořádacích pracích podílely reinventarizací drobných fondů, jejichž fyzické uložení a stav zpracování neodpovídá požadavkům kladeným na inventarizované fondy. - Přehled pořádacích prací za SOA v Zámrsku Inventarizace - nedokončení fondy: NAD 116, Státní oblastní archiv Zámrsk II. (1960) , Mgr. J. Kuba, zpracováno 5 bm ( z 20 bm) rok dokončení 2007 10 NAD 269, Rodinný archiv Schaumburg-Lippe Náchod, (PhDr. Václav Pitucha) Zpracováno 8 bm ( z 27 bm), plánovaný rok dokončení 2007/2008 NAD 265, Rodinný archiv Kinských Chlumec nad Cidlinou II., 18.stol (PhDr. Skopal) zpracováno 5 bm ( z 23,7 bm) plánovaný rok dokončení 2007/2008 NAD 375, Velkostatek Opočno PhDr. T. Šimek, Mgr. M. Paukrt, Mgr. J. Kuba, Bc. M. Štorek, v roce 2005 inventarizováno 80 bm, plánovaný rok dokončení 2006 NAD 28, Rodinný archiv Merveldtů Lázně Bělohrad, , Mgr. J. Vozar, 3 bm ( zbývá dokončit inventarizaci a zpracování úvodu inventáře) NAD 592, Adalbert Riedel, továrna na kůže a kožené zboží, Třebechovice pod Orebem, (1951), J. Přikrylová, zbývá napsat inventární seznam, zpracovat úvod, plánovaný rok dokončení NAD 1189, Fantovy závody, rafinerie minerálních olejů, Pardubice, , Mgr. A. Langová, Bc. J. Nechvíle, 6,37 bm, plánovaný rok dokončení 2006 NAD 1188, Fantovy závody a.s., Praha, , Mgr. A.Langová, Bc. J. Nechvíle, 3bm, plánovaný rok dokončení 2006, bude sloučen s NAD dokončené fondy: NAD 272, Rodinný archiv Bubnů-Liticů Doudleby nad Orlicí, (PhDr. M. Skopal) uspořádáno 10, 10 bm. NAD 565, Agrodat Praha n.p., závod Kostelec nad Orlicí , (H. Machatová) 1,90 bm NAD 149, Agrodat Praha n.p., závod Smiřice , (H.Machatová)1,30 bm NAD 2963, Obvodní dopravní prokuratura Pardubice /1956/ /1963/, (PhDr. M. Skopalová) 2,07 bm NAD 2876, Obvodní dopravní prokuratura Hradec Králové, /1953/ /1963/, (PhDr. Marie Skopalová) 2,40 bm NAD 2877, ZO ROH-Krajská prokuratura Hradec Králové , (PhDr. Marie Skopalová) 0,30 bm NAD 203, Krajský soud Hradec Králové I , 306 bm NAD 800, Česká zemědělská společnost- krajské pracoviště Hradec Králové (Bc. M. Štorek) 1 bm NAD 652, Krajská zemědělská správa Hradec Králové /1958/ /1992/ Bc. M. Štorek 63,69 bm NAD1380, Šebek a spol. Libáň (1959), Mgr. A. Langová, (vnitřní skartace 5,76 bm) po 11 zpracování 7, 28 bm NAD 1379, Spilba lisovna soustružnická továrna Kaiser a Prkl, Libáň, (1956) Mgr. A. Langová, po zpracování 0,1bm NAD 3242, Josef Bartoň a synové mechanická tkalcovna a barvírna, Náchod, (1950) Mgr. A. Langová,( vnitřní skartace 116 bm) po zpracování 2,55 bm NAD 2730, Bartoň a syn, Česká Skalice , Mgr. A.Langová, 0,59 bm začleněno do NAD 3242 NAD 2713, Cementárny a vápenky Prachovice, státní podnik, Prachovice, (1947) , J.Přikrylová, (vnitřní skartace 40,59 bm), po zpracování: 14,60 bm NAD 600, F. J. Jiruška a syn, továrna na kůže, Týniště nad Orlicí, (1954), J. Přikrylová, (vnitřní skartace: 1,99 bm) po zpracování: 0,72 bm NAD 1264, Novobydžovské kožařské závody a.s. Nový Bydžov, (1950), J. Přikrylová, (vnitřní skartace: 2,68 bm), po zpracování: 2,05 bm NAD 1462, Sklárny Bohemia n. p. Josefodol (1954), Bc. J. Nechvíle, 1,80 bm po zpracování. Reinventarizace NAD 1269, L. Beckmann Ing. J. Papoušek, továrny na usně, Předměřice n. L., Kukleny (1951), J. Vinklerová, po zpracování 0,98 bm NAD 589, Josef Vosáhlo, továrna na řemeny, Dašice v Č , J. Vinklerová, 0,18 bm po zpacování NAD1255, Štěpán Jurajda, továrna na kůže a elektrárna, Potštejn, , J. Vinklerová, 0,11 bm po zpracování NAD 1270, František Fridrich, továrna na kůže, Jičín, , Jana Vinklerová, 0,11 bm po zpracování NAD 1256, Karel Kolovratník, řemenárna a výroba kožených technických potřeb, Týniště n/o, , J. Vinklerová, 0,11 bm po zpracování NAD 1271, Václav Eliáš, výroba koží a usní, Heřmanův Městec, , J. Vinklerová, 0, 24 bm po zpracování NAD 1254, Antonín Hladík, továrna na kůže,třebechovice p.o., (1950), J. Vinklerová, 0, 76 bm po zpracování NAD 1268, Antonín Fejfar, koželužna, Stará Paka, , J. Vinklerová, 0,07 bm po zpracování NAD 1289, Mayer a synové, tkalcovna, Moravská Třebová, (1951), J. Vinklerová, 12 0,31 bm po zpracování NAD 1211, Bedřich Kustmann, Horní Vernéřovice, , J. Vinklerová, 0,33 bm po zpracování NAD 591, Karel Vopršál, koželužství, barvení koženého zboží, Svobodné Dvory, , J. Vinklerová, 0,22 bm po zpracování NAD 588, František Vopršál, továrna na kůže Týniště n/o., , J. Vinklerová, 0,26 bm po zpracování NAD 1073, Jaroslav Vopršál, továrna na kůže, Nová Paka, , J. Vinklerová, 0,14bm po zpracování. NAD 595, František Hladík, továrna na kůže, Třebechovice pod Orebem, , Mgr. H. Pochobradská, po zpracování 0,48 bm NAD 1261, V. Navrátil, Červín a spol., továrna na usně, Nové Město nad Metují, , Mgr. H. Pochobradská, po zpracování 0,32 bm Katalogizace NAD 1385 Mimořádný lidový soud Chrudim ( Z. Dubová) 372 záznamů NAD 1110, KV KSČ Hradec Králové - zápisy ze zasedání předsednictev z let , (M. Mrázková), 136 záznamů - zápisy ze zasedání předsednictev let , ( V. Šimková), 360 záznamů NAD 3509, KV KSČ Pardubice - zápisy ze zasedání předsednictev z let , (V. Šimková), 744 záznamů Viz tabulka III. č. 3 tabulkové části výroční zprávy Pomocné práce Za P. Miškovskou, která byla od r v dlouhodobé pracovní neschopnosti, byla od února do května v pracovním poměru J. Ublová, která vykonávala pomocné práce (adjustace fondů, tisknutí a lepení štítků, uložení a přesuny archiválií). Opravy depozitářů v prvním a druhém patře zámku si vyžádaly rozsáhlé přesuny archiválií, a to kompletní přestěhování trezorové místnosti, vystěhování a opětné nastěhování rekonstruovaných depozitářů s matrikami a mapami. Archiváři se dále podíleli na rozsáhlé delimitaci archiválií do SOkA Hradec Králové a archivu Univerzity Hradec Králové a na přebírání přírůstků krajského soudu a krajské prokuratury Hradec Králové. Na oddělení správy průmyslových fondů bylo provedeno stěhování archivních fondů delimitovaných do MZA Brno; J. Přikrylová dále přestěhovala z depozitáře v Hostovlicích do Zámrsku leteckou dokumentaci z fondu Orličan Choceň, uložila cca 160 evidenčních jednotek do nových obalů a přesunula filmy z budovy B do nového, klimatizovaného depozitáře. 13 Fyzická pomoc při delimitaci fondů I. oddělení SOA 3. Využívání archiválií a) Badatelská agenda - Počet založených badatelských listů celkem 810, z toho cizinci 117 (= 14,5 %) - Celkové množství návštěv 2988, z toho cizinci % všech návštěv se uskutečnilo pro genealogické účely ( tj návštěv ) Badatelna pro veřejnost uzavřena dva dny v dubnu, kdy se stavěl průchod do nové studovny mikrofilmů a od 17. října (do konce roku) kvůli přípravě na budování strukturované sítě. Po zbytek roku byla otevřena každé pracovní pondělí, úterý, středu a čtvrtek, počet dní, kdy bylo otevřeno, tak činil 158. Průměrná návštěvnost na jeden den činila téměř 19 badatelů, v měsíci říjnu (před uzavřením) návštěvnost přesáhla průměrný počet 26 badatelů na den. Celkový počet předložených matrik za rok činil kusů, mikrofilmů bylo předloženo kusů, ostatních evidenčních jednotek z jiných fondů kusů. Počet zápůjček archiválií ze SOA činil 69, výpůjček do SOA 4 Pořizování kopií Za rok ks (pokles o 4 % oproti r. 2004, způsoben mj. díky možnosti použít vlastní digitální fotoaparát badateli), převažovaly kopie z knih (zejména matrik) - Rešerše, výpisy a opisy pro správní účely, badatele, tuzemské a zahraniční žadatele, společenské účely Pro žadatele bylo vyřízeno : žádostí pro účely správní podkladů k vystavení matričních dokladů a výpisů z matrik matričních pátrání a ostatních rešerší dalších badatelských dotazů Archiv se podílel na zpracování biografické příručky "Kdo byl kdo v Sudetské župě " ( PhDr. T. Šimek - pověřen koordinací soupisové akce v oblasti). Proveden výběr fondů a archiválií pro soupis nuceně vystěhovaných selských rodin v 50. letech. S dokončením se počítá v prvním pololetí PhDr. T. Šimek předložil na Odbor archivní správy k recenznímu řízení Soupis pečetí východočeských archivů do r b) Vědecko výzkumná činnost, prezentace, spolupráce Přednášky 14 Příspěvek Genealogical sources from Eastern Bohemia na konferenci Back to the Homeland v Národním archivu v Praze (Mgr. M. Novotný). - Předarchivní péče SOA v Zámrsku a systém archivnictví v ČR 2 přednášky na Fakultě ekonomicko správní Univerzity Pardubic, prosinec 2005 ( Mg. H. Pochobradská). - Vedení spisové služby a nová archivní legislativa - celkem 13 přednášek ( Mgr. J. Rychlíková, Mgr. H. Pochobradská). - Školení o úloze archivu a spisové službě pro pracovníky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Hradec Králové v prostorách SOA Zámrsk celkem 3x. (PhDr. T. Šimek, Mgr.J.Rychlíková). Výstavy Archiv se podílel zapůjčením archiválií na genealogické výstavě Back to Homeland v Národním archivu v Praze. Účast na konferencích 11. archivní konference v Chrudimi ( M. Novotný, M. Paukrt, V. Pitucha, M. Štorek, J. Vozar, Mgr. J. Rychlíková, Mgr. H. Pochobradská). Božena Němcová a 150 let od vydání Babičky, Česká Skalice (PhDr. V. Pitucha). Exkurze v Centrálním archivu Vězeňské služby ve Skutči c) Ediční a publikační činnost Pracovníci archivu zpracovali část příspěvků pro 10. svazek Sborníku prací východočeských archivů vč. výroční zprávy o činnosti SOA za rok 2004 ( vyjde počátkem r. 2006). Viz samostatná příloha výroční zprávy. IV. Stav archiválií (ochrana, evidence) 1. Přehled celkového stavu archivního materiálu k Celkem archiválií , 65 bm Počet nezpracovaných metrů ,29 (39,53%) Počet zpracovaných metrů ,36 ( 60, 47 %) Počet inventarizovaných metrů , 27 ( 45, 99 %) Výsledky dosažené roce2005 15 Původní stav archivního materiálu ke pracování 463, 49 bm Vnitřní skartace a delimitace do jiných fondů 104, 84 bm Inventarizováno celkem 358, 65 bm Katalogizováno celkem 1612 záznamů Přírůstky Uspořádaného materiálu z toho inventarizovaného materiálu Nezpracovaného materiálu Celkem bm Úbytky Uspořádaného materiálu z toho inventarizovaného Nezpracovaného materiálu Celkem úbytků 16, 04 bm 16, 04 bm 298, 85 bm 314, 89 bm 174, 69 bm 144, 50 bm 538, 35 bm 713, 04 bm 2. Evidence Správci fondů pokračovali v doplňování lokace v programu PEvA, lokační údaje jsou ke konci roku zaneseny u bm archiválií, tedy u 39 % archiválií uložených v centrále SOA a v odloučeném depozitáři v Hostovicích. Dokončen nový systém číslování místností. Přírůstky V roce 2005 proběhlo po pěti letech pravidelné skartační řízení v resortu ministerstva spravedlnosti. Archiv převzal od Krajského soudu v Hradci Králové 105 bm archiválií z let (včetně 57 bm písemností Krajské státní arbitráže do ukončení r. 1992) a od Krajského státního zastupitelství písemnosti Krajské prokuratury z let (52 bm). V rámci přírůstků, které archiv pravidelně přejímá, patří za rok 2005 písemnosti Inspektorátu bezpečnosti práce Hradec Králové, Hamzovy dětské léčebny v Luži apod. Od Státního statku Smiřice byly převzaty restituční spisy likvidovaných státních statků, od státního podniku Lesy ČR archiválie bývalého podnikového ředitelství Východočeských státních lesů Hradec Králové a lesních závodů. Hospodářskou smlouvou byly do SOA převedeny ze Státního zámku Náchod (resp. územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu Pardubice) archiválie do fondu Rodinný archiv Schaumburg- Lippe Náchod. Koupí od soukromé osoby byla získána purkrechtní kniha z let do fondu Velkostatek Rosice ( Kč). Delimitací byl do SOA v Zámrsku předán archivní fond Vitka, vlnařské závody, n.p. Brněnec (1945) o celkovém rozsahu 16,44 bm. Úbytky Po udělení akreditace Archivu a spisovně Univerzity Hradec Králové byly na návrh Odboru archivní správy 16 MV ČR předány původci materiály Pedagogické fakulty Hradec Králové (170 bm). V souvislosti s přípravou na uzavření depozitní smlouvy s Římskokatolickým biskupstvím Hradec Králové byly do Státního okresního archivu v Hradci Králové předány následující fondy : - Biskupská konzistoř Hradec Králové (od r se v SOkA zpracovává), - Biskupský archiv Hradec Králové, - Kapitula sv. Ducha Hradec Králové, - Biskupský seminář Hradec Králové, Borromeum Hradec Králové, - Diecezní katolická charita Hradec Králové (celkem 450 bm). Do Národního archivu v Praze byl v souladu s požadavkem na jednotné uložení vězeňských písemností po r předán fond Nápravně výchovný ústav Zámrsk (22 bm) a vězeňské spisy z období po r. 1945, resp z fondu Trestnice Valdice (21 bm). K předání do státních archivů v Polské republice byly navrženy 3 drobné fondy a do Rakouské republiky dva menší fondy. Na základě dohody ředitelů bylo do MZA Brno delimitováno celkem 64 archivních fondů o rozsahu 43,6 bm archiválií. Jednalo se většinou o fondy družstevních lihovarů, pocházejících z oblasti příslušné výše jmenovanému archivu. 3. Ochrana archiválií Konzervátorka SOkA Chrudim BcA. R. Andrlová provedla v červnu -červenci rozsáhlý průzkum v depozitářích SOAv Zámrsku zaměřený na fyzický stav archiválií a stavební stav depozitářů. V závěru roku byl v SOA zpracován elaborát shrnující vyčíslení nákladů na splnění podmínek podle 61 z. č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě ( náklady centrály SOA v Zámrsku vč. depozitáře v Hostovlicích sečteny na cca 7 mil. Kč). V průběhu roku byly vybrané druhy archiválií a rovněž staré tisky a knihy z tzv. chammareovské knihovny Potštejn označeny úředním razítkem SOA. lokačními údaji ( zvl. správkyní zemědělsko- Pokračovalo plnění modulu Lokace v programu PEvA lesnických fondů býv. 2. oddělení). Správkyně fondů prováděly pravidelnou kontrolu fyzického stavu archiválií. Celoročně byla měřena vlhkost a teplota ve vybraných depozitářích digitálními měřiči. Na konci roku byly zakoupeny dva odvlhčovače. Pořizování reprodukcí pro zajišťovací účely - mikrofilmováno políček - vyvoláno políček Pořizování reprodukcí pro studijní účely: V roce 2005 bylo kopírováno a vyvoláno políček. Jednalo se o reprodukce knih ze Sbírky matrik východočeského kraje. ( Větší počet vyvolaných než mikrofilmovaných políček byl dán velkým množstvím nevyvolaných políček z předchozích let). 17 Studijní reprodukce matrik na mikrofilmech byly přestěhovány z nevyhovujících skříní na ochoze 1. patra zámku do adaptovaného depozitáře se speciálními zásuvkovými regály pro mikrofilmy, přestěhované mikrofilmy byly zároveň jednotně uloženy do plastikových krabiček s evidenčními údaji na štítcích. Dále archiváři provedli kontrolu stavu kvality zajišťovacích mikrofilmů s reprodukcemi archiválií okresních archivů. Tyto filmy jsou nyní uloženy odděleně v SOkA Chrudim. Viz tabulka č. IV. 2. Extrémní naměřené hodnoty teploty a relativní vlhkosti Viz tabulka č. IV. 3. Množství zhotovených kopií za r V. Konzervace a restaurování archiválií 1. Dílna SOA v Zámrsku Personální obsazení konzervátorské a restaurátorské dílny: Hana Filipi (poloviční úvazek - téměř tři měsíce v pracovní neschopnosti); Jitka Mládková (nově nastoupila v červenci). Materiálně technické vybavení: beze změn, doplňování spotřebního materiálu zajišťuje BcA. R. Andrlová ze SOkA Chrudim, Dílna kromě restaurování archiválií a dezinfekčních zásahů zajišťovala též vazbu archivních pomůcek, plánů práce a zpráv o činnosti archivu Restaurátorské práce SOA Zámrsk Františkáni Turnov inv. č. 18 kniha SOA Zámrsk Jezuité Hradec Králové inv. č. 16 kniha SOA Zámrsk RA Trauttmansdorfů Litomyšl inv. č. 74 spisy SOA Zámrsk Sbírka matrik f.ú. Deštné, sign kniha SOA Zámrsk Sbírka matrik f.ú. Jaroměř, sign kniha SOA Zámrsk Sbírka matrik f.ú. Kunčina, sign. M kniha SOA Zámrsk Sbírka matrik f.ú. Miletín, sign kniha SOA Zámrsk Sbírka matrik f.ú. Nová Paka, sign kniha SOA Zámrsk Velkostatek Hostinné inv. č. 120 kniha SOA Zámrsk Velkostatek Hostinné inv. č. 121 kniha SOA Zámrsk Velkostatek Hostinné inv. č. 887 kniha SOA Zámrsk Velkostatek Pardubice inv. č mapa Dezinfekční zásahy SOA Zámrsk RA Colloredů - Mannsfeld Opočno nemanip knihy SOA Zámrsk Velkostatek Opočno3 kartony spisy SOkA Trutnov Archiv městyse Žireč SOkA Trutnov Děkanský úřad Vrchlabí Viz tabulka č. V. 1. tabulkové části výroční zprávy - Konzervace a restaurování 2. Dílna v SOkA Chrudim 18 Personální obsazení konzervátorské a restaurátorské dílny: BcA. Romana Andrlová, BcA. Kristýna Dvořáková (říjen prosinec 2005) Restaurátorské průzkumy BcA. R. Andělová prováděla v průběhu roku restaurátorské průzkumy stavu depozitářů a uložení archiválií ve všech okresních archivech včetně depozitářů SOA v Zámrsku. Výsledkem je rozsáhlá dvou set stránková zpráva (včetně fotodokumentace), obsahující kromě faktického konstatování skutečností též návrhy na opatření. Restaurátorský průzkum spisovny a uložení písemností Městského úřadu Chrudim a Okresního soudu Chrudim. Restaurátorské práce - BcA. R. Andrlová SOA Zámrsk, fond Josef Bartoň a synové a. s., Náchod, 6 ks diplomů SOA Zámrsk, fond Josef Bartoň a synové a. s., Náchod, 10 ks plánů školy a rodinných domů SOkA Chrudim, fond Okresní úřad Chrudim I, odvodní protokol SOkA Rychnov nad Kněžnou, Kniha městská punkevní D, BcA. Kristýna Dvořáková Kronika Kameniček u Hlinska z roku 1836, fond Archiv obce Kameničky, SOkA Chrudim. Zhotovení krabice na kartotéku, fond Archiv města Hlinsko, SOkA Chrudim. Dezinfekční zásahy - BcA. R. Andrlová SOkA Chrudim: fondy Základní škola Krouna, Archiv města Chrudim stavební dokumentace, Okresní úřad Chrudim I. - BcA. Kristýna Dvořáková SOkA Chrudim:Okresní úřad Chrudim I presidiální spisy ročník 1887; ZDŠ Kněžice, č. př. 73/05; ZŠ Krouna, č. př. 78/05; ONV Chrudim hydrogeologická studie okresu Chrudim 1977; ZDŠ Blatno, přejímka z konce roku Organizační práce BcA. R. Andrlová zajišťovala v průběhu roku organizační práce týkající se - výroby 500 desek a obálek na uložení map a plánů ve Sbírce map a plánů SOkA Chrudim. - uložení fondu Okresního úřadu Chrudim I do archivních krabic, desek a obálek - koordinace objednávek: nerezové vany, dezinfekční skříně, materiálů a chemikálií pro konzervační dílny při SOkA Pardubice, SOA Zámrsk a SOkA Chrudim. - vybavení badatelny archivu SOA Zámrsk a všech badatelen archivů pod něj spadajících ochrannými 19 molitanovými klíny pro knihy. 3. Dílna v SOkA Pardubice Personální obsazení konzervátorské a restaurátorské dílny: Radoslava Černá, Zuzana Nováková. Restaurátorské práce - Zuzana Nováková SOkA Hradec Králové; AM HK i.č.23 - pergamenová listina s přivěšenou pečetí, Ferdinand I., rok 1547 SOkA Náchod; bez i.č. pergamen. listina 1613, pečeť, Alb.Smiřický SOkA Svitavy, AM Litomyšl i.č.58 pergamenová listina s přivěšenými pečetěmi, Bohuš Kostka z Postupic, rok 1536 SOkA Svitavy AM Litomyšl i.č.66 pergamenová listina s přivěšenou pečetí, Vratislav z Pernštejna, 1580 SOkA Svitavy, AM Polička i.č.3 pergamenová listina s přivěšenou pečetí, Cech kupců z roku 1805 SOkA Trutnov ;OkÚ Trutnov bez i.č., Rejstřík živností města Trutnova od roku 1872, knižní blok i vazba SOkA Trutnov; AM Trutnov Sb.map a plánů E/5/ př.č.2 27 dílů mapy z roku 1808, Mapa propojení Dunaje s Vltavou železnicí SOA Zámrsk spolupráce na části dílů tzv. Zástěrovy mapy průběžně; 6/7/05 - Radka Černá SOkA Ústí nad Orlicí; AM Brandýs nad Orlicí, 1747, pergamen. listina SOkA Ústí nad Orlicí; AM Lanškroun 1739, pergamen. listina SOkA Ústí nad Orlicí; AM Ústí nad Orlicí, i.č.16, 1772, pergamenová kniha SOkA Ústí nad Orlicí; AM Vysoké Mýto, 1744, pergamenová kniha SOkA Hradec Králové; AM HK i.č. 29 ( Ferd.II.) 1628, pergamenová listina SOkA Hradec Králové; AM HK,1653 pergamen. listina v podobě knihy SOkA Hradec Králové; AM HK, Plán opevnění rozpracováno SOkA Náchod; AM Josefov i.č. 3, 1836, pergamen. listina SOkA Náchod; AM Náchod i.č. 6, 1825, papírová listina SOkA Náchod; AM Police n.met., i.č. 6, 1811, papírová listina SOkA Svitavy; AM Polička i.č. 3, 1805, pečeť SOkA Jičín; AM Jičín i.č. 34 ( Taxis ),1627, papírová listina SOkA Rychnov nad Kněžnou; AM Rychnov ( Rytíř Slivka ), pergamenová.listina SOA Zámrsk; VS Pardubice díly map č , 2, 3, 4, 5; č.442 1, 2, 3, ( + 1 oprava) Celkem 9 ks map Další práce Rekonzervace 12 pečetí a obalů SOkA Pardubice; prohlídka stavu archiválií v trezorové místnosti s následnými rekonzervacemi poškozených pečetí; výroba a opravy ochranných obalů; příprava archiválií na výstavu; desinfekce napadených archiválií z depositářů Přelouč; zajištění odborného zpracování,,bezpečnostních pravidel pro restaurátorské pracoviště spolu s externí spoluprací bezpečnostního technika BP EU; zpracování fotodokumentace výstav a restaurátorských prací fotoúdajů dosud nasnímaných během let ( uloženo přejmenováno a tříděno v archivní databázi); vazba inventářů; zajištění praxe J. Mládkové ze SOA v Zámrsku; odborné konzultace v NA Praha. 20 Celkem restaurováno 29 různorodých archiválií pro 9 archivů. VI. Knihovna Přírůstků do knihovny svazků Stav knihovního fondu na konci roku svazků Počet výpůjček za ok Byla ukončena evidence knihovního fondu v programu KNIHOPIS, z něj byla převedena data do nového programu CLAVIUS. V tomto programu byl nejprve upraven a sjednocen slovník autorit (osobní, předmětová ad. hesla), následně pak evidovány nové přírůstky a výpůjčky. VII. Řízení archivu, péče o zaměstnance a hospodářské zabezpečení archivu 1. Řízení archivu Účast na poradách pořádaných odborem archivní správy MVČR Kromě pravidelných porad ředitelů oblastních archivů, kterých se účastnil ředitel SOA v Zámrsku byli na porady a odborné konzultace vysíláni ostatní pracovníci archivu. Jednalo se o následující porady a schůzky: Porady metodiků SOA, NA a AS MV v Českých Budějovicích ( Mgr. J. Rychlíková, Mgr. H. Pochobradská, J. Vinklerová) Porada metodiků SOA, NA a AS MV ve Skalách u Teplic n/met ( Mgr. J. Rychlíková, Mgr. H. Pochobradská, J. Vinklerová) Porada metodiků SOA, NA a AS MV v MZA Brno v prosinci 2005 ( Mgr. J. Rychlíková, Mgr. K. Hulec) Schůzka k připomínkování metodického návodu evidence archiválií u vědeckých a kulturních institucí na ASMV v Praze 10. října 2005 ( Mgr. J. Rychlíková) Schůzka k tvorbě standardu pro ukládání archivních pomůcek v digitální podobě, ASMV (Mgr. I. Šulc SOkA Chrudim, Mgr. R. Pokorný SOkA Hradec Králové, Ing.. Řezníček SOkA Trutnov) Pracovníci archivu konzultovali s větším či menším úspěchem s odborníky ASMV celou řadu odborných problémů, které souvisely zejména s procedurálními náležitostmi odborné archivní činnosti, s předkládáním archiválií badatelům, evidencí archiválií mimo archiv apod. Řada z projednávaných problémů přetrvává a svého řešení se dočká až v příštích letech. Řízení SOA v Zámrsku V průběhu roku se nepravidelně dle aktuální potřeby scházel poradní sbor ředitele SOA, konaly se porady ředitele s řediteli okresních archivů a vedoucí SOA. Kromě těchto porad ředitele se pořádaly na oblastní úrovni tematické schůzky se zaměřením na konkrétní odbornou problematiku:

http://www.zdarns.cz/mesto-zdar/volby-2016

VOLBY 2016 | Žďár nad Sázavou Vyhlášení voleb Volební okrsky Právo volit Požadavky o přenosnou volební schránku Voličské průkazy (žádost o voličský průkaz, plná moc)Prokazování totožnostiZpůsob hlasováníVyhlašování výsledků volebOkrskové volební komise (delegace)OdkazyKontakty Rozhodnutím prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky a o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů, které bylo zveřejněno Sbírkou zákonů č.138/2016, je stanoven den konání voleb na pátek 7. října a sobotu 8. října 2016.První den začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin, druhý den začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. V okrese Žďár nad Sázavou budou probíhat pouze volby do Zastupitelstva Kraje Vysočina. Přehled volebních okrsků města Žďáru nad Sázavou, který byl zasílán volebním stranám: Informace o počtu a sídlech volebních okrsků města Žďáru nad Sázavou pro volby do zastupitelstev krajů ve dnech 7. a 8. 10. 2016. OZNÁMENÍ o době a místě konání voleb do Zastupitelstva Kraje Vysočina bude ve městě Žďáru nad Sázavou zveřejněno obvyklým způsobem na plakátovacích plochách v termínu dle volebního harmonogramu, tj. nejpozději 22.9.2016. Oznámení bude otisknuto také v říjnovém vydání Žďárských novin. Právo volit do zastupitelstva kraje má státní občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a je přihlášen k trvalému pobytu v obci, která náleží do územního obvodu kraje. Právo volit je vázáno na trvalý pobyt voliče v kraji.Pozn.: do zastupitelstev krajů nemohou volit státní občané jiných členských států Evropské unie. Překážky výkonu volebního práva: zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody (pokud se věznice nachází v územním obvodu volebního kraje, kde má volič trvalý pobyt, může být právo volit řešeno v zákonné lhůtě podanou žádostí o vydání voličského průkazu). zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu, např. hospitalizace voličů na infekčním oddělení, karanténní opatření; (pokud se zdravotnické zařízení nachází v územním obvodu volebního kraje, kde má volič trvalý pobyt a u voliče se nejedná např. o infekční onemocnění, může být právo volit při hospitalizaci řešeno v zákonné lhůtě podanou žádostí o vydání voličského průkazu). Vyřizovat požadavky o přenosnou volební schránku na dny voleb mohou voliči na odboru sekretariát tajemníka a vnitřních věcí - pracovišti ohlašovny buď osobně či na uvedených kontaktech:e-mail [email protected] (příp. e-mail [email protected]). Voličské průkazy Žádosti o voličské průkazy a jejich výdej vyřizuje na Městském úřadu ve Žďáře nad Sázavou odbor sekretariát tajemníka a vnitřních věcí, pracoviště ohlašovny, 1. poschodí, dveře č. 19, tel. č. 566688125 (566688111), e-mail: [email protected]. Volič může u obecního úřadu, který je oprávněn voličský průkaz vydat, požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to: osobně do okamžiku uzavření stálého seznamu (tj. nejpozději 5.10.2016 do 16.00 hodin), přičemž o osobně učiněné žádosti voličem po prokázání jeho totožnosti se sepíše úřední záznam. nebo podáním doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem voleb (tj. 30.9.2016), toto podání: musí být v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem voliče.Pozn.: - ověření podpisu je v tomto případě u správního úřadu osvobozeno od správního poplatku (ustanovení § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jež stanoví, že od poplatků jsou osvobozeny úkony pro účely využití volebního práva (úředník tuto skutečnost při ověřování zaznamená).Úřední ověření podpisu provádějí také: držitel poštovní licence a Hospodářská komora ČR, kteří za provedení správního úkonu podle § 8a odst.2 a 3 z.č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, mohou požadovat poplatek; notáři požadují poplatek také. nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem voliče. nebo v elektronické podobě zaslané prostřednictvím datové schránky. Pro žádost o vydání voličského průkazu není žádný předepsaný formulář (k možnému využití přikládáme vlastní tiskopis: žádost o voličský průkaz.) Obecní úřad voličský průkaz předá osobně voliči nebo osobě, která se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voliče žádajícího o vydání voličského průkazu, anebo jej voliči zašle na adresu, kterou si určil. (K možnému využití tiskopis: plná moc .) Voličský průkaz opravňuje k zápisu do výpisu ze stálého seznamu ve dnech voleb ve volebním okrsku spadajícím do územního obvodu kraje, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalému pobytu. Všech 26 volebních místností města Žďáru nad Sázavou bude vybaveno seznamem obcí Kraje Vysočina (704 obcí), který zde pro přehled přikládáme: abecední seznam obcí Kraje Vysočina Volič, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, je povinen tento průkaz odevzdat okrskové volební komisi; ta jej přiloží k výpisu ze stálého seznamu.Pozn.: v případě ztráty, odcizení či poškození voličského průkazu již vydaného voliči nelze voliči vydat duplikát, resp. nový voličský průkaz. Tiskopis voličského průkazu je přísně zúčtovatelným tiskopisem. Při volbách do zastupitelstev krajů volič podle § 31 odst. 3 zákona o volbách prokazuje totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo cestovním pasem České republiky. Pro voliče, kteří nebudou mít v době konání voleb platný občanský průkaz, bude na MěÚ ve Žďáře nad Sázavou ve dnech voleb po celou dobu hlasování zajištěna služba (na odboru sekretariát tajemníka a vnitřních věcí, 1. poschodí, odd. OP), kde si volič může zažádat pro účely výkonu volebního práva o vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti 1 měsíc (§ 24c zákona o OP). Po obdržení úřední obálky od okrskové volební komise, (a popř. na žádost voliče vydání nových hlasovacích lístků za chybějící či jinak označené), vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. V tomto prostoru vloží do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Volič po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku obsahující hlasovací lístek před okrskovou volební komisí do volební schránky. Vyhlašování výsledků voleb - v souladu s ustanovením § 15 písm. c) zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je stanoven minimální počet členů OVK takto: pro volební okrsky č.: 25 a 26 po šesti členech; pro volební okrsky č.: 2, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 21 a 24 po osmi členech; pro volební okrsky č.: 1, 3, 11, 18, 22 a 23 po devíti členech; pro volební okrsky č.: 4, 5, 6 a 20 po deseti členech. Informace pro volební strany k delegování do OVK: - členem okrskové volební komise může být státní občan České republiky, který v den složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let a u něhož nenastala překážka výkonu volebního práva a který není kandidátem pro volby do zastupitelstva kraje, pro který je okrsková volební komise vytvořena. - podle § 17 odst. 2 zákona č. 130/2000 Sb., může každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva kraje, delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb (tj. nejpozději 7.9.2016 do 16.00 hodin) 1 člena a 1 náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva kraje volí. - z ustanovení § 17, odstavce 3 zákona: Delegováním členů a náhradníků se rozumí doručení jejich seznamu starostovi města; seznam musí obsahovat jméno a příjmení, rodné číslo a místo, kde je člen nebo náhradník přihlášen k trvalému pobytu, a dále podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice. Seznam může obsahovat i údaj, do které okrskové volební komise mají být delegovaní členové a náhradníci zařazeni.Pro delegaci členů a náhradníků do OVK města Žďáru nad Sázavou lze využít tiskopis delegace ZK 2016. Nebude-li delegací členů volebními stranami dosaženo minimálního stanoveného počtu členů OVK, jmenuje před prvním zasedáním komisí členy na neobsazená místa starosta města. První zasedání okrskových volebních komisí města Žďáru nad Sázavouse uskuteční ve čtvrtek 15. září 2016 od 15.00 hodinve velké zasedací místnosti městského úřadu. Školení předsedů, místopředsedů a zapisovatelů okrskových volebních komisí proběhne v úterý 20. září 2016 od 9.00 hodin (prezence od 8.00 hodin)v Domě kultury, Dolní 30, Žďár nad Sázavou. Pozn. k refundaci mzdy: člen okrskové volební komise, který je v pracovním poměru nebo poměru obdobném pracovnímu poměru, má nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. (Refundaci mzdy bude požadovat zaměstnavatel na tom obecním úřadě, v jehož komisi bude jeho zaměstnanec pracovat.) Odkazy z internetových stránek k volbám do zastupitelstev krajů http://www.mvcr.cz/clanek/volby-volby-do-zastupitelstev-kraju.aspx Českého statistického úřadu: Pokyny pro postup okrskových volebních komisí při realizaci závazného systému zjišťování a zpracování výsledků voleb do zastupitelstev krajů Podrobný popis postupu při rozdělování mandátů ve volbách do zastupitelstev krajů Příklad výpočtu rozdělení mandátů ve volbách do zastupitelstev krajů Rozhodnutí o registraci kandidátních listin pro volby do Zastupitelstva Kraje Vysočina Olga Šírová, mob. č. 736 510 478, tel. č. 566 688 176, e-mail: [email protected] Lucie Kolbábková, tel. č. 566 688 125, e-mail: [email protected] . Marie Linhartová, tel. č. 566 688 128, e-mail: [email protected] . - v budově městského úřadu probíhá oprava elektroinstalace – v této souvislosti jsou po nezbytně nutnou dobu přemístěny některé druhy agend do náhradních prostor; aktuální informace získáte při vstupu do budovy v informační kanceláři. Aktualizováno 23.08.2016,odbor ST, MěÚ Žďár nad Sázavou, Žižkova 227/1, 591 31 Žďár nad Sázavou Sečtěte 20 + 7: *

http://docplayer.cz/28919246-S-m-l-o-u-v-a-o-poskytnuti-dotace-na-poskytovani-sluzeb-v-obecnem-hospodarskem-zajmu-z-rozpoctu-libereckeho-kraje-c.html

1 S M L O U V A O POSKYTNUTÍ DOTACE NA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB V OBECNÉM HOSPODÁŘSKÉM ZÁJMU Z ROZPOČTU LIBERECKÉHO KRAJE č. OLP /4637/2016 schválená Radou Libereckého kraje dne , usnesením č. 490/16/RK Smluvní strany: Liberecký kraj se sídlem : U Jezu 642/2a, Liberec 2 zastoupený : Martinem Půtou, hejtmanem na základě plné moci Mgr. Lenkou Kadlecovou, náměstkyní hejtmana, řízení resortu sociálních věcí IČ : DIČ : CZ bankovní spojení : Komerční banka a.s. číslo účtu : /0100 (dále jen poskytovatel ) na straně jedné a Město Lomnice nad Popelkou se sídlem : Husovo náměstí 6, Lomnice nad Popelkou zastoupené : Mgr. Josefem Šimkem, starostou IČ : DIČ : CZ bankovní spojení : Komerční banka, a.s. číslo účtu : /0100 (dále jen příjemce ) na straně druhé uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku v souladu s částí pátou, zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s rozhodnutím Komise ze dne o použití čl. 106 odst. 2 (dále jen Rozhodnutí) Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu č. 2012/21/EU, tuto veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace na závazek veřejné služby z rozpočtu Libereckého kraje strana 1 (celkem 9) 2 Článek I. Účel smlouvy Účelem této smlouvy je zajištění služeb obecného hospodářského zájmu na území Libereckého kraje. Obecným hospodářským zájmem se rozumí zájem poskytovatele spočívající v zajištění veřejné služby dle čl. II. této smlouvy. Článek II. Předmět smlouvy 1. Příjemce byl na základě usnesení č. 135/15/RK ze dne poskytovatelem pověřen výkonem veřejné služby v obecném hospodářském zájmu a vzal na sebe závazek poskytovat tuto službu za podmínek uvedených v Pověření k poskytování služeb v obecném hospodářském zájmu. Veřejnou službou se rozumí rozsah činností uvedených v čl. II., odst. 1 Pověření k poskytování služeb v obecném hospodářském zájmu. 2. Za plnění závazku poskytovat veřejnou službu se poskytovatel zavazuje poskytnout příjemci dotaci, která je součástí vyrovnávací platby, jejíž výše je určena v čl. III., odst. 3. této smlouvy. 3. Příjemce prohlašuje, že k datu uzavření této smlouvy splňuje všechny podmínky pro poskytování veřejné služby v souladu s Pověřením k poskytování služeb v obecném hospodářském zájmu a obecně závaznými právními předpisy. 4. Dotace bude výhradně použita na druh sociální služby: A. Pečovatelská služba pod číslem registrace zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.. Článek III. Dotace, uvolnění dotace 1. Dotace, která je součástí vyrovnávací platby se rozumí finanční prostředky poskytnuté z rozpočtu poskytovatele, určené na podporu financování osobních nákladů, které souvisejí s provozem základních činností, které příjemce finanční podpory provozuje v rámci poskytování sociálních služeb dle zákona o sociálních službách, č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výše dotace je stanovena na základě bodového ohodnocení závazných a specifických kritérií a hodnoty bodu. 2. Poskytnuté finanční prostředky lze použít výhradně na krytí výdajů vzniklých od do , dle Pravidel pro poskytování a čerpání finančních prostředků z rozpočtu Libereckého kraje na podporu sociálních služeb na rok Dotace, jako součást vyrovnávací platby pro rok 2017 se poskytuje max. do výše Kč (slovy: čtyřicet devět tisíc korun českých). 4. Dotace je poskytnuta na níže uvedenou sociální službu dle zákona o sociálních službách, pod číslem registrace: A. Pečovatelská služba pod číslem registrace ve výši Kč. 5. Výše dotace byla odsouhlasena Zastupitelstvem Libereckého kraje dne , usnesením č. 424/16/ZK. 6. Maximální výše finanční podpory stanovuje nepřekročitelnou hranici (dotace), dle článku III, odst. 3, která je určena disponibilními prostředky Libereckého kraje pro daný druh strana 2 (celkem 9) 3 sociální služby, které má kraj k dispozici. Výše finanční podpory je stanovena v souladu s platným Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb a jeho prováděcími částmi a Základní sítí sociálních služeb Libereckého kraje na rok Celková výše finanční podpory tj Kč, bude vyplacena ve výši 100% a bude převedena na účet příjemce (u příspěvkové organizace obce na účet zřizovatele, uvedený v této smlouvě) do 30 kalendářních dnů po uzavření této smlouvy. Článek IV. Povinnosti příjemce a podmínky čerpání finanční podpory 1. Dotace musí být vyúčtována a finančně vypořádána nejpozději do , a to formou závěrečného vyúčtování na příslušném formuláři uvedeném v příloze č. 2 smlouvy, který musí být v termínu pro vyúčtování předložen odboru sociálních věcí Krajského úřadu Libereckého kraje. Současně se závěrečným vyúčtováním musí být předložena samostatná průkazná evidence o použití a využití poskytovatelem poskytnutých finančních prostředků. Závěrečné vyúčtování není vyžadováno v případě, že výdaje nebyly realizovány a veškerá finanční podpora byla příjemcem vrácena zpět na účet poskytovatele, v termínu dle čl. IV., odst. 11. event., kdy příjemci nebyly finanční prostředky zaslány a to ani z části. 2. Při čerpání finanční podpory je příjemce povinen zajistit, aby na stejný výdaj nedocházelo k duplicitnímu čerpání finančních prostředků z více zdrojů. 3. Příjemce se zavazuje viditelně označit účetní resp. prvotní daňové doklady nebo zjednodušené daňové doklady (např. faktury, účtenky, paragony, výdajové pokladní doklady) minimálně do výše poskytnuté finanční podpory, že na jejich úhradu či spoluúhradu bylo použito finančních prostředků z dotace Libereckého kraje. 4. Příjemce finanční podpory, která je součástí vyrovnávací platby je povinen předložit Průběžné čerpání dotace na vyrovnávací platbu v termínu stanoveném poskytovatelem. Vzor je uveden v příloze č. 1 smlouvy. Dále je příjemce dotace povinen podávat Hlášení dalšího zdroje financování v termínech uvedených ve Smlouvě o poskytnutí dotace poskytování služeb v obecném hospodářském zájmu z rozpočtu Libereckého kraje, prostředků Ministerstva práce a sociálních služeb. 5. Příjemce dotace je povinen vést účetnictví nebo daňovou evidenci v souladu s předpisy ČR. - Příjemce, který vede účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je povinen své příjmy a výdaje (výnosy a náklady) mít vedeny transparentně s jednoznačnou vazbou ke konkrétní sociální službě (např. analytické účty, účetní střediska, zakázky) a ke konkrétnímu zdroji financování. - Příjemce má povinnost vést příjmy a výdaje (výnosy a náklady) spojené s poskytováním příslušné sociální služby v účetnictví příjemce (poskytovatele sociální služby) odděleně od příjmů a výdajů spojených s jinými službami či činnostmi organizace. - O použití a využití poskytovatelem poskytnutých finančních prostředků povede příjemce samostatnou průkaznou evidenci (např. analytické účty, účetní střediska, zakázky atd.). strana 3 (celkem 9) 4 6. Dále se příjemce zavazuje uchovávat veškeré dokumenty související s poskytováním sociální služby a prokazující čerpání poskytnuté finanční podpory po dobu deseti let od ukončení financování této služby. 7. Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele, odbor sociálních věcí Krajského úřadu Libereckého kraje, o změně v údajích uvedených ve smlouvě ohledně jeho osoby, účelu, termínu realizace výdajů, případně nerealizace a o všech dalších okolnostech, které mají nebo by mohly mít vliv na plnění jeho povinností podle této smlouvy a to nejdéle do 10 pracovních dnů od uskutečněné změny. 8. Příjemce je povinen informovat veřejnost o skutečnosti, že byl podpořen z rozpočtu Libereckého kraje. Tuto informaci předloží při závěrečném vyúčtování finanční podpory. 9. Při závěrečném vyúčtování finanční podpory je poskytovatel povinen předložit kopie účetních resp. prvotních účetních daňových dokladů a příslušné doklady o zaplacení ve vztahu k financované sociální službě za příslušné účetní období a další náležitosti, které se týkají věcného plnění služby vztahujících se k základním činnostem. 10. Jestliže organizace obdrží finanční podporu, která je součástí vyrovnávací platby, která převyšuje maximální stanovenou částku, uvedenou v Pověření k poskytování služeb v obecném hospodářském zájmu nebo vykáže přeplatek (zisk organizace z hlavní činnosti) na základě Vyúčtování, musí takové nadměrně poskytnuté finanční prostředky vrátit do na účet č /0100 (u příspěvkové organizace obce prostřednictvím účtu zřizovatele), s variabilním symbolem č. 01 a dále číslem registrace podpořené sociální služby. 11. Nevyčerpané finanční prostředky poskytnuté v souladu s touto smlouvou je příjemce povinen vrátit na účet poskytovatele č /0100 (u příspěvkové organizace obce prostřednictvím účtu zřizovatele) do s variabilním symbolem č. 01 a dále číslem registrace podpořené sociální služby. 12. Příjemce bere na vědomí, že porušení povinností stanovených touto smlouvou bude řešeno jako porušení rozpočtové kázně ve smyslu ust. 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. 13. Méně závažnými podmínkami souvisejícími s účelem, na který byly finanční prostředky poskytnuty, a u kterých lze vyzvat k provedení opatření k nápravě, a za jejichž nedodržení se uloží nižší odvod, jsou: a. Nesplnění povinnosti dodat vyúčtování dle čl. IV. odst. 1 této smlouvy. b. Nesplnění povinnosti předložení úplného vyúčtování poskytnutých finančních prostředků dle čl. IV, odst. 1., odst. 8. c. Nesplnění povinnosti předložení průběžného čerpání dotace dle čl. IV. odst. 4. d. Nesplnění povinnosti příjemce informovat o změnách dle čl. IV. odst. 7. e. Nesplnění povinnosti vést samostatnou průkaznou účetní evidenci dle čl. IV. odst. 5 f. Nesplnění povinnosti informovat veřejnost o podpoře projektu Libereckým krajem dle čl. IV. odst. 8. strana 4 (celkem 9) 5 Článek V. Kontrola, sankce 1. V případě rozhodnutí o zrušení registrace příslušné sociální služby podle 82 odst. 3 zákona o sociálních službách v průběhu roku, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce finanční podpory povinen do 30 kalendářních dnů ode dne ukončení poskytování sociální služby, který je uveden v rozhodnutí o zrušení registrace, provést vyúčtování a finanční vypořádání poskytnuté dotace a současně převést na účet Libereckého kraje, uvedený v této smlouvě případnou vratku dotace s variabilním symbolem č. 01 a dále číslem registrace podpořené sociální služby. 2. V případě rozhodnutí o přeměně příjemce, fúzi, zániku s likvidací či rozdělení na dva či více samostatných subjektů v době účinnosti této smlouvy, je příjemce povinen neprodleně kontaktovat poskytovatele za účelem sdělení informace, jak poskytnutou finanční podporu vypořádat v návaznosti na tuto skutečnost. V případě, že dochází u příjemce k zániku s likvidací, je příjemce povinen vrátit nedočerpané prostředky poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. V případě, že v důsledku zániku příjemce s likvidací není možné vyčerpat dotaci, je příjemce povinen vrátit celou částku poskytnuté dotace poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. Pokud příjemce nevrátí do lhůt uvedených výše poskytnutou dotaci, stávají se prostředky dotace zadrženými ve smyslu 22 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., a bude postupováno dle tohoto zákona. 3. Poskytovatel je oprávněn ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s Pověřením, kontrolou ověřovat hospodárnost efektivnost a účelnost čerpání platby včetně plnění podmínek této smlouvy. 4. Za nedodržení podmínek uvedených v čl. IV. odst. 13, se uloží nižší odvod a to v případě, pokud příjemce neprovedl opatření k nápravě (v případě, že lze objektivní nápravu sjednat) do 30 dnů od prokazatelného doručení výzvy k jejich provedení: a. Za opožděné dodání vyúčtování dle čl. IV. odst. 1 této smlouvy ve lhůtě uvedené níže v tabulce b. Za předložení neúplného vyúčtování poskytnutých finančních prostředků dle čl. IV. odst. 1. a 8., kdy chybějící doklady příjemce předloží nejpozději ve lhůtě uvedené níže v tabulce bude uložen odvod ve výši: lhůta výše odvodu z poskytnuté dotace Do 30 kalendářních dnů vč. 2 % Do 60 kalendářních dnů vč. 4 % Počátek lhůty běží od následujícího dne od uplynutí lhůty pro provedení opatření k nápravě. c. Za nepředložení průběžného čerpání dotace dle čl. IV. odst. 4 nejpozději do 14 dnů od uplynutí lhůty pro provedení opatření k nápravě, činí odvod 2 % z poskytnuté dotace. strana 5 (celkem 9) 6 d. Za nesplnění povinnosti informovat o změnách uvedených v čl. IV. odst. 7 do 14 dnů od uplynutí lhůty pro provedení opatření k nápravě, činí odvod 2 % z poskytnuté dotace. e. Za nesplnění povinnosti vést samostatnou průkaznou účetní evidenci dle čl. IV. odst. 5. nejpozději do 14 dnů od uplynutí lhůty pro provedení opatření k nápravě, činí odvod 5 % z poskytnuté dotace. f. Za nesplnění povinnosti informovat veřejnost o podpoře Libereckým krajem dle čl. IV. odst. 8 nejpozději do 14 dnů od uplynutí lhůty pro provedení opatření k nápravě, činí odvod 1% z poskytnuté dotace. 5. Pokud příjemce dotace provede opatření k nápravě ve lhůtě stanovené k provedení opatření k nápravě, nedošlo k porušení rozpočtové kázně. 6. Veškeré platby jako důsledky porušení závazků provede příjemce formou bezhotovostního převodu na účet poskytovatele č /0100 s variabilním symbolem č. 01 a dále číslem registrace podpořené sociální služby. 7. Bude-li při kontrole zjištěno porušení rozpočtové kázně dle 28 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bude poskytovatel postupovat v souladu s výše uvedeným zákonem, dle 28 odst. 8 a odst. 9. Článek VI. Trvání smlouvy 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou do Tuto smlouvu lze zrušit dohodou smluvních stran v souladu s ustanovením 167 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění. Taková dohoda musí být písemná a musí v ní být uvedeny důvody, které vedly k ukončení smlouvy včetně vzájemného vypořádání práv a závazků. 3. Změna obsahu smlouvy a zrušení smlouvy je dále možné postupem dle ust. 166 a 167 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Článek VII. Závěrečná ustanovení 1. Veškeré změny a doplňky této smlouvy lze provádět pouze formou písemných, očíslovaných dodatků na základě dohody obou smluvních stran. 2. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu obou smluvních stran. Smlouva musí být nejprve podepsána příjemcem a následně poskytovatelem. 3. Příjemce výslovně souhlasí s tím, aby tato smlouva byla vedena v evidenci smluv, která je veřejně přístupná a která obsahuje údaje zejména o smluvních stranách, předmětu smlouvy, výši finančního plnění, a datum jejího podpisu. Příjemce dále výslovně souhlasí s tím, aby tato smlouva byla v plném rozsahu zveřejněna v souladu s 10d zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Smlouva je sepsána ve třech stejnopisech, z nichž dvě vyhotovení si ponechá poskytovatel a jedno vyhotovení obdrží příjemce. strana 6 (celkem 9) 7 5. Smluvní strany prohlašují, že se s obsahem smlouvy seznámily, porozuměly jí a smlouva plně vyjadřuje jejich svobodnou a vážnou vůli. V Liberci dne. V Liberci dne.. Poskytovatel:. Mgr. Lenka Kadlecová náměstkyně hejtmana Příjemce: statutární zástupce poskytovatele sociálních služeb strana 7 (celkem 9) 8 Průběžné čerpání dotace/příspěvku k Příloha č. 1 Příjemce: Adresa příjemce: IČ příjemce: č. registrace sociální služby Průběžné čerpání dotace/příspěvku dle jednotlivých položek (v Kč) * Průběžné čerpání dotace/příspěvku dle jednotlivých položek (v Kč) Poskytnutá finanční podpora z rozpočtu kraje na základě Smlouvy č. OLP/xxxx/201x Skutečné čerpání k Poskytnutá finanční podpora (účelová) z rozpočtu LK celkem 0,00 0,00 OSOBNÍ NÁKLADY CELKEM 0,00 0, Pracovní smlouvy x 0, Dohody o pracovní činnosti x 0, Dohody o provedení práce x 0, Jiné osobní náklady x 0,00 * Údaje za jednu registrovanou sociální službu - dle č. registrace Komentář V.dne.. jméno, příjmení a podpis odpovědné osoby razítko.. strana 8 (celkem 9) 9 Příjemce: Adresa příjemce: IČ příjemce: č. registrace sociální služby Vyúčtování dotace/příspěvku dle jednotlivých položek (v Kč) * Vyúčtování dotace/příspěvku dle jednotlivých položek (v Kč) Závěrečné vyúčtování dotace/příspěvku Příloha č. 2 Poskytnutá finanční podpora z rozpočtu kraje na základě Smlouvy č. OLP/xxxx/201x Skutečné čerpání k ** Vratka celkem za r Poskytnutá finanční podpora (účelová) z rozpočtu LK celkem 0,00 0,00 0,00 OSOBNÍ NÁKLADY CELKEM 0,00 0,00 0, Pracovní smlouvy x 0,00 0, Dohody o pracovní činnosti x 0,00 0, Dohody o provedení práce x 0,00 0, Jiné osobní náklady x 0,00 0,00 * Údaje za jednu registrovanou sociální službu - dle č. registrace ** Údaje za osobní náklady leden březen, které je možné vyplatit v dubnu Komentář Soupis účetních dokladů: číslo datum daňového úhrady pořad. č. příp. daného účetního výdaje dokladu účel výdaje částka hrazeno z dotace hrazeno z jiných zdrojů CELKEM: Příjemce dotace vyplní obě tabulky. V.dne. razítko jméno, příjmení a podpis odpovědné osoby. strana 9 (celkem 9)

http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/nejvyssi-spravni-soud/2009/1501/judikat-nss-1-As-43-2009-ma-li-ucastnik-spravniho-rizeni-zmocnence-podle-33-spravniho-radu-z-roku-2004-neuplatni-se-20-o-GNSS20091572/

1 As 43/2009, Soudní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu - Zákony.cz 1 As 43/2009, Soudní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 1 As 43/2009 1 As 43/2009-52 1 As 43/2009-52 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: T. T. A., zastoupený Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, 602 00 Brno, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, poštovní schránka 78, 130 51 Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 4. 2008, č. j. CPR-5139/ČJ-2008-9CPR-T243, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2008, č. j. 10 Ca 176/2008-26, Rozhodnutím ze dne 7. 4. 2008, č. j. CPR-5139/ČJ-2008-9CPR-T243, zamítl žalovaný odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem, Inspektorátu cizinecké policie Chomutov-detašované pracoviště, ze dne 5. 3. 2008, č. j. SCPP-927-15/UL-III-10-2007, jímž bylo žalobci uloženo správní vyhoštění z území České republiky na dobu jednoho roku. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce žalobu, kterou Městský soud usnesením ze dne 22. 10. 2008 odmítl. V odůvodnění uvedl, že rozhodnutí žalovaného bylo doručeno zástupci žalobce dne 11. 4. 2008. Podle § 172 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, musí být žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout. Lhůta k podání žaloby skončila 21. 4. 2008, avšak žalobce podal žalobu k poštovní přepravě až dne 29. 7. 2008. Městský soud proto musel žalobu odmítnout pro opožděnost. Ve včas podané kasační stížnosti se žalobce dovolával nezákonnosti usnesení městského soudu podle § 103 odst. 1 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.). Podle žalobce nebyla žaloba podána opožděně, neboť mu rozhodnutí žalované nebylo nikdy doručováno. Jelikož v daném případě šlo o rozhodnutí ve věci samé, mělo být toto rozhodnutí žalobci doručeno do vlastních rukou podle § 72 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Písemnost adresovanou do vlastních rukou je přitom nutno doručit přímo účastníkovi řízení, případně zmocněnci, který předloží zmocnění s úředně ověřeným podpisem (§ 20 odst. 2 správního řádu). Zákon tedy k řádnému oznámení rozhodnutí prostřednictvím zástupce vyžaduje splnění podmínky, že byla předložena plná moc k doručování s úředně ověřeným podpisem. Taková situace však v případě žalobce nenastala, a doručení rozhodnutí proto nemohlo být vůči žalobci účinné. Žalobce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná se v poskytnuté lhůtě ke kasační stížnosti nevyjádřila. S žalobcem lze souhlasit v tom, že v souladu s § 72 odst. 1 správního řádu se rozhodnutí účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou; mylný je však žalobcův výklad opírající se o ustanovení § 20 odst. 2 téhož zákona. Podle tohoto ustanovení lze písemnost, která se doručuje do vlastních rukou, doručit adresátovi, nebo též tomu, koho adresát k přijetí písemnosti zmocnil písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem; úřední ověření není třeba, pokud byla plná moc udělena před doručujícím orgánem. Ve správním řízení se nicméně účastník může dát zastoupit na základě písemné plné moci tzv. obecným zmocněncem podle § 33 správního řádu. V takovém případě v souladu s § 34 odst. 2 téhož zákona platí, že se písemnosti (jakékoliv) doručují pouze zástupci s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat. Plná moc přitom podle § 33 odst. 1 správního řádu nevyžaduje úředně ověřený podpis zmocnitele. Pokud účastník řízení obecného zmocněnce nemá (a tedy v řízení jedná a vystupuje sám), může v souladu s § 20 odst. 2 zmocnit písemnou plnou mocí jinou osobu pouze k přebírání písemností doručovaných do vlastních rukou (a k ničemu jinému). V tomto případě tzv. zmocněnce pro doručování (a jenom v něm) však správní řád požaduje, aby byl podpis zmocnitele na plné moci úředně ověřen. Ze vzájemného vztahu § 33 a § 20 odst. 2 správního řádu pak vyplývá, že má-li účastník správního řízení obecného zmocněnce podle § 33 správního řádu, neuplatní se § 20 odst. 2 téhož zákona. To ostatně potvrzuje výslovně i § 33 odst. 1 věta druhá správního řádu, podle níž v téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. V projednávaném případě je ze správního spisu zřejmé, že žalobce zmocnil k zastupování ve správním řízení JUDr. Jiřího Škodu, advokáta (viz č. l. 47). Jednalo se přitom o obecnou plnou moc ve smyslu § 33 správního řádu, která nevyžadovala ověřený podpis zmocnitele. Ustanovení § 20 odst. 2 správního řádu nebylo za této situace aplikovatelné. Žalovaná pak v souladu s § 34 odst. 2 doručila své rozhodnutí ze dne 7. 4. 2008 zástupci žalobce, neboť se nepochybně nejednalo o úkon, na základě kterého by měl žalobce něco osobně vykonat. Zástupce žalobce převzal rozhodnutí dne 11. 4. 2008. Následujícího dne, tj. 12. 4. 2008 počala plynout zákonná desetidenní lhůta k podání žaloby (§ 172 odst. 2 zákona o pobytu cizinců ve spojení s § 72 odst. 1 s. ř. s.), která uplynula dne 21. 4. 2008. Žalobce však podal žalobu k poštovní přepravě až dne 29. 7. 2008, z čehož jasně plyne, že žaloba byla podána opožděně. Městský soud proto po právu žalobu odmítl. Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou. O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalované pak v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nevznikly. Zdroj: rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18.6.2009, čj. 1 As 43/2009, www.nssoud.cz.

https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/rodinne-pravo/rozvod-manzelstvi/10468-rozvede-soud-manzelstvi-kdyz-jeden-z-manzelu-nesouhlasi-s-rozvodem.html

Rozvede soud manželství, když jeden z manželů nesouhlasí s rozvodem? - Bezplatná právní poradna online zdarma https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/10468 Jsme s manželkou v rozvodovém řízení. V dubnu 2011 jsem podal na na Okresní soud v Ostravě návrh na rozvod manželství z důvodu vážných rozporů a především nevěry manželky. Manželka s návrhem na rozvod souhlasila a žádost rovněž podepsala. V červnu jsme podepsali a zaslali na soud smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, rovněž oběma podepsanou. Manželství trvá 4 rokem, nemáme společné děti a manželka od června 2011, čili již více než půl roku se mnou nebydlí ve společné domácnosti a bydlí v mém bytě, který ji v rámci majetkového vypořádání přenechávám. Mělo by se tedy jednat o nesporný rozvod. Nyní manželka přišla s tím, že s rozvodem nesouhlasí, rozvést se nechce nebo chce rozvod odložit, a pravděpodobně chce, aby se náš vztah znovu obnovil. Já trvám na rozvodu a nemám v úmyslu vztah obnovit. Rozvést se potřebuji i z důvodu vypořádání majetku. Může soud náš rozvod zrušit nebo odložit, pokud bude manželka u soudu prohlašovat, že s ním nyní nesouhlasí, přestože návrh na rozvod manželství rovněž podepsala? Nebo soud již ke změně jejího názoru nebude přihlížet? Já s rozvodem stále souhlasím. Děkuji, Samuel příklad odstupné trestné činy formulář vzor slovník příkaz dobropis soud alimenty pokuty nájem tresty věcné břemeno dluhy exekuce vymáhání dluhu mzdy výživné zpětvzetí výpověď smlouva pronajímatel darování dědictví vymáhání dluhů vysvětlení odstupné tiskopis přestupky právník pohledávka regres závazek vydědění přestavek otcovství definice mzda plat reklamace platy rozkaz péče o děti koupě bydlení služebnost registrované partnerství závěť

http://kraken.slv.cz/6Ads59/2003

6Ads59/2003 è. j. 6 Ads 59/2003-34 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Milady Tomkové a soudcù JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní vìci ¾alobkynì Ing. A. H . , zastoupené Mgr. Davidem Pavlù, advokátem, se sídlem Boøivojova 947/63, 130 00 Praha 3, proti ¾alované Èeské správì sociálního zabezpeèení, se sídlem Køí¾ová 25, 225 08 Praha 5, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2003, è. j. 47 Ca 179/2002-20, ®alobkynì (dále jen stì¾ovatelka ) podala dne 27. 10. 2003 k po¹tovní pøepravì kasaèní stí¾nost proti vý¹e oznaèenému rozsudku Mìstského soudu v Praze, jen¾ zamítl její ¾alobu proti rozhodnutí ¾alované ze dne 6. 9. 2002, kterým byla zamítnuta její ¾ádost o plný invalidní dùchod. Kasaèní stí¾nost podal advokát, jen¾ byl k ¾ádosti stì¾ovatelky urèen Èeskou advokátní komorou podle § 18 odst. 2 zákona è. 85/1996 Sb., o advokacii. Kasaèní stí¾nost je opravným prostøedkem proti pravomocnému rozhodnutí krajských soudù ve správním soudnictví; její nále¾itosti, podmínky pøípustnosti, dùvody, pro nì¾ je mo¾no ji podat, a lhùtu pro její podání stanoví zákon è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ). Podle § 106 odst. 2 s. ø. s. musí být kasaèní stí¾nost podána do dvou týdnù po doruèení rozhodnutí, pøièem¾ zme¹kání lhùty k podání kasaèní stí¾nosti nelze prominout. Lhùta stanovená s. ø. s. poèíná bì¾et poèátkem dne následujícího poté, kdy do¹lo ke skuteènosti urèující její poèátek (§ 40 odst. 1 s. ø. s. ve spojení s § 120 s. ø. s.). Lhùta urèená podle týdnù konèí uplynutím dne, který se svým oznaèením shoduje s dnem, který urèil poèátek lhùty. Pøipadne-li poslední den lhùty na sobotu, nedìli nebo svátek, je posledním dnem lhùty pøedáno soudu nebo jemu zasláno prostøednictvím dr¾itele po¹tovní licence (§ 40 odst. 2 a¾ 4 ve spojení s § 120 s. ø. s.). Nejvy¹¹í správní soud ze soudního spisu Mìstského soudu v Praze sp. zn. 47 Ca 179/2002 zjistil, ¾e napadený rozsudek byl stì¾ovatelce doruèen 10. 10. 2003 (pátek), pøièem¾ tato zásilka byla ulo¾ena na po¹tì od 3. 10. 2003 a stì¾ovatelka ji pøevzala 10. 10. 2003 osobnì, do vlastních rukou. Podle vý¹e citovaných ustanovení s. ø. s. je tedy dnem, který urèil poèátek lhùty pro podání kasaèní stí¾nosti pátek 10. 10. 2003, lhùta poèala bì¾et 11. 10. 2003 a uplynula dnem 24. 10. 2003 (pátek), nebo» v tento den uplynuly dva týdny ode dne, který urèil poèátek jejího bìhu (10. 10. 2003). Podle zji¹tìní soudu na pátek 24. 10. 2003 nepøipadal svátek, byl tedy pracovním dnem. Lhùta k podání kasaèní stí¾nosti uplynula proto ji¾ dne 24. 10. 2003 (je dnem, který se svým oznaèením shoduje se dnem, který urèil poèátek lhùty), zatímco kasaèní stí¾nost je datována 27. 10. 2003 a v soudním spise je zalo¾ena obálka s podacím razítkem po¹ty Praha 1 (R 039339), která svìdèí o tom, ¾e zásilka s kasaèní stí¾ností byla podána na po¹tu tého¾ dne, tedy 27. 10. 2003 (pondìlí). K zachování lhùty pro podání kasaèní stí¾nosti bylo tøeba, aby kasaèní stí¾nost byla nejpozdìji 24. 10. 2003 (pátek) podána k po¹tovní pøepravì. Ponìvad¾ kasaèní stí¾nost byla k pøepravì dr¾iteli po¹tovní licence podána a¾ v pondìlí 27. 10. 2003, byla podána opo¾dìnì. Jak uvedeno vý¹e, s. ø. s. neumo¾òuje prominout zme¹kání lhùty k podání kasaèní stí¾nosti. Podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ø. s. soud odmítne návrh usnesením, byl-li podán opo¾dìnì. Za situace, která nastala v dùsledku opo¾dìného podání kasaèní stí¾nosti, soud postupoval podle pokynu citovaného ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ø. s. Výrok o nákladech øízení je odùvodnìn § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ø. s., podle nìj¾ nemá ¾ádný z úèastníkù právo na náhradu nákladù øízení, byl-li návrh odmítnut.

http://kraken.slv.cz/23Cdo1173/2012

23 Cdo 1173/2012 Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., § 427 obč. zák., § 430 obč. zák. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyně Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group , se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 47116617, proti žalované JHV - ENGINEERING s.r.o. , se sídlem v Pardubicích - Zelené Předměstí, S.K.Neumanna 2793, PSČ 530 02, identifikační číslo osoby 25922505, zastoupené JUDr. Martinem Týle, advokátem, se sídlem v Pardubicích, Škroupova 561, o zaplacení 1,013.618,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 106 C 194/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích ze dne 12. září 2011, č. j. 18 Co 358/2011-250, takto: Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 11. dubna 2011, č. j. 106 C 194/2009-221, zamítl návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1,013.618,- Kč s příslušenstvím (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči České republice (bod II. a III. výroku). Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že dne 4. září 2008 došlo v 4.20 hod v obci Úlibice k dopravní nehodě vozidla Škoda Octavia RZ PUN 9378, jehož provozovatelem byla žalovaná, která měla pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla sjednáno u žalobkyně. Při dopravní nehodě byl smrtelně zraněn řidič a spolujezdec. Řidičem byl v době nehody pan J. M., který byl zaměstnancem nikoli žalované společnosti, ale společnosti Propuls s.r.o., která vykonávala práce na zakázkách žalované a měla předmětné vozidlo vypůjčeno na základě Dohody o poskytnutí vozidla ze dne 10. července 2008. Interní směrnicí bylo zakázáno převážet ve služebním vozidle cizí osoby a řidič byl řádně proškolen. J. M. byl den před nehodou na oslavě narozenin přítelkyně v Sezemicích (okres Pardubice), odkud jel dne 4. září 2008 brzy ráno se svým známým panem Brožem do Jablonce nad Nisou. Žalobkyně jako pojistitel plnila z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojistné plnění ve výši 1,013.618,- Kč. Po právní stránce věc posoudil dle ustanovení § 420, § 427 odst. 1, § 430 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák. ), a ustanovení § 10 odst. 1 písm. b), odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 168/1999 Sb. ). Soud prvního stupně měl za prokázáno, že žalovaná jako provozovatelka nemohla jednání řidiče nijak ovlivnit. Společnosti Propuls s.r.o., potažmo jejímu zaměstnanci (řidiči vozidla J. M.), bylo vozidlo svěřeno ke konkrétní služební cestě s tím, že v pondělí dne 1. září 2008 má být vozidlo použito k pracovní cestě z Pardubic do Jablonce nad Nisou, v pátek dne 5. září 2008 k cestě zpět s tím, že v průběhu uvedeného pracovního týdne bude vozidlo použito k cestě z místa ubytování na pracoviště v Jablonci nad Nisou. Jiná situace vyžadující použití vozidla nenastala. V týdnu od 1. do 5. září 2008 měl J. M. v místě výkonu práce zajištěno svým zaměstnavatelem ubytování. Dospěl k závěru, že z uvedeného vyplývá, že J. M. použil předmětné motorové vozidlo bez vědomí a souhlasu a proti vůli provozovatele vozidla, a proto nese odpovědnost místo provozovatele. Žalovaná neumožnila použití vozidla J. M. bez vědomí provozovatele či proti jeho vůli, a to ani svou nedbalostí, když za nedbalost provozovatele ve smyslu ustanovení § 430 odst. 1 věty druhé obč. zák. se považuje porušení jen takové povinnosti, která je uložena obecně závazným právním předpisem. Proto uzavřel, že žalovaná nemůže odpovídat a neodpovídá společně s řidičem J. M. za pohledávku pojistitele, kterou žalobkyně uplatnila vůči žalované v předmětném řízení. Návrh žalobkyně tedy důvodný neshledal a tudíž jej v celém rozsahu zamítl. Odvolací soud se v plném rozsahu ztotožnil se skutkovými závěry soudu prvního stupně. Přisvědčil jeho závěru, že žalovaná, která se nepodílela na řízení vozidla a pro kterou řidič nevykonával při předmětné jízdě žádnou činnost, nemohla odpovídat za škodu způsobenou dopravní nehodou podle ustanovení § 420 odst. 1 nebo odst. 2 obč. zák. Přitom zdůraznil, že rozhodující je, že předmětná jízda byla excesem z výkonu činnosti pro žalovanou. Dále uvedl, že jako provozovatel vozidla nesla žalovaná v zásadě odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku dle ustanovení § 427 a násl. obč. zák., ale v tomto konkrétním případě zneužití dopravního prostředku řidičem J. M., kdy k použití vozidla došlo v předmětný den bez vědomí provozovatele a dokonce kumulativně i proti vůli provozovatele, odpovídal za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku místo žalované řidič J. M. (§ 430 odst. 1 obč. zák.). Ve shodě se soudem prvního stupně nedovodil, že žalovaná umožnila neoprávněné užití vozidla svou nedbalostí. Navíc upozornil na ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. a ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná udělala vše, aby zaměstnanec jejího subdodavatele použil vozidlo jen ke služební cestě. Nebyla zjištěna žádná možnost, jak mohla žalovaná zabránit tak výraznému excesu, kdy zaměstnanec subdodavatele, jemuž bylo vozidlo za přesně určeným účelem svěřeno a který byl s vozidlem po celý týden mimo dosah žalované, vykonal v průběhu pracovního týdnu cestu z Jablonce nad Nisou do Sezemic na oslavu narozenin, aby se pod vlivem alkoholu dalšího dne brzy ráno vracel zpět. Žalobkyně podala proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně v plném rozsahu, dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), a co do důvodu na ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolatelka nesouhlasí s názorem soudů nižšího stupně, že není dána odpovědnost žalované dle ustanovení § 427 obč. zák. za škodu způsobenou provozem vozidla. Dle jejího názoru není v projednávané věci dána možnost zproštění se odpovědnosti provozovatele za škodu dle ustanovení § 430 odst. 1 obč. zák., neboť zprostit se odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je možné pouze v případě, že se jedná o použití dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Jedná se však o situace, kdy byla provozovateli odňata možnost dispozice s daným dopravním prostředkem. V souvislosti s větou druhou ustanovení § 430 odst. 1 obč. zák., odkazujíc na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 214/2002, namítá, že žalovaná má na způsobení škody zavinění ve formě nevědomé nedbalosti. Dále upozorňuje, že provozovatel vozidla odpovídá dle ustanovení § 2 písm. f), § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. i za porušení všech povinností uvedených v ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) až f) zákona č. 168/1999 Sb. a není přitom rozhodné, zda vozidlo řídil osobně. Dle jejího mínění se ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. dá použít jen na případy, kdy se řidič vozidla zmocní bez vědomí provozovatele (krádež), všechno ostatní je nedbalost provozovatele. Závěrem dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., oprávněnou osobou (účastnicí řízení), za níž jedná osoba s právnickým vzděláním (§ 241 odst. 2 písm. b/ o. s. ř.), se Nejvyšší soud zabýval nejdříve otázkou, zda je dovolání v této věci přípustné, neboť pouze z podnětu přípustného dovolání lze přezkoumat správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněných dovolacích důvodů. Přípustnost dovolání proti rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, upravuje ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. Podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Polemikou s právním závěrem odvolacího soudu, že není dána odpovědnost žalované dle ustanovení § 427 obč. zák. za škodu způsobenou provozem vozidla, neboť za škodu dle citovaného ustanovení odpovídá místo žalované řidič J. M. podle § 430 odst. 1 obč. zák., nepředkládá dovolatelka žádnou otázku zásadního právního významu napadeného rozhodnutí. Ze skutkových zjištění soudů, jimiž je dovolací soud vázán, vyplývá, že řidič J. M. použil vozidlo v předmětný den bez vědomí provozovatele a i proti vůli provozovatele, přičemž žalovaná neumožnila neoprávněné užití vozidla svojí nedbalostí. Při posouzení této právní otázky se odvolací soud nikterak neodchýlil od judikatury Nejvyššího soudu, podle níž osobou, která je objektivně odpovědná za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků, je zásadně provozovatel dopravního prostředku, a to i tehdy, jestliže v okamžiku vzniku škody sám neřídil. Pouze v případě, že dopravní prostředek byl použit bez vědomí nebo proti vůli provozovatele, odpovídá za škodu ten, kdo tímto způsobem dopravního prostředku použil (§ 430 odst. 1 věta první obč. zák.). Společná a nerozdílná odpovědnost původce škody a provozovatele pak nastupuje v těch případech, kdy provozovatel zneužití svého dopravního prostředku umožnil svou nedbalostí (§ 430 odst. 1 věta druhá obč. zák.) [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. července 2012, sp. zn. 23 Cdo 4550/2011]. Z tohoto pohledu tedy nelze napadenému rozhodnutí přisuzovat zásadní právní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí odvolacího soudu nezakládá ani polemika dovolatelky s aplikací ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. V projednávané věci bylo zjištěno (skutková zjištění soudů dovolacímu přezkumu, jak již bylo výše uvedeno, nepodléhají - srov. § 241a odst. 2, 3 a § 242 odst. 3 o. s. ř.), že žalovaná udělala vše, aby zaměstnanec jejího subdodavatele použil vozidlo jen ke služební cestě; nebyla naopak zjištěna žádná možnost, jak mohla žalovaná zabránit výraznému, v rozsudku odvolacího soudu blíže specifikovanému, excesu zaměstnance subdodavatele. Vyplynulo-li tedy ze skutkových zjištění, že žalovaná jako provozovatel vozidla nemohla jednání pojištěného (řidiče J. M.) ovlivnit, odvolací soud v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., v rozhodném znění, dovodil, že žalovaná jako provozovatel vozidla v projednávané věci neodpovídá společně a nerozdílně s pojištěným (řidičem J. M.) za pohledávku pojistitele na náhradu vyplacené částky proti pojištěnému podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona. Proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné, neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé a přípustnost dovolání není založena ani ustanoveními § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, publikované pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Protože dovolání žalobkyně směřuje z výše uvedených důvodů proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věty první o. s. ř.), její dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Podle výsledku dovolacího řízení by žalovaná měla právo na náhradu nákladů dovolacího řízení; náklady řízení jí však nevznikly. JUDr. Pavel H o r á k , Ph.D.

https://www.bozp.cz/aktuality/pokuty-za-porusovani-pozarni-ochrany/

Pokuty pro právnické a podnikající fyzické osoby Hasičský záchranný sbor může z pozice výkonu státního požárního dozoru udělit pokutu za porušování předpisů požární ochrany podnikatelům, tedy právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, provozujícím: činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí až do výše 250 000 Kč, činnost se zvýšeným požárním nebezpečím až do výše 500 000 Kč, činnost s vysokým požárním nebezpečím až do výše 1 000 000 Kč. Prohřešky, za které můžete dostat pokutu Výše pokuty za porušení předpisů týkajících se požární ochrany je závislá na typu požárního nebezpečí. Pokuty při činnosti bez zvýšeného a se zvýšeným požárním nebezpečím Pokuty bez rozdílu požárního nebezpečí Pokuty při činnosti s vysokým požárním nebezpečím Za níže uvedené prohřešky mohou dostat pokutu až do výše 250 000 Kč podnikatelské subjekty, které provozují činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí. Pokuty až do výše 500 000 Kč mohu dostat podnikatelské subjekty, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Sankce může HZS uložit v případě, že porušíte povinnosti, které vyplývají z předpisů požární ochrany (PO), jež jsou uvedeny v Zákoně č. 133/1985 Sb. České národní rady o požární ochraně. Konkrétně se jedná o níže uvedené prohřešky: neoznačení místa a pracoviště bezpečnostními značkami týkající se požární ochrany, neprovedení pravidelné kontroly dodržování předpisů PO, neplnění pokynů týkajících se požární ochrany, neodstranění zjištěných závad, nezajištění školení zaměstnanců v oblasti PO, nezajištění odborné přípravy preventivních požárních hlídek nebo preventistů PO, neumožnění nebo ztížení kontroly státního požárního dozoru, nezpracování a nevedení dokumentace požární ochrany, neplnění podmínek požární bezpečnosti dle dokumentace PO, nezajištění požadovaného množství požární techniky, prostředků PO a bezpečnostních zařízení, včetně neudržení provozuschopnosti těchto věcí, používání neschválených druhů požárně bezpečnostních zařízení, neumožnění vstupu na nemovitost za účelem realizace opatření, které souvisí se cvičením jednotek požární ochrany, neoznámení HZS vznik požáru, nepodání písemné zprávy ve stanovené lhůtě o odstranění nedostatků, které byly zjištěny při kontrole státním požárním dozorem, nestanovení organizace zabezpečení PO s ohledem na požární nebezpečí, nestanovení podmínek požární bezpečnosti dle § 6 odst. 1 písm. b) nebo § 6 odst. 2 Zákona o požární ochraně, nedodržení podmínek požární bezpečnosti provozovaných činností, technologických postupů nebo zařízení, nezabezpečení údržby a oprav technických a technologických zařízení ve lhůtách, které stanovuje výrobce, nestanovení požadavků na odbornou kvalifikaci osob podle § 6 odst. 1 písm. d) Zákona o požární ochraně, nezabezpečení prací, které mohou vést ke vzniku požáru osobou s příslušnou kvalifikací, používání nepovolených barevných označení vozidel, lodí a letadel jednotek PO. Za níže uvedené prohřešky mohou dostat pokutu až do výše 500 000 Kč podnikatelské subjekty bez rozdílu požárního nebezpečí. To znamená, že je jedno do jaké ze tří kategorií je podnikatelský subjekt zařazen. Jedná se o níže uvedené prohřešky: nevytváření podmínek pro hašení požáru a záchranné práce: neudržení volných příjezdových komunikací a nástupních ploch, které jsou určeny pro požární techniku, nezabezpečení volných únikových cest, volného přístupu k nouzovým východům, rozvodům elektřiny, uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, nezabezpečení volného přístupu k prostředkům požární ochrany a ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení, porušení zákazu činnosti, zastavení provozu nebo vyloučení věci z užívání, nezajištění plnění úkolů PO podle kategorie požárního nebezpečí, nezřízení preventivní požární hlídky podle § 13 odst. 1 Zákona o požární ochraně, nezajištění jednotky požární ochrany v případě, že má podnikatelský subjekt tuto povinnost, nevybavení požární jednotky předepsanou požární technikou a ostatními věcnými prostředky a bezpečnostními zařízeními, využívání požární jednotky k činnostem, které by mohly ohrozit její akceschopnost, neplnění opatření nebo lhůt, které jsou stanovené posouzením požárního nebezpečí, neprovedení ve stanovených lhůtách opatření a náprav, které byly uloženy k odstranění zjištěných nedostatků, neposkytnutí potřebné věcné pomoci, která byla uložena velitelem zásahu nebo velitelem požární jednotky, neumožnění vstupu na nemovitost za účelem zdolávání požáru nebo provádění záchrany, nejsou-li k dispozici požárně technické charakteristiky látek a materiálů, které jsou v objektu vyráběny, používány, zpracovávány nebo skladovány, a které jsou nutné pro stanovení preventivních opatření k záchranným akcím, nedodržení návodů a technických podmínek, které se vztahují k požární bezpečnosti, bezplatné neposkytnutí výrobků nebo jejich vzorů k provedení analýzy pro zjištění příčin vzniku požáru, vypalování porostů nebo neoznámení HZS spalování hořlavých látek na volném prostranství, neoznámení státnímu požárnímu dozoru nebo porušení pokynů při změně charakteru nebo podmínek či rozsahu provozované činnosti v souvislosti s novým posouzením požárního nebezpečí, neplnění stanovených lhůt pro odstranění nedostatků v předloženém posouzení požárního nebezpečí, neudržování zdroje vody pro hašení požáru v takovém stavu, aby mohl být tento zdroj použit pro požární techniku a čerpání vody k hašení požáru, neplnění povinností k ochraně lesů v době zvýšeného rizika vzniku požáru podle § 7 odst. 2 nebo povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2 Zákona o požární ochraně, nejsou-li při přepravě nebezpečných látek k dispozici na místě s nákladem požárně technické charakteristiky přepravovaných látek nebo neodpovídají přepravovanému nákladu. Hasičský záchranný sbor kraje, který vykonává státní požární dozor, může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč podnikatelskému subjektu, který provozuje činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, a to za všechny výše uvedené prohřešky. Pokuty v řádech desítek milionů korun Pokuty za porušení předpisů požární ochrany se mohou pro podnikatelské subjekty vyšplhat na mnohem vyšší částky. „Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba zruší jednotku požární ochrany bez souhlasu HZS kraje, může dostat pokutu až do výše 10 000 000 Kč.“ Pokud podnikatelský subjekt opětovně poruší povinnost, za kterou mu byla v předchozích třech letech udělana pokuta pravomocným rozhodnutím, může HZS udělit další pokutu, a to až do výše trojnásobku stanovených pokut. Pokud tedy subjekt například zruší jednotku požární ochrany, může mu být udělena pokuta až do výše 30 000 000 Kč.

http://kraken.slv.cz/32Odo1579/2005

32 Odo 1579/2005 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce Ing. M. U., zastoupeného advokátem, proti žalované S. společnost s ručením omezeným, zastoupené advokátem, o zaplacení 273.722,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v H. K. pod sp. zn. 34 Cm 376/98, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v P. ze dne 15. června 2005, č.j. 4 Cmo 81/2004-244, takto: Rozsudek Vrchního soudu v P. ze dne 15. června 2005, č. j. 4 Cmo 81/2004-244, a rozsudek Krajského soudu v H. K. ze dne 21. října 2003, č. j. 34 Cm 376/98-224, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vrchní soud v P. k odvolání žalované v pořadí druhým rozsudkem, označeným v záhlaví, potvrdil rozsudek Krajského soudu v H. K. ze dne 21. října 2003, č.j. 34 Cm 376/98-224, jímž tento soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 273.722,80 Kč, jakož i 107.698,- Kč na náhradu nákladů řízení. Současně odvolací soud uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení. Soud prvního stupně vyhověl žalobě zhotovitele dodávky a montáže zabezpečovacího zařízení pro B. v H. K. proti žalované jako objednavateli na zaplacení doplatku ceny díla především s odůvodněním, že smlouvu o dílo č. 3/451 z 28. 9. 1995 uzavřel na straně zhotovitele pouze žalobce Ing. M. U., prostřednictvím svého zaměstnance E. H., a nikoliv S., sdružení fyzických osob U. + M. Proto plněním poskytnutým žalovanou druhému účastníku sdružení B.M., nenastaly účinky splnění a zániku závazku ze smlouvy. K tomu, aby podle bodu 4 smlouvy mohl každý z účastníků sdružení uzavírat smlouvy samostatně s účinky zavazujícími oba účastníky bylo nutné vystavit plnou moc pro třetí osobu oběma účastníky sdružení, to se však v daném případě formou jednání E. H. nestalo. Tento závěr zaujal odvolací soud již v usnesení ze dne 19. 9. 2002, č.j. 4 Cmo 225/2000-115, jímž k odvolání žalované a její námitce, že dílo nebylo splněno a předáno, zrušil předchozí rozsudek soudu prvního stupně z 15. 3. 2000, č.j. 34 Cm 376/98-90, a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Ve vztahu k druhému, odvoláním žalované napadenému rozsudku, odvolací soud se ztotožnil s rozhodnutím soudu prvního stupně. Za rozhodné považoval, že z předmětné smlouvy mohly být oprávněny a zavázány jen subjekty způsobilé, a takovým není sdružení, které ve smyslu § 829 odst. 2 občanského zákoníku (dále též obč. zák. ) nemá právní subjektivitu, identifikační číslo ani vlastní účet u banky. Smlouva o sdružení zavazuje pouze samotné účastníky sdružení, kteří tak podle § 835 odst. 2 obč. zák. odpovídají za závazky vůči třetím osobám společně a nerozdílně, ale naopak těmto třetím osobám vzniká závazek vždy jen vůči tomu účastníku sdružení, s nímž uzavřeli smlouvu. V dané věci byla smlouva uzavřena pouze se žalobcem, nikoli s jeho společníkem B. M. a proto zaplacení předmětného doplatku ceny díla žalovanou na účet tohoto druhého člena sdružení S., nemá účinky splnění závazku ze smlouvy o dílo. V této smlouvě je uvedeno jméno, příjmení, identifikační číslo, DIČ, místo podnikání i bankovní spojení žalobce, přičemž připojené označení S. není natolik matoucí, aby způsobilo neplatnost smlouvy. Je právně nevýznamné, zda se přípravy a realizace smlouvy účastnil B. M. nebo zda šlo o výlučný obchod Ing. U. a zda tato akce spadala do rámce sdružení. Podstatné podle názoru odvolacího soudu je, že žalovaná proplatila fakturu vystavenou právně nezpůsobilým sdružením S. a nikoli smluvním účastníkem Ing. M. U. a že fakturovanou částku odeslala na jiný účet, než uvedený v záhlaví smlouvy. Z těchto důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 občanského soudního řádu (dále též o.s.ř. ) potvrdil. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání v rozsahu všech jeho výroků s tím, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, protože odvolací soud rozhodl v rozporu s hmotným právem. Žalovaná má za to, že předmětný vztah ze smlouvy o dílo byl založen mezi žalovanou jako objednatelem na straně jedné a oběma účastníky sdružení S. na straně druhé a tudíž plnila-li žalovaná druhému účastníku sdružení B. M., který o zaplacení požádal jako první, zprostila se své povinnosti plnit. Žalovaná je přesvědčena, že podle provedeného dokazování na straně zhotovitele vystupoval jak žalobce, tak druhý účastník sdružení B. M. Zejména v záhlaví smlouvy o dílo č. 3/451 je na straně zhotovitele uveden S. a jen jako jeho zástupce je uveden Ing. M. U., kterého dále zastupuje p. E. H. a dále bankovní spojení č. ú. 4107702/1800. Ohledně povinnosti platit na konkrétní účet ve smlouvě uvedeno nic nebylo. U podpisu zhotovitele v závěru smlouvy je otisk razítka s grafickou podobou S. V době uzavření smlouvy o dílo ze dne 28 9. 1995 a existence smlouvy o sdružení podnikal žalobce na základě koncesní listiny s obdobným předmětem podnikání jako sdružení, ale pod odlišným obchodním jménem Ing. M. U. S. . Ve faktuře č. 15/05 z 23.11.1995 vystavené p M., na základě níž žalovaná plnila, byl uveden název sdružení S., avšak účet byl odlišný od účtu uvedeného v záhlaví smlouvy o dílo. Smlouva o dílo byla uzavřena v rámci činnosti sdružení, je v ní uveden název sdružení S., nikoli obchodní jméno Ing. M. U. S. Podle názoru dovolatelky ze smlouvy o sdružení vyplývá, že právní úkony zavazující oba členy sdružení mohl činit kterýkoli z nich samostatně a není proto vůbec podstatné, že ve smlouvě o dílo je označen jen jeden z nich a že smlouvu podepsal některý ze zaměstnanců v rámci pracovního vztahu. Byl to žalobce, kterého stíhala důkazní povinnost prokázat, že uzavřel smlouvu o dílo v rámci svých výlučných podnikatelských aktivit odlišných od sdružení, v tomto směru však žádné důkazy nenabídl. Dovolatelka se nemůže ztotožnit se závěrem odvolacího soudu, že je právně nevýznamné, zda se přípravy smlouvy o dílo a realizace díla zúčastnil p. M. či nikoliv, resp. zda akce byla výlučným produktem Ing. U. či spadala do rámce sdružení. Smlouvu o dílo uzavřel žalobce Ing. U. v rámci činnosti sdružení a zavázal tak i dalšího účastníka sdružení p. M. podle čl. 7 smlouvy o sdružení a ustanovení § 829 odst. 2 obč. zák. Jestliže p. B. M. vystavil fakturu, učinil tak opět v rámci činnosti sdružení, zavazoval tím i druhého účastníka a žalovaná byla na základě faktury povinna platit, lhostejno, že na jiný účet, než uvedený ve smlouvě o dílo. Dovolatelka též namítá, že soudní řízení bylo postiženo vadou, když nebyly provedeny jí navržené důkazy co do tvrzeného samostatného podnikání a hospodaření žalobce v rozhodné době. Na základě uvedeného dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Žalobce ve vyjádření k dovolání má za to, že dovolání není přípustné, protože napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam a podle tvrzení v dovolání ani neřeší právní otázku v rozporu s hmotným právem. Dovolatelka pouze napadá hodnocení provedených důkazů a polemizuje se skutkovými zjištěními. Jde pouze o otázku běžného obchodního vztahu mezi podnikateli ze smlouvy o dílo. Z provedených důkazů, včetně výpovědi Ing. P. K., jednatele dovolatelky a vyjma výpovědi p. M. bylo prokázáno, že dovolatelka ani o existenci sdružení nevěděla a nemohla tudíž uzavřít smlouvu se společníky sdružení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.), po zjištění, že dovolání žalované splňuje zákonem stanovené náležitosti (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1, § 241a odst. 1 o.s.ř.), se musel na prvním místě zabývat přípustností dovolání, neboť dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.). V dané věci při napadeném potvrzujícím rozsudku odvolacího soudu připadá obecně v úvahu přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. b) a c) o.s.ř. Podle písm. b) cit. ustanovení není však dovolání přípustné proto, že ve svém v pořadí druhém rozsudku (po zrušení předcházejícího rozsudku odvolacím soudem) soud prvního stupně nerozhodl jinak než v dřívějším rozsudku. Zbývá proto přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., na které také žalovaná obsahově odkazuje. Podle cit. ustanovení je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.). Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§ 242 odst. 3 věta první o.s.ř.), takže při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může dovolací soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil. V posuzovaném případě dovolatelka namítá, že oba soudy prvního stupně i odvolací nesprávně právně posoudily v rozporu s hmotným právem smlouvu o dílo č. 3/451 ze dne 28. 9. 1995 co do subjektu na straně zhotovitele, ve vztahu ke smlouvě o sdružení z 1.1.1995. Dovolatelka tedy neformuluje obecnou otázku zásadního právního významu, nicméně dovolací námitky ve své podstatě směřují ke zpochybnění právního posouzení důsledků právního jednání žalobce a dalšího účastníka sdružení na straně zhotovitele ve vztahu k žalované jako objednateli ze smlouvy o dílo, a to v návaznosti na smlouvu o sdružení. Právní otázka zásadního významu tudíž představuje závěr, zda odvolací soud (i soud prvního stupně) rozhodl či nerozhodl v rozporu s hmotným právem. Podle ustanovení § 829 odst. 2 obč. zák. sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem. Podle ustanovení § 10 odst. 2 obchodního zákoníku (dále též obch. zák. ) podniká-li více osob pod společným jménem bez založení právnické osoby, jsou tyto osoby povinny splnit závazky vzniklé při tomto podnikání společně a nerozdílně. V daném případě, jak vyplývá ze znění a obsahu smlouvy o dílo č. 3/451 ze dne 28. 9. 1995 (ve spise č.l. 27-30), vystupoval žalobce při uzavírání smlouvy o dílo nikoliv jako podnikatel fyzická osoba, tj. jako jednotlivec, nýbrž pod společným jménem sdružení (v záhlaví je jako zhotovitel uveden S., zastoupený Ing. M. U. a dále zastoupený p. E. H. a v závěru smlouvy je otisk razítka S. a za zhotovitele je podepsán H. ). Ve smlouvě o vzniku sdružení S. bez právní subjektivity podle § 829 a násl. obč. zák., kterou uzavřeli spolu Ing. M. U. a B. M. dne 1. ledna 1995, je v článku 7 (resp. bodu sedmém) sjednáno, že právě podepisování za sdružení, které není právním subjektem, mají obě strany rovnocenné. Plné moci pro třetí osoby musí být podepsány oběma účastníky. Pokud nebude dohodnuto jinak písemně v individuálních případech, podpis jednoho účastníka zavazuje druhého účastníka společně a nerozdílně stejně jako podpis třetí osoby, které byly uděleny plné moci . Z toho plyne, že smlouva o dílo byla uzavřena na straně zhotovitele pod společným jménem sdružení, byť byla uzavřena jen jedním z účastníků sdružení žalobcem Ing. M. U. Z této smlouvy jsou proto zavázáni a oprávněni solidárně oba účastníci sdružení. Pokud jde o okolnost, že smlouvu podepsal zaměstnance E. H., šlo o jednání na základě pověření, nikoli na základě plné moci ve smyslu článku 7 (bodu sedm) smlouvy o sdružení, protože p. H. nevystupoval jako třetí osoba, jíž by měla být udělena plná moc. Právní posouzení odvolacího soudu a soudu prvního stupně je proto nesprávné, neboť je v rozporu s hmotným právem. Přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) a § 237 odst. 3 o.s.ř. tak byla naplněna a dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil (§ 243b odst. 2 in fine o.s.ř.) a poněvadž důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí též na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 o.s.ř.). Pokud jde o dovolatelkou tvrzenou vadu řízení (neprovedení navržených důkazů, což samo o sobě nepředstavuje vadu řízení, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), dovolací soud se touto vadou již nezabýval, neboť tato vada může být odstraněna v dalším řízení. V dalším řízení bude rozhodnuto též o nákladech řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 in fine o.s.ř.).

http://docplayer.cz/1340740-Do-reality-specialni-noviny-o-legislative-pro-osoby-se-zdravotnim-postizenim.html

DO REALITY. speciální noviny o legislativě pro osoby se zdravotním postižením - PDF DO REALITY. speciální noviny o legislativě pro osoby se zdravotním postižením Download "DO REALITY. speciální noviny o legislativě pro osoby se zdravotním postižením" 1 SKOK číslo 2/ ročník DO REALITY speciální noviny o legislativě pro osoby se zdravotním postižením vydává Národní rada osob se zdravotním postižením ČR (www.nrzp.cz) Uzavírání smluv o poskytování sociálních služeb a některé problémy s tím spojené Sjednávání smluv o poskytování sociálních služeb podle individuálních potřeb jejich uživatelů je významným krokem k uplatnění svobodné vůle těchto osob. Znamená to, že o dotčených jedincích a jejich potřebách nebude někým rozhodováno, ale že se stanou přímo účastníky jednání o druhu, rozsahu a podmínkách poskytované služby. Zákon o sociálních službách vyžaduje písemné uzavírání smluv u všech služeb sociální péče a dále v případě služeb sociální prevence u azylových domů či domů napůl cesty a u poskytování služby v terapeutické komunitě. Písemně musí být smlouva uzavřena na návrh kterékoli ze smluvních stran také při poskytování rané péče, tlumočnických služeb, sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi nebo sociální rehabilitace. Kvůli požadavku na písemnou formu mohou v některých případech vzniknout problémy spojené se způsobilostí občana takové smlouvy uzavírat. To se týká zejména případů, kdy jedinec není schopen např. z důvodu vysokého věku či mentálního postižení obsah smlouvy pochopit. Mohlo by to následně vést k pochybnostem, zda je uzavření takové smlouvy skutečně projevem svobodné a vážné vůle, a zda tedy není z tohoto důvodu neplatná. Nejjednodušším řešením je, pokud je dotyčný schopen alespoň svobodného projevu vůle v tom smyslu, že zmocní jinou osobu k uzavření smlouvy, a je schopen toto zplnomocnění podepsat. V případě, že takového úkonu schopen není, přichází v úvahu buď ustanovení opatrovníka, které předpokládá zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům, nebo použití 92 odst. 6 zákona o sociálních službách, jenž stanoví, že osobu, která není schopna sama jednat a nemá zákonného zástupce, zastupuje při uzavírání smlouvy obecní úřad obce s rozšířenou působností. Uzavírání smluv se nevyžaduje v případě, kdy existuje rozhodnutí o přijetí do zařízení sociální péče a o úhradě za ni podle dosavadních právních předpisů. Tato rozhodnutí zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu tří let, pokud se osoba a poskytovatel sociálních služeb nedohodnou jinak nebo se nedohodnou na jiném rozsahu poskytování služeb. Namísto úhrady za pomoc poskytovanou z důvodu bezmocnosti podle dosavadních právních předpisů je osoba, které byl přiznán příspěvek na péči, povinna hradit ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úhradu za péči z příspěvku na péči. Náležitosti smlouvy a) označení smluvních stran, b) druh sociální služby, c) rozsah poskytování sociální služby, d) místo a čas poskytování sociální služby, e) výše úhrady za sociální službu sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v 73 až 77 a způsob jejího placení, f) ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb, g) výpovědní důvody a výpovědní lhůty, h) doba platnosti smlouvy. Poskytovatel sociálních služeb může odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb pouze v případě, že a) neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, b) nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá, c) zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. Vyhláška č. 505/2006 Sb. v 036 stanoví, že: Poskytnutí pobytové sociální služby se vylučuje, jestliže a) zdravotní stav osoby vyžaduje poskytnutí ústavní péče ve zdravotnickém zařízení, b) osoba není schopna pobytu v zařízení sociálních služeb z důvodu akutní infekční nemoci, nebo c) chování osoby by z důvodu duševní poruchy závažným způsobem narušovalo kolektivní soužití; to neplatí, jde-li o poskytnutí pobytové sociální služby v domově se zvláštním režimem. Uzavírání smluv u jednotlivých druhů sociálních služeb Služby sociální péče lze rozdělit do dvou velkých skupin na služby pobytové a služby ambulantní nebo terénní. Službami pobytovými se rozumí služby poskytované v týdenních stacionářích, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory či v domovech se zvláštním režimem, dále jde o chráněné bydlení, služby poskytované ve zdravotnických zařízeních, ústavní péči a služby poskytované v sociálně-rehabilitačních centrech. V těchto případech není třeba ve smlouvě sjednávat ceny za sociální služby, neboť se ze zákona hradí ve výši přiznaného příspěvku. Jedinou výjimkou jsou pobytové služby v týdenních stacionářích, kde je výše úhrady omezena do 75 % přiznaného příspěvku. Rovněž z hlediska obsahu smluv nebudou mezi jednotlivými typy zařízení podstatné rozdíly, což umožní využít vzorové smlouvy. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých webových stránkách vzor pobytové smlouvy, která se týká pobytu v domově důchodců. Prováděcí předpis k zákonu, jímž je vyhláška č. 505/2006 Sb., pak stanoví maximální výši úhrady za stravování částkou 160 Kč za ubytování a částkou 140 Kč denně za celodenní stravu. Tyto částky jsou stanoveny již s přihlédnutím k provozním nákladům s poskytnutím ubytování. Při uzavírání smlouvy je však třeba respektovat ustanovení 73 odst. 3 zákona o sociálních službách, podle něhož musí osobě zůstat po úhradě za ubytování a stravu alespoň 15 % jejího příjmu. To znamená, že v případech, kdy výše příjmu neumožňuje požadovat plnou úhradu, musí být maximální výše úhrady stanovena a ve smlouvě upravena tak, aby byl tento požadavek zákona dodržen. Plnou výši úhrady lze i v těchto případech použít tehdy, dohodne-li se poskytovatel na spoluúčasti úhrady nákladů s manželem (manželkou), rodiči nebo dětmi osoby, jíž je sociální služba poskytována a u níž by nebyla zákonem požadovaná výše zůstatku příjmu dodržena. Nedojde-li však k takové dohodě, musí po skytovatel výši úhrady za ubytování a stravu snížit. Situace u služeb poskytovaných ambulantně nebo v domácnosti uživatele je komplikovanější. To je způsobeno jak větší rozmanitostí typů těchto služeb, tak zejména tím, že zde existuje více druhů úhrady nákladů. Zatímco u osobní asistence se úhrada řídí počtem hodin a výše úhrady za jednu hodinu činí maximálně 85 Kč s tím, že pokud služba netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí, u pečovatelské služby je to jinak. Vedle této sazby (používané pro úkony péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, pomoc při přípravě jídla a pití a jeho podávání, pro běžný úklid a údržbu domácnosti, údržbu domácích spotřebičů, pomoc při zajištění velkého úklidu, donášku vody, topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva a údržby topných zařízení, běžné nákupy a pochůzky) je stanovena ještě úhrada za poskytnutí celodenní stravy v rozsahu minimálně tří hlavních jídel částkou 140 Kč denně nebo 70 Kč za oběd. Jestliže jde o donášku jídla nebo jeho dovoz, hradí se částka 20 Kč, 100 Kč pak může činit úhrada za velký nákup (např. týdenní nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti) a zvláštní částkou je stanoveno praní a žehlení prádla, a to ve výši 50 Kč za kg prádla (suchého). Na rozdíl od smlouvy o osobní asistenci, jejíž vzor je rovněž strana 12 na webových stránkách MPSV, je nutné při stanovení úhrady použít i těchto položek a vzor smlouvy upravit. Smlouva o poskytování tísňové péče bude oproti smlouvě o poskytování osobní asistence a pečovatelské služby jednodušší co do rozsahu poskytovaných služeb, avšak náročnější, pokud se týká výše úhrad. Vyhláška stanoví, že v těchto případech činí úhrada skutečné náklady na provoz technických komunikačních prostředků. Tato úhrada je stanovena jako maximální. Stejným způsobem, jako je stanovena úhrada pro osobní asistenci, je určena i úhrada průvodcovské a předčitatelské služby a podpory samostatného bydlení. Odlehčovací služby se hradí způsobem obdobným jako pečovatelská služba s tím, že se zvlášť neúčtuje donáška oběda, velký nákup a praní prádla. Výše úhrady je v ostatních částech stejná. Stejný režim úhrady platí i pro centra denních služeb a denní stacionáře. Vzor smlouvy pro domovy seniorů lze použít i pro azylové domy s tím, že cena za stravu zůstává stejná, avšak cena za ubytování je stanovena maximálně ve výši 90 Kč denně, anebo v případě rodiny s nezletilými dětmi 60 Kč denně za dospělou osobu a 30 Kč denně za dítě. U domů napůl cesty se hradí pouze ubytování, a to v částce 90 Kč denně. Při pobytu v terapeutických komunitách se hradí celodenní strava ve výši 140 Kč denně, nebo 70 Kč za oběd a 130 Kč za ubytování. K použití vzorů uváděných MPSV mám jednu poznámku. Podle mého názoru je třeba zahrnout do smlouvy i ustanovení o poskytování poradenství, neboť to je podle zákona povinnou součástí každé sociální služby. Bohužel se zcela se naplňuje předpoklad NRZP, že se smlouvami budou problémy. Z poznatků poradců i dotazů na poradnu NRZP vyplývá, že poskytovatelé sociálních služeb u návrhu smluv ne vždy dodržují ustanovení zákona uvádějící, že po úhradě částky za ubytování a stravu musí uživateli zůstat nejméně 15% příjmu. Takové ujednání je ovšem neplatné!! Registrujeme také snahy o nasazení maximálních cen bez potřebné diferenciace. Například za ubytování v třílůžkovém pokoji 160 Kč denně, tedy stejně jako v případě pokoje jednolůžkového, neboť částka 160 Kč denně za ubytování je maximálně přípustná. V oblasti pečovatelské služby se vyskytují problémy se započítáváním cest k uživateli. V návrhu smluv bývá cesta započítávána do hodinové sazby za úkon, takže výsledná částka přesahuje hranici stanovenou vyhláškou. I taková ujednání jsou pro rozpor se zákonem neplatná!! Vyskytují se i nedostatky ve vztahu k charakteru postižení. Například někde nejsou vnitřní pravidla pro poskytování služby v Braillově písmu, přestože je smlouva uzavírána s nevidomou osobou. Tyto poznatky ukazují, že v působení poradců i koordinátorů bude nutné zdůraznit informační, kontrolní a zejména poradenskou činnost zaměřenou na problematiku smluv. (hut) Práce na přípravě antidiskriminačního zákona byly znovu obnoveny Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s úřadem ministryně bez portfeje obnovilo práce na přípravě zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) a změn některých souvisejících norem. Ministerstvo navazuje na dříve předložené návrhy zákonů, které tuto problematiku upravovaly. Vláda je sice projednala a schválila již v prosinci 2004, v minulém volebním období se však nepodařilo dotáhnout do konce jejich projednávání v obou komorách Parlamentu ČR. Návrhy antidiskriminačního a změnového zákona byly nově přepracovány s přihlédnutím k legislativnímu vývoji, k němuž došlo od předložení předchozí verze zákona, a současně byly zohledněny některé zásadní pozměňovací návrhy uplatněné při projednávání původních návrhů v Parlamentu ČR. Přepracované návrhy se liší i dalšími dílčími úpravami, např. vypuštěním ustanovení o pozitivních opatřeních, jež se předkladatelům jeví jako nadbytečné, a vypuštěním definice zdravotního postižení v reakci na judikaturu Evropského soudního dvora. Nutnost přijetí antidiskriminačního zákona vychází z požadavku Evropské unie implementovat řadu směrnic Evropských společenství, zejména směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ, či směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Dále jde o směrnici Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976, o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání a pracovní podmínky, a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS. Návrh také (na rozdíl od původní verze) nově implementuje směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Obsahem nově připravovaného zákona je úprava práva na rovné zacházení a ochrana před diskriminací z důvodu rasy nebo etnického původu, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání či víry, jazyka, politického či jiného smýšlení, národnosti, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, dále z důvodu sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu, povinností k rodině nebo jiného postavení. Zákon zakotví právo na rovné zacházení ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, ve věcech pracovních a jiné závislé činnosti včetně odměňování, členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, členství a činnosti v profesních komorách včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují. Týká se to i sociálního zabezpečení a sociálních výhod, zdravotní péče, vzdělání a přístupu ke zboží a službám, které strana 2 jsou k dispozici veřejnosti včetně bydlení, a jejich poskytování. Zákon stanoví výjimky, za kterých je rozdílné zacházení přípustné, a také nároky, jichž se mohou oběti diskriminace domáhat. Pokud jde o institucionální zajištění rovného zacházení, byla tato agenda svěřena do působnosti veřejného ochránce práv. Navrhovaná instituce by měla zprostředkovávat právní pomoc ve věcech ochrany před diskriminací, vydávat doporučení a stanoviska, provádět nezávislý výzkum a poskytovat informace veřejnosti. V souvislosti s přijetím antidiskriminačního zákona je nutné přijmout také novely některých dalších zákonů, a to nejen proto, aby se zabránilo duplicitám v našem právním řádu, ale také proto, aby byl stanoven stejný standard ochrany pro celou oblast rovného zacházení. Další návrhy na změnu některých zákonů vycházejí z potřeby institucionálního a procesního zajištění ochrany před diskriminací. V současné době probíhá k návrhu antidiskriminačního zákona meziresortní připomínkové řízení. Sekretariát Vládního výboru pro zdravotně postižené občany a Národní rada osob se zdravotním postižením k němu uplatnily dvě zásadní připomínky. První z nich požadovala doplnění definice zdravotního postižení ve stejném rozsahu, jako tomu bylo v předchozí verzi. Důvodem je skutečnost, že pojmy zdravotní postižení či osoby se zdravotním postižením jsou v našem právním řádu vymezeny nejednotně a účelově, a to ve vazbě na jednotlivé oblasti, které příslušné právní předpisy upravují (např. důchodové pojištění, státní sociální podpora, sociální služby, vzdělávání, zaměstnávání atd.). Z tohoto důvodu nelze využít žádnou ze stávajících definic, a proto je třeba zdravotní postižení pro účely této normy definovat univerzálněji tak, aby pokrývalo všechny oblasti daným zákonem upravené. Není vhodné ani žádoucí ponechat pouze na judikatuře, aby na základě vlastního uvážení posuzovala, co se rozumí pojmem zdravotní postižení. Pro potřeby praxe, právní jistoty a jednoznačného výkladu je proto nezbytné zdravotní postižení v tomto zákoně jednoznačně vymezit. Obsahem druhé uplatňované zásadní připomínky byl požadavek na doplnění ustanovení o možnosti přijímat pozitivní opatření pro zajištění rovného zacházení, jejichž cílem je předcházení nebo vyrovnávání existujících nevýhod. Tento nástroj již obsahovala předchozí verze této právní úpravy a pro osoby se zdravotním postižením má mimořádný význam. Obě výše uvedené připomínky byly předkladatelem akceptovány a budou do textu zákona doplněny. I když je zřejmé, že přijetí antidiskriminačního zákona by pro všechny znevýhodněné skupiny osob bylo velkým přínosem, bude jeho projednávání, jak se ukázalo při vypořádávání připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení, velice náročné a komplikované, protože názory na jeho podobu, oblasti úpravy i institucionální zajištění nejsou jednotné a někdy jsou i protichůdné. JUDr. Pavel Ptáčník3 Co je obsahem nové směrnice pro osoby se zdravotním postižením? V druhé polovině ledna byl oficiálně zahájen Evropský rok rovných příležitostí pro všechny, který vyhlásila Evropská unie. Pro osoby se zdravotním postižením to znamená příležitost navázat na Evropský rok osob se zdravotním postižením (2003) a pokusit se ještě více posílit postavení této velké skupiny osob, jejíž počet se odhaduje v celé EU na 50 milionů. Hnutí zdravotně postižených a zejména jeho evropská zastřešující organizace Evropské fórum zdravotně postižených (EDF) bojují za zavedení legislativy specificky zaměřené právě na tuto skupinu lidí. EDF ve spolupráci s odborníky i samotnými osobami se zdravotním postižením připravilo návrh směrnice EU, která by komplexně upravovala práva těchto osob ve všech oblastech života. Jejím cílem je předložit tento materiál k posouzení Evropskému parlamentu a Evropské komisi. Dosud byla totiž skupina osob se zdravotním postižením zahrnuta pouze do některých legislativních opatření EU (směrnice 78 a 43 z roku 2000, kde jsou tyto osoby zařazeny mezi ostatní skupiny ohrožené sociálním vyloučením; nařízení o právech cestujících v letecké dopravě; nařízení ke strukturálním fondům v období atd.). Návrh směrnice o rovném zacházení s osobami se zdravotním postižením vznikl v roce 2000 a je dílem nezávislých odborníků na oblast lidských práv a zdravotního postižení z celé tehdejší Evropské unie. Experti text zpracovali právě na žádost EDF, jež bylo a je nositelem této iniciativy. Původně se předpokládalo, že se orgány Evropské unie Evropská komise a Evropský parlament začnou návrhem směrnice zabývat již během roku 2003, který byl vyhlášen Evropským rokem osob se zdravotním postižením. Návrh měl tehdy velkou podporu europoslanců i tehdejší komisařky pro zaměstnanost a sociální věci Anny Diamantopoulou, přesto se jej nepodařilo prosadit. V letošním roce se EDF rozhodlo, že se pokusí návrh zmiňovaným institucím znovu předložit. Přihlédlo právě k tomu, že rok 2007 byl vyhlášen Evropským rokem rovných příležitostí pro všechny a že zároveň v tomto roce oslavíme 10 let od přijetí Amsterdamské smlouvy, která obsahuje článek 13, významný jako první odkaz k problematice zdravotního postižení a zákazu diskriminace z tohoto důvodu. Text návrhu směrnice Návrh směrnice se v preambuli odvolává na Smlouvu o Evropské unii a právo na rovnost před zákonem a ochranu před diskriminací, jak ji ukládá Všeobecná deklarace lidských práv a následně Charta základních práv Evropské unie. Návrh dále zmiňuje Standardní pravidla OSN o vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na toto místo jistě bude doplněna i Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, jakožto právně závazný dokument. Návrh směrnice stanoví jako svůj účel boj s diskriminací (přímou i nepřímou) založenou na zdravotním postižení a usiluje o zavedení zásady rovného zacházení ve všech členských státech EU. Pro tyto účely je definována přímá i nepřímá diskriminace, stejně jako neprovedení přiměřeného odůvodněného přizpůsobení tam, kde je nelze ospravedlnit. Návrh směrnice považuje za diskriminaci i obtěžování, které je zde definováno, a pokyn k diskriminaci. Směrnice by měla platit pro všechny osoby ve veřejném i soukromém sektoru, včetně státních orgánů ve věcech sociální ochrany, sociálního zabezpečení a zdravotní péče. Pamatuje na problémy týkající se sociálního znevýhodnění, výchovy a vzdělávání, přístupu ke službám, zboží a informacím a jejich poskytování tak, jak jsou k dispozici veřejnosti. Řeší v neposlední řadě i fyzickou přístupnost a uzpůsobení stávajících zařízení a staveb a pro členské státy navrhuje stanovit povinnost dialogu s nestátními organizacemi, jež mají zájem podpořit boj proti diskriminaci z důvodu zdravotního postižení. Ukládá rovněž členským státům vytvořit orgány, které budou uplatňovat zásadu rovného zacházení, tzn. provádět šetření nebo průzkumy týkající se diskriminace z předmětného důvodu, zveřejňovat nezávislé zprávy a předkládat doporučení ve všech záležitostech předmětné diskriminace a provádět dohled nad plněním této směrnice a souvisejících národních právních předpisů a praxí. Důležité je také to, že návrh směrnice ukládá stanovení sankcí, uplatnitelných v případě porušování národních předpisů, které budou přijaty při implementaci směrnice. Pro členské státy bude také platit povinnost pravidelně, v pětiletých intervalech po přijetí směrnice, informovat Evropskou komisi o postupech při implementaci této normy. Budoucnost Domníváme se, že naše budoucnost je v rukou nás všech občanů, kterým není lhostejný osud a životní podmínky milionů osob se zdravotním postižením v Evropské unii. Pokud se podaří shromáždit jeden milion podpisů pod petici požadující schválení zmíněného návrhu směrnice, budou práva těchto osob chráněna a prosazována mnohem efektivněji a bez nežádoucích prodlev. Informace o kampani a možnostech zapojení se naleznete na stránkách nebo Veronika Půrová Udílení cen Mosty 2006 V úterý 27. února se v kongresovém centru ALDIS v Hradci Králové konal 4. ročník udílení cen MOSTY Slavnostní ceremoniál se tentokrát uskutečnil pod záštitou a za účasti první dámy Livie Klausové. Celkem bylo na udělení ceny nominováno 92 projektů a osobností. V rámci programu vystoupil Laďa Kerndl se svými nezapomenutelnými songy, světoznámý chlapecký pěvecký sbor Boni Pueri a hudební soubor složený převážně ze studentů Jedličkova ústavu a škol The Tap Tap. Celým odpolednem provázel a je třeba říci, že naprosto profesionálně moderátor Jakub Železný. Mezi hosty jsme zahlédli ministryni Džamilu Stehlíkovou, hejtmana Královéhradeckého kraje Pavla Bradíka, senátorku Ludmilu Müllerovou, poslankyni Alenu Páralovou či ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury ČR Pavla Švagra. Cenu pro vítěze ztvárnila akademická sochařka Jitka Wernerová a pamětní listy akademický malíř Otakar Trogan. Na akci se podíleli partneři, kterým patří náš dík Kooperativa pojišťovna a.s., Poštovní spořitelna a mediální partner TV Prima. V kategorii instituce veřejné správy, kde se sešlo 17 nominací, zvítězila Policie ČR, Správa hl. m. Prahy. Prvenství jí patří za projekt, který umožňuje navázání kontaktu mezi neslyšícími lidmi a policisty v krizových strana 34 Braillovým písmem. Cenu předával hejtman Pavel Bradík. Další projekty v této kategorii obdržely pamětní listy: Beads 4U, s.r.o. zaměstnávání 265 osob s plným invalidním důchodem, tří s částečným invalidním důchodem a tří se změněnou pracovní schopností. Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, o.p.s. poskytuje bezplatné studium na VŠ, plně bezbariérová. Poskytuje bezplatně studijní pomůcky, zahraniční studium, stáže. Helppes centrum výcviku psů pro postižené bezplatná služba pro zdravotně postižené výcvik asistenčních psů a ojedinělý projekt v ČR speciální výcvik asistenčních signálních psů pro kardiaky. Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. vzdělávací program pro pracovníky ve zdravotnictví, zkvalitňující péči o pacienty se sluchovým postižením. V kategorii zvláštní cena, ve které bylo 47 nominovaných, zvítězila společnost Otto Bock ČR s.r.o., která poskytuje špičkové protetické vybavení. Cenu předávala ministryně Džamila Stehlíková. Další osobnosti, týmy a projekty obdržely pamětní listy: Ing. Jana Hrdá za mimořádný přínos pro hnutí osob se zdravotním postižením v oblasti osobní asistence a standardů kvality soc. služeb. Tým organizátorů sportovních akcí integrujících zdravé a handicapované sportovce v Lounech za dlouholeté pořádání sportovních akcí pro občany se zdravotním postižením. Petr Lněnička za mimořádný přínos pro hnutí osob se zdravotním postižením v oblasti zpřístupňování prostředí (hmatové a akustické úpravy prostředí). Mgr. Marek Bělohlávek za dlouholetou práci s těžce postiženými dětmi. Patrik Nacher situacích. Cenu předávala manželka prezidenta republiky Livia Klausová. Další projekty v této kategorii byly odměněny pamětními listy: Město Jablonec nad Nisou vybudování Spolkového domu pro neziskové organizace a tím umožnění činnosti i specifickým organizacím osob se ZP. Kraj Vysočina vytvoření Generelu bezbariérových tras a podpora obcí při jejich zpracování. Krajská knihovna Vysočina zpřístupnění literatury nevidomým zvukové knihy, speciální software pro nevidomé. Sociální odbor Krajského úřadu Pardubického kraje webová prezentace sociálních služeb v Pardubickém kraji pomocí GIS map. V kategorii nestátní subjekty, v níž porota vybírala z 28 nominací, zvítězilo Vinařství Galant, Dobrá adresa s.r.o., a to za označení etiket kolekce vín Zvýhodněné cenové podmínky pro osoby se zdravotním postižením Podle 43 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích je provozovatel univerzální služby povinen realizovat zvláštní opatření pro zdravotně postižené osoby: (1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle 38 odst. 2 písm. f) je povinen poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné telefonní službě rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, včetně přístupu k číslům tísňového volání, k telefonním seznamům, k informační službě o telefonních číslech účastníků, a možnost výběru operátora nebo podnikatele poskytujícího veřejně dostupné služby elektronických komunikací. (2) Poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen zdravotně postiženým osobám zejména a) pronajmout nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené telekomu nikační koncové zařízení přiměřené jejich zdravotnímu postižení za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízení, b) zabezpečovat bezbariérový přístup k vybraným veřejným telefonním automatům, jejich dostupnost a zvláštní vybavení. (3) Charakteristiky funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, která jsou uvedena v odstavci 2, pro různé druhy zdravotního postižení stanoví prováděcí právní předpis. strana 45 (4) Zdravotně postiženými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí a) držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty, b) držitel průkazu ZTP/P, c) osoba uznaná lékařem příslušné okresní správy sociálního zabezpečení za bezmocnou nebo, jde-li o nezletilou osobu, účastník, který o ni osobně pečuje, nebo d) účastník, který vychovává nebo který osobně pečuje o nezletilou osobu, která mu byla svěřena do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a která je držitelem průkazu podle písmene a) nebo b). (5) Vláda stanoví nařízením doklady, kterými fyzická osoba prokazuje poskytovateli univerzální služby zdravotní postižení. Prováděcí vyhláška k zákonu o elektronických komunikacích stanovila výši příspěvku pro osoby uvedené v 43 na 200 Kč měsíčně. Operátor O 2 poskytuje slevy pro držitele průkazu ZTP/P, ZTP z důvodů úplné nebo praktické hluchoty a příjemci příspěvku na péči. Největší sleva je poskytována na pevné telefonní linky jedná se o částku až 403 Kč měsíčně. Tato částka je složena ze dvou položek. Jednak je to 200 Kč v rámci nároku, který vyplývá z ustanovení zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, a dále je to sleva poskytovaná O 2 ve výši 203,41 Kč včetně DPH. Ostatní operátoři poskytují slevy v zákonné výši, tj. 200 Kč. Žádost o slevu pro zákazníky O 2, kteří mají pevné telefonní stanice, je nezbytné uplatnit na telefonické lince , pro mobilní telefony na čísle *11. Z O 2 obdržíte Žádost o přiznání nároků zdravotně postižených osob a osob s nízkými příjmy nebo zvláštními sociálními potřebami při poskytování veřejně dostupné telefonní služby, kterou je potřeba vyplnit a přiložit k ní kopii průkazky ZTP/P nebo ZTP, dále pak ověřenou kopii rozhodnutí o přiznání mimořádných výhod III. nebo II. stupně. Pokud uplatňujete slevu z důvodu přiznání příspěvku na péči, je třeba přiložit ověřenou kopii rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči, případně potvrzení o pobírání dávek sociální péče v případě nedostatečných příjmů. Obdobně je možné uplatnit i slevu na mobilní síť, kde ovšem podpora ze strany O 2 je kromě 200 Kč státního příspěvku jen ve výši 85 Kč včetně DPH. Slevy je možné uplatnit pouze u hlasových služeb. Václav Krása, předseda NRZP ČR Projekt DESATERO komunikace s osobami se zdravotním postižením NRZP ČR realizuje od projekt v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hl. m. Praha Desatero komunikace s osobami se zdravotním postižením. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem ČR a rozpočtem hl. m. Prahy Proč tento projekt Na NRZP ČR se obracejí lidé se zdravotním postižením se stížnostmi na necitlivý způsob zacházení, kterému jsou vystavováni ve zdravotnických zařízeních a na úřadech veřejné správy. Velmi často se cítí v podřízeném nebo znevýhodněném postavení. Zásadní problém při komunikaci se zdravotně postiženými přitom nespočívá v tom, že by se k nim mělo přistupovat stejně jako k ostatním lidem. Různé typy zdravotního postižení vyžadují specifický přístup, který musí zohlednit potřeby a možnosti zdravotně postiženého občana a současně respektovat jeho lidskou důstojnost. Znalosti zásad a techniky vlastní komunikace s těmito osobami jsou u zdravotnických pracovníků i pracovníků veřejné správy obvykle velmi nedostatečné nebo vůbec žádné. Je tedy zřejmé, že problémy v komunikaci mezi zdravotně postiženými lidmi a zdravotnickým personálem a pracovníky veřejné správy existují. Lidé se zdravotním postižením se v jejich důsledku dostávají do dehonestujících situací, zároveň jsou však i omezováni při integraci do společnosti, čerpání zdravotnické péče a v případě úřadů veřejné správy při společenském a pracovním uplatnění. Obsah projektu Projekt vychází z potřeby zdravotnických zařízení a úřadů veřejné správy proškolovat své pracovníky pro komunikaci s osobami se zdravotním postižením. Tato potřeba je dána nejen každodenní praxí, ale počítá s ní i Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období Projekt si klade za cíl vytvořit při NRZP ČR školicí středisko, v němž se zájemci z řad zdravotně postižených naučí, jak vést informační a vzdělávací kampaně zaměřené na zdravotnickou veřejnost a pracovníky veřejné správy. Příležitost pro uplatnění na pracovním trhu by měla být v první řadě využita samotnými zdravotně postiženými. Proto budou v rámci projektu z jejich řad vyškoleni lektoři, kteří budou tuto službu zdravotnickým zařízením a úřadům veřejné správy do budoucna nabízet. V rámci výcviku budou spolupracovat na vytváření řady Desater zásad komunikace s lidmi s různými typy zdravotního postižení. Absolvent kurzu bude moci proškolovat zdravotnické pracovníky a pracovníky veřejné správy na téma komunikace se zdravotně postiženými. Cíle projektu Primárním cílem projektu je pomoci skupině až 20 osob se zdravotním postižením najít plnohodnotné uplatnění na pracovním trhu v oblasti, která je dosud prakticky nepokryta dostatečně vyškolenými odborníky. Za tímto účelem chceme vytvořit školicí středisko, v němž budou zájemci vyškoleni pro samostatné vedení vzdělávacích aktivit zaměřených na problematiku komunikace občanů se zdravotním postižením ve zdravotnických zařízeních a na úřadech veřejné správy. Cílové skupiny Cílovou skupinou našeho projektu jsou nezaměstnaní zdravotně postižení občané se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, s trvalým bydlištěm v Praze a se zájmem o práci mimo komunitu zdravotně postižených. Výběrovým kritériem by však nemělo být samotné vzdělání, ale především osobní předpoklady uchazeče. Mělo by se jednat o osoby kreativní a komunikativní, se schopností empatie a přirozeného vystupování. Školení se bude skládat ze tří základních modulů, které absolventům umožní získat znalosti a dovedností ve třech základních oblastech: 1. Modul obecně teoretické přípravy (systém zdravotní péče, typy zdravotnických zařízení, lékařská a zdravotnická etika, práva pacientů atd.). 2. Modul speciálně teoretický o způsobech a metodách komunikace s lidmi se sluchovým, zrakovým a pohybovým postižením. 3. Modul lektorsko-manažerský (manažerské dovednosti, osobnostní trénink, komunikační schopnosti, základy psychologie atd.). Pro zájemce o školení: Pokud máte zájem absolvovat školení v oblasti komunikace s lidmi se zdravotním postižením a máte trvalé bydliště v Praze, kontaktujte, prosím, členy projektového týmu na adrese: či Konference Bez bariér se letos zaměří na volnočasové aktivity osob se zdravotním postižením Stává se už pomalu tradicí, že poslední květnová dekáda bývá věnována mezinárodní konferenci Bez bariér. Letošní rok není výjimkou. Tentokrát bude toto setkání zaměřeno na dostupnost volnočasových aktivit pro osoby se zdravotním postižením. Hlavními tématy budou cestování, sport a kultura. Chceme se tedy zabývat otázkami přístupu k aktivitám, které jsou spíše v pozadí naše- strana 56 ho vnímání problematiky zdravotního postižení, přitom jsou ale nezbytné pro pocit úplnosti života a nepochybně přispívají k pocitu plného zapojení do života společnosti. Především sport, ale i kultura mohou přinést lidem se zdravotním postižením vysoké společenské uznání, pokud se těmto aktivitám věnují cíleně, naplno a s nezbytnou dávkou talentu. Letošní konference má název Aktivně bez bariér a bude opět s mezinárodní účastí. Uskuteční se ve dnech 23. a 24. května 2007 v Kongresovém centru v Praze; na večer 23. května je plánováno společenské setkání ve Valdštejnské zahradě. Záštitu nad akcí převzala předsedkyně zdravotního a sociálního výboru Senátu Alena Palečková. Ve sportovní sekci chceme upozornit na problémy, s nimiž se sportovci se zdravotním postižením při svých aktivitách setkávají. Zájemci budou mít možnost zhlédnout některá jejich ocenění. Sekci cestování bude vévodit téma letecké dopravy osob se zdravotním postižením jak si zajistit vše potřebné před cestou, přepravu vozíku apod. Část příspěvků se zaměří na bariéry a také na zvláštní produkty cestovního ruchu orientované na osoby se zdravotním postižením. Sekce zaměřená na přístupnost kulturních zařízení se bude týkat především zařízení navštěvovaných v souvislosti s cestovním ruchem. Chtěli bychom ukázat způsob zpřístupňování historickým památek a zajímavých lokalit. Konference se koná ve spolupráci s ABF a. s. Generálním partnerem je Nadace České spořitelny, dalšími partnery jsou Letiště s.p. a Adriatic Curatio. K účasti na akci je možné se přihlásit u Národní rady osob se zdravotním po stižením, u paní D. Lanzové, tel , Těším se na setkání s Vámi na konferenci. Václav Krása, předseda NRZP Publikace, která změní váš pohled na svět Národní rada osob se zdravotním postižením nabízí velmi inspirativní publikaci Evropská koncepce přístupnosti ECA Brožura obsahuje jedinečný souhrn myšlenek, poznatků a návrhů odborníků z dvaadvaceti zemí Evropy, které rozvíjejí principy, jež se v angličtině dají začlenit pod pojem design for all. Tento výraz lze do češtiny přeložit jako úprava pro všechny, volněji jako univerzální plánování. Publikace vysvětluje příčiny a podstatu designérských chyb, které mají za následek, že v prostředí uměle vytvořeném lidmi se dobře žije jen osobám dospělým, zdravým, fyzicky zdatným, s průměrnou výškou a váhou. Zároveň podává svědectví o tom, že každé takto vytvořené prostředí (budovy, vozidla, hřiště, ulice atd.) se bezprostředně týká celé populace, v níž však převažují lidé neprůměrní: například děti, osoby s poruchami zraku, sluchu, s omezením pohybu, leváci, dospělí lidé malého vzrůstu či nadměrné váhy. Stejná situace je u upraveného přírodního prostředí (pláže, parky, veřejné cesty atd.). Kromě důkladné analýzy současného stavu přináší knížka návrhy, jak napravovat vzniklé chyby a prosazovat úpravy výhodné pro všechny lidi místo dosavadního zprůměrovaného designu. V brožuře lze najít množství rad týkajících se úprav ulic, průchodů, parkovišť, veřejných dopravních prostředků. Právě důraz na praktickou použitelnost dělá z této publikace užitečného pomocníka pro všechny občany, kteří chtějí změnit k lepšímu prostředí, v němž žijí. Měli by si ji přečíst nejen architekti, projektanti či studenti a učitelé na technických školách, ale i zastupitelé měst a obcí, zákonodárci, podnikatelé a také aktivisté z humanitárních organizací. Publikace Evropská koncepce přístupnosti ECA 2003 má 112 stran v barevném provedení: texty doplňují četné ilustrace a technické náčrty. Zájemci si ji mohou zakoupit v sídle Národní rady, a to za 350 Kč. Mohou ji také získat poštou na dobírku za 400 Kč. Pro objednávky je určen telefon a (pel) Rakouský model ochrany práv osob se zdravotním postižením inspirací pro Česko? Možností, jak hájit práva lidí se zdravotním postižením, je celá řada receptů je nepřeberné množství, ale ne každý je účinný. Zajímavý model zvolili například v sousedním Rakousku, kde na dodržování práv osob se zdravotním postižením dohlíží zvláštní právní ochránce. Jde o nezávislý úřad, který je se spolkovým ministerstvem pro sociální jistotu a generace spojen pouze rozpočtem. Úkolem této instituce je dohlížet na to, aby všichni občané měli stejné podmínky; nemůže ale přímo nařizovat například odstraňování bariér u staveb. Svou pozornost přitom nezaměřuje jen na osoby se zdravotním po stižením, ale také na jedince, kteří jsou nemocní déle než šest měsíců. Do nově zřízené funkce právního ochránce osob se zdravotním postižením jmenovala rakouská vláda počátkem loňského roku Herberta Haupta, někdejšího vicekancléře a spolkového ministra pro sociální jistotu a generace, člověka, který je ve své zemi významnou politickou osobností. Jako právní ochránce je povinen dojíždět za klienty a mít kontaktní místo v každé spolkové zemi. Ve svém postavení má přitom na problematiku osob se zdravotním postižením jiný vliv, než měl jako ministr sociálních věcí. Může více využívat médií a jednat otevřeněji a svobodněji, jeho práce i úřad stojí mimo vliv politických stran. Od počátku loňského roku do konce října se na Haupta a jeho spolupracovníky obrátilo s žádostí o pomoc na devět stovek klientů. Třetina žádostí se týkala problémů se zaměstnáním a pracovním právem, třetina nedostatků ve zdravotní péči, dvacet procent poukazovalo na bariéry v běžném životě (v oblasti bydlení, kultury, sportu atd.). Zbytek agendy se týkal například problematiky lidí s duševním postižením a dalších problémů. Právní ochránce osob se zdravotním postižením iniciuje kroky k odstranění všech překážek, které diskriminují seniory či lidi se zdravotním postižením. Na jeho podnět například rakouská pošta a rakouské dráhy začaly upravovat svoje prostory tak, aby vyhovovaly osobám se zdravotním postižením. Podporuje též rozvoj znakového jazyka a vyvíjí i další aktivity. Jednou ročně předkládá zprávu o svojí činnosti ministru práce. Dokument není veřejný, protože obsahuje osobní údaje o jednotlivých klientech. Pokud si tuto zprávu vyžádá parlament, musí být projednávána v neveřejném režimu. Návštěva Herberta Haupta v České republice Ve dnech 16. a 17. října 2006 navštívil Herbert Haupt Českou republiku přijel na pozvání Národní rady osob se zdravotním postižením ČR a Velvyslanectví Rakouské republiky v Praze. První den jeho návštěvy se odehrál ve znamení oficiálních návštěv. Nejprve se na Ministerstvu práce a sociálních věcí setkal s náměstkem ministra Mariánem Hoškem, poté ho přijal ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Jednání se zúčastnila i velvyslankyně Rakouské republiky Margot Klestil-Löffler. Odpoledne se uskutečnil slavnostní oběd na Úřadu vlády za účasti vedoucího sekretariátu Vládního výboru pro zdravotně postižené občany Pavla Ptáčníka a místopředsedů NRZP ČR. Druhý den byl věnován návštěvě Centra Paraple a diskusi o činnosti úřadu právního ochránce osob se zdravotním postižením a o možnosti zřízení podobné instituce v České republice. Návštěvu Herberta Haupta považuji za velmi významnou. Potvrdilo se totiž, že jsme schopni ve spolupráci se zahraničními zastupitelskými úřady zorganizovat návštěvu významného představitele z jiné země. Dále jsme získali cenné informace o velmi zajímavém způsobu prosazování principu vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. NRZP ČR se v této souvislosti rozhodla, že hodlá iniciovat vznik podobného úřadu v naší zemi. Václav Krása, předseda NRZP ČR strana 67 Zveme Vás na odborný doprovodný program výstavy NON-HANDICAP 2007! Výstaviště Praha dubna 2007 Ve dnech dubna 2007 se na Výstavišti v Praze 7 Holešovicích uskuteční již 11. ročník tradiční specializované výstavy pro zdravotně postižené NON-HANDICAP Výstava proběhne společně s 29. ročníkem mezinárodního zdravotnického veletrhu PRAGOMEDICA-PRAGOLA- BOR-PRAGOFARMA-PRAGOOPTIK Součástí každého ročníku výstavy je i odborný doprovodný program. V roce 2007 ho ve spolupráci se společností Incheba Praha s.r.o. zajišťuje Národní rada osob se zdravotním postižením ČR o. s. (NRZP ČR). Křižíkův pavilon 2E 17. dubna Canisasistence Služba sociální prevence za asistence speciálně připraveného psa vedeného kompetentní osobou. ELVA HELP o.s. Andrea Tvrdá Bezbariérové Denní centrum pro studenty s handicapem Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze 10 a Dobrovolnické centrum Hestia, o. s. Představení Vysoké školy veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, o.p.s., která nabízí bezplatné studium handicapovaným, činnosti Denního centra pro handicapované studenty pražských vysokých škol a projektu Vytvoření tréninkových pracovišť pro osoby s těžkým zdravotním postižením, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem ČR a rozpočtem hl.města Prahy Konference na téma Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením Legislativa ČR v oblasti ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením a vnímání této problematiky odbornými kruhy. NRZP ČR o. s. Václav Krása, JUDr. Jan Hutař Pozvaní: JUDr. Pavel Ptáčník, Prof. PaedDr. Ján Jesenský, CSc., MUDr. Olga Švestková, Ph.D., Prof. MUDr. Jan Pfeiffer, DrSc., Doc. MUDr. Jana Süssová, CSc dubna Auta pro handicapované Chráněná dílna CAR CLUB s.r.o. Prezentace projektu chráněné dílny CAR CLUB s.r.o. Auta pro handicapované. Programu se zúčastní také partneři, kteří na projektu spolupracují a zajišťují speciální úpravy aut, financování či pojištění s asistenční službou určenou pro osoby se zdravotním postižením Autismus záhad zbavený Seminář o problematice autismu. Autistik o.s. Ing. Miroslava Jelínková, CSc. a Tomáš Josis Konference na téma Formy diskriminace osob se zdravotním postižením Příprava nové evropské legislativy a aktuální problémy v oblasti diskriminace z důvodu zdravotního postižení. NRZP ČR o. s. Václav Krása, Mgr. Lenka Krhutová, JUDr. Jan Hutař Pozvaní: Doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D., JUDr. Pavel Ptáčník, JUDr. Otakar Motejl, MUDr. Džamila Stehlíková strana 78 19. dubna Seminář na téma Standardy kvality sociálních služeb NRZP ČR o. s. Ing. Jana Hrdá Asociace poskytovatelů osobní asistence Valná hromada 20. dubna Programy Mentio Prezentace výukových počítačových programů na rozvoj řeči pro dospělé se speciálními potřebami. Mgr. Marta Petržílková Mentio Životní styl zdravotně oslabeného Seminář o cvičení a pohybu. Mgr. Zuzana Vlková, Glykovaný hemoglobin indikátor diabetu Předpokladem úspěšné léčby diabetu je kontrola hladiny krevního cukru v krvi. (Svaz Diabetiků ČR) Stánek NRZP ČR dubna Právní poradenství JUDr. Jan Hutař 19. dubna Prezentace Společnosti C-M-T Společnost C-M-T PaedDr. Jitka Molitorisová a Blanka Klouzalová Venkovní plocha před Průmyslovým palácem 5B dubna * CAR CLUB s.r.o. zve návštěvníky výstavy na doprovodný program s názvem HANDY testovací jízdy. Program bude zájemcům k dispozici denně na označené asfaltové ploše před Průmyslovým palácem 5B. Vyzkoušejte si VŠICHNI jízdu zručnosti v osobním autě speciálně upraveném pro handicapované řidiče! * V poslední den výstavy, 20. dubna, bude doprovodný program HANDY testovací jízdy ukončen ve hodin. Na vybraná vystoupení bude zajištěn tlumočník do znakového jazyka, přístup na všechny součásti doprovodného programu je bezbariérový. Po celou dobu výstavy bude návštěvníkům k dispozici bezplatná kyvadlová autobusová doprava. Jde o bezbariérovou speciální linku č. 751 ze stanice Nádraží Holešovice přímo do areálu Výstaviště. Podporuje Ministerstvo zdravotnictví ČR vydavatel: Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Partyzánská 1/7, Praha 7, telefon: , fax: odpovìdný redaktor: Mgr. Jan Kholl ( , redakèní okruh: Ing. Jana Hrdá ( , JUDr. Jan Hutař ( , vydávání povoleno Ministerstvem kultury ÈR, zapsáno do evidence periodického tisku pod èíslem MK ÈR E doto váno Ministerstvem zdravotnictví ÈR neprodejné zveřejnìné názory nemusejí být v souladu s mínìním redakce, ruèí za nì autoři èlánkù strana 8 Zobrazit více Vyhláška č. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č. Více ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb. ze d 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ství podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o Více Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 Obsah Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 ČÁST I. Podmínky poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči.... 13 1. Příspěvek na péči... 14 1.1 Více Příloha A Obsah a rozsah služby Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském Více V l á d n í n á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce. Čl. I V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím antidiskriminačního zákona Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku Více Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní Více N á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna antidiskriminačního zákona. Čl. I III. N á v r h ZÁKON ze dne, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění Více ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb. Více Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant Více Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem Více Odbor sociálních služeb a sociální práce Stanovisko MPSV k otázce rozšíření registrace u sociální služby sociální rehabilitace o cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách Zákon o sociálních službách nehovoří nikde o tom, Více 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007 Více čj.: KUJCK 12481/2012 KHEJ/3 datum: vyřizuje: Bc. Kamila Křížová telefon: O D B O R K A N C E L Á Ř H E J T M A N A čj.: KUJCK 12481/2012 KHEJ/3 datum: 28. 5. 2012 vyřizuje: Bc. Kamila Křížová telefon: 386 720 225 *KUJCP00SGOCC* KUJCP00SGOCC Odpověď na žádost o poskytnutí informace Více Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: Více 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007 Více Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová Obsah Rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Ochránce Více Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová Více Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP Více Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro Více Komentář ke stanovení výše optimálního a reálného návrhu dotace na sociální služby v Pardubickém kraji na rok 2014 Komentář ke stanovení výše optimálního a reálného návrhu dotace na sociální služby v Pardubickém kraji na rok 2014 Pardubický kraj stanovil pro výpočet optimálního a reálného návrhu kritérium pro každý Více Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA ORLOVÁ příspěvková organizace Adamusova 1269, 735 14 Orlová-Lutyně Směrnice ředitele č. 1/2014 Ceník služeb SSMO Účinnost od: 1.1.2014 Platnost do: doba neurčitá Schválil: Bc. Jitka Více Diskriminace z důvodu romské etnicity Diskriminace z důvodu romské etnicity 22. dubna 2014, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D Mgr. Eva Nehudková Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce Více EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 2008/0140(CNS) 19. 12. 2008 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 Návrh stanoviska Amalia Sartori (PE415.287v01-00) Provádění Více Odbor sociálních služeb MPSV ČR. Mgr. Anna Kotoučová Odbor sociálních služeb MPSV ČR Mgr. Anna Kotoučová Obsah prezentace: 1. Informace o připravovaném zákonu o sociálních službách a) legislativní úprava pozice sociální pracovník b) legislativní úprava pracovníků Více Informace o nabídce pobytových sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí Více Zastupitelstvo Kraje Vysočina. Dodatek č. 2. ze dne ZK-05-2016-130, př. 7 počet stran: 5 Zastupitelstvo Kraje Vysočina Dodatek č. 2 ze dne 13. 9. 2016 k Zásadám Zastupitelstva Kraje Vysočina č. 07/15 pro poskytování příspěvku na vyrovnávací platbu v roce Více V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 435/07 V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády a) k návrhu zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací Více Žádost o sociální službu azylový dům SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA SVITAVY DATUM PŘIJETÍ ŽÁDOSTI: Azylový dům pro muže Číslo žádosti: Máchova alej 16 Žádost přijal: 568 02 Svitavy Podpis pracovníka : tel: 461535925,e-mail: vladimí[email protected] Více 3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1 Azylové domy Celkové finanční zdroje v letech 2011-2014 1 Údaje ze žádostí poskytovatelů sociálních služeb Více Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, tel.: 777809040, fax: 585 231 400, mail:[email protected] Více Etický kodex sociálních pracovníků 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství, Více Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Organizace: Příspěvková organizace Sídlo: Dolní Kalná, čp. 178, 543 74 IČ: 751 26 711, ZALOŽENÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Organizace byla zřízena na základě rozhodnutí zastupitelstva obce 21.11.2007. Její Více Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem Více Popis realizace poskytované služby: PEČOVATELSKÁ SLUŽBA Poskytovatel: Statutární město Ostrava, Městský obvod Ostrava-Jih Popis realizace poskytované služby: PEČOVATELSKÁ SLUŽBA Poslání pečovatelské služby Posláním naší služby je poskytování potřebné pomoci Více Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme Více ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb Asociace poskytovatelů personálních služeb usilujíc o vytvoření zdravého a stabilního trhu pracovních sil s ohledem na práva a při respektování oprávněných zájmů jednotlivců i podnikajících subjektů, zejména Více Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských Více Služby sociální péče TEREZA, příspěvková organizace Benešov u Semil 180, 512 06 A 13 a/3 Služby sociální péče TEREZA, příspěvková organizace Benešov u Semil 180, 512 06 ÚHRADA ZA POSKYTOVANÉ SLUŽBY V TÝDENNÍM STACIONÁŘI ( 47) Úhrada za poskytované služby se hradí dle zákona č. 108/2006 Více Novela zákona o sociálních službách. Mgr. Veronika Himlová , Jirkov Zásady Plzeňského kraje k řízení o poskytnutí vyrovnávací platby formou neinvestiční dotace (dotační řízení) nebo formou neinvestičního příspěvku na provoz poskytovateli sociální služby, který je příspěvkovou Více Systém sociálních služeb v České republice WORKSHOP ZAMĚŘENÝ NA SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Systém sociálních služeb Otrokovice 10. září 2009 Ing. Alena Havlíková vedoucí oddělení sociálních služeb sociální odbor MěÚ Otrokovice Co rozumíme pod pojmem Více MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 12 RADA MĚSTSKÉ ČÁSTI. č. R Základní informace pro zájemce Kontakt: Hejnická 538, Praha 9 - Střížkov Vedoucí koordinátor pečovatelské služby: Mgr. Vendula Starostová Tel: 286 019 667 [email protected] Koordinátorka pečovatelské Více SLOVENSKEJ REPUBLIKY ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1992 Vyhlásené: 25.03.1992 Časová verzia predpisu účinná od: 25.03.1992 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 115 V Y H L Á Š K A ministerstva práce Více Rámcový výklad k poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče podle 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Rámcový výklad k poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče podle 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách I. DEFINICE SOCIÁLNÍ SLUŽBY A ROZSAH ČINNOSTÍ Předmětná sociální Více k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce ZÁKON č.108/2006 Sb., o sociálních službách Tento zákon můžete najít v plném znění ZDE Tento zákon upravuje: - podmínky poskytování pomoci a podpory Více ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 372/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání I. ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 372/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání I. Obecná část Název Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb., Více Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem Více Dotazník pro uživatele sociálních služeb: Zdravotně postižení Dotazník pro uživatele sociálních služeb: Zdravotně postižení Dobrý den, obracíme se na Vás s krátkým dotazníkem, jehož cílem je zjistit, jak jste spokojeni se sociálními službami v Táboře. Výsledky budou Více OBSAH. Seznam zkratek... XV Autoři jednotlivých pasáží... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIX Předmluva... XXII OBSAH Seznam zkratek................................................ XV Autoři jednotlivých pasáží...................................... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři.......................... Více Projekt Podpora procesů v sociálních službách Aktivita 3 Projekt Podpora procesů v sociálních službách Aktivita 3 Popis intervencí/činností sociálních služeb Třetím dílčím úkolem aktivity je navrhnout systém sledování poskytovaných intervencí (činností) a jejich Více Platné znění částí zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Platné znění částí zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2014 Více MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo Více Charita Valašské Klobouky Školní 944, Valašské Klobouky IČO Popis realizace poskytování sociálních služeb Název poskytovatele Druh služby Forma služby Název zařízení a místo poskytování Charita Valašské Klobouky Pečovatelská služba Terénní, ambulantní Charitní Více Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné Více Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace Více Výpočet dotace výpočtový mechanismus pro rok Seminář pro poskytovatele sociálních služeb 25. června 2014 Zásady Plzeňského kraje k řízení o poskytnutí vyrovnávací platby formou neinvestiční dotace (dotační řízení) nebo formou neinvestičního příspěvku na provoz poskytovateli sociální služby, který je příspěvkovou Více LPS úřadů práce. MUDr. J. Wernerová MPSV 21. a LPS úřadů práce MUDr. J. Wernerová MPSV 21. a 23. 10. 2008 Statistika LPS Ú 2008 - všechny agendy ( údaje k 20.10. 2008- mění se v závislosti na zadáváni do programu) Nevyřízeno z roku 2007 Nové žádosti Více ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů Více Stanovy Farní charity Prachatice Stanovy Farní charity Prachatice Farní charita Prachatice je součástí římskokatolické církve. Jejím posláním je služba milosrdné lásky církve lidem v nouzi, a to bez ohledu na jejich rasu, národnost, náboženství Více Diskriminace ve vzdělávání Diskriminace ve vzdělávání Veřejný ochránce práv a jeho působnost v oblasti školství, úvod do problematiky diskriminace Petr Polák, Hana Puzoňová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce Více Druhy sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické Více SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní Více I. Předmět smlouvy. II. Rozsah poskytování sociální služby. 1. Poskytovatel nabízí uživateli tyto základní činnosti při poskytování služby: Smlouva o poskytování sociálních služeb (dále jen Smlouva ) dle ustanovení 44 a 91 zákona č.108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění uzavřená níže uvedeného dne měsíce a roku mezi smluvními Více SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA ORLOVÁ příspěvková organizace Adamusova 1269, 735 14 Orlová-Lutyně. Ceník služeb SSMO SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA ORLOVÁ příspěvková organizace Adamusova 1269, 735 14 Orlová-Lutyně Směrnice ředitele č. 1/2013 Ceník služeb SSMO Účinnost od: 1.2. 2013 Platnost do: doba neurčitá Schválil: Bc. Jitka Více Právní opatření požadovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, zejména sluchovým postižením Právní opatření požadovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, zejména sluchovým postižením Neslyšící s nadějí 2014 1) Historie 2) Světová federace neslyšících 3) Obsah Úmluvy 4) Česká republika Více Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH OBSAH Úvod... 2 O sociálních službách... 3 Sociální poradenství ( 37)... 6 Osobní asistence ( 39)... 7 Pečovatelská služba ( 40)... 8 Tísňová péče ( 41)... 10 Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42)... Více Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009. Zřizovatelem služby je Český červený kříž oblastní Více SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní Více POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Příloha č. 1 Poskytovatel : Městská část Praha 20 Úřad městské části Jívanská 647/10 193 21 Praha 9 Druh sociální služby (dle zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ) : 40 pečovatelská služba POPIS Více Vyhlášení dotačního řízení pro rok 2017 v oblasti poskytování sociálních služeb v Libereckém kraji Vyhlášení dotačního řízení pro rok 2017 v oblasti poskytování sociálních služeb v Libereckém kraji Liberecký kraj vyhlašuje dotační řízení na podporu sociálních služeb definovaných v zákoně č. 108/2006 Více Sazebník poskytovaných služeb Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Domov Pístina Pístina 59, 378 02 Stráž nad Nežárkou Sazebník poskytovaných služeb platný od 1. 7. 2014 I. Obecná ustanovení 1. V souladu se zákonem č. 108/2006 Více Bc. Sabina Šmatová, DiS. Bc. Sabina Šmatová, DiS. Příspěvek na péči Žádá se na úřadu práce dle trvalého místa bydliště Nezáleží na výši důchodu, posuzuje se zdravotní stav Lze využívat doma i v domově pro seniory, hospici atd Více I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným Více Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb příspěvková organizace Pastýřská 4, Cheb 350 02. Raná péče. Dřevařská 13, Cheb 350 02 Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb příspěvková organizace Pastýřská 4, Cheb 350 02 Raná péče Dřevařská 13, Cheb 350 02 Nejčastější dotazy a otázky týkající se sociální služby Rané péče Informace Více Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu Priority Základem je zpřehlednění systému sociálních služeb, odstranění duplicit v Více Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech Více Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Datum doručení (vyplní domov): Evidenční číslo (vyplní domov):. Zájemce o poskytování sociální služby:. příjmení jméno rodné příjmení 2. Narození:. den, Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://kraken.slv.cz/8Tz149/2000

8 Tz 149/2000 Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 12. července 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Sováka a soudců JUDr. Jana Engelmanna, JUDr. Jiřího Horáka, JUDr. Františka Púryho a JUDr. Jindřicha Urbánka stížnost pro porušení zákona, podanou ministrem spravedlnosti ČR v neprospěch obviněného R. P., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 5. 1. 2000, sp. zn. 3 To 171/99, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. řádu za podmínek uvedených v § 272 tr. řádu rozhodl t a k t o : Usnesením Vrchního soudu v Olomouci z 5. 1. 2000, sp. zn. 3 To 171/99, pokud jím byl ponechán nedotčen zprošťující výrok a výrok o náhradě škody z rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 13. 10. 1999, sp. zn. 35 T 16/99, v ustanoveních § 254 odst. 1 a § 256 tr. řádu, a v řízení, které předcházelo tomuto rozsudku krajského soudu, v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu ve prospěch obviněného R. P. Citované usnesení Vrchního soudu v Olomouci se v rozsahu vysloveného porušení zákona z r u š u j e . Dále se ve zprošťujícím výroku a ve výroku o náhradě škody zrušuje rozsudek Krajského soudu v Ostravě z 13. 10. 1999, sp. zn. 35 T 16/99, a zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené části uvedeného usnesení a rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě z 13. 10. 1999, sp. zn. 35 T 16/99, byl obviněný R. P. uznán vinným pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1, § 222 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle § 222 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Uvedeného deliktu se obviněný R. P. dopustil podle zjištění nalézacího soudu tím, že dne 3. 3. 1999 kolem 22.00 hod. v bytě M. K. v Č. T., ul. B. č. 9, okres K., po předchozím požití většího množství alkoholických nápojů a následné slovní rozepři se Z. F., jej udeřil skleněným popelníkem o hmotnosti 975 gramů do obličeje, a když poškozený upadl na zem, udeřil jej nejméně dvakrát pěstí do obličeje a též uchopil kuchyňský nůž s délkou čepele 15,3 cm a naznačil úder proti hrudníku ležícího Z. F., ale ten se útoku ubránil a k zásahu nožem nedošlo, přičemž poškozený utrpěl krevní podlitiny na měkkých tkáních nosu, v oblasti levé očnice, dále zhmoždění kůže na čele vlevo s povrchní tržnou rankou a též poranění na pravém předloktí, vzniklé kousnutím, s dobou léčení sedmi dnů, když úderem popelníku i použitím nože mohlo dojít k daleko závažnějším poraněním, zejména úderem popelníku ke zlomenině klenby lební či zlomenině obličejového skeletu a bodnutím nožem k poranění plic, avšak k těmto zraněním nedošlo. Tímtéž rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byl obviněný R. P. naproti tomu podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby pro skutek spočívající v tom, že dne 4. 3. 1999 kolem 00.15 hod. ve svém bytě v Č. T., ul. D. č. 16/178, okres K,, po požití většího množství alkoholických nápojů a poté, co vpustil do bytu P. F., který předtím vyrazil vstupní dveře vedoucí ze schodiště do chodby před byt obviněného a který ho v bytě opakovaně napadl kovovým prutem délky jeden metr o hmotnosti 459,9 gramů, jímž ho bil po hlavě a po těle ve snaze pomstít napadení svého otce Z. F., shora popsané, prý v úmyslu usmrtit P. F. se ozbrojil nožem s délkou čepele 18,2 cm a jím nejméně čtrnáctkrát bodl poškozeného a způsobil mu celkem šestnáct bodných a bodnořezných ran, z nichž ve dvou případech se jednalo o průbody, na obličeji, krku, hrudníku, zádech, levé paži a levém koleni, přičemž šest bodných ran pronikalo do dutiny hrudní a břišní, kde došlo k zasažení obou plic, jater, žaludku a břišní srdečnice, kterážto poranění ohrožovala poškozeného na životě, a smrtící charakter měla bodná rána přímo zasahující levou komoru srdeční, způsobující zakrvácení do dutiny hrudní a dalších deset bodných a bodnořezných ran, pronikajících pouze do svaloviny či podkoží bez zásahu životně důležitých orgánů, a poškozený následkem bodného poranění srdce na místě zemřel, přičemž obviněný R. P. se podle obžaloby Krajské státní zástupkyně v Ostravě z 25. 8. 1999, sp. zn. 1 KZv 23/99, měl tímto skutkem dopustit trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1 tr. zák. Současně krajský soud odkázal podle § 229 odst. 3 tr. řádu poškozené Marii Kucharíkovou a Z. F. s uplatněnými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání krajské státní zástupkyně v Ostravě, podané v neprospěch obviněného R. P. proti zprošťujícímu výroku shora citovaného rozsudku krajského soudu, Vrchní soud v Olomouci usnesením z 5. 1. 2000, sp. zn. 3 To 171/99, podle § 256 tr. řádu zamítl. Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal ministr spravedlnosti ve lhůtě uvedené v ustanovení § 272 tr. řádu u Nejvyššího soudu České republiky v neprospěch obviněného R. P. stížnost pro porušení zákona, neboť tímto rozhodnutím byl podle jeho názoru ve prospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 254 odst. 1 a § 256 tr. řádu, a v řízení, jež mu předcházelo, v ustanoveních § 2 odst. 5, odst. 6 a § 226 písm. b) tr. řádu. Rozhodnutí odvolacího soudu, stejně jako nalézacího soudu, bylo totiž podle názoru ministra spravedlnosti učiněno na základě neúplného dokazování a neúplného a nevyváženého hodnocení důkazů a nemohlo být proto podkladem pro rozhodnutí, o němž by nebyly důvodné pochybnosti. Ministr spravedlnosti ČR proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky z podnětu podané stížnosti podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že napadeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci byl porušen zákon v ustanoveních § 254 odst. 1 a § 256 tr. řádu, a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 a § 226 písm. b) tr. řádu ve prospěch obviněného R. P., aby podle § 269 odst. 2 tr. řádu napadené usnesení zrušil, stejně jako jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Ostravě, a dále aby Nejvyšší soud postupoval podle § 270 odst. 1 tr. řádu a věc přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud České republiky z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. řádu správnost všech výroků napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci a zabýval se rovněž správností postupu řízení, které jeho vydání předcházelo. Nejvyšší soud shledal, že k porušení zákona v trestní věci obviněného R. P. ve prospěch tohoto obviněného skutečně došlo, a že se tak stalo v ohledu oprávněně vytýkaném ministrem spravedlnosti ČR v písemném odůvodnění podané stížnosti, byť v menším rozsahu, než se stěžovatel domáhal. V plné shodě s ministrem spravedlnosti ovšem také Nejvyšší soud zjistil, že žádnými skutkovými ani právními vadami netrpí výrok o vině, pokud jím byl obviněný R. P. rozsudkem Krajského soudu v Ostravě uznán vinným pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1, § 222 odst. 1 tr. zák. Tento výrok byl učiněn na základě řádného a plně zákonného trestního řízení, ve kterém byla zákonná práva obviněného, včetně jeho práva na obhajobu, všemi orgány činnými v tomto řízení respektována a dodržena, zákonnou formou byly opatřeny a v hlavním líčení procesně perfektně provedeny všechny relevantní, reálně dostupné důkazy a výhradně na jejich podkladě nalézací soud procesním postupem podle § 2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu učinil správné a zákonné závěry o vině obviněného R. P. a nepochybil ani rozhodnutím o trestu. Ve vztahu k odsuzující části napadeného rozsudku soudu prvního stupně přitom nepochybil ani Vrchní soud v Olomouci v procesním postavení soudu odvolacího, pokud se v tomto ohledu s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě zcela ztotožnil. Zprošťující výrok ohledně stíhaného skutku, kvalifikovaného obžalobou jako trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1 tr. zák. odůvodnil nalézací soud svým závěrem, že obviněný R. P. sice nepochybně usmrtil poškozeného P. F. bodnými ranami nožem, z nichž šest mělo smrtící charakter, podle názoru krajského soudu však obviněný v tomto případě jednal v nutné obraně ve smyslu § 13 tr. zák. Sám krajský soud ovšem v odůvodnění svého rozhodnutí připustil, že dění v bytě obviněného R. P. nebylo zcela zmapováno, byť vycházel - podle názoru Nejvyššího soudu přinejmenším předčasně - z toho, že ani objektivně uvedené dění přesně rekonstruovat nelze a zaštítil se v tomto směru respektováním zásady in dubio pro reo". Krajský soud přitom vycházel z toho, že obviněný R. P. odrážel útok poškozeného Petra Fialy vůči své osobě, konkrétně proti vlastnímu životu a zdraví, doprovázený narušením svobody svého obydlí. Poškozený se po zjištění, že jeho otec Z. F. byl obviněným R. P. pobit, rozhodl obviněného trestat způsobem podle mínění nalézacího soudu surovým a naprosto nepřiměřeným, přičemž při realizaci svého záměru projevil velkou dávku rozhodnosti i bezohlednosti. Ozbrojil se nebezpečným útočným předmětem a přes pozdní noční dobu brutálně napadl obviněného v jeho bytě, kam se dostal po násilném překonání vstupních dveří, a netajil se tím, že přišel pomstít svého otce. Konflikt tudíž vyvolal poškozený P. F. a tím předurčil svoji pozici útočníka, zatímco obviněný se takto ocitl v počátečním postavení osoby bránící se útoku. V rámci podmínek nutné obrany přitom krajský soud neshledal na straně obviněného ani tzv. extenzivní exces neboli vybočení z mezí nutné obrany, neboť poškozeného po celou dobu vzájemného konfliktu bezprostředně hrozil a trval, ani tzv. exces extenzivní, byť neuvěřil tvrzení obviněného R. P., že byl poškozeným P. F. intenzivně škrcen kovovou tyčí; soud však zahrnul do svých hodnotících úvah významný poznatek, že obviněný byl touto tyčí prokazatelně nejméně čtyřikrát zasažen. Nejvyšší soud České republiky se po bedlivém prostudování veškerého spisového materiálu a po uvážení obšírného a převážně velmi přiléhavého odůvodnění rozsudku krajského soudu ztotožnil s tímto soudem v tom, že s ohledem na okolnosti nalézacím soudem správně zargumentované a zhodnocené nelze pochybovat o tom, že přinejmenším v počátečním stadiu fyzického konfliktu mezi obviněným R. P. a poškozeným P. F. byly zákonné podmínky nutné obrany ve smyslu § 13 tr. zák. naplněny. Předchozím požitím alkoholu ovlivněný, evidentně nedostatečně zorientovaný obviněný R. P. byl v pozdních nočních hodinách fyzicky napaden ve svém bytě poškozeným, který krátce předtím násilně vnikl do domu, netajil se svým úmyslem pomstít pobití svého otce obviněným a navíc byl vyzbrojen přineseným nebezpečným předmětem. Poškozený měl navíc nad obviněným nemalou fyzickou převahu, danou nejen jeho věkem, ale i jeho podstatně větší obratností, přičemž obviněnému byly tyto skutečnosti na základě předchozí negativní zkušenosti dobře známy. Naproti tomu je ovšem nutno souhlasit s námitkou ministra spravedlnosti, uplatněnou v podané stížnosti pro porušení zákona, že nalézací soud, přes evidentní výraznou a kvalifikovanou snahu, konstatovanou Nejvyšším soudem, ještě nevyčerpal všechny reálně dostupné relevantní důkazní možnosti pro hlubší, zevrubnější a hlavně přesnější zjištění skutkového stavu. Byť sám ministr spravedlnosti v podané stížnosti pro porušení zákona připustil, že soudy obou stupňů oprávněně vytýkané nedostatky v činnosti orgánů Policie ČR při provádění prvotních úkonů jsou již převážně neodstranitelné a většinou bohužel i nenapravitelné. Právem ovšem stěžovatel ohledu poukázal především na význam všestranného prověření výpovědi, resp. obhajoby obviněného R. P. Pokud kupř. obviněný v rámci hlavního líčení vypověděl, že má omezenu hybnost pravé ruky, tedy ruky, ve které měl držet smrtící zbraň, bylo na místě tento údaj objektivizovat nebo vyvrátil, což nemuselo činit větších důkazních obtíží. Zejména ovšem bylo nezbytné ověřit velice závažné tvrzení obviněného, že na nůž, kterým se následně začal bránit, a který údajně ležel na kuchyňské lince, dosáhl z pozice v kleku za situace, kdy měl být navíc poškozeným škrcen železnou tyčí; tím spíše, že právě části výpovědi obviněného ohledně tohoto škrcení krajský soud podle svých slov neuvěřil. S touto otázkou přitom úzce souvisela i reálnost možnosti zasadit poškozenému z této polohy natolik razantní rány, jak byly konstatovány znaleckým posudkem. Na shora uvedenou problematiku přitom bezprostředně navazuje otázka, jak se vůbec dostala kovová tyč, kterou poškozený P. F. na obviněného prokazatelně útočil, na místo činu, za jakých okolností a kým byla po činu zajištěna, jak probíhala dokumentace jejího nálezu apod., která rovněž zůstala z pohledu dokazování nedořešena, což souvisí i s počínáním obviněného před příchodem policistů do jeho bytu. Obviněný R. P. totiž přinejmenším odložil předmětný nůž, kterým byl usmrcen poškozený, částečně se oblékl, podle všeho manipuloval s předmětnou železnou tyčí a možná manipuloval i s tělem poškozeného. Svoji nemalou roli při objektivním posuzování situace na místě činu přitom mohla sehrát i otázka oblečení poškozeného P. F. v kritické době, neboť při ohledání místa činu měl obnaženou horní část těla a neměl obutou pravou botu. Bylo tudíž třeba se zaměřit alespoň na to, zda, popř. jakou konkrétní oděvní součást měl poškozený při svém příchodu do bytu obviněného oblečenu na horní části těla, event. za jakých okolností si ji svlékl či z ní byl vysvlečen, a to z pohledu případných stop po bodných ranách nožem, a pokusit se event. zjistit něco o osudu pravé boty poškozeného. Skutečností zůstává, že trestní spis neobsahuje žádnou informaci o tom, jak bylo vlastně s uvedenými oděvními součástmi naloženo. Již ze shora uvedeného přehledu je tudíž patrno, že v naznačených směrech nepostupoval Krajský soud v Ostravě dostatečně důsledně v intencích ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu a zprošťující výrok za tohoto stavu věci vynesl přinejmenším předčasně. Za této situace pak nebyl správný ani výrok o náhradě škody, učiněný podle § 229 odst. 3 tr. řádu. Adekvátně tomu pak pochybil rovněž Vrchní soud v Olomouci, pokud k odvolání krajské státní zástupkyně v Ostravě, podanému v neprospěch obviněného R. P., neučinil odpovídající procesní kroky k nápravě této dílčí vady napadeného rozhodnutí. Odvolací soud tak plně nedostál své zákonné přezkumné povinnosti a neprávem zamítl jako nedůvodný opravný prostředek krajské státní zástupkyně. Z podnětu stížnosti pro porušení zákona, podané v neprospěch obviněného R. P. ministrem spravedlnosti, proto Nejvyšší soud ČR vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. řádu porušení zákona v podobě specifikované ve výroku tohoto rozsudku a procesním postupem podle § 269 odst. 2 tr. řádu, umožněným zachováním lhůt a podmínek uvedených v ustanovení § 272 tr. řádu, v celém rozsahu zrušil jak stížností napadenou vadnou část usnesení Vrchního soudu v Olomouci, tak jemu předcházející vadné výroky v rozsudku Krajského soudu v Ostravě. A zároveň zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené části obou těchto rozhodnutí obsahově navazující, pokud za tohoto stavu věci pozbyla svého zákonného podkladu. Krajskému soudu v Ostravě přitom Nejvyšší soud podle § 270 odst. 1 tr. řádu přikázal, aby trestní věc obviněného R. P. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V dalším řízení se bude muset krajský soud především zabývat shora vytýkanými dílčími nedostatky, odstranit je, důsledně zhodnotit jak procesně použitelné důkazy, až dosud ve věci provedené, tak důkazy nově opatřené v plném souladu s ustanovením § 2 odst. 6 tr. řádu jednotlivě, v jejich souladu i ve všech vzájemných souvislostech a znovu ve věci rozhodnout v plném souladu s učiněnými skutkovými zjištěními a se zákonem o vině či nevině obviněného R. P. Ke konkrétnímu způsobu hodnocení jednotlivých důkazů i hodnocení důkazů jako celku a ke konkrétní podobě nového meritorního rozhodnutí, vyneseného Krajským soudem v Ostravě, samozřejmě ani Nejvyšší soud České republiky, stejně jako soud odvolací, nesmí a ani nehodlá nalézacímu soudu udělovat jakékoliv závazné pokyny. Z pohledu nezbytného doplnění dalšího dokazování se ovšem v prvé řadě jeví nezbytným provedení vyšetřovacího pokusu za přítomnosti znalců z oboru zdravotnictví, odvětí soudního lékařství k posouzení hodnověrnosti a důkazní síly shora reprodukované obhajoby obviněného. K problematice nálezů a zajišťování doličných předmětů a oděvních součástí na místě činu by se měli v opakovaném výslechu blíže vyjádřit svědci J. K., R. G a K. V., přičemž jimi uváděné údaje bude nutno průběžně porovnávat s vyjádřením obviněného. Značný význam pro vyjasnění nejen shora uvedených, ale i dalších okolností souvisejících s konkrétní situací na místě činu po příchodu policie by přitom mohl mít také videozáznam, pořízený orgány Policie ČR právě při ohledání místa, popř. další důkazy, jejichž naléhavá potřeba může v dalším řízení vyvstat. Po uzavření doplněného důkazního řízení se bude muset Krajský soud v Ostravě znovu zabývat tím, zda v případě posuzovaného jednání obviněného R. P. se nejednalo o vybočení z mezí nutné obrany, ať již formou excesu extenzivního či intenzivního. Pouze pro úplnost přitom Nejvyšší soud toliko podotýká, že stížnost pro porušení zákona byla podána ministrem spravedlnosti výhradně v neprospěch obviněného R. P., a to při dodržení šestiměsíční propadné lhůty, zakotvené v ustanovení § 272 tr. řádu. Nejvyšší soud České republiky o této stížnosti rozhodl v tříměsíční lhůtě, rovněž propadné a uzákoněné stejným procesním ustanovením, přičemž vyslovil, že zákon byl porušen výhradně ve prospěch obviněného. Ve vztahu k odsuzujícímu rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 13. 10. 1999, sp. zn. 35 T 16/99, nebude tudíž žádný z orgánů trestního řízení, v tomto řízení činných, vázán zákazem reformatio in peius a nic nebude popřípadě bránit ani uložení souhrnného trestu podle zásad zakotvených ustanovením § 35 odst. 2 tr. zák. Stejně tak ovšem neexistuje žádná zákonná překážka ani pro případné opětovné rozhodnutí zprošťujícím výrokem.

http://docplayer.cz/8703186-Sbirka-predpisu-ceske-republiky-profil-predpisu-na-strane-od-do-2850-2861-rozeslana-dne-13-cervna-2012.html

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Na straně (od-do): Rozeslána dne: 13. června PDF SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Na straně (od-do): Rozeslána dne: 13. června 2012 Download "SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Na straně (od-do): 2850-2861 Rozeslána dne: 13. června 2012" 1 Ročník 2012 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Zákon o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci) Citace: 202/2012 Sb. Částka: 70/2012 Sb. Na straně (od-do): Rozeslána dne: 13. června 2012 Druh předpisu: Zákon Autoři předpisu: Parlament Datum přijetí: 2. května 2012 Datum účinnosti od: 1. září 2012 Platnost předpisu: ANO Pozn. k úč.: Hesla rejstříku: (budou doplněna až po uzavření ročníku podle věcného rejstříku redakce Sbírky zákonů) Vydáno na základě: Předpis mění: 99/1963 Sb.; 40/1964 Sb.; 513/1991 Sb.; 358/1992 Sb.; 85/1996 Sb.; 455/1991 Sb.; 549/1991 Sb.; 634/2004 Sb. Předpis ruší: Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 426/0 Text předpisu: 202 ZÁKON ze dne 2. května 2012 o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ MEDIACE HLAVA I VÝKON MEDIACE 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje výkon a účinky mediace prováděné zapsanými mediátory (dále jen "mediátor"). Pro účely tohoto zákona se rozumí 2 Základní pojmy 2 e) f) mediací postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými (dále jen "strana konfliktu") tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody, rodinnou mediací mediace, která se zaměřuje na řešení konfliktů vyplývajících z rodinných vztahů, mediátorem fyzická osoba, která je zapsaná v seznamu mediátorů (dále jen "seznam"), členským státem členský stát Evropské unie, jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor a Švýcarská konfederace, smlouvou o provedení mediace písemná smlouva mezi stranami konfliktu a nejméně jedním mediátorem o provedení mediace, mediační dohodou písemná dohoda stran konfliktu uzavřená v rámci mediace a upravující mezi nimi práva a povinnosti. 3 Základní ustanovení (1) Dojde-li v průběhu mediace k převodu práv, která jsou předmětem mediace, účinky zahájení mediace trvají. Strana konfliktu, která svoje práva převedla, je povinna tuto skutečnost druhé straně konfliktu bez zbytečného odkladu oznámit. (2) Dojde-li v průběhu mediace k pozastavení oprávnění mediátora vykonávat činnost mediátora nebo k jeho vyškrtnutí ze seznamu, účinky zahájení mediace trvají, dokud se o tom strany konfliktu nedozví, nejdéle však po dobu 3 měsíců. Ten, komu bylo pozastaveno oprávnění k výkonu činnosti mediátora nebo kdo byl vyškrtnut ze seznamu, je povinen o tom strany konfliktu neprodleně informovat. (3) Za obsah mediační dohody jsou odpovědné pouze strany konfliktu. (4) Před zahájením mediace je mediátor povinen poučit strany konfliktu o svém postavení při mediaci, o účelu a zásadách mediace, o účincích smlouvy o provedení mediace a mediační dohody, o možnosti mediaci kdykoliv ukončit, o odměně mediátora za provedenou mediaci a o nákladech mediace. Mediátor je povinen strany konfliktu výslovně poučit o tom, že zahájením mediace není dotčeno právo stran konfliktu domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou a že za obsah mediační dohody jsou odpovědné pouze strany konfliktu. 4 Zahájení mediace (1) Mediace je zahájena uzavřením smlouvy o provedení mediace. (2) Smlouva o provedení mediace musí obsahovat alespoň 3 e) označení stran konfliktu, jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa podnikání mediátora, vymezení konfliktu, který je předmětem mediace, výši odměny mediátora za provedenou mediaci nebo způsob jejího určení, popřípadě ujednání o záloze nebo ujednání o tom, že mediace bude provedena bezplatně, dobu, po kterou má mediace probíhat, nebo ujednání o tom, že mediace má probíhat po dobu neurčitou. 5 Odmítnutí mediace (1) Mediátor odmítne uzavření smlouvy o provedení mediace, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, ke stranám konfliktu nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. (2) Mediátor může odmítnout uzavření smlouvy o provedení mediace, jestliže je narušena nezbytná důvěra mezi ním a některou ze stran konfliktu. 6 Ukončení mediace (1) Mediátor již zahájenou mediaci ukončí, jestliže vznikne podle 5 odst. 1 důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, nebo se strany konfliktu s mediátorem nesešly déle než 1 rok. (2) Mediátor může již zahájenou mediaci ukončit z důvodu uvedeného v 5 odst. 2, nebo pokud některá ze stran konfliktu nesložila sjednanou zálohu. (3) Mediace končí uzavřením mediační dohody, doručením písemného prohlášení mediátora všem stranám konfliktu, že mediace je ukončena z některého důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo 2, okamžikem, kdy je mediátorem doručeno ostatním stranám konfliktu písemné prohlášení jedné ze stran konfliktu, že v mediaci nebude nadále pokračovat, 4 e) f) g) h) souhlasným písemným prohlášením všech stran konfliktu o ukončení mediace podepsaným mediátorem, uplynutím doby stanovené ve smlouvě o provedení mediace, pozastavením oprávnění k výkonu činnosti mediátora nebo vyškrtnutím mediátora ze seznamu, smrtí, prohlášením za mrtvého nebo zánikem jedné ze stran konfliktu, nebo smrtí mediátora nebo jeho prohlášením za mrtvého. 7 Mediační dohoda Mediační dohodu uzavírají všechny strany konfliktu. Jejími náležitostmi jsou vedle podpisů stran konfliktu také datum jejího uzavření, doplněné mediátorem, a jeho podpis, kterým se stvrzuje, že mediační dohoda byla uzavřena v rámci mediace. (1) Mediátor je povinen 8 Výkon činnosti mediátora e) f) provádět mediaci osobně, nezávisle, nestranně a s náležitou odbornou péčí, respektovat názory stran konfliktu a vytvářet podmínky pro jejich vzájemnou komunikaci a pro nalezení řešení, které zohledňuje zájmy obou stran a které v případě, kdy se předmět konfliktu bezprostředně týká práv nezletilého dítěte, zohledňuje zejména zájem dítěte, bez zbytečného odkladu informovat strany konfliktu o všech skutečnostech, pro které by se zřetelem na jeho poměr k věci, ke stranám konfliktu nebo k jejich zástupcům mohl být důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, stvrdit svým podpisem mediační dohodu, která byla uzavřena stranami konfliktu v rámci mediace, a vyznačit datum, kdy byla mediační dohoda uzavřena, vydat stranám konfliktu na požádání potvrzení o tom, kdy bylo stranám konfliktu doručeno prohlášení podle 6 odst. 3 písm. nebo, v případě nařízeného setkání vydat stranám konfliktu potvrzení o tom, že splnily uloženou povinnost setkat se s mediátorem, 5 g) h) i) vydat stranám konfliktu při ukončení mediace na požádání potvrzení o tom, že uzavřely mediační dohodu a v jaké věci, doručit ostatním stranám konfliktu písemné prohlášení jedné ze stran konfliktu, že v mediaci nebude nadále pokračovat, soustavně se vzdělávat a prohlubovat své odborné znalosti pro řádný výkon činnosti mediátora. (2) Mediátor nesmí ohledně konfliktu, ve kterém vede nebo vedl mediaci nebo činil kroky k přípravě mediace, poskytovat právní služby podle jiného právního předpisu, i když je jinak k jejich poskytování oprávněn. Za právní službu se nepovažuje vyjádření právního názoru mediátora v průběhu mediace na věc stran konfliktu nebo některou její dílčí otázku. (3) Mediátor je oprávněn provádět mediaci nebo obdobnou činnost pouze za podmínek stanovených tímto zákonem. 9 Povinnost mlčenlivosti mediátora (1) Mediátor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s přípravou a výkonem mediace, a to i po vyškrtnutí ze seznamu. To platí i v případě, že nebyla uzavřena smlouva o provedení mediace. (2) Povinnosti mlčenlivosti mohou mediátora zprostit pouze všechny strany konfliktu. Smrtí, prohlášením za mrtvého nebo zánikem některé ze stran konfliktu přechází právo zprostit mediátora mlčenlivosti na jejího právního nástupce. (3) Povinností mlčenlivosti není mediátor vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným příslušným orgánem, je-li předmětem řízení spor plynoucí z výkonu činnosti mediátora mezi ním a stranou konfliktu anebo jejím právním nástupcem a dále v rozsahu nezbytném pro svou obranu v rámci výkonu dohledu nad činností mediátora nebo v kárném řízení. (4) Povinnost mlčenlivosti mediátora se vztahuje obdobně též na osoby, které se s mediátorem podílejí na zajištění přípravy a průběhu mediace. (5) Ten, kdo je mediátorem podle právních předpisů jiného členského státu, nesmí být nucen porušit povinnost mlčenlivosti v rozsahu, v jakém je mu uložena právními předpisy jiného členského státu, na jejichž základě poskytuje své služby. 10 Odměna a náhrada nákladů mediátora (1) Mediátor má právo na sjednanou odměnu za provedenou mediaci a na náhradu sjednaných hotových výdajů. Hotovými výdaji jsou zejména cestovní výdaje, poštovné a náklady na pořízení opisů a kopií. Mediátor může od stran konfliktu žádat přiměřenou zálohu na odměnu za provedenou mediaci a náhradu sjednaných hotových výdajů. (2) Není-li ve smlouvě o provedení mediace sjednáno jinak, hradí strany konfliktu sjednanou odměnu mediátora za provedenou mediaci a náhradu jeho sjednaných hotových výdajů rovným dílem. (3) Nařídil-li soud účastníkům řízení první setkání s mediátorem a nedohodnou-li se účastníci řízení s mediátorem jinak, náleží mediátorovi odměna stanovená prováděcím právním předpisem. Tuto odměnu hradí strany konfliktu rovným dílem. 6 (4) Je-li mediátor plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně za provedenou mediaci a k náhradě hotových výdajů také náhrada za daň z přidané hodnoty, kterou je mediátor povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést. 11 Označení mediátora Mediátor je povinen při výkonu činnosti mediátora používat označení "zapsaný mediátor" nebo "zapsaná mediátorka". Označení "zapsaný mediátor" nebo "zapsaná mediátorka", ani od nich odvozené tvary slov, není oprávněna používat jiná osoba. 12 Doručování Povinnost mediátora nebo stran konfliktu doručit si mezi sebou písemnost podle tohoto zákona je splněna, pokud je doručena prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky adresáta, na adresu uvedenou ve smlouvě o provedení mediace nebo na adresu, a to i elektronickou, kterou za účelem doručování sdělí strany konfliktu mediátorovi. Písemnost se považuje za doručenou i v případě, že se adresát o doručení z důvodu okolností na své straně nedozvěděl. HLAVA II ORGANIZACE MEDIACE 13 Dohled nad činností mediátora Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo") vykonává podle jiného právního předpisu 1) dohled nad dodržováním povinností stanovených mediátorovi tímto zákonem; to neplatí, je-li mediátorem advokát. 14 Oprávnění vykonávat činnost mediátora Poskytovat služby mediátora je oprávněna pouze osoba zapsaná v seznamu, pokud jí nebylo oprávnění k výkonu činnosti mediátora pozastaveno, nestanoví-li tento zákon jinak. 15 Seznam (1) Seznam je informačním systémem veřejné správy, který spravuje ministerstvo. (2) Do seznamu se u každé osoby zapisují údaje, které žadatel uvedl a řádně doložil podle 17 nebo 19 v žádosti o zápis do seznamu, a jejich případné změny podle 18. Dále se zapisuje identifikační číslo osoby přidělené správcem základního registru osob, 7 datum zápisu do seznamu, datum pozastavení nebo zániku pozastavení oprávnění k výkonu činnosti mediátora, datum vyškrtnutí mediátora ze seznamu. (3) Údaje v seznamu jsou veřejné, s výjimkou údajů o datu narození a adrese místa trvalého pobytu. Ministerstvo veřejné údaje zveřejňuje na svých internetových stránkách. 16 Podmínky zápisu (1) Ministerstvo zapíše na žádost do seznamu fyzickou osobu, která e) je způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná, získala vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo v navazujícím magisterském studijním programu v České republice, nebo získala obdobné vysokoškolské vzdělání v zahraničí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, uznání takového vzdělání stanoví, anebo které bylo toto vzdělání uznáno podle jiného právního předpisu, složila zkoušku mediátora nebo jí byla uznána kvalifikace podle jiného právního předpisu 2) a nebyla v posledních 5 letech před podáním žádosti vyškrtnuta ze seznamu postupem podle 22 odst. 4. (2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti mediátora. (3) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. (4) Za účelem doložení bezúhonnosti přiloží žadatel, který je občanem jiného členského státu nebo fyzickou osobou uvedenou v jiném právním předpisu 2), výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo členského státu posledního pobytu; je-li členským státem posledního pobytu Česká republika, postupuje se podle odstavce 3. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. (5) Za účelem doložení bezúhonnosti přiloží žadatel, který je občanem jiného než členského státu, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je občanem. Nevydává-li tento stát výpis z 8 evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. (1) V žádosti o zápis do seznamu žadatel uvede 17 Žádost o zápis e) f) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu a adresu místa podnikání, identifikační číslo osoby, pokud již bylo přiděleno, adresu pro doručování písemností na území České republiky, pokud je odlišná od adresy místa trvalého pobytu nebo od adresy místa podnikání, popřípadě elektronickou adresu pro doručování písemností, další kontaktní údaje, zejména telefon, fax, elektronickou adresu, adresu dalšího místa výkonu činnosti odlišnou od adresy místa podnikání a údaje o dalším dosaženém vzdělání, pokud je žadatel žádá uvést v seznamu, zda žádá uvést v seznamu zaměření na rodinnou mediaci, jazyk, ve kterém se mediace poskytuje. (2) K žádosti o zápis do seznamu se připojí e) ověřená kopie dokladu prokazujícího splnění podmínky vzdělání podle 16 odst. 1 písm., ověřená kopie dokumentu podle 16 odst. 4 nebo 5, jedná-li se o žadatele podle těchto ustanovení, kopie osvědčení o složení zkoušky mediátora ne starší než 3 roky, nebo ověřená kopie rozhodnutí o uznání kvalifikace podle jiného právního předpisu 2), kopie osvědčení o složení zkoušky z rodinné mediace ne starší než 3 roky, nebo ověřená kopie rozhodnutí o uznání kvalifikace podle jiného právního předpisu 2), pokud žadatel žádá uvést v seznamu zaměření na rodinnou mediaci, ověřená kopie dokladu o dosaženém vzdělání, žádá-li žadatel uvést v seznamu údaje o dalším dosaženém vzdělání. (3) Mediátor je jako adresu místa podnikání povinen uvést místo, kde bude svou činnost skutečně a převážně vykonávat. 9 18 Změny zapsaných údajů (1) Mediátor je povinen oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů, změny údajů uvedených v 17 odst. 1 písm.. Ministerstvo neprodleně zapíše tyto změny do seznamu. (2) Na žádost mediátora ministerstvo do seznamu neprodleně zapíše údaje uvedené v 17 odst. 1 písm. až f) nebo je vymaže nebo provede jejich změny. Žádá-li mediátor o zápis zaměření na rodinnou mediaci nebo údaje o dalším dosaženém vzdělání nebo jeho změnu, platí 17 odst. 2 písm. a e) obdobně. 19 Hostující mediátor (1) Činnost mediátora může v České republice vykonávat dočasně nebo příležitostně jako hostující mediátor za podmínek stanovených tímto zákonem též státní příslušník jiného členského státu nebo fyzická osoba uvedená v jiném právním předpisu 2). (2) Ministerstvo bez zbytečného odkladu zapíše do seznamu jako hostujícího mediátora toho, kdo předloží ověřenou kopii dokladu potvrzujícího, že je osobou uvedenou v odstavci 1 a že v souladu s právními předpisy jiného členského státu vykonává činnost srovnatelnou s činností mediátora, a dále čestné prohlášení, že mu oprávnění k výkonu této činnosti v členském státě nebylo odejmuto ani dočasně pozastaveno. Pro účely zápisu do seznamu uvede tato osoba náležitosti podle 17 odst. 1 a údaj, že žádá o zápis jako hostující mediátor. (3) Činnost hostujícího mediátora na území České republiky se řídí právním řádem České republiky. Hostující mediátor je oprávněn poskytovat na území České republiky služby mediátora podle tohoto zákona od okamžiku, kdy ministerstvu předloží doklady a uvede náležitosti stanovené v odstavci (1) Žádost o zápis včetně zápisu hostujícího mediátora nebo o provedení změn se podává a změna zapsaných údajů podle 18 odst. 1 se oznamuje prostřednictvím formulářů, které ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách. (2) Ministerstvo vydá mediátorovi bez zbytečného odkladu potvrzení o zápisu do seznamu, které obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení mediátora, datum jeho narození, adresu místa podnikání a datum zápisu do seznamu. 21 Pozastavení oprávnění (1) Oprávnění k výkonu činnosti mediátora se pozastaví dnem, který mediátor uvede v žádosti o pozastavení oprávnění k výkonu činnosti mediátora, nejdříve však dnem zápisu pozastavení do seznamu, nebo dnem, kdy bylo do seznamu zapsáno pozastavení uložené kárným opatřením podle zákona o advokacii. (2) Pozastavení oprávnění k výkonu činnosti mediátora podle odstavce 1 písm. zaniká dnem, kdy mediátor, kterému bylo oprávnění k výkonu činnosti mediátora pozastaveno, podá žádost o obnovení tohoto oprávnění. 10 (3) Pozastavení oprávnění k výkonu činnosti mediátora podle odstavce 1 písm. zaniká dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon této činnosti pozastaven. 22 Zánik oprávnění (1) Oprávnění k výkonu činnosti mediátora zaniká a ministerstvo vyškrtne mediátora ze seznamu, jestliže mediátor zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům byla omezena, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, nebo přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle 16 odst. 2; to neplatí, jedná-li se o hostujícího mediátora. (2) Ministerstvo rozhodne o vyškrtnutí mediátora ze seznamu, jestliže mediátor, kterému bylo oprávnění k výkonu činnosti mediátora pozastaveno podle 21 odst. 1 písm., nepodá žádost o obnovení oprávnění do 5 let od pozastavení oprávnění k výkonu činnosti mediátora, mediátor podal ministerstvu žádost o vyškrtnutí ze seznamu; mediátor se ze seznamu vyškrtne k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost doručena, hostujícímu mediátorovi bylo jiným členským státem odejmuto oprávnění vykonávat činnost srovnatelnou s činností mediátora; hostující mediátor se ze seznamu vyškrtne ke dni právní moci tohoto rozhodnutí, nebo byl do seznamu zapsán, ačkoliv nesplňoval některou z podmínek pro zápis do seznamu. (3) Mediátor je povinen ministerstvu oznámit skutečnosti, které jsou důvodem k jeho vyškrtnutí ze seznamu podle odstavce 2 písm. a, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl. (4) Ministerstvo rozhodne o vyškrtnutí mediátora ze seznamu, jestliže mediátor závažným způsobem nebo opakovaně i přes písemné upozornění ministerstva porušil povinnosti mediátora stanovené tímto zákonem. 23 Zkouška mediátora (1) Ministerstvo umožní do 6 měsíců od doručení žádosti vykonat zkoušku mediátora každému žadateli, který uhradí poplatek za připuštění ke zkoušce mediátora ve výši Kč; to neplatí, je-li žadatel advokátem. (2) Ministerstvo umožní do 6 měsíců od doručení žádosti vykonat zkoušku z rodinné mediace osobě, která úspěšně složila zkoušku mediátora a uhradila poplatek za připuštění ke zkoušce z rodinné mediace ve výši 11 5 000 Kč. (3) Ten, kdo při zkoušce mediátora nebo při zkoušce z rodinné mediace neuspěl, může do 30 dnů ode dne jejího konání požádat ministerstvo, aby mu umožnilo její opakování. Ministerstvo umožní opakování příslušné zkoušky nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl, a po uhrazení dalšího poplatku za připuštění ke zkoušce mediátora ve výši Kč nebo po uhrazení dalšího poplatku za připuštění ke zkoušce z rodinné mediace ve výši Kč; zkoušky lze opakovat pouze dvakrát. (4) Ten, kdo při některé ze zkoušek neuspěl a nepodal ve lhůtě podle odstavce 3 žádost o její opakování, nebo ten, kdo při některé ze zkoušek neuspěl ani při jejím druhém opakování, může podat novou žádost o vykonání zkoušky až po uplynutí 3 let ode dne konání zkoušky, při které naposledy neuspěl. (5) Žádost o vykonání zkoušky se podává prostřednictvím formuláře, který ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách. (6) Pro žadatele, kteří jsou advokáty, zajišťuje zkoušky mediátora Česká advokátní komora podle zákona o advokacii. (7) Obsahem zkoušek je ověření odborných znalostí a dovedností potřebných pro výkon činnosti mediátora, a to z oblasti mediace a dalších způsobů mimosoudního řešení sporů, včetně příslušné právní úpravy, mediačních technik, základních lidských práv a svobod, občanského, obchodního a pracovního práva, rodinného práva, práva na ochranu spotřebitele, občanského práva procesního a základů psychologie a sociologie. (8) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti zkoušky mediátora a zkoušky z rodinné mediace, včetně náležitostí žádosti o vykonání zkoušky, způsobu jmenování zkušebních komisařů a způsobu provádění zkoušek. (1) Ministerstvo 24 Působnost ministerstva e) f) g) zajišťuje zkoušky mediátorů, vede seznam, zapisuje žadatele do seznamu, pozastavuje oprávnění k výkonu činnosti mediátora a vyškrtává mediátory ze seznamu, vydává mediátorovi potvrzení o zápisu do seznamu, zapisuje údaje a změny údajů do seznamu, vykonává dohled nad činností mediátorů podle 13, zveřejňuje formuláře pro žádost o zápis nebo o provedení změn v seznamu, pro oznámení změn v seznamu a pro žádost o vykonání zkoušky, h) 12 zajišťuje výměnu informací o činnosti hostujícího mediátora a o opatřeních trestněprávní nebo správněprávní povahy s příslušnými orgány jiných členských států. (2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení 10 odst. 3 a 23 odst. 8. HLAVA III SPRÁVNÍ DELIKTY 25 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s 11 použije označení "zapsaný mediátor", "zapsaná mediátorka" nebo z nich odvozené tvary slov, přestože není zapsána v seznamu, jako osoba, která se podílí na zajištění přípravy a průběhu mediace, poruší povinnost mlčenlivosti podle 9 odst. 4, nebo neoznámí stranám konfliktu, že byla vyškrtnuta ze seznamu podle 3 odst. 2. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do Kč. 26 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s 11 použije označení "zapsaný mediátor", "zapsaná mediátorka" nebo z nich odvozené tvary slov, přestože není zapsána v seznamu. (2) Mediátor se dopustí správního deliktu tím, že e) poruší povinnost mlčenlivosti podle 9 odst. 1, bez zbytečného odkladu neinformuje strany konfliktu o skutečnostech podle 8 odst. 1 písm., nestvrdí svým podpisem mediační dohodu podle 8 odst. 1 písm., nevydá stranám konfliktu na požádání potvrzení podle 8 odst. 1 písm. e), nevydá stranám konfliktu potvrzení podle 8 odst. 1 písm. f), f) 13 nevydá stranám konfliktu při ukončení mediace na požádání potvrzení podle 8 odst. 1 písm. g), g) h) i) j) k) l) nedoručí ostatním stranám konfliktu písemné prohlášení podle 8 odst. 1 písm. h), v rozporu s 8 odst. 2 poskytne právní služby ohledně konfliktu, ve kterém vede nebo vedl mediaci nebo činil kroky k přípravě mediace, provádí mediaci nebo obdobnou činnost v rozporu s 8 odst. 3, neoznámí stranám konfliktu, že mu bylo pozastaveno oprávnění k výkonu činnosti mediátora podle 3 odst. 2, neoznámí ministerstvu skutečnosti podle 18 odst. 1, nebo neoznámí ministerstvu skutečnosti podle 22 odst. 3. (3) Za správní delikt podle odstavce 2 písm. e) až h) a k) až l) se uloží pokuta do Kč. (4) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2 písm. až, i) a j) se uloží pokuta do Kč. 27 Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Mediátor, který je advokátem, není odpovědný za správní delikty podle tohoto zákona. HLAVA IV VZTAH K PRÁVU EVROPSKÉ UNIE 28 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 3). 29 14 Promlčecí doba ani lhůta pro zánik práva neběží ohledně práv, která jsou předmětem mediace v případě, že je mediace vedena v jiném členském státě podle právních předpisů tohoto členského státu. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu 30 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se mění takto: 1. V 67 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: "(2) Soud rozhodne o tom, zda schvaluje mediační dohodu uzavřenou podle zákona o mediaci, nejdéle do 30 dnů od zahájení smírčího řízení.". 2. V 99 se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách.". 3. V 100 odstavec 3 zní: "(3) Je-li to účelné a vhodné, může předseda senátu účastníkům řízení nařídit první setkání se zapsaným mediátorem (dále jen "mediátor") v rozsahu 3 hodin a přerušit řízení, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Pokud se účastníci bez zbytečného odkladu nedohodnou na osobě mediátora, vybere jej ze seznamu vedeného ministerstvem předseda senátu. Po uplynutí 3 měsíců soud v řízení pokračuje. První setkání nelze nařídit po dobu platnosti předběžného opatření podle 76b.". 4. V 110 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 15 5. V 111 odstavec 3 zní: "(3) Jestliže je řízení přerušeno podle 110, pokračuje v něm soud na návrh po uplynutí 3 měsíců. S výjimkou řízení o rozvod může soud na návrh, jsou-li pro to závažné důvody, a i bez návrhu v případě, že to odůvodňují zájmy nezletilého dítěte, pokračovat v řízení i před uplynutím této lhůty. Není-li návrh na pokračování v řízení podán do 1 roku, soud řízení zastaví.". 6. V 114a odst. 2 se za písmeno vkládá nové písmeno, které zní: " účastníky řízení upozorní na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách, je-li to vhodné;". Dosavadní písmena až e) se označují jako písmena až f). 7. V 114c odst. 3 se za písmeno vkládá nové písmeno, které zní: " může účastníkům řízení nařídit první setkání s mediátorem podle 100 odst. 3, je-li to účelné a vhodné,". Dosavadní písmeno se označuje jako písmeno e). 8. V 137 odst. 1 se slova "a odměna za zastupování" nahrazují slovy ", odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle 100 odst. 3". 9. V 140 se doplňuje odstavec 4, který zní: "(4) Bylo-li nařízeno první setkání s mediátorem podle 100 odst. 3 nebo 114c odst. 3 písm., platí odměnu za účastníka osvobozeného od soudních poplatků stát; při určení odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem 57.". 10. V 150 se za slova "zvláštního zřetele" vkládají slova ", nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem". 11. V 202 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: "p) bylo nařízeno první setkání s mediátorem podle 100 odst. 3.". 12. V 270 odst. 3 se slova "nákladů mimosoudního smírčího nebo mediačního jednání, rodinné nebo jiné vhodné terapie, které" nahrazují slovy "odměny mediátora za první setkání, kterou". 13. V 273 odst. 2 písmeno zní: " tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nařídit první setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin,". 31 16 Přechodné ustanovení Pokud soud v řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uložil účastníkům řízení účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo za účelem účasti na takovém jednání přerušil řízení, postupuje v těchto věcech podle zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna občanského zákoníku 32 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995, zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 107/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 132/2011 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se mění takto: 1. V 112 se za slova "řádně pokračuje" vkládají slova "nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci", za slova "promlčecí doba" se vkládá slovo "neběží" a slovo "neběží" se nahrazuje slovy "nebo od tohoto zahájení po dobu mediace". 2. V 583 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: "(2) Doba stanovená k uplatnění práva podle odstavce 1 neběží, pokud ohledně něj probíhá mediace podle zákona o mediaci.". ČÁST ČTVRTÁ Změna obchodního zákoníku 33 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., 17 zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 152/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se mění takto: 1. Za 404 se vkládá nový 404a, který zní: " 404a Promlčecí doba přestává běžet, jestliže je zahájena mediace podle zákona o mediaci.". 2. V 406 odst. 1 se za slova "proti jednomu spoludlužníku" vkládají slova "nebo mediace zahájená s jedním spoludlužníkem", slovo "uplatněného" se nahrazuje slovem "projednávaného" a za slova "zahájeném řízení" se vkládají slova "nebo zahájené mediaci". 3. V 406 odst. 2 se za slova "třetí osobou" vkládají slova "nebo je-li mezi věřitelem a třetí osobou zahájena mediace" a na konci textu věty první se doplňují slova "nebo že byla zahájena mediace s touto třetí osobou". 4. V 406 odst. 3 se slova "řízení uvedené" nahrazují slovy "soudní řízení, rozhodčí řízení nebo mediace uvedená" a na konci textu věty první se doplňují slova "nebo mediace". 5. V 408 odst. 1 se za větu první vkládá věta "Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po kterou se vede mediace podle zákona o mediaci.". ČÁST PÁTÁ Změna notářského řádu 34 V 5 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řá, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., se na konci textu odstavce 2 doplňují slova ", a činnost zapsaného mediátora podle zákona o mediaci". ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o advokacii 35 V zákoně č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 214/2011 Sb., se za část šestou vkládá nová část sedmá, která včetně nadpisu zní: "ČÁST SEDMÁ ČINNOST KOMORY V OBLASTI MEDIACE 49a (1) Komora zajišťuje vzdělávání advokátů v oblasti mediace a zajišťuje pro ně zkoušky mediátorů podle zákona o mediaci. (2) Není-li dále uvedeno jinak, použijí se pro obsah zkoušky a její náležitosti obdobně ustanovení zákona o mediaci. 18 (3) Komora umožní do 6 měsíců od doručení žádosti vykonat po uhrazení poplatku ve výši Kč zkoušku mediátora každému advokátovi; pokud advokát požaduje vykonat rovněž zkoušku z rodinné mediace, činí poplatek Kč. Poplatek je příjmem Komory. (4) Na základě žádosti lze zkoušku mediátora vykonat v rámci advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti nebo uznávací zkoušky; poplatek za vykonání takovéto zkoušky se zvyšuje o Kč. Pokud uchazeč požaduje vykonat rovněž zkoušku z rodinné mediace, zvyšuje se poplatek o dalších Kč. (5) Advokát, který byl zapsán do seznamu mediátorů, je povinen tuto skutečnost oznámit do 1 týdne Komoře; Komora tuto skutečnost bez zbytečného odkladu zaznamená do seznamu advokátů nebo seznamu evropských advokátů. Na žádost advokáta, který byl zapsán do seznamu mediátorů, zaznamená Komora v seznamu advokátů nebo seznamu evropských advokátů jeho zaměření v oblasti mediace. 49b (1) Zapsaný mediátor, který je advokátem, a hostující mediátor, který je evropským advokátem, jsou kárně odpovědní za kárné provinění. (2) Kárným proviněním podle odstavce 1 je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených mediátorovi zákonem o mediaci. (3) Zapsanému mediátorovi, který je advokátem, lze za kárné provinění uložit napomenutí, veřejné napomenutí, pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené jiným právním předpisem, nebo dočasný zákaz poskytování služeb mediátora uložený na dobu 6 měsíců až 5 let. (4) Hostujícímu mediátorovi, který je evropským advokátem podle jiného právního předpisu, lze za kárné provinění uložit napomenutí, veřejné napomenutí, nebo pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené jiným právním předpisem. (5) O uložení kárného opatření podle odstavce 3 písm. je Komora povinna bezodkladně informovat Ministerstvo spravedlnosti. (6) Pro kárné řízení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona upravující kárnou odpovědnost advokáta.". Dosavadní části sedmá a osmá se označují jako části osmá a devátá. 19 ČÁST SEDMÁ Změna živnostenského zákona 36 V 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 152/2011 Sb. a zákona č. 357/2011 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: "l) zapsaných mediátorů podle zákona o mediaci.". ČÁST OSMÁ Změna zákona o soudních poplatcích 37 V položce 9 přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 217/2009 Sb. a zákona č. 218/2011 Sb., se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní: "2. Za schválenou mediační dohodu uzavřenou podle zákona o mediaci 7) se vybere poplatek podle bodu 1 písmene, a to bez zřetele k tomu, co je předmětem mediační dohody. 7) Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů.". Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích 38 V položce 10 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., se doplňuje písmeno f), které zní: "f) Přijetí žádosti o zápis do seznamu mediátorů Kč 5 000". 20 ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. 39 Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. 1) 2) 3) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací.

http://www.done.cz/cz/smernice-evropskeho-parlamentu-a-rady-2003-55-es

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES : DONE Titulní strana : Nakladatelství : Přehled evropské energetické legislativy 2 (druhé vydání) : Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES Úřední věstník L 176, 15/07/2003 s. 0057–0078 (1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES ze dne 22. června 1998 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem 4 významně přispěla k vytvoření vnitřního trhu se zemním plynem. (6) Hlavní překážky, které brání dosahování plně funkčního a konkurenčního vnitřního trhu, souvisí mezi jiným s otázkami přístupu k soustavě a ke skladování, s problémy při stanovování sazeb, vzájemnou provozuschopností soustav s různým stupněm otevřenosti trhu v jednotlivých členských státech. (8) Pro dotvoření vnitřního trhu s plynem má prvořadý význam nediskriminační přístup k soustavě provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy. Provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy se může skládat z jednoho nebo více podniků. (10) Aby se zajistil účinný a nediskriminační přístup k soustavě, je vhodné provozovat distribuční a přepravní soustavy prostřednictvím právně samostatných subjektů, v nichž existují vertikálně integrované podniky. Komise by měla zhodnotit opatření s rovnocenným účinkem vypracovaná členskými státy v zájmu dosažení záměru tohoto požadavku a popřípadě předložit návrhy změn této směrnice. (12) Aby se usnadnilo uzavírání smluv plynárenskými podniky usazenými v členském státě za účelem dodávek zemního plynu oprávněným zákazníkům v jiném členském státě, měly by členské státy a případně národní regulační orgány usilovat o vytvoření jednotných podmínek a stejného stupně oprávněnosti pro celý společný vnitřní trh. (13) Významným faktorem pro zaručení nediskriminačního přístupu k soustavě je existence účinné regulace vykonávané jedním nebo více národními regulačními orgány. Členské státy stanoví funkce, příslušnost a správní pravomoci regulačních orgánů. Je důležité, aby regulační orgány ve všech členských státech sdílely stejný minimální soubor pravomocí. Tyto orgány by měly mít pravomoc stanovovat nebo schvalovat přepravní nebo distribuční sazby, nebo přinejmenším metody pro jejich výpočet, jakož i sazby pro přístup k zařízením LNG. Aby se předešlo nejistotě a nákladným a časově náročným sporům, měly by se tyto sazby zveřejnit před jejich vstupem v platnost. (14) Komise oznámila svůj záměr zřídit skupinu evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství, která by představovala vhodný poradní mechanismus pro podporu spolupráce a koordinace regulačních orgánů jednotlivých členských států s cílem podporovat rozvoj vnitřního trhu s elektřinou a zemním plynem a přispět k tomu, aby se ve všech členských státech jednotně uplatňovala tato směrnice, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou 5 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou 6. (15) Aby se zajistil účinný přístup na trh pro všechny jeho účastníky, včetně nových, jsou nezbytné nediskriminační a náklady zohledňující mechanismy vyrovnávání odchylek. Jakmile bude trh se zemním plynem dostatečně likvidní, mělo by se toho dosáhnout prostřednictvím vytvoření průhledného tržního mechanismu pro dodávky a nákup zemního plynu potřebného v rámci požadavku na vyrovnání odchylek. Pokud takový likvidní trh neexistuje, měly by národní regulační orgány aktivně působit k tomu, aby byly vyrovnávací sazby nediskriminační a odrážely náklady. Současně by se měly poskytnout vhodné pobídky, aby se vyrovnávala úroveň dodávaného a odebíraného zemního plynu a aby se předešlo ohrožení celého systému. (16) Národní regulační orgány by měly mít možnost stanovovat nebo schvalovat sazby nebo metody pro jejich výpočet na základě návrhu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele či provozovatelů distribučních soustav nebo provozovatele zařízení LNG, nebo na základě návrhu dohodnutého mezi tímto provozovatelem nebo provozovateli a uživateli soustavy. Při plnění těchto úkolů by národní regulační orgány měly zabezpečit, aby přepravní a distribuční sazby nebyly diskriminační, odrážely náklady a braly v úvahu dlouhodobé marginální náklady, které byly odstraněny v důsledku řízení poptávky. (20) Směrnice 98/30/ES přispívá k zajištění přístupu k zásobníkům jako součásti plynárenské soustavy. S ohledem na zkušenosti získané při zavádění vnitřního trhu je třeba přijmout další opatření pro vyjasnění předpisů o přístupu k zásobníkům a k podpůrným službám. (21) Zásobníky jsou mimo jiné důležitým prostředkem plnění závazků veřejné služby, jakým je např. bezpečnost dodávek. To by nemělo vést k narušení hospodářské soutěže nebo diskriminaci v přístupu k zásobníkům. (22) Další opatření by měla být přijata za účelem zabezpečení průhledných a nediskriminačních sazeb za přístup k přepravě. Uvedené sazby by měly být použitelné na všechny uživatele na nediskriminačním základě. Jsou-li zásobníky, potrubní akumulace nebo podpůrné služby provozovány na dostatečně konkurenčním trhu, měl by být přístup umožněn na základě průhledných a nediskriminačních tržních mechanismů. (24) Členské státy by měly zabezpečit, aby při dodržení nezbytných požadavků na kvalitu měly bioplyn, jiné druhy plynu z biomasy a ostatní druhy plynu zaručen nediskriminační přístup do plynárenské soustavy za podmínky, že tento přístup je trvale slučitelný s příslušnými technickými a bezpečnostními normami. Ty by měly zabezpečit, aby tyto druhy plynu bylo technicky možné bezpečně vtlačovat a přepravovat v soustavě zemního plynu, a měly by také brát v úvahu chemické vlastnosti těchto plynů. (25) Důležitou součástí dodávek plynu v členských státech budou i nadále dlouhodobé smlouvy, a je potřeba je zachovat jako možnost pro plynárenské dodavatelské podniky, pokud nenarušují cíle této směrnice a jsou v souladu se Smlouvou, včetně pravidel hospodářské soutěže. Je proto potřebné je brát v úvahu při plánování dodavatelské a přepravní kapacity plynárenských podniků. (27) Plnění požadavků kladených na veřejné služby je základním požadavkem této směrnice a je důležité, aby tato směrnice, která bere v úvahu cíle ochrany spotřebitelů, bezpečnosti dodávek, ochrany životního prostředí a stejné úrovně hospodářské soutěže ve všech členských státech, stanovila společné minimální normy dodržované všemi členskými státy. Důležité je umožnit výklad požadavků veřejné služby z hlediska jednotlivých členských států, při zohlednění okolností panujících v daném státu a za podmínek dodržování práva Společenství. (29) Pokud předpisy přijaté členskými státy k plnění povinností veřejné služby představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, jsou tyto státy podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy povinny informovat o podporách Komisi. (31) Na základě zkušeností získaných při uplatňování směrnice Rady 91/296/EHS ze dne 31. května 1991 o přepravě zemního plynu přepravními soustavami 7 by se měla přijmout opatření pro zabezpečení jednotných a nediskriminačních režimů přístupu k přepravním činnostem, včetně přeshraničních toků zemního plynu mezi členskými státy. V zájmu zabezpečení jednotnosti v úpravě přístupu do plynárenských soustav i v případě tranzitu by se uvedená směrnice měla zrušit, aniž je tím dotčeno trvání smluv uzavřených podle uvedené směrnice. Zrušení směrnice 91/296/EHS by nemělo bránit uzavírání nových dlouhodobých smluv. (34) Opatření nezbytná pro provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi 8, 1. Tato směrnice stanoví společná pravidla pro přepravu, distribuci, dodávky a uskladnění zemního plynu. Stanoví pravidla týkající se organizace a fungování odvětví plynárenství, přístupu na trh, kritérií a postupů pro udělování povolení pro přepravu, distribuci, dodávky a uskladnění zemního plynu, jakož i pravidla pro provozování soustav. 2. Pravidla stanovená touto směrnicí pro zemní plyn včetně zkapalněného zemního plynu (LNG) se také vztahují na bioplyn a plyn vyráběný z biomasy a jiné druhy plynu v tom rozsahu, v němž lze tyto plyny technicky a bezpečně vpustit do soustavy zemního plynu a touto soustavou je dopravovat. „plynárenským podnikem” fyzická nebo právnická osoba, která se zabývá alespoň jednou z těchto činností: výroba, přeprava, distribuce, dodávky, nákup nebo uskladnění zemního plynu, včetně LNG, a která zajišťuje obchodní, technické nebo provozní úkoly související s těmito funkcemi, ale nejedná se o konečného spotřebitele; „těžební plynovodní sítí” potrubí nebo potrubní síť provozovaná nebo zkonstruovaná jako součást projektu na těžbu ropy nebo plynu nebo používaná k přepravě zemního plynu z jednoho nebo více míst tohoto typu do zpracovatelského závodu nebo terminálu anebo konečného přístavního terminálu; „přepravou” přeprava zemního plynu vysokotlakou potrubní sítí jinou než těžební plynovodní sítí s cílem jeho dodávek zákazníkům, avšak s vyloučením dodávek samotných; „provozovatelem přepravní soustavy” fyzická nebo právnická osoba, která provádí přepravu a odpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj přepravní soustavy v dané oblasti, a případně za její propojení s jinými soustavami a za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přepravě plynu; „distribucí” přeprava zemního plynu místními nebo oblastními potrubními soustavami s cílem jeho dodávek zákazníkům, avšak s vyloučením dodávek samotných; „provozovatelem distribuční soustavy” fyzická nebo právnická osoba, která provádí distribuci a odpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj distribuční soustavy v dané oblasti, a případně za její propojení s jinými soustavami a za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po distribuci plynu; „dodávkami” prodej, včetně dalšího prodeje, zemního plynu a LNG zákazníkům; „dodavatelským podnikem” fyzická nebo právnická osoba, která provádí dodávky; „zásobníkem” zařízení používané pro skladování zemního plynu, které patří plynárenskému podniku nebo jím je provozováno, včetně zařízení LNG používaného pro skladování, avšak s výjimkou části používané pro těžební činnosti a s výjimkou zařízení vyhrazeného výhradně pro provozovatele přepravní soustavy při plnění jejich úkolů; „provozovatelem zásobníku” fyzická nebo právnická osoba, která provádí skladování a odpovídá za provoz zásobníku; „zařízením LNG” terminál, který se používá pro zkapalnění zemního plynu nebo dovoz, vyložení a znovuzplynování LNG a které zahrnuje podpůrné služby a prozatímní skladování nezbytné k znovuzplynování a k následnému dodání do přepravní soustavy, avšak nezahrnuje žádnou část terminálů LNG používanou ke skladování; „provozovatelem zařízení LNG” jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která provádí zkapalnění zemního plynu, nebo dovoz, vykládání a znovuzplynování LNG a odpovídá za provoz zařízení LNG; „soustavou” jakákoli přepravní nebo distribuční soustava nebo zařízení LNG, která patří plynárenskému podniku nebo jím je provozována, včetně skladování v potrubí, a její zařízení poskytující podpůrné služby, jakož i zařízení podniků ve skupině nezbytné pro zajištění přístupu k přepravě, distribuci a LNG; „podpůrnými službami” všechny služby potřebné k přístupu k přepravní nebo distribuční soustavě nebo zařízení LNG nebo zásobníku nebo k jejich provozování, včetně zařízení pro vyrovnávání zatížení soustavy a smíchávání plynu, s výjimkou zařízení vyhrazených výhradně pro provozovatele přepravních soustav při plnění jejich úkolů; „prvotní akumulací” skladování plynu stlačením v plynárenských přepravních a distribučních soustavách, s výjimkou zařízení vyhrazených výhradně pro provozovatele přepravních soustav při plnění jejich úkolů; „propojenou soustavou” několik soustav, které jsou navzájem propojeny; „propojovacím vedením” přepravní plynovod, který překračuje nebo přesahuje hranice mezi členskými státy výhradně za účelem propojení vnitrostátních přepravních soustav daných členských států; „přímým plynovodem” plynovod pro přepravu zemního plynu doplňující propojenou soustavu; „integrovaným plynárenským podnikem” vertikálně nebo horizontálně integrovaný podnik; „vertikálně integrovaným podnikem” plynárenský podnik nebo skupina podniků, jejichž vzájemné vztahy jsou definovány v čl. 3 odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole spojování podniků 9 a kde daný podnik nebo skupina vykonává nejméně jednu z funkcí přepravy, distribuce, LNG nebo uskladnění a nejméně jednu z funkcí výroby nebo dodávek zemního plynu; „horizontálně integrovaným podnikem” podnik vykonávající alespoň jednu z funkcí výroby, přepravy, distribuce, dodávek nebo uskladnění zemního plynu a další funkci, která nesouvisí se zemním plynem; „podnikem ve skupině” podnik ve skupině ve smyslu článku 41 sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) 10 Smlouvy, o konsolidovaných účetních závěrkách 11 nebo přidružený podnik ve smyslu čl. 33 odst. 1 uvedené směrnice nebo podnik patřící stejným akcionářům; „uživatelem soustavy” fyzická nebo právnická osoba dodávající do soustavy nebo z ní zásobovaná; „zákazníky” velkoodběratelé a koneční spotřebitelé zemního plynu a plynárenské podniky, které nakupují zemní plyn; „zákazníky v domácnostech” zákazníci nakupující zemní plyn pro vlastní potřebu v domácnosti; „zákazníky mimo domácností” zákazníci nakupující zemní plyn, který není určen pro vlastní potřebu v domácnosti; „konečným spotřebitelem” zákazník nakupující zemní plyn pro vlastní potřebu; „oprávněnými zákazníky” zákazníci, kteří mohou volně nakupovat zemní plyn od dodavatele, jehož si zvolí ve smyslu článku 23 této směrnice; „velkoodběratelem” fyzická nebo právnická osoba, jiná než provozovatel přepravní a distribuční soustavy, která nakupuje zemní plyn pro účely jeho dalšího prodeje v rámci nebo mimo rámec soustavy, na jejímž území je usazena; „dlouhodobým plánováním” plánování zásobovací a přepravní kapacity plynárenských podniků na dlouhodobém základě s cílem pokrýt poptávku po zemním plynu v soustavě, zajistit různorodost zdrojů a zabezpečit dodávky zákazníkům; „vznikajícím trhem” členský stát, ve kterém první obchodní dodávky na základě jeho první dlouhodobé smlouvy na dodávky zemního plynu byly provedeny nejdříve před deseti lety; „bezpečností” bezpečnost dodávek a technická bezpečnost. „novou infrastrukturou” infrastruktura, která není dokončena ke dni vstupu této směrnice v platnost. 3. Členské státy přijmou vhodná opatření na ochranu konečných spotřebitelů a na zabezpečení její vysoké úrovně, a zejména zabezpečí, aby existovaly dostatečné záruky na ochranu zranitelných spotřebitelů, včetně opatření na zabránění jejich odpojení. V této souvislosti mohou členské státy přijmout vhodná opatření na ochranu konečných spotřebitelů z odlehlých oblastí připojených k plynárenské soustavě. Členské státy mohou určit dodavatele poslední instance pro zákazníky připojené k plynárenské soustavě. Členské státy zabezpečí vysokou úroveň ochrany zákazníka, zejména s ohledem na průhlednost týkající se smluvních podmínek, obecných informací a mechanismů řešení sporů. Členské státy zajistí, aby oprávněný zákazník byl skutečně schopen přejít k jinému dodavateli. Tato opatření musí zahrnovat opatření uvedená v příloze A, alespoň pokud jde o zákazníky v domácnostech. Členské státy zabezpečí sledování bezpečnosti dodávek. Pokud to považují za vhodné, mohou tímto úkolem pověřit regulační orgány uvedené v čl. 25 odst. 1. Toto sledování zahrnuje zejména rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na vnitrostátním trhu, úroveň očekávané budoucí poptávky, předpokládané dodatečné kapacity, které se plánují nebo jsou ve výstavbě, kvalitu a úroveň údržby sítí a opatření na pokrytí poptávky v době špičky a na řešení výpadků jednoho nebo více dodavatelů. Příslušné orgány uveřejní každé dva roky nejpozději do 31. července zprávu podávající přehled zjištění vyplývajících ze sledování těchto záležitostí a všechna přijatá nebo plánovaná opatření na jejich řešení, a tuto zprávu neprodleně sdělí Komisi. Členské státy zajistí, aby byla definována technická bezpečnostní kritéria a aby byla vypracována a zveřejněna technická pravidla stanovící minimální technické konstrukční a provozní požadavky na připojení zařízení LNG, skladovacích zařízení, ostatních přepravních nebo distribučních soustav a přímých plynovodů k soustavě. Tato technická pravidla zabezpečí vzájemnou provozuschopnost soustav a musí být objektivní a nediskriminační. Uvedená pravidla se oznamují Komisi v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. 12 Přeprava, uskladnění plynu a LNG Členské státy určí nebo požádají plynárenské podniky, které vlastní přepravní soustavu, zásobníky nebo zařízení LNG, aby na dobu stanovenou členskými státy a s přihlédnutím k účinnosti a hospodářské rovnováze určily jednoho nebo více provozovatelů soustavy. Členské státy zabezpečí, aby provozovatelé přepravních soustav, zásobníků a zařízení LNG jednali v souladu s články 8 až 10. 1. Každý provozovatel přepravní soustavy, zásobníku nebo zařízení LNG: a) provozuje, udržuje a rozvíjí bezpečnost, spolehlivost a účinnost přepravních soustav, zásobníků nebo zařízení LNG s řádným ohledem na životní prostředí; b) zajišťuje nediskriminaci mezi uživateli soustavy a kategoriemi uživatelů soustavy, zejména pokud jde o zvýhodňování svých podniků ve skupině; c) poskytuje dostatečné informace provozovateli jakékoli jiné přepravní soustavy, zásobníku, zařízení LNG nebo distribuční soustavy, s nimiž je jeho soustava propojena, aby zajistil bezpečnou a efektivní přepravu a uskladnění zemního plynu v propojené soustavě nebo zařízení; d) poskytuje informace uživatelům soustavy, které potřebují pro účinný přístup k soustavě. 2. Pravidla přijatá provozovateli přepravní soustavy pro vyrovnávání přepravní soustavy musí být objektivní, průhledná a nediskriminační, včetně pravidel pro účtování poplatků uživatelům soustavy, kteří využívají jejich sítě, za energetickou nerovnováhu. Podmínky poskytování těchto služeb provozovateli přepravní soustavy, včetně pravidel a sazeb, se stanoví pomocí metod slučitelných s čl. 25 odst. 2, nediskriminačním a náklady odrážejícím způsobem, a zveřejňují se. 3. Členské státy mohou požadovat, aby provozovatelé přepravní soustavy dodržovali minimální požadavky pro údržbu a rozvoj přepravní soustavy, včetně propojovací kapacity. 4. Provozovatelé přepravní soustavy získávají energii, kterou používají k vykonávání svých funkcí v souladu s průhlednými, nediskriminačními a tržními postupy. a) osoby odpovědné za řízení provozovatele přepravní soustavy nesmějí být zapojeny do podnikových struktur integrovaného plynárenského podniku přímo nebo nepřímo odpovědných za běžný provoz spojený s výrobou, distribucí a dodávkami zemního plynu; b) musí být přijata vhodná opatření, aby se profesionální zájmy osob odpovědných za řízení provozovatele přepravní soustavy braly v úvahu takovým způsobem, který zabezpečuje, že jsou schopny jednat nezávisle; c) provozovatel přepravní soustavy má účinná rozhodovací práva nezávislá na integrovaném plynárenském podniku, pokud jde o majetek potřebný pro provoz, údržbu nebo rozvoj soustavy. Nemělo by to bránit existenci náležitých koordinačních mechanismů zajišťujících ochranu práv mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením, pokud jde o návratnost aktiv v dceřiné společnosti, nepřímo regulovaných v souladu s čl. 25 odst. 2. Umožňuje to mateřské společnosti zejména schvalovat roční finanční plán nebo jakýkoli rovnocenný nástroj provozovatele přepravní soustavy a stanovovat paušální limity pro úroveň zadluženosti své dceřiné společnosti. Neumožňuje to mateřské společnosti vydávat příkazy týkající se běžného provozu, ani pokud jde o jednotlivá rozhodnutí týkající se výstavby nebo modernizace přepravní soustavy nepřekračující podmínky schváleného finančního plánu nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje; d) provozovatel přepravní soustavy stanoví program shody, který stanoví opatření přijímaná za účelem vyloučení diskriminačního chování, a zajistí dostatečné sledování plnění programu. Tento program stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro dosažení tohoto cíle. Osoba nebo subjekt pověřený sledováním programu shody předkládá regulačnímu orgánu uvedenému v čl. 25 odst. 1 výroční zprávu popisující přijatá opatření. Tato zpráva se zveřejňuje. 1. Aniž je dotčen článek 16 nebo kterákoli jiná zákonná povinnost poskytovat informace, musí provozovatel přepravní soustavy, zásobníku nebo zařízení LNG zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a o kterých se dozví při výkonu své činnosti, a zabránit tomu, aby se zveřejněné informace o vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, poskytovaly diskriminačním způsobem. 3. Provozovatel distribuční soustavy poskytuje dostatečné informace provozovateli jakékoli jiné distribuční nebo soustavy nebo zařízení LNG nebo zásobníku, aby zajistil bezpečný a účinný provoz propojené soustavy při přepravě a uskladnění zemního plynu. a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy nesmějí být zapojeny do podnikových struktur integrovaného plynárenského podniku přímo nebo nepřímo odpovědných za běžný provoz spojený s výrobou, přepravou a dodávkami zemního plynu; c) provozovatel distribuční soustavy má účinná rozhodovací práva nezávislá na integrovaném plynárenském podniku, pokud jde o majetek potřebný pro provoz, údržbu nebo rozvoj soustavy. Nemělo by to bránit existenci náležitých koordinačních mechanismů zajišťujících ochranu práv mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením, pokud jde o návratnost aktiv v dceřiné společnosti, nepřímo regulovaných v souladu s čl. 25 odst. 2. Umožňuje to mateřské společnosti zejména schvalovat roční finanční plán nebo jakýkoli rovnocenný nástroj provozovatele distribuční soustavy a stanovovat paušální limity pro úroveň zadluženosti své dceřiné společnosti. Neumožňuje to mateřské společnosti vydávat příkazy týkající se běžného provozu, ani pokud jde o jednotlivá rozhodnutí týkající se výstavby nebo modernizace distribuční soustavy nepřekračující podmínky schváleného finančního plánu nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje; d) provozovatel distribuční soustavy stanoví program shody, který stanoví opatření přijímaná za účelem vyloučení diskriminačního chování a zajistí dostatečné sledování plnění programu. Tento program stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro dosažení tohoto cíle. Osoba nebo subjekt pověřený sledováním programu shody předkládá regulačnímu orgánu uvedenému v čl. 25 odst. 1 výroční zprávu popisující přijatá opatření. Tato zpráva se zveřejňuje. Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat odstavce 1 a 2 na integrované plynárenské podniky sloužící méně než 100 000 připojeným zákazníkům. 2. Provozovatelé distribuční soustavy nezneužijí při prodeji nebo nákupu zemního plynu podniky ve skupině obchodně citlivé informace získané od třetích osob v rámci poskytování nebo projednávání přístupu k soustavě. Pravidla uvedená v čl. 9 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 nebrání činnosti provozovatele kombinované přepravní soustavy, zařízení LNG, zásobníku a distribuční soustavy, který je z hlediska právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech, které se netýkají provozování přepravní soustavy, zařízení LNG, zásobníku nebo distribuční soustavy, a který splňuje požadavky stanovené v písmenech a) až d). Tato pravidla nevytvářejí povinnost oddělit vlastnictví kombinované soustavy od vertikálně integrovaného podniku: a) osoby odpovědné za řízení provozovatele kombinované soustavy nesmějí být zapojeny do podnikových struktur integrovaného plynárenského podniku přímo nebo nepřímo pověřeného běžným provozem spojeným s výrobou nebo dodávkami zemního plynu; b) musí být přijata vhodná opatření, aby se profesionální zájmy osob odpovědných za řízení provozovatele kombinované soustavy braly v úvahu takovým způsobem, který zabezpečuje, že jsou schopny jednat nezávisle; c) provozovatel kombinované soustavy má účinná rozhodovací práva nezávislá na integrovaném plynárenském podniku, pokud jde o majetek potřebný pro provoz, údržbu nebo rozvoj soustavy. Nemělo by to bránit existenci náležitých koordinačních mechanismů zajišťujících ochranu práv mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením, pokud jde o návratnost aktiv v dceřiné společnosti, nepřímo regulovaných v souladu s čl. 25 odst. 2. Umožňuje to mateřské společnosti zejména schvalovat roční finanční plán nebo jakýkoli rovnocenný nástroj provozovatele kombinované soustavy a stanovovat paušální limity pro úroveň zadluženosti své dceřiné společnosti. Neumožňuje to mateřské společnosti vydávat příkazy týkající se běžného provozu, ani pokud jde o jednotlivá rozhodnutí týkající se výstavby nebo modernizace přepravní a distribuční soustavy nepřekračující podmínky schváleného finančního plánu nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje; d) provozovatel kombinované soustavy stanoví program shody, který stanoví opatření přijímaná za účelem vyloučení diskriminačního chování, a zajistí dostatečné sledování plnění programu. Tento program stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro dosažení tohoto cíle. Osoba nebo subjekt pověřený sledováním programu shody předkládá regulačnímu orgánu uvedenému v čl. 25 odst. 1 výroční zprávu popisující přijatá opatření. Tato zpráva se zveřejňuje. 2. Plynárenské podniky bez ohledu na režim vlastnictví nebo právní formu vypracují, předloží k auditu a zveřejní své roční účetní závěrky v souladu s vnitrostátními právními předpisy o ročních účetních závěrkách kapitálových společností, přijatými podle čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 44 odst. 2 písm. g) 13 Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností 14. Podniky, které nemají zákonnou povinnost zveřejňovat své roční účetní závěrky, uchovávají jedno vyhotovení k dispozici pro veřejnost ve svém sídle. 3. Plynárenské podniky vedou ve svém vnitřním účetnictví odděleně své přepravní, distribuční, LNG a uskladňovací činnosti tak, jak by to bylo požadováno, kdyby dotyčné činnosti prováděly samostatné podniky, s cílem zamezit diskriminaci, vzájemnému subvencování a narušování hospodářské soutěže. Mohou rovněž vést účetnictví, které může být konsolidované, o ostatních plynárenských činnostech, které se netýkají přepravy, distribuce, LNG ani uskladňování. Do 1. července 2007 musí vést oddělené účetnictví pro činnosti v oblasti dodávek pro oprávněné zákazníky a pro jiné než oprávněné zákazníky. Výnosy z vlastnictví přepravní nebo distribuční soustavy se v účetnictví vykazují odděleně. Případně vedou konsolidované účetnictví pro ostatní neplynárenské činnosti. Vnitřní účetnictví zahrne rozvahu a výsledovku pro každou činnost. 1. Členské státy zabezpečí zavedení sytému pro přístup třetích osob k přepravní a distribuční soustavě, zařízení LNG na základě zveřejněných sazeb použitelných na oprávněné zákazníky a používaných objektivně a bez diskriminace mezi uživateli soustavy. Členské státy zajistí, aby tyto sazby nebo metody pro jejich výpočet byly před vstupem v platnost schváleny v souladu s čl. 25 odst. 1 a aby tyto sazby a metody, jsou-li schváleny jen metody, byly před vstupem v platnost zveřejněny. 3. Tato směrnice není na překážku uzavírání dlouhodobých smluv, pokud jsou v souladu s pravidly Společenství v oblasti hospodářské soutěže. Přístup k zásobníkům 1. Pro organizaci přístupu k zásobníkům a prvotní akumulaci, je-li to technicky nebo hospodářsky nezbytné k poskytování účinného přístupu k soustavě pro účely dodávek zákazníkům, jakož i pro organizaci přístupu k podpůrným službám mohou členské státy zvolit buď jeden z postupů uvedených v odstavcích 3 a 4, nebo oba. Tyto postupy se uplatňují v souladu s objektivními, průhlednými a nediskriminačními kritérii. 2. Odstavec 1 se nevztahuje na podpůrné služby a prvotní akumulaci, které se týkají zařízení LNG a které jsou nezbytné k procesu znovuzplynování LNG a následného dodání do přepravní soustavy. 3. V případě sjednaného přístupu přijmou členské státy nezbytná opatření, aby plynárenským podnikům a oprávněným zákazníkům z oblasti pokryté propojenou soustavou nebo mimo ni umožnily sjednat přístup k zásobníkům a k prvotní akumulaci, je-li to technicky nebo hospodářsky nezbytné k poskytování účinného přístupu k soustavě, jakož i pro organizaci přístupu k jiným podpůrným službám. Strany jsou povinny sjednat svůj přístup k zásobníkům, prvotní akumulaci a jiným podpůrným službám v dobré víře. Smlouvy o přístupu k zásobníkům, prvotní akumulaci a jiným podpůrným službám se sjednávají s odpovídajícím provozovatelem zásobníku nebo plynárenským podnikem. Členské státy požadují, aby provozovatelé zásobníku a plynárenské podniky zveřejnili své hlavní obchodní podmínky pro využívání zásobníků, prvotní akumulace a jiných podpůrných služeb během šesti měsíců po provedení této směrnice a poté každý rok. 4. Členské státy, které zvolí regulovaný přístup, přijmou nezbytná opatření, aby poskytly plynárenským podnikům a oprávněným zákazníkům z oblasti pokryté propojenou sítí nebo mimo ni právo přístupu k uskladnění, prvotní akumulaci a jiným podpůrným službám na základě zveřejněných sazeb nebo jiných podmínek a závazků pro používání daného uskladnění nebo prvotní akumulace. Toto právo přístupu může být oprávněným zákazníkům poskytnuto tím, že se jim umožní uzavřít smlouvy o dodávkách s konkurenčními plynárenskými podniky jinými než vlastníkem nebo provozovatelem soustavy nebo podnikem ve skupině. 2. Přístup uvedený v odstavci 1 je poskytován způsobem určeným členským státem v souladu s odpovídajícími právními nástroji. Členské státy uplatňují cíle spravedlivého a otevřeného přístupu, dosažení konkurenčního trhu se zemním plynem a ochrany před zneužíváním dominantního postavení, s přihlédnutím k bezpečnosti a pravidelnosti dodávek, objemu, který je nebo může být celkově dostupný, a k ochraně životního prostředí. V úvahu je možné vzít: a) potřebu odmítnout přístup, pokud existuje neslučitelnost technických specifikací, kterou nelze přiměřeným způsobem překonat; b) potřebu zabránit obtížím, které nelze přiměřeným způsobem překonat a které by mohly nepříznivě ovlivnit efektivitu současné a plánované budoucí těžby uhlovodíků, včetně nalezišť s nízkou ekonomickou návratností; c) potřebu respektovat řádně odůvodněné a přiměřené potřeby vlastníka nebo provozovatele těžební plynovodní sítě ohledně dopravy a zpracování plynu a zájmy všech ostatních uživatelů těžební plynovodní sítě nebo zpracovatelských nebo manipulačních zařízení, která by mohla být dotčena, d) potřebu uplatňovat vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se udělování povolení k výrobě nebo rozvoji těžby v souladu s právem Společenství. 4. V případě přeshraničních sporů se použije postup pro urovnávání sporů toho členského státu, do jehož pravomoci spadá těžební plynovodní síť, která odmítá přístup. Pokud v přeshraničních sporech daná síť spadá do působnosti více členských států, konzultují navzájem tyto státy navzájem s cílem zajistit jednotné uplatňování této směrnice. 1. Plynárenské podniky mohou odmítnout přístup k soustavě pro nedostatek kapacity nebo tehdy, jestliže by jim přístup k soustavě bránil plnit povinnosti veřejné služby uvedené v čl. 3 odst. 2, které jsou jim uloženy, anebo z důvodu vážných hospodářských a finančních obtíží vyplývajících ze smluv „ber nebo plať”, s přihlédnutím ke kritériím a postupům uvedeným v článku 27 a k řešení zvolenému členským státem podle odstavce 1 zmíněného článku. Odmítnutí musí být řádně odůvodněno. 1. Větším novým plynárenským infrastrukturám, tj. propojovacím sítím mezi členskými státy, zařízením LNG a zásobníkům mohou být na základě žádosti uděleny výjimky z článků 18, 19, 20 a čl. 25 odst. 2, 3 a 4 za těchto podmínek: a) investice musí zlepšit hospodářskou soutěž v dodávkách plynu a bezpečnost dodávek; b) úroveň rizika spojeného s investicí je taková, že k investici by bez udělení výjimky nedošlo; c) infrastruktura musí být vlastněna fyzickou nebo právnickou osobou, která je alespoň ve své právní formě oddělena od provozovatelů soustav, v jejichž soustavách bude infrastruktura vybudována; d) od uživatelů dané infrastruktury budou vybírány poplatky; e) výjimka není na újmu hospodářské soutěži nebo řádnému fungování vnitřního trhu nebo účinnému fungování regulované soustavy, ke které je infrastruktura připojena. 3. a) Regulační orgán uvedený v článku 25 může případně rozhodnout o výjimce uvedené v odstavcích 1 a 2. Členské státy však mohou stanovit, aby regulační orgány předkládaly příslušnému orgánu členského státu svá stanoviska k žádostem o udělení výjimky k formálnímu schválení. Tato stanoviska se zveřejňují spolu s rozhodnutím. b) i) Výjimka se může vztahovat k nové infrastruktuře, ke stávající infrastruktuře s významně zvýšenou kapacitou nebo ke změnám stávající infrastruktury, nebo k jejich částem. ii) Při rozhodování o udělení výjimky musí být v každém jednotlivém případě posouzena potřeba stanovit podmínky ohledně délky trvání výjimky a nediskriminačního přístupu k propojovací síti. c) Při poskytování výjimky může příslušný orgán stanovit pravidla a mechanismy pro správu a rozmisťování kapacit, pokud to nebrání provádění dlouhodobých smluv. d) Rozhodnutí o výjimce, včetně podmínek uvedených v písmeni b), musí být řádně odůvodněno a zveřejněno. e) V případě propojovací sítě je rozhodnutí o výjimce přijato po konzultaci s ostatními členskými státy nebo dotyčnými regulačními orgány. 4. Výjimku musí příslušný orgán neprodleně oznámit Komisi společně se všemi důležitými informacemi ve vztahu k rozhodnutí. Tyto informace se předkládají v úhrnné podobě, aby mohla Komise přijmout podložené rozhodnutí. Tyto informace obsahují zejména: a) podrobné důvody, na jejichž základě regulační orgán nebo členský stát udělil výjimku, včetně finančních údajů odůvodňujících potřebu výjimky; b) provedenou analýzu dopadu udělení výjimky na hospodářskou soutěž a řádné fungování vnitřního trhu s plynem; c) důvody pro délku trvání výjimky a podíl na celkové kapacitě příslušné plynárenské infrastruktury, pro kterou je výjimka udělena; d) výsledek konzultací s dotčenými členskými státy nebo regulačními orgány, pokud se výjimka vztahuje na propojovací sítě; e) přínos infrastruktury k diverzifikaci dodávek plynu. Otevírání trhu a reciprocita a) do 1. července 2004 oprávnění zákazníci stanovení v čl. 18 směrnice 98/30/ES. Členské státy zveřejní do 31. ledna každého roku kritéria pro definování těchto oprávněných zákazníků; a) smlouvy na dodávky s oprávněným zákazníkem v soustavě jiného členského státu se nezakazují, je-li zákazník považován za oprávněného v obou daných soustavách; b) pokud jsou odmítnuty transakce popsané v písmenu a) kvůli tomu, že zákazník je oprávněný jen v jedné z obou soustav, může Komise s přihlédnutím k situaci na trhu a k obecnému zájmu nařídit odmítající straně provést požadované dodávky na žádost některého z členských států, v nichž se soustavy nacházejí. Přímé plynovody a) plynárenským podnikům usazeným na jejich území zásobovat oprávněné zákazníky prostřednictvím přímých plynovodů; b) každému oprávněnému zákazníkovi usazenému na jejich území, aby byl plynárenskými podniky zásobován prostřednictvím přímých plynovodů. 2. Členské státy nebo jimi určený příslušný orgán stanoví kritéria pro povolení výstavby přímých plynovodů na svém území v případech, kdy je pro výstavbu nebo provozování přímých plynovodů požadováno povolení (tj. licence, povolení, koncese, souhlas nebo schválení). Tato kritéria musí být objektivní a nediskriminační. 3. Členské státy mohou podmínit povolení výstavby přímého plynovodu buď odmítnutím přístupu do soustavy, případně na základě článku 21, anebo zahájením smírčího řízení podle článku 25. 1. Členské státy určí jeden nebo více příslušných subjektů plnících funkci regulačních orgánů. Tyto orgány musí být zcela nezávislé na zájmech odvětví zemního plynu. Na základě tohoto článku jsou pověřeny alespoň zajišťováním nediskriminace, účinné hospodářské soutěže a účinného fungování trhu, přičemž sledují zejména: b) všechny mechanismy pro řešení přetížené kapacity v rámci vnitrostátní plynárenské soustavy; c) čas, který provozovatelé přepravní a distribuční soustavy potřebují na provedení připojení a oprav; d) zveřejňování vhodných informací provozovateli přepravní a distribuční soustavy o propojovacích sítích, využití distribuční soustavy a přidělení kapacity zúčastněným osobám s přihlédnutím k potřebě zacházet s jednotlivými dílčími informacemi jako s důvěrnými obchodními informacemi; e) účinné oddělování účetnictví uvedené v článku 17 pro zabezpečení toho, aby nedocházelo k žádným vzájemným subvencím mezi přepravními, distribučními, uskladňovacími LNG a dodavatelskými činnostmi; f) podmínky pro přístup k zásobníkům, prvotní akumulaci a k jiným podpůrným službám uvedeným v článku 19; g) do jaké míry provozovatelé přepravní a distribuční soustavy plní své úkoly v souladu s články 8 a 12; a) připojení nebo přístup k vnitrostátním soustavám, včetně sazeb za přepravu a distribuci, a podmínek a sazeb pro přístup k zařízením LNG. Tyto sazby nebo metody umožňují provádět nezbytné investice do soustav a zařízení LNG takovým způsobem, který těmto investicím dovoluje zabezpečit rentabilitu soustav a zařízení LNG; 3. Odchylně od odstavce 2 mohou členské státy stanovit, aby regulační orgány předkládaly příslušnému orgánu v členském státu k oficiálnímu rozhodnutí sazby nebo přinejmenším metody uvedené v odstavci 2, jakož i změny uvedené v odstavci 4. Příslušný orgán je v takovém případě oprávněn buď schválit, nebo zamítnout návrh rozhodnutí předložený regulačním orgánem. Tyto sazby nebo metody nebo změny se zveřejňují současně s rozhodnutím o formálním přijetí. Každé oficiální zamítnutí návrhu rozhodnutí se rovněž zveřejní, včetně odůvodnění. 4. Regulační orgány mají právo v případě potřeby požádat provozovatele přepravní soustavy, zařízení LNG a distribuční soustavy, aby změnili podmínky, pravidla, sazby a metody uvedené v odstavcích 1 až 3 tak, aby byly přiměřené a používaly se nediskriminačním způsobem. 6. Každá osoba, která má právo si stěžovat na rozhodnutí o metodách přijatých podle odstavců 2, 3 a 4, nebo má-li regulační orgán konzultační povinnost, na navržené metody, může podat stížnost s ohledem na přezkoumání rozhodnutí ve lhůtě nejvýše dvou měsíců po zveřejnění rozhodnutí nebo návrhu rozhodnutí nebo v kratší lhůtě stanovené členskými státy. Tato stížnost nemá pozastavující účinek. Výjimky v souvislosti se závazky „odeber nebo plať” 1. Pokud se plynárenský podnik dostal nebo se domnívá, že by se mohl dostat, do vážných hospodářských a finančních obtíží v důsledku platebních závazků „odeber nebo plať”, převzatých na základě jedné nebo více smluv o nákupu plynu, může zaslat příslušnému členskému státu nebo určenému příslušnému orgánu žádost o udělení dočasné výjimky z článku 18. Podle volby členského státu jsou žádosti podávány podle jednotlivých případů buď před zamítnutím přístupu k soustavě, nebo po něm. Členské státy mohou nechat na plynárenském podniku, zda podá žádost před zamítnutím přístupu k soustavě nebo po něm. Pokud plynárenský podnik odmítne přístup, musí být žádost podána neprodleně. K žádosti musí být přiloženy veškeré potřebné informace o povaze a rozsahu obtíží a o snahách podniknutých plynárenským podnikem k jejich vyřešení. 2. Členský stát nebo jím určený příslušný orgán neprodleně oznámí Komisi své rozhodnutí o udělení výjimky spolu se všemi potřebnými informacemi. Tyto informace mohou být předloženy Komisi v souhrnné formě, která umožní Komisi vyjádřit se se znalostí věci. Do osmi týdnů po obdržení oznámení může Komise požádat členské státy nebo určené příslušné orgány, aby změnily nebo zrušily rozhodnutí o udělení výjimky. 3. Při rozhodování o výjimkách uvedených v odstavci 1 vezme členský stát nebo jím určený příslušný orgán a Komise v úvahu zejména tato kritéria: a) cíl, spočívající v dosažení konkurenčního trhu s plynem; b) potřeba plnit povinnosti veřejné služby a zajistit bezpečnost dodávek; c) postavení plynárenského podniku na trhu s plynem a skutečný stav hospodářské soutěže na tomto trhu; d) závažnost hospodářských a finančních obtíží, na které narážejí plynárenské podniky a podniky zabývající se přepravou nebo oprávnění zákazníci; e) data podpisu a podmínkám dané smlouvy nebo smluv, včetně toho, do jaké míry umožňují přihlížet k vývoji trhu; f) úsilí vynaloženému při řešení problému; g) míra, v jaké podnik při převzetí platebních závazků „odeber nebo plať” mohl, s ohledem na tuto směrnici, přiměřeným způsobem předvídat, že mohou vzniknout vážné obtíže; h) úroveň propojení soustavy s ostatními soustavami a stupni vzájemné provozuschopnosti těchto soustav a i) důsledky, jaké by mělo udělení výjimky na řádné uplatňování této směrnice, pokud jde o řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem. Rozhodnutí o žádosti o výjimku týkající se platebních smluv „odeber nebo plať” uzavřených před vstupem této směrnice v platnost nesmí vést k situaci, v níž je nemožné nalézt jiná rentabilní odbytiště. V každém případě se obtíže nepovažují za závažné, pokud prodej zemního plynu neklesne pod úroveň záruk minimálního odběru obsažených ve smlouvách o nákupu plynu „odeber nebo plať” anebo pokud daná smlouva o nákupu plynu „odeber nebo plať” může být změněna nebo plynárenský podnik je schopen nalézt jiná odbytiště. 4. Plynárenské podniky, kterým nebyla udělena výjimka uvedená v odstavci 1, nesmějí odmítnout nebo nesmějí nadále odmítat přístup k síti v důsledku závazků „odeber nebo plať” převzatých ve smlouvě o nákupu plynu. Členské státy dbají na dodržování odpovídajících ustanovení kapitoly VI, totiž článků 18 až 25. 3. Ke dni, ke kterému odchylka uvedená v odstavci 2 přestane platit, povede definice oprávněných zákazníků k otevření trhu odpovídajícímu přinejmenším 33 % celkové roční spotřeby plynu na vnitrostátním trhu s plynem. Dva roky poté se použije čl. 23 odst. 1 písm. b) a tři roky poté čl. 23 odst. 1 písm. c). Dokud není použitelný čl. 23 odst. 1 písm. b), mohou se členské státy rozhodnout nepoužívat článek 18, pokud jde o podpůrné služby a dočasné skladování k procesu znovuzplynování zemního plynu a jeho následné dodávání do přepravní soustavy. 4. Pokud by provádění této směrnice způsobilo vážné obtíže v zeměpisně vymezeném území členského státu, zejména pokud jde o rozvoj přepravní infrastruktury a hlavní distribuční infrastruktury, jakož i s ohledem na podporu investic, mohou členské státy požádat Komisi o dočasnou odchylku z článků 4 a 7, čl. 8 odst. 1 a 2, článků 9 a 11, čl. 12 odst. 5, článků 13, 17 a 18, čl. 23 odst. 1 nebo článku 24. – potřebě investic do infrastruktury, jejíž provoz by nebyl hospodárný v konkurenčním tržním prostředí, – výši a vyhlídkám návratnosti vyžadovaných investic, – velikosti a vyspělosti plynárenské sítě v dané oblasti, – vyhlídkám daného trhu s plynem, – velikosti a vlastnostem dané části území nebo oblasti, jakož i k sociálně ekonomickým a demografickým faktorům. a) Pokud jde o plynárenskou infrastrukturu jinou než distribuční, lze odchylku udělit pouze pokud v této oblasti není vytvořena žádná plynárenská infrastruktura nebo byla vytvořena před méně než deseti lety. Dočasná odchylka nesmí překročit deset let od prvních dodávek plynu do této oblasti. Pokud Komise ve zprávě uvedené v čl. 28 odst. 3 dospěje k závěru, že vzhledem k účinnému způsobu, jakým byl uskutečňován přístup k soustavě v členském státě, který dává prostor pro zcela účinný, nediskriminační a neztížený přístup do soustav, nejsou určité povinnosti uložené touto směrnicí podnikům (včetně povinností týkajících se právního oddělení provozovatelů distribuční soustavy) úměrné sledovanému cíli, může dotyčný členský stát podat Komisi žádost o osvobození od daného požadavku. a) získané zkušenosti a dosažený pokrok při vytváření úplného a plně fungujícího vnitřního trhu se zemním plynem a překážek, které v této souvislosti přetrvávají, včetně prvků dominantního postavení na trhu, koncentrace na trhu, bezohledného chování nebo chování narušujícímu hospodářskou soutěž; b) výjimky udělené podle této směrnice, včetně zavádění odchylky podle čl. 13 odst. 2 za účelem možného přezkoumání prahových hodnot; c) rozsah, v němž byly požadavky na oddělení a stanovení sazeb uvedené v této směrnici úspěšné při zajišťování korektního a nediskriminačního přístupu do plynárenské soustavy Společenství a odpovídající úrovně hospodářské soutěže, jakož i hospodářské, environmentální a sociální důsledky otvírání trhu s plynem pro zákazníky; d) přezkoumání záležitostí týkajících se úrovně kapacity soustavy a bezpečnosti dodávek zemního plynu ve Společenství, a zejména existující a předpokládanou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, berouc v úvahu fyzické kapacity pro výměnu mezi oblastmi a vývoj ve skladování (včetně otázky úměrnosti tržní regulace v tomto odvětví); e) zvláštní pozornost věnuje opatřením přijatým v členských státech na pokrytí poptávky v době špičky a na řešení výpadků jednoho nebo více dodavatelů; f) celkové zhodnocení pokroku dosaženého vzhledem na dvoustranné vztahy se třetími zeměmi, které vyrábějí a vyvážejí nebo přepravují zemní plyn, včetně pokroku při integraci trhu, obchodování a přístupu do sítí takových třetích zemí; g) potřebu možných harmonizačních požadavků, které nejsou spojeny s ustanoveními této směrnice. 3. Nejpozději do 1. ledna 2006 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě podrobnou zprávu o pokroku při vytváření vnitřního trhu se zemním plynem. Tato zpráva posoudí zejména: – existenci nediskriminačního přístupu do soustavy; – účinnost regulace; – rozvoj infrastruktury propojení, podmínky tranzitu a situaci v bezpečnosti dodávek ve Společenství; – rozsah, v jakém pro malé podniky a domácnosti přibývají úplné výhody otvírání trhů, zejména v souvislosti s úrovní veřejné služby; – rozsah, v jakém jsou v praxi trhy otevřené také pro skutečnou hospodářskou soutěž, včetně hledisek dominantního postavení na trhu, koncentrace trhu, bezohledného chování a chování narušujícího hospodářskou soutěž; – rozsah, v jakém zákazníci skutečně mění dodavatele a znovu dojednávají sazby; – vývoj cen, včetně cen za dodávky, ve vztahu ke stupni otevřenosti trhů; – zda účinný a nediskriminační přístup třetích stran ke skladování plynu existuje v případech, kdy je technicky nebo hospodářsky nezbytný s ohledem na zabezpečení účinného přístupu k soustavě; Aniž jsou dotčeny předpisy Společenství o ochraně spotřebitele, zejména směrnice 97/7/ES Evropského parlamentu a Rady 15 a směrnice Rady 93/13/ES 16, měla by opatření uvedená v článku 3 zákazníkům zabezpečit, aby: a) měli právo uzavřít se svým poskytovatelem služeb v odvětví zemního plynu smlouvu, která obsahuje: – trvání smlouvy, podmínky, za nichž je možné služby nebo smlouvu obnovit nebo zrušit, existence práva na odstoupení od smlouvy, b) dostávali přiměřené informace o každém úmyslu změnit smluvní podmínky a informace o svém právu na odstoupení v případě jejího vypovědění. Poskytovatelé služeb svým zákazníkům přímo a včas oznamují každé zvýšení poplatků, nejpozději jedno běžné zúčtovací období poté, co zvýšení nabude účinku. Členské státy zajistí, aby zákazníci mohli svobodně odstupovat od smluv, pokud nesouhlasí s novými podmínkami, které jim oznámil jejich poskytovatel služeb v odvětví zemního plynu; c) dostávali průhledné informace o uplatňovaných cenách a sazbách a o standardních podmínkách týkajících se přístupu a používání služeb v odvětví zemního plynu; f) měli prospěch z průhledných, jednoduchých a levných postupů pro vyřizování stížností. Takové postupy umožňují, aby spory byly vyřešeny spravedlivě a pohotově, a v odůvodněných případech zabezpečují systém odškodnění nebo náhrady. Tyto postupy my se měly, kdykoli-je to možné, řídit zásadami stanovenými v doporučení Komise 98/257/ES 17; g) při přístupu k plynárenské soustavě byli informováni o svých právech na dodávky zemního plynu za přiměřené ceny podle platných vnitrostátních předpisů. Směrnice 98/30/ES Článek 3 Článek 3 Povinnosti veřejné služby a ochrana spotřebitele Článek 4 Článek 4 Povolovací řízení pro nové kapacity – Článek 5 Sledování bezpečnosti dodávek Článek 5 Článek 6 Technická pravidla Článek 6 Článek 7 Určení provozovatelů soustavy Článek 7 Článek 8 Úkoly provozovatelů soustavy – Článek 9 Právní oddělení provozovatelů přepravní soustavy Článek 8 Článek 10 Zachování důvěrnosti provozovateli přepravní soustavy Článek 9 odst. 1 Článek 11 Určení provozovatelů distribuční soustavy Článek 10 Článek 12 Úkoly provozovatelů distribuční soustavy – Článek 13 Právní oddělení provozovatelů distribuční soustavy Článek 11 Článek 14 Zachování důvěrnosti provozovateli distribuční soustavy – Článek 15 Provozovatel kombinované soustavy Článek 12 Článek 16 Právo na přístup k účetnictví Článek 13 Článek 17 Oddělení účetnictví Články 14 až 16 Článek 18 Přístup třetích osob – Článek 19 Přístup k zásobníkům Článek 23 Článek 20 Přístup k těžebním plynovodním sítím Článek 17 Článek 21 Odmítnutí přístupu – Článek 22 Nová infrastruktura Články 18 a 19 Článek 23 Otevírání trhu a reciprocita Článek 20 Článek 24 Přímé plynovody Čl. 21 odst. 2 a 3 a čl. 22 Článek 25 Regulační orgány Článek 24 Článek 26 Ochranná opatření Článek 25 Článek 27 Výjimky v souvislosti se závazky Článek 26 Článek 28 Vznikající a izolované trhy – Článek 29 Přezkum – Článek 30 Výbor Články 27 a 28 Článek 31 Předkládání zpráv – Článek 32 Zrušovací ustanovení Článek 29 Článek 33 Provedení Článek 30 Článek 34 Vstup v platnost Článek 31 Článek 35 Určení Komentář ke směrnici 2003/55/ES Vnitřní trh s plynem začal být v rámci Evropské unie otevírán na základě směrnice 98/30/ES. Tato směrnice však nepočítala s úplným povinným otevřením trhu pro všechny konečné zákazníky. Členské státy měly za povinnost určit takový okruh konečných zákazníků, kteří by měli možnost vybrat si dodavatele plynu, aby jejich podíl roční spotřeby plynu na národním trhu odpovídal v roce 2008 minimálně 33 %. Jelikož však Evropská rada v roce 2000 na svém zasedání v Lisabonu vyzvala k urychlenému provedení prací na dobudování vnitřních trhů s elektřinou a plynem a k urychlení liberalizace těchto odvětví s cílem dosáhnout plně funkčního vnitřního trhu v těchto oblastech, bylo nutné vypracovat nové legislativní dokumenty, které by tuto ideu odrážely. Proto byla směrnice 98/30/ES nahrazena směrnicí 2003/55/ES, jenž byla schválena v červnu 2003 a členské státy měly za povinnost ji implementovat do své národní legislativy nejpozději do 1. července 2004. Směrnice stanovuje společná pravidla pro přepravu, distribuci, dodávky a uskladnění zemního plynu, přístupu na trh, pravidla týkající se organizačního uspořádání a fungování plynárenství a kriteria pro udělování povolení pro přepravu, distribuci, uskladnění zemního plynu a jeho dodávky. Z obsahu směrnice jsou nejdůležitější především: – Povinnosti veřejné služby (článek 3), které mohou členské státy uložit plynárenským podnikům z důvodu obecného hospodářského zájmu a které se mohou týkat bezpečnosti, plynulosti, kvality a ceny dodávek plynu i ochrany životního prostředí. – Povinnosti provozovatelů přepravních soustav (kapitola III – čl. 7–10), a to včetně požadavků na právní oddělení provozování přepravní soustavy od obchodních činností. – Povinnosti provozovatelů distribučních soustav (kapitola IV čl. 11–14), a to včetně požadavků na právní oddělení provozování distribučních soustav od obchodních činností. Toto oddělení však nebylo nutné realizovat k datu platnosti směrnice, ale šlo jej odsunout až do 30. 6. 2007 a nebylo nutné jej uplatňovat vůči provozovatelům distribučních soustav s méně než 100 000 připojenými zákazníky. – Podrobnosti ohledně přístupu třetích stran do plynárenských soustav a zásobníků (kapitola IV) včetně harmonogramu otevírání národních trhů, (čl. 23), dle nichž všechny národní trhy měly být úplně otevřené nejpozději od 1. 7. 2007. – Povinnost členských států určit jeden nebo více subjektů plnících funkci regulačních orgánů. Směrnice 2003/55/EC obsahuje i řadu možných výjimek ze svých ustanovení. V podmínkách České republiky, kterou nemůžeme považovat ani za vznikající, ani za izolovaný trh, mají největší význam výjimky v souvislosti se závazky „odeber nebo plať” (čl. 27), dle které plynárenské podniky, jimž by v důsledku dlouhodobých smluv typu „odeber nebo plať” (tj. smluv, u kterých se plynárenský podnik zavazuje uhradit producentovi nasmlouvaný plyn bez ohledu na skutečnost, zda jej reálně odebral či nikoliv), mohou požádat o dočasné udělení výjimky z povinnosti umožnit přístup třetích stran do plynárenských soustav. Směrnice poměrně detailně popisuje postup při řešení takovéto žádosti o dočasnou výjimku a to včetně kritérií, které musí dotčený regulační orgán vzít do úvahy. Konečné stanovisko v případě, že se národní regulační orgán vyjádří k výjimce kladně, má Evropská komise, která může do osmi týdnů po obdržení oznámení o souhlasu národního regulačního orgánu, požádat o změnu či zrušení stanoviska národního regulátora. Další možnou výjimkou uplatnitelnou v podmínkách České republiky je možnost udělit výjimky z povinnosti umožnit přístup a účtovat za jejich použití regulované ceny u nově budované plynárenské infrastruktury (čl. 22). Směrnice přesně popisuje za jakých podmínek je to možné, vyžaduje pro rozhodnutí národního regulačního orgánu i stanoviska dotčených členských států a umožňuje Evropské komisi, aby do dvou měsíců po obdržení souhlasu národního regulačního orgánu požádala o změnu či zrušení tohoto rozhodnutí. Směrnice 2003/55/ES byla do národní legislativy – zákona č. 455/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) – implementována prostřednictvím zákona č. 670/2004 Sb., který vstoupil v platnost den před koncem roku 2004. V energetickém zákonu, především jeho plynárenské části (§ 55–75) jsou implementovány základní požadavky směrnice 2003/55/EC. Především se jedná o harmonogram otevírání národního trhu s plynem (§55), povinnosti provozovatele přepravní soustavy (§58) a to včetně požadavku na právní oddělení přepravy od obchodu (§58a), povinnosti provozovatele distribuční soustavy (§59) včetně požadavku na právní oddělení distribuce od obchodu (§59a) a povinnosti provozovatele podzemního zásobníku plynu (§60). Povinnost veřejné služby je podchycena ve více paragrafech energetického zákona nejvýznamněji v § 12a, který se týká tzv. dodavatele poslední instance. Zákon rovněž pamatuje na možnost výjimek ať již ve formě dočasného pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran (§61a) nebo výjimky u nové infrastruktury (§67 odst. 7).

http://kominik.zhoric.cz/revize

REVIZE | kominík z Hořic, kominictví Hořice, kominik Hořice, kominici Hořice, kominik Hořice 1. Uhlí ( 415 ) 2. Uhlí automat ( 247 ) 3. Plyn ( 244 ) 4. Elektrika ( 246 ) 5. Dřevo kotel ( 250 ) 6. Dřevo kamna ( 255 ) 7. Peletky ( 223 ) 1. Sám 1x ročně ( 367 ) 2. Sám 2x ročně ( 235 ) 3. Sám ? x ročně ( 197 ) 4. Kominík 1x ( 236 ) 5. Kominík 2x ( 218 ) 6. Kominík ?x ( 187 ) 7. Kominík 1x + ? sám ( 246 ) REVIZE - KDY, PROČ A JAK Nejdřive trochu citace, Ministerstvo vnitra stanoví podle § 101 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2015 Sb., k provedení § 44 odst. 3, § 45 odst. 2 a § 47 odst. 3. zákona a dle prováděcí vyhlášky 34/2016 § 3 že : Revize spalinové cesty je výchozí zpráva která se provádí jen a) před uvedením nové spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komínu, c) před připojením spotřebiče paliv do nepoužívané spalinové cesty, d) před výměnou spotřebiče paliv s výjimkou výměny spotřebiče stejného druhu, typu, provedenía výkonu za podmínky, že způsobilost spalinové cesty je potvrzena zprávou o provedení čištění a kontroly spalinové cesty, e) po komínovém požáru, nebo f) při vzniku trhlin u používané spalinové cesty, jakož i při důvodném podezření na výskyt trhlin u používané spalinové cesty. Spalinová cesta se dle zákona rozumí každá dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší. Za spalinovou cestu se nepovažuje odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu. Zkrátka, jakýkoliv spotřebič na jakákoliv paliva, pokud má spalinové hrdlo, musí a je připojen na spalinovou cestu. Neplést si to se spotřebiči typu A. Tam jdou spaliny do prostoru, kde je umístěn spotřebič. Ty také nemají spalinové hrdlo. Např. plynový sporák na vaření, diesel agregát kompresoru, elektrocentrála a podobně. Ale takové plynové kondenzační kotle, těch se to týká, a je jedno zda jsou napojeny do komína, či je odvod spalin veden plastovým potrubím. Ano, zde nejsou spolodiny jako saze , ale je zde například Oxid uhelnatý, který je toxický a ve větším množství i výbušný. Tak zní předpisy. A teď trocha praxe. Zákazníci si myslí, že je to jen formalita a každý revizák ji za ty "nehorázné" peníze, co si řekne, rád napíše, i když to nebude dle předpisů. No, najdou si i tací. Kdo si ale myslí, že předáním vyhovující revizní zprávy to pro revizáka končí, je na omylu. Samotná práce to ano, ale revizák i po X letech ručí za to, co napsal . A to až do doby, než nastanou podmínky pro revizi novou (viz výše) . A vtom nejhorším případě si pujde pak i sednout. Víte že: KAŽDÝ,, kdo postaví komín či provede novou spalinovou cestu a to se týká i komínů, které se vyvložkují, MUSÍ vystavit a vylepit identifikační štítek ?!!!!!! Je to tak zvaný techničák ke komínu. Na něm musí být mimo jiné Název a adresa firmy či jméno kdo to postavil, kdy to postavil, z čeho to postavil, vnitřní průměr a číselné zatřídění dle ČSN, například ČSN 1443 T400 N1 D3 G50 . Kdo zná tyto kody, ví přesně jaký je to komín. Ptáte se proč ? Protože za tu spalinovou cestu RUČÍ, stejně jako revizák. Tak pokud to za par let shoří špatným stavebním postupem, jde si také sednout. Takže si dejte pozor, zda tento štítek máte, je to jedna z podmínek vystavení kladné revizní zprávy. Tento štítek může po dohodě vystavit třeba i revizní technik, ale bude k tomu potřebovat písemné podklady o materiálu použitého na stavbu komína či nainstalované vložce (atest či normové hodnoty výrobce). Je to stejné, jako by vám prodali auto bez techničáku a řekli že je to v pořádku, že to stejně nikdo nekontroluje. Víte že: Je dobré při každé přestavbě budovy, která se týká i komína, vše nejdříve prodiskutovat se svým (vyučeným) kominíkem či revizákem, od kterého budete chtít následně vše schválit. Předejdete tak tak případným problémům. A to jak při provozu či revizi. Názor - já mám šikovného zedníka ten tomu rozumí - tož dobrá, ale ten vám správné razítko nedá. Už jsem zažil několik "odborníků" s názorem, co oko nevidí, to srdce nebolí. Krásný příklad je půdní vestavba. Komín se při revizi kontroluje po celé své stavební výšce. To znamená při revizi sádrokarton dolů, ať vidím komín. Pokud vše projednáváte se svým kominikem či revizákem předem, ten vám zajisté řekne: než to zaklopíte, tak mi dejte vědět, já na to ještě kouknu. Ano, bude to díky vícero návštěvám o pár korun dražší, ale mnohem levnější než pak v případě problémů. Pokud budete chtít využít mých služeb k vypracování REVIZNÍ ZPRÁVY zde je několik bodů ke zdárnému zakončení 1) Návštěva, předběžná kontrola u zákazníka a upřesnění,dodání všech podkladů pro revizi a odstranění případných nedostatků. 2) Samotná kontrola, měření a schromáždění podkladů 3) Vypracování zprávy UPOZORNĚNÍ : Kladnou zprávou projde tak 60% komínů. Někteří zákaznici se diví, když jim řeknu, bohužel ale na tento komín si já netroufám, zkuste někoho jiného. Za každou revizi si revizák ručí sám, a to i za tu špatnou.

http://astronuklfyzika.cz/Gravitace5-7.htm

Zmíníme se nakonec ještě o jednom víceméně spekulativním "informačním kanálu" o globální struktuře a evoluci vesmíru, kterým je tzv. antropický princip [67],[40], [57]. Někteří odborníci v astrofyzice a kosmologii (především pak Dicke, Carter, Hawking, Collins, Wheeler a další) v 60. a 70.letech poukázali na to, že ze samotného faktu naší lidské existence plynou některá důležitá omezení na počáteční podmínky a průběh evoluce vesmíru, jakož i na hodnoty "konstant" a parametrů ve fyzikálních zákonech *). Skutečně, žijeme v globálně homogenním a izotropním vesmíru (vykazujícím však v menších měřítcích výrazné nehomogenity jako jsou galaxie), obsahujícím převahu hmoty nad antihmotou a rozpínajícím se rychlostí blízkou kritické prostě proto, že v nehomogenním, anizotropním, baryonově symetrickém nebo silně uzavřeném či otevřeném vesmíru by život nebyl možný. *) Počátky antropického principu byly předznamenány úvahami o podivuhodných vztazích a poměrech mezi "velkými čísly" charakterizujícími fyzikální konstanty vesmíru a mikrosvěta (např. poměr velikosti vesmíru a atomového jádra, či poměr vazbových konstant jednotlivých druhů interakcí), na které již v 30.letech upozornil Dirac. Jedná se o bezrozměrná čísla vyjadřující poměry mezi elektromagnetickou a gravitační silou (mezi elektrony a protony), mezi rozměrem viditelného vesmíru a rozměrem atomového jádra, či mezi hmotností pozorovatelného vesmíru a hmotností protonu. Zda určité nápadné koincidence v poměrech těchto čísel (lišících se desítkami řádů) jsou náhodné, nebo mají nějaký hlubší význam? Samotný název antropický princip poprve použil v r.1968 B.Carter. Ostatně, označení "princip" je možná poněkud nešťastné a zavádějící - nejedná se o žádný ústřední princip ve fyzikálním, astronomickém či obecně přírodovědeckém poznání. Antropický "princip" je spíš jakýsi "konglomerát" specifických myšlenek, koncepcí a souvislostí, majících co říci k záhadě vzniku a vývoje našeho tak specifického vesmíru. Proč existuje "něco" a ne "nic" ? Náš svět je naplněn spoustou zajímavých věcí - miliardy galaxií, mlhovin, triliony hvězd, planet a dalších struktur ve vesmíru. Na naší planetě (a něco z toho možná i na jiných planetách) jsou krásné přírodní útvary - hory, řeky, moře, stromy a nespočet dalších rostlin a živočichů, my lidé. Proč všechny tyto zajímavé a složité věci vůbec existují?: "Proč existuje 'něco', místo toho aby neexistovalo 'nic'..?.." - toto je nejzávažnější otázka fundamentální fyziky. Základní fyzikální zákony, včetně teorie relativity, kvantové a částicové fyziky, totiž naznačují že vesmír by s největší pravděpodobností měl být celkem nudným místem - měl by být temný, nehostinný, bez makroskopických struktur a tím pádem samozřejmě bez života... Speciální vlastnosti vesmíru nedovedeme vysvětlit. Určitou možností to pochopit by byla hypotéza, že žijeme v multivesmíru. Ve většině jednotlivých vesmírů téměř nic neexistuje, v naprosté prázdnotě a temnotě se inkoherentně šíří fluktuující pole a pohybují se jen kvanta polí a částice, bez jakýchkoli struktur. Ale my žijeme v jednom z těch mála vesmírů, kde zákony fyziky umožňují aby 'něco' existovalo - aby mohly vznikat a vyvíjet se složitější struktury (viz níže "Koncepce více vesmírů"). Velmi přesné vyladění ! Fyzikálně možné stavy, jakých vesmír může nabývat, umožňují vznik života pouze ve velmi úzkém rozmezí; stačí nepatrná odchylka a vesmír bude z fyzikálního hlediska sice dál existovat, ale již v něm nebude možný život. Vznik a rozvoj života je možný jen za situace, kdy rychlost expanze vesmíru leží v úzkém "dovoleném rozmezí" kolem kritické rychlosti. Konkrétně, rychlost expanze se nemůže příliš lišit od kritické (únikové) rychlosti. Kdyby rychlost expanze byla podstatně menší než kritická, rozpínání vesmíru by se záhy zastavilo a přešlo ve smršťování, takže by zde nebylo dost času pro vznik a rozvoj života. Kdyby se vesmír naopak rozpínal rychlostí podstatně vyšší než úniková, hmota by se příliš rychle rozředila a rozptýlila natolik, že by nemohly vzniknout gravitačně vázané struktury jako jsou galaxie a hvězdy, které jsou potřebné pro vznik složitějších prvků a posléze života. V době těsně po vzniku vesmíru musel být poměr částic a antičástic takový, aby po jejich vzájemné anihilaci zůstalo právě tolik částic, kolik bylo třeba jako stavebního materiálu hmoty pro nynější vesmír. Tato hmota nesměla být příliš hustá, jinak by vesmír rychle zkolaboval zpět do singularity, ani příliš řídká - hmota by se velmi rychle rozptýlila. Hustota musela být taková, aby mohly vzniknout hvězdy (1.generace), které vytvořily těžší chemické prvky, jež se mohly stát stavebním matriálem planetárních soustav kolem hvězd. Některé z těchto planet musejí mít optimální vzdálenost od centrální hvězdy a další nezbytné vlastnosti ) viz níže "Hvězdy, planety, život". Podobně, kdyby fyzikální konstanty měly poněkud jiné hodnoty, resp. poměry hodnot (stačí jen o několik málo procent), než je tomu ve skutečnosti, evoluce vesmíru by rovněž probíhala jinak a nevedla by ke vzniku života *) - alespoň ne v nám známých formách založených na organických sloučeninách uhlíku **). Přesné nastavení všech těchto nutných hodnot a specifických podmínek se jeví jako velmi nepravděpodobná náhoda; tím spíše když je nutno "zřetězení" jednotlivých nepravděpodobných stavů v souvislý sled podmínek, který vyústí ve vznik života a nakonec inteligentního pozorovatele. Nebo je za tím "něco", co astrofyzice a kosmologii uniká? Právě na to se snaží odpovědět antropický princip. *) Po pravdě řečeno, k tomuto vývodu dospíváme tehdy, když měníme jeden z fyzikálních zákonů, či jeho parametrů, přičemž ostatní necháváme nezměněny. Potom opravdu často jen nepatrná změna jenoho z fyzikálních zákonů by natolik změnila vývoj vesmíru, že by to znemožnilo existenci života. Změníme-li parametry ve standardním modelu částicové fyziky např. tak, že silná jaderná interakce by byla poněkud silnější či slabší, jaderná nukleosyntéza v nitru hvězd by vytvořila příliš málo uhlíku, kyslíku, dusíku a dalších biogenních prvků (jak bylo podrobněji rozerbíráno v §4.1, část "Termonukleární reakce v nitru hvězd"). Podobně kdyby hmotnosti kvarků byly poněkud jiné, mohl by se např. proton stát nepatrně těžší než neutron, protony by se rozpadly na neutrony a nevznikly by žádné atomy. Změna síly slabé interakce by změnila průběh prvotní nukleosyntézy na počátku vesmíru (a později i termonukleárních reakcí v nitru hvězd), což by rovněž mohlo změnit zastoupení prvků v neprospěch složitějších prvků organické chemie a vzniku života. Pokud by síla slabé interakce byla menší, neutrony by se rozpadaly pomaleji a většina by se jich v leptonopvé éře stačila sloučit s protony na hélium (k podobnému efektu by došlo, kdyby rychlost expanze vesmíru na počátku byla nižší). Vedlo by to k deficitu protonů - hmota ve vesmíru by sestávala hlavně z hélia, nebyl by dostatek vodíku k pozdějšímu vytvoření vody a uhlovodíků nezbytných pro život (primordiální nukleogeneze pro podmínky našeho vesmíru je podrobněji rozebírána v §5.4 "Standardní kosmologický model. Velký třesk. Formování struktury vesmíru.", pasáž "Primordiální nukleosyntéza"). Zatím není dostatečně prozkoumána situace, kdy bychom současně změnili dva či více parametrů nebo fyzikálních zákonů zároveň (to může být úkolem budoucích výzkumů jaderné astrofyziky). Můžeme si představit takové "šikovné" změny dvou nebo více parametrů, při nichž by se mohlo stát, že jejich důsledky pro chemický vývoj vesmíru se v jistém smyslu "vykompenzují". Vedle specifických fyzikálních zákonů s hodnotami parametrů, jak je pozorujeme v našem antropickém vesmíru, tak možná existují další "sady" zákonů s jinými hodnotami parametrů, které mohou vyústit v evoluci vesmíru sice jiného než ten náš, ale přesto umožňující složité reakce a vznik života... Dokonce si lze hypoteticky představit vesmír s takovou kombinací fyz. zákonů-konstant-parametrů, ve kterém by podmínky pro vznik a vývoj života byly ještě vhodnější než v tom našem..?!.. A takové alternativní vesmíry možná skutečně vznikají a existují..?.. - v rámci koncepce více vesmírů... **) Uhlík - základní biogenní prvek Uhlík, který má v jádře 6 protonů a tudíž v obale 6 elektronů, má význačné chemické vlastnosti, které umožňují vytvářet obrovskou škálu složitých molekul, včetně řezězících se makromolekul (proteiny, RNA, DNA). K otázce možnosti života založeného na křemíku (místo na uhlíku) jsou chemikové a biochemikové značně skeptičtí. Křemík neposkytuje zdaleka tak bohaté možnosti snadných vazeb s dalšími lehkými prvky (H, O, N, P, ...) jako uhlík. Ve vesmíru nebylo pozorováno významnější množství složitějších sloučenin křemíku, zatímco poměrně složitých sloučenin uhlíku (např. alkoholy, aminokyseliny, ...) bylo pozorováno velké množství. Zajímavou alternativou by ale mohla být možnost vzniku a evoluce čistě elektrického zpracování informačních signálů na anorganické bázi... Hvězdy, planety, život Tak složitý fenomén, jakým je život, se ve vesmíru sotva může vyvinout v nějakém libovolném prázdném místě v prostoru. Přinejmenším musí být přítomen zdroj energie a vhodný materiální nosič života. Zdroji zářivé energie ve vesmíru jsou hvězdy a vhodnými materiálními nosiči, schopnými zajistit dlouhodobě stabilní podmínky pro časově náročný proces vzniku a evoluce života, jsou planety obíhající kolem hvězd. Jedno takové místo, kde se vyvinul život, důvěrně známe. Je jím systém: [hvězda = Slunce] + [planeta = Země]. Na naší Sluneční soustavě však není nic vyjímečného, co by nemohlo vzniknout i jinde ve vesmíru. Hvězd podobných Slunci je jen v Mléčné dráze miliardy, planetární soustavy kolem hvězd jsou přirozeným důsledkem jejich formování z rotující zárodečné mlhoviny (kolem některých hvězd byly již prokázány planetární soustavy, zatím jsme však schopni pozorovat pouze velké planety, větší než Jupiter). Avšak k tomu, aby se na nějaké planetě obíhající kolem určité hvězdy mohl vyvinout život, musí hvězda a příslušná planeta mít některé specifické vlastnosti: Příslušná hvězda musí mít přiměřenou hmotnost (v rozmezí cca 0,6¸10M¤). Nesmí být příliš hmotná, neboť hmotné hvězdy vypotřebují své základní palivo, vodík, příliš rychle, než aby se stačil na některé planetě vyvinout život. Nesmí mít ani příliš malou hmotnost, neboť by se nezapálila nejdůležitější termonukleární reakce H®He (taková pseudohvězda se označuje jako hnědý trpaslík) a nebylo by dostatek energie k procesům vzniku života na příp. planetách. Hvězda musí mít dostatečně dlouhou dobu (min. 109let) téměř konstantní svítivost. Nesmí být proměnná, neboť velké výkyvy teploty na okolních planetách by neumožnily vznik a udržení stabilního života. Tato vlastnost úzce souvisí s výše uvedenou hmotností hvězdy. 1. Hvězda by měla být "osamocená" v tom smyslu, že by neměla být součástí těsné dvojhvězdy nebo vícenásobného systému. V takových systémech totiž na příp. planety působí necentrální a proměnné gravitační síly, takže zde neexistují kruhové a dlouhodobě stabilní oběžné dráhy planet (není splněna podmínka následujícího bodu). Planeta umožňující život musí obíhat ve vhodné vzdálenosti od své hvězdy. Na blízkých planetách je příliš vysoká teplota, neumožňující vznik a trvání žádných složitých sloučenin. Na vzdálených planetách je zase teplota příliš nízká, takže složité biogenní reakce neprobíhají. Jen v úzkém intervalu vzdáleností - v tzv. planetární ekosféře či obyvatelné zóně, jsou vhodné teplotní podmínky (ve sluneční soustavě se hranice ekosféry odhadují v rozmezí cca 140-170 milionů km od Slunce, tj. o šířce cca 20%). Oběžná dráha by měla být blízká kruhové, neboť silně excentrická dráha by vedla k velkým teplotním výkyvům, nepříznivým pro vznik a vývoj života. Příliš lehké planety svou gravitací neudrží atmosféru. U příliš hmotných planet rozsáhlá atmosféra vzbuzuje příliš vysoký tlak, neumožňující dostatečnou pohyblivost reagencií. "Mateřská" hvězda zásobuje blízké planety nejen životodárným světelným a tepelným zářením, ale i proudy nabitých částic "hvězdného větru". Vedle toho neustále přichází ze vzdáleného vesmíru vysokoenergetické kosmické záření. Magnetické pole planety může hrát důležitou úlohu pro život ve dvou směrech: b) Intenzívní proud nabitých částic emitovaných hvězdou destruuje atmosféru a může ji "rozprášit" do okolního vesmíru. Ztráta atmosféry vede k rychlejšímu vypařování vody, jejíž pára je hvězdným větrem rovněž odnášena do vesmíru. Ztráta atmosféry a vody je neslučitelná s pokračováním života na takto postižené planetě. Život založený na "organických" sloučeninách uhlíku může být jen tam, kde jsou biogenní prvky - vodík, uhlík, kyslík, dusík, síra, vápník, fosfor atd. Musí se tedy jednat o planety kolem hvězd 2. či další generace. Na planetách kolem nejstarších hvězd 1.generace, složených jen z vodíku a hélia, život vzniknout nemůže. I při těchto značně specifických požadavcích existují i v naší Galaxii pravděpodobně miliony hvězd vhodných vlastností, kolem nichž obíhají ve vhodných vzdálenostech planety požadovaných velikostí. A jestliže život vznikl před cca 4 miliardami let z neživé hmoty na nepatrném kosmickém "prášku", kterou naše Země z vesmírného měřítka je, není žádný důvod, proč by nemohl vzniknout i jinde ve vesmíru, byť v jiném čase a v jiné formě. Vždyť přírodní zákony, jimiž se hmota řídí, jsou všude ve vesmíru stejné. Můžeme se tedy domnívat, že život je snad na mnoha místech ve vzdáleném vesmíru..?.. To zatím nikdo neví... V kterých částech nesmírně rozlehlého a různorodého vesmíru je pravděpodobný vznik, udržení a rozvoj života? Ukazuje se, že to není všude, že z globálního hlediska existují ve vesmíru jen poměrně malé ohraničené "zóny života", zatímco mimo tyto oblasti z astrofyzikálních důvodů podmínky pro komplexnější život nejsou. Buď tam není dostatečná koncentrace hvězd, čímž je malá pravděpodobnost výskytu "životodárných" hvězd a planet. Nebo naopak místa s velkým nahuštěním hvězd, zvláště hmotných hvězd, které mohou vybuchovat jako supernovy, jsou pro život potenciálně nebezpečná, neboť intenzívní vysokoenergetické záření supenovy "vysterilizuje" široké okolí desítek světelných let (viz "Biologický význam kosmického záření", pasáž "Smrtící kosmické záření"). Na druhé straně však vhodný materiál pro stavbu planet a budování života se vyskytuje jenom tam, kde již vybuchlo dostatek hvězd a obohatilo plynová oblaka o těžší prvky. V galaxiích se tedy zpočátku život nebude moci vyskytovat v centrálních částech, kde "každou chvilku" (každý milion let) ničivě vybuchne nějaká ta supernova, ani úplně na periferii, kde není dostatek "stavebního materiálu". Ale spíš někde "uprostřed", ve spirálních ramenech. Obyvatelné zóny (kolem hvězd i ve vzdáleném vesmíru) nejsou statické, ale jak se astrofyzikální situace vyvíjí, mění se velikost a rozmístění obyvatelných zón. Některé zanikají, v jiných místech zase vznikají nové - opět jen dočasné. Zda se tam život skutečně vyvine, je věcí složité souhry mnoha podmínek a okolností. A o tom, do jaké komplexnosti by se tento život mohl vyvinout, rozhoduje do značné míry i čas trvání dané zóny života. Otázky vzniku a evoluce života jsou podrobněji rozebírány v práci "Antropický princip aneb kosmický Bůh", pasáž "Vznik a evoluce života". Právě na základě otázky, proč je skutečný vesmír tak specifický, když fyzikální zákony připouštějí stejným právem existenci vesmíru i s úplně odlišnými vlastnostmi, vznikl antropický princip. Jaké zákonitosti a jevy vůbec umožnily, že zde na Zemi (a možná i v mnohých biosférách jinde ve vesmíru) se vyvinuli tvorové schopní zamýšlet se nad svým původem? Během mnoha diskusí o vztahu vesmíru, života a lidského vědomí, vzniklo několik pojetí antropického principu, které můžeme rozdělit zhruba na tři skupiny (další dvě varianty budou uvedeny na závěr) : "Fyzikální vlastnosti vesmíru musejí být takové, aby to bylo slučitelné se vznikem života". To je střízlivá fyzikální formulace antropického principu, který je v tomto pojetí určitým selekčním principem, vybírajícím ze všech teoreticky možných kosmologických modelů ty, jež vedou k vesmíru jaký je, tedy speciálně k vesmíru v němž mohl vzniknout život. Název "antropický princip" zde ostatně ani není příliš přiléhavý; pro kosmologii není nutná existence člověka, ale stačí existence hvězd např. typu Slunce. 2.Silný antropický princip "Vesmír již při svém vzniku musel 'vědět', že v budoucnu má vzniknout život (a lidé)", resp. "Náš vesmír je nejlepší ze všech možných vesmírů v tom smyslu, že v něm život nutně musí vzniknout, zatímco v žádném jiném by nevznikl". Příp. každý vesmír zákonitě musí vytvořit podmínky pro existenci pozorovatelů - v každém reálném vesmíru se pozorovatel jednou nutně musí objevit. Z fyzikálního hlediska se to zdá být příliš "filosoficky zabarvená" formulace, která zní poněkud metafyzicky. Takto koncipovaný antropický princip je v jistém smyslu antithezí filosoficky zobecněného Koperníkova principu; je ve shodě s náboženským pojetím, podle něhož byl vesmír stvořen Bohem tak, aby byl maximálně účelný a aby konečným cílem byl vznik a rozvoj člověka. Žádné fyzikální odůvodnění pro takovéto pojetí není. "Existuje mnoho různých vesmírů, přičemž život vzniká tam, kde jsou pro to vhodné podmínky". Skutečně, antropický princip při snaze odpovědět na otázku "Proč je svět sestaven právě tak a ne jinak?" implicitně nabízí předpoklad o existenci mnoha různě uspořádaných vesmírů koexistujících spolu s naším vesmírem, které však jsou (aspoň nyní) principiálně nepozorovatelné. Představa mnoha vesmírů byla donedávna čistě spekulativní *). Nyní však vzniká poměrně reálná koncepce více různých vesmírů na podkladě kosmologických aplikací moderních unitárních teorií. V souvislosti s inflačním modelem bylo v §5.5 "Mikrofyzika a kosmologie" zmíněno, že vlivem kvantových fluktuací mohlo spontánně vzniknout více nezávislých vesmírů, které v důsledku různé amplitudy a rozsahu kvantových fluktuací i různých typů spontánního narušení symetrie budou mít rozdílnou globální strukturu i vlastnosti fyzikálních polí a hmoty (podrobnější diskuse o možnosti více vesmírů v §5.5, část "Chaotická inflace", pasáž "Vznik více vesmírů"). V některých z těchto vesmírů se pak podle antropického principu může vyvinout život. *) Nebudeme zde diskutovat hypothézu paralelní existence nekonečně mnoha vesmírů s nejrůznějším průběhem fyzikálních dějů založenou na fyzikálně ne zcela opodstatněné aplikaci stochastických kvantových zákonitostí na celý vesmír. Podle této hypothézy (vyslovené Everettem a Wheelerem [79] v 50.letech) při každé interakci, vedoucí k určitému kvantově-mechanickému stavu v daném vesmíru, se ve skutečnosti realizují i všechny ostatní možné stavy, avšak v jiných vesmírech. Obrazně lze říci, že v ostatních vesmírech se realizují všechny "promarněné šance" z našeho vesmíru. Každá historická událost se odehrála různě ve všech možných variantách v různých paralelních světech. Nejedná se zde tedy o různé vesmíry z hlediska prostoročasu, ale prostoru stavů; v tomto konfiguračním prostoru jsou jednotlivé vesmíry vzájemně ortogonální, takže z klasického hlediska mezi nimi neexistuje možnost propojení. Úvahy o možnosti existence více vesmírů vznikly rovněž v souvislosti s některými geometricko-topologickými vlastnostmi prostoročasu v okolí černých děr - viz §3.5 a 4.4, zvláště pak pasáž "Černé díry - mosty do jiných vesmírů?". Podle těchto koncepcí je celý náš vesmír jen "bublinou" v bublinatém multivesmíru, tvořeném spoustou bublin; každá "bublina" je jiný vesmír s jinými základními konstantami a jinými fyzikálními zákony. Nebo jiné přirovnání: náš vesmír je jen "zrníčkem písku" na gigantické "pláži" multivesmíru. Klíčem k záhadě unikátnosti našeho antropického vesmíru by mohly být statistické zákonitosti v multivesmíru... Kvantové fluktuace vakua možná všude a neustále "chrlí" nové a nové vesmíry s nejrůznějšími vlastnostmi. Celý Vesmír se tedy jeví jako kypící "pěna" rozpínajících se "bublin" - samostatných vesmírů, z nichž každý se řídí svými vlastními zákony fyziky, žije svým "vlastním životem". Náš celý viditelný vesmír je jen malou oblastí v jedné z těchto bublin. Jinak jen velmi málo bublin má fyzikální a geometrické vlastnosti vhodné pro vytvoření složitějších struktur - galaxií, hvězd, planet a nakonec života. V souvislosti s koncepcí mnoha vesmírů může antropický princip pomoci řešit i problém dimenze našeho prostoročasu, tj. otázku, proč je prostoročas právě čtyřrozměrný (a prostor trojrozměrný). Otázka dimenze fyzikálního prostoru a prostoročasu (která se dříve zdála jako zcela akademická, ba téměř scholastická) byla vážněji nastolena po vytvoření vícerozměrných unitárních teorií, konkrétně Kaluzovy-Kleinovy pětirozměrné teorie (viz dodatek B, §B.2). Původní Kaluzovy a Kleinovy unitární teorie nebyly úspěšné a na dlouhou dobu upadly prakticky v zapomění. Před nedávnem o ně opět začal stoupat zájem protože se ukázalo, že rozšířené supergravitační teorie lze budovat geometricky v prostorech dimenze n=10 nebo n=11 [59],[283]. V zobecněných unitárních teoriích Kaluzova-Kleinova typu (viz též §B.2 a B.6) se uvažuje prostor dimenze n > 4, přičemž všechny rozměry n-4 spontánně "zkompaktifikují"uzavřou se do sebe tak, že poloměr křivosti prostoru v jejich směrech je velmi malý (řádu lp » 10-33cm), takže žádný makroskopický objekt se nemůže v těchto směrech pohybovat a prostoročas se efektivně jeví jako čtyřrozměrný. Nevyjasněnou otázkou zde ale zůstává, proč zkompaktifikovaly právě rozměry n-4 a ne třebas n-3, n-2, n-5 nebo podobně, tj. proč výsledné kontinuum není trojrozměrné, dvojrozměrné, 5-rozměrné a pod.? V rámci koprodukce inflačního modelu vesmíru a antropického principu se však otevírá určitá možnost řešit tento problém i za obecného předpokladu, že spontánní kompaktifikací se původní n-rozměrný prostor může přeměnit nejen na 4-rozměrný prostor, ale i na prostory s jiným počtem rozměrů. Taková kompaktifikace bude pak ve vzdálených příčinně nesouvisejících částech vesmíru probíhat nezávisle, takže po kompaktifikaci může být efektivní dimenze prostoru v různých částech vesmíru různá (i když mikroskopicky bude dimenze prostoru všude rovna výchozí hodnotě n). Jestliže po kompaktifikaci (nebo během ní) nastala inflační expanze vesmíru, různě zkompaktifikované oblasti se silně rozepnou a vzdálí, takže po jejím skončení bude vesmír sestávat z mnoha oddělených "minivesmírů" s různými dimenzemi, mezi nimiž je i dimenze 4 odpovídající našemu prostoročasu. A zde přichází ke slovu antropický princip: ukazuje se totiž, že existence atomů a planetárních soustav (nezbytných pro vznik a vývoj života) je možná pouze v rámci čtyřrozměrného prostoročasu. Tímto problémem se již v r.1917 zabýval P.Ehrenfest který ukázal, že v prostorech dimenze vyšší než 4 by gravitační a elektromagnetické síly příliš rychle klesaly se vzdáleností **) a nemohly by vést ke vzniku stabilních vázaných soustav jako jsou atomy nebo planetární soustavy. V prostorech dimenze menší než 4 by pak podle OTR gravitační působení mezi tělesy vůbec nevznikalo. Podle této koncepce tedy žijeme v té metagalaxii (v jednom z mnoha "minivesmírů"), v níž 3+1-rozměrnost prostoru umožnila vznik a rozvoj života. **) V n-rozměrném prostoru (n+1-rozměrném prostoročase) by rovnice gravitačního potenciálu vytvářeného bodovým zdrojem měla tvar (v Newtonovském přiblížení) Ńn2j = G.M.dn(r), kde Ńn je n-rozměrný Hamiltonův operátor, dn(r) ş d(x1).d(x2)....d(xn) je n-rozměrná Diracova funkce, r je polohový vektor v n-rozměrném prostoru. Pro sféricky symetrický případ pak n-rozměrná Gaussova věta dává řešení ve tvaru j(r) ~ 1/rn-2, takže silové působení závisí na vzdálenosti podle zákona F(r) ~ 1/rn-1. Analogicky pro elektrostatické pole. V §1.2 jsme si ukázali, že existence stabilních orbit je podmíněna tvarem efektivního potenciálu (1.14); pohybová rovnice d2r/dt2 = -Ńnj má řešení ve formě stabilních orbit pouze tehdy, když efektivní potenciál Vef(r) má minimum při hodnotě r ą 0, r ą Ą . Ehrenfest ukázal, že pohybová rovnice d2r/dt2 = -Ńnj nemá při n>3 řešení ve tvaru uzavřených oběžných drah - zkušební těleso buďto padne na přitažlivé centrum, nebo se od něj vzdálí do nekonečna. I když úvahy, které jsme právě nastínili, mají poněkud spekulativní charakter, vedle tradičního pojetí globálně homogenního a izotropního vesmíru se v současné kosmologii stále častěji objevuje představa heterogenního ostrovního vesmíru sestávajícího z mnoha lokálně homogenních a izotropních "minivesmírů" - metagalaxií. V každém takovém "minivesmíru" mohou být vlastnosti elementárních částic, fundamentálních interakcí (a tím i velikost energie vakua) a dokonce i dimenze prostoru různé. I když současné experimentální ani teoretické poznatky neposkytují žádný přímý důkaz existence jiných metagalaxií ("vesmírů"), nelze tuto možnost a priori vyloučit. Pozorovatelná část vesmíru (naše metagalaxie) není totiž z fyzikálního hlediska natolik výlučná, aby musela být považována za jedinečnou. Fyzikálně by mohly existovat, resp. spolu koexistovat, i jiné metagalaxie (příčinně oddělené "vesmíry") s různými vlastnostmi odlišnými od naší metagalaxie. Je zajímavé, že tyto koncepce jsou v souladu s názory I.Kanta, který se otázkou dimenze prostoru zabýval z filosofického hlediska: "Mohou-li existovat útvary s jinými dimenzemi, Bůh je pravděpodobně někde skutečně umístil" (1746). Existují tedy určité náznaky že žijeme v multivesmíru, avšak jiné vesmíry jsou navždy mimo náš dosah. Nemůžeme se tam nijak dostat (fyzicky ani pomocí signálů), není cesty jak poznat zda existují nebo ne..?.. Pro úplnost uveďme ještě další dvě spekulativní verze (silného) antropického principu, které zdůrazňují úlohu pozorovatele : "Inteligentní život (pozorovatel) musí vzniknout proto, aby dal vesmíru reálný smysl a reálnou existenci tím, že jej pozoruje (měří) a účastní se tak jeho evoluce". Z filosofického hlediska je účastnický antropický princip, jehož původcem je J.A.Wheeler, opodstatněn teorií poznání - gnoseologií, noetikou. Z fyzikálního hlediska je částečně podpořen tzv. Kodaňskou interpretací kvantové mechaniky, podle níž určitý stav fyzikálního systému vznikne až tím, že jej změříme. Obecně: Žádný jev není jevem, dokud není pozorován. A stejně i vesmír. Má-li tedy být vesmír reálný, musí svými vlastnostmi umožnit existenci pozorovatele. V jistém smyslu se zde klade na stejnou úroveň vesmír i pozorovatel, jejichž existence se podmiňuje vzájemně; to je však značně diskutabilní z fyzikálního i filosofického hlediska..?.. "Inteligentní život ve vesmíru nejen že nutně musí vzniknout, ale když jednou vznikne, již nikdy nezanikne". Inteligentní pozorovatel je cílem, který dává smysl existenci vesmíru. Jakékoli fyzikální opodstatnění finálního antropického principu v současné době chybí; je dokonce v rozporu se současnými kosmologickými koncepcemi, podle nichž žádné struktury ve vesmíru nemohou být věčné - skončí buď kolapsem, nebo nekonečným rozředěním a rozpadem baryonů v otevřeném vesmíru - viz §5.6 (srov. též pasáž "Astrofyzika a kosmologie - lidská beznaděj?"). Finální antropický princip je jen produktem naší víry, resp. zbožného přání..... Úloha antropického principu je z filosofického hlediska diskutována v práci Antropický princip aneb kosmický Bůh . Pro aspoň částečné vyjasnění "terminologického zmatku", vneseného touto kapitolou do výkladu kosmologie, bude užitečné si uvědomit, že pojem "vesmír" se užívá v několika významech, z nichž základní jsou tyto tři : Metagalaxie - systém kauzálně interagujících objektů, který je od jiných systémů buď izolován (kauzálně), nebo oddělen tak velkými vzdálenostmi, že po dobu trvání struktury systému interakce prakticky nenastává. 5.6. Budoucnost vesmíru 5.8. Kosmologie a fyzika

https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2017-13/zneni-20101223

13/2017 Sb. m. s. Mezinárodní úmluva na ochranu všech osob před nuceným zmizením 13/2017verze 1 Sdělení č. 13/2017 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Mezinárodní úmluvy na ochranu všech osob před nuceným zmizením Datum vyhlášení 08.03.2017 Platnost od 23.12.2010 Aktuální znění 23.12.2010 (verze 1) Část I (Čl. 1 - Čl. 25) Část II (Čl. 26 - Čl. 36) Část III (Čl. 37 - Čl. 45) Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. prosince 2006 byla v New Yorku přijata Mezinárodní úmluva na ochranu všech osob před nuceným zmizením. Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku dne 19. července 2016. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 8. února 2017. Při ratifikaci Úmluvy bylo učiněno následující prohlášení České republiky: „V souladu s čl. 31 odst. 1 Mezinárodní úmluvy o ochraně všech osob před nuceným zmizením prohlašuje Česká republika, že uznává působnost Výboru pro nucená zmizení přijímat a posuzovat oznámení podávaná jednotlivci podléhajícími jurisdikci Výboru pro nucená zmizení nebo jménem jednotlivců podléhajících jurisdikci Výboru pro nucená zmizení, kteří tvrdí, že jsou obětí porušení ustanovení Mezinárodní úmluvy o ochraně všech osob před nuceným zmizením Českou republikou. V souladu s čl. 32 Mezinárodní úmluvy o ochraně všech osob před nuceným zmizením prohlašuje Česká republika, že uznává působnost Výboru pro nucená zmizení přijímat a posuzovat oznámení, v nichž účastnický stát tvrdí, že jiný účastnický stát neplní své závazky podle Mezinárodní úmluvy o ochraně všech osob před nuceným zmizením.“ Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 39 odst. 1 dne 23. prosince 2010. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 10. března 2017. Mezinárodní úmluva na ochranu všech osob před nuceným zmizením Preambule Účastnické státy této úmluvy, s ohledem na závazek států, obsažený v Chartě Organizace spojených národů, prosazovat všeobecné respektování a dodržování lidských práv a základních svobod, připomínajíce Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a ostatní příslušné mezinárodní smluvní dokumenty v oblasti lidských práv, humanitárního práva a mezinárodního trestního práva, připomínajíce rovněž Deklaraci o ochraně všech osob před nuceným zmizením, přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů v jeho rezoluci 47/133 z 18. prosince 1992, vědomy si mimořádné závažnosti nuceného zmizení, které je trestným činem a, za určitých okolností stanovených mezinárodním právem, trestným činem proti lidskosti, rozhodnuty předcházet nuceným zmizením a bojovat proti beztrestnosti trestného činu nuceného zmizení, s ohledem na právo každé osoby nebýt podrobena nucenému zmizení, na právo obětí na spravedlnost a odškodnění, potvrzujíce právo jakékoli oběti znát pravdu o okolnostech nuceného zmizení a osudu zmizelé osoby a právo za tímto účelem svobodně zjišťovat, dostávat a sdělovat informace, se dohodly na následujících článcích: 1. Nikdo nesmí být podroben nucenému zmizení. 2. Nucené zmizení nelze ospravedlnit poukazem na jakékoli výjimečné okolnosti, ať již se jedná o válečný stav nebo hrozbu války, vnitrostátní politickou nestabilitu nebo jakýkoli jiný stav veřejného ohrožení. Pro účely této úmluvy se „nuceným zmizením“ rozumí zatčení, zadržení, únos nebo jakýkoli jiný způsob zbavení svobody provedený zmocněnci státu nebo osobami či skupinami osob jednajícími z pověření, s podporou či tichým souhlasem státu, po němž následuje odmítání přiznat, že došlo ke zbavení svobody, nebo utajování osudu či místa pobytu zmizelé osoby, čímž se taková osoba ocitá mimo ochranu zákona. Každý účastnický stát přijme příslušná opatření s cílem vyšetřit činy vymezené v článku 2, spáchané osobami či skupinami osob jednajícími bez pověření, podpory či tichého souhlasu státu, a postavit odpovědné osoby před soud. Každý účastnický stát přijme opatření potřebná k zajištění, aby nucené zmizení bylo trestným činem podle jeho trestního práva. Rozsáhlé nebo systematické provádění nucených zmizení je trestným činem proti lidskosti ve smyslu platného mezinárodního práva a musí z něj být vyvozeny důsledky stanovené takovým platným mezinárodním právem. 1. Každý účastnický stát přijme opatření potřebná k vyvození trestní odpovědnosti alespoň vůči: (a) jakékoli osobě, která spáchá či nařídí nucené zmizení nebo navádí či podněcuje ke spáchání nuceného zmizení, dopustí se pokusu nuceného zmizení, je spolupachatelem či účastníkem nuceného zmizení; (b) nadřízenému, který: (i) znal či vědomě nebral v úvahu informace jednoznačně nasvědčující tomu, že podřízení skutečně podléhající jeho pravomoci a kontrole páchali nebo se připravovali spáchat trestný čin nuceného zmizení; (ii) skutečně vykonával odpovědnost a kontrolu vůči činnostem, které měly souvislost s trestným činem nuceného zmizení; a (iii) nepřijal veškerá potřebná a přiměřená opatření ve své moci s cílem předcházet páchání nuceného zmizení, potlačovat ho nebo předat tuto záležitost příslušným orgánům k vyšetřování a stíhání; (c) Pododstavcem (b) tohoto článku není dotčena zvýšená míra odpovědnosti, která se podle platného mezinárodního práva vztahuje na vojenského velitele nebo osobu skutečně jednající jako vojenský velitel. 2. Trestný čin nuceného zmizení nelze ospravedlnit poukazem na jakýkoli příkaz či pokyn jakéhokoli veřejného orgánu, civilního, vojenského či jiného. 1. Každý účastnický stát stanoví za trestný čin nuceného zmizení odpovídající tresty, které zohlední jeho mimořádnou závažnost. 2. Každý účastnický stát může stanovit: (a) polehčující okolnosti zejména pro osoby, které poté, co byly zapojeny do spáchání nuceného zmizení, účinně přispěly k tomu, že zmizelá osoba byla nalezena živá, nebo umožnily objasnění případů nuceného zmizení nebo zjištění pachatelů nuceného zmizení; (b) aniž by tím byly dotčeny jiné postupy trestního řízení, přitěžující okolnosti zejména v případě smrti zmizelé osoby nebo páchání nuceného zmizení na těhotných ženách, mladistvých, postižených nebo jiných zvláště bezbranných osobách. Aniž by tím byl dotčen článek 5, 1. účastnický stát, který v případě nuceného zmizení uplatňuje promlčecí dobu, přijme opatření potřebná k zajištění, aby promlčecí doba pro zahájení trestního řízení: (a) byla dlouhá a úměrná mimořádné závažnosti tohoto trestného činu; (b) počínala běžet v okamžiku ukončení trestného činu nuceného zmizení, s ohledem na jeho průběžnou povahu. 2. Každý účastnický stát zaručí právo obětí nuceného zmizení na účinnou nápravu v průběhu promlčecí doby. 1. Každý účastnický stát přijme opatření potřebná ke stanovení jeho příslušnosti k výkonu jurisdikce ve věci trestného činu nuceného zmizení: (a) když je trestný čin spáchán na jakémkoli území podléhajícím jeho jurisdikci nebo na palubě lodi registrované či letadla registrovaného v tomto státu; (b) když je údajný pachatel jedním z jeho státních občanů; (c) když je zmizelá osoba jedním z jeho státních občanů a účastnický stát to uzná za vhodné. 2. Každý účastnický stát rovněž přijme taková opatření, která mohou být případně zapotřebí ke stanovení jeho příslušnosti k výkonu jurisdikce v případě trestného činu nuceného zmizení, když se údajný pachatel zdržuje na jakémkoli území podléhajícím jeho jurisdikci, s výjimkou případů, kdy údajného pachatele vydá či předá do jiného státu v souladu se svými mezinárodními závazky nebo ho předá mezinárodnímu trestnímu tribunálu, jehož jurisdikci tento účastnický stát uznal. 3. Tato úmluva nevylučuje jakoukoli další trestní jurisdikci vykonávanou v souladu s vnitrostátním právem. 1. Poté, co se prověřením informací, které má k dispozici, ujistí, že ho k tomu okolnosti opravňují, jakýkoli účastnický stát, na jehož území se zdržuje osoba podezřelá ze spáchání trestného činu nuceného zmizení, vezme tuto osobu do vazby nebo přijme jiná zákonná opatření potřebná k zajištění její přítomnosti. Vazba a jiná zákonná opatření se řídí ustanoveními práva tohoto účastnického státu, ale smí trvat pouze po dobu potřebnou k zajištění přítomnosti osoby během trestního, předávacího nebo vydávacího řízení. 2. Účastnický stát, který přijal opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku, okamžitě provede předběžné šetření či vyšetřování ke zjištění skutkového stavu. Účastnické státy uvedené v článku 9 odstavci 1 informuje o opatřeních, která přijal na základě odstavce 1 tohoto článku, včetně zadržení a okolností opravňujících k zadržení, a o zjištěních plynoucích z jeho předběžného šetření či vyšetřování, a sdělí, zda hodlá vykonávat svou jurisdikci. 3. Jakákoli osoba držená ve vazbě podle odstavce 1 tohoto článku se může okamžitě spojit s nejbližším příslušným představitelem státu, jehož je státním občanem, nebo, jedná-li se o osobu bez státního občanství, s představitelem státu, v němž obvykle pobývá. 1. Účastnický stát, který má jurisdikci vůči území, na němž byla nalezena osoba, jež údajně spáchala trestný čin nuceného zmizení, musí, pokud tuto osobu nevydá či nepředá do jiného státu v souladu se svými mezinárodními závazky nebo ji nepředá mezinárodnímu trestnímu tribunálu, jehož jurisdikci uznal, věc předat příslušným orgánům za účelem stíhání. 2. Tyto orgány rozhodnou stejným způsobem jako v případě jakéhokoli běžného trestného činu závažné povahy podle práva tohoto účastnického státu. V případech uvedených v článku 9 odstavci 2 nesmí požadavky na rozsah dokazování potřebný pro účely stíhání a odsouzení být v žádném ohledu méně přísné než požadavky platné v případech uvedených v článku 9 odstavci 1. 3. Jakékoli osobě, proti níž bylo zahájeno řízení v souvislosti s trestným činem nuceného zmizení, musí být zaručeno spravedlivé zacházení ve všech stádiích řízení. Jakékoli osobě souzené pro trestný čin nuceného zmizení se musí dostat spravedlivého procesu před příslušným, nezávislým a nestranným soudem či tribunálem ustaveným podle zákona. 1. Každý účastnický stát zajistí, aby jakýkoli jednotlivec tvrdící, že osoba byla podrobena nucenému zmizení, měl právo oznámit tyto skutečnosti příslušným orgánům, které toto tvrzení ihned a nestranně prověří a v případě potřeby neprodleně zahájí důkladné a nestranné vyšetřování. V případě potřeby musí být podniknuty příslušné kroky s cílem zajistit, aby stěžovatel, svědci, příbuzní zmizelé osoby a jejich právní zástupce, jakož i osoby podílející se na vyšetřování, byli chráněni před veškerým špatným nakládáním či zastrašováním v důsledku této stížnosti nebo v důsledku poskytnutí jakýchkoli důkazů. 2. Jsou-li přiměřené důvody se domnívat, že osoba byla podrobena nucenému zmizení, orgány uvedené v odstavci 1 tohoto článku zahájí vyšetřování i pokud není podána oficiální stížnost. 3. Každý účastnický stát zajistí, aby orgány uvedené v odstavci 1 tohoto článku: (a) měly pravomoci a zdroje potřebné k účinnému vedení vyšetřování, včetně přístupu k dokumentům a jiným informacím významným pro jejich vyšetřování; (b) měly přístup, v případě potřeby na základě předchozího povolení soudního orgánu, který v této záležitosti rozhodne ihned, na jakékoli místo, kde jsou zadržovány osoby, nebo na jakékoli jiné místo, jsou-li přiměřené důvody se domnívat, že by se zde mohla nacházet zmizelá osoba. 4. Každý účastnický stát přijme potřebná opatření s cílem předcházet jednání ztěžujícímu průběh vyšetřování a toto jednání postihovat. Zejména zajistí, aby osoby podezřelé ze spáchání trestného činu nuceného zmizení neměly možnost ovlivňovat postup vyšetřování pomocí nátlaku či jednání spočívajícího v zastrašování či odvetných opatřeních, zaměřeného proti stěžovateli, svědkům, příbuzným zmizelé osoby či jejich právnímu zástupci nebo proti osobám podílejícím se na vyšetřování. 1. Pro účely vydávání mezi účastnickými státy se trestný čin nuceného zmizení nepovažuje za politický trestný čin nebo za trestný čin související s politickým trestným činem nebo za politicky motivovaný trestný čin. Žádost o vydání na základě takového trestného činu tedy nelze zamítnout pouze z tohoto jediného důvodu. 2. Na trestný čin nuceného zmizení se pohlíží tak, jako kdyby byl zařazen mezi trestné činy podléhající vydání v jakékoli smlouvě o vydávání, která mezi účastnickými státy existovala před vstupem této úmluvy v platnost. 3. Účastnické státy se zavazují zařadit trestný čin nuceného zmizení mezi trestné činy podléhající vydání v jakékoli smlouvě o vydávání, která mezi nimi bude následně uzavřena. 4. Pokud účastnický stát, který vydání podmiňuje existencí smlouvy, obdrží žádost o vydání od jiného účastnického státu, s nímž nemá smlouvu o vydávání, může považovat tuto úmluvu za potřebný právní základ pro vydání pokud jde o trestný čin nuceného zmizení. 5. Účastnické státy, které vydání nepodmiňují existencí smlouvy, ve vztazích mezi sebou uznají trestný čin nuceného zmizení za trestný čin podléhající vydání. 6. Vydání se ve všech případech řídí podmínkami stanovenými právem dožádaného účastnického státu nebo platnými smlouvami o vydávání, zejména včetně podmínek týkajících se dolní hranice trestu požadované pro účely vydání a důvodů, z nichž může dožádaný účastnický stát vydání odmítnout nebo pro něj stanovit určité podmínky. 7. Žádné z ustanovené této úmluvy nelze vykládat tak, jako by stanovilo povinnost vydat v případě, že dožádaný účastnický stát má podstatné důvody se domnívat, že žádost byla podána za účelem stíhání nebo trestání osoby z důvodu jejího pohlaví, rasy, náboženství, národnosti, etnického původu, politického smýšlení či příslušnosti k určité společenské skupině, nebo že kladným vyřízením žádosti by této osobě byla způsobena újma z jakéhokoli z těchto důvodů. 1. Účastnické státy si navzájem poskytnou v co největší míře vzájemnou právní pomoc v souvislosti s trestním řízením zahájeným ve věci trestného činu nuceného zmizení, včetně poskytnutí veškerých důkazů potřebných pro řízení, které mají k dispozici. 2. Taková vzájemná právní pomoc se řídí podmínkami stanovenými vnitrostátním právem dožádaného účastnického státu nebo platnými smlouvami o vzájemné právní pomoci, zejména včetně podmínek týkajících se důvodů, z nichž dožádaný účastnický stát může odmítnout poskytnout vzájemnou právní pomoc nebo pro ni stanovit podmínky. Účastnické státy budou navzájem spolupracovat a poskytnou si v co největší míře vzájemnou pomoc za účelem pomoci obětem nucených zmizení a pomoci při pátrání po zmizelých osobách, zjištění místa jejich pobytu a jejich propuštění na svobodu nebo, v případě smrti, jejich exhumace, zjištění jejich totožnosti a vrácení jejich ostatků. 1. Žádný účastnický stát nevyhostí, nevrátí („refouler“), nepředá ani nevydá osobu do jiného státu, pokud jsou podstatné důvody se domnívat, že této osobě by hrozilo, že bude podrobena nucenému zmizení. 2. Pro účely stanovení, zda takové důvody existují, vezmou příslušné orgány v úvahu veškeré související ohledy, podle okolností včetně existence soustavného hrubého, zjevného či masového porušování lidských práv nebo závažného porušování mezinárodního humanitárního práva v daném státu. 1. Nikdo nesmí být zadržován tajně. 2. Aniž by tím byly dotčeny jiné mezinárodní závazky účastnického státu týkající se zbavení svobody, každý účastnický stát ve svém právním řádu: (a) stanoví podmínky, za nichž je možné nařídit zbavení svobody; (b) určí orgány oprávněné nařídit zbavení svobody; (c) zaručí, že jakákoli osoba zbavená svobody bude zadržována výhradně na oficiálně uznaných a dozorovaných místech výkonu zbavení svobody; (d) zaručí, že jakákoli osoba zbavená svobody bude oprávněna komunikovat se svou rodinou, právním zástupcem či s jakoukoli jinou osobou podle vlastního výběru a být navštěvována svou rodinou, právním zástupcem či jakoukoli jinou osobou podle vlastního výběru s tím, že toto oprávnění podléhá pouze podmínkám stanoveným zákonem, nebo, pokud je tato osoba cizincem, komunikovat se svými konzulárními orgány v souladu s platným mezinárodním právem; (e) zaručí přístup příslušných a zákonem pověřených orgánů a institucí na místa, kde jsou zadržovány osoby zbavené svobody, v případě potřeby na základě předchozího povolení soudního orgánu; (f) zaručí, že jakákoli osoba zbavená svobody nebo, v případě podezření na nucené zmizení, jelikož osoba zbavená svobody není schopna vykonávat toto právo, jakákoli osoba s oprávněným zájmem, například příbuzní osoby zbavené svobody, jejich zástupci nebo jejich právní zástupce, bude za všech okolností oprávněna dát podnět k zahájení soudního řízení, aby soud mohl neprodleně rozhodnout o zákonnosti zbavení svobody a nařídit propuštění osoby, pokud takové zbavení svobody není v souladu se zákonem. 3. Každý účastnický stát zajistí sestavení a vedení jednoho či více aktualizovaných oficiálních rejstříků a/nebo soupisů osob zbavených svobody, které budou na požádání ihned dány k dispozici jakýmkoli soudním či jiným příslušným orgánům nebo institucím k tomuto účelu zmocněným právem daného účastnického státu nebo jakýmkoli příslušným mezinárodním smluvním dokumentem, jehož stranou je daný stát. Musí zde být obsaženy minimálně tyto informace: (a) totožnost osoby zbavené svobody; (b) den, čas a místo, kde byla osoba zbavena svobody, a označení orgánu, který osobu zbavil svobody; (c) orgán, který nařídil zbavení svobody, a důvody zbavení svobody; (d) orgán odpovědný za dozor nad výkonem zbavení svobody; (e) místo výkonu zbavení svobody, den a čas přijetí na místo výkonu zbavení svobody a orgán odpovědný za místo výkonu zbavení svobody; (f) údaje týkající se zdravotního stavu osoby zbavené svobody; (g) v případě smrti v době výkonu zbavení svobody, okolnosti a příčina smrti a místo určení ostatků; (h) den a čas propuštění na svobodu nebo přemístění na jiné místo výkonu zbavení svobody, místo určení a orgán odpovědný za přemístění. 1. S výhradou ustanovení článků 19 a 20 každý účastnický stát zaručí jakékoli osobě s oprávněným zájmem na této informaci, například příbuzným osoby zbavené svobody, jejich zástupcům či jejich právnímu zástupci, přístup alespoň k následujícím informacím: (a) orgán, který nařídil zbavení svobody; (b) den, čas a místo, kde byla osoba zbavena svobody a přijata na místo výkonu zbavení svobody; (c) orgán odpovědný za dozor nad výkonem zbavení svobody; (d) místo pobytu osoby zbavené svobody včetně, v případě jejího přemístění na jiné místo výkonu zbavení svobody, místo určení a orgán odpovědný za přemístění; (e) den, čas a místo propuštění na svobodu; (g) v případě smrti v době výkonu zbavení svobody, okolnosti a příčina smrti a místo určení ostatků. 2. V případě potřeby musí být přijata příslušná opatření na ochranu osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku, jakož i osob podílejících se na vyšetřování, před jakýmkoli špatným nakládáním, zastrašováním nebo postihem v důsledku pátrání po informacích týkajících se osoby zbavené svobody. 1. Osobní údaje, včetně zdravotních a genetických údajů, které jsou shromažďovány a/nebo předávány v rámci pátrání po zmizelé osobě, nesmí být užívány či dávány k dispozici pro účely jiné než je pátrání po zmizelé osobě. Tím není dotčeno užívání takových údajů v trestním řízení týkajícím se trestného činu nuceného zmizení nebo při výkonu práva na odškodnění. 2. Shromažďování, zpracovávání, užívání a uchovávání osobních údajů, včetně zdravotních a genetických údajů, nesmí zasahovat nebo mít za následek zásah do lidských práv, základních svobod nebo lidské důstojnosti jednotlivce. 1. Pouze v případech, kdy je osoba pod ochranou zákona a zbavení svobody podléhá soudní kontrole, může být právo na informace uvedené v článku 18 omezeno na základě výjimky, je-li to zcela nezbytné a je-li to stanoveno zákonem, a pokud by předání těchto informací mělo nepříznivý dopad na soukromí či bezpečnost osoby, ztěžovalo vyšetřování trestní věci, nebo z jiných obdobných důvodů podle zákona a v souladu s platným mezinárodním právem a s cíli této úmluvy. V žádném případě nesmí dojít k omezení práva na informace uvedené v článku 18, které by mohlo zakládat jednání vymezené v článku 2 nebo porušení článku 17 odstavce 1. 2. Aniž by tím byla dotčena úvaha o tom, zda byla osoba zbavena svobody v souladu se zákonem, účastnické státy zaručí osobám uvedeným v článku 18 odstavci 1 právo na okamžitou a účinnou soudem nařízenou nápravu jako způsob, jak neprodleně získat informace uvedené v článku 18 odstavci 1. Toto právo na nápravu nesmí být za žádných okolností pozastaveno nebo omezeno. Každý účastnický stát přijme opatření potřebná k zajištění, aby osoby zbavené svobody byly propouštěny na svobodu způsobem umožňujícím spolehlivě ověřit, že byly skutečně propuštěny. Každý účastnický stát rovněž přijme opatření potřebná k zajištění fyzické nedotknutelnosti takových osob a jejich schopnosti při propuštění na svobodu v plném rozsahu vykonávat svá práva, aniž by tím byly dotčeny jakékoli povinnosti, kterým takové osoby případně podléhají podle vnitrostátního práva. Aniž by tím byl dotčen článek 6, každý účastnický stát přijme potřebná opatření s cílem předcházet následujícímu jednání a za toto jednání ukládat postihy: (a) zdržování nebo maření nápravy uvedené v článku 17 odstavci 2(f) a v článku 20 odstavci 2; (b) neprovedení záznamu o zbavení svobody v případě jakékoli osoby, nebo zaznamenání jakékoli informace, o níž činitel odpovědný za oficiální rejstřík věděl nebo měl vědět, že je nepřesná; (c) odmítnutí poskytnout informace o tom, že osoba byla zbavena svobody, nebo poskytnutí nepřesných informací, i když byly splněny požadavky zákona týkající se poskytování takových informací. 1. Každý účastnický stát zajistí, aby odborná příprava pracovníků orgánů činných v trestním řízení, civilních či vojenských, zdravotnického personálu, veřejných činitelů a jiných osob, které se mohou podílet na zadržování osob zbavených svobody nebo na zacházení s těmito osobami zahrnovala potřebné vzdělávání a poskytování informací o příslušných ustanoveních této úmluvy, s cílem: (a) předcházet tomu, aby se tito činitelé podíleli na nucených zmizeních; (b) zdůrazňovat význam prevence a vyšetřování v souvislosti s nucenými zmizeními; (c) zajistit, aby byla uznávána naléhavá potřeba řešit případy nuceného zmizení. 2. Každý účastnický stát zajistí, aby byly zakázány příkazy či pokyny předepisující, povolující nebo podporující nucené zmizení. Každý účastnický stát zajistí, aby osoba, která odmítne uposlechnout takový příkaz, nebyla potrestána. 3. Každý účastnický stát přijme potřebná opatření s cílem zajistit, aby osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které mají důvod se domnívat, že došlo k nucenému zmizení nebo že je plánováno nucené zmizení, oznámily tuto záležitost svým nadřízeným a v případě potřeby příslušným orgánům nebo subjektům oprávněným provést přezkum nebo zjednat nápravu. 1. Pro účely této úmluvy se „obětí“ rozumí zmizelá osoba a jakýkoli jednotlivec, který utrpěl újmu jako přímý důsledek nuceného zmizení. 2. Každá oběť má právo znát pravdu o okolnostech nuceného zmizení, postupu a výsledcích vyšetřování a osudu zmizelé osoby. Každý účastnický stát v tomto ohledu přijme příslušná opatření. 3. Každý účastnický stát přijme veškerá příslušná opatření za účelem pátrání po zmizelých osobách, zjištění místa jejich pobytu a jejich propuštění na svobodu a, v případě smrti, nalezení, uctění a vrácení jejich ostatků. 4. Každý účastnický stát ve svém právním systému zajistí, aby oběti nuceného zmizení měly právo na odškodnění a okamžitou, adekvátní a účinnou náhradu. 5. Právo na odškodnění uvedené v odstavci 4 tohoto článku se vztahuje na odškodnění za hmotnou i morální újmu a podle okolností i na jiné formy odškodnění, například: (a) restituci; (b) rehabilitaci; (c) zadostiučinění, včetně obnovení důstojnosti a pověsti; (d) záruky neopakování. 6. Aniž by tím byla dotčena povinnost pokračovat ve vyšetřování až do objasnění osudu zmizelé osoby, každý účastnický stát podnikne příslušné kroky ohledně právní situace zmizelých osob, jejichž osud nebyl objasněn, a právní situace jejich příbuzných, v oblastech jako je sociální zabezpečení, finanční záležitosti, rodinné právo a majetková práva. 7. Každý účastnický stát zaručí právo svobodně zakládat organizace a sdružení pokoušející se zjistit okolnosti nucených zmizení a osud zmizelých osob a pomáhat obětem nucených zmizení, a právo svobodně se účastnit činnosti takových organizací a sdružení. 1. Každý účastnický stát přijme opatření potřebná k předcházení a jejich trestání podle jeho trestního práva: (a) neoprávněnému odebírání dětí, které jsou podrobeny nucenému zmizení, dětí, jejichž otec, matka nebo zákonný zástupce jsou podrobeni nucenému zmizení, nebo dětí narozených během věznění matky podrobené nucenému zmizení; (b) padělání, ukrývání nebo ničení dokladů prokazujících skutečnou totožnost dětí uvedených v písmenu (a) tohoto odstavce. 2. Každý účastnický stát přijme opatření potřebná k pátrání po dětech uvedených v odstavci 1 (a) tohoto článku, zjištění jejich totožnosti a jejich navrácení do rodin, z nichž pocházejí, v souladu se zákonnými postupy a platnými mezinárodními dohodami. 3. Účastnické státy si budou navzájem nápomocny při pátrání po dětech uvedených v odstavci 1 (a) tohoto článku, zjištění jejich totožnosti a místa pobytu. 4. Vzhledem k potřebě chránit nejlepší zájem dětí uvedených v odstavci 1 (a) tohoto článku a jejich právo na zachování nebo obnovení jejich totožnosti, včetně národnosti, jména a rodinných vztahů uznaných zákonem, musí účastnické státy, které uznávají systém osvojení nebo jinou formu umisťování dětí, mít zákonné postupy umožňující přezkoumat řízení o osvojení nebo umístění a podle okolností zrušit jakékoli osvojení či umístění dětí, na jehož počátku bylo nucené zmizení. 5. Ve všech případech, a zejména ve všech záležitostech souvisejících s tímto článkem, je prvořadým hlediskem nejlepší zájem dítěte a dítě, které je schopné si utvořit vlastní názory, má právo tyto názory svobodně vyjádřit, přičemž názorům dítěte je třeba přikládat odpovídající váhu podle věku a vyspělosti dítěte. 1. Zřizuje se Výbor pro nucená zmizení (dále jen „Výbor“), který vykonává funkce stanovené touto úmluvou. Výbor sestává z deseti odborníků vysoké morální úrovně a uznávané odbornosti v oblasti lidských práv, kteří své funkce vykonávají jako soukromé osoby a jsou nezávislí a nestranní. Členové Výboru jsou voleni účastnickými státy na základě rovnoměrného zastoupení geografických oblastí. Patřičně zohledněna musí být přínosnost účasti osob s příslušnou právnickou praxí na práci Výboru a vyváženého zastoupení mužů a žen. 2. Členové Výboru jsou voleni tajným hlasováním ze seznamu osob navržených účastnickými státy z řad jejich státních občanů, na schůzích účastnických států, které za tímto účelem svolává generální tajemník Organizace spojených národů jednou za dva roky. Na těchto schůzích, kde kvorum tvoří dvě třetiny účastnických států, jsou za členy Výboru zvoleny ty osoby, které obdrží největší počet hlasů a absolutní většinu hlasů přítomných a hlasujících zástupců účastnických států. 3. První volby se budou konat nejpozději do šesti měsíců od dne vstupu této úmluvy v platnost. Čtyři měsíce přede dnem konání každé volby zašle generální tajemník Organizace spojených národů účastnickým státům dopis s výzvou, aby do tří měsíců předložily návrhy. Generální tajemník připraví seznam všech takto navržených osob v abecedním pořadí s uvedením účastnického státu, který každého kandidáta navrhl, a předloží tento seznam všem účastnickým státům. 4. Členové Výboru jsou voleni na období čtyř let. Mohou být jednou znovuzvolení. Funkční období pěti z členů zvolených v prvních volbách však skončí po uplynutí dvou let; jména těchto pěti členů vybere losem okamžitě po první volbě předseda schůze uvedené v odstavci 2 tohoto článku. 5. V případě, že člen Výboru zemře či rezignuje nebo z jakéhokoli jiného důvodu nemůže dále vykonávat své povinnosti ve Výboru, účastnický stát, který ho navrhl, jmenuje na základě kritérií uvedených v odstavci 1 tohoto článku jiného kandidáta z řad svých státních občanů, který bude funkci vykonávat po zbytek jeho funkčního období, s výhradou souhlasu většiny účastnických států. Takový souhlas se považuje za daný, pokud polovina či více než polovina účastnických států neodpoví záporně do šesti týdnů poté, co je generální tajemník Organizace spojených národů informoval o navrženém jmenování. 6. Výbor stanoví svůj vlastní jednací řád. 7. Generální tajemník Organizace spojených národů poskytne Výboru prostředky, pracovníky a zařízení potřebné k účinnému výkonu jeho funkcí. Generální tajemník Organizace spojených národů svolá první schůzi Výboru. 8. Členové Výboru mají nárok na výhody, výsady a imunity znalců pověřených posláním pro Organizaci spojených národů stanovené v příslušných paragrafech Úmluvy o výsadách a imunitách Organizace spojených národů. 9. Každý účastnický stát musí spolupracovat s Výborem a být jeho členům nápomocen při plnění jejich mandátu v takovém rozsahu, v jakém tento účastnický stát přijal funkce Výboru. Konference účastnických států se bude konat nejdříve čtyři roky a nejpozději šest let od vstupu této úmluvy v platnost s cílem vyhodnotit fungování Výboru a rozhodnout, v souladu s postupem popsaným v článku 44 odstavci 2, zda je vhodné přenést na jiný orgán - aniž by se vyloučila jakákoli možnost - monitorování plnění této úmluvy v souladu s funkcemi vymezenými v článcích 28-36. 1. Výbor v rámci působnosti, která je mu přiznána touto úmluvou, spolupracuje se všemi příslušnými orgány, úřady a specializovanými agenturami a fondy Organizace spojených národů, se smluvními orgány ustavenými mezinárodními smluvními dokumenty, se zvláštními procedurami Organizace spojených národů a s příslušnými regionálními mezivládními organizacemi či subjekty, jakož i se všemi příslušnými státními institucemi, agenturami či úřady usilujícími o ochranu všech osob proti nuceným zmizením. 2. Při plnění svého mandátu se Výbor radí s jinými smluvními orgány ustavenými příslušnými mezinárodními smluvními dokumenty v oblasti lidských práv, zejména s Výborem pro lidská práva ustaveným Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, s cílem zajistit soulad jejich příslušných vyjádření a doporučení. 1. Každý účastnický stát předloží Výboru prostřednictvím generálního tajemníka Organizace spojených národů zprávu o opatřeních, která přijal ke splnění svých závazků podle této úmluvy, do dvou let od vstupu této úmluvy v platnost pro daný účastnický stát. 2. Generální tajemník Organizace spojených národů dá tuto zprávu k dispozici všem účastnickým státům. 3. Každou zprávu posoudí Výbor, který vydá připomínky, vyjádření či doporučení, jak uzná za vhodné. Připomínky, vyjádření či doporučení budou sděleny danému účastnickému státu, který na ně může odpovědět z vlastní iniciativy nebo na žádost Výboru. 4. Výbor může rovněž požádat účastnické státy o poskytnutí dodatečných informací ohledně provádění této úmluvy. 1. Žádost o pátrání po zmizelé osobě a o její nalezení může být jako bezodkladná záležitost předložena Výboru příbuznými zmizelé osoby nebo jejich zákonnými zástupci, jejich právním zástupcem nebo jakoukoli jimi pověřenou osobou, jakož i jakoukoli jinou osobou s oprávněným zájmem. 2. Pokud je Výbor toho názoru, že žádost o bezodkladný úkon předložená podle odstavce 1 tohoto článku: (a) není zjevně neopodstatněná; (b) nezakládá zneužití práva předkládat takové žádosti; (c) již byla řádně předložena příslušným orgánům daného účastnického státu, například orgánům oprávněným zahájit vyšetřování, pokud existuje taková možnost; (d) není neslučitelná s ustanoveními této úmluvy a (e) tatáž věc není projednávána v rámci jiné mezinárodní procedury pro vyšetřování či řešení sporů téže povahy; požádá daný účastnický stát, aby ve lhůtě stanovené Výborem poskytl informace o situaci hledaných osob. 3. Na základě informací poskytnutých daným účastnickým státem podle odstavce 2 tohoto článku může Výbor zaslat účastnickému státu doporučení, včetně žádosti, aby účastnický stát přijal veškerá potřebná opatření, včetně přechodných opatření, ke zjištění místa pobytu a k ochraně dané osoby v souladu s touto úmluvou, a aby ve stanovené lhůtě informoval Výbor o přijatých opatřeních s přihlédnutím k naléhavosti situace. Výbor informuje osobu, která předložila žádost o bezodkladný úkon, o svých doporučeních a o informacích, které mu stát poskytl, jakmile budou tyto informace k dispozici. 4. Výbor pokračuje v úsilí o spolupráci s daným účastnickým státem tak dlouho, dokud není osud hledané osoby vyřešen. Osoba, která předložila žádost, musí být průběžně informována. 1. Účastnický stát může při ratifikaci této úmluvy nebo kdykoli poté prohlásit, že uznává příslušnost Výboru přijímat a posuzovat oznámení podávaná jednotlivci podléhajícími jeho jurisdikci nebo jménem jednotlivců podléhajících jeho jurisdikci, kteří tvrdí, že jsou obětí porušení ustanovení této úmluvy tímto účastnickým státem. Výbor nepřijme jakékoli oznámení týkající se účastnického státu, který neučinil takové prohlášení. 2. Výbor považuje oznámení za nepřijatelné, jestliže: (a) oznámení je anonymní; (b) oznámení zakládá zneužití práva předkládat taková oznámení nebo je neslučitelné s ustanoveními úmluvy; (c) tatáž věc je projednávána v rámci jiné mezinárodní procedury pro vyšetřování či řešení sporů téže povahy nebo jestliže (d) nebyly vyčerpány veškeré účinné vnitrostátní opravné prostředky, které jsou k dispozici. Toto pravidlo neplatí v případech, kdy se opravné řízení nepřiměřeně protahuje. 3. Je-li Výbor toho názoru, že oznámení splňuje požadavky stanovené v odstavci 2 tohoto článku, zašle oznámení danému účastnickému státu a požádá ho, aby ve lhůtě stanovené Výborem předložil vyjádření a připomínky. 4. Výbor může kdykoli po obdržení oznámení a před dosažením rozhodnutí o skutkové podstatě zaslat danému účastnickému státu k urychlenému vyřízení žádost, aby účastnický stát přijal přechodná opatření potřebná k zamezení možnému vzniku nenapravitelné újmy, kterou by mohly utrpět oběti údajného porušení. Pokud Výbor uplatní vlastní uvážení, nevyplývá z toho rozhodnutí o přijatelnosti nebo o skutkové podstatě oznámení. 5. Výbor projednává oznámení podle tohoto článku na neveřejných zasedáních. Oznamovatele informuje o odpovědích poskytnutých daným účastnickým státem. Pokud se Výbor rozhodne proceduru dovést do konce, sdělí své názory účastnickému státu a oznamovateli. Účastnický stát této úmluvy může kdykoli prohlásit, že uznává příslušnost Výboru přijímat a posuzovat oznámení, v nichž účastnický stát tvrdí, že jiný účastnický stát neplní své závazky podle této úmluvy. Výbor nepřijme oznámení týkající se účastnického státu, který neučinil takové prohlášení, ani oznámení podaná účastnickým státem, který neučinil takové prohlášení. 1. Pokud Výbor obdrží spolehlivé informace nasvědčující tomu, že účastnický stát závažným způsobem porušuje ustanovení této úmluvy, může po poradě s daným účastnickým státem požádat jednoho či více ze svých členů o neprodlené vykonání návštěvy a podání zprávy Výboru. 2. Výbor písemně vyrozumí daný účastnický stát o svém úmyslu zorganizovat návštěvu, přičemž uvede složení delegace a účel návštěvy. Účastnický stát Výboru odpoví v přiměřené lhůtě. 3. Na odůvodněnou žádost účastnického státu může Výbor rozhodnout o odložení či zrušení své návštěvy. 4. Pokud účastnický stát s návštěvou souhlasí, Výbor a daný účastnický stát spolupracují s cílem stanovit způsob uskutečnění návštěvy a účastnický stát poskytne Výboru veškeré prostředky potřebné pro úspěšné dokončení návštěvy. 5. Po vykonání návštěvy Výbor sdělí danému účastnickému státu svá vyjádření a doporučení. Pokud Výbor obdrží informace, které podle jeho mínění obsahují důvodné náznaky, že na území podléhajícím jurisdikci účastnického státu jsou v rozsáhlém měřítku nebo systematicky prováděna nucená zmizení, může poté, co si od daného účastnického státu vyžádá veškeré příslušné informace o situaci, předložit věc k bezodkladnému projednání Valnému shromáždění Organizace spojených národů prostřednictvím generálního tajemníka Organizace spojených národů. 1. Výbor má působnost pouze vůči nuceným zmizením, která začala po vstupu této úmluvy v platnost pro daný účastnický stát. 2. Pokud se účastnický stát stane stranou této mluvy po jejím vstupu v platnost, závazky tohoto státu vůči Výboru se vztahují pouze na nucená zmizení, která začala po vstupu této úmluvy v platnost pro daný stát. 1. Výbor předkládá účastnickým státům a Valnému shromáždění Organizace spojených národů výroční zprávu o své činnosti podle této úmluvy. 2. Dříve než je ve výroční zprávě uveřejněno vyjádření k účastnickému státu, musí být daný účastnický stát předem informován a musí mu být poskytnuta přiměřená lhůta k odpovědi. Tento účastnický stát může požádat o uveřejnění svých připomínek či vyjádření ve zprávě. Žádným z ustanovení této úmluvy nejsou dotčena jakákoli ustanovení, která jsou příznivější pro ochranu všech osob před nuceným zmizením a jsou případně obsažena v: (a) právu účastnického státu; (b) mezinárodním právu platném pro tento stát. 1. Tato úmluva je otevřena k podpisu všem členským státům Organizace spojených národů. 2. Tato úmluva podléhá ratifikaci všemi členskými státy Organizace spojených národů. Listiny o ratifikaci se ukládají u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 3. Tato úmluva je otevřena k přístupu všem členským státům Organizace spojených národů. Přístup se uskuteční uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka. 1. Tato úmluva vstoupí v platnost třicátý den ode dne uložení dvacáté listiny o ratifikaci či přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 2. Pro každý stát, který tuto úmluvu ratifikuje nebo k ní přistoupí po uložení dvacáté listiny o ratifikaci či přístupu, vstoupí tato úmluva v platnost třicátý den ode dne uložení listiny o ratifikaci či přístupu tohoto státu. Generální tajemník Organizace spojených národů vyrozumí všechny členské státy Organizace spojených národů a všechny státy, které podepsaly tuto úmluvu nebo k ní přistoupily, o následujícím: (a) podpisech, ratifikacích a přístupech podle článku 38; (b) dni vstupu této úmluvy v platnost podle článku 39. Ustanovení této úmluvy se vztahují na všechny části federálních států bez jakýchkoli omezení či výjimek. 1. Jakýkoli spor mezi dvěma či více účastnickými státy ohledně výkladu či uplatňování této úmluvy, který nelze vyřešit jednáním nebo postupy výslovně stanovenými v této úmluvě se, na žádost jednoho z nich, předloží k rozhodčímu řízení. Pokud strany nejsou schopny se dohodnout na organizaci rozhodčího řízení do šesti měsíců od data žádosti o rozhodčí řízení, může kterákoli z těchto stran spor předložit Mezinárodnímu soudnímu dvoru prostřednictvím žádosti podané v souladu se Statutem soudního dvora. 2. Stát může při podpisu či ratifikaci této úmluvy nebo přístupu k ní prohlásit, že se necítí být vázán odstavcem 1 tohoto článku. Ostatní účastnické státy nejsou vázány odstavcem 1 tohoto článku ve vztahu k jakémukoli účastnickému státu, který učinil takové prohlášení. 3. Jakýkoli účastnický stát, který učinil prohlášení v souladu s ustanoveními odstavce 2 tohoto článku, může toto prohlášení kdykoli odvolat oznámením generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Touto úmluvou nejsou dotčena ustanovení mezinárodního humanitárního práva, včetně závazků vysokých smluvních stran čtyř Ženevských úmluv z 12. srpna 1949 a jejich dvou Dodatkových protokolů z 8. června 1977, ani možnost, kterou má jakýkoli účastnický stát, dát Mezinárodnímu výboru Červeného kříže oprávnění navštěvovat místa, kde jsou zadržovány osoby v situacích, na které se nevztahuje mezinárodní humanitární právo. 1. Jakýkoli účastnický stát této úmluvy může navrhnout změnu a předložit ji generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Generální tajemník pak navrženou změnu oznámí účastnickým státům této úmluvy se žádostí o sdělení, zda jsou pro svolání konference účastnických států za účelem posouzení návrhu a hlasování o něm. Pokud se do čtyř měsíců od data takového oznámení alespoň jedna třetina účastnických států vysloví pro takovou konferenci, generální tajemník svolá konferenci pod záštitou Organizace spojených národů. 2. Jakoukoli změnu přijatou dvoutřetinovou většinou účastnických států přítomných a hlasujících na této konferenci předloží generální tajemník Organizace spojených národů všem účastnickým státům k přijetí. 3. Změna přijatá podle odstavce 1 tohoto článku vstoupí v platnost poté, co ji přijmou dvě třetiny účastnických států této úmluvy v souladu s jejich příslušnými ústavními postupy. 4. Po svém vstupu v platnost jsou změny závazné pro ty účastnické státy, které je přijaly, a ostatní účastnické státy jsou nadále vázány ustanoveními této úmluvy a jakýmikoli předchozími změnami, které přijaly. 1. Tato úmluva, jejíž arabské, čínské, anglické, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 2. Generální tajemník Organizace spojených národů zašle ověřené kopie této úmluvy všem státům uvedeným v článku 38.

http://kraken.slv.cz/28Cdo3245/2010

28 Cdo 3245/2010 Dotčené předpisy: § 3 obč. zák., § 451 obč. zák. 28 Cdo 3245/2010-71 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobce T. Z. , zastoupeného JUDr. Janem Bacílkem, advokátem se sídlem v Kladně, T. G. Masaryka 108, proti žalovaným 1/ D. B. , a 2/ F. B. , o zaplacení částky 398.000,- Kč s příslušenstvím , vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 16 C 98/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 5. 2010, č. j. 11 Co 754/2009-53, takto: Žalobce se po žalovaných domáhal zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že dne 12. 3. 1993 spolu účastníci uzavřeli formou notářského zápisu smlouvu o budoucí smlouvě o převodu nemovitostí za sjednanou kupní cenu 437.000,- Kč, na jejímž základě se žalovaní zavázali uzavřít s žalobcem do konce března 1997 smlouvu o převodu nemovitostí, pokud žalobce uhradí sjednanou kupní cenu formou čtyř ročních splátek a provede na své náklady vnější úpravu domu. Ačkoliv žalobce smlouvu řádně plnil, odepřeli žalovaní poté, co byla zaplacena převážná část kupní ceny, přijetí poslední splátky a zmařili tak splnění stanovené podmínky. Poté žalovaní nemovitost prodali třetí osobě, o čemž se žalobce dozvěděl až při jednání soudu v řízení o uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu. Okresní soud v Chomutově rozsudkem ze dne 25. 9. 2009. č. j. 16 C 98/2009-30, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II.). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v dané věci došlo na základě ust. § 107 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák. ), k promlčení práva žalobce, neboť žaloba byla podána dne 17. 6. 2003, zatímco objektivní promlčecí doba marně uplynula dne 1. 6. 1999, subjektivní pak dne 14. 6. 2002. K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 6. 5. 2010, č. j. 11 Co 754/2009-53, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud poté, co doplnil dokazování a obsáhle rozebral problematiku promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení, uzavřel, že v souladu s názorem soudu prvního stupně se právo žalobce na vydání bezdůvodného obohacení promlčelo. Krajský soud se též vyjádřil v tom smyslu, že nebyly splněny podmínky pro aplikaci ust. § 3 obč. zák., tedy korektivu dobrých mravů, na námitku promlčení vznesenou žalovanými. Ta přichází v úvahu pouze v krajních případech, především tam, kde zánik (oslabení) nároku v důsledku vznesení námitky promlčení by v konkrétním případě znamenal s ohledem na jeho okolnosti pro oprávněného evidentně mimořádnou tvrdost s přihlédnutím k uplatněnému právu. Odvolací soud poukázal na to, že je třeba vždy vzít v úvahu důvody, pro které oprávněný (věřitel) své právo včas neuplatnil. Žalobci nic nebránilo ve včasném podání žaloby o vydání bezdůvodného obohacení a v řízení nebyly zjištěny či žalobcem tvrzeny skutečnosti, které by použití ust. § 3 obč. zák. mohly odůvodňovat. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost spatřuje v zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, zatímco jeho důvodnost blíže nespecifikuje. Po rekapitulaci průběhu řízení a vyložení problematiky promlčení, aplikace ust. § 3 obč. zák. či náležitostí předmětu právního úkonu, se v něm zabývá charakterem námitky promlčení coby hmotněprávního jednostranného adresovaného právního úkonu, který může být shledán neplatným. Dovolatel poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 15. 1. 1997, sp. zn. II ÚS 309/95, v němž bylo vyloženo, že princip, podle nějž výkon práv nesmí být v rozporu s dobrými mravy, platí i pro výkon práva vznést námitku promlčení. Dovolatel naznačuje, že v daném případě byla námitka promlčení vznesena neplatně, a coby otázku zásadního právního významu formuluje tvrzení, že žádný hmotněprávní úkon nemá právní režim odlišný od ostatních, nestanoví-li tak výslovně zákon . Dovolatel konstatuje, že nemůže platit závěr, že by se důvody absolutní neplatnosti vztahovaly na námitku promlčení jen výjimečně. Dovolatel konečně navrhnul, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jakožto soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) zjistil, že dovolání bylo podáno řádně a včas (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) osobou k tomu oprávněnou a zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce dovozuje přípustnost dovolání z ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a dovolací důvod, který by Nejvyšší soud přezkoumal v případě, že by dovolání shledal přípustným, blíže nekonkretizuje. Je třeba dovolateli přisvědčit v tom směru, že ust. § 3 obč. zák. platí bezesporu i pro výkon práva vznést námitku promlčení. Shledá-li soud na základě všech okolností, že v konkrétním případě je vznesení námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy, nepřihlédne k ní. Toho si byl vědom i odvolací soud, a proto se otázkou porušení principu dobrých mravů zabýval. Přináší-li tak dovolatel argumenty pro tento závěr, činí tak zcela bezpředmětně. V souzeném sporu však odvolací soud uzavřel, že vznesení námitky v rozporu s dobrými mravy není, a přihlédnout k ní tak musel. V daném specifickém případě totiž nebyly naplněny podmínky pro aplikaci ust. § 3 obč. zák. Odvolací soud přitom netvrdil, jak se mylně domnívá žalobce, že by se důvody absolutní neplatnosti vztahovaly na námitku promlčení jen výjimečně . Konstatuje-li soud porušení principu dobrých mravů v souvislosti se vznesením námitky promlčení, nepřihlédne k ní; v opačném případě k ní však přihlédne se všemi důsledky s tím spojenými. Jinými slovy je povinností soudu k námitce promlčení nepřihlédnout, jestliže došlo k porušení dobrých mravů, avšak v případě, kdy k takovému porušení nedošlo, ji musí brát v úvahu. Jde-li pak o dovolatelem sestavenou otázku zásadního právního významu, není z ní zřejmé, kam jí dovolatel směřuje a na co by měl Nejvyšší soud odpovědět. Jisté pak je, že odvolací soud na ní své rozhodnutí nezaložil, a nemůže tak ani založit zásadní právní význam napadeného rozhodnutí. Žalobce ve svém dovolání napadl též výrok o nákladech řízení, a Nejvyšší soud se proto zabýval tím, zda je dovolání proti takovému výroku přípustné. Rozhodnutí o nákladech řízení má vždy povahu usnesení, a to i v případě, že je začleněno do rozsudku, a stává se tak formálně jeho součástí (§ 167 odst. 1 o. s. ř.). Proto je třeba přípustnost dovolání proti němu zvažovat z hlediska úpravy přípustnosti dovolání proti usnesení. Ta je obsažena v ustanoveních § 237 až § 239 o. s. ř. Přípustnost podle § 237 o. s. ř. dána být nemůže, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2003). Přípustnost dovolání proti nákladovému výroku pak není založena ani ustanoveními § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., jelikož tento výrok nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů, a Nejvyšší soud proto dovolání proti výroku II. napadeného rozsudku odmítl podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, části věty před středníkem, a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovaným žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

http://kraken.slv.cz/26Cdo2693/2009

26 Cdo 2693/2009 Dotčené předpisy: § 37 odst. 1 obč. zák., § 711 odst. 2 písm. b) obč. zák. ve znění od 31.03.2006, § 711 odst. 5 obč. zák., § 711 odst. 3 obč. zák., § 243b odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce V. S., proti žalované J. S. , zastoupené Mgr. Tomášem Valíkem, advokátem se sídlem v Opavě, Rolnická 1636/21a, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 9 C 289/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soud v Ostravě ze dne 24. února 2009, č. j. 11 Co 14/2009-41, takto: Žalobce se domáhal, aby žalované bylo uloženo vyklidit byt v jeho domě, který po zániku práva nájmu výpovědí užívá bez právního důvodu. Okresní soud v Opavě (soud prvního stupně) rozsudkem z 30. 9. 2008, č. j. 9 C 289/2007-20, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. K odvolaní žalobce Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem z 24. 2. 2009, č. j. 11 Co 14/2009-41, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalované uložil, aby vyklidila byt č. 2 o velikosti 1 + 1 s příslušenstvím, nacházející se v přízemí vpravo domu v O. (dále předmětný byt nebo byt ) do 15 dnů po zajištění přístřeší; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Soud prvního stupně zjistil, že žalovaná užívá předmětný byt od roku 1991 na základě dohody o odevzdání a převzetí bytu označeného č. 3 a od roku 1997 podle nájemní smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobce, v níž byl byt označen č. 2. Žalobce nabyl vlastnické právo k domu, v němž se byt nachází, příklepem v dražbě v roce 2004. Dne 27. 3. 2007 žalovaná převzala poštou doručenou výpověď danou jí žalobcem z nájmu bytu. K doručení výpovědi žalobce zmocnil právníka M. Č. Výpověď považoval soud prvního stupně za neplatný právní úkon pro neurčitost a nesrozumitelnost podle § 37 odst. 1 občanského zákoníku (dále obč. zák. ). Ve výpovědi je byt označen č. 2, v dohodě z roku 1991 však mělo jít o byt č. 3 a změnu v číslování žalobce nedoložil. Výpověď je odůvodněná tím, že žalovaná podle § 711 odst. 1 písm. a) obč. zák. přes písemnou výstrahu hrubě porušuje dobré mravy v domě, porušení však nebylo blíže specifikováno a výstraha nebyla doložena. U dalšího důvodu, že podle § 711 odst. 1 písm. b) obč. zák. žalovaná hrubě porušila povinnosti vyplývající z nájmu bytu tím, že nezaplatila nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného, nebylo uvedeno, za které období dluh vznikl. Výpověď z důvodu neužívání bytu nebo jeho užívání jen občas odkazovala na § 722 písm. d) obč. zák., který však výpovědní důvod neupravuje, stejně jako jsou nesprávně uvedena ustanovení občanského zákoníku, která mají upravovat výpovědní důvody. Vzhledem k tomu, že nešlo o řádnou výpověď, nemohlo dojít ani k zániku nájmu bytu, a to i když žalovaná nepodala žalobu o určení neplatnosti této výpovědi. Odvolací soud opakoval důkaz výpovědí z nájmu bytu a dospěl k závěru, že je právním úkonem dostatečně určitým a srozumitelným. Žalovaná mohla pochopit, že je jí dávána výpověď z nájmu bytu, který byl specifikován jak číslem, tak umístěním v domě a svojí velikostí. I když ve výpovědi byla nesprávně uvedena ustanovení občanského zákoníku, je srozumitelná, pokud uvádí výpovědní důvod spočívající v hrubém porušení povinnosti vyplývající pro žalovanou z nájmu bytu tím, že nezaplatila nájemné a plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu tří měsíců. Výpověď sice neobsahuje závazek žalobce, že pro ni zajistí bytovou náhradu alespoň ve formě přístřeší, ale nedostatkem této náležitosti by se soud mohl zabývat jen v řízení o neplatnosti výpovědi, takovou žalobu však žalovaná nepodala, i když o tom byla ve výpovědi poučena. Protože jí výpověď z nájmu byla doručena 27. 3. 2007, od 1. 4. 2007 běžela tříměsíční výpovědní lhůta a 30. 6. 2007 nájem žalované k bytu zanikl. Od 1. 7. 2007 užívá byt bez právního důvodu a žalobce se po právu podle § 126 odst. 1 obč. zák. domáhá jejího vyklizení. Podle § 712 odst. 5 obč. zák. vázal odvolací soud vyklizení bytu žalovanou na zajištění přístřeší. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž uplatněné dovolací námitky podřadila pod dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále jen o. s. ř. ). Za správný považuje názor soudu prvního stupně, že výpovědˇ z nájmu bytu je z jím uvedených důvodů pro nesrozumitelnost a neurčitost neplatná a že nemohla vést k zániku jejího práva nájmu k bytu. Je stále nájemkyní bytu a má právní titul k užívání tohoto bytu v domě žalobce. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (Čl. II, bod 12. tohoto zákona) - dále opět jen o. s. ř. . Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas subjektem k tomu oprávněným účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1 a 2 o.s.ř.) a je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Vady řízení podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř., jakož i jiné vady, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolatelka neuplatnila. Existence těchto vad, k nimž je dovolací soud povinen přihlížet v případě přípustného dovolání z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o.s.ř.), se z obsahu spisu nepodává. Podle § 711 odst. 1 obč. zák. pronajímatel může vypovědět nájem pouze z důvodů uvedených v zákoně. Ve smyslu § 711 odst. 2 písm. b) obč. zák. může pronajímatel vypovědět nájem bytu bez přivolení soudu i tehdy, jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Podle § 711 odst. 3 obč. zák. písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta (§ 710 odst. 2), poučení nájemce o možnosti podat do šedesáti dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi u soudu, a pokud nájemci podle zákona přísluší bytová náhrada, závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu. Podle § 711 odst. 4 obč. zák. má-li nájemce právo na náhradní byt nebo náhradní ubytování, je povinen byt vyklidit do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování. Podle § 711 odst. 5 obč. zák. nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu. K určitosti výpovědi pronajímatele (§ 37 odst. 1 obč. zák. ) dané z důvodu podle § 711 odst. 2 písm. b) obč. zák. se Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 26 Cdo 1109/2009, tak, že je třeba, aby pronajímatel dostatečně určitě skutkově vymezil uplatněný výpovědní důvod tak, aby z ní bylo patrno, z čeho dovozuje jeho naplnění; nestačí tedy, aby např. pouze uvedl, že nájemce nezaplatil nájemné a úhrady za služby ve výši odpovídající trojnásobku těchto měsíčních plateb , nebo že dluží na uvedených platbách konkrétní částku , uvedenou ve výpovědi, ale je třeba, aby specifikoval, z čeho se tato částka sestává (nejlépe tak, že uvede, za které konkrétní měsíce a kolik nájemce nezaplatil). Nejvyšší soud uvedl již v rozsudku ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 26 Cdo 778/2008, že šedesátidenní lhůta podle § 711 odst. 5 obč. zák. je lhůtou hmotně právní (obsaženou v hmotně právním předpisu) prekluzivní. Dále dospěl k závěru, že tato lhůta začne běžet v případě, že nájemci je doručen písemný projev vůle pronajímatele směřující k ukončení nájemního vztahu k bytu výpovědí, a to i tehdy, neobsahuje-li tento projev vůle v rozporu s ustanovením § 711 odst. 3 obč. zák. např. poučení o možnosti podat do šedesáti dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu. Je tomu tak proto, že obdrží-li nájemce písemný projev vůle pronajímatele směřující k ukončení jeho nájmu bytu, je na něm, aby se o svá práva (tedy i pro něj významné právo nájmu bytu, jehož prostřednictvím uspokojuje jednu ze základních lidských potřeb potřebu bydlení) staral. Nepodá-li proto žalobu podle § 711 odst. 5 obč. zák. v tam uvedené prekluzivní lhůtě, je povinen byt po skončení nájemního poměru uplynutím výpovědní lhůty (§ 711 odst. 2 obč. zák.) vyklidit; má-li právo na náhradní byt nebo náhradní ubytování (či přístřeší jako bytovou náhradu svého druhu), je povinen byt vyklidit ve smyslu § 711 odst. 4 obč. zák. do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování (či po poskytnutí přístřeší). Z toho rovněž vyplývá, že výpovědní lhůta podle § 711 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 710 odst. 2 obč. zák. začne v této situaci běžet i v případě absolutní neplatnosti výpovědi a že k neplatnosti výpovědi z nájmu bytu nelze přihlížet až v řízení o vyklizení bytu vedeném na základě žaloby pronajímatele v případech, kdy nájemce, ač povinen (viz § 711 odst. 2 a 4 obč. zák.), byt nevyklidil. Nepodal-li proto vypovídaný nájemce ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi (§ 711 odst. 5 obč. zák.) u soudu příslušného podle místa, v jehož obvodu se byt nachází (srov. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2007, sp. zn. 42 Co 52/2007, uveřejněné pod č. 45 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek ročník 2008), skončí jeho nájemní poměr k bytu uplynutím výpovědní lhůty (§ 710 odst. 2 obč. zák.). V daném případě byl výpovědní důvod podle § 711 odst. 2 písm. b) obč. zák. ve výpovědi z nájmu bytu ze dne 13. 3. 2007 vymezen neurčitě, tedy neplatně ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. Protože však žalovaná žalobu o určení neplatnosti této výpovědi nepodala, její nájemní poměr výpovědí zanikl a v řízení o vyklizení bytu již nelze platnost výpovědi přezkoumávat. Z uvedeného vyplývá, že i přes nesprávný právní názor odvolacího soudu na určitost výpovědi z nájmu bytu ze dne 13. 3. 2007, je jeho rozhodnutí věcně správné, neboť žalovaná po zániku práva nájmu užívá předmětný byt bez právního důvodu. Nejvyšší soud podle § 243b odst. 2 o. s. ř. dovolání zamítl. Povinnost nahradit žalobci, který byl v dovolacím řízení úspěšný, náklady nebyla žalované podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. uložena, neboť mu náklady nevznikly.

https://firmy.euro.cz/subjekt-casper-consulting-a-s-63980401

CASPER CONSULTING a.s. IČO: 63980401, Praha, výpis z rejstříku (24.10.2019) | Euro.cz Firma CASPER CONSULTING a.s. IČO 63980401 CASPER CONSULTING a.s. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. CASPER CONSULTING a.s. (63980401) je Akciová společnost. Sídlí na adrese Olivova 2096/4, Praha 110 00. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 10. 10. 1995 a je stále aktivní. CASPER CONSULTING a.s. má celkem jednu provozovnu a jednu živnost. Jako zdroj dat o CASPER CONSULTING a.s. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o CASPER CONSULTING a.s. na Justice.cz Detailní informace o CASPER CONSULTING a.s. na rzp.cz Výpis dat pro CASPER CONSULTING a.s. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje CASPER CONSULTING a.s. B 9716 63980401 Na společnost CASPER CONSULTING a.s., se sídlem Praha 1, Olivova 2096/4, PSČ 110 00, identifikační číslo: 639 80 401, jako společnost nástupnickou, přešlo v důsledku fúze sloučením veškeré jmění společnosti RASSAFA, a.s., se sídlem Purkyňova 74/2, Nové Město, 110 00 Praha 1, identifikační číslo osoby: 242 44 571, jako společnosti zanikající. Rozhodným dnem fúze byl 1. leden 2018. 1.12.2018 Část jmění rozdělované společnosti CASPER CONSULTING a.s., se sídlem Olivova 2096/4, Nové Město, 110 00 Praha 1, identifikační číslo: 639 80 401, určená projektem rozdělení odštěpením vyhotoveným dne 29. června 2015, přešla v důsledku rozdělení odštěpením sloučením na nástupnickou společnost CASPER GROUP a.s., se sídlem Olivova 2096/4, Nové Město, 110 00 Praha 1, identifikační číslo: 033 00 714. Rozhodným dnem rozdělení byl 1. leden 2015. 4.9.2015 Počet členů správní rady: 1 28.7.2014 Společnost změnila právní formu z formy společnost s ručením omezeným na formu akciové společnosti. 1.1.2005 Obchodní firma CASPER CONSULTING s.r.o. se sídlem Praha 1, Olivova 2096/4, PSČ 110 00, identifikační číslo 639 80 401 se vymazává z obchodního rejstříku a oddíl C, vložka 40429 se uzavírá. Důvodem výmazu je změna právní formy společnosti ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost zapsanou v obchodním rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze oddíl B, vložka číslo 9716. 1.1.2005 - 1.1.2005 Aktuální kontaktní údaje CASPER CONSULTING a.s. Kapitál CASPER CONSULTING a.s. 1.1.2005 - 1.12.2018 14.3.2001 - 1.1.2005 10.10.1995 - 14.3.2001 Akcie CASPER CONSULTING a.s. Kmenové akcie na jméno 100 000 Kč 105 1.12.2018 Kmenové akcie na jméno 100 000 Kč 100 28.7.2014 - 1.12.2018 Kmenové akcie na majitele 100 000 Kč 100 1.1.2005 - 28.7.2014 Sídlo CASPER CONSULTING a.s. Olivova 2096/4 , Praha 110 00 5.2.2004 Panská 890/7 , Praha 110 00 6.8.2002 - 5.2.2004 Politických vězňů 1597/19 , Praha 110 00 1.12.1999 - 6.8.2002 Ke Džbánu 456/6 , Praha 161 00 17.12.1997 - 1.12.1999 Vlkova 409/11 , Praha 130 00 10.10.1995 - 17.12.1997 Předmět podnikání CASPER CONSULTING a.s. služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy 11.3.2009 - 3.12.2009 činnost organizačních a ekonomických poradců 1.12.1999 - 3.12.2009 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s vyjímkou činností uvedených v přílohách zákona č. 455/91 Sb. 10.10.1995 - 3.12.2009 poradenská činnost v oblasti obchodu 10.10.1995 - 3.12.2009 zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb 10.10.1995 - 3.12.2009 vedení firmy CASPER CONSULTING a.s. Statutární orgán CASPER CONSULTING a.s. Společnost zastupuje ve všech záležitostech statutární ředitel. 28.7.2014 Společnost jedná představenstvem. Za představenstvo je oprávněn jednat předseda představenstva nebo místopředseda představenstva samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěné nebo nadepsané firmě společnosti připojí svůj podpis předse da představenstva samostatně nebo místopředseda představenstva samostatně. 11.3.2009 - 28.7.2014 Společnost jedná představenstvem. Za představenstvo je oprávněn jednat předseda představenstva nebo místopředseda představenstva samostatně. 21.12.2006 - 11.3.2009 Společnost jedná představenstvem. Za představenstvo je oprávněn jednat předseda představenstva samostatně nebo dva členové představenstva společně. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěné nebo nadepsané firmě společnosti připojí svůj podpis předseda představenstva samostatně nebo dva členové představenstva společně. 1.1.2005 - 21.12.2006 Za společnost jedná jednatel. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěnému nebo napsanému obchodnímu jménu společnosti připojí jednatel svůj podpis. 1.12.1999 - 1.1.2005 Za společnost jednají dva jednatelé společnikosti. Každý z jednatelů jedná za společnost samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěnému nebo napsanému obchodnímu jménu společnosti připojí kterýkoliv z jednatelů svůj podpis. 17.12.1997 - 17.12.1997 Za společnost jednají dva jednatelé společnosti. Každý z jednatelů jedná za společnost samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěnému nebo napsanému obchodnímu jménu společnosti připojí kterýkoliv z jednatelů svůj podpis. 17.12.1997 - 1.12.1999 Jednatel jménem společnosti vystupuje a jedná samostatně. Podepisování za společnost se děje tak,že k obchodnímu jménu společnosti připojí jednatel svůj podpis . 10.10.1995 - 17.12.1997 Andrej Ivaškovič 12.6.2015 Věstonická 433/3 , Praha 155 21 Ing. David Štekl 10.10.1995 - 17.12.1997 Michal Čekan 17.12.1997 - 1.12.1999 Ke Džbánu 456/6 , Praha 161 00 Ing. David Štekl 17.12.1997 - 5.2.2004 Václavské náměstí 821 , 110 00 Praha 1 Česká republika Ing. David Štekl 5.2.2004 - 1.1.2005 Ing. Daniel Trunkát 1.1.2005 - 21.12.2006 Mgr. Petr Schopf 1.1.2005 - 19.4.2007 Úvoz 430/63 , Brno 602 00 Ing. David Štekl 1.1.2005 - 11.11.2011 Ing. Daniel Trunkát 21.12.2006 - 11.11.2011 Bc. Lenka Šteklová 19.4.2007 - 11.11.2011 Nerudova 205 , Řevnice 252 30 Ing. David Štekl 11.11.2011 - 11.11.2011 Ing. Daniel Trunkát 11.11.2011 - 11.11.2011 Ing. Daniel Trunkát 11.11.2011 - 17.9.2012 Ing. David Štekl 11.11.2011 - 7.8.2013 Bc. Andrej Ivaškovič 17.9.2012 - 8.10.2013 Bc. Lenka Šteklová 11.11.2011 - 28.7.2014 Ing. David Štekl 7.8.2013 - 28.7.2014 Bc. Andrej Ivaškovič 8.10.2013 - 28.7.2014 Andrej Ivaškovič 28.7.2014 - 12.6.2015 Dozorčí rada CASPER CONSULTING a.s. Helena Jíšová 1.1.2005 - 21.12.2006 Zámecká 1492 , Vlašim 258 01 Eva Klimková 1.1.2005 - 21.12.2006 Lenka Puškašová 1.1.2005 - 21.12.2006 Helena Jíšová 21.12.2006 - 29.1.2007 Lenka Puškašová 21.12.2006 - 18.9.2008 Helena Žohová 29.1.2007 - 18.9.2008 Ringhofferova 469 , Kamenice 251 68 Eva Klimková 21.12.2006 - 11.3.2009 Ing. Vladimír Červíček 18.9.2008 - 3.12.2009 Karasova 1016/18 , Praha 143 00 Lenka Jelínková 18.9.2008 - 11.11.2011 Mgr. Tereza Dlouhá 3.12.2009 - 11.11.2011 Na Rejdišti 605/2 , Znojmo 669 02 Mgr. Martin Pokorný PhD 3.12.2009 - 20.12.2011 U smaltovny 1369/23 , Praha 170 00 Bc. Andrej Ivaškovič 11.11.2011 - 20.12.2011 Mgr. Tereza Trunkát Dlouhá 11.11.2011 - 17.9.2012 Mgr. Martin Pokorný PhD 20.12.2011 - 17.9.2012 Bc. Andrej Ivaškovič 20.12.2011 - 17.9.2012 Mgr. Martin Pokorný PhD 17.9.2012 - 28.7.2014 Stanislav Pazdera 17.9.2012 - 28.7.2014 Revoluční 1105 , Řevnice 252 30 Ing. Milan Novotný 17.9.2012 - 28.7.2014 Sbírka Listin CASPER CONSULTING a.s. B 9716/SL 63 účetní závěrka [2014], výroční zpráva [2014], zpráva auditora +zpráva o vztazích za rok 2014 Městský soud v Praze 31.12.2014 14.10.2015 20.10.2015 35 B 9716/SL 61 ostatní projekt rozdělení Městský soud v Praze 29.6.2015 7.7.2015 9.7.2015 6 B 9716/SL 60 ostatní Rozhodnutí jediného akcionáře Městský soud v Praze 8.7.2014 1.9.2014 31.10.2014 1 B 9716/SL 59 účetní závěrka [2013], výroční zpráva [2013], zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2013 1.9.2014 31.10.2014 42 B 9716/SL 58 ostatní zápis z jednání SR. Městský soud v Praze 1.7.2014 11.7.2014 11.8.2014 2 B 9716/SL 57 notářský zápis, stanovy společnosti NZ 955/2014 Městský soud v Praze 1.7.2014 11.7.2014 11.8.2014 12 B 9716/SL 56 ostatní rozhod.jed.spol. Městský soud v Praze 12.8.2013 4.10.2013 16.10.2013 1 B 9716/SL 55 účetní závěrka [2012], výroční zpráva [2012], zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2012 7.8.2013 2.9.2013 38 B 9716/SL 54 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora 2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 30.1.2013 1.2.2013 34 B 9716/SL 53 ostatní zápis z VH Městský soud v Praze 29.6.2012 30.1.2013 1.2.2013 7 B 9716/SL 51 ostatní zápis z VH Městský soud v Praze 29.12.2010 24.1.2013 28.1.2013 5 B 9716/SL 50 ostatní zápis z VH Městský soud v Praze 10.10.2011 24.1.2013 25.1.2013 25 B 9716/SL 48 účetní závěrka -2010-vzz Městský soud v Praze 31.12.2010 18.12.2012 9.1.2013 2 B 9716/SL 47 účetní závěrka -2010-rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2010 18.12.2012 9.1.2013 4 B 9716/SL 46 účetní závěrka r. 2010 - VZaZ Městský soud v Praze 31.12.2010 3.12.2012 13.12.2012 2 B 9716/SL 45 účetní závěrka r. 2010 - rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2010 3.12.2012 13.12.2012 4 B 9716/SL 44 ostatní - rozhodnutí jed. akcionáře Městský soud v Praze 16.7.2012 11.9.2012 19.9.2012 3 B 9716/SL 43 podpisové vzory Městský soud v Praze 1.11.2011 11.11.2011 2 B 9716/SL 42 podpisové vzory Městský soud v Praze 26.10.2011 11.11.2011 2 B 9716/SL 41 podpisové vzory Městský soud v Praze 10.10.2011 11.11.2011 2 B 9716/SL 40 podpisové vzory Městský soud v Praze 10.10.2011 11.11.2011 2 B 9716/SL 39 notářský zápis NZ 487/2011 Městský soud v Praze 10.10.2011 11.11.2011 18 B 9716/SL 38 účetní závěrka 2009 VZaZ Městský soud v Praze 31.12.2009 11.11.2010 16.11.2010 2 B 9716/SL 37 účetní závěrka 2009 rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2009 11.11.2010 16.11.2010 4 B 9716/SL 36 účetní závěrka - výkaz zisků r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 1.9.2009 8.9.2009 2 B 9716/SL 35 účetní závěrka - rozvaha r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 1.9.2009 8.9.2009 4 B 9716/SL 34 notářský zápis -NZ36/09 Městský soud v Praze 26.1.2009 11.3.2009 10 B 9716/SL 33 účetní závěrka r.2007-VZZ Městský soud v Praze 31.12.2007 14.7.2008 15.7.2008 2 B 9716/SL 32 účetní závěrka r.2007-rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2007 14.7.2008 15.7.2008 3 B 9716/SL 31 účetní závěrka - r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 4.10.2007 8.10.2007 5 B 9716/SL 30 účetní závěrka - r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 4.10.2007 5.10.2007 5 B 9716/SL 29 ostatní -zápis z VH Městský soud v Praze 7.3.2007 11.5.2007 4 B 9716/SL 28 podpisové vzory -1x Městský soud v Praze 21.3.2007 11.5.2007 2 B 9716/SL 27 ostatní -zápis z VH Městský soud v Praze 2.10.2006 5.2.2007 3 B 9716/SL 26 ostatní -rozhodnutí VH Městský soud v Praze 2.10.2006 5.2.2007 1 B 9716/SL 25 ostatní -zápis ze zasedání DR Městský soud v Praze 2.10.2006 5.2.2007 1 B 9716/SL 24 podpisové vzory +ČP-1x Městský soud v Praze 9.11.2006 5.2.2007 2 B 9716/SL 23 účetní závěrka r.2005 Městský soud v Praze 31.12.2005 5.2.2007 5 B 9716/SL 22 účetní závěrka r.1997 Městský soud v Praze 31.12.1997 30.6.1998 16.1.2007 0 B 9716/SL 21 účetní závěrka r.04/bez rozvahy/C40429/+př. Městský soud v Praze 31.12.2004 21.12.2006 14 B 9716/SL 20 ostatní -zápis ze zased.představenstva Městský soud v Praze 16.5.2005 21.12.2006 1 B 9716/SL 19 stanovy společnosti Městský soud v Praze 16.5.2005 21.12.2006 15 B 9716/SL 18 notářský zápis -NZ218/05 Městský soud v Praze 16.5.2005 21.12.2006 8 B 9716/SL 17 účetní závěrka k 31. 7. 2004 Městský soud v Praze 31.7.2004 8.3.2005 0 B 9716/SL 16 posudek znalce č. 640/127/2004 Městský soud v Praze 26.10.2004 8.3.2005 0 B 9716/SL 15 podpisové vzory Městský soud v Praze 8.3.2005 0 B 9716/SL 14 ostatní zápis ze zas. představenstva Městský soud v Praze 2.11.2004 8.3.2005 0 B 9716/SL 13 ostatní zápis ze zasedání DR Městský soud v Praze 3.11.2004 8.3.2005 0 B 9716/SL 12 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 166/2004 Městský soud v Praze 27.10.2004 8.3.2005 0 B 9716/SL 11 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 6.1.2004 6.2.2004 0 B 9716/SL 10 notářský zápis Městský soud v Praze 17.12.2003 6.2.2004 0 B 9716/SL 9 notářský zápis Městský soud v Praze 21.8.2002 28.1.2003 0 B 9716/SL 8 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 21.8.2002 28.1.2003 0 B 9716/SL 7 notářský zápis rozhodnutí VH, OR, PM Městský soud v Praze 12.6.2002 19.8.2002 10.9.2002 0 B 9716/SL 6 zakladatelské dokumenty -S.S. Městský soud v Praze 4.12.2000 12.7.2001 0 B 9716/SL 5 notářský zápis -NZ 629/2000 Městský soud v Praze 4.12.2000 12.7.2001 0 B 9716/SL 4 notářský zápis -NZ 630/2000 Městský soud v Praze 4.12.2000 12.7.2001 0 B 9716/SL 3 notářský zápis Městský soud v Praze 26.5.1999 31.3.2000 0 B 9716/SL 2 účetní závěrka rok 1998 Městský soud v Praze 30.6.1999 23.7.1999 0 B 9716/SL 1 notářský zápis Městský soud v Praze 11.11.1997 21.1.1998 0 Olivova 2096/4, Praha 110 00 Živnosti a provozovny CASPER CONSULTING a.s. Boženy Antonínové 52/2, Brno 621 00 1000974014

http://kraken.slv.cz/1VSOL1132/2014

1 VSOL 1132/2014-A-16 KSBR 30 INS 20279/2014 1 VSOL 1132/2014-A-16 Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Dany anonymizovano , anonymizovano , bytem Jihlava, Čajkovského 597/8, PSČ 586 01, o způsobu řešení úpadku, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18.9.2014, č.j. KSBR 30 INS 20279/2014-A-11 Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18.9.2014, č.j. KSBR 30 INS 20279/2014-A-11 se ve výrocích II. a III. p o t v r z u j e. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 136 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) zjistil úpadek dlužnice Dany anonymizovano (výrok I.), podle ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) IZ zamítl návrh dlužnice na povolení oddlužení (výrok III.) a podle ustanovení § 396 ve spojení s ustanovením § 314 odst. 1, písm. a) IZ prohlásil na její majetek konkurs (výrok III.) s tím, že bude veden jako nepatrný (výrok IV.). V odůvodnění uvedl, že návrh na povolení oddlužení zamítl, neboť se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek a souhlas věřitelů s nižším plněním doložen nebyl (§ 395 odst. 1, písm. b), § 392 odst. 1, písm. c), odst. 2 IZ). V této souvislosti uvedl, že dlužnice v návrhu a seznamu majetku uvedla dluhy vůči nezajištěným věřitelům ve výši 2.528.083,42 Kč a má pouze příjem z dohody o provedení práce ve výši 2.300 Kč měsíčně, z příspěvku na bydlení ve výši 4.850 Kč a z uzavřené smlouvy o důchodu ve výši 11.000 Kč měsíčně, takže z těchto příjmů by za pět let splátkového kalendáře zaplatila nezajištěným věřitelům pouze 25 % jejich pohledávek. Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nepřipadá v úvahu, neboť dlužnice nevlastní nemovitost ani žádný hodnotnější majetek. Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém namítala, že ze svého příjmu, případně z další smlouvy o důchodu, kterou je schopna doložit, bude schopna v zákonné lhůtě splatit požadovaných 30 % závazkům nezajištěným věřitelům, neboť některé závazky nezajištěných věřitelů popírá co do výše, takže celková dlužná částka bude o dost nižší. Ze svého příjmu, případně z další smlouvy o důchodu, kterou je schopna doložit. Navrhovala, aby odvolací soud rozhodnutí soud prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se návrhem ze dne 23.7.2014, doručeným soudu 24.7.2014, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou plnění splátkového kalendáře. Návrh podala na předepsaném formuláři a v kolonce 07 uvedla, že má vůči 18 věřitelům celkem 19 závazků ve výši 2.543.828,42 Kč. V kolonce 11 uvedla, že má příjem z dohody o provedení práce ve výši 2.300 Kč měsíčně, pobírá příspěvek na živobytí ve výši 3.410 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení ve výši 4.850 Kč měsíčně a je schopna doložit darovací smlouvu na chybějící částku. V kolonce 13 uvedla, že nemá žádnou vyživovací povinnost. Jednotlivé závazky specifikovala v kolonkách 17 a 19. K návrhu připojila seznam závazků, ve kterém též uvedla, které z pohledávek svých věřitelů popírá co výše a proč. Na výzvu soudu předložila smlouvu o důchodu ze dne 9.8.2014, kterou se Vojtěch anonymizovano , anonymizovano , bytem Podvysoká 310, PSČ 023 57, zavázal platit dlužnici Daně anonymizovano po dobu jejího insolvenčního řízení důchod ve výši 11.000 Kč měsíčně. Dále dlužnice sdělila, že měsíčně pobírá příspěvek na živobytí ve výši 3.410 Kč, příspěvek na bydlení ve výši 4.850 Kč, doplatek na bydlení ve výši 1.950 Kč, příjem ze zaměstnání ve výši 2.500 Kč a příjem ze smlouvy o důchodu ve výši 11.000 Kč, takže má celkem příjmy ve výši 23.710 Kč měsíčně. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím, kterým současně vyzval věřitele, aby přihlásili své pohledávky a na den 12.12.2014 svolal přezkumné jednání a schůzi věřitelů. Z insolvenčního rejstříku (oddíl P-přihlášky) odvolací soud zjišťuje, že do současné doby bylo do insolvenčního řízení dlužnice podáno 47 přihlášek. Podle ustanovení § 207 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak, do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí; věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou (odstavec 1). Příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (odstavec 2). Z dohody o provedení práce uzavřené mezi zaměstnavatelem Lederer s.r.o., se sídlem Praha 2, Vyšehradská 1349/2, PSČ 128 00, IČ: 25460871 a dlužnicí jako zaměstnancem odvolací soud zjistil, že je uzavřena na dobu určitou od 7.7.2014 do 31.12.2014 a zaměstnanci poskytne zaměstnavatel podle této dohody odměnu ve výši 2.300 Kč měsíčně. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že dlužnice nesplňuje stanovené podmínky pro povolení oddlužení, neboť pro účely oddlužení formou splátkového kalendáře lze počítat pouze s jejím příjmem z dohody o provedení práce ve výši 2.300 Kč hrubého měsíčně, který má zajištěn jen do 31.12.2014, a ze smlouvy o důchodu ve výši 11.000 Kč měsíčně. S odkazem na shora citované ustanovení § 207 IZ nelze pro účely oddlužení plněním splátkového kalendáře počítat s poskytovaným příspěvkem na živobytí, na bydlení ani s doplatkem na bydlení, neboť se jedná o dávky, které nepodléhají výkonu rozhodnutí. Dlužnice v návrhu uvedla, že má 19 závazků ve výši celkem 2.543.828,42 Kč, ovšem do současné doby bylo do insolvenčního řízení dlužnice podáno již 47 přihlášek pohledávek, takže i když odvolací soud přihlédne k postoji, který dlužnice k pohledávkám uvedeným v návrhu a v seznamu závazků zaujala, tj. k rozsahu v jakém pohledávky popírá (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.9.2010, sp. zn. 29 NSČR 6/2008 publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 61/2011) je nepochybné, že s ohledem na počet a výši přihlášených pohledávek, kterých je oproti očekávání dlužnice téměř dvojnásobný počet, není dlužnice schopna za 5 let zaplatit nezajištěným věřitelům potřebných 30 % pohledávek. Dále odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že dlužnice nesplňuje ani podmínky pro povolení oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty, neboť v návrhu uvedla, že vlastní pouze movité věci nepatrné hodnoty, které tvoří běžné vybavení domácnosti. S ohledem na shora uvedené lze řešit úpadek dlužnice pouze konkursem, a proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil. V Olomouci dne 20. listopadu 2014

https://stridavka.cz/poradna-38-zmena-trvaleho-pobytu/

Poradna: Změna trvalého pobytu | Střídavka – rodina, rozvod, střídavá péče o děti DomůOdborné článkyPoradna: Změna trvalého pobytu Syn je trvale přihlášen na původní adrese u otce, ale já bych ho ráda přihlásila k sobě k trvalému pobytu. Co k tomu prosím potřebuji a potřebuji souhlas otce? Začněme tím, co potřebujete k přehlášení trvalého pobytu dítěte: rodný list dítěte, z něhož vyplývá, že jste jeho rodičem (a tedy zákonným zástupcem) doklad o oprávnění užívat nemovitost, kam chcete dítě přehlásit (nájemní smlouvu, u nemovitosti ve vašem vlastnictví výpis z katastru nemovitostí). Souhlas otce ke změně trvalého pobytu dítěte potřebujete. Samozřejmě, že je technicky možné, abyste změnu s uvedenými doklady provedla sama. To samé však může následně udělat i otec… § 49 zákona o rodině k tomu říká: „Nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při výkonu rodičovské zodpovědnosti, rozhodne soud.“ A soudní judikatura doplňuje: „Bydliště nezletilého dítěte, které bylo založeno dohodou jeho rodičů, lze změnit jen novou dohodou rodičů o této skutečnosti nebo rozhodnutím soudu.“ 15 komentářů “Poradna: Změna trvalého pobytu” 24. 10. 2012 at 8:58 Praxe: Matka přehlásila trvalé bydliště bez mého souhlasu i bez mého vědomí a OSPOD řekl, že je odpovědná. Matka přihlásila dítě do školky bez mého souhlasu a se mnou si všichni vytřeli zadek, dokonce prohlásila, že je rozvedená a má dítě v péči (obojí samozřejmě lež). Ano, mohu přehlašovat také – a k čemu to dítěti bude? Dobré by to bylo snad jenom proto, že by se změnil OSPOD. Druhý den ho však matka přehlásí zpátky (je to psychopatka). 24. 10. 2012 at 9:06 To, že je matka psychopatka, není omluva, aby s tebou vytírala – právo je na tvé straně, tak bych si změnu bydliště bez mého souhlasu rozhodně nenechal líbit (na rozdíl od matky se můžeš opřít o § 49 , takže seš v právu) – trvalé bydliště je dobré si pohlídat, hodí se při komunikaci se školou, pro OSPOD i soud … 24. 10. 2012 at 11:12 Lze říci, která judikatura doplňuje to s dohodou rodičů? Existuje konkrétní rozsudek? 24. 10. 2012 at 13:47 omve: není to tak jednoduché. On je sice v právu, ale pokud se opře o § 49, tak matka dá návrh na předběžné opatření, aby soud dal za pravdu jí a feministická soudkyně to udělá. 24. 10. 2012 at 15:28 Matka si může dát (stejně jako otec) žádost o předběžko kdykoliv, záleží, jak silné dodá argumenty (či otec protiargumenty) To nic nemění na tom, že je pro otce užitečné udržet si trvalé bydliště dětí u sebe doma a zbytečně neustupovat ve věcech, na které má morální právo … 24. 10. 2012 at 17:33 Judikatura a další právní pomoc k tomuto tématu je k dispozici v rámci Právních poraden Střídavky (viz banner níže). Lze se objednat i na individuální konzultaci problému e-mailem na adrese: [email protected] 24. 10. 2012 at 22:48 Trvalé bydliště mají děti u mne. A je mi to platný, jak mrtvýmu zimník. 25. 10. 2012 at 2:07 omve: V praxi vůbec nezáleží na argumentech a na nějakém právu. Pro feministické soudkyně má pravdu matka, i když evidentně lže, i když dodáte řadu svědectví, i když dodáte protiargumenty, ikdyž jsou paragrafy na vaší straně. JUDr. Žídková bude opakovat lži matky a vysmívat se otci. Je to o neexistující morálce těch žen na soudech a o to že soudci jsou ve svém rozhodování nezávislí na morálce a na zákonech. A tak je to o lidech. Když dostanete slušnou soudkyni, tak výsledek bude dobrý. Když dostanete JUDr Žídkovou, tak vám bezostyšně napíše takové blboly, že se nebudete stačit divit. 25. 10. 2012 at 9:36 Souhlas, je to i o štěstí, jestli narazíš na někoho rozumného nebo bezmozka, já měl v průběhu sporů s bejvalkou 5 různých senátů a soudkyně s mozkem slepice v nich soudila jen jednou (u prvního soudu), tak jsem asi ještě dopad celkem dobře 1. 2. 2017 at 19:04 mám otázečku,bývalý partner a otec naší společné dcerky Markétky narozené 2010,chce její trvalý pobyt u sebe,ale já s tím nesouhlasím a chci aby ho měla u mě… 19. 2. 2019 at 15:29 prispevek je starsiho data, nicmene se to porad deje, Proto aktulalizace smerem k zakonu, ktery v soucasne dobe pojednava o rodicovske odpovednosti. Zákon o rodině byl zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník ke dni 1.1.2014., §§ 875 – 879, v tomto pripade konkretne § 877. poznamka: podivejte se i na toto: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/219411000100217/video/676086 4. 5. 2019 at 9:05 Zdravím Vás, mám problém s tím, že žena odvlekla syna na opačný konec republiky, dovoluje mi jen telefonní kontakt a mezitím než jsem vyřídil rodný list syna (narozen na onom opačném konci republiky – takže řešeno poštou s příslušnou matrikou), abych podal návrh na předběžné opatření a dal ho k soudu, matka zamezuje jakémukoli styku dítěte se mnou i přes to, že to dítě vyžaduje (mám nahrávky hovoru). Návrh podán na soud v místě mého bydliště, ale následující den mi došel dopis od jejího advokáta s návrhem na nesporný rozvod, že mi nechá byt a ona si nechá syna – s čímž absolutně nesouhlasím. Nevím, jak dál postupovat, kde bude probíhat soud a vše kolem toho. Měl bych se také pokusit syna “unést”? Všude chodí s “ochrankou” své sestry a jejího manžela. Ani mi neoznámila, že dítě odhlásila ze školy, přihlásila do jiné školy, nevím zda změnila jeho trvalý pobyt, nijak na kontakt nereaguje. Žena před útěkem měla problémy s alkoholem a brala silná antidepresiva. Prosím o odpovědi, co nejdřív, děkuju. 5. 5. 2019 at 10:01 Dítě bude mít ten, kdo se ho zmocni. U matky na 98%, u otce šance aspoň 30%. Konkrétní postup zde ale psát opravdu nebudu, je to monitorované psychomatkami To není fér, ten kdo sebere dítě přece neznamená, že je lepší a vhodnější rodič, ale odpovídá to českému soudnictví a spravedlnosti v tomto státě. 6. 5. 2019 at 10:18 Fér to není, ale je to projev odhodlání se o dítě starat. Brečet na internetu, stěžovat si na OSPODu a na soudech, to není zájem o dítě.

http://docplayer.cz/612946-Rozsudek-jmenem-republiky.html

1 Číslo jednací: - 38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Pavla Horňáka v právní věci žalobkyně: Česká televize, se sídlem Praha 4 Kavčí Hory, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Praha 2, Škrétova 44/6, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne , sp. zn. 2009/123/HOL/ČTV, čj.: hol/4799/09, t a k t o : I. Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne sp. zn.: 2009/123/HOL/ČTV, čj.: hol/4799/09, s e z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 2000,- Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobce. O d ů v o d n ě n í: Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, kterým jí byla uložena pokuta ve výši 50000,-Kč za porušení 48 odst. 4 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb. (dále jen mediální zákon), neboť označením sponzora GEOSAN DEVELOPMENT Praha ( sponzor pořadu, mutace 1), které bylo reklamou, s premiérou vysílání dne v 18:47:51 hodin na programu ČT4 Sport, porušila povinnost stanovenou tímto zákonným ustanovením. Zároveň žalovaná rozhodla o lhůtě splatnosti, místě plnění a uložila žalobkyni zaplatit náklady správního řízení. Žalobkyně v podané žalobě proti tomuto rozhodnutí namítala zužující výklad mediálního zákona provedený žalovanou, neboť je přesvědčena, že nedošlo k porušení 48 odst. 4 písm. a). 2 pokračování 2 Žalobkyně předně poukázala na nesrovnalosti uvedené v odůvodnění žalovaného rozhodnutí, když v rámci rekapitulace obsahu vyjádření žalobkyně k oznámení o zahájení správního řízení uvedla, že sponzorem pořadu je nesporně specifikovaný internetový prodejce notebooků a že žalovaný konstatuje, že tudíž veškerá komunikace uvnitř sponzorského vzkazu je nutně obecnou formulací vyplývající z této skutečnosti, dále v odůvodnění žalovaná konstatovala, že na základě shromážděných podkladů dospěla k závěru, že provozovatel CET 21 spol. s r.o. výše uvedeným jednáním porušil svou povinnost podle 48 odst. 4 písm. a) mediálního zákona, čímž se dopustil správního deliktu podle 60 odst. 1 písm. 1) téhož zákona, za který lze uložit pokutu ve výši 5000,-Kč do ,-Kč. Jako CET 21 spol. s r.o. byla žalobkyně označena i na straně 6 rozhodnutí, kde je konstatováno, že žalovaný má za prokázané, že odvysíláním spotu došlo k porušení 48 odst. 4 písm. a) mediálního zákona ze strany provozovatele vysílání CET 21 spol. s r.o. Žalobkyně má za to, že rozhodnutí žalované je nepřezkoumatelné, neboť odůvodnění rozhodnutí je vzhledem ke shora uvedenému zmatečné a nesrozumitelné a je ve svém důsledku v rozporu s výrokem. K věci samé žalobkyně učinila nesporným odvysílání označení sponzora tak, jak je učinila žalovaná, neztotožnila se však se závěry žalované, že se jednalo o reklamní spot a trvala na tom, že odvysílala sponzorský vzkaz, který splňoval požadavky zákona. K tomu poukázala na závěry stran sponzorského vzkazu učiněné Nejvyšším správním soudem ( dále jen NSS) a zdůraznila, že podle NSS je třeba posuzovat sponzorský vzkaz jako celek, tedy jeho obrazovou i zvukovou stránku a tyto společně zhodnotit. Žalobkyně měla za to, že v projednávané věci nešlo o ztvárnění, kde by ústředním motivem bylo přesvědčit diváka ke koupi určitého výrobku zdůrazňováním jeho kvalit srovnáváním s podobnými výrobky či nějaký reklamní příběh, tj. dynamický charakter vysílaného sdělení. Měla za to, že pokud by žalovaná skutečně hodnotila předmětný spot objektivně ve všech souvislostech, nemohla by učinit závěr, že spojení obrazové a zvukové stránky tvoří v komplexu reklamu, která odpovídá klasickému pojetí institutu reklamy. Tvrdila, že spot není založen na nabídce produktů zdůrazňováním jeho kvalit a vlastností a zcela nepochybně postrádá jakékoli srovnání s podobnými výrobky, animace nezakládá jakoukoli dějovou osu reklamního příběhu. Roztažení opony je nutno chápat jako kreativní začátek spotu, na něž pak navazuje vlastní prezentace sponzora, která již odpovídá obvyklému a nikterak nevybočujícímu způsobu prezentace řady sponzorů. Použitý slogan je nepochybně ustáleným a zavedeným slovním spojením, se kterým je tento sponzor s podvědomím veřejnosti, tedy nejen televizních diváků, již tradičně spojován, v rámci prezentace nejsou zobrazovány ukázky bytů, jak by se dalo předpokládat v poplatnosti ke znění sloganu, ale obytné domy. Spot však nenaznačuje ani např. lokalitu výstavby nových domů, příp. cenovou dostupnost, což žalobkyně považuje z hlediska diváka ve vazbě na reklamní sdělení za podstatný a v praxi obvyklý prvek reklamy tohoto typu nabízených služeb. Žalovaná sama v rozhodnutí konstatovala, že jde o nenásilnou nabídku služeb, a proto nemohla učinit kategorický závěr, že ústředním motivem spotu je přesvědčit diváka ke koupi bytu, když sponzor se prezentuje ukázkami nových moderních domů, nikoli ukázkami jednotlivých bytů. Konečně žalobkyně poukázala na to, že spot obsahoval zřetelný a čitelný titulek, že se jedná o sponzora pořadu. Záměr, tedy že jde o prezentaci sponzora v souladu s požadavkem zákona, to jen potvrdilo. Žalobkyně žádala, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí ke vzneseným žalobním bodům vyplynulo, že žalobkyně argumentovala obdobně jako v průběhu správního řízení. Žalovaná k tomu uvedla, že vycházela z judikatury NSS, hodnotila předmětný spot jako celek, tedy jeho 3 pokračování 3 obrazovou i zvukovou část, a dospěla k závěru, že spot má podbízivý charakter a popis obsahu je příběh, který navozuje v divákovi pocit jedinečnosti služeb sponzora, v tomto případě kvalitu developerské společnosti Geosan Development. Konstatovala, že firma Geosan Development je představena divákovi přehledem produktů, věta stavíme pro Vás nové byty je nenásilnou nabídkou služeb. Ve spotu převažují reklamní prvky spot je určen k podpoře prodeje výrobků a služeb. Je pro něj příznačný jeho dynamicky charakter, resp. obsahuje reklamní příběh, kde postava dirigenta v popředí, otevírá se černá opona, za zvuků hudby se z kousků obrazů sestaví postupně čtyři obrazy s moderními obytnými domy. V závěru spotu je velký text sponzor pořadu GEOSAN Development Spot je doprovázen hlasem mimo obraz: Stavíme pro Vás nové byty Geosan Development!. Žalovaná měla za to, že předmětný spot nelze právě s ohledem na výše uvedené vyhodnotit jako označení sponzora. Sponzor zvolil pro svou prezentaci obchodní společnost, která se specializuje na služby spojené s bydlením. Pro prezentaci využívá příběh, animaci, kde postava člověka, dirigenta, jakoby čarovným proutím staví nové domy, což je charakteristickým prvkem většiny reklamních spotů. Dynamika v střídání obrazů, hudby a hlasu v označení sponzora výrazně zesílila jeho reklamní sdělení. Zároveň tak slogan stavíme pro Vás nové byty je jednoznačně sloganem reklamním, jež má podpořit prodej služeb a produktů sponzora. Vložením drobného textu sponzor pořadu nelze z reklamního spotu učinit sponzorský vzkaz, pokud obsah spotu, v tomto případě reklamní příběh, dynamika spotu a reklamní slogan, řadí spot mezi reklamy. Divákovi jsou tak prezentované nejen služby, ale také jejich vlastnosti a kvalita. V důsledku takové prezentace pak označení sponzora vybízí k využití služby, resp. podporuje její prodej. Spot ve svém komplexním vyznění představuje prezentaci služeb sponzora, nikoli oznámení o sponzorování pořadu. Jedná se o propagaci výrobků sponzora. Spojení zvukové a obrazové stránky tvoří v komplexu reklamu, která odpovídá klasickému pojetí tohoto institutu. Zpracování je tak velmi těžko odlišitelné od reklamních spotů; divák ve výše uvedeném případě pozná, že se má jednat o označení sponzora (nikoli o reklamu) pouze ze sdělení, které se objeví ve spotu v podobě nápisu. Takovou prezentaci žalované shledala jako ryze reklamní. Žalovaná uzavřela, že uvedený spot má charakter reklamy, neboť jde o přesvědčovací proces, kterým jsou hledáni uživatelé zboží prostřednictvím telekomunikačních médií televizního vysílání. Uvedený spot nebyl pouze označením sponzora, nýbrž reklamou. Je proto oprávněna udělit provozovateli pokutu za porušení pravidel vysílání reklamy, neboť spot nebyl zřetelně zvukově, obrazově či zvukově-obrazově oddělený od ostatní části programu a došlo tak k porušení mediálního zákona, a to jeho ust. 48 odst. 4 písm. a). V návaznosti na uvedené měla žalovaná za prokázané, že odvysíláním spotu došlo k porušení 48 odst. 4 písm. a) mediálního zákona ze strany provozovatele vysílání CET 21 spol. s r.o.v rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení žalovaná znovu uvedla, že na základě shromážděných podkladů dospěla k závěru, že provozovatel CET 21 spol. s r.o. výše uvedeným jednáním porušil...rovněž uvedla, že sponzorem je nesporně specifikovaný internetový prodejce notebooků. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná argumentovala shodně jako v odůvodnění svého rozhodnutí s tím, že k námitce zmatečnosti, nesrozumitelnosti a rozpornosti s výrokem uvádí, že se jedná o tzv. písařskou chybu, jež vznikla při zpracování rozhodnutí, neměla důsledky pro účastníka řízení, nemohla způsobit nesrozumitelnost rozhodnutí a rozpor v odůvodnění s výrokem, neboť z rozhodnutí je jasné a srozumitelné, kdo je účastníkem řízení, za jaký delikt byla uložena sankce a jakou správní úvahou byla žalovaná vedena. K námitce stran nezákonnosti posouzení sponzorského vzkazu jako reklamy poukázala na podrobnost svého odůvodnění správního rozhodnutí, zejména na stranu 5, žádala, aby soud žalobu zamítl. 4 pokračování 4 Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. Soud provedl důkaz zhlédnutím předmětného spotu. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalovaného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Při posouzení soud vyšel z následující právní úpravy: Podle ust. 48 odst. 4 písm. a) mediálního zákona v rozhodném znění je provozovatel vysílání povinen zajistit, aby reklamy a teleshopping byly rozeznatelné a u provozovatele rozhlasového vysílání zřetelně zvukově, u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově či zvukově-obrazově oddělené od ostatních částí programu. Za stěžejní soud považuje námitku žalobkyně, která nesouhlasila se závěrem žalované, že se v projednávané věci jednalo o reklamní spot a trvala na tom, že odvysílala sponzorský vzkaz, který splňoval požadavky zákona. Soud tuto žalobní námitku považuje za důvodnou. K tomu soud poukazuje na ustálenou judikaturu správních soudů a rozhodovací činnost NSS stran posouzení reklamy a sponzorského vzkazu. Také v projednávané věci dospěl soud k závěru, že sponzorský vzkaz, tj. spot, neobsahuje ústřední motiv, tj. přesvědčení diváka ke koupi určitého výrobku zdůrazňováním jeho kvalit, srovnáváním s podobnými výrobky či nějaký reklamní příběh, tj. dynamický charakter vysílaného sdělení. Spot není založen na nabídce produktů zdůrazňováním jeho kvalit a vlastností, který by vyplýval z reklamního příběhu a zcela u něj absentuje jakékoli srovnávání s podobnými výrobky, byť jeho animace, tj. dirigent a opona, výslovně nemá statický charakter, je však jeho zpracování takové, že nemá dějovou osu, jak je tomu u reklamního příběhu, a prezentace sponzora pořadu spočívá v postupném zobrazení čtyř obrázků domů v pozadí a slovním doprovodu stavíme pro Vás nové byty Geosan Development. Soud přisvědčuje stanovisku žalobkyně, že se nejedná o podporu prodeje bytů, jak by naznačoval slogan stavíme pro Vás nové byty Geosan Development, ani o nenásilnou nabídku těchto služeb. Samotná postava dirigenta a akce, spočívající v roztažení opony, je pouze zajímavým začátkem spotu, uvozující prezentaci sponzora a upoutávající pozornost diváka. Vlastní prezentace sponzora je pak již obvyklá a typická pro sponzory, kteří představují svou činnost právě prostřednictvím sponzorských vzkazů, spočívající ve střídání nebo skládání statických obrázků, fotografií za doprovodu sloganu a hudebního podkresu. V této souvislosti je třeba poukázat i na ustálenou rozhodovací činnost zdejšího soudu, např. ve věci sp. zn. 9Ca 430/2008, sp. zn. 10Ca 326/2008, sp. zn. 8Ca 461/2008 či 9Ca 224/2009 v případě vody Rajec, ve které bylo uzavřeno, že dynamika sponzorského vzkazu není vždy průkazem vlastnosti reklamy. Mimo pozornost soudu nemohla zůstat ani skutečnost, že sám žalovaný připustil, že jde o nenásilnou nabídku služeb a neměl tak sám postaveno najisto, že se jedná o jednoznačné porušení zákonného ust. 48 odst. 4 písm. a) mediálního zákona, jehož porušení k tomu, aby mělo za následek uložení pokuty a sankcionování provozovatele televizního vysílání, musí být vždy jednoznačné a musí naplňovat danou skutkovou podstatu správního deliktu. Soud proto tuto žalobní námitku, která byla stěžejní v projednávané věci, považuje za důvodnou a vedla jej k závěru o nutnosti zrušit žalované rozhodnutí pro nezákonnost. Pokud žalobkyně poukazovala na nesrovnatelnosti uvedené v odůvodnění rozhodnutí, spočívající v tom, že se na místo označení žalobkyně uvádí označení účastníka řízení 5 pokračování 5 společnost CET 21 spol. s.r.o., jakož i na další nesrovnalosti v citaci stanoviska žalobkyně ve správním řízení, je tato námitka důvodná v tom směru, že vede k nejasnostem a zčásti i k nesrozumitelnostem odůvodnění žalovaného rozhodnutí. Podle stanoviska soudu se však nejedná o takovou vadu řízení, která by měla vliv na zákonnost žalovaného rozhodnutí, neboť z kontextu celého rozhodnutí je zřejmé komu a za jaké jednání byla sankce uložena. Jedná se ve shodě s vyjádřením žalované k podané žalobě o písařskou chybu, kterou lze postupem podle správního řádu napravit, aniž by musela být důvodem ke zrušení žalovaného rozhodnutí. Je však třeba žalované připomenout, aby se těchto písařských chyb snažila v budoucnu vyvarovat. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a že se žalovaná dopustila nezákonnosti. Soud proto žalobou napadené rozhodnutí podle ust. 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil pro nezákonnost a věc podle ust. 78 odst. 4 vrátil žalované k dalšímu řízení. V něm na žalované bude, aby respektovala právní názor soudu ve smyslu 78 odst. 5 téhož zákona a ve věci znovu rozhodla. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. 60 odst. 1 s.ř.s.. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které jsou v tomto případě tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000,-Kč P o u č e n í : Proti tomuto rozs udku lze podat kasační stížnost za podmínek uvedených v ustanovení 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozs udku. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Praze dne Za správnost vyhotovení: Pekárková JUDr. Ivanka Havlíková,v.r. předsedkyně senátu Číslo jednací: - 46-49 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové ve č. j. 5 As 2/2005-70 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného

https://rejstriky.finance.cz/firma-tradetex-servis-s-r-o-22792660

TRADETEX servis, s.r.o. Česká Lípa IČO 22792660 kontakty (16.10.2018) | Finance.cz TRADETEX servis, s.r.o. Česká Lípa IČO: 22792660 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu TRADETEX servis, s.r.o., která sídlí v obci Česká Lípa a bylo jí přiděleno IČO 22792660. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma TRADETEX servis, s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem TRADETEX servis, s.r.o. se sídlem v obci Česká Lípa byla založena v roce 2012. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 3 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona . Základní údaje o TRADETEX servis, s.r.o. IČO: 22792660 C 31540 Aktuální kontaktní údaje TRADETEX servis, s.r.o. 82ucdzj CZ22792660 Mánesova 2055 ČESKÁ LÍPA 470 01 ČESKÁ LÍPA 1 107-2248140217/0100 2.4.2013 Kontakty na TRADETEX servis, s.r.o. IČO: 22792660 Mánesova 2055 , 470 01 Česká Lípa Česká republika Mánesova 2055, 470 01 Česká Lípa 8.12.2014 Mikanova 3005 , 470 01 Česká Lípa Česká republika Česká Lípa, Mikanova 3005, PSČ 47001 4.4.2012 - 8.12.2014 Mánesova 2055, Česká Lípa 470 01 Obory činností TRADETEX servis, s.r.o. IČO: 22792660 1005320071 Havířská 350/101 , Ústí nad Labem 400 10 1009313657 Mánesova 2055 , Česká Lípa 470 01 1009611127 Vedení firmy TRADETEX servis, s.r.o. IČO: 22792660 Ing. Karel Kratochvíl 8.12.2014 Helena Buštová 8.12.2014 121 , 471 11 Horní Libchava Česká republika č.p. 121, 471 11 Horní Libchava Ing. Věra Sallaiová 4.4.2012 - 6.9.2012 od 4.4.2012 do 17.7.2012 Karel Kratochvíl 4.4.2012 - 6.9.2012 U Stavu 28 , 736 01 Havířov - Životice Česká republika Havířov - Životice, U Stavu 28/314, PSČ 73601 Bc. Karel Kratochvíl 6.9.2012 - 8.12.2014 Helena Buštová 6.9.2012 - 8.12.2014 471 11 Horní Libchava 121 Česká republika Horní Libchava 121, PSČ 47111 Vlastníci firmy TRADETEX servis, s.r.o. IČO: 22792660 zakladni 500 000 Kč - 4.4.2012 Sbírka Listin TRADETEX servis, s.r.o. IČO: 22792660 C 31540/SL 10 účetní závěrka [2014] Krajský soud v Ústí nad Labem 30.5.2015 16.7.2015 20.7.2015 22 C 31540/SL 8 zakladatelské dokumenty úplné znění Krajský soud v Ústí nad Labem 23.6.2014 19.11.2014 10.12.2014 4 C 31540/SL 7 zakladatelské dokumenty, notářský zápis [NZ 1210/2014] Krajský soud v Ústí nad Labem 23.6.2014 19.11.2014 10.12.2014 7 C 31540/SL 6 účetní závěrka [2013] Krajský soud v Ústí nad Labem 25.3.2014 11.9.2014 19.11.2014 16 C 31540/SL 5 zpráva o vztazích 2013 Krajský soud v Ústí nad Labem 25.3.2014 11.9.2014 19.11.2014 6 C 31540/SL 2 zpráva o vztazích Krajský soud v Ústí nad Labem 28.3.2013 5.2.2014 6.2.2014 5 C 31540/SL 1 notářský zápis NZ 437/2012 Zakl.listina Krajský soud v Ústí nad Labem 21.3.2012 4.4.2012 5.4.2012 6 Hodnocení TRADETEX servis, s.r.o. Výpis dat pro firmu TRADETEX servis, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy TRADETEX servis, s.r.o., 22792660 na obchodním rejstříku výpis firmy TRADETEX servis, s.r.o., 22792660 na živnostenském rejstříku výpis firmy TRADETEX servis, s.r.o., 22792660 na Datových schránkách TRADETEX servis, s.r.o. - 22792660 - Česká Lípa , Mánesova 2055

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1964-140

140/1964 Sb. Vyhláška ministerstva školství a kultury o povinných a pracovních výtiscích Minulé znění 01.05.1991 - 13.03.2000 Vyhláška č. 140/1964 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o povinných a pracovních výtiscích Částka 61/1964 Minulé znění 01.05.1991 - 13.03.2000Předpis je již zrušen ČÁST II - Povinné výtisky (§ 3 - § 5) ČÁST III - Pracovní výtisky (§ 6) ČÁST IV - Společná a závěrečná ustanovení (§ 7 - § 8) o povinných a pracovních výtiscích Ministerstvo školství a kultury stanoví v dohodě s ministerstvy spotřebního průmyslu a zahraničního obchodu, s Ústřední správou spojů, s Ústřední správou geodézie a kartografie a s ostatními zúčastněnými ústředními úřady podle § 4 zákona č. 94/1949 Sb., o vydávání a rozšiřování knih, hudebnin a jiných neperiodických publikací, podle § 2 zákona č. 184/1950 Sb., o vydávání časopisů a o Svazu československých novinářů, a podle § 3 odst. 5 zákona č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven: (1) Tato vyhláška se vztahuje na tiskoviny (odstavec 2), které jsou vydány a) v Československé socialistické republice, b) v cizině, má-li nakladatelství (vydavatel) sídlo v Československé socialistické republice. (2) Tiskovinami podle této vyhlášky jsou: a) tiskovými stroji *) zhotovené rozmnoženiny určené k veřejnému rozšiřování (včetně zájmových a účelových vydání) aa) literárních, vědeckých a uměleckých děl, zejména knihy, hudebniny a reprodukce výtvarných a fotografických děl, bb) kartografických děl, cc) učebních osnov a dvojrozměrných učebních pomůcek, b) noviny, časopisy a jiné rozmnoženiny vydávané nejméně dvakrát ročně pod stejným názvem a ve schváleném programu a úpravě typické pro časopisy (dále jen "noviny a časopisy"), c) pohlednice, d) učební texty a skripta pro vysoké, střední (všeobecně vzdělávací a odborné) školy, odborné a učňovské školy a odborná učiliště bez ohledu na techniku jejich rozmnožení, e) jiné rozmnoženiny určené k veřejnému rozšiřování, které stanoví ministerstvo školství a kultury v dohodě s ministerstvem spotřebního průmyslu a se zúčastněnými ústředními orgány. (3) Za tiskoviny podle této vyhlášky se nepovažují a) rozmnoženiny pořízené v nákladu do 100 výtisků s výjimkou bibliofilských vydání literárních nebo uměleckých děl, b) úřední spisy a jejich součásti, včetně oběžníků směrnic a pokynů organizací vydávaných v rámci jejich působnosti, pokud nejde o periodicky vydávané sbírky předpisů, c) rozmnoženiny, jež slouží výlučně hospodářským a společenským potřebám, např. tiskopisy, blankety, rodinná oznámení, navštívenky, obtisky, etikety, nálepky apod., d) rozmnoženiny sloužící výlučně provozní potřebě organizací, e) cenné papíry a cenné známky všeho druhu, f) fonokarty, g) rozmnoženiny tištěné slepeckým tiskem, h) autorské rozmnoženiny grafických listů a hudebnin, i) zpravodajské materiály tiskových agentur, j) plastické a nástěnné mapy a mapy pro hospodářskou výstavbu, k) samostatné otisky (separáty) sborníkových a časopiseckých článků a statí, l) rozmnoženiny divadelních her pořízené výlučně k jevištnímu provozování, pokud nejsou určeny k rozšiřování též prostřednictvím knižního obchodu. (1) Při každém vydání tiskoviny s výjimkou novin a časopisů lze přetisknout nad stanovený náklad kromě autorských výtisků nejvýše 150 výtisků (tzv. přetisk) ke splnění povinnosti podle části II (výtisky povinné) a pro účely podle části III (výtisky pracovní) této vyhlášky. (2) U novin a časopisů stanoví maximální počet výtisků, které lze přetisknout jako povinné, pracovní a autorské, roční titulový plán. (3) Výtisky z přetisku jsou neprodejné a neposkytuje se za ně autorská odměna. (1) Po dvou povinných výtiscích všech tiskovin, u jednolistových rozmnoženin děl výtvarných a fotografických včetně pohlednic však jen po jednom povinném výtisku, se odevzdává a) Státní knihovně Československé socialistické republiky v Praze, b) Matici slovenské v Martině a c) Universitní knihovně v Bratislavě. (2) Československému ústředí knižní kultury v Praze se odevzdávají 1. z tiskovin vydaných organizacemi, které mají sídlo v českých krajích, a) dva povinné výtisky novin a časopisů a dvojrozměrných učebních pomůcek, b) jeden povinný výtisk tiskovin určených výlučně pro vývoz a rozmnoženin děl výtvarných a fotografických včetně pohlednic, c) pět povinných výtisků všech ostatních tiskovin; 2. z tiskovin vydaných organizacemi se sídlem na Slovensku a) jeden povinný výtisk novin a časopisů, tiskovin určených výlučně pro vývoz a rozmnoženin děl výtvarných a fotografických včetně pohlednic, b) dva povinné výtisky všech ostatních tiskovin. (3) Slovenskému ústředí knižní kultury v Bratislavě se odevzdávají 1. z tiskovin vydaných organizacemi se sídlem na Slovensku a) dva povinné výtisky novin a časopisů, b) jeden povinný výtisk tiskovin určených výlučně pro vývoz, rozmnoženin děl výtvarných a fotografických včetně pohlednic a dvojrozměrných učebních pomůcek, c) tři povinné výtisky všech ostatních tiskovin; 2. z tiskovin vydaných organizacemi, které mají sídlo v českých krajích, jeden povinný výtisk s výjimkou tiskovin určených výlučně pro vývoz. (4) Po jednom povinném výtisku všech tiskovin, s výjimkou a) jednolistových rozmnoženin výtvarných a fotografických děl včetně pohlednic, b) učebních osnov, dvojrozměrných učebních pomůcek a prozatímních učebních textů (skript) rozmnožovaných pouze pro potřebu jednotlivých škol a c) krajských a okresních novin a závodních časopisů, se dále odevzdává 1. Státní vědecké knihovně v Plzni, 2. Krajské knihovně v Českých Budějovicích, 3. Knihovně Václava Kopeckého v Liberci, 4. Státní vědecké knihovně v Hradci Králové, 5. Státní vědecké knihovně v Brně, 6. Státní vědecké knihovně v Olomouci, 7. Státní vědecké knihovně v Ostravě, 8. Krajské knihovně v Banské Bystrici, 9. Státní vědecké knihovně v Košicích, 10. Základní knihovně Československé akademie věd v Praze a 11. Ústřední knihovně Slovenské akademie věd v Bratislavě. (5) Příjemcům uvedeným v odstavci 4 bod 1 až 9 se dále odevzdává po jednom povinném výtisku krajských a okresních novin a závodních časopisů vydaných na území příslušného kraje. (6) Jeden povinný výtisk všech novin a časopisů (včetně krajských a okresních novin a závodních časopisů), jakož i všech knižních publikací a hudebnin s výjimkou literatury zemědělské, technické, zdravotnické a pedagogické, se odevzdává dále knihovně Národního muzea v Praze. (7) Jeden povinný výtisk všech knižních publikací a hudebnin se odevzdává Československému divadelnímu a literárnímu jednatelství v Praze. (8) Po jednom povinném výtisku tiskovin z příslušných oborů se odevzdává 1. Knihovně Národního shromáždění v Praze, 2. Státní technické knihovně v Praze, 3. Slovenské technické knihovně v Bratislavě, 4. Státní pedagogické knihovně v Praze, 5. Slovenské pedagogické knihovně v Bratislavě, 6. Státní knihovně ČSSR - Ústřední ekonomické knihovně v Praze, 7. Ústřední ekonomické knihovně v Bratislavě, 8. Státní lékařské knihovně v Praze, 9. Ústřední lékařské knihovně v Bratislavě, 10. Ústřední zemědělské a lesnické knihovně v Praze, 11. Ústřední zemědělské knihovně v Nitře a 12. Knihovně ministerstva školství a kultury v Praze; specializaci tiskovin stanoví podle tematických skupin vědecké a odborné literatury Československé ústředí knižní kultury. Dále se odevzdává uvedeným knihovnám po jednom povinném výtisku odborných novin a časopisů z oboru jejich specializace, pokud si je tyto knihovny vyžádají (§ 5 odst. 2). (9) Povinné výtisky podle odstavců 4 a 8 kromě novin a časopisů se neodevzdávají od tiskovin určených výlučně pro vývoz s výjimkou Státní vědecké knihovny v Brně (odstavec 4 bod 5), jíž se zasílá po jednom výtisku i od těchto tiskovin. (10) Jeden povinný výtisk novin a časopisů se odevzdává a) u okresních novin a závodních časopisů příslušné okresní prokuratuře,*) b) u krajských novin příslušné krajské prokuratuře,*) a tři výtisky ostatních novin a časopisů Generální prokuratuře ČSSR v Praze. (11) Jeden povinný výtisk okresních novin a závodních časopisů se odevzdává příslušné okresní knihovně. (12) Jeden povinný výtisk novin a časopisů vydávaných na území hlavního města Prahy včetně krajských a okresních novin a závodních časopisů se odevzdává Archívu hlavního města Prahy; jeden povinný výtisk novin a časopisů vydávaných na území okresu Bratislava-město se odevzdává Regionální knihovně města Bratislavy. (13) Jeden povinný výtisk všech závodních časopisů se odevzdává Všeodborovému archívu ÚRO v Praze. (1) Povinné výtisky se odevzdávají od každého čísla a vydání novin a časopisů a od každého vydání ostatních tiskovin. Je-li vydání literárních děl v oboru krásné literatury uskutečňováno postupně z nezměněných tiskových forem (dotisk), odevzdávají se od takového vydání povinné výtisky v rozsahu stanoveném v § 3 jen jednou; je-li však v tiráži dotisku uveden jeho samostatný náklad, odevzdává se ještě od každého dotisku po dvou povinných výtiscích jen Státní knihovně ČSSR, Matici slovenské v Martině a Universitní knihovně v Bratislavě. (2) Je-li tiskovina vydávána současně v několika jazykových verzích, odevzdává se příjemcům uvedeným v § 3 odst. 1 až 3 stanovený počet povinných výtisků od prvé verze, od dalších pak již jen po jednom výtisku, s výjimkou produkce nakladatelství v působnosti ministerstva zahraničního obchodu, z níž se odevzdává po jednom výtisku od všech dalších verzí jen Státní knihovně československé socialistické republiky v Praze; ostatním příjemcům se odevzdávají povinné výtisky vždy jen jedné jazykové verze, a to jazykově nejpřístupnější. (3) Československé ústředí knižní kultury stanoví, kterým dalším příjemcům se odevzdávají povinné výtisky tiskovin; pokud jde o díla kartografická, učiní tak v dohodě s Ústřední správou geodézie a kartografie. Další příjemce povinných výtisků tiskovin z produkce nakladatelství v působnosti ministerstva zahraničního obchodu stanoví však toto ministerstvo. (1) Povinné výtisky všech tiskovin, pokud jsou rozmnoženy v Československé socialistické republice, zasílá Státní knihovně ČSSR v Praze, Matici slovenské v Martině a Universitní knihovně v Bratislavě [§ 3 odst. 1 písm. a) až c)], s výjimkou cizojazyčných tiskovin, novin a časopisů, tiskárna, a to současně s odesláním prvých výtisků. Ministerstvo spotřebního průmyslu určí v dohodě s ministerstvem školství a kultury, kterým dalším příjemcům bude povinné výtisky zasílat tiskárna. (2) Povinné výtisky novin a časopisů zasílá oprávněným příjemcům při započetí rozšiřování Poštovní novinová služba, příslušná podle místa vydání, pokud Poštovní novinová služba tyto noviny a časopisy rozšiřuje; příjemcům uvedeným v § 3 odst. 8 zasílá povinné výtisky novin a časopisů Poštovní novinová služba jen v případě, uplatní-li u ní včas svůj požadavek. (3) Ostatní povinné výtisky všech tiskovin, včetně produkce nakladatelství v působnosti ministerstva zahraničního obchodu, tiskovin vytištěných v zahraničí, a novin a časopisů, které podle odstavce 2 nebude zasílat Poštovní novinová služba, zasílá příjemcům nakladatelství (vydavatel), a to nejpozději současně se započetím rozšiřování tiskoviny. (4) Povinné výtisky tiskovin musí být bezvadné. Obsahuje-li náklad zčásti výtisky vázané, musí být zaslány výtisky vázané. (5) Povinné výtisky se zasílají oprávněným příjemcům bezplatně a vyplaceně na náklad a z bilanční kvóty papíru nakladatelství (vydavatele). (6) Není-li oprávněnému příjemci zaslán povinný výtisk nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy bylo započato s veřejným rozšiřováním tiskoviny, může si jej příjemce opatřit na náklad organizace, která je povinna výtisk dodat; nedodané výtisky novin a časopisů je však nutno reklamovat, a to ihned po obdržení následujícího čísla. (7) Knihovny, kterým se podle této vyhlášky přiznává právo povinného výtisku, jsou povinny jej užívat k účelům konzervačním (archívním), studijním nebo bibliografickým v souladu se svým posláním. Pracovní výtisky (1) Výtisky tiskovin, které z celkového přetisku podle § 2 nebudou použity jako výtisky povinné, je nakladatelství (vydavatel) oprávněno použít jako výtisků pracovních, a to a) k recenzování, k literární kritice, pro členy edičních rad a k hodnocení, b) k propagaci a pro domácí i zahraniční výstavy, c) k výměně s ostatními československými i zahraničními organizacemi, d) pro zajištění exportních potřeb a pro zahraniční agentáž, e) pro vedoucí pracovníky nakladatelství (vydavatele) a pro pracovníky, kteří se přímo podílejí na vzniku tiskoviny nebo tiskoviny nezbytně potřebují pro výkon své pracovní funkce, f) pro nadřízený orgán nakladatelství (vydavatele), pokud jím není Československé (Slovenské) ústředí knižní kultury, g) k archívním a dokladovým účelům. (2) O přidělení pracovních výtisků k účelům uvedeným v odstavci 1 rozhoduje vedoucí nakladatelství (vydavatele). (1) Tiskárny jsou povinny zasílat do pátého dne každého měsíce výkazy tiskovin, vytištěných v uplynulém měsíci, s výjimkou novin a časopisů, Státní knihovně ČSSR v Praze, Matici slovenské v Martině, Universitní knihovně v Bratislavě a Československému ústředí knižní kultury. Nakladatelství jsou povinna týmž příjemcům a v téže lhůtě zasílat seznamy tiskovin, s výjimkou novin a časopisů, které vydala v uplynulém měsíci. (2) Nakladatelství (vydavatel) je povinno vést operativní evidenci o povinných a pracovních výtiscích, ze které musí být patrno, komu a kdy byly výtisky odevzdány, a pečovat o řádné plnění povinností podle této vyhlášky. (3) Ředitel Československého ústředí knižní kultury je oprávněn snížit rozsah přetisků tiskovin podle § 2 nebo v jednotlivých případech povolit jeho zvýšení. (1) Nárok na zasílání povinných výtisků příjemcům, kterým nebyl zasílán podle vyhlášky č. 45/1963 Sb., o povinných a pracovních výtiscích, a podle směrnic vydaných k jejímu provedení, lze uplatnit u novin a časopisů až od prvního čísla nového ročníku po nabytí účinnosti této vyhlášky. (2) Ustanovení § 16 vyhlášky Ústřední správy geodézie a kartografie č. 156/1957 Ú.l., o ohlašování geodetických a kartografických prací, předkládání elaborátů těchto prací, vydávání a rozmnožování kartografických děl, zůstává nedotčeno. (3) V dohodě s příslušnými ústředními úřady a orgány povoluje v odůvodněných případech výjimky z ustanovení této vyhlášky ministerstvo školství a kultury, které rovněž může vydávat pokyny k jejímu provádění. (4) Zrušuje se vyhláška č. 45/1963 Sb., o povinných a pracovních výtiscích, a směrnice vydané k jejímu provedení. (5) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964. Zrušuje se vyhláška ministerstva školství a kultury č. 140/1964 Sb., o povinných a pracovních výtiscích, v částech týkajících se neperiodických publikací. Císař v.r. *) Ustanovení § 9 vyhl. č. 192/1958 Ú.l. *) Na území hlavního města Prahy Městské prokuratuře v Praze.

http://docplayer.cz/11004344-Vnitrni-predpis-janackovy-akademie-muzickych-umeni-v-brne-ze-dne-21-ledna-2009-volebni-a-jednaci-rad-akademickeho-senatu-cast-prvni-akademicky-senat.html

VNITŘNÍ PŘEDPIS JANÁČKOVY AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ ze dne 21. ledna 2009 volební a jednací řád akademického senátu. ČÁST PRVNÍ Akademický senát - PDF Download "VNITŘNÍ PŘEDPIS JANÁČKOVY AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ ze dne 21. ledna 2009 volební a jednací řád akademického senátu. ČÁST PRVNÍ Akademický senát" 1 VNITŘNÍ PŘEDPIS JANÁČKOVY AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ ze dne 21. ledna 2009 volební a jednací řád akademického senátu Akademický senát se usnesl na tomto vnitřním předpisu: ČÁST PRVNÍ Akademický senát Čl. 1 Postavení akademického senátu Akademický senát JAMU (dále jen senát ) je samosprávným zastupitelským akademickým orgánem JAMU, jehož postavení, složení a pravomoc upravují zejména ustanovení 8 a 9 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon ) a čl. 17 Statutu JAMU. (1) Senát: Čl. 2 Pravomoc senátu a) rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy, na základě souhlasného vyjádření orgánů nebo osob stanovených statutem jako vedoucí zaměstnanci vysoké školy rozhoduje také o zřízení nebo zrušení společných pracovišť součástí vysoké školy, b) na návrh rektora nebo na základě postoupení předpisu akademickým senátem fakulty schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy ( 17 zákona) a jejich součástí, c) schvaluje rozpočet vysoké školy předložený rektorem a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy, d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy předloženou rektorem, e) schvaluje hodnocení činnosti vysoké školy předložené rektorem, f) schvaluje návrh rektora na jmenování a odvolání členů umělecké rady a disciplinární komise veřejné vysoké školy, g) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech, které se neuskutečňují na fakultách, h) usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce, i) schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti veřejné vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci po projednání v umělecké radě, j) na návrh rektora zruší vnitřní předpis, rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu součásti veřejné vysoké školy anebo pozastaví jeho účinnost, pokud je tento vnitřní předpis, rozhodnutí nebo úkon v rozporu se zvláštními předpisy nebo vnitřními předpisy veřejné vysoké školy, k) dává řediteli vysokoškolského ústavu souhlas s jmenováním členů umělecké rady vysokoškolského ústavu ( 34 odst. 5 zákona). 2 - 2 - (2) Senát se vyjadřuje: a) k návrhům těch studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách, b) k záměru rektora jmenovat nebo odvolat prorektory, c) k právním úkonům, které vyžadují souhlas správní rady veřejné vysoké školy podle 15 odst. 1 písm. a) až d) zákona, d) k podnětům a stanoviskům správní rady veřejné vysoké školy podle 15 odst. 3 zákona, e) k dalším věcem z vlastní iniciativy. Čl. 3 Složení a orgány senátu (1) Senát má dvanáct členů, z nichž volí předsedu z řad akademických pracovníků, místopředsedu a tajemníka. Akademická obec každé fakulty je zastoupena dvěma studenty a čtyřmi akademickými pracovníky. (2) Senát volí a odvolává předsedu, který jedná za senát navenek, svolává a řídí jeho zasedání, místopředsedu, který předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti či zaneprázdněnosti, a tajemníka, který ve spolupráci s rektorátem zabezpečuje činnost senátu po administrativní stránce; nejprve je volen předseda, poté místopředseda. (3) Člen senátu je zvolen předsedou, místopředsedou nebo tajemníkem, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů senátu. Nedojde-li k volbě v prvním kole, koná se druhé kolo, do kterého postupují dva kandidáti, kteří se v prvním kole v konečném pořadí umístili na prvních dvou místech. Ve druhém kole je zvolen ten kandidát, který se v konečném pořadí umístil na prvním místě. Při stejném počtu hlasů rozhoduje o konečném pořadí los. (4) Funkční období člena jako předsedy, místopředsedy nebo tajemníka senátu končí současně se zánikem jejich členství v senátu, odstoupením z funkce nebo zvolením jiného člena na jejich místo. (5) Členství v senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektorů, kvestora, děkanů, proděkanů a tajemníků fakult. Čl. 4 Funkční období členů senátu (1) Funkční období člena senátu je tříleté a počíná dnem prvního zasedání AS po jeho zvolení. (2) Členství v senátu zaniká: a) uplynutím funkčního období, b) neúčastí na jednání senátu, jestliže se člen senátu 1. bez omluvy nezúčastní dvou po sobě následujících jednání senátu nebo 2. nezúčastní žádného jednání senátu během šesti měsíců po sobě jdoucích a senát přijme rozhodnutí, že jeho členství zaniklo, c) jestliže senát po dobu šesti měsíců nekoná podle 9 zákona, přestože má, d) odstoupením, e) jmenováním do funkce neslučitelné s členstvím v senátu, f) smrtí, g) zánikem členství v akademické obci příslušné fakulty, s výjimkou 3 členství studenta, který ukončil studium v bakalářském studijním programu a byl přijat do studia v magisterském studijním programu bezprostředně navazujícím na bakalářský studijní program na téže fakultě (dále jen navazující studijní program ), které nezaniká, jestliže takový student nejpozději ke dni ukončení bakalářského studia doručí předsedovi senátu souhlas se setrváním ve funkci člena a zapíše se do studia navazujícího studijního programu; neučiní-li tak, jeho členství zanikne dnem ukončení studia nebo uplynutím lhůty pro zápis do studia, 2. členství akademického pracovníka, kterému skončil pracovní poměr, které nezaniká, jestliže na něj bezprostředně navazuje další pracovní poměr. (3) Zanikne-li členovi členství v senátu před uplynutím jeho funkčního období, nastupuje na uvolněné místo náhradník z řad příslušných členů akademické obce podle konečného pořadí. Takto lze obměnit nejvýše 6 členů senátu během tří let po prvním zasedání senátu po volbách. (4) Nenastoupí-li na uvolněné místo náhradník, konají se doplňovací volby z řad příslušných členů akademické obce; při doplňovacích volbách se postupuje podle části druhé tohoto vnitřního předpisu přiměřeně. (5) Funkční období náhradníka nebo člena zvoleného v doplňovacích volbách uplyne dnem, kterým by uplynulo funkční období člena, jehož členství v senátu zaniklo. ČÁST DRUHÁ Volební řád akademického senátu Čl. 5 Vyhlášení voleb (1) Volby do senátu vyhlašuje jeho předseda: a) nejpozději 30 dnů před uplynutím tří let ode dne, kdy se senát poprvé sešel po konání posledních voleb, nebo b) do 15 dnů v případě uvedeném v čl. 4 odst. 4. (2) Rektor vyhlásí volby: a) do 30 dnů po skončení funkčního období všech členů senátu pro nečinnost senátu, b) do 15 dnů od marného uplynutí lhůty dle odstavce 1, nebo c) do 15 dnů od zrušení voleb podle čl. 6 odst. 4. Čl. 6 Volební komise (1) Průběh voleb řídí šestičlenná volební komise (dále jen komise ), přičemž alespoň dva ze členů komise musí být studenti zapsaní do studia na některé fakultě JAMU. (2) Členy komise jmenuje současně s vyhlášením voleb senát. Předsedou komise je předseda senátu. (3) Vyhlašuje-li volby rektor, jmenuje zároveň s vyhlášením voleb členy komise a jejího předsedu. (4) Zjistí-li komise v průběhu voleb porušení volebního řádu, které je způsobilé ovlivnit výsledek voleb nebo závažným způsobem ohrozit důvěru akademické obce v něj, volby zruší. 4 - 4 - Čl. 7 Návrh kandidátů (1) Komise vyvěsí na úředních deskách fakult seznam členů akademické obce platný ke dni jeho vyvěšení, který na její výzvu připraví personální a studijní oddělení rektorátu; v seznamu se neuvedou osoby vykonávající funkci neslučitelnou s funkcí člena senátu (čl. 3 odst. 5). Komise umístí v blízkosti úředních desek fakult zapečetěné schránky pro podávání návrhů na kandidáty (dále jen schránky ). (2) Návrhy na členy senátu podávají členové akademické obce z osob uvedených na vyvěšeném seznamu členů akademické obce. Návrh se podává písemně vhozením do schránky a musí v něm být čitelně uvedeno jméno a příjmení navrhovaného. Lhůta pro podání návrhů činí nejméně 7 dnů od vyvěšení seznamu členů akademické obce. (3) Komise vyzve navržené členy akademické obce, aby vyjádřili souhlas se svou kandidaturou, v případě souběhu návrhů ve více skupinách dle odstavce 4 uvedli skupinu, ve které budou kandidovat a stali se kandidáty; neučiní-li tak do tří dnů ode dne, kdy k tomu byli vyzváni, platí, že se svou kandidaturou nesouhlasí. (4) Komise sestaví z kandidátů v abecedním pořadí následující hlasovací lístky: a) č. 1 z řad studentů divadelní fakulty, b) č. 2 z řad studentů hudební fakulty, c) č. 3 z řad akademických pracovníků divadelní fakulty, d) č. 4 z řad akademických pracovníků hudební fakulty, které vyvěsí na úřední desky fakult nejméně 3 dny před vyhlášením dne konání voleb. Čl. 8 Průběh volby (1) Volby se konají během jednoho pracovního dne v době stanovené volební komisí v prostorách JAMU; vždy však nejméně po dobu 6 hodin. (2) Právo volit do senátu má každá osoba, která je členem akademické obce JAMU ke dni konání voleb (dále jen volič ). (3) Volby jsou přímé a tajné. Před odevzdáním hlasovacích lístků potvrdí volič svou účast vlastnoručním podpisem v seznamu oprávněných voličů. Každý volič hlasuje o samotě a osobně; zastoupení není přípustné. Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek, je oprávněn vzít si na pomoc s úpravou hlasovacího lístku jiného voliče, nikoliv však kandidáta. Za pořádek ve volební místnosti odpovídá předseda komise. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné; osoby, které nejsou členy akademické obce, nebudou do volební místnosti vpuštěny. (4) Volič může volit nejvýše 2 kandidáty na každém z hlasovacích lístků č. 1 a č. 2 a nejvýše 4 kandidáty na každém hlasovacích lístků č. 3 a č. 4. Svou vůli projeví volič tak, že zakroužkuje jména vybraných kandidátů. Hlasovací lístky upravené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné. 5 - 5 - Čl. 9 Výsledky voleb (1) Po skončení hlasování komise sečte hlasy odevzdané pro jednotlivé kandidáty. Kandidát je zvolen, umístil-li se v konečném pořadí a) na prvních dvou místech mezi kandidáty uvedenými na hlasovacím lístku č. 1 nebo č. 2, nebo b) na prvních čtyřech místech mezi kandidáty uvedenými na hlasovacím lístku č. 3 nebo č. 4; je-li to třeba, rozhodne mezi kandidáty, kteří získali stejný počet hlasů, o konečném pořadí los. (2) Komise vyhlásí výsledky voleb neprodleně po jejich zjištění vyvěšením na úřední desky fakult a rektorátu. Předseda komise svolá do 14 dnů od vyhlášení výsledků voleb první zasedání nového senátu, které řídí až do zvolení nového předsedy senátu. Čl. 10 Zápis o volbách (1) O volbách sepíše předseda komise zápis, který její členové podepíší. Zápis musí obsahovat nejméně: a) den vyhlášení voleb, den vyvěšení seznamů členů akademické obce, poslední den lhůty pro podávání návrhů a den konání voleb, b) seznam kandidátů a seznam navržených osob, které se nestaly kandidáty, s uvedením důvodu, proč se navržená osoba nestala kandidátem, c) počet hlasů, který získali jednotliví kandidáti a konečné pořadí zvolených kandidátů. (2) Nesouhlasí-li některý člen komise s obsahem zápisu, uvedou se jeho výhrady na konec zápisu. Přílohou zápisu jsou hlasovací lístky. ČÁST TŘETÍ Jednací řád akademického senátu Čl. 11 (1) Senát jedná na zasedání. Zasedání senátu je vždy veřejně přístupné. (2) Každý člen senátu, rektor nebo kvestor může navrhnout zařazení bodu do programu jednání senátu. Jsou-li k jeho projednání třeba písemné podklady, dodá je navrhovatel s dostatečným předstihem členům senátu. (3) Senát je oprávněn vyžádat si ke svému jednání vyjádření členů akademické obce a v případě potřeby nestranné odborné posudky; náklady na odborné posudky hradí ta z fakult, jejíž zástupce jejich vypracování navrhl. Čl. 12 Svolání zasedání senátu (1) Zasedání senátu svolává předseda podle potřeby, zpravidla jedenkrát v každém kalendářním čtvrtletí. Požádá-li o to písemně alespoň třetina členů senátu, třetina členů 6 - 6 - akademické obce, kvestor nebo rektor, svolá předseda mimořádné zasedání senátu do 2 týdnů ode dne, kdy mu žádost byla doručena. (2) Není-li zasedání senátu svoláno, ač svoláno mělo být, může jej svolat kterýkoliv ze členů senátu, kvestor nebo rektor; ve vyrozumění o svolání zasedání uvede důvod tohoto postupu. (3) O termínu a programu zasedání senátu vyrozumí jeho svolavatel členy senátu, rektora a kvestora nejméně týden přede dnem jednání prostřednictvím elektronické pošty na adresy, které jim byly přiděleny JAMU, a zajistí vyvěšení vyrozumění o zasedání s uvedením jeho programu na úředních deskách fakult a rektorátu. V odůvodněných případech mohou být podklady rozdány až při zahájení zasedání. Čl. 13 Zasedání senátu (1) Zasedání senátu řídí předseda nebo ten, kdo jej dle čl. 12 odst. 2 svolal. (2) Členové senátu jsou povinni účastnit se zasedání senátu osobně, nebrání-li jim v účasti závažné důvody. Jejich zastoupení je vyloučeno. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor a kvestor má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Vyžaduje-li to projednávaná věc, může předseda pozvat na zasedání i další osoby. (3) Předsedající přečte na závěr zasedání podstatné body zápisu (čl. 15). Čl. 14 Přijímání rozhodnutí (1) Senát je schopný přijímat rozhodnutí, je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina všech členů senátu. K přijetí rozhodnutí senátu je třeba souhlasu většiny přítomných členů. Rozhodnutí vyhlašuje předsedající. (2) Návrh na odvolání rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů senátu. Postup přijímání návrhu na jmenování rektora stanoví senát svým rozhodnutím nejpozději 3 měsíce před skončením řádného funkčního období rektora nebo do 14 dnů po zániku funkce rektora; neučiní-li tak nebo nedojde-li k přijetí návrhu na jmenování rektora postupem stanoveným rozhodnutím senátu, postupuje se dle části čtvrté. (3) O návrzích se jedná a hlasuje v pořadí, v jakém byly předloženy, nerozhodne-li senát jinak. O pozměňovacím návrhu se hlasuje před návrhem pozměňovaným. Vylučuje-li přijatý návrh další návrh, o tomto dalším návrhu se již nehlasuje. (4) Členové hlasují zásadně veřejně (aklamací), nevyžádá-li si tajné hlasování alespoň jedna třetina všech členů senátu. O návrzích podle odstavce 2 se hlasuje vždy tajně. Čl. 15 Zápis ze zasedání (1) O každém zasedání senátu je pořízen zápis, který podepisuje zapisovatel z řad členů senátu (zpravidla tajemník) a předsedající; do zápisu se vždy uvede účast členů, výsledek hlasování, znění přijatých rozhodnutí senátu a odlišná stanoviska jednotlivých členů, pokud o to požádají. 7 - 7 - (2) Nejpozději do deseti dnů od konání zasedání rozešle předseda zápis o zasedání členům senátu, rektorovi a kvestorovi a zajistí jeho vyvěšení na úředních deskách fakult a rektorátu. ČÁST ČTVRTÁ Návrh na jmenování rektora Čl. 16 Kandidáti (1) Předseda senátu vyzve členy akademické obce JAMU k podání návrhů na osoby kandidátů na funkci rektora z řad akademických pracovníků JAMU; výzvu vyvěsí na úřední desky fakult. (2) V návrhu musí být uvedeno čitelné jméno a příjmení navrhovaného. Návrh se podává písemně jeho vhozením do k tomu určených zapečetěných uren umístěných v blízkosti úředních desek fakult. Lhůta pro podání návrhů činí nejméně 7 dnů od vyvěšení výzvy podle odstavce 1. Po uplynutí lhůty pro podání návrhů otevře předseda a dva členové senátu urny s návrhy, zjistí navržené osoby a sepíší jejich seznam, do nějž mají členové akademické obce právo nahlédnout u předsedy senátu. (3) Senát vyzve navržené osoby, aby vyjádřily souhlas se svou kandidaturou a staly se kandidáty; neučiní-li tak do tří dnů ode dne, kdy k tomu byly vyzvány, platí, že se svou kandidaturou nesouhlasí. Po uplynutí lhůty k vyjádření souhlasu všem navrženým osobám vyvěsí předseda senátu na úřední desky fakult a rektorátu seznam kandidátů v abecedním pořadí. (4) Kandidáty vyzve předseda senátu k předložení koncepce jejich případného funkčního období v písemné a elektronické formě; nepředloží-li kandidát svou koncepci řádně a ve stanovené lhůtě, platí, že od své kandidatury odstoupil, a bude vyškrtnut ze seznamu kandidátů. Čl. 17 Usnesení o návrhu na jmenování rektora (1) Senát určí termín svého zasedání, na kterém budou mít kandidáti možnost osobně představit svou koncepci funkčního období a na kterém se poté bude senát usnášet o návrhu na jmenování rektora. (2) O návrhu na jmenování rektora se senát usnáší tajným hlasováním prostřednictvím hlasovacích lístků, na nichž jsou v abecedním pořadí uvedeny osoby ze seznamu kandidátů. Každý člen senátu hlasuje osobně; zastoupení není přípustné. (3) Členové hlasují zakroužkováním jednoho vybraného kandidáta na hlasovacím lístku; jinak upravený hlasovací lístek je neplatný. Člen, který nemůže sám upravit hlasovací lístek, je oprávněn vzít si na pomoc s úpravou hlasovacího lístku jinou osobu, nikoliv však člena senátu nebo kandidáta. (4) Návrh na jmenování rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů senátu. Není-li návrh na jmenování rektora přijat v prvním kole, koná se druhé kolo, do kterého postupují dva kandidáti, kteří se v prvním kole v konečném pořadí umístili na prvních dvou místech; je-li to třeba, rozhodne mezi kandidáty, kteří získali stejný počet hlasů, o jejich konečném pořadí hlasování členů senátu. Je-li i po tomto hlasování konečné 8 - 8 - pořadí nerozhodné, rozhodne o konečném pořadí los. Není-li návrh na jmenování rektora přijat ani ve druhém kole, ukončí předseda senátu zasedání a bez zbytečného odkladu postupuje dle čl. 16 a následujících. Čl. 18 Zápis a podání návrhu (1) Předseda senátu sepíše o podstatných skutečnostech postupu podle čl. 16 a 17 zápis, který podepíší všichni přítomní členové senátu. Předseda zajistí vyvěšení zápisu na úřední desky fakult a rektorátu (2) Předseda senátu podá přijatý návrh na jmenování rektora prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy prezidentovi republiky, který rektora dle ustanovení 10 odst. 2 zákona o vysokých školách jmenuje. ČÁST PÁTÁ Závěrečná ustanovení Čl. 19 Zrušovací ustanovení Zrušuje se Volební a jednací řád Akademického senátu Janáčkovy akademie múzických umění v Brně ze dne , který byl registrován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 9. května 2006 pod čj / Čl. 20 Platnost a účinnost Tento vnitřní předpis nabývá platnosti dnem jeho registrace a účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po jeho registraci. prof. PhDr. Václav Cejpek, v.r. rektor PhDr. Květoslava Horáčková, Ph.D., v.r. předsedkyně senátu

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/katarsky-princ-chce-odskodne-za-nezakonnou-vazbu-v-cesku/r~211c8ffc6eda11e682470025900fea04/

Katarský princ požaduje odškodné 250 000 korun za nezákonnou vazbu v Česku - Aktuálně.cz Katarský princ požaduje odškodné 250 000 korun za nezákonnou vazbu v Česku 30. 8. 2016 19:41 Katarský princ Hámid bin Abdal Sání odsouzený v Česku za sex s nezletilými žádá po státu odškodné za nezákonnou vazbu. Loni v říjnu byl v nepřítomnosti odsouzen k 11 měsícům vězení za to, že si v roce 2004 do bytu nechal vodit žákyně základní školy, s nimiž měl poté sex. V dubnu 2005 ho tehdejší ministr spravedlnosti předal ke stíhání do Kataru, kvůli obstrukcím vyšetřujícího soudu byl však propuštěn až v srpnu téhož roku. Právě za toto období nyní žádá odškodné. Katarský princ u soudu. | Foto: ČTK Praha - Člen katarské vládnoucí rodiny Hámid bin Abdal Sání, stíhaný v minulosti za placený sex s nezletilými, žaluje Českou republiku o ušlý zisk a nemajetkovou újmu. Celkem chce téměř 250 000 korun. Sání byl loni v říjnu odsouzen v nepřítomnosti k 11 měsícům a osmi dnům vězení, odškodné chce za vazbu v roce 2005. Od propuštění z vazby je v Kataru. Napsal to server iDNES.cz. "Nejvyšší soud ČR konstatoval závažné porušení zákona v neprospěch obviněného," zdůvodňuje požadavek Sáního jeho právní zástupkyně Anna Větrovská v žalobě, kterou má nyní na stole soudkyně Blanka Vernerová z Obvodního soudu pro Prahu 2. Za újmu považuje Sání dobu čtyři a půl měsíce, kdy byl nezákonně ve vazbě. Za nemajetkovou újmu chce 225 000 korun a dalších 22 500 korun má být náhrada ušlého výdělku. Sáního zadržela policie v září 2004. Následujících 11 měsíců strávil ve vazbě. Podle obžaloby Sání požádal čtyři mladé ženy, aby mu do jeho pražského bytu vodily dívky ze základní školy ve věku kolem 16 let. Souložil tak nejméně s jednou nezletilou, dvěma mladistvými a třemi zletilými dívkami, které většinou pocházely z rozvrácených rodin. Skutečný věk děvčat znal. Za sex jim platil 2000 korun. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec ale 6. dubna 2005 rozhodl, že Sání má být předán k trestnímu stíhání do jeho domovského státu. Propustit Sáního z vazby ale odmítl Obvodní soud pro Prahu 2, který případ v Česku řešil, i nadřízený soud. Ministr Němec se proto obrátil na Nejvyšší soud, který 22. srpna 2005 určil, že trestní stíhání Sáního má být v Česku přerušeno, a pustil ho z vazby. Právě za období mezi pokynem ministra a rozhodnutím Nejvyššího soudu chce Sání odškodné. Obvodní soud původně Sánímu v roce 2005 uložil 2,5 roku odnětí svobody, to však následně zrušil pražský městský soud. Mezitím ČR po rozhodnutí ministra Němce vydala Sáního do Kataru, který muže už po dvou dnech propustil z cely a později stíhání zastavil s tím, že byl už dostatečně potrestán českou vazbou. Trest 11 měsíců a 8 dní ničeho. Šalamounský rozsudek nad katarským princem Sání byl dříve obviněn ze zaplacených sexuálních styků s celkem 15 dívkami. Soudy však musely po Klausově amnestii zastavit trestní stíhání pro šest z těchto skutků. U dalšího nemohl výpověď dívky použít z procesních důvodů. V ostatních bodech obžaloby muže uznal vinným, ačkoliv soudkyně připustila, že děvčata vypadala starší, než byla, měla se sexem zkušenosti a přišla si "na poměrně slušné peníze" v řádu desetitisíců korun. Nakonec byl Sání loni v říjnu Obvodním soudem pro Prahu 2 odsouzen v nepřítomnosti k 11 měsícům a osmi dnům vězení za pohlavní zneužívání, kuplířství, ohrožování mravní výchovy mládeže a svádění k pohlavnímu styku. Trest pokrýval dobu, kterou Sání strávil v české vazbě před vydáním do Kataru. Soudkyně potrestala Sáního také vyhoštěním z Česka na neurčito. Případ katarského prince Sáního je definitivně uzavřen. Soud zrušil i mezinárodní zatykač Katarský princ dostal za placený sex se školačkami téměř rok vězení Soud s katarským princem kvůli zneužívání školaček pokračuje, žalobce navrhl tři roky vězení Soud s katarským princem se přesouvá, nepřišla doručenka Katarský princ do Česka nepřiletěl, soud nemohl začít domácí Aktuálně.cz Katar sexuální obtěžování odškodnění Pavel Němec vazba amnestie zneužívání vyhoštění katarský princ

http://slideplayer.cz/slide/2903069/

Pravdy o „zlém kapitalismu“ - ppt stáhnout Pravdy o „zlém kapitalismu“ Prezentace na téma: "Pravdy o „zlém kapitalismu“"— Transkript prezentace: 1 Pravdy o „zlém kapitalismu“ Došlo k rozmělnění vztahu majetek-svoboda-odpovědnost Současný kapitalismus je do značné míry záležitostí kapitálových trhů a megakorporací, v nichž je však odpovědné vykonávání vlastnického práva eliminováno, protože je rozvolněn původně přímý vztah konkrétní osoby, majetku a odpovědnosti. Korporace a banky řídí manažerské vrstvy, nikoli vlastníci, dnes většinou akcionáři. Došlo k erozi morálního vědomí potíž ve stálém důrazu na růst prosperity, spotřebu a aktivní podněcování poptávky, což bývá obvykle považováno za základní motor ekonomiky, ovšem současně přináší odcizení a erozi soudržnosti společnosti. 2 Polomýty o „zlém kapitalismu“ kapitalismus je špatný a je třeba vymyslet jiný ekonomický model (neexistuje jiný model souladný s lidskou svobodou a demokracií) kapitalismus vytváří velké rozdíly mezi bohatými a chudými (Japonsko a My – nejmenší rozdíly, největší Brazílie-Rusko-Čína) 3 Polomýty o „zlém kapitalismu“ za nedávnou finanční a hospodářskou krizi mohou hamižní kapitalisté a spekulanti (Stát uměle zvyšuje spotřebu, podporuje zadlužování, centrální banka manipuluje s úrokovými sazbami) Utrácení, spotřeba, půjčování (Keynes) x spoření, výroba (klasická škola) – viz spor o DPH a daně z příjmu přirozeným vývojem kapitalismu je spění k monopolům, nadnárodním korporacím a vykořisťování chudých zemí (klíčový zdroj, privilegium vládní moci, přirozený monopol) 4 Centesimus annus (1991) V posledních letech jsme byli svědky značného rozšíření těchto intervencí, což vedlo do určité míry k novému typu státu, k "sociálnímu státu". Tento vývoj probíhal v některých státech s cílem vhodně překonat četné nedostatky a uspokojit nejrůznější potřeby odstraněním forem bídy a vykořisťování, nedůstojných člověka. Vyskytlo se však nemálo různých výstřelků a případů zneužívání, které zvláště v poslední době vyvolaly ostrou kritiku sociálního státu, který byl označován za "zaopatřovací stát". Funkční poruchy a nedostatky v sociálním státě vycházejí z nesprávného pochopení úkolů státu. I v této oblasti musí platit princip subsidiarity. Nadřazená společnost nesmí zasahovat do vnitřního života podřízené společnosti tím, že by ji oloupila o její pravomoci. Má ji nanejvýš podporovat a pomáhat jí k tomu, aby sladila své jednání s jednáním ostatních společenských sil s ohledem na obecné blaho. Sociální stát, který přímo zasahuje a olupuje společnost o její odpovědnost, způsobuje ztrátu lidské energie a přebujelost státních aparátů, které ovládá více byrokratická logika než snaha sloužit občanům; ruku v ruce s tím jde nesmírné zvyšování výdajů. 5 Proměna role státu Dříve: bezpečnost, zajištění práva, minimální státy, obava z moci státu (stát jako Leviathan) Dnes: zajištění blahobytu, nikoli solidarita se skutečně chudými, ale všestranný blahobyt co nejširších vrstev obyvatelstva (stát jako Bůh) 6 Esping-Andersenova typologie (The Three Worlds of Welfare Capitalism 1990) 7 Otazníky a problémy SS - ekonomické (zadlužení budoucnosti, brzda rozvoje, omezení ekonomické svobody, vysoké daně) - politické (Democratic overload, krize demokracie) - demografické (riziko generačního střetu, málo dětí, imigrace) - morální (ztráta odpovědnosti a iniciativy, mentalita nároku, revoluce rostoucího očekávání, rozpad funkcí tradičních institucí, rodin, eroze přirozené solidarity) 8 Welfare state v ČR Český sociální stát má lepší výsledky než jiné postkomunistické sociální státy (s výjimkou Slovinska) - míra chudoby je nižší (průměrný podíl občanů s příjmy pod 60% průměru činí 8% a je nejnižší v EU) - podíl veřejných výdajů na zdravotní a sociální péči osciluje kolem 20% HDP (Největší podíl sociálních výdajů cca 32 % HDP – Švédsko, průměr EU 27,5 %, z toho cca polovina jsou vždy penze) 9 Caritas in veritate (2009) 67. … „Řídit světovou ekonomiku, obnovit ekonomiky zasažené krizí, a tak zabránit zhoršení současné krize, které by vedlo k ještě větším nerovnostem; vhodným způsobem zabezpečit celkové odzbrojení, dostatek jídla a mír; zajistit ochranu životního prostředí a regulovat migrační pohyby – to všechno si naléhavě žádá existenci opravdové světové politické autority, která byla navržena už mým předchůdcem, blahoslaveným Janem XXIII. Tato autorita by se musela řídit právem, důsledně se držet zásad subsidiarity a solidarity, být zaměřena na uskutečňování obecného dobra a zasazovat se o uskutečňování opravdového integrálního rozvoje, inspirovaného hodnotami lásky v pravdě. Tato autorita by také musela být uznávána všemi a mít v rukou účinnou moc, aby každému zaručila bezpečnost, dodržování spravedlnosti a respektování práv. Pochopitelně, že musí mít pravomoci, aby si u jednotlivých stran zjednala respekt k vlastním rozhodnutím…“ 10 Global Governance větší ovladatelnost globální ekonomiky a globálních politických procesů, zvýšení demokratické participace v rozhodovacích procesech na mezinárodní a globální úrovni zvýšená „manažerská“ efektivita mezinárodních institucí Má jít o instituci, mocenské centrum, nebo mezinárodní režim? (vláda principů, lidská práva…) nezbytnost čelit globalizaci (chaos, nestabilita) globální demokracie globální sociální spravedlnost reformovaná OSN X zneužitelnost, paternalismus, utopie zachování autonomie států moc neformálních a tajných vlivových uskupení? Světovláda, New World Order – příchod Antikrista? 11 Rizika Global Governance člen Pontifi cal Academy of Social Sciences Michel Schooyans ve své knize The Gospel: Confronting World Disorder (1997) říká, že mnohé stávající struktury směřující ke globální vládě a globálnímu managementu rozvoje, zdraví a lidských práv, jsou ve své podstatě totožné s šiřiteli tzv. kultury smrti. Ratzinger v předmluvě: „Na jedné straně zde byly marxistické systémy, které slibovaly dosažení vytouženého lidského království politicko-ideologickou cestou. Na straně druhé se objevují snahy o budování budoucnosti za pomoci více či méně liberálních tradici. Pod názvem Nový světový Řád (New World Order) tyto snahy získávají stále zřetelnější obrysy…“ „A tak jsme na sklonku nového obrazu nového světa přišli k bodu, v němž nejen křesťan, ale zejména on, má za povinnost protestovat“. Vladimír Palko ve své knize Levy prichádzajů. Prečo Európa a Amerika smerujů k novej tyranii (2012) vnímá současný politický a společenský vývoj jako uskutečňování globální antropologické revoluce, která nechápe člověka v intencích křesťanských hodnot. 12 Evangelii Gaudium, 2013 (papež František) 213. Mezi těmito slabými, o něž se církev chce s láskou starat, jsou také nenarozené děti, které jsou nejbezbrannější a nejnevinnější a kterým je dnes upírána lidská důstojnost, aby se nimi mohlo dělat, co je libo, zbavovat je života a prosazovat takové zákony, aby tomu nikdo nemohl zabránit. Často je za účelem zábavného zesměšňování obrany, kterou církev poskytuje nenarozeným, vykreslován její postoj jako něco ideologického, obskurního a konzervativního. Tato obrana rodícího se života se však vnitřně pojí s obranou jakéhokoli lidského práva. Předpokládá přesvědčení, že lidská bytost je vždy posvátná a nedotknutelná v jakékoli situaci a v každé fázi svého vývoje. Je to cíl sám o sobě a nikdy prostředek řešení jiných těžkostí. Pokud toto přesvědčení odpadne, nezůstanou pevné a trvalé základy pro obranu lidských práv, která by tak byla vždycky podrobena nahodilým a střídajícím se konvencím mocných. 214. Právě proto, že jde o otázku, jež má co do činění s vnitřní koherencí našeho poselství o hodnotě člověka, nelze očekávat, že církev k ní změní stanovisko. Chci být naprosto čestný. Toto není argument podléhající domnělým reformám či „modernizacím“. Není pokrokové nárokovat si řešení problémů eliminací lidského života. 14 Válka, mír úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve 15 Definice války Sociologická definice - vyhrocený a násilný projev sociálního konfliktu. Politicko-filozofická definice (Clausewitz) - válka je pokračování politiky jinými prostředky Kvantitativní definice - překročení určitého množství obětí za časové období, na stupnici: malý ozbrojený konflikt střední ozbrojený konflikt válka (nejméně 1000 obětí v každém roce konfliktu) 16 Typologie příčin wars of gain wars of fear wars of doctrine Hypotéza „demokratického míru“ (Doyle 1994) Mikroteorie - Křesťanská teorie - Biologická teorie Makroteorie - Strukturální teorie - Geopolitická teorie - Malthusiánská teorie - Rasová teorie - Marxisticko-leninská teorie 17 Počty obětí 1. Světová válka (10/6) 2. Světová válka (25/35) 6. a Hirošima (160 tis.) a Nagasaki (80 tis.) Irák tis. (USA 4 500) 18 Sv. Augustin Augustinovo učení o míru jako tranquilitas ordinis, De Civitate Dei [kniha 19, kap ] Augustin proti odpůrcům hájil tezi, že křesťanství není v nutném rozporu s válkou "Kdyby křesťanská kázeň haněla války, prosícím v Evangeliu by byla dána spíše ta rada spásy; aby zahodili zbraně a úplně se vzdálili od vojska. Avšak bylo jim řečeno: Nikoho netýrejte a buďte spokojeni svým žoldem. Když jim tedy přikázal, aby byli spokojeni vlastním žoldem, nezakázal jim vojančiti“. 19 Sv. Tomáš Akvinský - Conditio triplex jus ad bellum x jus in bello auctoritas supremae civilis potestatis causa justa recta intentio (Summa Theologiae II-II q. 40 a. 1 co) Nejvyšší civilní autorita Spravedlivá příčina Správný záměr 20 Katechismus katolické církve (1992) „Přísně se musí zvážit striktní podmínky, které ospravedlňují oprávněnou obranu vojenskou mocí. Takové rozhodnutí je pro svou závažnost podrobeno přísným podmínkám mravní oprávněnosti. Je třeba: — aby škoda způsobená národu nebo společenství národů útočníkem byla trvalá, těžká a jistá; — aby se všechny jiné prostředky, jak tomu zabránit, ukázaly neproveditelné nebo neúčinné; — aby byly odůvodněné vyhlídky na úspěch; — aby použití zbraní nevyvolalo mnohem těžší zla a zmatky než zlo, které je třeba odstranit. Při hodnocení této podmínky je třeba pečlivě zvážit sílu moderních ničivých prostředků. Toto jsou tradiční prvky vypočítávané v nauce o tzv. „spravedlivé válce“. Hodnocení takových podmínek mravní oprávněnosti přísluší prozíravému úsudku těch, kteří mají odpovědnost za obecné blaho. “ [KKC 2039]. 21 Gaudium et spes (1965) „Ti, kteří slouží vlasti ve vojsku, ať se považují za služebníky bezpečnosti a svobody národů. Když tento úkol správně plní, opravdu přispívají k upevnění míru“ [č. 79]. „Je tedy zřejmé, že se musíme snažit všemi silami připravovat dobu, kdy bude možné mezinárodní dohodou jakoukoli válku naprosto zakázat. To ovšem vyžaduje, aby se ustavila celosvětová, všemi uznávaná veřejná autorita s účinnou mocí k zajištění bezpečnosti, spravedlnosti a úcty k právům pro všechny“ [čl. 82]. 22 Dějiny SUC Pacem in terris (1963) 112. Proto spravedlnost, moudrost a smysl pro lidskou důstojnost naléhavě žádají, aby horečné závody ve zbrojení byly zastaveny; aby množství výzbroje, jíž různé státy disponují, bylo současně na obou stranách sníženo; aby byly zakázány atomové zbraně; a aby konečně všichni dospěli k dohodě o náležitém odzbrojení se vzájemnou a účinnou kontrolou. "Všemi silami je třeba zabránit" – napomínal náš předchůdce blahé paměti Pius XII. –, "aby světová válka, která by s sebou nesla tolik hospodářské a sociální zkázy, tolik ohavností a mravního poblouznění, nedolehla na lidskou rodinu potřetí“. 23 Sollicitudo Rei Socialis (1987) Dějiny SUC Sollicitudo Rei Socialis (1987) „Soupeření mezi dvěma bloky, které se vynořilo s koncem druhé světové války, ovládlo ovzduší celých příštích čtyřiceti let. Buď mělo ráz studené války (bellum frigidum), nebo válek uměle vyvolaných: zneužívalo se místních konfliktů anebo byli lidé udržováni v nejistotě a neklidu hrozbou otevřené a totální války“ [čl. 20]. 24 Jaderný klub 1961 – 4000x násobek ničivé síly bomby na Hirošimu – 58 mil. tun TNT 25 Centesimus annus (1991) 52. „Já sám jsem u příležitosti nedávné dramatické války v Perském zálivu opakoval výzvu: "Nikdy více válku!!!" Ne, nikdy více válku, která ničí životy nevinných, učí zabíjet a ničí i životy těch, kteří zabíjejí, nikdy více válku, která zanechává trvalou stopu hněvu a nenávisti a ztěžuje spravedlivé řešení problémů, které ji vyvolaly! Jako v jednotlivých státech konečně nadešel čas, kdy na místo osobní msty a odplaty nastoupila vláda zákona, je nyní naléhavě nutné, aby se podobný pokrok uskutečnil i v mezinárodním společenství národů. Nesmíme nikdy zapomínat, že válka má vždy reálné a závažné příčiny: utrpěné bezpráví, maření oprávněných snah, bídu a vykořisťování zoufalých mas lidí, kteří nevidí reálnou možnost zlepšení své situace pokojnou cestou“. 26 Postmoderní válka „Postmoderní válka nečiní rozdílů mezi vojenskou a civilní sférou, válka není oddělena od života občanské společnosti, jako tomu bývalo ve „zlatém věku“ válek moderních. Naopak, ozbrojený konflikt, který v průběhu XX. století postupně a stále hlouběji zasahuje do života celé společnosti, je v postmoderní válečné realitě běžnou součástí každodenního života. Zbraň se pro část civilních obyvatel stává nezbytným předmětem denní potřeby. Je to válka bez lineárních front, válka rozptýlená v prostoru jak geografickém, tak společenském. Je to válka krutá a záludná, a je tudíž obtížné rozlišit v ní síly dobra a zla, protože se zpravidla vymyká kritériím doktríny spravedlivé války“. Jiří ŠEDIVÝ Válka: rámec pro analýzu náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování 27 „Postmoderní válka“ Pokud se zaměříme na technologické hledisko, lze o postmoderní válce hovořit již od 70. let 20. století: - technologické změny (informační technologie, vědomosti – civilní technologie, sítě, satelity, GPS apod.) - úpadek masových armád, přesun k malým vzdělaným profesionálním skupinám - synonymem postmoderní válka je „kyberválka“, je zde snaha omezit lidské ztráty na obou stranách (boj ze vzduchu) a maximalizovat materiální ztráty protivníka.. Další snahy – nesmrtící zbraně (Non-Lethal Weapons) infrazvukové, mikrovlnné, optické, ale i biologické a chemické… 28 Metoda Pravidelná válka - Válka je formálně vyhlášena subjektem mezinárodního práva (státem) je vedena a ukončena v souladu s právními konvencemi. Boje se účastní pravidelná armáda, tedy hierarchicky strukturovaná a disciplinovaná skupina vycvičených a jednotně označených (uniformovaných) odborníků, kteří dodržují normy válečného práva ohledně zacházení se zajatci a civilním obyvatelstvem. Válčící strany používají přiměřené prostředky (neužívají zakázané druhy zbraní). Nepravidelná válka - uchyluje se k ní slabší protivník v asymetrické situaci - tedy v boji se silnější stranou. Metody nepravidelné války užívají především národně-osvobozenecká hnutí, revoluční skupiny, mohou však být i doplněním tradičních konvenčních postupů. Nepravidelné válka je zřejmě nejobtížněji zachytitelná a typizovatelná forma válečnictví. Jejím prototypem byla španělská guerrilla (ve španělštině doslova „malá válka“), Název guerrilla se obecně vžil pro označování nejrůznějších druhů nepravidelného vedení války. 29 Terorismus - kriminální (za účelem osobních materiálních výhod) - patologický (za účelem osobního uspokojení) - politický (za účelem kolektivních nemateriálních výhod) Politický terorismus dále: státní terorismus, vigilantismus (substátní skupiny mezi sebou), povstalecký terorismus (vůči státu) Dle metod: - konvenční - moderní mezinárodní terorismus (využívá sebevražedných útoků, což přináší spoustu nových výhod – odpadá problém únikových cest, odpadá riziko odhalení, chycení, výslechů, zvyšuje se přesnost a účinnost útoku a dále i psychologický účinek aktu) (Jiří Šedivý: Nové paradigma terorismu. In Mezinárodní politika 1/2003, s. 4-7.) 30 Charakter terorismu - přesun konfliktu z oblasti mezistátní do oblasti vnitrostátní - vedle pravidelných armád jsou aktéry boje různé nestátní a paramilitární subjekty nečiní rozdílů mezi vojenskou a civilní sférou válka bez lineárních front, rozptýlená v prostoru jak geografickém, tak společenském 31 Náboženský fundamentalismus Boží pomsta „La Revanche de Dieu“ (1991) Boží pomsta - křesťané, Židé a muslimové znovu dobývají svět „Je to profanace (profanation) a rouhání (blasphemy) prohlásit se za teroristu ve jménu Božím “ [Jan Pavel II., dne v projevu během pastorální návštěvy v Kazachstánu]. 32 Írán Islámská revoluce v roce 1979 Mahmúd Ahmadínedžád - prezident islámské Íránské republiky Roku 931 zmizel beze stopy dvanáctý a poslední imám Mohamed al Mahdí (dvanáctý přímý potomek Alího Ibn Abí Táliba, bratrance a zetě proroka Mohameda) od té doby očekávají Šiíté návrat Mahdího. Až se dvanáctý imám zjeví, bude napraveno všechno zlo tohoto světa a nastolena boží spravedlnost. Celé lidstvo uzná učení šiítského islámu a podrobí se mu (mesiášsko-apokalyptická vize světové vlády Mahdího) Válka národů, nesnesitelný útlak, příchod Mahdího lze urychlit nebo oddálit 33 Křesťanský sionismus Křesťanští sionisté věří v mimořádnou dějinnou úlohu Židů, soudí, že jejich návrat na Sion a založení Izraele je znamením doby předcházející příchod Mesiáše Příchodu Mesiáše musí předcházet zničení obou mešit na Chrámové hoře, aby byla připravena cesta pro příchod Pána a pro nový chrám. Ten bude vystavěn v době přechodného míru, po které bude následovat příchod Antikrista a boj „Gógových vojsk z říše Magóg“. „...islám je falešné náboženství, a jakožto modla, padne. Alláh není Bohem Bible. Není Bohem Abrahama, Izáka a Jákoba. Alláh je krvežíznivý, pomstychtivý, pouštní bůh, za kterým se skrývá zlý duch.“ (EKMAN, U., Židé - lid budoucnosti, Brno: Postilla, 1996, s ) 34 Sollicitudo Rei Socialis, 1987 čl. 24 „Nemůžeme zavírat oči ani před bolestnou ranou dnešního světa: před terorismem, zaměřeným na zabíjení a ničení lidí a statků bez rozdílu, na vytváření ovzduší strachu a nejistoty, často též zadržováním rukojmích. Teroristické činy nelze nikdy schvalovat, ani tehdy, když se tato nelidská praxe odůvodňuje nějakou ideologií nebo nezbytností nastolit novou společnost. Tím méně, jestliže tato rozhodnutí a tyto činy nabývají – jak se to dnes děje – někdy rozměrů skutečného masakru, jestliže jde o únosy nevinných osob, nezapletených do konfliktů, a sledují-li se propagandistické cíle. Anebo, což je ještě horší, když jsou to akce samoúčelné, když se zabíjí, jen aby se zabíjelo. Vůči takové hrůze a vůči tak nesmírnému utrpení stále platí slova, která jsem pronesl před několika lety a která chci zde ještě jednou opakovat: "Křesťanské učení zakazuje ... druhé nenávidět a bezbranné zabíjet, stejně jako užívat teroristických metod. " 35 Poselství k oslavě Světového dne míru Poselství k oslavě Světového dne míru pro rok 2002 „Letošní Světový den míru slavíme na pozadí dramatických událostí loňského 11. září. Toho dne byl spáchán nesmírně závažný zločin: tisíce nevinných lidí různého etnického původu byly během několika minut strašlivým způsobem zmasakrovány “ [čl. 1]. „V posledních letech, zvláště po skončení studené války, se terorismus přeměnil ve vysoce rozvinutou síť založenou na politické, technické a ekonomické spolupráci přesahující hranice států a pronikající do celého světa. Jedná se o opravdové organizace, často vybavené obrovskými finančními zdroji, které vypracovávají rozsáhlé strategie a zasahují nevinné lidi, kteří nemají nic společného se situací, jež teroristy popuzuje “ [čl. 4] Poselství k oslavě Světového dne míru pro rok 2006 „Pohroma terorismu mimoto vyžaduje hlubší úvahu o etických hranicích týkajících se použití dnešních nástrojů pro ochranu národní bezpečnosti. Stále častěji totiž dochází k bojům, které nejsou vyhlášeny, a to především tehdy, pokud je rozpoutávají teroristické skupiny odhodlané dosáhnout svého cíle jakýmikoli prostředky. Při otřesných událostech posledních let musí státy pochopit potřebu stanovení jasnějších pravidel schopných účinně čelit dramatické změně, které jsme svědky “ [čl. 14]. 36 Michael Novak x Patrick Buchanan Asymetrická válka Rozdíl mezi preventivní a preemtivní válkou se stírá Irák 2003 je pokračování 1. války v zálivu NOVAK, M. Asymmetrical Warfare” & Just War. National Review [online]. February 10, 2003 <http://www.nationalreview.com/novak/novak asp>. Neamerické zájmy Angažovanost USA škodí Správná nebyla ani intervence USA v Evropě v 1. a 2. sv. válce BUCHANAN, P. J. Whose War? A neoconservative clique seeks to ensnare our country in a series of wars that are not in America’s interest. The American Conservative <http://www.amconmag.com/03_24_03/cover.html>. 37 „Humanitární intervence“ Pro hrubé, systematické a rozsáhlé porušování lidských práv (např. genocida) Somálsko (1993) x Rwanda (1994) Jugoslávie (1999) Lybie (2011) Sýrie (?) Jaká je legitimita RB OSN? Kde končí humanitární pomoc a začíná vměšování do vnitřních záležitostí státu? Jak lze odlišit humanitární potřeby od politických a ekonomických zájmů? Vztahuje se humanitární intervence jen na slabé státy nebo na všechny země bez rozdílu? 38 Na otázku, co říká Bůh na to, že jsou na světě války, odpověděl: "Odvažuji si myslet, ze je krajně nespokojen". [ hlavní kaplan české armády Jan Kozler, 2008 ] „Myslím, že na válku jsem nebyl připravený“. [ George W. Bush, odcházející prezident USA rekapituluje vojenskou akci v Iráku, prosinec 2008 ] Stáhnout ppt "Pravdy o „zlém kapitalismu“" Válka, mír úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ.

http://kraken.slv.cz/3Azs237/2006

3Azs237/2006 è. j. 3 Azs 237/2006-58 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Marie Souèkové a soudcù JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Jaroslava Vla¹ína, JUDr. Vojtìcha ©imíèka a JUDr. Karla ©imky v právní vìci ¾alobce: Ch. D., zastoupeného JUDr. Evou Poláèkovou, advokátkou se sídlem v Brnì, Starobrnìnská 13, proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad ©tolou 3, vedené u Krajského soudu v Brnì pod sp. zn. 56 Az 97/2006, o pøezkoumání rozhodnutí ¾alovaného ze dne 17. 3. 2006, è.j. OAM-971/LE-PA03-ZA07-2005, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Brnì ze dne 29. 6. 2006, è. j. 56 Az 97/2006-23, III. Odmìna advokátky JUDr. Evy Poláèkové s e u r è u j e èástkou 4800 Kè. Tato èástka jí bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do ¹edesáti dnù od právní moci tohoto rozhodnutí. ®alobce (dále té¾ stì¾ovatel ) brojí vèasnì podanou kasaèní stí¾ností proti v záhlaví uvedenému usnesení Krajského soudu v Brnì (dále té¾ Krajský soud ), jím¾ byla odmítnuta jeho ¾aloba smìøující proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 17. 3. 2006, è.j. OAM-971/LE-PA03-ZA07-2005. Rozhodnutím ¾alovaného správního orgánu nebyl stì¾ovateli k jeho ¾ádosti udìlen azyl podle ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb., o Policii Èeské republiky, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o azylu ). Souèasnì ¾alovaný rozhodl, ¾e se na stì¾ovatele nevztahuje pøeká¾ka vycestování ve smyslu ustanovení § 91 tého¾ zákona. Zákonný pojem pøesah vlastních zájmù stì¾ovatele , který je podmínkou pøijatelnosti kasaèní stí¾nosti, pøedstavuje typický neurèitý právní pojem. Do soudního øádu správního byl zaveden novelou è. 350/2005 Sb. s úèinností ode dne 13. 10. 2005. Jeho výklad, který demonstrativním výètem stanovil typická kriteria nepøijatelnosti, byl proveden napø. usnesením Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 26. 4. 2006 è. j. 1 Azs 13/2006-39, publikovaným pod è. 933/2006 Sb. NSS. V zájmu stì¾ovatele v øízení o kasaèní stí¾nosti ve vìcech azylu je tedy nejenom splnit podmínky pøípustnosti kasaèní stí¾nosti a svoji stí¾nost opøít o nìkterý z dùvodu uvedených v ust. § 103 odst. 1 s. ø. s., nýbr¾ také uvést, v èem spatøuje-v mezích kritérií pøijatelnosti-v konkrétním pøípadì podstatný pøesah svých vlastních zájmù a z jakého dùvodu by tedy mìl Nejvy¹¹í správní soud pøedlo¾enou kasaèní stí¾nost vìcnì projednat. Stì¾ovatel v podané kasaèní stí¾nosti ve znìní jejího doplnìní argumentuje dùvody dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a¾ e) s. ø. s. Stì¾ovatel nesouhlasí v rozsahu uplatnìných námitek se závìrem Krajského soudu, ¾e pøedmìtné podání postrádalo nále¾itosti ¾aloby po¾adované v ustanovení § 71 odst. 1 s. ø. s., a domnívá se, ¾e jeho podání obsahovalo v¹echny zákonem vy¾adované nále¾itosti ¾aloby, tedy je po formální stránce perfektní. Nejvy¹¹í správní soud se k podobným èi toto¾ným tvrzením vyjádøil ji¾ ve své pøedchozí judikatuøe, pøedev¹ím poukazuje na právní názor ohlednì otázky nále¾itého vymezení ¾alobních bodù vyslovený v rozsudku roz¹íøeného senátu ze dne 20. 12. 2005 è. j. 2 Azs 92/2005-58 (uveøejnìno pod 113/2004 Sb. NSS), dále lze uvést napøíklad rozsudek ze dne 27. 10. 2004 è. j. 4 Azs 149/2004-52, www.nssoud.cz, nebo rozsudek ze dne 23. 4. 2004 è. j. 7 Azs 41/2004-50, www.nssoud.cz. Ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s. ø. s. ukládá ¾alobci povinnost uvést v ¾alobì konkrétní skutková tvrzení doprovázená konkrétní právní argumentací, tyto ani na výzvu Krajského soudu nedoplnil a nebylo mo¾no pro tento nedostatek v øízení o ¾alobì pokraèovat, nebo» ¾aloba byla natolik neurèitá, ¾e z ní nebylo patrné, v jakých ohledech a v jakém vìcném rozsahu má Krajský soud rozhodnutí ¾alovaného pøezkoumávat. Krajský soud tedy ve vìci nepochybil, napadeným usnesením zákon neporu¹il a správnì ¾alobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ø. s. odmítl. Výrok o náhradì nákladù øízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s. ø. s. ve spojení s ust. § 120 s. ø. s., podle nìho¾ ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení, jestli¾e byla kasaèní stí¾nost odmítnuta. Stì¾ovateli byla pro øízení o kasaèní stí¾nosti ustanovena soudem zástupkynì advokátka; v takovém pøípadì platí hotové výdaje a odmìnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8 s. ø. s., § 120 s. ø. s.). Nejvy¹¹í správní soud proto urèil odmìnu advokátce èástkou 4200 Kè dle ust. § 7 vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znìní od 1. 9. 2006, za dva úkony právní slu¾by-první poradu s klientem vèetnì pøevzetí a pøípravy zastoupení a doplnìní kasaèní stí¾nosti ze dne 13. 11. 2006. Soud advokátce dále pøiznal 600 Kè pau¹ální náhrady hotových výdajù (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Prostudování spisu je svojí povahou souèástí úkonu pøevzetí a pøípravy zastoupení. Navý¹ení nákladù øízení o èástku odpovídající dani z pøidané hodnoty se v dané vìci neuplatní, nebo» advokátka se podle osvìdèení o registraci, dolo¾eného do soudního spisu, stala plátcem danì z pøidané hodnoty s úèinností a¾ od 1. 1. 2007, tedy nebyla plátcem v rozhodném období. Zástupkyni ¾alobce se tedy pøiznává celková náhrada nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti ve vý¹i 4800 Kè. Tato èástka jí bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do ¹edesáti dnù od právní moci tohoto rozhodnutí.

http://kraken.slv.cz/26Cdo5020/2015

26 Cdo 5020/2015 Datum rozhodnutí: 04.04.2017 Dotčené předpisy: § 267 o. s. ř. ve znění do 30.06.2015, § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. ve znění do 30.06.2015, § 243e odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného J. H. , proti povinné V. K. , zastoupené Mgr. Milanem Kvasnicou, advokátem se sídlem v Bohumíně, Na Úvoze 392, za účasti manžela povinné J. K., zastoupeného JUDr. Kateřinou Walachovou, advokátkou se sídlem v Třinci, 1. máje 493, pro 50.001 Kč, prodejem nemovitých věcí, o návrhu manžela povinné na částečné zastavení výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 29 E 5/2014, o dovolání manžela povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. prosince 2014, č. j. 10 Co 507/2014-95, takto: Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. prosince 2014, č. j. 10 Co 507/2014-95, a usnesení Okresního soudu ve Frýdku Místku ze dne 22. září 2014, č. j. 29 E 5/2014-65, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu ve Frýdku Místku k dalšímu řízení. Okresní soud ve Frýdku Místku k vymožení povinnosti zaplatit oprávněnému částku 50.001 Kč podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti sp. zn. NZ 17/2014, N 23/2014, sepsaného dne 17. 2. 2014 notářkou JUDr. Janou Šebestovou, nařídil usnesením ze dne 16. 5. 2014, č. j. 29 E 5/2014-36, výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí povinné, a to pozemku p. č. 2975/17 o výměře 177 m 2 trvalý travní porost, zapsaného na listu vlastnictví č. 758 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek Místek, katastrální území a obec K. p. O. Dovolatel (manžel povinné) se návrhem podaným dne 14. 5. 2014 domáhal (částečného) zastavení výkonu rozhodnutí ohledně podílu 2/3 na předmětné nemovitosti. Tvrdil, že ačkoliv je povinná zapsána v katastru nemovitostí jako jediný vlastník předmětného pozemku, náleží pozemek do společného jmění manželů (dále jen SJM ), neboť byl pořízen za trvání manželství ze společných prostředků. Bez zbytečného odkladu projevil vůči věřiteli (oprávněnému) nesouhlas s dluhem manželky vzniklým proti jeho vůli (§ 732 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z. ), pozemek může být proto postižen jen do výše představující podíl dlužníka, pokud by bylo SJM zrušeno a vypořádáno. Protože rodinu zabezpečoval finančně prakticky sám, měl za to, že jeho podíl na společném majetku činí nejméně 2/3. Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) usnesením ze dne 30. 12. 2014, č. j. 10 Co 507/2014-95, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Frýdku Místku (soud prvního stupně) ze dne 22. 9. 2014, č. j. 29 E 5/2014-65, kterým zamítl návrh manžela povinné na částečné zastavení výkonu rozhodnutí a rozhodl o náhradě nákladů této fáze řízení. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že obranu měl manžel povinné uplatnit návrhem na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do 30. 6. 2015, dále jen o. s. ř. (tedy tzv. excindační žalobou), nikoli návrhem na (částečné) zastavení exekuce; hmotněprávní úprava v § 732 o. z. postup podle § 267 o. s. ř. nevylučuje. Teprve v případě, že by jeho žalobě na vyloučení 2/3 předmětné nemovitosti bylo vyhověno, bylo na místě podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Protože z tvrzení manžela povinné nevyplývají žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly (částečné) zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 o. s. ř., nepovažoval za nutné provádět ve věci důkazy. Proti usnesení odvolacího soudu podal manžel povinné dovolání, měl za to, že otázka, zda se manžel povinné, který vůči oprávněnému uplatňuje v řízení o výkon rozhodnutí námitku podle § 732 o. z., musí bránit jen excindační žalobou podle § 267 o. s. ř., nebyla doposud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena. Namítal, že v jeho případě není možná jiná obrana než podání návrhu na částečné zastavení výkonu rozhodnutí podle 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., obdobně jako je tomu u neoprávněného postihu mzdy manžela povinného. Svůj názor opřel o komentářovou literaturu a důvodovou zprávu k zákonu č. 139/2015 Sb. (který s účinností od 1. 7. 2015 novelizoval o. s. ř. a připustil možnost domáhat se částečného zastavení výkonu rozhodnutí - § 262 b). K podání žaloby podle § 267 o. s. ř. nebyl ani aktivně věcně legitimován, neboť není výlučným vlastníkem věci, navíc jeho situaci nelze podřadit pod žádný z důvodů pro podání excindační žaloby, neboť pohledávku oprávněného z postižené nemovité věci uspokojit lze, ale v důsledku jím projeveného nesouhlasu jen do výše, kterou by představoval podíl dlužníka, kdyby SJM bylo zrušeno a vypořádáno. Měl za to, že i do 30. 6. 2015 bylo možné, aby se manžel povinné domáhal částečného zastavení výkonu rozhodnutí, aniž by podal žalobu podle § 267 o. s. ř. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovolání podané včas, subjektem k tomu oprávněným účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky zastoupení advokátem (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, je přípustné, neboť při výkladu ustanovení § 267 a § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále opět jen o. s. ř. (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony). Podle § 242 odst. 1 a 3 o. s. ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Z ustanovení § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám řízení uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Existenci takových vad dovolatel netvrdil a nebyly zjištěny ani z obsahu spisu. Podle § 267 odst. 1 o. s. ř. (ve znění do 30. 6. 2015) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Podle § 267 odst. 2 o. s. ř. (ve znění do 30. 6. 2015) se obdobně podle odstavce 1 postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek, který patří do společného jmění manželů nebo se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela, ale vymáhanou pohledávku nelze z tohoto majetku uspokojit. Podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. bude výkon rozhodnutí zastaven, jestliže výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. Obrana manžela povinného v případě, že byl postižen majetek, který patří do společného jmění manželů nebo se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela, ale vymáhanou pohledávku nelze z tohoto majetku uspokojit, spočívala podle o. s. ř. ve znění do 30. 6. 2015 především v podání vylučovací žaloby podle § 267 o. s. ř. proti oprávněnému. I když teprve novelou o. s. ř. provedenou zákonem č. 139/2015 Sb. byl do o. s. ř. s účinností od 1. 7. 2015 vložen § 262b upravující právo manžela povinného domáhat se zastavení výkonu rozhodnutí, je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek v SJM nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, a zároveň byl zrušen § 267 odst. 2 o. s. ř. (umožňující vyloučení majetku v SJM z výkonu rozhodnutí), nebyl ani před účinností této novely návrh manžela povinného na zastavení výkonu rozhodnutí vyloučen. Dřívější judikatura sice excindační žalobu jako institut (prostředek) pro vyloučení věci či práva nesprávně postižené výkonem rozhodnutí preferovala před návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2320/2004, ze dne 23. 11. 2006, sp. zn. 20 Cdo 329/2006), později však byla připuštěna i možnost podání návrhu na zastavení exekuce (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 20 Cdo 1561/2012; ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 4525/2014; ze dne 12. 1. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3140/2015; ze dne 26. 8. 2016, sp. zn. 20 Cdo 5402/2015; ze dne 3. 10. 2016, sp. zn. 20 Cdo 872/2016). V obou případech je účelem zastavit výkon rozhodnutí (exekuci) ohledně neprávem postižené věci či práva, a to buď podle § 268 odst. 1 písm. f) o. s. ř., nebo podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Protože usnesení odvolacího soudu není z hlediska uplatněných dovolacích námitek správné, dovolací soud ho podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil. Jelikož důvody, pro něž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 4. dubna 2017

http://kraken.slv.cz/2VSPH1768/2012

2 VSPH 1768/2012-B-29 KSUL 43 INS 11333/2010 2 VSPH 1768/2012-B-29 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Alžběty Janové, bytem Dukelských hrdinů 286, Krupka-Maršov, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 43 INS 11333/2010-B-19 ze dne 28.listopadu 2012 Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 43 INS 11333/2010-B-19 ze dne 28.listopadu 2012 se potvrzuje. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 43 INS 11333/2010-B-19 ze dne 28.11.2012 zrušil schválené oddlužení Alžběty Janové (dále jen dlužnice), prohlásil na její majetek konkurs s tím, že bude projednáván jako konkurs nepatrný a jeho účinky nastávají zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením č.j. KSUL 43 INS 11333/2010-A-8 ze dne 13.10.2010 rozhodl o úpadku dlužnice, povolil jeho řešení oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil SVOBODA-VRŠANSKÝ, v.o.s. (dále jen správce) a usnesením č.j. KSUL 43 INS 11333/2010-B-4 ze dne 8.12.2010 schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Zprávou doručenou soudu dne 27.9.2010 mu správce oznámil, že dle sdělení zaměstnavatele je dlužnice od 2.2.2011 v pracovní neschopnosti z důvodu těhotenství, že neplní povinnosti uložené rozhodnutím o schválení oddlužení a nepředložila přehledy příjmů za rok 2011 a za 1. pololetí 2012. Splátkový kalendář plní dlužnice v rozsahu, jenž neumožňuje ani úhradu nákladů správce, jemuž již dluží 6.772,-Kč, na úhradu pohledávek nezajištěných věřitelů nebylo od prosince 2011 plněno nic a tyto pohledávky byly v průběhu oddlužení uspokojeny pouze v rozsahu 4,15%. Z obsahu spisu soud zjistil, že dlužnice nesplnila povinnost předložit přehledy o svých příjmech ke dni 15.7.2011, 15.1.2012 a 15.7.2012. Na jednání konaném dne 28.11.2012 uvedla, že čerpá rodičovskou dovolenou a po jejím uplynutí by za 2 roky měla nastoupit do zaměstnání. Její současný příjem tvoří rodičovský příspěvek ve výši 7.600,-Kč, příspěvek na bydlení ve výši 5.600,-Kč a peněžité dorovnání životního minima, má zájem na zachování splátkového kalendáře s tím, že by dříve, než bude mít příjem ze zaměstnání, ráda splácela alespoň 1.000,-až 1.500,-Kč měsíčně. Správce soudu sdělil, že oproti tomu, co uvedl ve své poslední zprávě, žádnou další platbu na účet majetkové podstaty neobdržel a dluh dlužnice vůči němu činí již 10.012,-Kč. Soud zdůraznil, že dlužnice neplní podmínky schváleného oddlužení splátkovým kalendářem a nepodává pravidelné pololetní zprávy o svých příjmech, poslední platba na úhradu nezajištěných pohledávek pojatých do splátkového kalendáře se uskutečnila v listopadu 2011, za 23 měsíců schváleného oddlužení byly pohledávky nezajištěných věřitelů uspokojeny toliko v rozsahu 4%, přičemž současný příjem dlužnice nelze postihnout výkonem rozhodnutí, a proto s ním nelze kalkulovat pro účely splátkového kalendáře. Protože dlužnice má ukončit čerpání rodičovské dovolené až za 2 roky, je dle insolvenčního soudu zřejmé, že nebude možné splnit podstatnou část splátkového kalendáře. Na základě těchto zjištění dospěl insolvenční soud k závěru, že dlužnice neplní své povinnosti podle splátkového kalendáře a že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, a rozhodl proto podle ust. § 418 odst. 1 insolvenčního zákona o zrušení schváleného oddlužení a o prohlášení konkursu na majetek dlužnice. Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil. V odvolání uvedla, že v průběhu oddlužení došlo na její straně k podstatné změně poměrů, na jejichž základě nebyl splátkový kalendář plněn přesně v intencích rozhodnutí ze dne 8.12.2010. Neplánovaně totiž otěhotněla, musela nastoupit na tzv. rizikové těhotenství, byla pracovně neschopnou a následně po narození dcery Vanesy Giňové nastoupila na rodičovskou dovolenou. Přestože přestala pobírat mzdu a začala pobírat nemocenskou a následně rodičovský příspěvek, nedošlo k úplnému přerušení splátkového kalendáře, a nemělo by tudíž dojít ani k tomu, že by podstatná část splátkového kalendáře nebyla splněna. Dlužnice vyjádřila přesvědčení, že v jejím případě nejsou splněny podmínky ust. § 418 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. Poukazovala přitom na to, že při schválení oddlužení bylo předpokládáno, že z měsíčního příjmu ve výši cca 4.500,-Kč bude uhrazeno cca 93,5% pohledávek nezajištěných věřitelů, jejichž celková výše činí 208.560,-Kč (spolu s nároky insolvenčního správce pak 273.360,-Kč), přičemž 30% pohledávek zajištěných věřitelů činí pouze 131.705,-Kč. Protože byla zaměstnavatelem ujištěna o tom, že se po skončení rodičovské dovolené vrátí na své místo, předpokládá, že v posledním roce oddlužení bude schopna uhradit cca 60.000,-Kč a celkem v pětileté lhůtě uhradí 138.000,-Kč. Podle jejího názoru nejsou splněny ani podmínky ust. § 418 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, neboť důvodem změny jejích poměrů bylo rizikové těhotenství a následné rodičovství, což nelze kvalifikovat jako zaviněné jednání mající za následek prodlení s plněním peněžitého závazku. Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením č.j. KSUL 43 INS 11333/2010-B-4 ze dne 8.12.2010 schválil insolvenční soud oddlužení dlužnice splátkovým kalendářem. Dle informací poskytnutých správcem, jež se shodují s tím, co uvedla dlužnice v odvolání, byly v oddlužení dosud uspokojeny pohledávky nezajištěných věřitelů v rozsahu 4,15%, a to z plateb uskutečněných v lednu až březnu 2011. Počínaje prosincem 2011 a konče květnem 2012 došly na účet majetkové podstaty platby ve výši 874,-Kč, 1080,-Kč, 564,-Kč, 152,-Kč a 358,-Kč, jež nepostačují ani na úhradu nákladů správce. Od února 2011 byla dlužnice v pracovní neschopnosti a následně na rodičovské dovolené a její příjem tvořily dávky nemocenského pojištění, resp. rodičovský příspěvek. Jak vystihl soud prvního stupně, s tímto příjmem (popř. s příspěvkem na bydlení zmíněným v odůvodnění napadeného rozhodnutí), nelze pro potřebu plnění splátkového kalendáře kalkulovat. Co se týče tvrzení dlužnice, že pohledávky za majetkovou podstatou (nároky správce) a nejméně 30% pohledávek nezajištěných věřitelů bude schopna uhradit v průběhu posledního oddlužení po nástupu do zaměstnání v prosinci 2014, je zřejmé, že opomněla skutečnost, že nebude moci hradit ze svého příjmu ze zaměstnání splátky ve výši 4.500,-Kč, neboť zabavitelná částka z hrubé mzdy ve výši cca 13.000,-Kč měsíčně, již pobírala v době, kdy bylo schváleno její oddlužení plněním splátkového kalendáře, činí při jednom dítěti toliko 3.600,-Kč. Jinými slovy, podstatnou část splátkového kalendáře zjevně nebude schopna splnit. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl odvolací soud k závěru, že dlužnice neplnila řádně podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení a současně není možné očekávat splnění podstatné části splátkového kalendáře, odvolání dlužnice neshledal důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil.

https://firmy.euro.cz/subjekt-oblastni-galerie-liberec-prispevkova-organizace-00083267

Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace IČO: 00083267, Liberec, výpis z rejstříku (17.11.2018) | Euro.cz Firma Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace IČO 00083267 Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, datové schránky. Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace (00083267) je Příspěvková organizace. Sídlí na adrese Masarykova 723/14, Liberec 460 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 8. 7. 2004 a je stále aktivní. Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace má celkem jednu provozovnu a jednu živnost. Jako zdroj dat o Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace na Justice.cz Detailní informace o Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace na rzp.cz Detailní informace o Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace na portal.gov.cz Výpis dat pro Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace Zřizovatel: Liberecký kraj, U Jezu 642/2a, Liberec II, PSČ 461 80, IČ: 70891508 Den vzniku: 1.1.2003 8.7.2004 - 24.6.2008 Aktuální kontaktní údaje Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace Sídlo Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace Masarykova 723/14 , Liberec 460 01 10.10.2014 U Tiskárny 81/1 , Liberec 460 05 24.6.2008 - 10.10.2014 8.7.2004 - 24.6.2008 Předmět činnosti Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace 1. Organizace plní funkci galerie ve smyslu ustanovení § 2 odst.4 zákona č.122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 275/2000 Sb., a prováděcích předpisů. Zřizuje se za účel em získávat, shromažďovat, trvale uchovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy za účelem plnění vědeckých a výzkumných úkolů v oboru dějin výtvarného umění. 10.10.2014 2. Organizace je poskytovatelem standardizovaných veřejných služeb dle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Umožňuje způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu v yužívaní sbírky a její zpřístupňování poskytováním vybraných veřejných služeb. 10.10.2014 3. Organizace shromažďuje sbírky výtvarného umění české i zahraniční provenience, zejména však díla nizozemských autorů 16.-18.století, francouzských, rakouských a německých autorů 19.století, českých autorů 19.-21.století a českých a německých autorů lib ereckého regionu 19.-21. století a současné umění. Sbírku tvoří na základě vědeckého poznání a vlastní koncepce sbírkotvorné činnosti. 10.10.2014 4. Organizace spravuje sbírku v souladu se zákonem č.122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a předpisy souvisejícími, ve znění pozdějších předpisů: a) ke sbírkovým předmětům pořizuje odbornou dokumentaci písemnou a podle potřeby obrazovou a zvukovou; b) sbírkové předměty odborně zpracovává a vytěžuje z nich poznatky o dějinách výtvarného umění a dějinách společnosti; c) sbírkové předměty, odbornou dokumentaci k nim a poznatky získané jejich odborným zpracováním prezentuje zejména prostřednictvím stálých expozic a krátkodobých výstav, vlastní publikační a přednáškovou činností v České Republice i v zahraničí, a dalšími kulturně výchovnými aktivitami určenými pro nejširší veřejnost; d) zapůjčuje sbírkové předměty do expozic a na výstavy pořádané jinými subjekty v České Republice i v zahraničí, nebo za účelem jejich vědeckého zkoumání, konzervování a restaurování za předpokladu, že je zajištěna jejich bezpečnost a ochrana ve smyslu zá kona č. 122/2000 Sb.; e) umožňuje studium svých sbírek badatelům za podmínek stanovených zákonem č. 122/2000 Sb., a na základě interních směrnic, které organizace vydává 10.10.2014 11. Organizace vykonává další aktivity vyplývající z předmětu činnosti a ve vztahu k zajištění provozu veřejně přístupných prostor: a) umožňuje za úplatu návštěnu expozic, výstav a dalších kulturních, výchovných a společenských akcí, které pořádá; b) vybírá poplatky za fotografování, filmování a pořizování videozáznamů, pořizování kopií dokumentů, poskytování fotografií, negativů a ektachromů; c) prodává katalogy a předměty propagující činnost organizace, jako jsou kopie, repliky a další rozmnoženiny sbírkových předmětů, nosiče audio a video nahrávek; d) pronajímá dočasně nevyužívané prostory v objektech svěřených zřizovatelem k hospodaření, poud to není v rozporu s jejím kulturním posláním; e) zpracovává odborné posudky, rešerše a expertízy; f) poskytuje informační služby souvisejícími s předmětem činnosti. 10.10.2014 12.Ve smyslu přílohy č.5 vyhlášky Ministerstva kultury ČR č.275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č.122/2000 Sb.,o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, poskytuje organizace odbornou pomoc a služby vlastníkům sbírek muzejní pov ahy. 10.10.2014 1.Organizace plní funkci galerie ve smyslu ustanovení § 10 odst.6 z.č.122/2000 Sb.o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, vyhlášky číslo 275/2000 Sb. a prováděcích předpisů. Zřizuje se za účelem získávat, shromažďovat, trvale u chovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy za účelem plnění vědeckých a výzkumných úkolů v oboru dějin výtvarného umění. 3.9.2004 - 10.10.2014 2. Organizace shromažďuje sbírky výtvarného umění české i zahraniční provenience,zejména však díla nizozemských autorů 16.-18.století, francouzských, rakouských a německých autorů 19.století,českých autorů 19.-20.století a českých a německých autorů liber eckého regionu 19.-20.století.Sbírku tvoří na základě vědeckého poznání a vlastní koncepce sbírkotvorné činnosti. 3.9.2004 - 10.10.2014 3.Organizace spravuje sbírku v souladu se zákonem č.122/2000 Sb.,o ochraně sbírek muzejní povahy a předpisy souvisejícími: a) ke sbírkovým předmětům pořizuje odbornou dokumentaci písemnou a podle potřeby obrazovou a zvukovou, b) sbírkové předměty odborně zpracovává a vytěžuje z nich poznatky o dějinách výtvarného umění a dějinách společnosti, c) sbírkové předměty, odbornou dokumentaci k nim a poznatky získané jejich odborným zpracováním prezentuje zejména prostřednictvím stálých expozic a krátkodobých výstav, vlastní publikační a přednáškovou činností v ČR a v zahraničí,a dalšími kulturně vých ovnými aktivitami určenými pro nejširší veřejnost, d) zapůjčuje sbírkové předměty do expozic a na výstavy pořádané jinými subjekty v ČR i v zahraničí, nebo za účelem jejich vědeckého zkoumání, konzervování a restaurování za předpokladu, že je zajištěna jejich bezpečnost a ochrana ve smyslu z.č. 122/2000 S b., e) umožňuje studium svých sbírek badatelům za podmínek stanovených zákonem č. 122/2000 Sb., a na základě interních směrnic, které organizace vydává. 3.9.2004 - 10.10.2014 11.Organizace vykonává další aktivity vyplývající z předmětu činnosti a ve vztahu zajištění provozu veřejně přístupných prostor: a) umožňuje za úplatu návštěnu expozic, výstav a dalších kulturních ,výchovných a společenských akcí, které pořádá, b) vybírá poplatky za fotografování, filmování a pořizování videozáznamů, pořizování kopií dokumentů, poskytování fotografií, negativů a ektachromů, c) prodává katalogy a předměty propagující činnost organizace, jako jsou kopie,repliky a další rozmnoženiny sbírkových předmětů, nosiče audio a video nahrávek, d) pronajímá dočasně nevyužívané prostory v objektech předaných zřizovatelem do správy, poud to není v rozporu s jejím kulturním posláním, e) zpracovává odborné posudky, rešerše a expertízy, f) poskytuje informační služby souvisejícími s předmětem činnosti. 3.9.2004 - 10.10.2014 12.Ve smyslu přílohy č.5 vyhl.Ministerstva kultury ČR č.275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č.122/2000 Sb.,o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, poskytuje organizace odbornou pomoc a služby. vlastníkům sbírek muzejní povahy . 3.9.2004 - 10.10.2014 Organizace plní funkci galerie ve smyslu ustanovení § 10 odst.6 z.č.122/2000 Sb.o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, vyhlášky číslo 275/2000 Sb. a prováděcích předpisů. Zřizuje se za účelem získávat, shromažďovat, trvale uch ovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy za účelem plnění vědeckých a výzkumných úkolů v oboru dějin výtvarného umění. 8.7.2004 - 3.9.2004 vedení firmy Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace Statutární orgán Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace Ředitel jedná jménem organizace samostatně a podepisuje za organizaci tak, že k jejímu napsanému nebo vytištěnému názvu připojí svůj vlastnoruční podpis. Ředitel plní úkoly vedoucího organizace a je oprávněn ve všech věcech jednat jejím jménem. Ředitel od povídá za celkovou činnost a hospodaření organizace. Ředitel řídí organizaci v souladu s obecně platnými právními předpisy a zřizovací listinou. 10.10.2014 Ředitel jedná jménem organizace samostatně a podepisuje za organizaci tak, že k jejímu napsanému nebo vytištěnému názvu připojí svůj vlastnoruční podpis. Ředitel organizace plní úkoly vedoucího organizace a je oprávněn ve všech věcech jednat jejím jménem. 8.7.2004 - 10.10.2014 Mgr. Jan Randáček 20.4.2018 Gagarinova 778 43, 460 06 Liberec Česká republika Borový vrch 743/59 , Liberec 460 14 Americká 666 , 460 10 Liberec III Česká republika Mgr. Jan Randáček 19.8.2015 - 20.4.2018 Zámečnická 562/6 , Liberec 460 01 Sbírka Listin Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace Živnosti a provozovny Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace Základní organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, příspěvková organizace, Oblastní středisko - 70892628 - Rumburk Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě - 00094854 - Jihlava Oblastní muzeum v Děčíně, příspěvková organizace - 00360210 - Děčín Oblastní muzeum v Mostě, příspěvková organizace - 00080730 - Most Oblastní muzeum Praha - východ, příspěvková organizace - 00067539 - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Oblastní muzeum v Litoměřicích, příspěvková organizace - 00360635 - Litoměřice

http://kraken.slv.cz/3VSOL951/2016

3 VSOL 951/2016-B-45 KSOS 34 INS 23407/2011 3 VSOL 951/2016-B-45 Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Mileny anonymizovano , anonymizovano , bytem Budišov nad Budišovkou, Na Sídlišti 693, PSČ 747 87, o splnění oddlužení, zproštění insolvenčního správce funkce a osvobození dlužnice od placení pohledávek, o odvolání věřitele EOS KSI Česká republika, s.r.o., se sídlem Praha 4, Novodvorská 994/138, PSČ 142 00, identifikační číslo osoby: 25117483, zastoupeného Mgr. Veronikou Nedbalovou, LL.M., advokátkou se sídlem Praha 4, Novodvorská 994, PSČ 142 00, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.4.2016, č.j. KSOS 34 INS 23407/2011-B-33, Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, osvobodil dlužnici od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny s tím, že osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, jakož i na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, a dále i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. isir.justi ce.cz V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 3.8.2012, č.j. KSOS 34 INS 23407/2011-B-3 bylo rozhodnuto o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Podáním doručeným soudu dne 22.1.2015 oznámil insolvenční správce soudu, že bylo splněno rozvrhové usnesení ze dne 7.11.2014, č.j. KSOS 34 INS 23407/2011-B-13, a tímto rozvrhem byly přihlášené pohledávky uspokojeny do výše 12,79 % zjištěných pohledávek. Podle insolvenčního správce jsou tak splněny veškeré podmínky pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení podle ustanovení § 413 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ). Podáním došlým soudu dne 2.2.2015 dlužnice navrhla, aby jí bylo přiznáno osvobození od placení pohledávek podle insolvenčního zákona. O tomto návrhu dlužnice rozhodl soud usnesením ze dne 17.3.2015, č.j. KSOS 34 INS 23407/2011-B-18, jímž vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnicí, zprostil insolvenčního správce funkce a rozhodl o osvobození dlužnice od placení zbytku dluhů, když dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro osvobození dlužnice podle ustanovení § 415 IZ. K odvolání věřitele EOS KSI Česká republika, s.r.o., však Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30.11.2015, č.j. 3 VSOL 639/2015-B-25 usnesení soudu prvního stupně ve výroku III. (jímž bylo rozhodnuto o osvobození dlužnice od placení pohledávek) zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vázán právním názorem odvolacího soudu soud prvního stupně přípisem ze dne 20.1.2016, který byl dlužnici doručen dne 25.1.2016, poskytl dlužnici poučení ve smyslu ustanovení § 415 IZ . Dne 2.2.2016 došel soudu návrh dlužnice na osvobození od placení zbytku dluhů ve smyslu ustanovení § 415 IZ, který dlužnice odůvodnila tím, že se domáhala řešení svého úpadku oddlužením plněním splátkového kalendáře, když vycházela z toho, že její příjem je dostačující k uspokojení nezajištěných věřitelů alespoň v minimální zákonné výši 30 %, oproti návrhu se však do řízení přihlásili věřitelé se závazky ve výši nikoli 172.243 Kč, jak předpokládala, nýbrž ve výši 387.922 Kč, za takového stavu nebylo oddlužení plněním splátkového kalendáře možné a na schůzi věřitelů insolvenční soud k návrhu insolvenčního správce rozhodl o způsobu řešení úpadku oddlužením zpeněžením majetkové podstaty. Insolvenční správce a soud vycházeli ze znaleckého posudku vyhotoveného znalcem Ing. Pavlem Bradou, jímž byla pro potřeby exekuce určena obvyklá cena bytu 600.000 Kč a insolvenční soud i insolvenční správce důvodně předpokládali, že zpeněžením majetkové podstaty (bytu) budou věřitelé uspokojeni v minimální 30% výši. Přes snahu insolvenčního správce, rozsáhlou inzerci a délku prodeje však z objektivních příčin (neatraktivní lokalita, vysoká nezaměstnanost, nabídka převyšující poptávku) nebylo dosaženo očekávané kupní ceny. Podle údajů uvedených v návrhu dlužnice, plnila dlužnice řádně své povinnosti v insolvenčním řízení a objektivně nezavinila stav nižšího plnění věřitelům z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty, proto žádá o osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, pohledávek, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, a rovněž pohledávek ručitelů a jiných osob, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. K projednání návrhu dlužnice dle ustanovení § 415 IZ-jak soud prvního stupně pokračoval-nařídil jednání na den 29.3.2016. Poté, co dále citoval ustanovení § 414 odst. 1, odst. 2 a odst. 3, a ustanovení § 415 IZ, soud prvního stupně vyložil, že posoudil návrh dlužnice s ohledem na obě skutečnosti , které musí být prokázány, aby mohlo být rozhodnuto o osvobození dlužníka podle ustanovení § 415 IZ, tedy že ke snížení míry uspokojení došlo z důvodů objektivních, a že při řešení úpadku dlužníka konkursem by nebylo dosaženo u nezajištěných věřitelů vyšší míry uspokojení, a dospěl k závěru, že obě podmínky byly splněny. V této souvislosti uvedl, že dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, v němž jako způsob oddlužení navrhovala plnění splátkového kalendáře, přičemž také měla v daném okamžiku odpovídající příjmy tak, aby byl naplněn předpoklad, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude alespoň 30 % jejich pohledávek. Proti vůli dlužnice však bylo rozhodnuto o způsobu oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, neboť dlužnice byla vlastníkem bytu, jehož hodnota byla znalcem pro účely exekučního řízení určena částkou 600.000 Kč, takže insolvenční soud i insolvenční správce měli za to, že tato cesta přinese věřitelům rychlejší a vyšší uspokojení, než by tomu bylo v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře. Vliv na výběr v tomto směru mohli mít věřitelé, pokud by se dostavili na schůzi věřitelů, to však neučinili, a svou nečinností nechali rozhodnutí pouze na úvaze soudu. Soud prvního stupně uzavřel, že ke snížení míry uspokojení došlo z důvodů objektivních skutečností, které dlužnice nebyla schopna předvídat při obvyklé míře obezřetnosti, ani nikterak ovlivnit. Pokud jde o druhou podmínku, která musí být splněna, podle soudu prvního stupně bylo oddlužení provedeno zpeněžením majetkové podstaty tak, jako by tomu bylo u konkursu , a není důvodu se domnívat, že v případě konkursu by byla majetková podstata zpeněžena za vyšší částku, než tomu bylo v oddlužení. Bytová jednotka byla obtížně zpeněžitelná z důvodu neatraktivní lokality a velké nabídky obdobných nemovitostí v dané lokalitě, proto byla insolvenčním správcem ve výsledku prodána za výrazně nižší cenu, to je částku 170.000 Kč. Proti tomuto usnesení podal věřitel EOS KSI Česká republika, s.r.o., odvolání. Odvolatel s odkazem na ustanovení § 5 odst. 1, písm. a) IZ namítá, že v daném případě došlo k poškození věřitelů (respektive k porušení ustanovení § 5 odst. 1, písm. a/ IZ), když věřitelé v rámci oddlužení byli uspokojeni pouze v 14,93 % rozsahu, a dlužnice byla od plnění zbytku dluhů osvobozena s odůvodněním, že cena, za niž byla bytová jednotka zpeněžena, byla nižší, než jaká byla odhadnuta znalcem, a dlužnice tuto skutečnost nemohla ovlivnit. Odvolatel poukázal na to, že předmětná bytová jednotka byla ve společném jmění dlužnice a jejího manžela (insolvenční řízení je vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 34 INS 23408/2011), jehož oddlužení bylo řešeno rovněž zpeněžením majetkové podstaty, přičemž zpeněžena byla tatáž bytová jednotka. Od počátku tak bylo zřejmé, že finanční obnos získaný ze zpeněžení bytu bude dělen mezi dva insolvenční dlužníky, a že je zde s ohledem na výši účtované odměny insolvenčním správcem (celkem 108.000 Kč za obě insolvenční řízení) vysoké riziko, že věřitelé s pohledávkami přihlášenými do insolvenčního řízení nebudou uspokojeni v rozsahu minimálně 30 % jejich pohledávek. Podle odvolatele v podstatě totožnou situaci řešil Vrchní soud v Praze ve svém usnesení ze dne 10.8.2015, č.j. KSUL 43 INS 5837/2009, 1 VSPH 165/2015-B-90, v němž odvolací soud uzavřel, že za situace, kdy dlužník spoléhal (a obdobně i dlužnice) pouze na to, že zpeněžením bytové jednotky (která byla ve společném jmění manželů) bude získána částka, která uspokojí věřitele alespoň v minimální výši 30 % jejich pohledávek, nelze přiznat dlužníkovi osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu přesahujícím 92 % jejich výše, protože by tímto postupem byli jeho věřitelé výrazně poškozeni . Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se dlužnice od placení zbytku dluhů neosvobozuje. Dlužnice se k podanému odvolání věřitele nevyjádřila. S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle Čl. II.-přechodného ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona však platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ a § 94 odst. 2, písm. d/ IZ), a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je nutno zrušit a vrátit věc tomuto soudu k dalšímu řízení. Z obsahu spisu vyplývá, že v přezkoumávané věci došel soudu dne 14.12.2011 insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužnice domáhala zjištění úpadku a povolení oddlužení s navrhovaným způsobem oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu a v seznamu majetku dlužnice uvedla, že je, mimo jiné, vlastníkem bytu v katastrálním území Budišov nad Budišovkou v odhadované ceně 600.000 Kč (což dokládala znaleckým posudkem ze dne 17.1.2011), a dále movitých věcí (televizor, lednice, automatická pračka, DVD), pořízených v roce 2004 a 2006 v odhadované ceně celkem ve výši 14.500 Kč. V době podání insolvenčního návrhu byla dlužnice v pracovním poměru s tvrzeným příjmem ve výši 12.403 Kč měsíčně, s tím, že má, kromě vzájemné vyživovací povinnosti se svým manželem, vyživovací povinnost ke dvěma dětem. Usnesením ze dne 23.12.2011, č.j. KSOS 34 INS 23407/2011-A-4 byl zjištěn úpadek dlužnice Mileny anonymizovano , insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Martin Fuchsig a bylo povoleno řešení úpadku dlužnice oddlužením. Do insolvenčního řízení se přihlásilo celkem sedm věřitelů. Usnesením ze dne 3.8.2012, č.j. KSOS 34 INS 23407/2011-B-3 schválil soud oddlužení dlužnice zpeněžením majetkové podstaty a určil, že do majetkové podstaty náleží nemovitosti ve společném jmění manželů, byt č. 693/2 v bytovém domě č.p. 693 postaveném na pozemku parc. č. st. 126/3, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Opava na LV č. 1113, obec a katastrální území Budišov nad Budišovkou, jakož i podíl ve výši 948/10.000 na společných částech bytového domu č.p. 693 postaveném na pozemku parc. č. st. 126/3, a rovněž i podíl o velikosti 948/10000 na pozemku parc.č. st. 126/3, na kterém bytový dům č.p. 693 stojí, to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Opava na LV č. 1118 pro obec a katastrální území Budišov nad Budišovkou. V odůvodnění tohoto rozhodnutí soud prvního stupně vyšel z toho, že závazky dlužnice činí 387.922 Kč, jedná se přitom o nezajištěné závazky (zajištěné závazky dlužnice nemá), dlužnice byla zaměstnána u Linaset, a.s., Budišov nad Budišovkou, Československé armády č.p. 362 a dosahovala průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši cca 12.400 Kč. Na základě žádosti insolvenčního správce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8.4.2013, č.j. KSOS 34 INS 23407/2011-B-5 udělil správci souhlas s prodejem majetku sepsaného v majetkové podstatě dlužnice prodejem mimo dražbu nejvýhodnější nabídce. Ve zprávách ze dne 19.6.2013 (založeno na č.l. B-6 spisu) a ze dne 20.8.2013 (založeno a č.l. B-7 spisu) sdělil insolvenční správce, že nemovitosti zařazené do oddlužení se mu nedaří zpeněžit s tím, že byt je v původním stavu a všichni potenciální zájemci upozorňovali na náklady spojené s jeho opravou. V konečné zprávě ze dne 21.10.2013 (založeno na č.l. B-8 spisu) správce, mimo jiné, uvedl, že byt č. 693/2 v bytovém domě č.p. 693, jenž byl ve společném jmění manželů (insolvenční řízení ve věci manžela dlužnice Pavla Kováče je samostatně vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 34 INS 23408/2011) byl zpeněžen za částku 170.000 Kč, do soupisu majetkové podstaty byly správcem zařazeny i postižitelné části mzdy dlužnice celkem ve výši 2.748 Kč. Usnesením ze dne 11.7.2014, č.j. KSOS 34 INS 23407/2011-B-10 schválil soud konečnou zprávu insolvenčního správce (včetně odměny správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty-odměna insolvenčního správce ve výši 54.450 Kč a náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty 6.050 Kč) se závěrem, že částka určená k uspokojení nezajištěných věřitelů činí 39.822,37 Kč. Usnesením ze dne 7.11.2014, č.j. KSOS 34 INS 23407/2011-B-13 vydal soud rozvrhové usnesení (§ 306 IZ), jímž jsou věřitelé dlužnice poměrně uspokojeni částkou 39.822,37 Kč co do 12,79 % svých zjištěných pohledávek (v objemu 311.313,98 Kč). Toto usnesení nabylo právní moci dne 26.11.2014. Podáním ze dne 20.1.2015 insolvenční správce sdělil, že rozvrhové usnesení bylo splněno, a navrhl, aby soud po osvobození dlužníka od placení pohledávek specifikovaných v § 414 IZ vydal usnesení, kterým vezme na vědomí splnění oddlužení . Jak soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, usnesením ze dne 17.3.2015, č.j. KSOS 34 INS 23407/2011-B-18, Krajský soud v Ostravě vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice Mileny anonymizovano (výrok I.), zprostil Mgr. Martina Fuchsiga funkce insolvenčního správce (výrok II.) a osvobodil dlužnici, která dne 2.2.2015 podala návrh na osvobození od placení pohledávek ve smyslu § 414 insolvenčního zákona , od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, s tím, že osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, jakož i na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, a dále i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužnici pro tyto pohledávky právo postihu (výrok III.), přičemž k odvolání věřitele EOS KSI Česká republika, s.r.o., Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30.11.2015, č.j. KSOS 34 INS 23407/2011, 3 VSOL 639/2015-B-25, usnesení soudu prvního stupně ve výroku III. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K tomu odvolací soud dodává, že usnesení soudu prvního stupně ze dne 17.3.2015, č.j. KSOS 34 INS 23407/2011-B-18 ve výroku III. zrušil proto, že dlužnice řádný návrh dle ustanovení § 415 IZ nepodala. V této souvislosti ve vztahu ke svým závěrům odvolací soud také uvedl, že bude-li návrh dlužnice podle ustanovení § 415 IZ podán, a dlužnice svou povinnost tvrzení a důkazní řádně splní, bude na soudu prvního stupně, aby v souvislosti s posouzením podmínek, za nichž lze přiznat osvobození podle ustanovení § 415 IZ, zvážil, jaký majetek by patřil do majetkové podstaty dlužnice v případě, pokud by její úpadek byl řešen konkursem a jaké by za této situace bylo procento uspokojení věřitelů, jejichž pohledávky byly zahrnuty do oddlužení dlužnice. Podle ustanovení § 414 IZ, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka (odstavec 1). Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili; ač tak měli učinit (odstavec 2). Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (odstavec 3). V přezkoumávané věci nezajištění věřitelé dlužnice při splnění oddlužení obdrželi na úhradu svých nezajištěných pohledávek, jež představují celkem 311.313,98 Kč, pouze 39.822,37 Kč, což představuje 12,79 % jejich pohledávek. Ze shora citovaného ustanovení § 415 IZ vyplývá, že i za situace, je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek (nebo nedosahuje-li nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli), může insolvenční soud přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek, bude-li prokázáno, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které dlužník nezavinil, a současně, že částka, kterou tito věřitelé na uspokojení svých pohledávek dosud obdrželi, není nižší než částka, které by se jim dostalo, kdyby úpadek dlužníka byl řešen konkursem. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že první ze shora uvedených podmínek byla v tomto případě splněna, neboť dlužnice nikterak nezavinila, že nezajištění věřitelé z prodeje bytové jednotky obdrželi (po odečtení odměny správce a paušální náhrady nákladů) částku ve výši 33.732,37 Kč, a spolu s částkou 6.090 Kč, představující postižitelnou část mzdy dlužnice do právní moci usnesení o schválení oddlužení, částku celkem ve výši 39.822,37 Kč. Zpochybňoval-li odvolatel závěr soudu prvního stupně v tomto směru s odkazem na argumentaci odvolacího Vrchního soudu v Praze v jeho rozhodnutí ze dne 10.8.2015, č.j. KSUL 43 INS 5837/2009, 1 VSPH 165/2015-B-90, nutno zdůraznit, že Vrchní soud v Praze vycházel z odlišného skutkového stavu, kdy dlužník, stejně jako jeho manželka v samostatném insolvenčním řízení, podali návrh na povolení oddlužení s navrhovaným způsobem oddlužení zpeněžením majetkové podstaty (bytové jednotky, jež byla ve společném jmění manželů). V přezkoumávané věci však dlužnice v návrhu na povolení oddlužení navrhla jako způsob řešení svého oddlužení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že schůze věřitelů, jež se konala dne 21.2.2012, se nezúčastnil žádný z přihlášených věřitelů, insolvenční soud rozhodl o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty na základě údajů o výši závazků dlužnice, výši příjmů dlužnice a hodnoty jejího majetku, jímž byla blíže označená bytová jednotka ve společném jmění manželů, s tím, že hodnota tohoto majetku byla stanovena posudkem znalce ve výši 600.000 Kč. Skutečnost, že bytovou jednotku se podařilo zpeněžit pouze za částku 170.000 Kč, nemohla dlužnice nijak ovlivnit, a tudíž nemůže jít k tíži dlužnice. Naproti tomu závěr soudu prvního stupně, že byla naplněna i další podmínka pro přiznání osvobození dlužnice od placení pohledávek, když v případě prohlášení konkursu na majetek dlužnice by nezajištění věřitelé dlužnice byli uspokojeni stejně jako v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, je předčasný. Podle ustanovení § 205 odst. 1 IZ, jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení. Podle ustanovení § 206 odst. 1, písm. i) IZ, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, majetkovou podstatu podle § 205 tvoří zejména dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci. Podle ustanovení § 207 odst. 2 IZ, příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Podle ustanovení § 398 odst. 2 IZ, při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a zpeněžení majetkové podstaty při oddlužení má tytéž účinky jako zpeněžení majetkové podstaty v konkursu. Není-li dále stanoveno jinak, při tomto způsobu oddlužení do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení. Soud prvního stupně uzavřel, že při prohlášení konkursu na majetek dlužníka by byl zpeněžován naprosto totožný majetek. S tím lze jistě souhlasit. Soud prvního stupně však zcela pominul, že při řešení úpadku konkursem náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužnici patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužnice nabyla v průběhu insolvenčního řízení (srov. § 205 odst. 1 IZ), tedy i příjmy dlužnice (srov. § 206 odst. 1, písm. i/ IZ), a to ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (srov. § 207 odst. 2 IZ), na rozdíl od způsobu řešení úpadku oddlužením, kdy do majetkové podstaty náleží jen majetek podle stavu ke dni vydání rozhodnutí o schválení oddlužení, včetně majetku, který se stane součástí majetkové podstaty podle § 412 odst. 1, písm. b) IZ, takže do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužnice nabyla v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení. Je proto nutno zabývat se otázkou, jak vysoká částka z příjmů dlužnice by v případě řešení jejího úpadku konkursem náležela do majetkové podstaty, zda by tyto příjmy, po odpočtu odměny insolvenčního správce, navýšily majetkovou podstatu a zda by tudíž měly i vliv na vyšší míru uspokojení věřitelů (srov. také závěry vyjádřené v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.11.2015, č.j. KSBR 47 INS 24575/2013, 1 VSOL 790/2015-B-35). Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219a odst. 1, písm. b) o.s.ř. zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V tomto dalším řízení se soud prvního stupně bude opětovně zabývat otázkou, zda částka, kterou věřitelé na uspokojení svých pohledávek dosud obdrželi, není nižší, než částka, které by se jim dostalo, kdyby úpadek dlužnice byl řešen konkursem s tím, že je nutno zohlednit také příjem dlužnice (v tomto směru případně soud prvního stupně vyzve dlužnici k doplnění tvrzení o tom, jakých příjmů dosahovala za období od schválení oddlužení, včetně označení zaměstnavatelů dlužnice), který by při řešení úpadku konkursem náležel do majetkové podstaty dlužnice, a to nejenom do doby, než nastaly účinky schválení oddlužení, ale i poté. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a věřiteli, který podal odvolání, se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

http://docplayer.cz/1253463-Podminky-pojistne-podminky-pro-pojisteni-stavby-domacnosti-a-odpovednosti-wpd-2014-01.html

⭐podmínky Pojistné podmínky pro pojištění stavby, domácnosti a odpovědnosti WPD 2014/01 podmínky Pojistné podmínky pro pojištění stavby, domácnosti a odpovědnosti WPD 2014/01 Download "podmínky Pojistné podmínky pro pojištění stavby, domácnosti a odpovědnosti WPD 2014/01" 1 Wüstenrot pojišťovna a.s. Na Hřebenech II 1718/8, Praha 4, IČO: , zapsaná v OR u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka podmínky Pojistné podmínky pro stavby, domácnosti a odpovědnosti WPD 2014/01 I. OBECNÁ ČÁST Článek 1: Úvodní ustanovení Článek 2: Výklad pojmů Článek 3: Vznik a trvání Článek 4: Zánik Článek 5: Změna Článek 6: Forma právních jednání a doručování písemností Článek 7: Pojistné, splatnost pojistného Článek 8: Pojistná hodnota, hranice pojistného plnění Článek 9: Povinnosti pojistníka a pojištěného Článek 10: Pojistné plnění Článek 11: Obecné výluky z Článek 12: Rozhodné právo Článek 13: Územní platnost Článek 14: Řešení sporů Článek 15: Zachraňovací náklady Článek 16: Přechod práv na pojistitele II. SPECIFICKÁ ČÁST Článek 17: Rozsah Článek 17 a): Rozsah stavby a bytové jednotky Článek 17 b): Rozsah domácnosti Článek 18: Místo Článek 18 a): Místo stavby a bytové jednotky Článek 18 b): Místo domácnosti Článek 19: Pojistná částka, pojistná hodnota Článek 20: Pojištěné náklady Článek 21: Vymezení pojistné události, zásady pro stanovení výše pojistného plnění Článek 22: Stanovení výše pojistného plnění Článek 22 a): Stanovení výše pojistného plnění stavba a bytová jednotka Článek 22 b): Stanovení výše pojistného plnění - domácnost Článek 23: Změny Článek 24: Změna vlastníka / spoluvlastníka pojištěné stavby / bytové jednotky Článek 25: Předmět stavba a bytová jednotka Článek 26: Předmět - domácnost Článek 27: Individuální při věcí mimořádné hodnoty Článek 28: Pojistná nebezpečí Článek 28 a): Flexa plus Článek 28 b): Voda z potrubí Článek 28 c): Přírodní nebezpečí Článek 28 d): Povodeň, záplava Článek 28 e): Nepřímý úder blesku, přepětí Článek 28 f): Pojištění skla pro případ rozbití Článek 28 g): Odcizení Článek 29: Podmínky zabezpečení pro případ krádeže vloupáním nebo vandalismu v souvislosti s vloupáním Článek 29 a): Výklad pojmů k zabezpečení Článek 29 b): Obecně platná bezpečnostní opatření Článek 29 c): Požadované minimální zabezpečení domácnosti podle pojistné částky Článek 29 d): Požadované minimální zabezpečení podle sjednaného limitu pro věci v jiných prostorách uvedených v pojistné smlouvě III. DOPLŇKOVÉ POJIŠTĚNÍ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Článek 30: Pojištění zákonné povinnosti pojištěného nahradit škodu či jinou újmu Článek 31: Rozsah Článek 32: Pojistná plnění Článek 33: Výluky z Článek 34: Druhy odpovědnosti, které lze sjednat touto pojistnou smlouvou Článek 34 a): Pojištění odpovědnosti vlastníka nebo poctivého držitele nemovitosti Článek 34 b): Pojištění odpovědnosti vlastníka rozestavěné stavby Článek 34 c): Pojištění odpovědnosti občana nahradit škodu z vedení domácnosti a provozu jejího zařízení Článek 34 d): Pojištění odpovědnosti občana I. OBECNÁ ČÁST Článek 1: Úvodní ustanovení 1. Soukromé stavby, domácnosti a odpovědnosti občanů (dále jen ), které sjednává Wüstenrot pojišťovna a.s., se sídlem Praha 4, Na Hřebenech II 1718/8, PSČ Česká republika, zapsaná v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze oddíl B, vložka (dále jen pojistitel ) jako škodové, se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ) a dalšími právní předpisy České republiky. Příslušná část obsahu pojistné smlouvy je určena těmito pojistnými podmínkami pro stavby, domácnosti a odpovědnosti WPD 2014/01 (dále jen pojistné podmínky ), eventuálně příslušnými doplňkovými pojistnými podmínkami nebo dalšími písemnými ujednáními mezi stranami k této pojistné smlouvě. 2. Ujednání v pojistné smlouvě, jakož i případná další písemná ujednání mezi stranami, mají při výkladu práv a povinností z pojistné smlouvy přednost před úpravou v pojistných podmínkách, neboť vyjadřují vůli stran upravit si vzájemná práva a povinnosti pro daný případ odchylně. Ustanovení doplňkových (či jiných specifických) obchodních podmínek mají přednosti před obecnou úpravou v těchto pojistných podmínkách. 3. Nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků, pojmy a definice upraveny v pojistných podmínkách, respektive pojistné smlouvě, použije se úprava v obecně závazných právních předpisech. Tyto pojistné podmínky nabyly účinnosti dne Článek 2: Výklad pojmů Není-li v pojistné smlouvě nebo v těchto pojistných podmínkách upraveno jinak, mají pro účely dle těchto pojistných podmínek pojmy v nich užívané následující význam: pojem výklad pojmu Bazén v terénu pevně zapuštěný (tj. nikoli mobilní či nezapuštěný) bazén, mající charakter jednoduché stavby. Budova trvalá nadzemní stavba, která je spojena se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, bez ohledu na to, zda: a) je součástí pozemku; b) je samostatnou nemovitou věcí; nebo c) je součástí práva stavby. Vykazuje časovou stabilitu a je určena k tomu, aby chránila lidi, zvířata nebo věci před působením vnějších vlivů. Budova budova, jejíž konstrukce je provedena z nehořlavých materiálů (např. pálená cihla, betonové tvárnice, železobetonová 1. stavební třídy konstrukce) a zároveň střešní krytina je z nehořlavých materiálů (např. pálená taška, beton, plech, břidlice, vláknocementová krytina, bondský šindel). Budova budova, jejíž konstrukce nebo střešní krytina není provedena z nehořlavých materiálů (na rozdíl od budovy 1. stavební 2. stavební třídy třídy). Byt soubor místností a prostorů pod společným uzavřením, který svým vybavením, stavebním a funkčním uspořádáním splňuje požadavky na trvalé bydlení, a to bez ohledu na to, zda jde o prostory, které jsou částí bytové jednotky, nebo jinak vymezené prostory v obytné budově; k bytu náleží i vedlejší místnosti (příslušenství bytu) do nichž je přístup výhradně z bytu, jako jsou zejména neobytné kuchyně, neobytné haly a komory, koupelny, toalety, spíže, šatny, stavebně oddělené kuchyňské či koupelnové kouty, předsíně, a též terasy, balkóny, lodžie. Bytová jednotka a) jednotka ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku, tj. byt jako prostorově oddělená část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné a b) jednotka ve smyslu příslušných ustanovení zákona č.72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, tj. byt nebo rozestavěný byt jako vymezená část domu podle uvedeného zákona a spoluvlastnický podíl na společných částech domu. Jednotka je věc nemovitá. Čekací doba doba, po kterou nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistná plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi. Hospodářská skot, prasata, ovce, kozy, králíci a drůbež, která jsou chována výlučně k vlastním účelům a spotřebě, nikoli za účelem zvířata chovu a následného prodeje. Jednoduchá stavba stavba, která plní doplňkovou funkci k pojištěné budově a nachází se na stejném pozemku; jednoduchou stavbou je též garáž pro jedno nebo dvě osobní vozidla, kůlna, zahradní domek, oplocení či studna. Stejně jako budova může být součástí práva stavby. Jiné prostory uzamykatelná místnost nebo soubor místností, které jsou určené k jiným účelům než k bydlení a zároveň se nejedná o prostory sloužící k podnikání a které jsou užívány výlučně pojištěným; jinými prostory jsou vedlejší prostory patřící k bytu, které se nacházejí v téže budově jako pojištěný byt nebo na pozemku příslušejícím k této budově, jako například sklep, dřevník, kolna, garáž apod. Pojištěné jiné prostory musí být uvedeny v pojistné smlouvě. Jinými prostory nejsou pro účely míněny prostory k podnikání. 1 Pojistné podmínky 2 Pojistné podmínky2 pojem Korespondenční adresa Majetek Nabídka Opěrná zeď Oprávněná osoba Osoba blízká Parcela Podíl Pojistitel Pojistná doba Pojistná hodnota: Časová cena Obecná cena Nová cena Pojistná smlouva (smlouva) Pojistná událost Pojistné Pojistné nebezpečí Pojistné období Pojistné riziko Pojistník Pojistný (technický) rok Pojistný zájem Pojištěná domácnost Pojištění majetku Pojištění škodové Pojištěný Pojištěný byt Pozemek Právo stavby výklad pojmu adresa sdělená pojistiteli, na kterou pojistitel výhradně doručuje veškerou písemnou korespondenci. majetkem pojištěným dle těchto pojistných podmínek jsou v pojistné smlouvě uvedené věci či soubory věcí, domácnosti, stavby či bytové jednotky bez ohledu na to, zda v daném případě mají charakter samostatné věci (movité či nemovité) v právním smyslu. návrh na uzavření pojistné smlouvy včetně všech součástí či souvisejících dokumentů. zeď sloužící k oddělení různě vysokých úrovní terénu, jestliže byla postavena na základě statického výpočtu, případně na základě technické dokumentace dodané výrobcem jednotlivých dílů použitých při konstrukci opěrné zdi (v případě pojistné události doloží vlastník opěrné zdi pojistitelem požadovanou dokumentaci). osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění; oprávněnou osobou je pojištěný, pokud právní předpis nebo pojistná smlouva nestanoví jinak. Osobou blízkou se rozumí: a) příbuzný v řadě přímé; b) sourozenec; c) manžel/manželka pojištěného, partner/partnerka pojištěného podle zákona upravujícího registrované partnerství; d) druh/družka pojištěného, pokud žije s pojištěným prokazatelně ve společné domácnosti; e) děti, osvojenci, a děti svěřené do pěstounské péče pojištěného nebo osob uvedených v písm. b) až d) tohoto odstavce; f) rodiče pojištěného nebo osob uvedených v písm. a) až d) tohoto odstavce. Jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. podíl vyjadřuje rozsah, jakým se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Wüstenrot pojišťovna a.s. se sídlem Na Hřebenech II 1718/8, PRAHA 4, zapsaná v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 14328, IČ: doba, na kterou bylo sjednáno. je finanční hodnota, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení, nebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem. je finanční hodnota, kterou může pojištěný získat při prodeji předmětné věci v daném čase a místě. cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu. Nová cena budovy nebo jiné stavby je částka, která odpovídá celkovým nákladům v daném místě obvyklém na znovupostavení stejné nebo srovnatelné budovy sloužící stejnému účelu, nebo ceně v daném místě obvyklé pro pořízení nové budovy v závislosti na její velikosti, vybavenosti a účelu. pojistná smlouva tohoto majetku, domácnosti a odpovědnosti; součástí obsahu pojistné smlouvy jsou tyto pojistné podmínky, a dále též případná smluvní ujednání a jiné pojistitelem vyžádané a pojistníkem a/nebo pojištěným předložené dokumenty či učiněná prohlášení. nahodilá, v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, blíže označená událost se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. úplata za. možná příčina vzniku pojistné události. časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné; pojistné období je roční, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu. doba, která začíná běžet v hodin dne uvedeného v pojistné smlouvě jako počátek a končí uplynutím jednoho roku v hodin dne, který se svým číslem shoduje se dnem počátku ; je-li počátek 29. února (přestupný rok), připadne konec pojistného roku vždy na poslední den měsíce února. oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Pojistník má pojistný zájem na vlastním majetku. Má se za to, že pojistník má pojistný zájem i na majetku jiné osoby, osvědčí-li, že by mu bez jeho existence a uchování hrozila přímá majetková ztráta. Dal-li pojištěný souhlas k, má se za to, že pojistný zájem pojistníka byl prokázán. domácnost v pojištěném bytě na adrese uvedené v pojistné smlouvě jako místo, v níž pojištěný trvale žije (tj. kterou obývá alespoň 270 dní v roce) a uhrazuje náklady na své potřeby. Domácností se ve smyslu tohoto nerozumí domácnost, v níž pojištěný trvale nežije (např. rekreační domácnost), není-li uvedeno v pojistné smlouvě jinak. zahrnující staveb, bytových jednotek a domácnosti., jehož účelem je poskytnutí pojistného plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události. osoba, na jejíž majetek, povinnost nahradit škodu či jinou újmu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se vztahuje. byt, v němž se nachází pojištěná domácnost. část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, případně jinak. věcné právo jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou. Právo stavby je možné pojistit v případě, že je zapsané ve veřejném seznamu a to od okamžiku zahájení stavebních prací do doby předání nově vzniklé stavby do užívání. pojem výklad pojmu Rekonstrukce oprava či úprava budovy, při které zejména a) je budova, nebo její část v důsledku stavebních úprav neobyvatelná nebo neobydlená; b) je odkrytá střecha nebo její část; c) jsou odkryty otvory pro okna nebo dveře; d) jsou rozebrány části vnějších stěn; e) dochází k celkové výměně vodovodního nebo odpadního potrubí; f) dochází k celkové výměně elektroinstalace; g) je dle stavebního zákona zapotřebí stavebního povolení. Rodinný dům budova, v níž jsou nejvýše 4 byty, a která má nanejvýš jedno podzemní a tři nadzemní podlaží, včetně podkroví. Rozestavěná stavba stavba od okamžiku zahájení stavebních prací do doby jejího předání do užívání, která je jako rozestavěná zapsána ve veřejném seznamu. Rozestavěný stavba rodinného domu od okamžiku zahájení stavebních prací do doby jejího předání do užívání. rodinný dům Společenství vlastníků Společné části domu Spoluvlastnický podíl Spoluvlastnictví Sprejer Stavba Stavba předaná do užívání Stavby nemající charakter budovy Stavební součásti právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, v němž jsou umístěny bytové jednotky; spoluvlastníci bytových jednotek jsou společnými členy společenství; členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo přechodem vlastnictví bytové jednotky. části domu, v němž se nacházejí bytové jednotky, které jsou určeny pro společné užívání. Jedná se zejména o základy, střechu, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství domu (například jednoduché stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny); společné části domu jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek. podíl na společných částech domu, v němž jsou umístěny bytové jednotky, jehož velikost je závislá na vzájemném poměru velikosti podlahové plochy bytových jednotek k celkové ploše všech bytových jednotek v domě; obdobně se postupuje i u společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků pouze některých bytových jednotek. skutečnost, že vlastnické právo k věci má společně více spoluvlastníků; spoluvlastnictvím není pro účely tohoto společné jmění manželů. sprejerem se rozumí pachatel, který úmyslně poškodil pojištěný majetek barvou. veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považují budovy, jednoduché stavby nebo stavby nemající charakter budovy. Ke stavbě, jako její součást, náleží: a) nádrže a bazény, které jsou konstrukčně neoddělenou součástí budovy; b) hromosvody; c) markýzy s elektromechanickým pohonem, žaluzie s elektromechanickým pohonem, elektromechanicky poháněné brány, vč. pohonných a vytápěcích prvků; d) studny včetně technologie čerpání vody v případě, že slouží k zásobování stavby vodou; e) zařízení a technologie, které zůstávají trvale pevně konstrukčně spojeny s budovou, tj. výtahy (osobní, nákladní, výtahové šachty vč. dveří, výtahové klece a zdvihacího zařízení, jezdící schody a chodníky), pulty recepce, technologické kanály; f) sluneční kolektory, které jsou umístěny na plášti pojištěné stavby; g) tepelná čerpadla. stavba po kolaudaci nebo stavba, u níž bylo jinak v souladu s obecně závaznými právními předpisy umožněno její užívání. stavby, které jsou spojeny se zemí pevným základem, avšak s ohledem na svoji specifickou funkci nemají charakter budovy, jako např. krby, udírny, pergoly, sochy, cesty, studny, septiky, mosty apod.. jsou zařízení, předměty či materiály jakéhokoli charakteru, které náleží ke stavbě podle její povahy a nemohou od ní být odděleny, aniž se tím stavba znehodnotí Základní znaky stavební součásti: 1. stavební součást musí být se stavbou fyzicky spojena; 2. za stavební součást jsou považovány i součásti v pronajatých prostorách, které pojištěný pořídil na vlastní náklady nebo je na základě nájemní smlouvy oprávněně užívá; 3. právní osud součásti stavby sleduje právní osud stavby. Za stavební součásti jsou považovány zejména: a) instalace uvnitř stavby: elektroinstalace, telekomunikační rozvody, rozvody slaboproudých zařízení (EZS, resp. PZTS, EPS), počítačové sítě, kanalizace, dešťové svody v rámci budovy, vodovod v budově, plynovod v budově, rozvody topení vč. zabudované technologie, hasicí zařízení pevně spojené s budovou, pevně zabudované příčky oddělení místností, pevně položené podlahové krytiny (lepené PVC, lepené koberce, plovoucí podlahy, dlažby apod.), pevně namontovaná obložení stěn, tapety, malby, pevně namontované mezistropní vrstvy, obložení stropu a visuté stropní podhledy, s budovou pevně spojené schody, schodiště, a to vně i uvnitř budovy, centrální vysavače; 3 Pojistné podmínky 4 Pojistné podmínky3 pojem Stavební součásti Škodná událost Trvale obydlená budova, domácnost Žádost na dálku výklad pojmu b) součásti budovy sloužící provozu budovy: klimatizace, vzduchotechnika, zařízení na vytápění budovy (rozvody tepla, radiátory, konvektory), centrální zařízení na ohřev vody (kotle), lokální zařízení na vytápění budovy (kamna, akumulační kamna apod.), nádrže na topné látky v rámci budovy, zdravotně technické zařízení, např. vpustě, umyvadla, koupací vany, WC výlevky, spojovací mosty, jeřábové dráhy (uvnitř budovy) vyjma zdvihacího zařízení. skutečnost, ze které vznikla škoda, která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění. budova či domácnost je považovaná za trvale obývanou, pokud je užívaná k trvalému bydlení, tzn. obývaná alespoň 270 dní v roce. dokument s údaji uvedenými zájemcem o uzavření pojistné smlouvy písemně ve formuláři umístěném na internetových stránkách pojistitele, a/nebo ústně v rozhovoru s operátorem call centra pojistitele. Článek 3: Vznik a trvání 1. Uzavření a) Pojistník jako zájemce o uzavření pojistné smlouvy prostřednictvím: pojistné smlouvy 1) internetových stránek pojistitele (nebo pojistitelem určených) a na nich umístěného formuláře, nebo formou obchodu 2) telefonického hovoru s operátorem call centra pojistitele (nebo pro pojistitele činného), na dálku sdělí pojistiteli údaje, které pojistitel požaduje pro uzavření pojistné smlouvy, a podá tak pojistiteli žádost o vyhotovení nabídky na uzavření pojistné smlouvy (dále jen žádost na dálku ). b) Na základě žádosti na dálku zašle pojistitel v nejkratším možném termínu, na (elektronickou adresu) určený pojistníkem v žádosti na dálku, vyhotovený návrh na uzavření pojistné smlouvy, včetně všech součástí (dále jen nabídka ) či souvisejících dokumentů a s instrukcemi k postupu vedoucímu k uzavření pojistné smlouvy (dále jen instrukce ). c) Pokud o to pojistník v žádosti na dálku požádal, zašle mu pojistitel tuto nabídku také obyčejnou zásilkou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na jeho korespondenční adresu. Pojistník je povinen zkontrolovat všechny údaje uvedené v nabídce, zda jsou správné a nadále aktuální (není-li tomu tak, postupuje podle instrukcí). d) Pojistná smlouva je uzavřena okamžikem úhrady pojistného na pojistitelem určený účet (dle pravidel čl. 7 bod 3) v případě, že je toto pojistné řádně uhrazeno ve výši uvedené ve smlouvě a ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení nabídky pojistníkovi. Nebylo-li toto pojistné zaplaceno řádně a ve lhůtě stanovené pojistitelem, nedojde k uzavření pojistné smlouvy. e) Pokud bude úhrada dle předchozího odstavce provedena pozdě a nevznikne, vrátí pojistitel pojistníkovi pojistné bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne připsání platby na účet pojistitele. Pro vrácení plateb použije pojistitel stejný platební prostředek, který použil pojistník pro provedení počáteční transakce, pokud výslovně neurčil jinak. Pojistník, je-li pojištěný osobou od něj odlišnou, je povinen pojištěného seznámit s obsahem pojistné smlouvy. 2. Uzavření pojistné smlouvy jinak než formou obchodu na dálku 3. Společná ustanovení o uzavření pojistné smlouvy a) Nabídku předkládá pojistitel prostřednictvím pro pojistitele činného pojišťovacího zprostředkovatele, a to písemně na formuláři pojistitele. Nabídka musí být pojistníkem a též pojištěným, pokud je osobou odlišnou od pojistníka, vlastnoručně podepsána a opatřena datem. V případě, že není možné zajistit podpis pojištěného, osvědčí pojistník svůj pojistný zájem jinak. Pojistník je povinen zkontrolovat všechny údaje uvedené v nabídce. b) Pojistná smlouva je uzavřena dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami, není-li ujednáno jinak. Pojistník, je-li pojištěný osobou od něj odlišnou, je povinen pojištěného seznámit s obsahem pojistné smlouvy. a) Odpověď pojistníka na předloženou nabídku s jakýmkoliv dodatkem nebo odchylkou, i když by podstatně neměnila podmínky nabídky, se vždy považuje za odmítnutí. b) Pojistník, pokud je osobou odlišnou od pojištěného, je povinen osvědčit existenci pojistného zájmu. c) Pojištění se sjednává na dobu neurčitou s pojistným obdobím jeden rok (12 kalendářních měsíců), není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. d) Pojistník, případně též pojištěný, pokud je osobou odlišnou od pojistníka, má povinnost k pravdivým sdělením. Pojistitel má povinnost odpovědět pravdivě a úplně na písemné dotazy ke skutečnostem týkajícím se vůči zájemci při jednání o uzavření pojistné smlouvy, při jednání o změně smlouvy pak vůči pojistníkovi. e) V případě, že si to vyžadují okolnosti sjednávaného, je pojistník povinen na výzvu pojistitele doložit existenci pojistného zájmu do 3 měsíců od obdržení výzvy. f) Není-li některý z účastníků svéprávný, jedná za něj jeho zákonný zástupce, příp. osoba jinak oprávněná ho zastupovat, taková osoba je povinna na výzvu pojistitele své oprávnění prokázat. g) Pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření smlouvy. h) Pojištění vzniká v 00:00 hodin dne následujícího po uzavření pojistné smlouvy, není-li v pojistné smlouvě sjednán pozdější začátek. U uzavření pojistné smlouvy formou obchodu na dálku je možné jako počátek sjednat následující den po zaslání žádosti pojistníka o nabídku pojistitele. Platnost je však podmíněna uzavřením pojistné smlouvy. i) Veškerá ustanovení pojistné smlouvy a povinnosti vyplývající z právních předpisů, které se týkají pojistníka, resp. pojištěného, se přiměřeně vztahují na všechny osoby, které uplatňují nároky na pojistné plnění. Tyto osoby rovněž odpovídají za plnění předepsaných povinností ke zmírnění újmy a povinností směřujících k předcházení a odvrácení škod. j) Ustanovení zákona, které stanoví přerušení, pokud nebylo pojistné zaplaceno do 2 měsíců ode dne jeho splatnosti, se pro toto nepoužije. Článek 4: Zánik Pojištění zaniká zejména 1. Uplynutím doby Bylo-li sjednáno na dobu určitou, zaniká uplynutím pojistné doby. 2. Nezaplacením pojistného 3. Výpovědí pojistitele nebo pojistníka a) Při uzavření pojistné smlouvy jinak než formou obchodu na dálku neuhrazením prvního pojistného, respektive první splátky (bylo-li dohodnuto placení ve splátkách), ve lhůtě do 1 měsíce od data splatnosti pojistného, zaniká od počátku. Pojistitel může pojistníkovi písemně oznámit prodloužení této lhůty. b) Neuhrazením dalšího pojistného nebo jeho části zaniká marným uplynutím lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení dlužného pojistného. Tato upomínka musí obsahovat upozornění na zánik v případě nezaplacení pojistného. a) doručenou nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistného období. b) doručenou do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Výpovědní doba je 8 dnů. c) doručenou do 3 měsíců ode dne doručení písemného oznámení vzniku pojistné události. Výpovědní doba je 1 měsíc. 4. Dohodou Dohoda pojistníka a pojistitele o zániku musí obsahovat způsob vzájemného vyrovnání závazků. 5. Odstoupením Porušil-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti povinnost stanovenou v 2788, má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. Pojistník má právo od smlouvy odstoupit, porušil-li pojistitel povinnost stanovenou v Jednorázové pojistné náleží pojistiteli celé. Pojistitel považuje neuhrazení prvního pojistného v dané lhůtě za projev vůle pojistníka, že na nemá zájem. Pojistiteli náleží pojistné do dne zániku. Pojištění zaniká uplynutím pojistného období; je-li však výpověď druhé straně doručena později než 6 týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká ke konci následujícího pojistného období. Pojištění zaniká uplynutím výpovědní doby. Pojištění zaniká uplynutím výpovědní doby. Pojištění zaniká dnem uvedeným v dohodě. Není-li ujednán okamžik zániku, platí, že zaniklo dnem, kdy dohoda nabyla účinnosti. Právo odstoupit od smlouvy zaniká, nevyužije-li je strana do dvou měsíců ode dne, kdy zjistila nebo musela zjistit porušení povinnosti stanovené v Z jiných důvodů a) Zánik v důsledku pojistné události. Pojistiteli náleží pojistné do konce pojistného období, ve kterém byla pojistná událost nahlášena. b) Doručení odmítnutí pojistného plnění, byla-li příčinou pojistné události skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události, kterou při sjednávání nebo jeho změny nemohl zjistit v důsledku zaviněného porušení povinnosti odpovědět pravdivě a úplně na písemné dotazy pojistníkem či pojištěným a pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo pokud by ji uzavřel za jiných podmínek. c) Zemře-li osoba, která s pojistitelem sjednala pojistnou smlouvu a dědicem bude osoba jiná než pozůstalý manžel, trvá do uplynutí doby, za kterou bylo v době úmrtí zaplaceno pojistné. d) Zanikne-li za trvání pojistný zájem pojistníka (oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události), zanikne i. e) Další důvody k zániku jsou uvedeny v článku 5 Změna. Článek 5: Změna 1. Změna Pojistnou smlouvu lze změnit dohodou smluvních stran v průběhu pojistného roku nebo jiné doby trvání. 2. Změna podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného 3. Změna vlastnictví pojištěného majetku Pojistitel má právo nově upravit výši pojistného na další pojistné období v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného v případě, že: skutečné náklady na pojistná plnění jsou vyšší než pojistitelem kalkulované náklady na pojistná plnění a to zejména z důvodu nárůstu cen (u budov se uvedené týká cen materiálů či výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví) či zvýšení nákladů za práci (u budov se zvýšení týká nákladů za stavební, případně se stavbou související práce); dojde ke změně právních předpisů, jimiž se mění výše DPH nebo jiných daní, které odvádí pojistitel. Nebylo-li výslovně ujednáno, že změnou vlastnictví pojištěného majetku nezaniká, zanikne dnem oznámení této změny pojistiteli. Pojistiteli náleží pojistné do konce pojistného období, ve kterém byla škodná událost nahlášena. Uplynutím této doby zaniká, nedohodnou-li se zúčastněné strany jinak. Pojistitel má právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl. Pokud se tato dohoda týká změny rozsahu či podmínek, musí být učiněna písemně, jinak je neplatná. Pojistitel je povinen nově stanovenou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Pojistník může sdělit svůj nesouhlas do 1 měsíce ode dne, kdy mu byla navrhovaná změna doručena. V tomto případě pak zanikne uplynutím stávajícího pojistného období. Pojistitel je povinen ve sdělení o nově stanovené výši pojistného pojistníka na tento důsledek upozornit. Změnou spoluvlastnictví nezaniká, pokud se pojistník s pojistitelem nedohodnou jinak. 5 Pojistné podmínky 6 Pojistné podmínky4 4. Zánik společného jmění manželů a) Zanikne-li společné jmění manželů smrtí nebo prohlášením za mrtvého toho z manželů, který uzavřel pojistnou smlouvu, zůstává platné pro pozůstalého manžela, jestliže zároveň platí, že pozůstalý manžel má pojistný zájem na pojištěném majetku. b) Zanikne-li společné jmění manželů rozvodem, zaniká ke konci pojistného období, ve kterém k zániku došlo, nedohodne-li se pojistník, u nějž trvá pojistný zájem na pojištěném majetku, s pojistitelem jinak. c) Zanikne-li společné jmění manželů z jiného důvodu, nezaniká, pokud manželé spolu nadále tvoří společnou domácnost a trvá pojistný zájem na pojištěném majetku. Na pozůstalého manžela přecházejí práva a povinnosti v dohodnutém rozsahu. Pojištění nezaniká. Pozůstalý manžel je povinen změnu oznámit pojistiteli. Pojistiteli náleží pojistné do okamžiku, kdy mu byla skutečnost rozhodná pro zánik sdělena. Pokud pojistný zájem pojistníka zanikne, platí podmínky zániku obdobně jako v odst. 4, písm. b) tohoto článku. Článek 6: Forma právních jednání a doručování písemností 1. Písemná forma a) Pojistná smlouva musí mít písemnou formu, nestanoví-li občanský zákoník jinak. b) Ostatní právní jednání týkající se musí mít písemnou formu, neujednají-li strany, že této formy není zapotřebí (odst. 2 a 3 tohoto článku). Písemná forma se vyžaduje vždy pro právní jednání týkající se: trvání a zániku, změny rozsahu, oznámení pojistitele o výsledku šetření pojistné události, změna místa u domácnosti. c) Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Právní jednání podle odst. 2 tohoto článku se nepovažují za učiněná v písemné formě. d) Pojistitel je oprávněn v pojistné smlouvě nebo pojistných podmínkách určit jednání, která nevyžadují písemnou formu. 2. Právní jednání účastníka, u nichž se nevyžaduje písemná forma 3. Další podmínky komunikace a) Právní jednání, která nemusí mít písemnou formu, musí být učiněna jedním z těchto dvou způsobů (pokud nejsou učiněna písemně): prostřednictvím a v rozsahu internetové aplikace pojistitele, do které je účastníkovi umožněn přístup prostřednictvím pojistitelem přidělených jedinečných a důvěrných autentizačních prvků. O umožnění přístupu rozhoduje pojistitel. Účastník je odpovědný za ochranu přidělených autentizačních prvků a pojistitel neodpovídá za ztráty a škody způsobené jejich zneužitím; telefonicky na telefonním čísle pojistitelem k tomuto účelu určeném nebo prostřednictvím ové zprávy zaslané na ovou adresu pojistitelem k tomuto účelu určenou. b) Jedná se především o: oznámení účastníka týkající se změny příjmení, adresy trvalého bydliště, korespondenční adresy, telefonního čísla a u (elektronické adresy) uvedených v pojistné smlouvě; změna formy placení pojistného; žádost o vrácení přeplatku pojistného; oznámení pojistné události; odpověď pojistitele na žádost (čl. 3, odst. 1, písm. b). c) Pro právní jednání učiněná některým z uvedených způsobů platí, že musí být, vyžádá-li si to pojistitel, dodatečně doplněna písemnou formou, a to ve lhůtě pojistitelem určené, jejímž marným uplynutím se má za to, že není pojistitel povinen k tomu kterému právnímu jednání přihlížet. a) Pojistitel je oprávněn stanovit, že bez ohledu na jeho formu musí být určité právní jednání týkající se učiněno prostřednictvím jím vytvořeného a k tomu určeného formuláře. b) Bez ohledu na formu se veškerá sdělení, oznámení, žádosti či návrhy týkající se podávají v českém jazyce. Veškeré předkládané doklady v jiném než českém jazyce musejí být úředně přeloženy do českého jazyka (to neplatí pro podklady ve slovenském jazyce). c) V záležitostech, zejména v souvislosti s jeho správou a šetřením pojistných událostí, je pojistitel oprávněn kontaktovat ostatní účastníky prostředky elektronické komunikace (např. telefon, SMS, , fax, datová schránka), pokud není dohodnuto jinak. d) Každý z ostatních účastníků je povinen neprodleně pojistiteli oznámit změnu kontaktních údajů poskytnutých mu za účelem vzájemné komunikace. e) Pojistitel při volbě formy komunikace přihlíží k povinnostem stanoveným mu jinými právními předpisy a charakteru sdělovaných informací. f) Vzhledem zejména k potřebě správy pojistných smluv uzavřených formou obchodu na dálku a pojistných smluv, u kterých měla některá právní jednání formu podle odstavce 2., je nezbytné dokumentovat některé operace zvukovým záznamem, a to i s ohledem na potřebu jednoznačného určení osoby odpovědné za škodu, jež by té které smluvní straně v souvislosti takovými operacemi eventuálně vznikla, souhlasí pojistník, pojištěný i každý další účastník s tím, že z veškeré komunikace s call centrem pojistitele (nebo pro něj činného) může být pořizován zvukový záznam a že takový záznam může být použitý jako důkazní prostředek. Na pořizování záznamu bude pojistitel i tak předem upozorňovat. g) Sítě elektronických komunikací (veřejné telefonní linky, linky mobilních sítí, a fax) sloužící pro komunikaci mezi pojistitelem a některým z účastníků nejsou pod přímou kontrolou pojistitele, který tudíž neodpovídá za škodu způsobenou jejich případným zneužitím. Taková komunikace je zabezpečena proti zpřístupnění třetím osobám jen tehdy, pokud tak pojistitel výslovně uvede a za podmínky dodržení bezpečnostních pravidel tím kterým z účastníků. 4. Doručování písemností a) Písemnosti (listiny) jsou pojistiteli doručovány: prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu sídla pojistitele, nebo osobně do sídla pojistitele v době úředních hodin. b) Písemnosti (listiny) jsou tomu kterému účastníkovi doručovány: prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na poslední pojistiteli známou korespondenční adresu v České republice (pokud adresát přesídlí do ciziny, musí pojistiteli sdělit dodací adresu na území České republiky a jméno (a) a příjmení osoby na tomtéž území, kterou zmocnil k přijímání zásilek od pojistitele). Pojistitel je oprávněn doručovat každému z účastníků i na jinou než korespondenční adresu, pokud se na korespondenční adresu doručení nezdařilo, nebo se z jiného důvodu jeví neúčelným; nebo osobně prostřednictvím zaměstnance nebo pověřeného zástupce pojistitele. c) Účastník je povinen bezodkladně informovat pojistitele o každé změně své korespondenční adresy (adresy jím určené ke komunikaci s ním). d) U písemnosti pojistitele odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb a došlé adresátovi se má za to, že došla třetí pracovní den po odeslání. Za došlou zásilku se považuje i zásilka odeslaná pojistitelem na poslední jemu známou korespondenční adresu adresáta v České republice, jejíž změnu adresát pojistiteli včas neoznámil. e) Odepře-li adresát písemnost převzít, má se za to, že došla dne, kdy její přijetí bylo odepřeno; adresát o důsledku odepření převzetí nemusí být poučen. f) Doručování elektronickými prostředky včetně doručování projevů vůle, u kterých není nutné dodržet písemnou formu, se řídí pravidly uvedenými v článku 6 těchto pojistných podmínek, není-li dohodnuto nebo jinými právními předpisy stanoveno jinak. Článek 7: Pojistné, splatnost pojistného 1. Pojistné Pojistné se stanoví pomocí pojistné sazby (příp. paušální částkou), která s ohledem zejména na pojistné riziko, teritoriální vliv, rozsah a škodní průběh zabezpečuje trvalé plnění všech závazků pojistitele. Pojistné je považováno za běžné pojistné (pojistné za pojistné období), není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. 2. Splatnost Běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. 3. Úhrada pojistného 4. Bagatelní dlužná částka Pojistné se považuje za uhrazené okamžikem připsání příslušné částky pojistného na účet stanovený pojistitelem při platbě bezhotovostním převodem či platební kartou; dnem připsání příslušné částky na účet stanovený pojistitelem při platbě prostřednictvím držitele poštovní licence. Pojistitel má právo na pojistné do zániku, ledaže ze zákona nebo z pojistné smlouvy vyplývá, že pojistné náleží pojistiteli i za dobu po zániku. Bylo-li sjednáno jednorázové pojistné, náleží pojistiteli vždy celé. V pojistné smlouvě lze dohodnout, že pojistník uhradí pojistné ve splátkách, což však nemá vliv na pojistná období. Je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, má pojistitel právo požadovat úrok z prodlení a upomínací poplatek. Pojistitel je oprávněn odečíst z pojistného plnění dlužné částky pojistného a jiné splatné pohledávky ze všech uzavřených s pojistitelem. Zaplaceným pojistným uhrazuje pojistitel své pohledávky na pojistné v pořadí, v jakém po sobě vznikly. Pojistitel není povinen vyplatit pojistné plnění, případně provést jinou výplatu spojenou s plněním (např. přeplatky pojistného), a to do výše 50 Kč. Článek 8: Pojistná hodnota, hranice pojistného plnění 1. Pojistná hodnota Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, za pojistnou hodnotu se považuje nová cena. 2. Horní hranice Hranice pojistného plnění je vymezena pojistnou částkou nebo limitem. pojistného plnění Pojistná částka se na návrh pojistníka stanoví v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. Limit plnění se stanoví v případě, že nelze určit pojistnou hodnotu nebo se použije v případě, že se nevztahuje na celou hodnotu (zlomek celkové hodnoty), např. pro druh věcí ze souboru, pro místo, pro pojistné nebezpečí. Limit pojistného plnění se vztahuje na jednu škodnou událost, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Horní hranicí pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je pojistná částka stanovená v pojistné smlouvě, není-li ujednáno jinak. 3. Pod Je-li pojistná částka v době vzniku pojistné události nižší než pojistná hodnota majetku, poskytne pojistitel pojistné plnění jen ve stejném poměru ke škodě, v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě (pod). Hranice plnění vyjádřená limitem z důvodu, že nelze určit pojistnou hodnotu, není považována za pod. Hranice plnění vyjádřená limitem jako zlomkem celkové hodnoty není považována za pod. Neodpovídá-li však pojistná částka stanovená v pojistné smlouvě pro celkovou hodnotu pojištěného majetku jeho pojistné hodnotě, poskytne pojistitel pojistné plnění jen ve stejném poměru ke škodě, v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě. Hranicí pojistného plnění však je ve smlouvě stanovený limit. 7 Pojistné podmínky 8 Pojistné podmínky5 4. Indexace pojistné částky pro majetku a) Dojde-li během pojistné doby ke zvýšení cen stavebních prací, materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví, může pojistitel odpovídajícím způsobem zvýšit (indexovat) pojistnou částku a pojistné. Index je každoročně vyhlašován Českým statistickým úřadem. Indexace může být prováděna pouze u stavby či bytové jednotky sjednaného na novou cenu. b) Dohodne-li se v pojistné smlouvě pojistník s pojistitelem na automatické indexaci, dochází k indexaci pojistné částky a pojistného pro následující pojistná období. c) Není-li v pojistné smlouvě sjednána automatická indexace, je pojistník povinen individuálně sledovat případné zvýšení pojistné hodnoty pojištěné stavby či bytové jednotky a dodatkem k pojistné smlouvě upravit výši pojistné částky, aby nedocházelo k pod. d) Případné dostavby, vestavby nebo rekonstrukce s použitím hodnotnějších materiálů indexace nezohledňuje a v případě jejich provedení je na odpovědnosti pojistníka případné zvýšení pojistné hodnoty pojištěné stavby či bytové jednotky a dodatkem k pojistné smlouvě upravit výši pojistné částky, aby nedocházelo k pod. Článek 9: Povinnosti pojistníka a pojištěného kromě dalších povinností stanovených právními předpisy je pojistník a pojištěný povinen zejména: 1. Při sjednání a) zodpovědět pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného ; b) umožnit pojistiteli vstup do prostor, kde se nachází pojištěný majetek za účelem posouzení pojistného rizika; c) předložit na vyžádání k nahlédnutí potřebnou dokumentaci (např. projektovou, požárně-technickou) a umožnit pořízení její kopie; d) osvědčit existenci pojistného zájmu. 2. Oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu změnu 3. V průběhu 4. Při vzniku události, se kterou je spojeno uplatňování nároku na pojistné plnění a) týkající se skutečností, na něž byl pojistitelem tázán při sjednávání nebo které jsou uvedeny v pojistné smlouvě, nebo které byly podkladem pro posouzení rizika, stanovení výše pojistného a uzavření pojistné smlouvy (zejména změnu vlastnictví k pojištěnému majetku, změnu korespondenční adresy apod.); b) pojistného rizika (zvýšení, snížení); c) pojistné hodnoty pojištěného majetku, zvýší-li se v době trvání alespoň o 20 %; d) dalších skutečností týkajících se. a) dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, nebo které na sebe vzal pojistnou smlouvou (např. bezpečnostní) a nesmí strpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob; b) řádně se starat o údržbu pojištěného majetku, zejména pak udržovat jej v dobrém technickém stavu dle příslušných právních předpisů, neprodleně odstranit každou závadu nebo nebezpečí, o kterém se dozvěděl, a které mohlo mít vliv na vznik pojistné události, zejména takové, které již ke škodě vedlo; c) oznámit pojistiteli vícenásobné neprodleně poté, co se o něm dozvěděl a zároveň sdělit název tohoto pojistitele a výši pojistné částky nebo limitu plnění; d) oznámit pojistiteli neprodleně všechny závažné skutečnosti týkající se stavby (pojištěné budovy ve stavbě), zejména zastavení výstavby, prodloužení předpokládaného termínu dokončení stavby, zrušení stavebního povolení, rozhodnutí o vyvlastnění, havárie stavby, kolaudace apod.. a) zajistit zmírnění škody nebo veškerá možná opatření směřující proti zvětšování škody, zajistit odvrácení následných škod; b) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že taková událost nastala, podat pravdivé a úplné vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události; c) postupovat v souladu se všemi pokyny pojistitele; d) umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši a předložit k tomu doklady, které si pojistitel vyžádá a umožnit pořídit jejich kopie; e) oznámit bez zbytečného odkladu orgánům činným v trestním nebo přestupkovém řízení vznik události, která nastala za okolností nasvědčujících spáchání trestného činu nebo přestupku; f) neměnit stav způsobený škodnou událostí bez souhlasu pojistitele, nejdéle však po dobu pěti dnů od oznámení škodné události pojistiteli. To neplatí, pokud bylo potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytků začít dříve. V těchto případech je povinen zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu poškození, např. šetřením provedeným policií nebo jinými vyšetřovacími orgány, fotografickým nebo filmovým záznamem; g) poskytnout pojistiteli součinnost potřebnou ke zjištění příčiny a rozsahu škody; h) prokázat hodnotu poškozené, zničené nebo ztracené věci znaleckým posudkem; účtem, kupní smlouvou, případně jiným hodnověrným dokladem, který si pojistitel vyžádá pro účely šetření; i) postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému uplatnit právo na náhradu škody způsobené pojistnou událostí; j) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že se našla pohřešovaná věc, za kterou pojistitel poskytl pojistné plnění; k) plnit oznamovací povinnost uloženou obecně závaznými právními předpisy; l) oprávněná osoba může postoupit pohledávku na pojistné plnění pouze se souhlasem pojistitele. 5. V případě odpovědnosti je pojištěný kromě výše uvedeného povinen zejména 6. Následky porušení povinností 7. Udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů Článek 10: Pojistné plnění 1. Splatnost, právo na pojistné plnění a) informovat poškozeného o postupu při uplatnění práva na pojistné plnění u pojistitele v souvislosti se škodnou událostí, a dále o způsobu zpracování osobních údajů poškozeného; b) oznámit pojistiteli, že poškozený uplatnil právo na náhradu škody, za niž pojištěný odpovídá a jejíž způsobení by mohlo být pojistnou událostí a vyjádřit se k uplatněnému nároku a k jeho výši; c) oznámit pojistiteli bez odkladu, že poškozený uplatňuje právo na náhradu škody u soudu nebo jiného příslušného orgánu; d) oznámit, že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno trestní řízení, a jedná-li se o řízení proti pojištěnému poskytnout údaje o výběru právního zástupce, a informovat o dalším průběhu a výsledku řízení; e) postupovat v souladu s pokyny pojistitele; f) v případě uplatnění práva na náhradu škody vůči pojištěnému soudní cestou sdělit a poskytnout pojistiteli bez zbytečného odkladu informace o veškerých úkonech, podání či písemnosti, které bude v dané právní věci činit či zasílat soudu, a veškerá sdělení, výzvy a rozhodnutí, která mu budou soudem sdělena či zaslána, a to tak, aby bylo pojistiteli umožněno na ně účinně reagovat; g) účastnit se řízení a postupovat v něm tak, aby věc byla meritorně projednána, neoprávněnému nároku se účinně bránit, a po dohodě s pojistitelem využít opravných prostředků; h) zabezpečit vůči jinému právo na náhradu škody, jakož i právo na postih a vypořádání. a) Poruší-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti svoji povinnost zodpovědět pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného a bylo-li v důsledku toho ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet. b) Mělo-li porušení povinnosti podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. Pojistník a pojištěný je povinen umožnit pojistiteli jako správci údajů podle zákona č. 101/2000 Sb. a jeho smluvním zpracovatelům splňujícím podmínky stanovené zákonem zpracování osobních údajů pro účely pojišťovací činnosti a dalších souvisejících činností stanovených zákonem, a to po dobu nezbytně nutnou k zajištění práv a povinností plynoucích ze závazkového právního vztahu a dále po dobu vyplývající z obecně závazných právních předpisů. a) Náklady spojené s uplatněním práva na pojistné plnění nese ten, kdo je uplatňuje. b) Oprávněná osoba, příp. ten, kdo se za ni považuje, je povinna bez zbytečného odkladu: 1) oznámit písemně pojistiteli, že nastala událost, se kterou spojuje požadavek na pojistné plnění; 2) podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této událost a o právech třetích osob; 3) předložit potřebné doklady; 4) postupovat způsobem ujednaným s pojistitelem, příp. způsobem uvedeným v těchto pojistných podmínkách. Oznámení jako oprávněná osoba může učinit jakákoliv osoba, která má na pojistném plnění právní zájem. c) Pojistitel je bez zbytečného odkladu po obdržení oznámení podle písm. b) tohoto odstavce povinen ověřit, že toto oznámení učinila oprávněná osoba, nebo osoba, která má na pojistném plnění právní zájem, a: 1) je-li tomu tak, je povinen zahájit šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; 2) není-li tomu tak, sdělí tuto skutečnost oznamovateli a není povinen zahájit šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. d) Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po ukončení šetření nutného ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. e) V případě, že budou splněny podmínky 1354 občanského zákoníku, vyplatí pojistitel pojistné plnění příslušnému zástavnímu věřiteli. f) Pojistitel je oprávněn odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z. V odpovědnosti platí náhradu škody či újmy pojistitel za pojištěného poškozenému, poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá. 2. Šetření a) Pojistitel je povinen ukončit šetření do 3 měsíců po tom, co mu byla pojistná událost oznámena. Nemůže-li ukončit šetření v této lhůtě, je pojistitel povinen sdělit oznamovateli důvody. b) Lhůta uvedená v předchozím odstavci neběží a šetření se přerušuje, především je-li znemožněno nebo ztíženo v důsledku skutečností zaviněných pojistníkem, pojištěným nebo oprávněnou osobou. Šetření se přerušuje zejména: 1) uplynutím lhůty stanovené pojistitelem pro předložení k šetření potřebných dokladů (lhůta musí být přiměřená povaze a rozsahu požadovaných dokladů); 2) dnem odvolání souhlasu se zpracováním osobních údajů nezbytného pro šetření; 3) uplynutím lhůty stanovené pojistitelem pro vyjádření oprávněné osoby, pokud oznámení pojistné události nebylo podáno oprávněnou osobou; 4) dnem, kdy se pojistitel dozvěděl o probíhajícím přípravném řízení nebo trestním stíhání ve věci, v níž jsou vyšetřovány okolnosti události, jež v souladu s oznámením k němu oprávněné osoby má být pojistnou událostí. Přerušení šetření podle odst. 1, písm. c) tohoto článku končí dnem, kdy odpadl důvod, který k přerušení vedl. c) Maximální lhůta pro přerušení šetření podle odst. 1, písm. c) tohoto článku na základě písm. b) bodu 1), 2) a 3) tohoto odstavce je 6 měsíců, jejím marným uplynutím bude toto šetření zastaveno (případně ukončeno). d) Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost přiměřenou zálohu; to neplatí, je-li rozumný důvod poskytnutí zálohy odepřít, a v prvních 2 (dvou) měsících po obdržení oznámení od oprávněné osoby či osoby, která se za oprávněnou považuje. e) Pokud byly náklady šetření podle písm. b) bodu 1) tohoto odstavce, vynaložené pojistitelem, vyvolány nebo zvýšeny porušením povinností pojistníka, pojištěného či jiné osoby uplatňující právo na pojistné plnění, má pojistitel právo požadovat přiměřenou náhradu na tom, kdo povinnost porušil. f) Obsahuje-li oznámení podle odst. 1 písm. c) tohoto článku vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li se v něm vědomě údaje týkající se této události, má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. 9 Pojistné podmínky 10 Pojistné podmínky6 3. Měna a) Pojistné plnění se poskytuje v penězích, nikoliv uvedením do předešlého stavu, a je splatné na území a v měně České republiky, není-li ujednáno jinak. b) Pro přepočet cizí měny se použije kurzu oficiálně vyhlášeného Českou národní bankou platného v den vzniku pojistné události. c) Pojistitel může v odůvodněných případech rozhodnout o poskytnutí naturálního plnění opravou nebo výměnou věci. 4. Spoluúčast Pojistitel může v pojistné smlouvě ujednat, že osobě, které vzniká právo na pojistné plnění, půjde k tíži úbytek majetku, jehož výše nepřesáhne ujednanou hranici. 5. Přechod vlastnictví Na pojistitele nepřechází vlastnictví nalezeného pojištěného majetku, za který pojistitel poskytl pojistné plnění v důsledku pojistné události, nedohodnou-li se smluvní strany jinak. 6. Snížení a) Pojistitel je oprávněn snížit pojistné plnění, pokud pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba poruší povinnosti pojistného plnění uložené zákonem či pojistnou smlouvou a takové porušení mělo podstatný vliv na vznik nebo průběh pojistné události, nebo na zvětšení rozsahu jejích následků, nebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění. b) Poruší-li pojistník nebo pojištěný povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika a nastala-li po této změně pojistná událost, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které by měl obdržet, kdyby se byl o zvýšení pojistného rizika z oznámení včas dozvěděl. 7. Odmítnutí pojistného plnění, odstoupení Byla-li příčinou pojistné události skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události, kterou nemohl zjistit při sjednávání nebo jeho změny v důsledku zaviněného porušení povinnosti zájemce o k pravdivým a úplným sdělením na písemné dotazy pojistitele o při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, může pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout. 8. Promlčení Právo na plnění z se promlčí nejpozději za tři roky, promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za jeden rok po vzniku pojistné události. Článek 11: Obecné výluky z Kromě dalších omezení a výluk z stanovených právními předpisy, pojistnými podmínkami nebo pojistnou smlouvou se nevztahuje na škody, bez ohledu na spolupůsobící příčiny, způsobené: 1. Úmyslným jednáním Vyloučeny jsou škody způsobené úmyslným jednáním pojištěného nebo spolupojištěných osob, nebo jiné osoby z podnětu některého z nich. Úmyslným jednáním se rozumí vědomý projev vůle nebo vědomý čin, o jehož následcích jednající osoba musela nebo mohla vědět. 2. Nedbalostí Vyloučeny jsou škody způsobené hrubou nebo vědomou nedbalostí pojištěného nebo spolupojištěných osob, nebo jiné osoby z podnětu některého z nich. Nedbalost hrubá se vztahuje k přístupu pojistníka, případně pojištěného k požadavku náležité opatrnosti a svědčí o jeho zřejmé bezohlednosti k jeho povinnosti počínat si tak aby nedošlo ke škodě či jiné újmě. Nedbalost vědomá znamená, že pojištěný věděl, že svým jednáním může způsobit škodu či jinou újmu, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že škodlivý následek nenastane. 3. V důsledku vnitřních nepokojů Vnitřními nepokoji se rozumí jednání části obyvatelstva ve společném úmyslu takovým způsobem, že ruší veřejný klid a pořádek. Za škody v důsledku vnitřních nepokojů jsou považovány i škody vzniklé jednáním směřujícím k potlačení nebo zmírňování následků vnitřních nepokojů, a to orgánem ze zákona povinným nebo oprávněným k takovému jednání. 4. Terorismem Terorismem se rozumí použití násilí k politickým nebo náboženským cílům zahrnující jakýkoliv čin jakékoliv osoby nebo osob jednajících v zastoupení organizace nebo ve spojení s organizací, jejíž činnost směřuje ke svržení vlády nebo k násilí. Terorismus zahrnuje rovněž použití násilí k zastrašení veřejnosti jako celku nebo k zastrašení jakékoli vrstvy obyvatelstva. 5. Jadernou reakcí Vyloučeny jsou škody vzniklé v důsledku jaderné reakce, jaderného záření nebo radioaktivního zamoření, ať přímo nebo nepřímo, ať došlo k události v místě nebo mimo ně, ať byly způsobeny nebo zvětšeny některým z pojistných nebezpečí. 6. Na životním prostředí Článek 12: Rozhodné právo Pojistná smlouva a právní vztahy z ní vyplývající nebo s ní související se řídí právním řádem České republiky. Článek 13: Územní platnost Není-li ve smlouvě ujednáno jinak, se vztahuje na pojistné události, které vzniknou na území České republiky nebo při nichž nastane škoda na území České republiky. Článek 14: Řešení sporů Při vzniku sporu mezi účastníky tohoto použijí obě smluvní strany všechny dostupné možnosti k tomu, aby byl spor vyřešen smírnou cestou. Jestliže se nepodaří vyřešit spor smírnou cestou, mohou se obrátit pojistitel, pojistník nebo pojištěný na příslušný soud České republiky. Článek 15: Zachraňovací náklady 1. Zachraňovací náklady a) Zachraňovací náklady jsou nutně a účelně vynaložené náklady, které pojištěný nebo jiná osoba vynaložila na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události, na zmírnění následků již nastalé pojistné události nebo proto, že plnil povinnost odklidit poškozený pojištěný majetek nebo jeho zbytky z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů. b) Tyto náklady uhradí pojistitel ve výši, která je v místě vzniku pojistné události účtována obvykle, maximálně však do uvedených limitů. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, je pojistník povinen postupovat podle pokynů pojistitele. 2. Limity plnění Nad rámec pojistné částky nebo limitu plnění uhradí pojistitel nutné a účelně vynaložené zachraňovací náklady: k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo ke zmírnění následků pojistné události, a to do výše 10 % z pojistné částky pro bezprostředně ohrožený pojištěný majetek, nejvýše však Kč; vynaložené z hygienických, bezpečnostních nebo ekologických důvodů na odklizení zbytků pojištěného majetku poškozeného nebo zničeného pojistnou událostí, a to 10 % z pojistného plnění za daný pojištěný poškozený majetek, nejvýše však Kč, pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak. 3. Náklady na záchranu lidského života nebo zdraví Zachraňovací náklady na záchranu lidského života nebo zdraví je pojistitel povinen hradit do výše 30 % pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. 4. Výluky Pojistitel není povinen hradit zachraňovací náklady, pokud jsou hrazeny státem nebo jiným orgánem na základě jiných právních předpisů. Článek 16: Přechod práva na pojistitele 1. Vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. 2. Na pojistitele také přechází právo pojištěného na úhradu nákladů řízení o náhradě škody, které byly pojištěnému vůči žalovanému přiznány, jestliže je pojistitel za pojištěného uhradil. 3. Pokud má pojištěný vůči poškozenému nebo jiné osobě právo na vrácení vyplacené sumy nebo na snížení důchodu a na zastavení jeho výplaty, přechází toto právo na pojistitele, pokud za pojištěného tuto částku uhradil nebo za něj vyplácí důchod. Pojištěný, resp. pojistník, je povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit, že nastaly skutečnosti odůvodňující přechod práv a odevzdat mu doklady potřebné k uplatnění těchto práv. II. SPECIFICKÁ ČÁST Článek 17: Rozsah Pojištění se vztahuje na škody způsobené prokazatelně v přímé souvislosti nebo v důsledku pojištěného nebezpečí, není-li ujednáno jinak. V pojistné smlouvě je dále specifikováno, v jakém rozsahu je uzavřeno. Článek 17 a): Rozsah - stavby a bytové jednotky Pojistná nebezpečí Horní hranice pojistného plnění 1. Základní pojistná nebezpečí: a) Požár, přímý úder blesku, výbuch, kouř, pád letadla, náraz Základní pojistná částka uvedená ve smlouvě. vozidla, nadzvuková vlna; voda, voda z potrubí, lom trubky; Pro chodníky, oplocení a opěrné zdi patřící k přilehlému pozemku je vichřice, krupobití, tíha sněhu, pád stromu, stožáru, lavina, limitem pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném zemětřesení, sesuvu půdy a zřícení skal; vandalismus se roce Kč. zjištěným pachatelem. b) Nepřímý úder blesku, přepětí na elektromotorech sloužících Kč pro všechny pojistné události v pojistném roce. pojištěné budově a na stavebních součástech. c) Vandalismus bez zjištění pachatele Kč pro všechny pojistné události v pojistném roce. d) Krádež vloupáním, loupež stavebního materiálu a drobné Kč, případně zvýšený limit uvedený v pojistné smlouvě. stavební techniky, násilné odcizení stavebních součástí, škody způsobené na stavebních součástech krádeží vloupáním nebo vandalismem v souvislosti s vloupáním. 2. Při: a) Pojištění povodní a záplav. ve smlouvě stanovený limit pro všechny pojistné události v pojistném roce, maximálně však Kč. b) Pojištění odpovědnosti z držby nemovitosti nebo díla ve stavbě. ve smlouvě stanovený limit pro všechny pojistné události v pojistném roce. 11 Pojistné podmínky 12 Pojistné podmínky7 Článek 17 b): Rozsah domácnosti Pojistná nebezpečí Horní hranice pojistného plnění 1. Základní pojistná nebezpečí: Plus SuperPlus a) Požár, přímý úder blesku, výbuch, kouř, pád letadla, náraz vozidla, nadzvuková vlna; voda, voda z akvária, lom trubky; vichřice, krupobití, tíha sněhu, pád stromu, stožáru, lavina, zemětřesení, sesuvu půdy a zřícení skal. b) Nepřímým úderem blesku, přepětím v elektrospotřebičích. Základní pojistná částka uvedená ve smlouvě Kč limit pro všechny pojistné události v pojistném roce Základní pojistná částka uvedená ve smlouvě Kč limit pro všechny pojistné události v pojistném roce c) Škoda způsobená srážkovou vodou. nepojištěno Kč limit pro všechny pojistné události v pojistném roce 2. Limity pro jednotlivé věci, soubory věcí Kde není limit uveden (v pojistné smlouvě, pojistných podmínkách), je horní hranicí pojistného plnění pojistná částka. a) Cennosti odcizení 10% pojistné částky; případně vyšší limit uvedený v pojistné smlouvě b) Peníze, ceniny, cenné papíry, platební karty Kč Kč c) Elektronika odcizení 10% pojistné částky; případně vyšší limit uvedený v pojistné smlouvě d) Věci v jiných prostorách Kč, případně vyšší limit uvedený v pojistné smlouvě e) Věci mimo místo 1% pojistné částky; maximálně však Kč f) Antény Kč Kč g) Domácí zvířata Kč Kč h) Plavidla Kč Kč i) Dětský kočárek ve společných prostorách domu Kč Kč j) Invalidní vozík ve společných prostorách domu Kč Kč k) Příslušenství motorových vozidel Kč Kč l) Zahradní a údržbová technika Kč Kč m) Zahradní malotraktor nepojištěno Kč n) Věci k výdělečné činnosti Kč Kč o) Stavební součásti 5 % pojistné částky, případně vyšší limit uvedený v pojistné smlouvě 10% pojistné částky; případně vyšší limit uvedený v pojistné smlouvě 10% pojistné částky; případně vyšší limit uvedený v pojistné smlouvě Kč, případně vyšší limit uvedený v pojistné smlouvě 2% pojistné částky; maximálně však Kč 5 % pojistné částky, pro požár bez limitu, případně vyšší limit uvedený v pojistné smlouvě 3. Při a) Pojištění povodní a záplav ve smlouvě stanovený limit pro všechny pojistné události v pojistném roce, maximálně však Kč b) Pojištění skla včetně nákladů ve smlouvě stanovený limit pro všechny pojistné události v pojistném roce c) Garáž (stavba) na jiném pozemku ve smlouvě stanovený limit pro všechny pojistné události v pojistném roce, maximálně však Kč d) Movité věci v garáži na jiném pozemku ve smlouvě stanovený limit pro všechny pojistné události v pojistném roce, maximálně však Kč e) Pojištění odpovědnosti ve smlouvě dohodnutý ve smlouvě stanovený limit pro všechny pojistné události v pojistném roce. rozsah Článek 18: Místo Pojistitel poskytne pojistné plnění tehdy, dojde-li k pojistné události v místě. Místo je ve smlouvě určeno adresou a blíže specifikováno včetně podmínek a rozsahu. Pokud se vztahuje i na škody vzniklé mimo místo, jsou ve smlouvě specifikovány podmínky, rozsah a územní platnost. Podle charakteru místa může být ve smlouvě stanoven limit plnění. Článek 18 a): Místo stavby a bytové jednotky: a) Dokončená budova b) Právo stavby / rozestavěná stavba Pro dokončenou budovu je místem parcela, na níž se nachází pojištěná budova, případně pojištěné jednoduché stavby. Místo se v pojistné smlouvě označuje údaji o místě (obec), ulici, čísle popisném a čísle orientačním. V případě bytové jednotky se ve smlouvě uvede i číslo pojištěného bytu. Pro právo stavby / rozestavěnou stavbu je místem stavební parcela uvedená ve stavební dokumentaci. V případě práva stavby / rozestavěné stavby se místo v pojistné smlouvě označuje údaji o místě (obec), ulici (pokud je již její název určen) a číslu parcely podle údajů ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí). Článek 18 b): Místo domácnosti: a) Bytový prostor Místem je trvale obydlený oprávněně užívaný pojištěný byt, který je uveden v pojistné smlouvě a v němž se pojištěná domácnost nachází. Trvale obydleným bytem je byt obývaný alespoň 270 dní v roce. b) Jiné prostory Pojištěné jiné prostory musí být uvedeny v pojistné smlouvě. Jiným prostorem není prostor využívaný k podnikatelské činnosti. c) Anténní systémy Vnější svislá stěna budovy, ve které je pojištěný byt a na které je anténa připevněna nejméně 3 m nad terénem, nebo střecha rodinného domu, ve kterém je pojištěný byt. d) Stěhování V době stěhování tvoří místo oba byty, a to až do 30 dnů ode dne zahájení stěhování. Podmínkou je dodržení všech povinností předepsaných pojistitelem (viz. níže čl. 23 odst. 4). e) Rozšíření místa V pojistné smlouvě může být místní platnost rozšířena i na místa mimo výše uvedené případy. Článek 19: Pojistná částka, pojistná hodnota 1. Pojistná částka je stanovena pojistníkem pro pojištěný majetek tak, aby odpovídala pojistné hodnotě majetku v době uzavření pojistné smlouvy. Pojistná částka je uvedena v pojistné smlouvě. Není-li v těchto pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, je za pojistnou hodnotu považována nová cena. 2. V pojistné smlouvě může být rovněž stanoven limit plnění (např. pro druh věcí ze souboru, místo, pojistné nebezpečí apod.). 3. Pro bytové jednotky pojistná částka představuje pojistnou hodnotu reálně vymezené pojištěné bytové jednotky (případně jednotek) včetně pojistné hodnoty spoluvlastnického podílu na společných částech domu. 4. Pro práva stavby, rozestavěného rodinného domu nebo rozestavěné bytové jednotky představuje pojistná částka předpokládanou pojistnou hodnotu v okamžiku dokončení stavby. Pro její stanovení vychází pojistník z projektové dokumentace. Článek 20: Pojištěné náklady 1. Pojištěné náklady 2. Náklady spojené se základními nebezpečími 3. Náklady spojené s pojistným nebezpečím odcizení 4. Náklady na náhradní ubytování a) Pojištěné náklady jsou hospodárně a účelně vynaložené náklady, které vzniknou v přímé příčinné souvislosti s pojistnou událostí. b) Horní hranice pojistného plnění je omezena limity, které jsou uvedeny u jednotlivých druhů nákladů. c) Není-li uvedeno v pojistné smlouvě nebo v těchto pojistných podmínkách jinak, limity nejsou zahrnuty do pojistných částek. Nezbytné náklady, které pojištěný vynaložil v přímé souvislosti s pojistnou událostí, způsobenou na pojištěném majetku některým z pojistných nebezpečí v těchto pojistných podmínek nazývaných Flexa plus, voda z potrubí nebo přírodní nebezpečí a) na vyklizení místa škody, nezbytné stržení dosud stojících částí pojištěného majetku, odvoz suti a na uložení nevyužitelných zbytků na místo nejbližší vhodné a povolené skládky, a to do té míry, do jaké míry se tyto náklady týkají pojištěného majetku; b) na krátkodobá nutná bezpečnostní opatření z důvodu ochrany majetku pojištěného proti odcizení; pojistné plnění nesmí přesáhnout pojistnou hodnotu ochraňovaného majetku. Limit plnění je Kč. Nezbytné náklady, které pojištěný vynaložil v přímé souvislosti s pojistnou událostí, způsobenou na pojištěném majetku některým z pojistných nebezpečí, v těchto pojistných podmínek souhrnně nazývaných odcizení a) na odstranění škod na stavebních součástech (dveře, okna, zámky, zabezpečovací systémy) které byly poškozeny nebo zničeny v přímé souvislosti s krádeží vloupáním, loupeží nebo pokusem o tyto činy; b) na krátkodobá nutná bezpečnostní opatření z důvodu ochrany majetku pojištěného proti odcizení; pojistné plnění nesmí přesáhnout pojistnou hodnotu ochraňovaného majetku. Limit plnění je Kč. a) Náklady na ubytování pojištěných osob, pokud se pojištěný trvale obývaný byt stal prokazatelně neobyvatelným v důsledku pojistné události z domácnosti. Tyto náklady jsou hrazeny do doby, než se byt stane opět obyvatelným. b) Hrazeny nejsou vedlejší náklady, jako např. strava, telefonní poplatky, doprava apod. c) Hrazené náklady jsou omezeny limitem 1 promile z pojistné částky denně, nejvíce však po dobu 100 dní. Horní hranicí plnění je Kč. Článek 21: Vymezení pojistné události, zásady pro stanovení výše pojistného plnění 1. Pojistná událost a) Je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. b) Za jednu pojistnou událost se považuje škoda, se kterou je spojena povinnost pojistitele plnit, která vznikne z jedné příčiny pojistného nebezpečí, v jednom místě a v jednom čase. c) Za jednu pojistnou událost jsou považovány i prokazatelně se škodou související škody následné, je-li dána pojistiteli povinnost hradit škody následné. K příčině i škodě musí dojít v době trvání. 2. Pojistné plnění a) Pojistitel poskytne pojistné plnění, byl-li pojištěný majetek pojistnou událostí nebo v příčinné souvislosti s ní poškozen, zničen nebo ztracen, není-li u jednotlivého pojistného nebezpečí v těchto podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak. b) Pojistitel poskytne pojistné plnění do výše pojistné hodnoty poškozeného, zničeného nebo ztraceného majetku v době bezprostředně před pojistnou událostí, maximálně však do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. 3. Poškození pojištěného majetku a) Při poškození pojištěného majetku uhradí pojistitel přiměřené náklady na opravu poškozeného majetku snížené o cenu zbytků nahrazovaných částí pojištěného majetku. b) Přiměřenými náklady na opravu je cena opravy věci nebo její části, která je v době pojistné události v místě obvyklá. c) Pokud je oprava z ekonomických nebo jiných pojistitelem uznaných důvodů nemožná nebo nevhodná, je poškozená věc považovaná za zničenou. d) V případě plnění v obecné ceně uhradí pojistitel částku odpovídající rozdílu mezi obecnou cenou bezprostředně před pojistnou událostí a obecnou cenou po poškození v důsledku pojistné události. e) V případě plnění v časové ceně je zohledněn stav věci bezprostředně před pojistnou událostí (především opotřebení věci, případně jiné znehodnocení nebo zhodnocení věci). 4. Spoluúčast Pokud je ve smlouvě dohodnutá spoluúčast, pojistitel neposkytne pojistné plnění, jehož výše nepřesáhne ujednanou hranici. 13 Pojistné podmínky 14 Pojistné podmínky8 Článek 22: Stanovení výše pojistného plnění Článek 22 a): Stanovení výše pojistného plnění stavba a bytová jednotka 1. Pojištění sjednané na novou cenu V případě sjednaného na novou cenu má oprávněná osoba právo na vyplacení částky přesahující časovou cenu věci při pojistné události pouze tehdy, pokud a) do tří let po pojistné události provede opravu nebo znovupořízení věci. Tříletá lhůta se považuje za dodrženou, pokud jsou v jejím průběhu učiněny závazné objednávky oprav poškozených věcí nebo na pořízení věcí zničených nebo ztracených, a zároveň b) znovupořízení stavby či bytové jednotky se realizuje na stejném místě nebo není-li z ekonomických, právních nebo jiných pojistitelem uznaných důvodů možné i v jiném místě na území ČR, a zároveň c) znovupořízený majetek bude sloužit k témuž účelu jako majetek původní. 2. Pojištění V případě bytových jednotek sjednaného na obecnou cenu má oprávněná osoba právo na vyplacení částky, sjednané kterou může dosáhnout při prodeji předmětné věci v daném čase a místě. na obecnou cenu 3. Pojistné plnění u staveb 4. Pojistné plnění u práva stavby / rozestavěné stavby 5. Společné části domu (spoluvlastnictví) a) jejichž celkové opotřebení bylo při pojistné události vyšší než 60%, poskytne pojistitel v časové ceně; b) které byly před pojistnou událostí určeny ke stržení, ať už z důvodu jejich technického stavu, nebo z důvodu územního rozhodnutí, poskytne pojistitel v obecné ceně; c) se nesnižuje o hodnotu použitelných zbytků, je-li tato hodnota nižší než 10% vypočítaného pojistného plnění, nebo pokud zbytky stavby nemohou být použity ke znovupostavení. Zbytky poškozené stavby a poškozených věcí zůstávají ve vlastnictví pojištěného. a) Dojde-li k pojistné události na právu stavby / rozestavěné stavbě (bytové jednotce), poskytne pojistitel pojistné plnění do výše pojistné hodnoty v době bezprostředně před pojistnou událostí (zohledněno při stanovení sazby). b) Pojistná hodnota představuje vždy hodnotu předmětu v dané fázi výstavby včetně stavebního materiálu určeného k jeho výstavbě nebo rekonstrukci a uloženého v místě. c) Pojistník nebo pojištěný je povinen předložit pojistiteli všechny potřebné účetní doklady, stavební povolení, stavební deník, případně kolaudační rozhodnutí. Dojde-li k pojistné události na společných částech domu, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel poskytl plnění ve výši poměrné části škody vzniklé na společných částech domu. Poměrná část škody se stanoví z celkové výše vzniklé škody, a to v poměru odpovídajícímu velikosti spoluvlastnického podílu pojištěného na společných částech domu. Článek 22 b): Stanovení výše pojistného plnění domácnost 1. Pojištění Není-li v pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, za pojistnou hodnotu se považuje nová cena. sjednané na novou cenu 2. Pojistné plnění Není-li v pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojistné plnění je v časové ceně v časové ceně a) u technických přístrojů a zahradního malotraktoru, pokud věc v době vzniku škody byla starší pěti let; b) u sportovních potřeb, pokud věc v době vzniku škody byla starší pěti let; c) u oblečení a obuvi, pokud věc v době vzniku škody byla starší dvou let. 3. Pojistné plnění Není-li v pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojistné plnění je v obecné ceně v obecné ceně a) u věcí převzatých; b) u předmětů pořízených v bazaru nebo jde-li o nákup tzv. z druhé ruky; c) u věcí již neurčených k používání. 4. Při náhradě a) cena souboru nebo sbírky; škody se b) mimořádná cena daná přihlédnutím ke zvláštním poměrům; nezohledňuje c) mimořádná cena daná přihlédnutím ke zvláštní oblibě vyvolané náhodnými vlastnostmi věci. Článek 23: Změny 1. V průběhu pojistného roku nebo jiné doby trvání lze pojistnou smlouvu změnit dohodou smluvních stran. Tato dohoda musí být učiněna písemně, pokud se týká změny rozsahu, jinak je neplatná. 2. Pojistník nebo pojištěný je povinen změnu oznámit pojistiteli neprodleně a v případě změny rozsahu písemně (při ostatních změnách je nutné dodržet formu viz. čl. 6. Pojistník nebo pojištěný je povinen neprodleně oznámit zejména podstatné zvýšení nebo snížení rizika. Na vyžádání pojistitele je povinen změnu doložit např. nájemní smlouvou, výpisem z veřejného seznamu (katastru nemovitosti) úmrtním listem, vypořádáním dědictví apod.). Podstatné zvýšení nebo snížení rizika je taková změna rizika, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, uzavřel by pojistitel smlouvu za jiných podmínek (případně by pojistnou smlouvu vůbec neuzavřel). 3. U práva stavby / rozestavěné stavby je pojistník a pojištěný povinen oznámit neprodleně pojistiteli všechny závažné skutečnosti, jež se jich týkají. Zejména zastavení výstavby, prodloužení předpokládaného termínu dokončení stavby, zrušení stavebního povolení, rozhodnutí o vyvlastnění, havárie stavby, kolaudace apod.. 4. Jestliže se pojištěný (respektive pojištěná domácnost) přestěhuje do jiného bytu, převádí se domácnosti na tento byt ve stejném rozsahu, v jakém bylo sjednáno pro byt původní. Pojištěný je povinen písemně sdělit pojistiteli změnu místa pojištěné domácnosti nejpozději do doby zahájení stěhování. V době stěhování tvoří místo oba byty, a to až do 30 dnů ode dne zahájení stěhování. Pro oba byty platí předepsaný stupeň zabezpečení na celou hodnotu pojištěného majetku. 5. Pojistitel je oprávněn v souvislosti se stěhováním pojištěného do jiného bytu nově stanovit pojistné. Změnou místa může dojít k podstatnému zvýšení nebo snížení pojistného rizika. 3. Dojde-li ke změně vlastníka pojištěné stavby či bytové jednotky, který je současně pojistníkem, je pojistník povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně pojistiteli. Pojištění zaniká dnem oznámení této změny pojistiteli. 4. V případě pojistné události, ke které dojde před oznámením změny vlastníka / spoluvlastníka pojistiteli, poskytne pojistitel pojistné plnění pouze na základě prokázání pojistníkova trvajícího pojistného zájmu a souhlasu nového vlastníka / spoluvlastníka s výplatou pojistného plnění pojistníkovi. Tímto nejsou dotčena ustanovení týkající se odpovědnosti. 5. Změnou spoluvlastníka nezaniká, nedohodou-li se obě strany jinak. 6. Pojistník je povinen změnu vlastníka / spoluvlastníka na žádost pojistitele prokázat. Článek 25: Předmět stavba a bytová jednotka Název Definice Výluky 1. Pojištění rodinných domů předaných do užívání 2. Pojištění práva stavby (stavby rodinného domu) / rozestavěného rodinného domu (od počátku stavby) 3. Pojištění bytové jednotky 4. Pojištění práva stavby (stavba bytové jednotky) / rozestavěné bytové jednotky (od počátku stavby) 5. Rekreační chaty, chalupy 6. Pojištění práva stavby (stavba rekreační chaty, chalupy) / rozestavěné rekreační chaty, chalupy (od počátku stavby) Předmětem je rodinný dům uvedený v pojistné smlouvě. Chodníky, oplocení a opěrné zdi, které se nacházejí na stejném pozemku, jako rodinný dům, jsou pojištěny do limitu Kč pro všechny pojistné události v pojistném roce. Předmětem jsou dále jednoduché stavby a stavby nemající charakter budovy, uvedené v pojistné smlouvě jako pojištěné. Předmětem je právo stavby, pokud se jedná o stavbu rodinného domu nebo rozestavěný rodinný dům, případně rodinný dům v celkové rekonstrukci, včetně stavebního materiálu určeného k jeho výstavbě. Po ukončení stavby a předání rodinného domu do užívání se stává předmětem dokončený rodinný dům. Pojištění může vzniknout již v době, kdy stavba ještě nevykazuje prvky rozestavěné budovy, pokud se na takovém obě strany dohodnou. Tato skutečnost je zohledněna při stanovení pojistného. Předmětem je bytová jednotka uvedená v pojistné smlouvě. Předmětem je dále spoluvlastnický podíl pojištěného na společných částech domu, ve kterém se pojištěná bytová jednotka nachází, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Předmětem je právo stavby, pokud je stavěna bytová jednotka nebo rozestavěná bytová jednotka, uvedená v pojistné smlouvě. Předmětem je dále spoluvlastnický podíl pojištěného na společných částech domu, ve kterém se pojištěná bytová jednotka nachází, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Předmětem není stavební materiál určený k výstavbě domu. Pojištění může vzniknout již v době, kdy stavba ještě nevykazuje prvky rozestavěné budovy ve smyslu zákona, pokud se na takovém obě strany dohodnou. Tato skutečnost je zohledněna při stanovení pojistného. Předmětem je právo stavby, pokud se jedná o stavbu rekreační chaty, chalupy nebo rekreační chata, chalupa, rodinný dům neobývaný trvale uvedený v pojistné smlouvě. Předmětem jsou dále jednoduché stavby, stavby nemající charakter budovy uvedené v pojistné smlouvě jako pojištěné. Chodníky, oplocení a opěrné zdi, které se nacházejí na stejném pozemku jako rodinný dům, jsou pojištěny do stanoveného limitu. Předmětem je je právo stavby pokud je stavěna chata, chalupa, jednotka nebo rozestavěná chata, chalupa, případně rekreační chata, chalupa, rodinný dům neobývaný trvale v celkové rekonstrukci, včetně stavebního materiálu určeného k jeho výstavbě. Po ukončení stavby a předání rodinného rekreačního domu do užívání se automaticky stává předmětem dokončená chata, chalupa, rodinný dům neobývaný trvale. Pojištění může vzniknout již v době, kdy stavba ještě nevykazuje prvky rozestavěné budovy ve smyslu zákona, pokud se na takovém obě strany dohodnou. Tato skutečnost je zohledněna při stanovení pojistného. Není-li v pojistné smlouvě nebo v těchto pojistných podmínkách ujednáno jinak, se nevztahuje na: a) stavby dočasného charakteru jako např. stany, nafukovací haly, přenosné hangáry, stavební buňky, obytné vozy a podobné objekty; b) stavební součásti a příslušenství budov umělecké nebo historické hodnoty (sochy, reliéfy, fresky apod.); c) stavební součásti a příslušenství pojištěné budovy, které na vlastní náklady pořídil nájemce; d) pozemky včetně porostů a plodin, včetně pozemků, na nichž se nachází stavba; e) vestavěné skříně, kuchyňské linky; f) skleníky a fóliovníky; g) sluneční kolektory, s výjimkou kolektorů, které jsou umístěny na plášti pojištěné budovy; h) stavební součásti a příslušenství budov sloužící podnikatelské činnosti (firemní štíty, reklamní poutače, markýzy); i) stavební součásti a příslušenství budov umělecké nebo historické hodnoty (sochy, reliéfy, fresky apod.); j) antény, satelity. Článek 24: Změna vlastníka/spoluvlastníka pojištěné stavby/bytové jednotky 1. Pojistník je povinen oznámit pojistiteli neprodleně změnu vlastníka pojištěné stavby a v případě trvání pojistného zájmu seznámit nového pojištěného s obsahem pojistné smlouvy, vztahující se k pojištěnému majetku. Pojistník je povinen pojistný zájem osvědčit. 2. Nedohodnou-li se obě strany jinak, zaniká dnem oznámení změny vlastníka pojistiteli. 15 Pojistné podmínky 16 Pojistné podmínky9 Článek 26: Předmět - domácnost Název Definice Výluky, podmínky, limity 1. Soubor movitých věcí 2. Věci cizí - převzaté 3. Věci mimo místo a) Předmětem je soubor movitých věcí tvořících zařízení domácnosti a sloužících jejímu provozu nebo uspokojování potřeb členů pojištěné domácnosti. b) Pojištěny jsou rovněž věci, které se staly součástí souboru věcí domácnosti po vzniku. c) Věci, které během trvání přestanou být součástí souboru věcí domácnosti, přestávají být pojištěny. d) Pojištěny jsou věci, které jsou ve vlastnictví pojištěného nebo osob žijících s ním ve společné domácnosti (dále jen pojištěného ). Věci převzaté, které jsou téže povahy jako věci tvořící zařízení domácnosti a jsou pojištěným oprávněně užívány na základě nájemní nebo jiné smlouvy s vlastníkem věci. Pojistné plnění je vždy v obecné ceně. Osobní věci, patřící do pojištěného souboru základního nacházející se mimo místo uvedené v pojistné smlouvě, pokud je prokazatelně pojištěná osoba měla v době pojistné události na sobě nebo u sebe nebo pokud je odložila na místě k tomu určenému nebo obvyklému, aniž se zbavila možnosti s těmito věcmi bezprostředně nakládat. 4. Cennosti Šperky, klenoty, perly, drahé kovy a kameny a předměty z nich vyrobené, mince, medaile apod.. Peníze a ceniny - platná platidla domácí měny nebo měny volně směnitelné na území EU; platné poštovní známky, kolky, jízdenky, letenky, kupóny, stravenky, jiné ceniny. Cenné papíry a karty zejména vkladní a šekové knížky, platební karty, telefonní karty, předplacené telefonní karty, SIM karty, obligace, dluhopisy. Prokazatelně vynaložené náklady na jejich znovuzískání nebo na zablokování karty. 5. Elektronika Přístroje a zařízení z oblasti audiovizuální a výpočetní techniky, včetně jejich příslušenství. Fotografické, optické, měřicí přístroje a zařízení, včetně jejich příslušenství. 6. Anténní systémy včetně satelitních Tyto věci jsou pojištěny jen v případě, kdy slouží pouze pojištěnému. Pojištění se vztahuje i na pojistné události vzniklé na anténních systémech (včetně satelitních), které byly v době vzniku škody připevněny nejméně 3 m nad terénem na vnější stěně budovy, ve které se nachází pojištěná domácnost, nebo na střeše rodinného domu, ve kterém se pojištěná domácnost nachází. Není-li ve smlouvě nebo těchto pojistných podmínkách ujednáno jinak, se nevztahuje na: věci sloužící k výkonu povolání, podnikatelské činnosti nebo jiné výdělečné činnosti; věci mimořádné hodnoty; autorská práva a jiná nehmotná práva mající charakter osobního vlastnictví; obrazové, zvukové, datové a jiné záznamy na nosičích informací, informační a řídicí systémy vytvořeny pojištěnou osobou nebo neoficiálně, resp. nelegálně pořízené kopie; motorová vozidla včetně jejich přívěsů, motorová plavidla, letadla a rogalla; pojištěna nejsou ani jejich příslušenství. Není-li ujednáno jinak, není zohledněna cena souboru nebo sbírky. Není-li uvedeno jinak, pojistnou hodnotou je nová cena. U předmětů pořízených v bazaru nebo jde-li o nákup tzv. z druhé ruky nebo u věcí již neurčených k používání poskytne pojistitel plnění ve výši časové ceny. U věcí patřících prokazatelně k sobě se nezohledňuje případné znehodnocení postihující věci, které zůstaly nepoškozeny v důsledku poškození, zničení nebo ztráty věcí jiných. Není-li ve smlouvě nebo těchto pojistných podmínkách ujednáno jinak, cizích věcí převzatých se nevztahuje na: věci převzaté za účelem poskytnutí služby; věci podnájemníků, hostů nebo zákazníků; věci převzaté do úschovy; věci sloužící k výdělečné činnosti; cennosti a věci mimořádné hodnoty. Neplatí pro věci mimořádné hodnoty, jízdní kola, věci tvořící vybavení stavby či jiné domácnosti. Dále neplatí pro věci, které byly odloženy v dopravním prostředku. Výjimku tvoří invalidní vozíky a dětské kočárky uložené v osobním automobilu nebo v jeho přívěsu v době od 6:00 do 22:00 hod. Limit plnění je v typu PLUS 1 % pojistné částky, maximálně však Kč, v typu SUPERPLUS 2 % pojistné částky, maximálně však Kč. Limit plnění na pojistnou událost způsobenou odcizením cenností celkem je 10% pojistné částky, tento limit lze smluvně zvýšit. Nevztahuje se na peníze a ceniny, cenné papíry a karty. Pojistné plnění se poskytuje v obecné ceně platné v den vzniku pojistné události. Z jsou vyloučeny ty předměty, které mají charakter věci mimořádné hodnoty, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Limit plnění v typu PLUS činí Kč a v typu SUPERPLUS Kč. Vyloučené z jsou ztráty vzniklé výběrem peněz nebo jiným zneužitím karty nebo cenného papíru. Limit plnění na jednu pojistnou událost způsobenou odcizením elektroniky celkem je 10% pojistné částky, tento limit lze za další pojistné zvýšit. Limit plnění činí Kč v typu PLUS a Kč v typu SUPERPLUS. Název Definice Výluky, podmínky, limity 7. Technické přístroje Kuchyňské a jiné domácí technické přístroje, např. pračka, myčka, chladící zařízení apod. 8. Zkrat, nepřímý Pojištění se vztahuje na elektrické a elektronické přístroje úder blesku, nebo zařízení, které jsou předmětem, nebo přepětí v elektrospotřebičích elektronické prvky a součástky pojištěných věcí. 9. Domácí zvířata Pojištěna jsou i drobná domácí zvířata jako např. kočka, pes, hlodavci, akvarijní rybky, dále hospodářská zvířata (viz výklad pojmů) a běžné krmivo a stelivo pro ně. V případě úrazu zvířete, ke kterému došlo v přímé souvislosti s pojistnou událostí, poskytne pojistitel i náklady na potřebné ošetření u zvěrolékaře. Náklady na léky pojistitel nehradí. 10. Malá plavidla Malými plavidly se rozumí windsurfingy, kánoe, kajaky a jiné čluny, které nepodléhají evidenci Státní plavební správy. 11. Sportovní potřeby 12. Dětské kočárky, invalidní vozíky Jízdní kola a jiné sportovní a kempinkové vybavení včetně příslušenství, není-li v těchto pojistných podmínkách z vyloučeno. Za předpokladu, že členem pojištěné domácnosti je dítě do 3 let, nebo že pojištěná osoba užívá invalidní vozík, je rozšířeno i na společné části domu, ve kterém se pojištěná domácnost nachází. Kočárek, vozík musí být alespoň připoután k pevné části domu (např. zámkem na jízdní kolo k zábradlí), nebo v uzamčené společné místnosti (kočárkárna). Pojistitel poskytne pojistné plnění v případě věcí, které v době vzniku škody nebyly prokazatelně starší než pět let, v nové ceně, v ostatních případech poskytne pojistné plnění v ceně časové. Horní hranice pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je Kč v typu PLUS a Kč v typu SUPERPLUS. Limit plnění na jednu pojistnou událost včetně pojištěných nákladů činí Kč v typu PLUS a Kč v typu SUPERPLUS. Vyloučená z jsou včelstva a exotická zvířata a veškerá zvířata určená pro chov a prodej, včetně zásoby krmiv a steliva pro ně. Za exotická zvířata nejsou považována taková, která lze legálně koupit v Evropě. Limit činí Kč v typu PLUS a Kč v typu SUPERPLUS. Motory těchto plavidel však pojištěny nejsou. Pojistitel poskytne pojistné plnění v případě věcí, které v době vzniku škody nebyly prokazatelně starší pěti let, v nové ceně, v ostatních případech poskytne pojistné plnění v ceně časové. Limit plnění pro kočárky a invalidní vozíky umístěné ve společných částech domu je Kč v typu PLUS a Kč v typu SUPERPLUS. 13. Oblečení Oblečení, prádlo, obuv. Pojistitel poskytne pojistné plnění v případě věcí, které v době vzniku škody nebyly prokazatelně starší než dva roky, v nové ceně, v ostatních případech poskytne pojistné plnění v ceně časové. 14. Příslušenství motorových vozidel 15. Zahradní a údržbová technika 16. Zahradní malotraktor 17. Věci v jiných prostorách 18. Věci k výdělečné činnosti 19. Stavební součásti Příslušenství motorových vozidel užívaných pojištěným, uložené v pojištěném bytě nebo v pojištěných jiných prostorách (např. 1 sada náhradních pneumatik, střešní nosič zavazadel). Zahradní a údržbovou technikou se rozumí technické zařízení sloužící výhradně k běžné údržbě staveb a pozemků, např. sekačka na trávu, motorová pila apod. Pojištění se vztahuje na zahradní (travní) malotraktor s výkonem max. 15 kw včetně příslušenství. Jeho hodnota musí být zahrnuta do celkové pojistné částky, případně i do limitu v jiných prostorách, je-li v nich umístěn. Pojištěny jsou věci patřící do souboru pojištěných věcí, které jsou uloženy v jiných prostorách patřících k pojištěnému bytu (viz místo domácnosti, čl. 18 b), odst. 2 pojistných podmínek). Věci sloužící k výkonu povolání nebo jiné výdělečné činnosti. Pojištění se vztahuje na stavební součásti přiléhající k vnitřním prostorám bytu (např. malba, tapety, obložení, lepené krytiny, plovoucí podlahy, ohřívače vody, vodovodní baterie, etážové topení), které pojištěný pořídil na vlastní náklad nebo které na základě nájemní smlouvy užívá a za které odpovídá (kuchyňská linka včetně kuchyňských spotřebičů je zahrnuta do věcí movitých, resp. věcí cizích převzatých). Limit plnění činí Kč v typu PLUS a Kč v typu SUPERPLUS. Příslušenství odcizené z motorového vozidla umístěného v garáži je z vyloučeno. Vyloučeny jsou i přívěsné vozíky. Limit plnění činí Kč v typu PLUS a Kč v typu SUPERPLUS. Není-li ve smlouvě ujednáno jinak, se nevztahuje na: - zahradní malotraktor; - speciální měřící techniku. Pojištění zahradního malotraktoru se vztahuje pouze k typu SUPERPLUS. Limit plnění je Kč. Pojistitel poskytne pojistné plnění v případě věci, která v době vzniku škody nebyla prokazatelně starší pěti let, v nové ceně; v ostatních případech poskytne pojistné plnění v ceně časové. Limit plnění pro věci v jiných prostorách je Kč. Tento limit lze smluvně zvýšit. Z věcí v jiných prostorách jsou mimo výluky uvedené v těchto pojistných podmínkách vyloučeny také cennosti, elektronika, a věci mimořádné hodnoty. Limit plnění činí Kč v typu PLUS a Kč v typu SUPERPLUS. Limit plnění činí 5 % pojistné částky, tento limit lze smluvně zvýšit. Pro typu SUPERPLUS není plnění za škody způsobené požárem omezeno limitem. Pojištěny nejsou takové stavební součásti, které jsou zabudované ve zdivu stěn (pod omítkou), v konstrukci stropu a podlahy nebo jiné části budovy (např. vodovodní potrubí, elektroinstalace), není-li ujednáno jinak. 17 Pojistné podmínky 18 Pojistné podmínky10 Název Definice Výluky, podmínky, limity 20. Působení srážkové vody 21. Garáž (stavba) na jiném pozemku 22. Movité věci v garáži na jiném pozemku Škody na pojištěných věcech vzniklé působením srážkové vody, která do pojištěného prostoru prosákla nebo vnikla. Srážkami se pro toto nebezpečí rozumí prudký déšť, tající sníh nebo led. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, předmětem je i garáž, nebo jiná jednoduchá stavba, která je ve vlastnictví pojištěného a nachází se na jiném pozemku než pojištěná domácnost, avšak ve stejné obci. Místo a rozsah pojistného plnění je uveden ve smlouvě. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, předmětem jsou i věci patřící do souboru pojištěných věcí, které jsou uloženy v garáži definované v předchozím odstavci. Pojištění se vztahuje i na stavební součásti (dveře, okna) poškozené v souvislosti s krádeží vloupáním. Místo a rozsah pojistného plnění je uveden ve smlouvě. Pojištění se nevztahuje na škody způsobené v důsledku vniknutí srážkové vody do pojištěného prostoru nedostatečně uzavřenými okny, venkovními dveřmi nebo jinými zjevnými otvory. Pojištěný je povinen po pojistné události neprodleně učinit opatření, aby ke stejné škodě nemohlo dojít při dalším působení srážek. Pojištění škody způsobené srážkovou vodou se vztahuje pouze k typu SUPERPLUS. Limit plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je Kč. Vyloučeny jsou stavby určené k podnikatelské činnosti, k bydlení, rekreační chaty, chalupy, sklady, stodoly apod.. Horní hranice pojistné události pro jednu a všechny pojistné události v pojistném roce je uvedena v pojistné smlouvě. Z věcí v garáži jsou mimo výluky uvedené v těchto pojistných podmínkách vyloučeny také cennosti, elektronika a věci mimořádné hodnoty. Horní hranice pojistné události pro jednu a všechny pojistné události v pojistném roce je uvedena v pojistné smlouvě. Zabezpečení movitých věcí v garáži proti odcizení se řídí článkem 29 e) pojistných podmínek, požadované minimální zabezpečení podle sjednaného limitu pro věci v jiných prostorách, těchto pojistných podmínek. 23. V případě krádeže vloupáním či loupeže je pojištěný povinen zejména oznámit tuto událost orgánům policie a vyžádat si od nich protokol. 24. Kromě těchto limitů může být pojistné plnění omezeno ještě dalšími limity uvedenými v pojistné smlouvě, např. podle umístění, pojistného nebezpečí, účelu užívání apod. Článek 27: Individuální při věcí mimořádné hodnoty 1. Individuální při 2. Věci mimořádné hodnoty 3. Podmínky a) V případě, že má pojistník zájem o individuální při věcí mimořádné hodnoty, které jsou z běžného domácnosti vyloučeny, je toto při možné pouze na základě dohody s pojistitelem, a to po zvážení pojistného rizika pojistitelem a za zvláštních podmínek. b) Individuální podmínky, za kterých tyto věci mohou být připojištěny, budou uvedeny v pojistné smlouvě. a) originální nebo unikátní díla, jejichž prodejní cena není dána pouze výrobními náklady, ale i uměleckou kvalitou a autorem díla. Například obrazy, grafická a sochařská díla, předměty ze skla, keramiky a porcelánu, ručně vázané koberce, gobelíny apod.; b) věci historické hodnoty, tzn. věci, jejichž hodnota je dána tím, že mají vztah k historii, historické osobě či události apod. Starožitnosti, tzn. věci zpravidla starší než 100 let, které mají zpravidla uměleckou hodnotu nebo mají charakter unikátu, sbírky nebo soubory věcí unikátního charakteru tvořící celek, které jsou shromažďovány podle určitého hlediska, jako je např. předmět, časové období, místo původu; c) jiné cenné věci, kterými jsou jednotlivé věci s pojistnou hodnotou Kč a více. Netýká se elektroniky, věcí pojištěných na časovou cenu, stavebních součástí a nábytku, není-li jeho hodnota dána výše uvedenými charakteristikami. a) Pojistitel může požadovat zejména: jejich soupis, popis, sdělení jejich hodnoty, dokumentaci pro identifikaci pojišťovaného předmětu; u unikátních věcí znalecké posudky určující zejména jejich pravost a hodnotu; speciální zabezpečení; další podmínky pro snížení pojistného rizika. b) Náklady, zejména na pořízení dokumentace, soupisu, znaleckých posudků, zabezpečení apod. nese pojistník nebo pojištěný. c) Věci mimořádné hodnoty musí být v pojistné smlouvě výslovně uvedeny včetně jejich pojistné hodnoty (neníli ujednáno jinak, je pojistnou hodnotou obecná cena), případně dohodnutého limitu plnění. Pojistné plnění je poskytnuto ve výši obecné ceny věci bezprostředně před pojistnou událostí. Pojištěný musí jejich hodnotu a unikátnost prokázat. 4. Pojistné plnění a) Dojde-li k jejich poškození pojistnou událostí, vyplatí pojistitel částku odpovídající vynaloženým nákladům na jejich uvedení do původního stavu. Tato částka nesmí přesáhnout jejich pojistnou hodnotu, případně limit plnění. b) Není-li ujednáno jinak, není zohledněna cena souboru nebo sbírky. c) Není-li věc mimořádné hodnoty připojištěna, bude v případě pojistné události považována za věc běžnou s maximálním limitem plnění pro jednu věc Kč. 5. Místo a) Místem pro věci mimořádné hodnoty jsou výhradně uzavřené prostory pojištěného bytu, zabezpečené způsobem předepsaným pojistitelem. b) Místem pro věci mimořádné hodnoty nejsou k pojištěnému bytu náležející jiné prostory, balkony, lodžie apod., není-li ve smlouvě ujednáno jinak. Článek 28 a): FLeXA plus Pojistné nebezpečí Definice Výluky, podmínky, další povinnosti 1. Požár Požárem se rozumí oheň ve formě plamene, který provází hoření a vznikl mimo určené ohniště nebo takové ohniště opustil a šířil se vlastní silou. Pojistnou událostí je i poškození nebo zničení pojištěné věci zplodinami požáru nebo hašením nebo stržením při zdolávání požáru či při odstraňování jeho následku. 2. Přímý úder blesku Přímým úderem blesku se rozumí bezprostřední přechod blesku (atmosférického výboje) na pojištěnou věc tak, že místo úderu blesku je na této věci zjevně patrné podle účinků tepelného působení nebo mechanických stop. 3. Výbuch Výbuchem se rozumí náhlý ničivý účinek tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynů nebo par (velmi rychlá chemická reakce nestabilní soustavy). Výbuchem tlakové nádoby (např. kotle nebo potrubí se stlačeným plynem nebo párou) se rozumí roztržení stěn tlakové nádoby v takovém rozsahu, že došlo k náhlému vyrovnání tlaku mezi vnitřkem nádoby a jejím okolím. 4. Kouř Kouřem se rozumí náhlé a neočekávané rozšíření kouře v rozporu s určeným účelem z ohnišť, topenišť, zařízení pro vytápění, vaření nebo sušení a z podobných zařízení pro ohřev. 5. Pád letadla Pádem letadla se rozumí zřícení nebo náraz pilotovaného letadla, jeho dílů nebo nákladu (včetně případů, kdy letadlo odstartovalo s posádkou, přičemž posádka v důsledku události předcházející jeho nárazu nebo zřícení letadlo opustila). 6. Náraz vozidla Nárazem vozidla se rozumí bezprostřední náraz silničního nebo kolejového vozidla do pojištěné věci. Nárazem vozidla se rozumí i bezprostřední náraz dílů nebo nákladu výše uvedeného vozidla do pojištěné věci, pokud k němu dojde v přímé souvislosti s havárií tohoto vozidla. Požárem však není žhnutí a doutnání s omezeným přístupem kyslíku ani působení užitkového ohně a jeho tepla. Požárem dále není působení tepla při zkratu v elektrickém vedení nebo zařízení, pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšíří. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, se nevztahuje na nepřímý úder blesku. Nepřímým úderem blesku se rozumí působení přepětí nebo indukce (elektrického výboje jakožto následku přímého úderu blesku) na pojištěné věci. Výbuchem však není prudké vyrovnání podtlaku (imploze), ani aerodynamický třesk způsobený provozem letadla. Výbuchem rovněž není reakce ve spalovacím prostoru motorů, v hlavních střelných zbraní a jiných zařízeních, ve kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá nebo při činnostech, při kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá. Pojištění se však nevztahuje na škody vzniklé v důsledku dlouhodobého působení kouře. Pilotovaným letadlem se pro účely tohoto rozumí letadlo nebo kosmická loď nebo jiné zařízení těžší než vzduch určené k létání s nejméně jednočlennou lidskou posádkou. Pojištění se však nevztahuje na škody způsobené vozidly, které provozuje pojištěný, případně osoba pro pojištěného činná. 7. Nadzvuková vlna Nadzvukovou vlnou se rozumí tlaková vlna vzniklá v případě, že letadlo prorazí zvukovou bariéru. Článek 28 b): Voda z potrubí Pojistné nebezpečí Definice Výluky, podmínky, další povinnosti 1. Voda Voda, která v rozporu se svým určením unikla v místě : ze systému vodovodního nebo kanalizačního potrubí určeného k zásobování pitnou a užitkovou vodou nebo k odvodu odpadních vod s výjimkou vnějších svodů srážkové vody; ze zařízení teplovodního nebo parního vytápění (ústřední, etážové, dálkové topení); pára je postavena na roveň vodě; z klimatizačních nebo solárních zařízení; ze sprinklerů anebo jiných bezpečnostních hasicích zařízení; z jiných zařízení, která jsou v souladu se svým určením připojena k vodovodnímu systému; z vnitřních potrubí určených pro svod dešťové vody. 2. Voda z akvária Pojištění se vztahuje na škody, které vzniknou na pojištěných věcech vodou, která unikla z akvária v důsledku jeho náhlého rozbití (prasknutí). Škodami v důsledku pojistného nebezpečí voda z potrubí nejsou (není-li ve smlouvě ujednáno jinak) škody způsobené: vodou při mytí, sprchování; vodou z otevřených kohoutů; pronikáním spodní vody, vlhkosti; vodou z povodní; atmosférickými srážkami; vlhkostí, plísní, houbou nebo rzí; vodou ze sprinklerů nebo jiných bezpečnostních hasicích zařízení během hašení; vodou z kropicích hadic; vodou uniklou při tlakových zkouškách nebo v souvislosti s opravami zařízeních napojených k vodovodnímu nebo kanalizačnímu systému; vodou z akvária nebo bazénu; ztrátou vody, tj. zejména finanční ztrátou hodnoty vody, která unikla z vodovodního systému. Vyloučeny jsou škody způsobené vylitím, vycákáním, přelitím, pozvolným unikáním, vlhkostí, plísní, houbou nebo rzí. Pojištění se nevztahuje na škody na akváriu, škody způsobené ztrátou vody, škody způsobené živočichům v akváriu žijícím, rostlinám a ostatním věcem v akváriu. Článek 28: Pojistná nebezpečí Pojistné nebezpečí je možná příčina vzniku pojistné události. V následujících článcích jsou definice jednotlivých pojistných nebezpečí, zařazené vždy do skupiny pod souhrnným názvem, používaným v pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách. 19 Pojistné podmínky 20 Pojistné podmínky11 Pojistné nebezpečí Definice Výluky, podmínky, další povinnosti 3. Lom trubky Pojištění se rovněž vztahuje na škody vzniklé působením mrazu nebo lomem trubek na: pojištěném potrubí určenému k zásobování pitnou a užitkovou vodou nebo k odvodu odpadních vod s výjimkou vnějších svodů srážkové vody; pojištěných trubkách rozvodů ústředního vytápění teplou vodou včetně zařízení napojených na tento topný systém, zejména radiátorů, topných těles, ohřívacích kotlů, bojlerů; pojištěných zařízeních ke koupání, umyvadlech, splachovacích klozetech, vodovodních kohoutech, pachových uzávěrech, měřičích vody a jiných sanitárních zařízeních. Při odstraňování škod způsobených lomem nebo mrazem na pojištěném potrubí uhradí pojistitel náklady na opravu maximálně 2 metrů potrubí. Pokud by v důsledku jedné škodné události došlo k poškození trubek v délce větší než 2 m, bude pojistné plnění včetně všech souvisejících nákladů stanoveno stejným způsobem, jako by došlo k poškození téhož potrubí v určené délce 2 m. Podmínkou je to, že toto potrubí a zařízení je ve vlastnictví pojištěného a slouží bezprostředně pojištěné domácnosti. V případě budovy je podmínkou, že toto potrubí a zařízení je ve vlastnictví pojištěného a slouží bezprostředně pojištěné budově. Pokud se potrubí nachází vně budovy, je pojištěno pouze to potrubí, které splňuje výše uvedené podmínky a zároveň se nachází na pozemku, na kterém stojí pojištěná budova. Pojištění se nevztahuje na škody na trubkách a zařízeních, které jsou způsobeny opotřebením, korozí nebo zvápenatěním. Pojištěný je povinen zejména: udržovat vodovodní zařízení v řádném stavu; u budovy nebo části budov, které nejsou trvale užívány uzavřít, vyprázdnit a udržovat prázdná vodovodní zařízení v nich umístěná; v topném období vyprázdnit jednotlivá zařízení napojená na systém vytápění pokud je tento mimo provoz. Nedodržením těchto bezpečnostních opatření se pojištěný vystavuje nebezpečí sankce dle těchto pojistných podmínek. Článek 28 c): Přírodní nebezpečí Pojistné nebezpečí Definice Výluky, podmínky, další povinnosti 1. Vichřice a) Vichřicí se pro toto rozumí proudění vzduchu, které v místě dosáhlo rychlosti nejméně 20,8 m/s (cca 75 km/h). Pro zjištění této rychlosti je rozhodující informace Českého hydrometeorologického ústavu. b) Není-li rychlost pro místo škody zjistitelná, musí pojištěný prokázat, že pohyb vzduchu způsobil v okolí místa škody na řádně udržovaných budovách nebo shodně odolných jiných věcech nebo že škoda při bezvadném stavu pojištěné budovy nebo budovy, v níž se nacházejí pojištěné věci, mohla vzniknout pouze v důsledku vichřice. 2. Krupobití Krupobitím se rozumí jev, při kterém kousky ledu různého tvaru a různé velikosti, hmotnosti a hustoty vytvořené v atmosféře dopadají na pojištěnou věc, čímž dochází k jejímu poškození či zničení. 3. Tíha sněhu a) Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí nepředvídatelné a nahodilé ničivé účinky nadměrné hmotnosti vrstvy napadaného sněhu nebo vrstvy vzniklé námrazy na konstrukci pojištěných budov a staveb, k nimž došlo i přesto, že se pojištěný v rámci svých možností průběžně snažil zamezit vzniku nadměrné vrstvy sněhu vhodnými opatřeními. b) Za škody v důsledku tíhy sněhu a námrazy na pojištěných věcech movitých poskytne pojistitel plnění pouze v případě, že prvotní příčinou těchto škod bylo poškození předmětné budovy působením tíhy sněhu a námrazy, za které je pojistitel povinen plnit. Pro zjištění nadměrné hmotnosti sněhu je rozhodující informace Českého hydrometeorologického ústavu. Čekací doba pro tíhy sněhu c) Není-li pro místo škody zjistitelná, musí pojištěný prokázat, že nadměrná hmotnost sněhu a námrazy způsobily v okolí místa škody na řádně udržovaných budovách nebo shodně odolných jiných věcech nebo že škoda při bezvadném stavu pojištěné budovy nebo budovy, v níž se nacházejí pojištěné věci, mohla vzniknout pouze v důsledku nadměrné tíhy sněhu nebo námrazy. d) Nastala-li škodná událost následkem tíhy sněhu či v přímé souvislosti s tíhou sněhu do 10. dne po uzavření pojistné smlouvy, není pojistitel povinen z titulu této škodné události poskytnout pojistné plnění (čekací doba). 4. Lavina Lavinou se rozumí jev, kdy se masa sněhu nebo ledu na svazích náhle uvede do pohybu a řítí se do údolí. Společná ujednání pro pojistná nebezpečí souhrnně nazývaná přírodní nebezpečí: Není-li ve smlouvě ujednáno jinak, přírodních nebezpečí se nevztahuje na škody vzniklé na: movitých věcech umístěných pod širým nebem; budovách, které nejsou zkolaudovány (případně na kterých probíhá rozsáhlejší rekonstrukce) a na věcech nalézajících se v těchto budovách; předmětech upevněných na vnější straně budovy; skleněných fasádách a střechách; sklenících, fóliovnících; venkovních elektrických vedeních včetně stanovišť a stožárů. Pojistná ochrana se dále bez ohledu na spolupůsobící okolnosti nevztahuje na škody způsobené vniknutím srážek nebo nečistoty nedostatečně uzavřenými okny, venkovními dveřmi nebo jinými otvory, pokud tyto otvory nevznikly právě v důsledku pojištěných nebezpečí a nepředstavují škodu na budově. Pojistitel neposkytne pojistné plnění za škodu z přírodních nebezpečí, pokud ke škodě došlo v důsledku zchátralých, shnilých, dřevokazným hmyzem nebo jinak poškozených střešních a ostatních konstrukcí. Pojistné nebezpečí Definice Výluky, podmínky, další povinnosti 5. Zemětřesení a) Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem v zemské kůře, které dosahují alespoň 5. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseizmické účinky zemětřesení (MCS). b) Pro zemětřesení se za škodu vzniklou v důsledku jedné pojistné události považují všechny škody vzniklé v době trvání na území státu, v němž se nacházejí sjednaná místa, opakovaným působením stejného pojistného nebezpečí během 72 po sobě následujících hodin; pojistitel však v žádném případě neposkytne plnění za škody, k nimž došlo v rámci uvedeného časového intervalu před vznikem nebo po jeho ukončení. 6. Pád stromu Pádem stromu se rozumí nahodilý a nepředvídatelný pohyb Pojištění se však nevztahuje na škody způsobené: svisle umístěných přírodních nebo umělých těles (jako stromů, stožárů, komínů nebo jiných cizích předmětů) se znaky volného pádu. pádem součásti zničené nebo poškozené pojištěné věci nebo částí téhož pojištěného souboru jako poškozená pojištěná věc; pádem jakékoli jiné věci ve vlastnictví nebo v užívání pojištěného, ať je, či není pojištěna. 7. Sesuv půdy a zřícení skal Sesuvem půdy a zřícením skal se rozumí pohyb půdy, skal nebo zemin vzniklý působením gravitace a vyvolaný porušením dlouhodobé rovnováhy, ke které svahy zemského povrchu dospěly vývojem. Sesuvem půdy však není klesání zemského povrchu do centra Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti. Článek 28 d): Povodeň, záplava Pojistné nebezpečí Definice Výluky 1. Povodeň, záplava 2. Porucha vodního díla a) Povodní se rozumí přechodné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. b) Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (povodeň přirozená). a) Povodeň může být způsobena jinými vlivy než přírodními jevy, zejména poruchou vodního díla, které může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (povodeň zvláštní). b) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, zejména přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy, stavby, jimiž se upravují koryta vodních toků, vodovodní řady, vodárenské objekty včetně úpraven vody, kanalizační stoky, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, stavby na ochranu před povodněmi (upravuje vodní zákon). Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé v důsledku: činnosti pojištěného; povrchové nebo hlubinné těžby nebo hloubení a jiných zemních, konstrukčních a demoličních prací, ať již probíhajících v době trvání, nebo před jeho začátkem; povodní. Pojištění se nevztahuje na škody způsobené podzemní vodou, není-li ve smlouvě ujednáno jinak. Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami. Za podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních. c) Za vodní díla se nepovažují zejména jednoduchá zařízení měnící koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k akumulaci odpadních vod (žumpy) a vodovodní a kanalizační přípojky. 3. Pojistná událost Pro povodeň se za škodu vzniklou v důsledku jedné pojistné události považují všechny škody vzniklé v době trvání opakovaným působením tohoto pojistného nebezpečí během 72 po sobě následujících hodin. 21 Pojistné podmínky 22 Pojistné podmínky12 4. Další pojištěná nebezpečí V případě, že jsou splněny podmínky definice povodně, jsou v rámci limitu pro tohoto nebezpečí pojištěny i škody na pojištěných věcech způsobené: a) průsakem v důsledku zvýšené hladiny podzemních vod, kdy zvýšení hladiny podzemních vod bylo prokazatelně způsobeno povodní; b) průnikem vody kanalizací, pokud tato voda prokazatelně pochází z povodňových vod; c) sesuvem půdy v důsledku povodně. Podmínkou je, že se předmět nachází na území, které bylo postiženo povodní. Pojistné plnění pro škody způsobené způsobem uvedeným pod písmenem b) tohoto odstavce poskytne pojistitel pouze v případě, že kanalizační přípojka do pojištěného objektu nebo objektu, v němž se nalézají pojištěné věci, byla v okamžiku vzniku škodné události opatřena vhodným uzavřeným uzavíracím elementem chránícím objekt před vniknutím vody. 5. Čekací doba Nastala-li škodná událost následkem povodně či v přímé souvislosti s povodní do 10. dne po uzavření pojistné smlouvy, není pojistitel povinen z titulu této škodné události poskytnout pojistné plnění. Článek 28 e): Nepřímý úder blesku, přepětí 1. Nepřímý úder blesku, přepětí 2. Pojištění elektromotoru a) Nepřímým úderem blesku se rozumí působení přepětí anebo indukce (elektrického výboje) jakožto následku přímého úderu blesku. b) Přepětím se rozumí napěťová špička v elektrické síti nebo výboj statické elektřiny v atmosféře. c) Pojištění se vztahuje na elektrické a elektronické přístroje nebo zařízení, které jsou předmětem, nebo elektronické prvky a součástky pojištěných věcí. a) Pojištění se vztahuje pouze na pevně (stabilně) zabudované elektromotory sloužící provozu pojištěné budovy (např. elektromotory ventilátorů, vodních nebo kalových čerpadel apod.). b) Pojištění se vztahuje na případ škody způsobené zkratem nebo přepětím. Škody způsobené jakýmkoliv jiným způsobem nežli zkratem nebo přepětím pojistitel z tohoto nehradí. c) Pojistitel uhradí náklady na převinutí elektromotoru, jeho demontáž a montáž. U elektromotorů, které nelze převinout, hradí jeho výměnu za nový. d) Pojistitel nehradí náklady na ložisko, řemen, těsnění nebo hadici, dále nehradí škody způsobené přirozeným opotřebením elektromotoru nebo jeho korozí. Článek 28 f): Pojištění skla pro případ rozbití Nebezpečí Definice Výluky 1. Rozbití skla a) Pojištění skla pro případ nahodilého rozbití se vztahuje: na skleněné části movitých věcí tvořících zařízení domácnosti (zasklení nábytku, nástěnná zrcadla, zasklení obrazů, akvária apod.); skleněné stěny; skleněné stavební součásti (zasklení oken, dveří, skleněné plochy, prvky izolačního zasklení); sklokeramické varné desky (horní hranice pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je uvedena v pojistné smlouvě, maximálně však Kč). b) Pojistitel poskytne pojistné plnění do výše účelně vynaložených nákladů na opravu nebo výměnu rozbitého skla obvyklých v místě. 2. Spoluúčast Pojistitel neposkytne pojistné plnění, pokud výše škody nepřesáhne částku 500 Kč. a) Pojištění se nevztahuje na škody způsobené: poškozením povrchu skla poškrábáním, šrámy, postřikem barvou, poleptáním apod.; rozbitím vzniklým před a při instalaci, montáži a demontáži, při přepravě a dopravě; z důvodu výrobní vady skla; na rámech a osazeních; na optických sklech; na skleněném nádobí, osvětlovacích tělesech, žárovkách apod.; na obkladech; na skleněných střechách, na slunečních kolektorech; úmyslně pojistníkem, pojištěným nebo jemu blízkými osobami, společníky, zaměstnanci nebo jinými osobami, které byly pověřeny pojistníkem nebo pojištěným. b) Pojištění se nevztahuje na škody způsobené vniknutím atmosférických srážek nebo nečistot do budovy v důsledku rozbití pojištěných skel. c) Pojistitel nehradí jakékoliv následné škody, ke kterým došlo v důsledku rozbití pojištěného skla. Pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, toto nebezpečí se nevztahuje na skleníků. V případě stejných opakovaných škod je pojištěný povinen prokázat, že dříve vyplacené pojistné plnění použil na uvedení zasklení do původního stavu. Článek 28 g): Odcizení 1. Krádež vloupáním včetně vandalismu v souvislosti s vloupáním 2. Odcizení věcí loupeží a) Krádeží vloupáním se rozumí odcizení věci způsobem, při kterém pachatel podle následujících bodů překonal překážky nebo opatření chránící pojištěnou věc před odcizením (dále jen vloupání ): do pojištěných prostor vnikl násilným překonáním uzamčení nebo překonáním jiných ztěžujících překážek, které mají zabránit vstupu neoprávněných osob (např. prolomení, vybourání, proražení dveří, oken, stěn, podlahy, stropu); do pojištěných prostor se dostal překonáním existujících překážek stávajícího otvoru, který neslouží ke vstupu a nedovoluje normální pohyb (např. světlík nebo větrací šachta); v pojištěných prostorách se ukryl a po jejich uzamčení a případné aktivaci bezpečnostního zařízení se zmocnil pojištěných věcí a místo opustil před jeho otevřením, přičemž násilím překonal překážky, které mají zabránit vstupu nepovolaných osob do pojištěných prostor; do pojištěných prostor vnikl tak, že je zpřístupnil nástroji, které nejsou určeny k jejich otevírání; pachatel vnikl do pojištěných prostor pomocí originálního klíče nebo jeho duplikátu, kterého se předtím zmocnil krádeží vloupáním v prostorách budovy nebo loupeží. b) Skutečně dokonané krádeži vloupáním je postaven na roveň i pokus o ní. c) Není-li v pojistných podmínkách nebo jiných ujednáních pojistné smlouvy uvedeno jinak, krádeží vloupáním je postaven na roveň i vandalismus, kterého se pachatel dopustí poté, co se do pojištěných prostor vloupal (vandalismus v souvislosti s vloupáním). d) Krádež vloupáním nelze považovat za prokázanou pouhým zjištěním, že došlo ke ztrátě nebo zničení pojištěné věci. a) Loupeží se rozumí takové jednání pachatele, při kterém užije proti pojištěnému prokazatelného násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se jeho věci v místě. b) Pojistitel poskytne pojistné plnění i v případě odcizení pojištěné věci z místa, kdy pachatel prokazatelně využil náhlé fyzické nebo psychické tísně pojištěného. c) Zneužití omamného, paralyzujícího nebo obdobného prostředku pachatelem proti pojištěnému musí být pojistiteli prokázáno. d) Za tíseň není považován následek dobrovolného požití alkoholu, psychotropní látky nebo podobných přípravků či jedů, léků nebo omamných látek. Za tíseň není považován pouhý spánek. 3. Vandalismus a) Vandalismus je bezohledné, úmyslné a často bezdůvodné poškození nebo zničení věcí 1) Vandalismus se zjištěným pachatelem V případě, že pachatel bude zjištěn a pravomocně odsouzen, pojistitel vyplatí pojistné plnění do výše vzniklé škody, maximálně však do hodnoty pojistné částky sjednané ve smlouvě. 2) Vandalismus bez zjištění pachatele Nebude-li pachatel zjištěn a pravomocně odsouzen, je limitem plnění Kč. b) Pojištění se nevztahuje na škody způsobené poškozením věci barvou, kterou nelze odstranit bez poškození pojištěné věci. d) Pojistitel neposkytne pojistné plnění, pokud výše škody nepřesáhne částku 500 Kč (spoluúčast). 4. Odcizení stavebního materiálu a drobné stavební techniky 5. Odcizení stavebních součástí a) Odcizením stavebního materiálu a drobné stavební techniky se rozumí krádež vloupáním a loupež v místě. Pojištění se vztahuje na stavební materiál a drobnou stavební techniku sloužící pojištěné budově a nacházející se v místě. b) Pojistník a pojištěný je povinen zabezpečit pojištěné věci pro případ krádeže vloupáním způsobem předepsaným pojistitelem: pojištěný stavební materiál a drobná stavební technika musí být uložena v uzamčeném prostoru v místě ; prostor, ve kterém se pojištěné věci nacházejí, musí být pevně spojen s pozemkem, stěny musí být odolné proti násilnému vniknutí bez použití speciálního nářadí; objekt musí být zastřešen pevným stropem; okna musí být uzavřena zevnitř uzavíracím mechanismem a dveře musí být opatřeny alespoň jedním zadlabacím zámkem včetně cylindrické vložky a štítu zámku chránícího cylindrickou vložku před rozlomením, nebo zadlabacím dozickým zámkem; zámek musí být v době nepřítomnosti osob oprávněných uzamčen. Odcizením stavebních součástí pojištěných budov se rozumí zjevné poškození nebo zničení části budovy, k němuž došlo násilným odcizením její součásti. Za odcizení stavební součásti je považován i pokus o její násilné odcizení. 6. Při nedodržení předepsaného způsobu zabezpečení pojištěných věcí nebo nedodržením jiné povinnosti dle pravidel v těchto pojistných podmínkách je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně k závažnosti této povinnosti. Článek 29: Podmínky zabezpečení pro případ krádeže vloupáním nebo vandalismu v souvislosti s vloupáním Článek 29 a): Výklad pojmů k zabezpečení pojem výklad pojmu Bezpečnostní Vložka zadlabacího zámku, která je chráněna minimálně proti překonání planžetou (s překrytým profilem). cylindrická vložka Bezpečnostní dveře Dveřní komplet zajišťující závorování do více stran, vybavený zámkem, opatření vícebodovým bezpečnostním uzamykacím systémem, se zesíleným dveřním křídlem, zárubněmi a závěsy. Jedná se např. o dveře Next, KAVAN MUL-T-LOCK, Sherlock apod. Bezpečnostní fólie Za bezpečnostní fólii se považuje fólie splňující minimálně následující kritéria: minimální tloušťka fólie je 300 mikrometrů a fólie instalována na skle minimální tloušťky 4 mm; a zároveň je nainstalována z vnitřní strany skla takovým způsobem, že zasahuje až do jeho okrajů; a zároveň kategorie fólie minimálně P2A (tato skutečnost musí být doložena protokolem o zkoušce provedené laboratoří akreditovanou ČIA); a zároveň fólie je nainstalována odbornou firmou, která má k této činnosti oprávnění. 23 Pojistné podmínky 24 Pojistné podmínky13 pojem Bezpečnostní vrstvené sklo Bezpečnostní uzamykací systém Bezpečnostní zámek Dveře pevné konstrukce Dozický zámek Funkční mříž Funkční okenice výklad pojmu Bezpečnostní sklo musí mít minimálně kategorii P2A dle ČSN EN 356 (popř. jiné normy nahrazující ČSN EN 356) a bezpečnostní úroveň skla musí být doložena protokolem o zkoušce, která byla provedena laboratoří akreditovanou ČIA. Komplet složený ze zadlabacího zámku, bezpečnostní cylindrické vložky a bezpečnostního kování připevněného z vnitřní strany dveří, který je odolný proti vyhmatání planžetou, rozlomení a odvrtání vložky. Za bezpečnostní uzamykací systém je považován i bezpečnostní zámek, jehož vložka je zhotovena z takového materiálu, popř. takovou technologií, že je sama o sobě odolná i proti odvrtání, popř. se jedná o bezpečnostní cylindrickou vložku, která je chráněná štítem chránícím tuto vložku proti rozlomení a odvrtání. Komplet složený ze zadlabacího zámku, bezpečnostní cylindrické vložky a bezpečnostního kování připevněného z vnitřní strany dveří, který je odolný minimálně proti vyhmatání planžetou a rozlomení. Aby se vložka nedala rozlomit, musí být chráněna bezpečnostním štítem, případně vyčnívá z kování maximálně do 3 mm. Dveře minimální tloušťky 4 cm, které jsou vyrobeny z materiálu odolného proti násilnému překonání, zejména ze dřeva, plastu, bezpečnostního vrstveného skla nebo kombinace těchto materiálů popř. jiného materiálu obdobně odolnému proti násilnému překonání. Dveře musí být zasazeny do kovových zárubní, které jsou zabezpečeny proti roztažení (tzn. vyplnění musí být provedeno tak, aby nebylo možné zvětšit vzdálenost mezi závěsem dveřního křídla a otvorem pro závoru zámku) nebo musí být instalovány bezpečnostní zárubně. Dveře vyrobené ze sololitu s výplní z papírové voštiny, palubkové a tomu obdobné nejsou považovány za dostatečně odolné proti násilnému překonání, pokud nejsou zevnitř dostatečně zpevněny (např. oplechování o minimální tloušťce 1 mm) nebo opatřeny bezpečnostní mříží. Zadlabací zámek, jehož mechanismus je tvořen minimálně čtyřmi stavítky, která jsou ovládána jednostranně ozubeným klíčem. Za funkční mříž se považuje mříž, jejíž ocelové prvky (pruty) jsou z plného materiálu o průřezu minimálně 1 cm 2 a velikost mřížových ok je max. 20 x 20 cm (nebo jakákoliv jiná vzdálenost nepřesahující plochu čtverce 400 cm 2 tedy např. i 15 x 25 cm. Mříž musí být dostatečně tuhá a odolná proti roztažení. Pruty mříže musí být vzájemně spojeny nerozebíratelným způsobem (např. svařeny nebo snýtovány). Mříž lze z vnější strany demontovat pouze hrubým násilím (za pomoci např. kladiva, sekáčku, pilky na železo, rozbrušovačky apod.). Pevně namontovaná mříž - specifická ustanovení Pro pevně namontovanou mříž platí obecně platná ustanovení pro funkční mříž a dále pak musí být z vnější strany pevně, nerozebíratelným způsobem, ukotvena (zazděna, zabetonována, připevněna apod.) ve zdi nebo v rámu okna nebo jiného otvoru a to minimálně ve 4 kotevních bodech. Odnímatelná mříž - specifická ustanovení Pro odnímatelnou mříž platí obecně platná ustanovení pro funkční mříž a dále musí být uzamčena minimálně 4mi bezpečnostními visacími zámky (tj. visací zámky s tvrzeným třmenem HARDENED) o průměru třmenu minimálně 10 mm. Petlice i oka, jimiž procházejí třmeny visacích zámků, musí mít minimálně stejnou mechanickou odolnost proti násilnému překonání jako třmeny visacích zámků a musí být upevněny pevným, nerozebíratelným způsobem. Otvíratelná mříž Pro otvíratelnou mříž platí obecně platná ustanovení pro funkční mříž a dále musí být provedena následujícím způsobem: ukotvení závěsů mříže vč. jejich vlastní konstrukce musí být provedeno způsobem, který je z vnější strany nerozebíratelný; mříž musí být zabezpečena proti vysazení zábranami proti vysazení anebo tím, že je zapuštěna do zárubní; mříž musí být uzamčena minimálně jedním bezpečnostním visacím zámkem anebo jedním dozickým zámkem; petlice a oka, jimiž prochází třmen visacího zámku, musí mít minimálně stejnou mechanickou odolnost proti násilnému překonání jako třmeny visacích zámků a musí být ukotveny pevným, nerozebíratelným způsobem. Navíjecí mříž specifická ustanovení Pro navíjecí mříž platí obecně platná ustanovení pro funkční mříž a dále musí být pevně, nerozebíratelným způsobem, ukotvena (zazděna, zabetonována, připevněna apod.), a to minimálně v horní části otvoru pro mříž a dále musí být zabezpečena následujícím způsobem: uzamčena jedním bezpečnostním zámkem; nebo uzamčena jedním bezpečnostním uzamykacím systémem; nebo uzamčena minimálně dvěma bezpečnostními visacími zámky nebo dvěma dozickými zámky, petlice a oka, jimiž prochází třmen visacího zámku, musí mít minimálně stejnou mechanickou odolnost proti násilnému překonání jako třmeny visacích zámků a musí být z vnější strany ukotveny pevným, nerozebíratelným způsobem; nebo vybavena mechanismem, který prokazatelně zabraňuje neoprávněné manipulaci a nadzdvižení mříže nebo rolety. Navíjecí roleta - roleta z vlnitého plechu nebo ocelových nebo hliníkových lamel v provedení doloženém certifikátem. Roleta musí být dostatečně tuhá a odolná proti roztažení lamel. Roletu lze z vnější strany demontovat pouze hrubým násilím (za pomoci např. kladiva, sekáčku, pilky na železo, rozbrušovačky apod.). Navíjecí roleta musí být dále zabezpečena následujícím způsobem: uzamčena jedním bezpečnostním zámkem; uzamčena jedním bezpečnostním uzamykacím systémem; uzamčena minimálně dvěma bezpečnostními visacími zámky nebo dvěma dozickými zámky; petlice a oka, jimiž prochází třmen visacího zámku, musí mít minimálně stejnou mechanickou odolnost proti násilnému překonání jako třmeny visacích zámků a musí být z vnější strany ukotveny pevným, nerozebíratelným způsobem; vybavena mechanismem, který prokazatelně zabraňuje neoprávněné manipulaci a nadzdvižení mříže nebo rolety. Funkční okenice je dřevěná nebo kovová okenice, která splňuje následující kritéria: okenice musí být zajištěna z vnitřního prostoru uzavíracími mechanismy; ukotvení závěsů okenice vč. jejich vlastní konstrukce musí být provedeno způsobem, který je z vnější strany nerozebíratelný; závěsy okenice musí být provedeny z tvrdé, mechanicky pevné konstrukce; okenici lze z vnější strany překonat pouze hrubým násilím (za pomoci např. kladiva, sekáčku, pilky na železo, rozbrušovačky, apod.). pojem Okna s vyšší odolností Poplachový zabezpečovací a tísňový systém (dále jen PZTS ), dříve EZS Přídavný bezpečnostní zámek Pult centralizované ochrany (dále jen PCO) Vícebodový uzamykací systém Závora bezpečnostní výklad pojmu Okna a prosklené vstupní dveře opatřené funkční mříží; nebo funkční roletou; nebo funkční okenicí; nebo bezpečnostním vrstveným sklem; nebo bezpečnostní fólií; nebo funkční PZTS s čidly reagujícími na rozbití skla; není-li u příslušného limitu plnění současně požadována i instalace PZTS, postačí vývod signálu na akustický hlásič. PZTS musí splňovat podmínky předepsané pojistitelem. a) PZTS je zařízení, které slouží k ochraně osob a majetku. b) Systém musí splňovat požadavky minimálně 2. stupně zabezpečení. Tím se rozumí systém, který splňuje požadavky normy z pohledu projektu, montáže, provozu a údržby podle ČSN EN a ČSN CLC/TS v posledních platných zněních a má vystavený certifikát shody vydaný certifikačním orgánem akreditovaným ČIA. c) Musí mít prostorovou a plášťovou ochranu. Rozmístění a kombinace detektorů čidel musí spolehlivě detekovat osobu narušitele, která jakýmkoliv způsobem vnikla do zabezpečeného prostoru v místě. d) PZTS s prostorovou ochranou znamená instalaci detektorů ve všech prostorách s chráněnými hodnotami vč. klíčových míst (především chodeb); prostorová ochrana je určena především k signalizaci pohybu neoprávněné osoby prostorem. e) PZTS s plášťovou ochranou znamená instalaci detektorů pokrývající plochy vymezující chráněný prostor. Jedná se především o hlídání na uzavření pohyblivých vnitřních částí, hlídání na uzamčení a hlídání na průraz prostřednictvím vhodných detektorů (magnetické kontakty, detektory na sklo, vibrační detektory, poplachové fólie apod.). f) Svod poplachového signálu má sveden na vnitřní akustický hlásič nebo venkovní sirénu umístěnou na fasádě objektu min. 3 m vysoko od země a současně na jedno telefonní číslo mobilního funkčního zapnutého přístroje, který musí mít pojištěný nebo jím pověřená osoba u sebe a nebo musí být poplachový signál sveden na stálou službu (PCO). Zámek doplňující hlavní uzamykací systém, který je tvořen bezpečnostní cylindrickou vložkou a bezpečnostním kováním, který zabraňuje minimálně rozlomení vložky. Přídavný bezpečnostní zámek musí být nainstalován z vnitřní strany dveří, závorování tohoto zámku není obvykle vedeno do zárubní, ale do přídavného zařízení, které bylo na zárubně dodatečně pevně připevněno. U prosklených vstupních dveří musí být instalován takový přídavný bezpečnostní zámek, který nelze z vnitřní strany ovládat bez použití klíče. PCO je zařízení, které umožňuje přenos a vyhodnocení signalizace narušení ze zabezpečených prostor do místa centrálního vyhodnocování pomocí linek telekomunikační sítě, rádiové sítě, GSM či ISDN sítě nebo jiného obdobného přenosu. Pult musí být trvale provozován policií nebo koncesovanou soukromou bezpečnostní službou, mající pro tuto činnost oprávnění. Bezpečnostní uzamykací systém. který je tvořen západkami z ušlechtilé oceli, doplněný vyztuženou bezpečnostní zárubní, obsahující dvojnásobně zpevněné uzamykací otvory. Uzamykací zařízeni, které je tvořeno celoplošnou závorou, která umožňuje závorování do více stran, zámkem, který svojí bezpečností odpovídá bezpečnostnímu uzamykacímu systému, montážními prvky a členy do kterých je vedena závora. Článek 29 b): Obecně platná bezpečnostní opatření Tato opatření se vztahují pro všechny stupně zabezpečení. Pojištěný prostor musí být zabezpečen minimálně následujícím způsobem: 1. Stěny, strop a) stěny tvořené z cihel musí mít minimální tloušťku 15 cm; a podlaha b) stěny tvořené betonovými nebo železobetonovými konstrukcemi musí mít minimální tloušťku 7,5 cm; c) stěny tvořené z jiných, z hlediska zabezpečení ekvivalentních materiálů; d) strop a podlaha musí vykazovat minimálně stejnou odolnost proti násilnému vniknutí jako stěny. 2. Okna a vstupní a) okna a dveře musí být zevnitř řádně uzavřeny a jsou-li otevíratelné i zvenčí, musí být navíc i řádně uzamčeny; dveře b) rámy oken i dveří musí být pevně ukotveny ve zdivu; c) dvoukřídlé vstupní dveře musí mít jedno křídlo pevně zajištěno proti otevření (např. instalace kovových zástrčí). Obě křídla musí mít stejnou hodnotu odporu jako dveře jednokřídlé a musí být zabezpečeny proti vyháčkování (např. zajištění západek pevného křídla šrouby, nebo zajištění šroubem zapuštěným napevno do podlahy nebo kovovou vzpěrou ve zdi apod.); d) dveřní křídla musí být zapuštěna do dveřních rámů anebo musí být opatřena zábranami proti vysazení. 3. Zámky Musí být funkční a jejich funkčnost je nutné průběžně ověřovat, odborně namontované, řádně uzamknuté na maximální bezpečnostní polohu. 4. Zabezpečovací prvky Všechny zabezpečovací prvky musí být funkční a prokazatelně v činnosti a dále pak provedeny tak, že z vnější strany nelze provést jejich demontáž běžně dostupnými prostředky (kleště, šroubovák apod.). Klíče od dveří a vstupů do uzavřeného prostoru nesmí být volně uloženy v místě. 25 Pojistné podmínky 26 Pojistné podmínky14 Článek 29 c): Požadované minimální zabezpečení domácnosti podle pojistné částky Stupeň zabezpečení Základní pojistná částka Popis zabezpečení výklad pojmů k zabezpečení - viz článek 29 a) 1. stupeň do Kč okna, vstupní dveře viz obecně platná bezpečnostní opatření zámky jeden bezpečnostní zámek; nebo zadlabací dozický zámek. 2. stupeň do Kč okna, vstupní dveře viz obecně platná bezpečnostní opatření zámky bezpečnostní uzamykací systém; nebo dozický zámek a přídavný bezpečnostní zámek. 3. stupeň do Kč okna viz obecně platná bezpečnostní opatření. vstupní dveře dveře pevné konstrukce. zámky vícebodový uzamykací systém; nebo jeden zadlabací zámek s cylindrickou vložkou se zvýšenou odolností proti vyhmatání planžetou a odvrtání, bezpečnostní štít chránící cylindrickou vložku proti rozlomení a přídavný bezpečnostní zámek; nebo bezpečnostní závora. 4. stupeň do Kč okna okna s vyšší odolností. vstupní dveře dveře pevné konstrukce. zámky jeden zadlabací zámek s cylindrickou vložkou se zvýšenou odolností proti vyhmatání planžetou a odvrtání, s bezpečnostním štítem chránícím cylindrickou vložku proti rozlomení a přídavným bezpečnostním zámkem; nebo jeden zadlabací zámek s cylindrickou vložkou se zvýšenou odolností proti překonání systémem vystavení stavítek, bezpečnostní štít chránící cylindrickou vložku proti rozlomení a odvrtání, a bezpečnostní zámek; nebo bezpečnostní dveře; nebo bezpečnostní zámek a přídavný bezpečnostní zámek, v obou případech certifikovaný ČIA minimálně jako stupeň 3. elektronické zabezpečení 5. stupeň vyšší částka individuálně pojistitelem stanovený způsob zabezpečení instalována funkční PZTS s prostorovou nebo plášťovou ochranou a poplachový signál je vyveden na pult centralizované ochrany nebo na automatický telefonní volič. Požadované zabezpečení individuálně sjednáno v pojistné smlouvě. Není-li ve smlouvě sjednáno individuální zabezpečení, musí odpovídat minimálně 4. stupni zabezpečení. Článek 29 d) Požadované minimální zabezpečení podle sjednaného limitu pro věci v jiných prostorách uvedených v pojistné smlouvě Stupeň zabezpečení pro věci v jiných prostorách Limit plnění uvedený ve smlouvě Popis zabezpečení výklad pojmů k zabezpečení - viz článek 29 a) 1. stupeň do Kč Prostora musí být uzamčená 2. stupeň do Kč Jiné prostory musí být uzamykatelné obezděné prostory pevně spojené s pevným stropem. Vstupní dveře musí být zabezpečeny alespoň jedním bezpečnostním zámkem; nebo zadlabacím zámkem. 3. stupeň do Kč Jiné prostory musí být uzamykatelné obezděné prostory pevně spojené s pevným stropem. Vstupní dveře musí být zabezpečeny alespoň bezpečnostním uzamykacím systémem; nebo dozickým zámkem a přídavným bezpečnostním zámkem. 4. stupeň vyšší částka Individuální pojistitelem stanovený způsob zabezpečení, uvedený v pojistné smlouvě. Není-li ve smlouvě sjednáno individuální zabezpečení, musí odpovídat minimálně 3. stupni zabezpečení. III. DOPLŇKOVÉ POJIŠTĚNÍ Doplňkové nemůže být sjednáno v této pojistné smlouvě samostatně. Zánikem nebo změnou doplňkového nezaniká pojistná smlouva. POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Článek 30: Pojištění zákonné povinnosti pojištěného nahradit škodu či jinou újmu 1. Pojištění se sjednává pro případ zákonné povinnosti pojištěného, resp. spolupojištěného, nahradit škodu či jinou újmu, způsobenou jinému, pokud bylo proti němu uplatněno právo na náhradu škody či jiné újmy. 2. V pojistné smlouvě lze sjednat pro jednotlivé důvody vzniku povinnosti pojištěného nahradit škodu či újmu tyto druhy : povinnosti vlastníka nebo poctivého držitele nemovitosti nahradit škodu či jinou újmu; povinnosti vlastníka nebo poctivého držitele práva stavby či rozestavěné stavby nahradit škodu či jinou újmu; povinnosti občana nahradit škodu či jinou újmu z vedení domácnosti a provozu jejího zařízení; povinnosti občana nahradit škodu či jinou újmu. Článek 31: Rozsah 1. Věcný rozsah a) újma na životě usmrcení, případně majetková újma vyplývající z usmrcení; b) újma na zdraví tělesné poškození či poškození zdraví, případná majetková újma vyplývající ze škody na zdraví; c) škoda na věci poškození či zničení věci, případně jiná majetková újma vyplývající z poškození či zničení věci. Škodou na věci není pohřešování, ztráta, krádež nebo loupež věci. Za věci nejsou považovány peníze, směnky, cenné papíry a jiné ceniny; d) náhrada nákladů obhajoby do výše tarifní odměny advokáta v přípravném řízení a trestním řízení před soudem prvního stupně, vedeném proti pojištěnému; občanského soudního řízení o povinnosti nahradit škodu či újmu, bylo-li nutné ke zjištění, zda je dána povinnost pojištěného nahradit škodu či újmu, nebo výši škody či újmy, pokud je pojištěný povinen tyto náklady uhradit, dále náklady právního zastoupení pojištěného v tomto řízení do výše tarifní odměny advokáta. Náklady se započítávají do limitu pojistného plnění a pojistitel není povinen tyto náklady uhradit, pokud pojištěný poruší povinnosti uložené mu v těchto podmínkách, nebo povinnosti uložené mu pojistitelem v souvislosti s uplatněným nárokem na poskytnutí pojistného plnění. 2. Časový rozsah Pojištění se vztahuje na povinnost pojištěného nahradit škodu či újmu, ke které dojde: v době trvání, pokud byl nárok na náhradu škody či újmy vůči pojištěnému uplatněn prokazatelně v době trvání ; v době trvání, pokud škodná událost nastala v době před uzavřením pojistné smlouvy, pak jen v případě, že pojištěnému příčina pojistné události v době uzavření pojistné smlouvy nemohla být známa. 3. Územní rozsah a) Pojištění se vztahuje na povinnost pojištěného nahradit škodu či újmu pouze tehdy, když ke škodné události, vzniku škody i prvnímu písemnému uplatnění nároku na náhradu škody či újmy poškozeným vůči pojištěnému došlo na území České republiky. b) V pojistné smlouvě lze rozšířit územní rozsah také na povinnost pojištěného nahradit škodu či újmu způsobenou v zahraničí. 4. Způsob náhrady škody a) Škoda je hrazena v penězích. V případě, že poškozený požaduje náhradu uvedením do předešlého stavu, je náhrada poskytnuta pojištěným, který pojistiteli své náklady s poskytnutím náhrady škody prokazatelně doloží. b) Pojistitel na základě doložení vyčíslených nákladů vyplatí pojistné plnění pojištěnému, ovšem max. do výše náhrady škody vyčíslené v penězích. 5. Jiné náhrady a náklady pojistitel z odpovědnosti nehradí. Článek 32: Pojistné plnění 1. Rozsah plnění Rozsah pojistného plnění je omezen rozsahem povinnosti pojištěného nahradit škodu či jinou újmu způsobenou poškozenému vyplývajícím z právních předpisů; sjednaným druhem. 2. Limit plnění a) Limit pojistného plnění je stanoven paušální částkou pro škody či újmy na životě, zdraví, poškozením a zničením věci a škody z nich vyplývající. b) Limit pojistného plnění sjednaný v pojistné smlouvě je horní hranicí pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce včetně náhrady nákladů; i tehdy, vztahuje-li se na několik osob povinných nahradit škodu; i tehdy, je-li poskytováno formou vyplácení důchodu. Článek 33: Výluky z 1. Pojištění se nevztahuje na povinnosti pojištěného nahradit škodu či jinou újmu a náhradu nákladů řízení, jedná-li se o škodu, bez ohledu na spolupůsobící příčiny, přímo či nepřímo způsobenou: a) v souvislosti s činností nebo vztahem pojištěného, k nimž není oprávněn nebo nesplňuje podmínky pro výkon takové činnosti nebo účast v takovém vztahu; b) v souvislosti s podnikatelskou činností pojištěného; c) vyplývající z pracovněprávních a služebních vztahů; d) následkem pracovních úrazů nebo nemocí z povolání; e) převzatou nad rámec ustanovený právními předpisy; f) nesplněním povinnosti odvrátit škodu nebo zamezit zvětšování již vzniklé škody; g) činnostmi, pro které právní přepisy stanoví povinnost sjednat povinné nebo je stanoveno, že vznikne bez uzavření pojistné smlouvy na základě jiných skutečností; h) na věci, která je pojištěnému přenechána bezplatně k užívání, ať již není ujednána doba, na kterou se má věc užívat (tzv. výprosa) nebo je užívání dočasné (výpůjčka) nebo kterou pronajal od jiného, aby ji použil nebo používal pro svoji osobní potřebu nebo potřebu osob blízkých nebo kterou pojištěný drží nebo užívá neoprávněně; i) vzniklou z vlastnictví, držení, užívání a provozu všech dopravních prostředků včetně přívěsů, které musí mít přidělenou registrační značku; j) při provozování nebo řízení motorového plavidla nebo nemotorového plavidla, k jehož vedení je požadován průkaz plavební způsobilosti; k) vzniklou v příčinné souvislosti s válečnými událostmi jakéhokoli druhu, vzpourou, povstáním nebo jinými hromadnými násilnými nepokoji, stávkami, terorismem, zásahem státní či úřední moci, l) vzniklou působením tepla, plynu, par, vlhkosti, popílku, zářením všeho druhu, kontaminací vody, půdy, ovzduší, flóry nebo fauny; m) přímo či nepřímo zapříčiněnou, vyplývající nebo vzniklou ve spojitosti s jadernou energií či radioaktivitou jakéhokoli druhu; n) používáním nebo výrobou zápalných a výbušných látek, plynu, formaldehydu, azbestu, toxických látek, karcinogenních látek apod.; o) znečištěním nebo otrávením vod všeho druhu, ovzduší a půdy nebo zemského povrchu nebo jiným poškozením životního prostředí, jímž vzniká ekologická škoda; p) sedáním a sesouváním půdy, hloubením, erozí, průmyslovým odstřelem, podkopáním, dále chemickým postřikem, pozvolným vnikáním vlhka a kapalin všeho druhu, působením plynů, par a vlhkosti nebo srážek, nebo odkapáváním či únikem olejů, nafty nebo jiných kapalin z nádob nebo nádrží; 27 Pojistné podmínky 28 Pojistné podmínky15 q) exhalacemi, emisemi, imisemi, popílkem, kouřem, odpadními vodami; r) hospodářskými zvířaty nebo divokou zvěří na porostech a zemědělských kulturách; s) zavlečením nebo rozšířením nakažlivé choroby lidí nebo zvířat; t) vzniklou z činnosti pojištěného při provádění zkoušek, skladování, používání, manipulace nebo jiného využití látek, pocházejících částečně nebo zcela z lidského těla (krev, moč, tkáň, exkrementy apod.); u) v souvislosti s poskytováním služeb v oblasti hardware nebo software, případně webových služeb; v) poskytováním poradenství všeho druhu nebo v souvislosti s ním; w) za škodu na lukách, stromech, zahradních, polních i lesních kulturách, kterou způsobila zvířata při pastvě nebo volně žijící zvěř. 2. Pojistitel neposkytne plnění za: a) pokuty, penále či jiné smluvní, správní nebo trestní sankce nebo jiné platby, které mají represivní, exemplární nebo preventivní charakter; b) náhradu nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti; c) škodu na ušlém zisku nebo škodu či jinou újmu vzniklou jinak než na zdraví, usmrcením, poškozením nebo zničením věci; d) duševní útrapy; e) jakoukoli náhradu škody přisouzenou soudem Spojených států amerických nebo Kanady. 3. Pojistitel neposkytne plnění za škodu či jinou újmu, již je pojištěný povinen nahradit: osobám blízkým, osobám, které s ním žijí v domácnosti nebo dalším spolupojištěným osobám; svým společníkům a osobám jim blízkým nebo osobám, které žijí se společníkem ve společné domácnosti, nebo právnické osobě, ve které má pojištěný nebo tyto osoby majetkovou účast. 4. Pojištění odpovědnosti z držby nemovitosti se nevztahuje na povinnost nahradit škodu způsobenou vlastníkovi pojištěné nemovitosti. 5. Pojištění odpovědnosti z držby rozestavěné stavby se nevztahuje na škody či jiné újmy vzniklé stavební činností mimo pozemek uvedený v pojistné smlouvě. Pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit škodu či jinou újmu v důsledku provádění prací v rámci podnikatelské činnosti. 6. Pojištění se nevztahuje na povinnost pojištěného/spolupojištěného nahradit škodu či jinou újmu způsobenou: a) z provozování a účasti na soutěžích či závodech a přípravy na ně; b) z vlastnictví nebo používání motorových člunů; c) z příležitostného používání (nikoliv vlastnictví) nemotorových plavidel a plachetnic; d) z vlastnictví a používání leteckých dopravních a jiných prostředků, strojů a zařízení, sportovních bezmotorových letadel, vznášedel všeho druhu, včetně bezmotorových leteckých modelů do letové váhy 5 kg; e) z výkonu práva myslivosti; f) psem použitým k výkonu práva myslivosti a při souvisejících činnostech; g) z činnosti pojištěného jako vlastníka nebo opatrovatele koní, skotu, divokých zvířat; h) zvířetem/zvířaty, která pojištěný chová současně k výdělečným účelům, bez ohledu na skutečnost, že část těchto zvířat je chována pro vlastní účely nebo spotřebu pojištěných osob; 7. Z se nehradí mimořádná cena věci (cena věci, s přihlédnutím ke zvláštním poměrům vyvolaným náhodnými vlastnostmi věci). Článek 34: Druhy odpovědnosti, které lze sjednat touto pojistnou smlouvou Článek 34 a) Pojištění povinnosti vlastníka nebo poctivého držitele nemovitosti nahradit škodu či jinou újmu 1. Limit plnění Limit plnění je částka uvedená v pojistné smlouvě, která je stanovená dohromady pro škody či újmy na životě, zdraví, škody zničením a poškozením věci a škody z nich vyplývající, v pojistném roce. 2. Předmět 3. Společné části domu 4. Spolupojištěné osoby a) Pojištění se sjednává pro případ vzniku povinnosti pojištěného/spolupojištěného nahradit škodu či jinou újmu z titulu: vlastnictví nebo oprávněné držby nemovitosti, včetně stavby, která je součástí pozemku; jiného obdobného právního vztahu ke stavbě nebo bytové jednotce, pokud z něj vyplývá zákonná povinnost pojištěného nahradit škodu; vlastnictví nebo oprávněné držby cesty nebo plotu náležejících k pozemku či stavbě; vlastnictví či provozu zařízení v domě určeném pro nájemníky. b) Pojištění se vztahuje ke stavbě či bytové jednotce uvedené v pojistné smlouvě. Z povinnosti nahradit škodu či jinou újmu, která vznikne z titulu vlastnictví podílu na společných částech domu, uhradí pojistitel takovou část náhrady škody včetně náhrady nákladů, která odpovídá spoluvlastnickému podílu pojištěného na společných částech domu. Spolupojištěnými osobami jsou fyzické osoby pověřené pojištěným k čištění a údržbě chodníků, schodišť, chodeb nebo prostranství patřících ke stavbě, a to v případě, že se nejedná o činnost prováděnou v rámci podnikatelské činnosti nebo o výkon zaměstnání. Článek 34 c): Pojištění povinnosti občana nahradit škodu z vedení domácnosti a provozu jejího zařízení 1. Územní rozsah Pojištění se vztahuje na škody či újmy způsobené na území České republiky, smluvní rozšíření na zahraničí není možné. 2. Limit plnění Limit plnění je částka uvedená v pojistné smlouvě, která je stanovená dohromady po škody či újmy na životě, zdraví, škody zničením a poškozením věci a škody z nich vyplývající, v pojistném roce. 3. Rozsah Pojištění se vztahuje na povinnost pojištěného nahradit škodu či jinou újmu způsobenou z vedení domácnosti a provozu jejího zařízení. 4. Pojištěné osoby Pojištěné osoby jsou: pojištěný uvedený v pojistné smlouvě; manžel/manželka nebo druh/družka pojištěného, pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby; nezletilé děti pojištěných osob, pokud nebyly svěřeny do péče jiné zletilé osoby a nemohly posoudit následky svého jednání; zletilé děti pojištěného, jeho manžela/ky nebo druha/družky, pokud jsou svobodné a bezdětné, žijí ve společné domácnosti s pojištěným. 5. Spolupojištěné osoby a) Pojištění se vztahuje také na fyzické osoby, které pro pojištěného vykonávají pomocné práce v domácnosti na základě smlouvy, která nezakládá pracovně právní vztah, ani v rámci podnikatelské činnosti; fyzické osoby, jimž svěřil pojištěný příležitostně opatrování nebo údržbu bytu. Článek 34 d): Pojištění povinnosti občana nahradit škodu 1. Územní rozsah a) CZ - je-li povinnosti občana nahradit škodu či jinou újmu sjednáno v rozsahu CZ, vztahuje se na škody či újmy způsobené na území České republiky. b) Evropa - je-li povinnosti občana nahradit škodu či jinou újmu sjednáno v rozsahu Evropa, vztahuje se na škody způsobené na území členských států Evropské unie včetně Vatikánu, Andory a San Marina a dále na území Norska, Švýcarska, evropské části Ruska, Turecka, Srbska, Černé Hory, Albánie, Makedonie, Bosny a Hercegoviny. 2. Limit plnění Limit plnění je částka uvedená v pojistné smlouvě, která je stanovená dohromady po škody či újmy na životě, zdraví, škody zničením a poškozením věci a škody z nich vyplývající. 3. Rozsah Pojištění se vztahuje na povinnost pojištěného nahradit škodu či jinou újmu způsobenou: a) činností pojištěného v běžném občanském životě; b) z vedení domácnosti a provozu jejího zařízení; c) z držení a užívání jízdních kol; d) z provozování sportovní rekreační činnosti a jízdy na koni včetně užívání vlastního sportovního náčiní; e) z vlastnictví krotkých domácích zvířat, pokud není v pojistné smlouvě nebo těchto pojistných podmínkách ujednáno jinak; f) z vlastnictví a opatrování psa. 4. Pojištěné osoby Pojištěné osoby jsou: pojištěný uvedený v pojistné smlouvě; manžel/manželka nebo druh/družka pojištěného, pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby; nezletilé děti pojištěných osob, pokud nebyly svěřeny do péče jiné zletilé osoby a nemohly posoudit následky svého jednání; zletilé děti pojištěného, jeho manžela/ky nebo druha/družky, pokud jsou svobodné a bezdětné, žijí ve společné domácnosti s pojištěným, pouze však do věku 30 let. 5. Spolupojištěné osoby a) Pojištění v rozsahu činností uvedených pod písmenem b) se vztahuje také na fyzické osoby, které pro pojištěného vykonávají pomocné práce v domácnosti na základě smlouvy, která nezakládá pracovně právní vztah, ani v rámci podnikatelské činnosti; fyzické osoby, jimž svěřil pojištěný příležitostně opatrování nebo údržbu bytu. b) V rozsahu činnosti uvedené pod písmeny e) a f) se vztahuje také na fyzickou osobu, jíž svěřil pojištěný příležitostně opatrování zvířete. Článek 34 b) Pojištění povinnosti vlastníka rozestavěné stavby / práva stavby nahradit škodu či jinou újmu 1. Limit plnění Limit plnění je částka uvedená v pojistné smlouvě, která je stanovená dohromady pro škody či újmy na životě, zdraví, škody zničením a poškozením věci a škody z nich vyplývající, v pojistném roce. 2. Předmět 3. Spolupojištěné osoby 4. Změna a zánik Pojištění se sjednává pro případ vzniku povinnosti pojištěného/spolupojištěného nahradit škodu či jinou újmu z titulu: vlastnictví rozestavěné stavby nebo práva stavby, uvedené ve smlouvě; vlastnictví nebo poctivé držby pozemku uvedeného ve smlouvě. Spolupojištěnou osobou je fyzická osoba pověřená stavebním dozorem nebo fyzická osoba příležitostně vypomáhající pojištěnému při stavbě. Není-li po ukončení stavební činnosti pojistná smlouva některou ze smluvních stran nejpozději 6 týdnů před koncem pojistného období vypovězena, přechází automaticky dnem kolaudace v odpovědnosti vlastníka nebo poctivého držitele nemovitosti nahradit škodu či jinou újmu (článek 34 a) těchto pojistných podmínek). 29 Pojistné podmínky 30 Pojistné podmínky Zobrazit více Wüstenrot pojišťovna a.s. Na Hřebenech II 1718/8, 140 23 Praha 4, IČO: 28400682, zapsaná v OR u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 14328 podmínky Pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za újmu Více WP-9-1-MAJ 10.2008. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti za škodu VPP-B/01 WP-9-1-MAJ 10.2008 Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti za škodu VPP-B/01 Průvodce pojištěním Vážený kliente, touto smlouvou jste zvolil pojištění na ochranu Více podmínky Pojistné podmínky pro cestovní pojištění WPC 2014/02 Wüstenrot pojišťovna a.s. Na Hřebenech II 1718/8, 140 23 Praha 4, IČO: 28400682, zapsaná v OR u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 14328 podmínky Pojistné podmínky pro cestovní pojištění WPC 2014/02 Více podmínky Pojistné podmínky pro havarijní pojištění vozidel (PP WPA HAV 2014/01) Wüstenrot pojišťovna a.s. Na Hřebenech II 1718/8, 140 23 Praha 4, IČO: 28400682, zapsaná v OR u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 14328 podmínky Pojistné podmínky pro havarijní pojištění vozidel Více podmínky Pojistné podmínky pro cestovní pojištění WPC 2014/03 Wüstenrot pojišťovna a.s. Na Hřebenech II 1718/8, 140 23 Praha 4, IČO: 28400682, zapsaná v OR u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 14328 podmínky Pojistné podmínky pro cestovní pojištění WPC 2014/01 Více Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění obecního majetku Region (VPP REG 2009/02) Zahradní architektura pojistná smlouva 70.15.08 01.2008 verze 01 Pod křídly lva. ev. číslo: Pojistná smlouva o škodovém pojištění zahradní architektury (dále jen smlouva ) Generali Poji Èovna a.s. Bûlehradská Více Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti P-100/14 OBSAH ČÁST 1. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ...................................... 1 Článek 1 Úvodní ustanovení........................................... Více pojistné podmínky pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti 0511 Pojistné podmínky Domov pojistné podmínky pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti 0511 Hlava I. Obecná část (1) Pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti, které sjednává pojistitel, platí Více Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění motorových vozidel (VPP HAV 2010/03) Generali Poji Èovna a.s. generální fieditelství Bûlehradská 132, 120 84 Praha 2, âeská republika Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění motorových vozidel (VPP HAV 2010/03) 99.60.10.00 10.2010 verze Více NAŠE AUTO. pojistné podmínky. PRO POJISTNÉ SMLOUVY SJEDNANÉ OD 1. 6. 2011 www.csobpoj.cz Infolinka 800 100 777 MOBILITY pojistné podmínky www.csobpoj.cz Infolinka 800 100 777 Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla VPP OPV 2006 (str. 2) Všeobecné pojistné podmínky Více Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (VPP POV 2011/03) Generali Poji Èovna a.s. generální fieditelství Bûlehradská 132, 120 84 Praha 2, âeská republika Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (VPP POV 2011/03) Více Pokyny pro klienta... 2. Informace o zpracování osobních údajů a poučení ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb... 3 OBSAH Pokyny pro klienta... 2 Informace o zpracování osobních údajů a poučení ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb.... 3 Oznámení informací zájemcům před uzavřením pojistné smlouvy... 4 Všeobecné pojistné podmínky Více Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění zásilek během přepravy Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění zásilek během přepravy P-690/14 OBSAH Článek 1 Úvodní ustanovení... 1 Článek 2 Vznik a trvání pojištění... 1 Článek 3 Změna pojištění... 1 Článek 4 Zánik pojištění... Více Pojistné podmínky pojištění motorových vozidel Tesco Stores ČR a.s., IČO: 45308314, je vázaným pojišťovacím zprostředkovatelem Tesco pojištění, jehož poskytovatelem je DIRECT Pojišťovna, a.s., IČO: 27441831 Tel.: (+420) 290 290 290, www.itesco.cz/pojisteni Více VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ MAJETKU A ODPOVĚDNOSTI OBČANŮ (VPP-O/100-03) VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ MAJETKU A ODPOVĚDNOSTI OBČANŮ (VPP-O/100-03) Obsah 1. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů (VPP-O/100-03). 2. Doplňkové pojistné Více Pojistné podmínky Raiffeisen Asistenční služby pro podnikatele (PP-RBASCZ-1210) VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY (VPP-RBASCZ-1210) Článek 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Pro toto skupinové pojištění asistenčních služeb platí zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě (dále jen zákon ), občanský zákoník Více Soubor pojistných podmínek pro pojištění podnikatelů k účtu ekonto Soubor pojistných podmínek pro pojištění podnikatelů k účtu ekonto Všeobecné pojistné podmínky EU 8642/1/E Všeobecné pojistné podmínky obecná část UCZ/14 Všeobecné pojistné podmínky pojištění majetku pro Více Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění - ŽP 140101 Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění - žp 140101... 2 Část I. Úvodní ustanovení... 2 Článek 1 Předmět pojištění... 2 Článek 2 Pojistná událost... 2 Všeobecné pojistné podmínky pro životní Více Informace o pojištění ŠkoFIN GAP Informace o pojištění ŠkoFIN GAP Pojištění ŠkoFIN GAP je možné vnímat jako nadstavbu havarijního pojištění ve splátkách, chránící klienta před finanční ztrátou vzniklou v souvislosti s totální škodou na Více Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (VPP POV 2012/05) Generali Poji Èovna a.s. generální fieditelství Bûlehradská 132, 120 84 Praha 2, âeská republika Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla () Obsah: A) Více Pojištění asistenčních služeb Complete Comfort Pojištění asistenčních služeb Complete Comfort VÍCE POHODLÍ A KOMFORTU S PLATEBNÍ KARTOU GE MONEY BANK, A.S. Víme, jak důležitá může být rychlá pomoc v případě nenadálé události v domácnosti. Víme také, Více Zákon č. 37/2004 Sb. ze dne 17. prosince 2003 o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě) Zákon č. 37/2004 Sb. ze dne 17. prosince 2003 o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě) ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., Více VPP PMO 2014. Všeobecné pojistné podmínky Pojištění majetku a odpovědnosti občanů 2014 OBSAH ČÁST A. OBECNÁ ČÁST. Cizí pojistné nebezpečí Domov & zázemí Top Exklusiv Domácnost/stavby Všeobecné pojistné podmínky EU 2196/1 Všeobecné pojistné podmínky obecná část UCZ/14 Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění domácnosti na území ČR zvláštní Více R-630/11. Článek I. Úvodní ustanovení. 2) Pojištění lze přerušit pouze v případě, je-li tak ujednáno v pojistné smlouvě. Soubor pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla R-630/11 Článek I. Více Soubor pojistných podmínek Soubor pojistných podmínek Pojištění vozidel 2014 EU 4262/1 Všeobecné pojistné podmínky obecná část UCZ/14 UCZ/14 Obsah 1. Úvodní ustanovení 2. Všeobecná ustanovení 3. Vymezení pojmů 4. Pojistná smlouva, Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://www.aperio.cz/poradna/29461

Téma: určení otcovství otcem jsem těhotná v 16.týdnu. Přítel se se mnou rozešel a ne zcela v dobrém.Ve své podstatě jsem za to velice ráda jelikož jeho chování bylo nepřiměřené mému stavu.Nechci jej uvést ani jako otce.Co se týče finanční stránky nemám strach ,že bych výchovu nezvládla.Zajímá mě ale něco jiného jestliže se rozhodnu bývalého přítele nenapsat do rodného listu může on s tím něco dělat ?? mám k tomu opravdu dobré důvody.Četla jsem něco o tom ,že by na mě mohl podat žalobu.A na to se chci právě zeptat může soud určit i bez mého souhlasu testy DNA ?? I kdybych s nimi já jako zákonný zástupce dítěte nesouhlasila ?? předem Vám moc děkuji za odpověď .. určení otcovství soudem je legislativně upraveno v § 54 zákona č. 94/63 Sb., o rodině, v platném znění. Je zde stanoveno, že nedojde-li k určení otcovství, může matka, dítě i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud - i když matka nesouhlasí. Podmínkou je okolnost, že nedošlo k určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů dítěte. Za otce dítěte je považován muž, který měl s matkou dítěte pohlavní styk v době, do které neprošlo od narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů, pokud jeho otcovství nevylučují závažné okolnosti.Ke zjištění, zda jsou dány závažné okolnosti, které vylučují otcovství žalovaného slouží výslech účastníků řízení, výslech svědků, listinné důkazy a dále znalecké posudky z oblasti zdravotnictví. Podání žaloby na určení otcovství není - na rozdíl od žaloby na popření otcovství - omezeno žádnou lhůtou. Žalobu na určení otcovství tedy může otec podat kdykoliv. Za podání žaloby o určení otcovství se neplatí soudní poplatek. Pokud ale žalobce bude soudem určen jako otec dítěte, Vy budete muset zaplatit veškeré náklady, které v průběhu řízení vznikly státu (za znalecké posudky, testy DNA) a případně i náklady za právní zastoupení, jízdné k soudu žalobce apod. Řízení o určení otcovství je spojeno ze zákona s řízením o výchově a výživě nezletilého dítěte. Pokud soud určí otcovství , zároveň upravuje výchovu a výživu nezletilého dítěte. Svěří dítě do péče jednoho z rodičů a upraví výživné od narození dítěte.Soud při určování výživného zkoumá, jaké jsou možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného rodiče.Soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům rodiče (nejenom výši mzdy)a taktéž může zkoumat, zda se povinný rodič nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání nebo majetkového prospěchu či zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dalším kritériem pro stanovení výživného jsou odůvodněné potřeby dítěte, přičemž rozsah jeho potřeb závisí zejména na jeho věku, zdravotním stavu, způsobu přípravy na budoucí povolání, zájmech a zálibách. Zákon výslovně uvádí, že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů a pokud rodiče nežijí spolu má dítě právo podílet se na životní úrovni toho z rodičů, jehož životní úroveň je vyšší.Pokud by otec svým jednáním vážně ohrožoval vývoj dítěte, je možné se následně obrátit na soud se žalobou na omezení či dokonce zákaz styku, ale to opravdu jen v závažných případech.

http://slideplayer.cz/slide/5639757/

Seminář k diplomové práci II/1.; Zpracoval: P.Háva, FSV UK, Katedra veřejné a sociální politiky Program kombinované formy magisterského. - ppt stáhnout Seminář k diplomové práci II/1.; 20.2.2009 Zpracoval: P.Háva, 20.2.2009 FSV UK, Katedra veřejné a sociální politiky Program kombinované formy magisterského. Prezentace na téma: "Seminář k diplomové práci II/1.; 20.2.2009 Zpracoval: P.Háva, 20.2.2009 FSV UK, Katedra veřejné a sociální politiky Program kombinované formy magisterského."— Transkript prezentace: Seminář k diplomové práci II/1.; Zpracoval: P.Háva, FSV UK, Katedra veřejné a sociální politiky Program kombinované formy magisterského studia veřejné a sociální politiky 2 Plán semináře Vyhodnocení výsledků práce studentů - rozšířené teze  Problém u některých studentů, považují analýzu politiky (MAP) a diplomovou práci za podobné nebo totožné produkty  Potřebujeme se studenty probrat jejich dosavadní dovednosti a znalosti, které nabyli při seminární práci VP (poznávací problém) a při tvorbě seminární práce MAP (viz poznámka níže) 2. Konceptualizace výzkumného problému Efektivní a adekvátní výběr teoretických východisek práce 3. Metody, jejich výběr vzhledem k problému – možné taky příště?? 4. Zadání domácího studia, úkolů: Zakoupit dvě knihy: (1)Hendl, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Portál, Praha 2005 (2) Punch, K.F. Úspěšný návrh výzkumu. Portál, Praha 2005 Domácí četba: Úvodní kapitola knihy Ch.W.Millse: Sociologická imaginace. Slon, Praha 2008, 2. vydání (nebo taky první 2002) 3 Rozdělení do dvou částí 13,00-14,20 Diskuse nad ukázkami prací studentů (rozšířené teze), opakující se problémy a jejich event. příčiny Přístup k výzkumu, rozdíly mezi policy analysis a výzkumem veřejné politiky a základním společensko-vědním výzkumem sociologická imaginace (Mills), 14,30-15,50 Konceptualizace výzkumného problému Myšlenkové mapy jako nástroj naší vzájemné komunikace a jako pomůcka pro vaši práci, tvůrčí přístup (viz odkazy na wikipedii a na knihy) Strom příčin a problémů a jeho využití jako první krok tvorby analytického rámce empirické části vaší práce Využití myšlenkových map pro konceptualizaci výzkumného problému, 4 Diskuse na rozšířenými tezemi z předchozího semestru (ZS2008) Jaké problémy se opakovaně vyskytují? Není činěn odpovídající rozdíl mezi analýzou veřejné politiky a výzkumem veřejné politiky, tj. rozdíl mezi seminární prací MAP a diplomovou prací Problémy s konceptualizací výzkumného problému Signalizace možných problémů s dodržením doporučené struktury diplomové práce 4. Ostatní upozornění: rešerše literatury (kvalita archivu vašich poznatků!!!!), citace literatury, předepsaná formální stránka práce 5 Pokroky ve zpracování Řada z vás značně pokročila, podařilo se vám zpracovat rozsáhlejší texty Je to dobré, neboť je nad čím zahájit diskusi a provádět vhodné změny Ale v takovém případě už je vhodnější přistoupit k větší formalizaci práce, zpracovat elektronický obsah (který umožňuje lepší komunikaci s konzultantem a možnost upřesnit celkovou strukturu) 6 Ukázky z prací TVORBA A REALIZACE OBRANNÉ POLITIKY ČESKÉ REPUBLIKY NA POČÁTKU 21. STOLETÍ –Problém s konceptualizací problému, výběr teoretických východisek (str. 11 Teorie veřejné volby) –Výzkumné otázky nejsou zcela explicitně vyznačeny v textu (str. 10), i když jsou formulovány (ale jako problémové okruhy), to vede k riziku, že postu práce přejde do popisnosti PROCES ZAVÁDĚNÍ MODERNÍCH INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ SE ZAMĚŘENÍM NA POLICII ČESKÉ REPUBLIKY –Nejsou formulovány vlastní cíle práce a výzkumné otázky, práce tak má zatím převažující charakter spíše vstupní analýzy problému –Za takové situace vyvstává problém s volbou konceptualizace, teoretických konceptů –Jako analytický rámec může dobře posloužit strom příčin a problémů (schema č. 1, str. 15) 7 Proces výzkumného cyklu a práce na výzkumném úkolu KDE SE NYNÍ POHYBUJEME ? Zdroj: Příprava a prezentace zprávy Identifikace problému a jeho zdůvodnění Přehled literatury, rešerše Přehled literatury, rešerše (hledání a výběr literárních zdrojů, shrnutí) Specifikace účelu Projekt Sběr dat Sběr dat (výběr, metody) Analýza a interpretace dat Analýza a interpretace dat (vysvětlení) Prezentace zprávy 8 1. Rozdíl mezi analýzou a výzkumem Seminární práce z VP (dovednost psaní odborného textu) Poznávací problém (viz prezentace Prof. Potůčka, diskuse pojmu poznávací problém a výzkumný problém) Analýza VP (seminární práce MAP) V dalším průběhu našich dialogů a konzultací budeme od vás potřebovat vaše seminární práce VP a MAP, zašlete nám je mailem v elektrnické podobě v rámci dvou skupin (Čabanová, Háva) Výzkum VP (diplomová práce) 9 Rozdíly analýzy a výzkumu politiky v porovnání s dalšími aktivitami PřístupHlavní cílUrčeno pro: MetodikaČasové omezení Obecné nevýhody Společensko vědní výzkum Teoretické interpretace společnosti Objektivní poznání, (ústavní svoboda výzkumu) Výzkumné metody, teorie, hypotézy Zřídka omezenoObvykle není aktuální pro potřeby rozhodování Výzkum politiky Hodnocení předpokládaných nebo dosahovaných efektů Aktéři politiky (vazby na zadavatele, loajalita) Formální metody předvídání důsledků Termín ukončení výzkumu Obtížný převod poznatků do praxe Klasické plánování Definice požadovaného cíle/stavu Profesionálně definovaný veřejný zájem Zavedená pravidla, postupy, profesní normy, manažerské techniky Nevýrazný časový tlak, stanovený termín Bez větších vazeb na politický cyklus Státní správa Realizace programů definovaných politiky Vybraný programSpráva (správní rozhodnutí), řízení Rutinní rozhodování časově vázáno na rozpočtový cyklus Vyloučení alternativ Žurnalistika Upozornění veřejnosti na problém VeřejnostPopis, experti, srovnání, konfrontace Rychlý průběh, aktuálnost Často chybějící analýzy, dostupnost dat, závislost na zaměst. Analýza politiky Analýza a prezentace dostupných alternativ řešení problému Subjekty odpovědné za rozhodování v politice Analýza a syntéza existujících výsledků a poznatků Ukončení je vázáno na termín rozhodnutí Zjednodušení daná orientací zadavatele a časovým omezením 10 Poznávací a výzkumný problém Poznávací problém Viz prezentace Prof. Potůčka Definice poznávacího problému Viz text úvodní kapitoly od Ch.W.Millse z jeho knihy Sociologická imaginace Výzkumný problém Definice výzkumu Role výzkumu ve veřejné správě Listina základních práv a svobod, čl. 15, svoboda vědeckého bádání Odpovědnost ministerstev (zákon 2/1969 Sb.), § 11 2. Analýza VP (pojem analýza) Analysis (from Greek ἀ νάλυσις, "a breaking up") is the process of breaking a complex topic or substance into smaller parts to gain a better understanding of it.Greekcomplex topic The technique has been applied in the study of mathematics and logic since before Aristotle, though analysis as a formal concept is a relatively recent development. mathematicslogicAristotle As a formal concept, the method has variously been ascribed to Ibn al-Haytham,[1] René Descartes (Discourse on the Method) and Galileo Galilei. It has also been ascribed to Isaac Newton, in the form of a practical method of physical discovery (which he did not name or formally describe).Ibn al-Haytham[1]René DescartesDiscourse on the MethodGalileo Galilei Zdroj: 12 Analýza Analýza môže byť: všeobecne: –metóda práce používajúca rozbor a rozkladanie –všeobecná metóda výskumu jednotlivých vlastností niečoho rozbor, rozklad na jednotlivé prvky, časti či zložky ( opak syntézy.), pozri analýza (rozbor) analýza (rozbor) vo filozofii: tvorenie analytického súdu, pozri analytický súdanalytický súd v psychológii: príjem a rozlišovanie špecifických podnetových energií periférnymi časťami analyzátorov (receptory) a nasledujúce triedenie podnetov podľa ich signálneho významu v centrálnom nervovom systéme, pozri základná myšlienková činnosť tvorica v dialektickej jednote s procesom syntézy aktívnu zložku všeobecnej kategórie poznania, pozri Zdroj: 13 3. VÝZKUM: platná právní úprava zákona č. 130/2002 Sb. § 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí výzkumem a vývojem systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití. Dále se rozlišuje a) výzkum, kterým je systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků, prováděná jako 1. základní výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků, nebo 2. aplikovaný výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi; ta část aplikovaného výzkumu, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách, které jsou určeny k podnikání podle zvláštního právního předpisu,1) se označuje jako průmyslový výzkum, b) vývoj, kterým je systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení anebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení. Zdroj: 14 VÝZKUM: vymezení pojmů § 2 zákona č. 130/2002 Sb.(podle pracovního návrhu novely) Pro účely tohoto zákona se rozumí (1) základním výzkumem teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi, (2) aplikovaným výzkumem teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb, (3) experimentálním vývojem získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb (dále jen „vývoj“), (4) inovacemi zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe, s tím, že se rozlišují: –inovace postupů, kterými se rozumí realizace nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb, včetně významných změn techniky, zařízení nebo programového vybavení, –organizační inovace, kterými se rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních praktik podniků, pracovišť nebo vnějších vztahů. Zdroj: návrh novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, PT 627/2008; 15 Role výzkumu ve veřejné správě v ČR § 22 zákona č. 2/1969 Sb. Ministerstva zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek. Zpracovávají koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení stěžejních otázek, které předkládají vládě České republiky. O návrzích závažných opatření přiměřeným způsobem informují veřejnost. 16 Různé přístupy k výzkumu Společensko-vědní výzkum Hodnotící (evaluační) výzkum Základní a aplikovaný výzkum –Cílem základního výzkumu je rozvoj našeho poznání Sociologická imaginace (Mills) –Důraz na metody, důraz na posun poznání, obecnější diskuse přístupů k výzkumu Kombinace metod, posuny od kvantitativních k většímu využití kvalitativních metod Validita výzkumu 17 Vztahy mezi příčinami, problémy a cíli politik VÁŠ VÝZNAMNÝ RÁMCOVÝ PŘÍSTUP Příčiny Objektivní statistiky výzkum, analýzy vs. Subjektivní Skupinové zájmy Smíšené Problémy Cíle politik Reagují na Objektivní problémy nebo na subjektivní či skupinové zájmy Výsledky 18 Diskuse rozdílů mezi výzkumem a analýzou Otázky studentů 19 3. Struktura diplomové práce Typy práce Teoreticko-empirická Teoreticky zaměřená Viz také Hendl, odkaz: Závěrečná práce (proces a produkt) Jak na to? Fakulta tělesné výchovy a sportu, Praha Podívejte se také informativěn na diplomové práce jiných vysokých škol v ČR, zejména MU Brno – z oblasti společenských věd. Srovnejte si úroveň, strukturu práce, propracovanost metod, teoretických východisek, konceptualizace problémů, práce s daty, empirická část, literatura 20 Sociologická imaginace Ch.W.Millse Kde žijeme? Jsme obětmi léček, pastí, rychlých a nepřehledných změn? Naše vlastní životy, dějinné procesy (systémové změny), vzájemné působení člověka a společnosti (biografie a historie) 21 Konceptualizace výzkumného problému Řešení konkrétních příkladů (pracovní praktikum) z vašich vlastních prací Návrh prací Ukázky prací, v kterých se podařilo zvládnout tento krok 22 Myšlenková mapa Myšlenková mapa (někdy také mentální mapa) je graficky uspořádáný text doplněný obrázky s vyznačením souvislostí. Po staletí byla využívána k učení, pamatování, grafickému zobrazení nebo řešení problémů. (wikipedie) Wikipedie: mind map 23 Myšlenková mapa - ukázka Zdroj: Burešová, 3. ročník SOSP, ZS2008, bakalářská práce o paliativní péči 24 Kognitivní mapování Cognitive maps, mental maps, mind maps, cognitive models, or mental models are a type of mental processing (cognition) composed of a series of psychological transformations by which an individual can acquire, code, store, recall, and decode information about the relative locations and attributes of phenomena in their everyday or metaphorical spatial environment.mind mapsmental modelscognition Zdroj: wikipedie, congitive map 25 Myšlenkové mapy „Mentální mapa je nejsnadnějším prostředkem, jak dostávat informace do našeho mozku a jak z něj informace dostávat ven – je tvůrčím efektivním způsobem dělání poznámek, který doslova „mapuje“ naše úvahy.“ Zdroj: Buzan, T. Mentální mapování. Portál, Praha 2007 26 Další užitečné knihy 27 Domácí úkol – nákupy a četba 28 Literatura Vhodné zakoupit a pečlivě studovat: Punch, K.F. Úspěšný návrh výzkumu. Portál, Praha 2008 Hendl, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Portál, Praha 2005 Seznamte se s první kapitolou knihy: Mills, Ch. W. Sociologická imaginace. Slon, Praha 2008, 2. vydání Stáhnout ppt "Seminář k diplomové práci II/1.; 20.2.2009 Zpracoval: P.Háva, 20.2.2009 FSV UK, Katedra veřejné a sociální politiky Program kombinované formy magisterského."